reklama

reklama

reklama

reklama

Trinity Bank

Pětiprocentní červencová míra nezaměstnanosti je vyšší, než s čím experti počítali. Představuje kontrolku, která už začíná svítit a kterou by nebylo rozumné přehlížet

10.08.2026 Červencový růst nezaměstnanosti na 5,0 procenta představuje další varovný signál, že český trh práce už není tak mimořádně napjatý jako před několika lety. Proti červnu přibylo v evidenci Úřadu práce více než 11 tisíc lidí a celkem jich bylo 367 346. Meziročně je rozdíl ještě výraznější: loni v červenci činila nezaměstnanost 4,4 procenta a bez práce bylo zhruba o 38 tisíc lidí méně. Současně ale přibylo i volných míst, a to na téměř 101 tisíc. Český pracovní trh tedy nechladne dramaticky, spíše postupně ztrácí někdejší přehřátost.

Mléko za šest korun, levnější než voda, je skvělá reklama. Česko ale nakonec může vyjít až příliš draho

10.08.2026 Mléko za 5,90 koruny za litr vypadá jako sen každého zákazníka. Je levnější než řada balených vod a při dnešních cenách potravin člověk pochopitelně sáhne po nejlevnější krabici. Má to ale háček. Tak levné mléko totiž nevyrábíme. A prakticky jej za tuto cenu nevyrábí ani zbytek Evropy. Kdo tedy extrémně nízkou cenu zaplatí ze svého?

Čerpadláři to s Čechy zase koulí? Litr ropy ve světě zlevnil o 2,50 Kč, ale litr nafty v ČR ve stejné době zdražil o více než 1 Kč

09.08.2026 Nafta v Česku zdražuje, přestože ropa ve světě výrazně zdražuje. Jak je to možné? Došlo k tomu, čeho se mnozí obávali, a sice že čerpadláři se budou po ukončení vládní regulace cen „hojit“ a kompenzovat si nižší marže z doby regulace? Nelze to vyloučit. Současně ovšem nelze přehlížet mimořádně tísnivou situaci na světovém trhu s naftou.

Každý den chybí v práci kvůli pracovní neschopnosti téměř 214 tisíc lidí. Přesto stonáme kratší dobu než před covidem

09.08.2026 Počet pracovních neschopností v Česku výrazně vzrostl, zaměstnanci však celkově nepromarodí více času než před pandemií. V roce 2025 bylo nahlášeno téměř 2,5 milionu případů, o 31 procent více než v roce 2019. Počet prostonaných kalendářních dnů přitom klesl z 81,2 milionu na 78 milionů. Denně chybělo v práci v průměru 213,8 tisíce lidí, o téměř devět tisíc méně než před pandemií.

České zemědělce letos historicky drtí sucho, čekají nejhorší úrodu až za desítky let. Zdraží kvůli tomu potraviny nebo motorová nafta, resp. biosložka do ní přidávaná?

07.08.2026 Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.

Česká průmyslová výroba i zahraniční obchod podávají solidní výkon, byť nejde o bezrizikovou konjunkturu

06.08.2026 Červnová data z průmyslu a zahraničního obchodu potvrzují, že česká ekonomika vstoupila do léta v poměrně solidní kondici. Jde o další signál, že se výrobní část hospodářství po dlouhém období stagnace postupně nadechuje, třebaže její výkon zůstává nerovnoměrný a citlivý na vývoj zahraniční poptávky. Průmyslová výroba se meziročně zvýšila o čtyři procenta a meziměsíčně o 1,2 procenta. Růst navíc zasáhl většinu sledovaných odvětví, byť jeho výši částečně podpořila nízká srovnávací základna ve výrobě elektřiny. Dařilo se zejména výrobě kolejových vozidel, letadel a jejich součástí, kovových konstrukcí a elektroniky. Naopak farmaceutický a dřevozpracující průmysl zůstaly brzdou.

Zásobníky s plynem jsou v EU naplněny nejméně minimálně za takřka dvě desetiletí, špatná je situace také v ČR. Tuzemské domácnosti a firmy se mohou dočkat citelně vyšších účtů za energie

06.08.2026 Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg. České zásobníky jsou na tom obdobně – jejich naplněnost činí k dnešku dle téže agentury necelých 61 procent, což je zhruba o zhruba sedmnáct procentních bodů méně, než odpovídá průměru této části roku posledních pěti let.

Maloobchod patří k tahounům ekonomiky i nadále, avšak méně, než by mohl – než naznačuje růst kupní síly obyvatelstva. Češi totiž nadále náleží k největším „spořílkům“ Evropy

05.08.2026 Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.

Inflace v ČR zůstává pod cílem ČNB, ta přesto své úrokové sazby snižovat nebude. Obává se inflačních tlaků ve službách a obecněji v jádrových položkách

05.08.2026 Červencová inflace podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu zrychlila z červnových 1,5 na 1,7 procenta. Výsledek přesně odpovídá mediánu odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg, přičemž jejich prognózy se pohybovaly od 1,6 do 2,0 procenta. Pro analytiky, ani finanční trh tedy nejde o překvapení. V meziměsíčním vyjádření ceny vzrostly o poměrně výrazných 0,6 procenta. Celková meziroční inflace nicméně zůstává pod dvouprocentním cílem České národní banky a z pohledu běžného spotřebitele jde nadále o příznivý údaj. Zrychlení o dvě desetiny procentního bodu nelze vykládat jako návrat inflační vlny. Inflace v ČR by i v červenci měla zůstat jednou z nejnižších v EU.

Přijetí eura by představovalo ekvivalent výrazného rozvlnění rozpočtových pravidel. Přesto po vstupu ČR do eurozóny často volají titíž, kteří rozvolnění pravidel kritizují

04.08.2026 V souvislosti s kritikou vlády za zamýšlené rozvolnění rozpočtových pravidel vyvstává pozoruhodný paradox. Kabinet kritizují často titíž, kteří se jednoznačně vyslovují pro vstup do eurozóny. Přitom přijetí eura v ČR by představovalo ekvivalent výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel, jak dokládá letošní studie portugalských ekonomů Antónia Afonsa a Catariny Farinhy Mirandy (viz abstrakt níže). Studie vyšla ve vědeckém žurnálu Empirica, což je oficiální periodikum Rakouské ekonomické asociace.

V době covidu a války na Ukrajině se zhoršilo ratingové hodnocení takřka poloviny zemí EU. Česko mezi nimi není, všechny ostatní země Visegrádské čtyřky ano

03.08.2026 Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině. Právě souběh těchto šoků zhoršil stav veřejných financí řady evropských států natolik, že ratingové agentury musely negativně reagovat. A top tedy buď snížením ratingu nebo zhoršením ratingového výhledu, které dosud zůstává otevřeno (tj. nebylo ukončeno zase zlepšením výhledu, ani zhoršením samotného ratingu).

Slováci v Česku vydělávají více než Češi, Ukrajinci o pětinu méně. Samotný pas však rozdíly nevysvětluje

02.08.2026 Mzdy zaměstnanců v Česku se podle státního občanství výrazně liší. Data za rok 2025 ukazují, že Slováci ve mzdové sféře vydělávají podstatně více než Češi. Ukrajinci naopak za českou úrovní citelně zaostávají.

Proč USA poprvé po třiceti letech pomáhají Japonsku stavět jejich měnu na nohy? Ve velkém se zbavují eur, aby nakoupily jeny

02.08.2026 Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.

Agentura Fitch dnes Česku potvrdila rating AA-. Předpokládá, že dluh zůstane pod kontrolou přes fiskální uvolnění Babišovy vlády i její chystané rozvolnění rozpočtových pravidel

01.08.2026 Agentura Fitch večer potvrdila Česku rating dluhu na úrovni AA-, kterou Česku přisuzuje soustavně od srpna 2018, kdy došlo ke zlepšení ratingu.

Každý pátý Čech si nemůže dovolit týden dovolené. Přesto jsme na tom lépe než většina zemí EU

31.07.2026 Týden dovolené mimo domov si podle nejnovějších údajů Eurostatu nemohlo v roce 2025 dovolit 19 procent obyvatel Česka starších šestnácti let. Jinými slovy šlo téměř o každého pátého. Česká republika si přesto vede výrazně lépe než Evropská unie jako celek, kde tento podíl dosáhl 27,5 procenta. Hůře než Česko dopadly například Německo, Francie, Polsko i Slovensko.

Evropské země hrozí bojkotem mistrovství světa ve fotbale a dalších soutěží organizovaných FIFA. Vadí jim kapitálové zapojení soukromých firem do světového fotbalu, které FIFA zamýšlí

30.07.2026 Evropské země se dnes jednomyslně rozhodly bojkotovat všechny soutěže pořádané mezinárodní fotbalovou asociací FIFA, pokud ta neupustí od záměru prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže. Byť záměr dává z čistě finančního hlediska smysl, z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci skýtá značná rizika. Evropské fotbalové asociaci UEFA může navíc potenciálně výrazně ztenčit finanční příjmy. Právě členské země UEFA dnes na mimořádně svolaném jednání rozhodly případně akce FIFA bojkotovat.

Česká ekonomika vykazuje odolnost navzdory válkám. Přesto je její výkon ve druhém letošním čtvrtletí mírným zklamáním

30.07.2026 Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí pokračovala v poměrně solidním růstu, její předběžný výsledek však představuje mírné zklamání. Hrubý domácí produkt se proti prvnímu čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta.

Trumpovi nejbližší chtějí pořádně vydělávat na světovém fotbalu, válka asociací FIFA a UEFA proto dostává nové grády. Řadoví Češi si v jejím důsledku mohou za televizní fotbalové přenosy do budoucna připlatit

29.07.2026 Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.

Evropské země pod tíhou drahoty obnovují regulace cen pohonných hmot či o nich uvažují. Stoupá tlak na Babišovu vládu, aby tak učinila též – nafta v ČR za poslední dva týdny zdražila o mimořádných více než 7 Kč/l

28.07.2026 Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.

Český dluh zdražuje nejvíce v EU. Kdo za to může?

27.07.2026 Podle statistiky Eurostatu, na niž včera odkázaly Seznam Zprávy, český veřejný dluh zdražuje meziročně nejvíce ze zemí EU. A to hned o 0,73 procentního bodu. O tolik za uplynulých dvanáct měsíců narostl výnos dluhopisů vlády ČR s desetiletou splatností.

Írán dostává Trumpa do úzkých, Teheránu nahrávají ekonomické zákonitosti. Těží z nákladové asymetrie i vysokých nákladů obětované příležitosti Spojených států, které musí myslet také na Tchaj-wan či Evropu

26.07.2026 Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.

Letecká doprava je v Česku šestý měsíc meziročně levnější. V EU ceny v červnu naopak vzrostly

26.07.2026 Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.

Nová americká cla kvůli nucené práci českou ekonomiku neochromí, dlouhodobě jí ale škodí

24.07.2026 Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Odyssea táhne česká kina. Diváků je ale téměř o třetinu méně než před pandemií

24.07.2026 Nová Odyssea Christophera Nolana ukazuje, že Češi na kina nezanevřeli. Musí ovšem dostat dostatečně silný důvod, aby opustili pohodlí obývacího pokoje. Během prvního víkendu vidělo film 110 tisíc diváků, kteří za vstupenky zaplatili 25,4 milionu korun.

Válka s Íránem se rozšiřuje o další frontu, íránští spojenci útočí na tankery v Rudém moři. Cena ropy stoupá, stejně jako úrok na českém dluhu, Babišova vláda se ale i tak zřejmě vrátí k regulaci cen paliv

23.07.2026 Válka s Íránem se rozšiřuje o další, klíčovou frontu. V důsledku povážlivě roste nejen cena ropy, ale také třeba nákladnost českého dluhu. I tak zásadně roste pravděpodobnost, že Babišova vláda obnoví regulaci cen pohonných hmot.

Pracanti Češi. Očekávaný pracovní život Čechů je delší než průměr EU, za čtvrtstoletí se prodloužil o čtyři a půl roku

22.07.2026 Očekávaná délka pracovního života v Česku dosáhla v roce 2025 celkem 38,1 roku a unijní průměr převýšila o šest desetin roku. Oproti roku 2024 vzrostla o šest desetin roku, zatímco v celé Evropské unii pouze o tři desetiny. Od roku 2016 se v Česku prodloužila o 2,5 roku, v celé Unii o 2,3 roku.

Íránu se daří uzavřít další strategickou úžinu, Mandeb. Tankery se tam dnes začaly otáčet o 180 stupňů a cena ropy roste k 92 dolarům za barel, nejvýše za takřka 1,5 měsíce

21.07.2026 Írán může slavit. Plavidla v Rudém moři se začínají otáčet (viz mapa agentury Bloomberg), což značí, že hrozby íránských spojenců Húsíů zabírají. Takže vedle uzavření Hormuzského průlivu je nyní v režii Teheránu pořádně nakročeno k uzavírce také další strategicky významné úžiny, Báb al-Mandab („Brána nářků“).

Evropu sevře mimořádný nedostatek nafty, varuje americká banka Morgan Stanley. Babišova vláda může obnovit regulaci cen paliv už v řádu týdnů

21.07.2026 Zatímco média a politici se primárně zaměřují na světový trh se surovou ropou, větší drama se nyní odehrává v „jeho stínu“, a sice na globálním trhu s naftou. Laikovi se totiž může zdát jaksi přebytečné sledovat naráz jak trh s ropou, tak trh s naftou, vždyť přece když zdraží ropa, stoupne cena nafty, a naopak. Tak jednoduché to ale není. Cena ropy a cena z ní získaných produktů typu právě nafty se nemusí vyvíjet v tandemu. A v současnosti rozhodně nevyvíjí. Nůžky mezi cenou barelu nafty a cenou barelu ropy se nyní v Evropě rozevřely do historicky rekordní šíře.

Vítězem MS ve fotbale je ve skutečnosti FIFA. Alespoň tedy finančně

20.07.2026 Fotbalové mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku sice skončilo vítězstvím Španělska. Vedle sportovního úspěchu však turnaj přinesl mimořádný obchodní triumf také Mezinárodní fotbalové federaci FIFA. Šestitýdenní rozšířený šampionát se 48 týmy a 104 zápasy vytvořil více prostoru pro prodej vysílacích práv, sponzoringu, vstupenek i luxusních balíčků než kterýkoli předchozí ročník.

Pokud Írán uzavře úžinu Brána nářků, obrátí se zloba a nářek českých řidičů proti Babišově vládě. Ta by tak mohla obnovit regulaci cen pohonných hmot

19.07.2026 Případné uzavření strategického průlivu Bab al-Mandab – „Brána nářků“ – by znamenalo další eskalaci nejvážnější ropné krize za poslední roky. Zatímco dosud se pozornost soustředila především na Hormuzský průliv, přes který za běžných okolností proudí přibližně pětina světových dodávek ropy, Bab al-Mandab představuje druhou klíčovou tepnu světové energetiky. Spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem a v současnosti jím prochází zhruba sedm procent světových dodávek energií.

Češi utratí za zmrzlinu až dvanáct miliard korun ročně. Zmrzlinářský byznys je ale vlastně hlavně jen spekulací na počasí

18.07.2026 Český trh se zmrzlinou je výrazně větší byznys, než napovídá zdánlivě banální prodej kopečku do kornoutku. Maloobchodní tržby za balenou zmrzlinu se pohybují kolem 6,5 miliardy korun ročně a po započtení stánků, cukráren, kaváren, restaurací či turistických provozů může celková útrata Čechů dosahovat deseti až dvanácti miliard korun. Je to však byznys, v němž o výsledku často nerozhoduje ani kvalita produktu, ani podnikatelská zdatnost, nýbrž několik horkých víkendů.

Obnoví Babišova vláda regulaci cen pohonných hmot již brzy? Situace na světovém trhu s naftou se pro ni vyvíjí značně nepříznivě, hrozí jí zloba českých řidičů – nafta nyní stojí tolik, jako by ropa vyšla na 110 dolarů za barel

18.07.2026 Není to pro vládu dobrá zpráva. Cena velkoobchodní motorové nafty totiž včera na burze v Rotterdamu uzavřela v přepočtu na více než 25 805 Kč za tunu. To je nejvíce od letošního 5. května. Je to také o zhruba 7 % vyšší cena, než jakou velkoobchodní nafta vykazuje v průměru za celou dobu od začátku války s Íránem (viz první graf Bloombergu). Takže cena nafty, od níž své ceny odvozují čeští čerpadláři, je nejvyšší za takřka 2,5 měsíce, a to zrovna v době, kdy vláda ukončuje svoji regulaci cen pohonných hmot. V příštím týdnu tudíž budou motoristé nemile překvapení skokovým růstem cen pohonných hmot v Česku, zejména právě nafty. K dobru to vládě nepřičtou.

Česko začíná platit za chlad. Spotřeba energie na chlazení se za rok více než zdvojnásobila

17.07.2026 Česko letos na konci června překonalo dosavadní teplotní rekord. Teplota se na území republiky dostala až na 41,9 stupně Celsia. Chlazení domácností se tak z okrajového tématu postupně stává reálnou položkou spotřeby energie.

Řidiči se musí připravit na skokové zdražení pohonných hmot. Nafta u dálnic může v příštím týdnu zdražit až o osm korun na litr

16.07.2026 Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.

Češi za rok vydali za alkohol, tabák a drogy přes 260 miliard. Rekordní účet ale zakrývá pokles spotřeby

16.07.2026 Výdaje za alkoholické nápoje, tabák a drogy dosáhly v Česku v roce 2024 celkem 260,9 miliardy korun. V průměru tak šlo o více než 700 milionů korun denně.

České finalistky si ve Wimbledonu rozdělily 153 milionů. Téměř tolik jako činila letošní státní dotace tenisovému svazu

15.07.2026 Česko má necelých jedenáct milionů obyvatel, přesto se ve finále nejprestižnějšího tenisového turnaje světa střetly dvě Češky. Linda Nosková porazila Karolínu Muchovou a české tenistky tak získaly třetí wimbledonský titul během čtyř let. Před Noskovou zvítězila v roce 2023 Markéta Vondroušová a o rok později Barbora Krejčíková.

Kyjev bude za peníze z obří půjčky EU nakupovat i čínské zboží. Jde smutnou výpověď o stavu průmyslu EU, neboť kvůli jeho nepružnosti musí Brusel formálně posvětit stav, kdy Peking zásobuje obě strany rusko-ukrajinské války

15.07.2026 Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.

Je to obyčejná zlodějina, cupují námořníci Trumpův plán zpoplatnit Hormuz. Americký prezident chce vybírat 640 milionů Kč za proplutí; plán může zdražit život i českým řidičům

14.07.2026 Americký prezident Donald Trump chce za proplutí Hormuzským průplavem vybírat mýtný poplatek odpovídající pětině ceny převáženého nákladu. Při ceně barelu ropy Brent 80 dolarů by si tak supertanker musel na úhradu mýta vyčlenit zhruba 30 milionu dolarů neboli nějakých 640 milionů korun.

Případ odchodu výroby Zetoru do Indie potvrzuje odborná zjištění, že zelená opatření typu emisních povolenek EU paradoxně zvyšují uhlíkovou náročnost obchodních toků EU

13.07.2026 Kdokoli čte impaktovanou akademickou literaturu, nemůže být přesunem výroby traktorů Zetor z Brna do Indie překvapený.

S růstem šancí Le Penové na prezidentský úřad dále zesílí snaha znemožnit jí, aby se podílela na výběru nové hlavy Evropské centrální banky. Stávající šéfka Lagardeová nevylučuje předčasný odchod, a to hned do čela Světového ekonomického fóra

13.07.2026 Marine Le Penová upevňuje vedení v souboji o Elysejský palác. Verdikt odvolacího soudu, který jí umožnil kandidovat, ale zároveň jí uložil rok domácího vězení s elektronickým náramkem, jí zatím politicky neuškodil. V prvním průzkumu uskutečněném po rozsudku získává podle sestavy soupeřů 34 až 35,5 procenta hlasů, zhruba o tři body více než v březnu.

Maďarsko euro spíše jen tak nepřijme. Magyarova vláda by musela škrtat tak razantně, že by zloba lidu nejspíše dláždila cestu zpět do úřadu jeho odpůrci Orbánovi

12.07.2026 Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.

Sedm kroků Evropské komise, které vedly k pádu evropského autoprůmyslu. Volkswagen je jen špičkou ledovce

12.07.2026 Současné kritické potíže Volkswagenu, největší evropské automobilky, jsou jen špičkou ledovce. V úpadkovém stavu se nachází podstatná část evropského autoprůmyslu. Vždyť index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts je nyní poblíž minim za celou dobu od covidového roku 2020. Ano, jde o lepší výsledek, než jaký vykazuje sám Volkswagen, jehož akcie jsou nyní nejníže dokonce od evropské dluhové krize roku 2010. I tak je to však velmi varovné.

Inflace v červnu spadla na 1,5 procenta. Bez zásahů vlády by se pohybovala kolem dvou procent – zde je výpočet

10.07.2026 Červnová meziroční inflace v Česku zpomalila na 1,5 procenta z květnových 2,1 procenta. Jde o příznivý výsledek, na němž se vedle restriktivní měnové politiky České národní banky významně podílejí také letošní opatření vlády. Konzervativní výpočty založené na datech České národní banky a Českého statistického úřadu ukazují, že bez nich by červnová inflace pohybovala kolem úrovně dvou procent, tedy zhruba o půl procentního bodu více.

Plány Volkswagenu na zeštíhlení výroby trhy příliš nepřesvědčily. Bude třeba skutečně zásadního řezu – i ve Škodě?

10.07.2026 Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.

Česká míra nezaměstnanosti v červnu výrazněji neklesla, navzdory vrcholnému měsíci brigád a sezónního zaměstnávání. Ještě o prázdninách se míra nezaměstnanosti vrátí na úroveň pěti procent

09.07.2026 Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.

Český stavební boom pokračuje, navzdory zdražování hypoték. Odvětví stále naráží na staré limity: pomalé povolování, nedostatek kvalifikovaných lidí či vysoké ceny pozemků

09.07.2026 Květnová čísla ze stavebnictví jsou příznivá, jak je poslední dobou zvykem. Stavební produkce meziročně vzrostla o 4,4 procenta a byla vyšší už devatenáctý měsíc v řadě. To ukazuje, že stavebnictví se i přes opětovně – byť mírně – zdražující hypotéky, problémy se zásobováním některými materiály typu polystyrenu nebo i přes nejistotu developerů kvůli možným výraznějším inflačním tlakům napříč ekonomikou drží v solidní kondice. Květnový růst není jednorázovým výkyvem, ale potvrzuje delší růstovou sérii.

Český průmysl v roste, byť analytici čekali ještě lepší čísla. Průmysl sice vyrábí více, ale zaměstnává méně lidí, což může znamenat i růst produktivity, automatizaci a tlak na efektivitu

09.07.2026 Květnová čísla z tuzemského průmyslu spíše zklamala. Průmyslová výroba meziročně sice reálně vzrostla o dvě procenta, což je po dubnovém růstu o 1,5 procenta další doklad postupného oživení, avšak i tak zaostala za očekáváním analytiků. Navíc, meziměsíčně produkce o 0,4 procenta klesla. Nelze tedy hovořit o přesvědčivě pozitivním výsledku.

Proč je v Chorvatsku tak draze? Klíčovou roli hraje euro, dokládají tři akademické studie z poslední doby

08.07.2026 Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.

Nakupujte akcie ČEZ, do roka zhodnotí o 25 %, radí francouzsko-německá banka. Svoji cílovou cenu akcií ČEZ skokově zvedla o více než 600 Kč na akcii, věří plánu Babišovy vlády na zestátnění

07.07.2026 Dnešní hned dvojí zvýšení cílových cen akcií ČEZ ze strany finančních domů ODDO BHF, ale také tuzemského Fia potvrzuje, že trh začíná do ocenění největší české energetiky stále výrazněji promítat nejen běžný provozní výhled, ale hlavně transformační a potenciálně i zestátňovací příběh. ODDO BHF dnes zvedla cílovou cenu skokově z 920 na 1540 korun a doporučení změnila z „underperform“ na „outperform“ (viz žlutá křivka na grafu Bloombergu níže). Fio postupovalo opatrněji, cílovou cenu zvýšilo z 1044 na 1150 korun a doporučení posunulo ze stupně „redukovat“ na „držet“. Letos tak už proběhla celkem čtyři navýšení cílové ceny akcií ČEZ od některé z relevantních finančních společností.

Češi navyšují své spotřebitelské výdaje rychleji, než se čekalo. Uskutečňují odkládané nákupy, ale pořizují také více potravin, přičemž hrozí přetrvání inflačních tlaků ve službách

07.07.2026 Květnová čísla maloobchodu potvrzují, že český spotřebitel zůstává při chuti. Podle Českého statistického úřadu se tržby v maloobchodě bez prodeje a oprav motorových vozidel v květnu reálně zvýšily meziročně o 4,7 procenta a meziměsíčně o 1,3 procenta. To je poměrně silný výsledek, zvlášť s ohledem na to, že reálné tržby už nejsou taženy jen nízkou srovnávací základnou, nýbrž i skutečným zlepšováním kupní síly domácností. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst jen 3,2 procenta.

Zahraniční obchod Česka je stále v solidním přebytku, navzdory dražšímu dovozu energetických surovin v čele s ropou a poměrně výraznému růstu dovozu. Růst dovozu odráží ovšem i rostoucí spotřební apetýt Čechů

07.07.2026 Květnová čísla zahraničního obchodu ukazují, že česká ekonomika se stále drží nad vodou hlavně díky exportní výkonnosti, zároveň ale její tradiční přebytek začíná narážet na limity. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím v květnu přebytkem 9,9 miliardy korun. To je o jednu miliardu korun méně než před rokem. Nejde tedy o špatný výsledek, ale ani o jednoznačně silný signál. Přestože analytici oslavení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů přebytek pouze zhruba třetinový, a sice 3,2 miliardy korun.

Červnová inflace je tak nízká, jak nikdo z expertů nečekal – koruna oslabuje. Bez letošních zásahů vlády v oblasti cen elektřiny a paliv by ale byla o zhruba třetinu vyšší

07.07.2026 Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.

Stát posílá na příspěvek na bydlení téměř 60 milionů korun denně

06.07.2026 Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.

Co spojuje český a španělský blackout? Evropská síť v éře překotného, dotačně a ideologicky živeného nástupu obnovitelných zdrojů zkřehla více, než politici připouštějí

05.07.2026 Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.

Evropská komise se chytla do pasti a maže své příspěvky na sociálních sítích. Když clo zavádí Trump, platí je spotřebitel; když Brusel, prý nikoli

04.07.2026 Evropská komise se dostává do pozoruhodné komunikační pasti, a dokonce musí kvůli tomu mazat své příslušné příspěvky na sociálních sítích. Když cla zavádí Donald Trump, jsou podle ní „zdaněním amerického spotřebitele“. Když však clo zavádí sama Unie, tentokrát tříeurové clo na levné zásilky z čínských e-commerce platforem, „není zdaněním spotřebitelů“ (viz https://taxation-customs.ec.europa.eu/news/guidance-and-legal-text-temporary-flat-fee-low-value-imports-which-will-apply-until-1-july-2028-2026-06-08_en). Evropská komise dokonce smazala svůj příspěvek na sociální síti X, kde tvrdila, že cla nebude platit spotřebitel v EU, nýbrž e-commerce platformy.

Americké čtvrt tisíciletí je i české ekonomické téma. A nejen proto, že i český střadatel, který nikdy nebyl v USA, má část svých úspor navázánu na ekonomický výkon Ameriky

04.07.2026 Spojené státy si dnes připomínají 250 let své existence. Pro Česko to není jen vzdálené historické výročí, nýbrž i dobrá příležitost připomenout si, že americký příběh je jedním z nejdůležitějších hospodářských příběhů moderních dějin. Země, která v roce 1776 vznikala jako agrární kolonie na okraji tehdejšího světového hospodářství, se během dvou a půl století proměnila v nejvýznamnější inovační, finanční, vojenskou a spotřebitelskou mocnost světa. A právě tato proměna má dodnes přímé dopady i na českou ekonomiku.

Dánsko povoluje svoji vazbu na euro. Trh si klade otázku, zda svoji měnu nechce i po vzoru Česka více užívat jako podporu exportní konkurenceschopnosti

03.07.2026 Dánská koruna nyní připomíná, že vlastní měna není jen symbol na bankovkách, ale také pojistka. Dánsko je sice už čtvrt století jednou nohou v euru, neboť korunu drží v režimu ERM II velmi těsně poblíž centrální parity 7,46038 koruny za euro. Formálně euro nemá, prakticky však jeho měnovou politiku ve velké míře dováží. Právě proto je nynější slabost dánské koruny vůči euru – nejvýraznější v celé historii (viz graf Bloombergu níže) – zajímavá. Nejde o měnovou krizi, nýbrž o možné přenastavení toho, jak těsné má být dánské vodítko k euru.

Pět dnů ročně s teplotou nad 40 stupňů Cesia českou ekonomiku připraví až o 36 miliard korun. Za klimatizování dá Čech desetkrát méně Američan, bazény jsou též prostředkem adaptace; snižují počet výjezdů záchranek kvůli horku

03.07.2026 Vysoké teploty jsou z ekonomického hlediska převážně nákladovým faktorem, který se promítá do produktivity práce, zdravotnictví, zemědělství, energetiky, dopravy i sociálních rozdílů. Neplatí, že každá vlna veder sama o sobě českou ekonomiku ztlumí. Platí ale, že častější a intenzivnější horka ekonomice postupně ukrajují část výkonu. Ne během jednoho dne extrémních veder, ale nanpádně, opakovaně a v součtu – je-li tropických dní řada do roka – už měřitelně.

Zemědělci musí letos počítat s horší sklizní, dokonce i bez zahrnutí červnových veder. Doba zlevňování potravin i proto může skončit

03.07.2026 První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok, zároveň je však třeba jej číst jako skutečně prvotní. Třeba už jen proto, že sběr dat pro odhad skončil 11. června, tedy ještě před úderem extrémních veder z poslední červnové dekády. Právě ta mohou konečný výsledek dále zhoršit, zejména u porostů oslabených jarním suchem.

40 °C už v červnu. Evropská vedra přestávají být anomálií a začínají ničit ekonomiku

02.07.2026 Ještě donedávna byla letní vlna veder vnímána především jako nepříjemná epizoda, která po několika dnech odezní. Letošní červen však ukazuje, že takový pohled přestává stačit. Extrémní teploty už nepředstavují pouze zdravotní nebo meteorologický problém. Stále výrazněji zasahují také ekonomiku. Ovlivňují produktivitu práce, ceny potravin, spotřebu energie i veřejné rozpočty.

Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Stát má nadále strukturálně příliš vysoké výdaje vůči příjmům

01.07.2026 Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.

Podmínky v českém průmyslu se v červnu zlepšily nejvýrazněji za více než čtyři roky. Svědčí jim uklidnění na geopolitické scéně i méně celní nejistoty

01.07.2026 Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se letos v červnu zlepšily nejvýrazněji za celou dobu od dubna 2022, tedy za více než čtyři roky. Index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu totiž dle dnes zveřejněných údajů společnosti S&P Global vykázal v červnu hodnotu 53,9 bodu. Ta je nejvyšší právě od dubna 2022. Hodnota nad 50 značí meziměsíční zlepšení podmínek.

Už žádný beton na Jiřáku! aneb 10 ekonomických důvodů, proč se klimatickým změnám spíše přizpůsobit než s nimi draze bojovat

30.06.2026 1. Adaptace má okamžitý a lokální výnos. Když stát investuje do protipovodňové ochrany, vodních nádrží, chlazení měst, retenčních opatření, odolnějších sítí, varovných systémů či zdravotní prevence při vedrech, přínos zůstává doma. Sníží škody na českých domácnostech, firmách, infrastruktuře i veřejných rozpočtech.

Klimatizace se z luxusu mění v novou položku rodinného rozpočtu, ale i zdroj nerovnosti. Novým fenoménem se i v ČR stává letní energetická chudoba

29.06.2026 Klimatizace se v Česku postupně mění z luxusního doplňku v běžnou součást letního přežití. Silné vedro už není jen nepříjemnost, ale ekonomický náklad. Domácnosti platí za chlazení, firmy za nižší produktivitu práce a stát nepřímo za vyšší zdravotní rizika, výpadky dopravy či tlak na energetickou síť. To, co bylo ještě před několika lety v českém bytě spíše výjimkou, se bude stávat běžnou položkou rodinného rozpočtu.

Vláda by neměla stropy paliv vypnout naslepo. Má je změnit v krizovou pojistku – postupně od nich ustupovat i přes zesílení úderů v Perském zálivu

28.06.2026 Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.

Silné vedro je skrytá daň, která navíc nejtíživěji dopadá na ty chudší. Čtrnáct dní horka může českou ekonomiku stát kolem dvanácti miliard korun

27.06.2026 Současná vlna veder není jen meteorologickou událostí. Má i své ekonomické dopady. Silné vedro se chová jako skrytá daň. Nikdo ji neschválil ve sněmovně, nevybírá ji finanční úřad a domácnosti ji neuvidí jako samostatnou položku na účtence. Přesto ji ekonomika platí. Platí ji nižší produktivitou práce, vyšší spotřebou elektřiny, větší únavou, náklady na chlazení, větším počtem zdravotních komplikací, zpožděním zakázek a v krajním případě i slabší úrodou.

Volkswagen chce zásadně zeštíhlit, snížit počet zaměstnanců až o 100 000 lidí a pozavírat fabriky. Pro Škodu je to hrozba i příležitost, pro Česko varování

26.06.2026 Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle dnešní zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny. Zpráva zmiňuje zejména německé závody koncernu, nikoli Mladou Boleslav, Kvasiny nebo Vrchlabí. Přesto by bylo chybou ji v Česku číst jako vzdálený německý problém. Volkswagen je vlastníkem Škody Auto a jakékoli koncernové škrty se české ekonomiky dotýkají přes investice, modelovou politiku, dodavatelský řetězec i zaměstnanost.

Král Karel III. přelomově zveřejnil, kolik zaplatil na daních: 363 milionů korun. Z toho lze odvodit, že v žebříčku nejbohatších Čechů by skončil na 27. místě, za Luďkem Sekyrou

26.06.2026 Britský král Karel III. učinil krok, který je v prostředí evropských monarchií mimořádný. Poprvé zveřejnil, kolik zaplatil na osobních daních. Nejde však o plné daňové přiznání, jak je zná běžný poplatník, nýbrž o zveřejnění celkové daňové povinnosti. Právě z ní lze ale alespoň přibližně odhadnout, jak velké příjmy král má – a nepřímo i to, zda jeho osobní majetek odpovídá spíše odhadu kolem 19 miliard korun, nebo širšímu odhadu kolem 50 miliard korun.

Férové vypořádání minoritářů ČEZ není politický dárek. Je to ve vyspělé ekonomice nijak zvláštní cena za to, že ČEZ byl roky burzovní společností, zatímco nyní po něm stát chce roli strategického nástroje

25.06.2026 Debata o budoucnosti ČEZ a o možném vypořádání menšinových akcionářů se nyní částí kritiků jeho zamýšleného postupu zužuje na líbivou, ale zavádějící zkratku, že „zaplatí všichni a vydělají jen minoritáři“. Takové pojetí ale míjí podstatu věci. Skutečnou otázkou není, zda má někdo na úkor veřejnosti inkasovat prémii. Skutečnou otázkou je, kdo ponese riziko výstavby nových jaderných bloků, které Česko pro svou energetickou bezpečnost a náhradu uhlí bude potřebovat.

Sport přestává být samozřejmostí. Podíl lidí, kterým brání finance, se za pět let více než zdvojnásobil

25.06.2026 Sport se v Česku postupně stává dražší záležitostí. Zatímco ještě před několika lety označovalo finance za hlavní překážku zdravého životního stylu pouze šest procent lidí, dnes je to již třináct procent. Podle průzkumu MultiSport navíc více než třetina Čechů přiznává, že kvůli rostoucím cenám omezuje návštěvy sportovišť. Nejde přitom pouze o subjektivní pocit. Podle dat Eurostatu zdražily služby spojené s aktivním provozováním sportu v roce 2025 o 4,3 procenta, zatímco celková inflace činila 2,5 procenta. Sportovní služby tak zdražovaly podstatně rychleji než běžné ceny v ekonomice.

Vedra ženou Čechy k plánování dovolené. Na last minute už ale nemusí zbýt to, co chtějí

24.06.2026 Teploty v Česku překračují třicet stupňů Celsia a mnoho lidí právě nyní řeší, zda ještě čekat na last minute dovolenou, nebo rezervovat okamžitě. Pohled na aktuální nabídky cestovních kanceláří ukazuje, že levné zájezdy na trhu stále existují, jejich podoba se však změnila. Kdo je ochoten přizpůsobit termín i destinaci, může se k moři dostat za relativně nízkou cenu. Kdo však chce konkrétní hotel, kvalitní služby a přesný termín odjezdu, tomu se prostor pro výběr rychle zužuje.

Ceny jako na Západě, výplaty stále ne. Česko dohnalo Evropu tam, kde lidé musí platit nejvíc

23.06.2026 Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano.

Zemřel Alan Greenspan, muž, který z centrálního bankéře udělal globálního vládce trhů

22.06.2026 Zemřel Alan Greenspan, dlouholetý šéf americké centrální banky. Bylo mu sto let. Podle zpráv amerických médií zemřel na komplikace spojené s Parkinsonovou chorobou, což potvrdila jeho manželka, novinářka Andrea Mitchellová. Greenspan stál v čele Fedu od roku 1987 do roku 2006, tedy bezmála dvě desetiletí, a sloužil pod čtyřmi americkými prezidenty: Ronaldem Reaganem, Georgem Bushem starším, Billem Clintonem a Georgem Bushem mladším.

Starmerův konec Česko nezasáhne přímo, rizikem je libra a britská poptávka

22.06.2026 Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.

Babiš se obávat nemusí, banky nebudou zdražovat hypotéky v reakci na zvýšení úrokových sazeb ČNB. Proč přesně?

22.06.2026 Z cen hypoték se stává zásadní politické téma. Premiér Andrej Babiš viní Českou národní banku z jejich zdražování. K němu by podle něj mělo dojít v důsledku navýšení základních úrokových sazeb centrální banky ze sklonku minulého týdne, které je první po takřka čtyřech letech.

Nízká inflace není náhoda, Česku pomáhají zásahy vlády, silná koruna i ČNB. Hypotéky však ČNB Čechům nezdražuje, to mnohem spíše Trump

21.06.2026 Květnová data Eurostatu přinesla pozoruhodný výsledek. Česká republika vykázala druhou nejnižší inflaci v celé Evropské unii. V době, kdy řada evropských zemí stále zápasí s citelným růstem cen, jde o výsledek, který si zaslouží bližší vysvětlení.

Dva z pěti Čechů pracují mimo obor. Diplomy přestávají stačit, budoucnost patří bleskovým kurzům

21.06.2026 Podle odhadů bude muset do roku 2030 zhruba milion lidí v České republice výrazně rozšířit nebo změnit své dovednosti. Stále větší význam tak bude mít další vzdělávání a osvojování nových dovedností.

Euro by dnes Babišovi pomohlo víc než ČNB. Zaplatili by to střadatelé inflací

19.06.2026 Připomeňme si, že kdyby Česko platilo eurem, mělo by po včerejšku základní měnověpolitickou sazbu eurozóny 2,25 procenta, nikoli českou repo sazbu 3,75 procenta. Tudíž v nynější situaci by měnové podmínky eurozóny byly pro českou ekonomiku zřejmě příliš uvolněné. A tedy proinflační.

Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvyšuje úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpovo křehké příměří, ani Babišova výzva k nezvyšování sazeb

18.06.2026 Česká národní banka dnešním zvýšením úrokových sazeb dala najevo, že nechce připustit návrat inflačního problému ani za cenu toho, že její krok bude působit tvrdě ve chvíli, kdy celková inflace není daleko od cíle. Zvýšení základní sazby z 3,50 na 3,75 procenta nepředstavuje dramatický obrat měnové politiky. Je to ale důležitý signál: ČNB se nechce řídit jen aktuální cenou ropy ani politickými výzvami, ale především domácími inflačními tlaky.

Trinity Bank snižuje sazbu u Lepší půjčky na 3,97 % p.a. a eviduje rostoucí zájem o refinancování

18.06.2026 Trinity Bank přichází s novou úpravou podmínek produktu Lepší půjčka. Nově nabízí úrokovou sazbu už od 3,97 % p.a., čímž potvrzuje ambici dlouhodobě patřit mezi nejvýhodnější poskytovatele spotřebitelských úvěrů na trhu.

ČNB dnes rozhoduje mezi ropou, Fedem a politikou. Příměří USA–Írán jí dává důvod vyčkávat, Fed a Babišův tlak naopak přitvrdit

18.06.2026 Výsledek dnešního měnověpolitického jednání České národní banky je po delší době dosti nevyzpytatelný. Bankovní rada rozhoduje, zda ponechat základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta, nebo ji zvýšit na 3,75 procenta, ve chvíli, kdy během několika desítek hodin promluvily hned tři neopominutelné okolnosti: Spojené státy a Írán podepsaly předběžné příměří, americká centrální banka – Fed – vyslala zřetelněji jestřábí signál, než se čekalo, a česká centrální banka zároveň opět čelí politickému tlaku premiéra Andreje Babiše, který požaduje nižší úroky – nejnověji ve svém včera zveřejněném podcastu SorryJako.

Koruna za posledních 20 let ochránila úspory Čechů lépe než euro, ukazuje modelový výpočet

17.06.2026 Úspory českých domácností za posledních dvacet let lépe ochránila koruna než euro, pokud se kromě inflace započte také posílení české měny vůči euru a běžné úročení korunových vkladů. Vyplývá to z modelového výpočtu, který srovnává, kolik by dnes zůstalo z jednoho milionu korun uloženého v roce 2005 různými způsoby.

Mladí Češi narození roku 2000 měli v prvních 25 letech života o zhruba 40 % vyšší uhlíkovou stopu než jejich prarodiče, „boomeři“, lidé narození roku 1940. Jde až o 80 tun oxidu uhličitého na osobu

16.06.2026 Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.

Právě dojednané otevření Hormuzského průlivu může být dárkem nejen Trumpovi, ale také Babišovi. Pokud tento týden „zviklá“ Českou národní banku, aby nezvedla sazby

15.06.2026 Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou

14.06.2026 Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

Proč přijetí eura může zasadit české porodnosti další ránu. Vstup do eurozóny nahraje developerům či majitelům realit, mladým rodinám však bydlení může dále zdražit

13.06.2026 Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.

Musk bude po dnešním vstupu SpaceX na burzu tak bohatý, že by mohl koupit všechny byty v Praze, k tomu splatit veškerý státní dluh ČR, pořídit dvacítku největších českých firem, postavit Čechům bezmála milion bytů a ještě až 20 jaderných bloků

12.06.2026 Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku?

11.06.2026 Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.

Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením

10.06.2026 V Česku se vzedmula další z vln celospolečenské diskuse o přijetí eura. Nyní nastává v kontextu jiné debaty, a to té o stále hůře dostupném vlastnickém bydlení. Pikantní je, že často ti samí lidé, včetně četných politiků, kteří volají po přijetí eura, zároveň kritizují horšící se dostupnost vlastnického bydlení; přitom přijetí eura by jeho dostupnost ještě zhoršilo. Plyne to z mezinárodního odborného výzkumu.

10 milionů a stop: švýcarské referendum o migraci dopadne i na Česko

10.06.2026 Švýcarsko bude 14. června v referendu hlasovat nejen o zastropování počtu obyvatel, ale také rozhodne o změnách ve vztazích s Evropou. Podle expremiéra Mirka Topolánka sice Švýcaři iniciativu v hlasování pravděpodobně odmítnou, samotná debata je však jasným signálem drolícího se Schengenského prostoru. Firmám by schválení iniciativy zkomplikovalo přístup na švýcarský trh, mohlo by ale přinést i nové příležitosti.

Proč nelze říkat, že české domácnosti přicházejí o 10 400 Kč ročně kvůli tomu, že ČR s korunou čelí vyšším úrokům? Neboť vyšší úroky v porovnání s těmi v eurozóně mají i čeští střadatelé

09.06.2026 Ne, nelze tvrdit, že české domácnosti přicházejí o 10 400 Kč ročně, protože s korunou namísto eura stát čelí vyšším úrokovým sazbám na svém dluhu. Tato proklamace některých politiků (viz níže) nemá oporu v datech.

Obhájci přijetí eura v Česku tvrdí, že podpoří zahraniční obchod a zahraniční investice. Nic z toho ale renomované studie z poslední doby nepotvrdily

08.06.2026 Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.

Pozor, kdo chce stihnout nakoupit z čínských e-shopů bez cla, má už právě teď poslední dny, ba hodiny. Proč Brusel zachraňuje evropský byznys, i když tím poškodí sociálně zranitelné občany EU?

07.06.2026 Mimořádně laciné nakupování na čínských e-shopech končí. Právě nyní odeznívá éra bezstarostného klikání na asijských megatržištích typu Temu, Shein nebo AliExpress, kdy si i četné tuzemské domácnosti zvykly objednávat trička za stovku, plastové organizéry do kuchyně za padesátikorunu či levnou elektroniku s nulovým celním zatížením. Evropská unie se rozhodla pro zásadní řez a od 1. července 2026 ruší dosavadní bezcelní limit 150 eur pro drobné zásilky ze třetích zemí (což je prakticky výhradně Čína). Namísto něj zavádí paušální clo ve výši tří eur za každou jednotlivou položku v balíčku.

Průměrnou mzdu stále nevidí dvě třetiny zaměstnanců. Letos si však většina z nich polepšila

07.06.2026 Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících. Nejčastější hrubé mzdy se v roce 2025 pohybovaly mezi 38 a 42 tisíci korunami a mediánová mzda, tedy střed mezd všech zaměstnanců, činila necelých 44,5 tisíce korun měsíčně. Průměr táhnou vzhůru především vysoké příjmy relativně úzké skupiny nejlépe placených pracovníků. Více než 200 tisíc korun hrubého měsíčně pobíralo méně než jedno procento zaměstnanců.

Trumpova masivní sázka na uhlí jej v EU nezlevní, přitom je ale políčkem do tváře Green Dealu. Může prohloubit ekonomické zaostávání EU za USA, nejen v oblasti umělé inteligence

05.06.2026 Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.

Proč nejsou Češi bohatší než Němci, když pracují o měsíc ročně déle?

04.06.2026 Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).

Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí. Třeba v Estonsku se ale podobný „řez“ povedl

03.06.2026 Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností. Záměr snížit podíl poplatků na celkovém spoření za 35 let z poměrně vysokých 56 procent na pouhých 16 procent a zastropovat správní poplatek na úrovni 0,5 procenta sice vyvolává v bankovních domech rozhořčení, z pohledu českého střadatele jde však o ekonomickou smysluplnost a motivující faktor. Pokud má třetí pilíř plnit svou roli, vskutku zásah potřebuje. Vodítkem může být třeba poměrně čerstvá zkušenost z Estonska.

Trumpova administrativa hrozí novými cly, míří k porušení dohody s EU. I Česko viní z nedostatečného potírání moderního otroctví a jako na celou EU hodlá zavést dodatečné 10procentní clo

03.06.2026 Spojené státy chystají další zásadní zásah do světového obchodu, který by potenciálně citelně zasáhl i české exportéry. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) navrhl uvalit nová, dodatečná cla ve výši 10 až 12,5 procenta na dovoz z 60 klíčových světových ekonomik. Na seznamu se objevila nejen Čína nebo Indie, ale také Česká republika a celá Evropská unie. Oficiálním důvodem je údajné selhání těchto zemí při potírání a vymáhání zákazů zboží vyrobeného nucenou prací, tedy při potírání jakési moderní formy otroctví. Je však zřejmé, že lidská práva jsou v tomto případě spíše právní zástěrkou pro pokračující ekonomický protekcionismus Bílého domu.

Bulharsko přijalo euro a už se prudce zadlužuje, spoléhá na Němce. Rekordních více než 71 % zemí eurozóny má nyní horší rating než Česko, ještě roku 2008 to bylo 0 %

02.06.2026 Jen co Bulharsko přijalo euro, už se ním dnes Evropská komise zahájí vyšetřovat pro nadměrný rozpočtový deficit. Ten letos podle prognózy Evropské komise stoupne z loňských 3,5 % HDP na 4,1 % HDP a roku 2027 pak na 4,3 %. Přitom před přijetím jednotné měny Bulhaři dlouho „sekali latinu“ – hospodařili přebytkově a udržovali poměrně velmi nízké zadlužení v poměru k HDP. Jenže s přijetím eura podléhají tomu, co se v ekonomické teorii běžně označuje za morální hazard. Bulhaři morálně hazardují, neboť sází na to, že jejich dluhy přinejhorším zaplatí Němci. Jako je zaplatili sousedním Řekům. Bez německých peněz by Řecko dávno zbankrotovalo.

Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny

02.06.2026 Přední americká investiční banka Morgan Stanley dnes dramaticky navýšila svoji očekávanou cenu akcií ČEZ. Ty by podle ní měly v ročním horizontu stát 1250 Kč za kus. To je sice pod nynější cenou akcií ČEZ, která činí 1265 Kč za kus, avšak je to dramaticky více, než s čím Morgan Stanley počítala dosud. Americká banka totiž ještě včera stanovovala svoji očekávanou – cílovou – cenu pro akcie ČEZ na úrovni 880 Kč. Navýšení o 370 Kč na akcii „přes noc“ je mimořádné. Vždyť v období od roku 2019 dosud Morgan Stanley zvýšila svoji cílovou cenu na ČEZ nejvýrazněji v září 2022, kdy ji však zvýšila pouze o 190 Kč, a to z 820 na 1010 Kč, tedy o zhruba 23 procent. Nynější navýšení je v rozsahu hned 42 procent (viz graf Bloombergu níže – žlutá křivka).

Předchozí klíčová slova

Následující klíčová slova

Trinity Bank Lukáš Kovanda

Trinity Bank Radomír Lapčík

Trinity Capital

Trinity Capital LLC

Trinity Investments

Trinity Investments Limited

Trinot

Trinot LTD

Trio-Assets

TRIP

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?

Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.

Forex pro začátečníky

Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.

1. část - Co to vlastně forex je?

FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.

VIP zóna - Forex Asistent

Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.

Forex brokeři - jak správně vybrat

V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.

Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém

Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?

Forex volatilita

Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.

Forex zůstává největším trhem na světě

V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články: