Česká elita

20.11.2023 Tři nejhodnotnější české firmy jsou podle hodnocení serveru Seznam Zprávy státem kontrolovaná energetická společnost ČEZ, skupina EPH Daniela Křetínského a holding Agrofert, který patří do svěřenských fondů předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Žebříček stovky nejcennějších společností pod kontrolou tuzemských vlastníků vychází z odhadu ceny, za který by šly prodat či koupit. Všechny mají minimálně miliardovou hodnotu. Seznam Zprávy pořadí sestavily ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte.

04.09.2025 Sázení na fotbal patří k nejoblíbenějším formám zábavy mezi českými sázkaři. Právě fotbalová utkání nabízejí nejen vzrušení ze hry samotné, ale i množství zajímavých kurzů, trhů a strategií. Kurzy na fotbal v roce 2025 odrážejí konkurenci i kvalitu služeb na trhu, který se v České republice stabilizoval pod dohledem přísné legislativy. Sázející tak mají přístup k mnoha kvalitním platformám s licencí, které pokrývají všechny významné ligy a turnaje.

07.07.2025 Ve dnech 1.–3. července se pod taktovkou JA Europe v Athénách konala největší evropská přehlídka studentských firem Gen-E 2025. V řeckém hlavním městě se sešly stovky mladých inovátorů z 39 evropských zemí. Mezi nimi i zástupci Česka s projektem Cooltivate. Nápad na efektivnější a udržitelné zemědělství pomocí dronů týmu z pražské Anglo-Americké univerzity vynesl velkou pozornost zahraničních investorů a vítězství v odborné kategorii Signature Awards.

25.04.2025 Necelých 71 tisíc fyzických osob v Česku pronajímá přibližně 225 tisíc investičních bytů. Podle analýzy společnosti Dataligence to představuje zhruba deset procent ze všech 2,4 milionu bytů v bytových domech. Investiční bydlení tak hraje v české ekonomice nezanedbatelnou roli – a přesto část investorů dnes obrací svou pozornost k zahraničí.

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

10.11.2024 Vzhledem k výsledkům amerických voleb jsou krajně zarážející dvě věci. Jak moc tamní tradiční média ohýbala realitu a jak moc malý vliv už mají. Z jednoznačné věci udělala vyrovnané klání; ale fakticky je americká veřejnost z dosud nevídané většiny evidentně už nebrala vážně. To může mít svůj ekonomický dopad, například v propadu inzerce. Poražených v amerických volbách je ale pochopitelně více.

18.06.2021 Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.

16.01.2018 Americký prezident Donald Trump, francouzský prezident Emmanuel Macron či britská premiérka Theresa Mayová promluví příští týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Trump čtyřdenní setkání v pátek odpoledne zakončí svou řečí na téma "hledání způsobů, jak posílit mezinárodní spolupráci v oblasti klíčových společných zájmů," informovalo dnes vedení fóra na tiskové konferenci. Z Česka se do švýcarského alpského střediska chystá premiér Andrej Babiš.

22.01.2019 Každoroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu dnes začalo výzvou jeho zakladatele Klause Schwaba ke spolupráci. Informuje o tom agentura DPA. Davoského setkání, které se koná pod heslem Globalizace 4.0: Hledání globální architektury ve věku čtvrté průmyslové revoluce, se zúčastní špičky světové politiky, vrcholní manažeři, bankéři, podnikatelé, ekonomové a další elity.

23.01.2019 Stává se z toho skoro tradice. V průběhu ledna dostane světová elita v Davosu varování od nevládní organizace Oxfam - rozdíly mezi majetkem nejbohatších a nejchudších se nadále rozevírají. Podle Oxfamu 26 nejbohatších lidí vlastnilo více než nejchudší polovina světové populace (skoro 3,8 miliardy lidí). Jmění nejbohatšího muže na světě Jeffa Bezose dosahuje skoro 112 miliard dolarů - podle Oxfam pouhé jedno procento z něj je stejně velké jako roční výdaje Etiopie na zdravotnictví (země se 105 miliony obyvatel). Jmění dolarových miliardářů jako Bezose vzrostlo v uplynulém roce o 12 % především kvůli dalšímu růstu akciových trhů (data jsou brána k říjnu 2018). To zní vcelku uvěřitelně. Větší problém má řada ekonomů s odhadem jmění nejchudší poloviny populace.