Důchody
Krize v ekonomice se dostala mezi hlavní otázky Putinovi
21.12.2025 Otázky týkající se ekonomiky se poprvé za téměř čtyři roky války Ruska proti Ukrajině dostaly mezi ty, které by se Rusové chtěli nejčastěji položit Vladimiru Putinovi. Ruský prezident v pátek v přímém televizním přenosu odpovídal na dotazy novinářů a spoluobčanů. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se na hospodářské potíže chtělo Putina zeptat osm procent dotázaných Rusů, což představuje třetí nejčastěji kladenou otázku, upozornil server The Moscow Times. Rusy zajímá například růst cen a důvody, proč vláda zvyšuje daň z přidané hodnoty.
Deficit státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 mld. CZK
01.12.2025 Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 mld. CZK nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 mld., znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán. I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného.
Německo schválilo rozpočet na příští rok
28.11.2025 Německý Spolkový sněm dnes schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Vyčlenila také peníze na rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), což je o deset procent více než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
V Německu začala debata o rozpočtu na příští rok
25.11.2025 V německém Spolkovém sněmu dnes začala debata o rozpočtu na příští rok. Vláda v návrhu počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč). Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září. O rozpočtu na příští rok budou hlasovat poslanci po čtyřech dnech debaty v pátek.
Češi nevěří, že se o ně stát dokáže v důchodu postarat. Největšími pesimisty jsou mladí z generace Z
10.11.2025 Na státní důchod se plně spoléhá jen 3,7 % Čechů ve věku 18 až 60 let. Celých 74 % lidí je přesvědčeno, že se o ně stát v penzi dostatečně nepostará. Mladší generace proto sází na vlastní úspory – více než polovina z nich počítá s tím, že osobní úspory budou tvořit většinu jejich finančního zajištění ve stáří. Alarmující je fakt, že téměř každý desátý Čech nemá žádný finanční polštář na důchod a ani ho neplánuje. Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracoval Ipsos.
Podnikatelské prostředí v Česku se zlepšilo, a to hlavně díky vývoji tržní kapitalizace a zmenšující se mezeře ve výběru DPH. Přesto nám patří podprůměrná 19. příčka v EU
21.10.2025 Podmínky pro podnikatele se v Česku od předchozího ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví mírně zlepšily, vystoupali jsme o tři příčky na 19. pozici v EU. Stojí za tím zejména „zkrouhnutí“ mezery ve výběru DPH. Přestože v Česku od loňského ročníku v přepočtu na obyvatele přibylo startupů, stále v tomto ohledu nemáme na většinu unijních kolegů.
Ranní okénko - V Maďarsku se sazby opět nesníží
21.10.2025 Dnešní hlavní ekonomickou událostí bude zasedání Maďarské národní banky. Tamní bankovní rada úrokové sazby nezměnila již více než rok a ani tentokrát se na tom nic nezmění. Inflace sice oproti začátku roku (5,5 % v lednu, 5,6 % v únoru) zpomalila do okolí 4,5 %, ale další pokles zatím není na pořadu dne. V posledních třech měsících se zastavila na 4,3 %. Navíc je třeba připomenout, že jsou stále v platnosti některá opatření zavedená maďarskou vládou ve snaze inflaci snížit. To se ovšem velmi pravděpodobně projeví jejím opětovným nárůstem, až budou jednou tato opatření zrušena. Bankovní rada MNB tak hodlá zůstat velmi opatrná a obnovení cyklu uvolňování měnové politiky nastane podle naší aktuální predikce nejdříve ve druhé polovině příštího roku.
Na Česko dolehla pohřební chudoba. Ceny posledního rozloučení rostou rychleji než důchody
20.10.2025 Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
Na Česko dolehla pohřební chudoba. Ceny posledního rozloučení rostou rychleji než důchody
19.10.2025 Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
Jak se budou valorizovat důchody v roce 2026? Má smysl, žádat o důchod ještě letos?
25.09.2025 Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Vláda 24. září schválila nařízení s parametry, které budou v roce 2026 platit pro výpočty důchodů. Letos tak opět platí to, co už loni – vyšší důchod bude ten přiznaný v novém roce, než důchod přiznaný v roce 2025. Ti, kteří spoléhali na odchod do předčasného důchodu bez výplaty tímto postupem nedosáhnou vyššího důchodu.
Stát v příštím roce pořádně naloží podnikatelům s nižšími příjmy. Paušální daň jim vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace
24.09.2025 Podnikatelé s nižšími příjmy, kteří jsou zapojeni do režimu paušální daně, se v příštím roce musí připravit na výrazný růst svých odvodů; takový, který vysoce předčí inflaci.
Navýšení výdajů na obranu ČR v letech 2026-2035 a dopad na státní rozpočet
23.09.2025 Česká republika v rámci závazku vůči NATO postupně navýší výdaje na obranu až na 5 % HDP do roku 2035, přičemž 3,5 % má směřovat přímo na výdaje spojené s obranou a 1,5 % by mělo být vynaloženo na investice. V rámci těchto výdajů na obranu a investice jsme si položili dvě otázky.
Německo jako tahoun eurozóny? Ekonomové mají pochybnosti
19.09.2025 Německo ještě nedávno vzbuzovalo velká očekávání, že by mohlo svými investicemi a fiskálními změnami podpořit nejen vlastní hospodářství, ale i celou eurozónu. Nové plány zahrnovaly zejména uvolnění pravidel dluhové brzdy a vytvoření masivního infrastrukturního a klimatického fondu v hodnotě 500 miliard eur (12,2 bilionu Kč). Tyto kroky byly vnímány jako zásadní pro oživení ekonomiky země, která se v posledních letech potýká s hospodářským útlumem. Nyní ale ekonomové začínají zpochybňovat, zda a kdy k tomu dojde, napsal server zpravodajské televize CNBC.
Ukrajina usiluje o novou půjčku od Mezinárodního měnového fondu
19.09.2025 Ukrajina usiluje o nový čtyřletý úvěrový program od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Peníze mají zemi pomoci zvládat hospodářské dopady pokračující ruské vojenské invaze, řekl dnes v ukrajinském parlamentu ministr financí Serhij Marčenko. Současný úvěr 15,5 miliardy USD (321 miliard Kč) od MMF skončí v roce 2027.
Invesco: Kde nyní budeme hromadit aktiva?
10.09.2025 Analýza společnosti Invesco naznačuje, že roční globální úspory by se v reálném vyjádření mohly během příštích padesáti let více než zdvojnásobit. Nejvíc úspor se generuje ve Spojených státech, Číně a Indii. Demografický vývoj by ale mohl oslabit roli Evropy (ačkoliv zůstane významná), přičemž postavení Afriky by se mohlo posílit (i když vychází z nízké základny).
Za snížení daní Češi zaplatí jejich zvýšením, ovšem i s úroky. České veřejné finance nedostal do dluhu stovek miliard ani covid, ani válka na Ukrajině, ani důchody, ani Dukovany, ani Trump a zbrojení, ale něco docela jiného, ryze českého původu…
07.09.2025 Rozpočtový zločin. Přesně tak před šesti lety označovali dnešní vládní, tehdy ale opoziční politici plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit Babišovy vlády za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět "zločin". Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
Fidelity International: Rozdíl mezi realitou a očekáváním je hrozbou v systému důchodového zabezpečení v evropských zemích
05.09.2025 V průzkumu společnosti Fidelity International European Investor Sentiment Survey 2025 většina respondentů uvádí, že jsou na dobré cestě k dosažení svých cílů v oblasti důchodového zabezpečení. Přesto se však necítí připraveni na důchod.
Program hnutí ANO trpí obecným neduhem všech podobných předvolebních plánů. Slibuje nové či vyšší výdaje na kdeco a zároveň snižování daní, aniž by tomu odpovídaly slibované dodatečné příjmy
04.09.2025 Program hnutí ANO trpí obecným neduhem všech podobných předvolebních plánů. Slibuje nové či vyšší výdaje na kdeco a zároveň snižování daní či vrácení slev na jízdné, aniž by tomu odpovídaly slibované dodatečné příjmy. Výsledkem by tak bylo prohloubení veřejného zadlužení. Pravdou ovšem je, že někteří představitelé hnutí se vyjadřují v tom smyslu, že další snižování veřejného dluhu není prioritou, zejména bude-li stát hospodařit sice deficitně, ale perspektivně. Program nicméně „zásadní snížení“ deficitu státního rozpočtu slibuje, ovšem ke konci volebního období.
Saldo státního rozpočtu se v srpnu meziročně zlepšilo o 10,4 mld. Kč
01.09.2025 Na konci srpna hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 165,4 mld. Kč (resp. 156,6 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až srpen 2025 (58,6 mld. Kč) odpovídají více než výši 1,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2008. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních osmi měsících zlepšilo o 10,4 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 5,5 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 4,1 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 6,1 p.b.
Vítězové a poražení návrhu rozpočtu na rok 2026: ministerstvo obchodu poráží důchody, dluh deklasuje hned deset ministerstev, z nichž na celé čáře prohrává zdravotnictví a doprava
01.09.2025 Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu!
Vláda zveřejní rozpočet na rok 2026, letos hospodaří nejlépe za posledních šest let, díky růstu ekonomiky, mezd a spotřeby. V příštím roce už to ale platit nebude, ozdravování veřejných financí ustane, lidé v Česku se musí připravit na nové daně
31.08.2025 Vládě se v prvních sedmi měsících letoška dařilo hospodařit v nominálním vyjádření dosud nejlépe za celé období od roku 2019. Koncem července vykazovala schodek zhruba 168 miliard korun. Ještě výraznější je tedy zlepšení hospodaření ve vyjádření reálném, tedy po zohlednění vysoké souhrnné inflace let 2019 až 2025, či po zohlednění růstu hrubého domácího produktu, k němuž v uplynulých šesti letech došlo (jeho růst už v sobě vzestup inflace zahrnuje, vycházíme-li z nominálního údaje k HDP). To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. V poměru k HDP by letos měl deficit veřejných financí činit 1,9 procenta, což je rovněž nejlepší výsledek od roku 2019. Je to příznivý údaj, a to i přesto, že jej znatelně vylepšují přebytky krajů a obcí.
Ford čelí tlaku na snížení dividendy kvůli slabému cash flow a dopadům cel
20.08.2025 Automobilka Ford Motor Company se snaží udržet čtvrtletní dividendu ve výši 0,15 USD na akcii, což představuje roční výdaj zhruba 1,8 miliardy USD. Tento objem však již překonává její vykázaný upravený volný peněžní tok ve výši 1,3 miliardy USD, což ukazuje na nesoulad mezi vyplácenou dividendou a reálnou hotovostí. Ford používá vlastní definici „upraveného volného cash flow“, která nezahrnuje náklady na důchody a restrukturalizaci, avšak i podle této metodiky přesahuje výplatní poměr 50 %, což mezi investory vyvolává pochybnosti.
Čeští důchodci si žijí relativně dobře. Otázkou je, jak dlouho si to stát bude moci dovolit
08.08.2025 Zatímco výše důchodů bývá často předmětem kritiky, z dostupných dat vyplývá, že čeští senioři na tom nejsou v mezinárodním srovnání tak špatně. Problémem však zůstává dlouhodobá udržitelnost důchodového systému a motivace lidí pracovat i po dosažení důchodového věku.
V Německu navrhují solidární daň pro baby boomery mířící do důchodu
16.07.2025 Příslušníci generace takzvaných baby boomerů by měli v Německu platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Navrhli to odborníci Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW). Do systému by měli přispět podle něj především majetní baby boomeři, aby tíhu demografických změn nemusela opět nést jen mladší generace.
Vláda hospodaří nejlépe za posledních šest let, díky růstu ekonomiky, mezd a spotřeby. V příštím roce už to ale platit nebude
01.07.2025 Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.
Schodek v příštím roce má být 280 miliard. Pokud Česko zásadně nezbrzdí Green Deal, čeká jeho občany smršť zvyšování a zavádění daní
29.06.2025 V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Polské mzdy rostou rychleji než mzdy v Česku
23.06.2025 Polská ekonomika v letech 2023 až 2025 vykazuje výrazně rychlejší nominální i reálný růst mezd ve srovnání s Českou republikou. Hlavní příčiny rychlejšího růstu polských mezd lze hledat v rozdílném makroekonomickém vývoji, agresivnější mzdové a sociální politice polské vlády, odlišném složení ekonomiky a trhu práce, vyšším přílivu investic, či třeba i velikosti domácího trhu a měnové politice.
Den dětí je tu, rodiče si kvůli inflaci za ratolest připlatí 550 tisíc korun. Výrazné „zdražení dětí“ v posledních letech je jedním z důvodů extrémně nízké porodnosti, která poškodí celou ekonomiku
01.06.2025 Zatímco 1. červen bude na sídlištích, v parcích a na náměstích tradičně patřit balónkům, skákacím hradům a pohádkovým stezkám, demografická realita je o poznání méně hravá. Den dětí letos připadá na dobu, kdy Česká republika čelí historicky nejnižší porodnosti od vzniku samostatného státu. A co hůř – propad je natolik rychlý, že předehnal i časy transformačního šoku 90. let.
Spojené státy čelí poprvé po 108 letech zhoršení ratingu agenturou Moody’s. Lze v pondělí po otevření burz čekat jejich pád?
18.05.2025 Agentura Moody’s v pátek večer středoevropského času zhoršila rating Spojených států. A to z nejlepší známky „Aaa“ na druhou nejlepší „Aa1“. Narůstající veřejný dluh USA a přetrvávající vysoké deficity mohou podle agentury prý poškodit postavení USA jako prvotřídní kapitálové destinace pro investory celého světa a citelně zvýšit náklady obsluhy dluhu USA.
Něco o Slovensku
11.05.2025 Slovensko nemá v mém srdci nějaké zvláštní místo. Na druhou stranu, vyrůstal jsem v době socialismu a tehdy mě nenapadlo rozlišovat mezi Českem a Slovenskem. Bylo to pro mě jedno místo pro život. No v posledních pár měsících sleduji, že se naši sousedi trochu potácí.
OECD letos čeká zrychlení hospodářského růstu ČR
04.03.2025 Český hospodářský růst letos zrychlí na 2,1 procenta po loňském jednom procentu. V příštím roce vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 2,5 procenta. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva také předpokládá další slábnutí inflace, která by letos měla činit v průměru 2,3 procenta a příští rok dosáhnout dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB).
Sazby spotřebitelských úvěrů pokračovaly tempem mírného růstu už druhý měsíc v řadě
24.02.2025 Situace v oblasti spotřebitelských úvěrů je poměrně stabilní. Jak ukazují aktuální data Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů, už druhý měsíc po sobě se průměrné sazby úvěrů na cokoliv mírně zvedají. V lednu dosáhly hodnoty 7,63 procenta, což je oproti prosinci o 0,19procentního bodu více. V meziročním srovnání se však letošní lednové sazby pohybují výrazně níže než loni v lednu, konkrétně o 0,68procentního bodu. Podle odborníků nejsou drobné výkyvy úrokových sazeb ničím neobvyklým a zásadní změny nelze předpokládat ani v dalších měsících tohoto roku.
Státní rozpočet dodržen. Nyní úspěch, problém do budoucna?
06.01.2025 Plnění státního rozpočtu za rok 2024 dopadlo lépe, než se očekávalo, když deficit dosáhl 271,4 mld. Kč, a skončil tak s nižším výsledkem o 10,6 mld. Kč. Z hlediska dodržení plánované bilance příjmů a výdajů se jedná o třetí úspěšný rok v řadě, kdy se navíc podařilo snižovat i celkový deficit. V kontextu dodatečných výdajů lze vládu pochválit zejména za zvýšení investic o 25,5 mld. Kč nad plán. S optimismem je přesto třeba spíše šetřit. K dodržení letošního schodku nejspíše pomohlo i navýšení deficitního plánu na pomoc po povodních, z nichž zhruba 4 mld. Kč zřejmě nebyly použity na tento účel. Bližší pohled na plnění rozpočtu navíc odhaluje i řadu problematických částí do budoucna, jako je bobtnající podíl výdajů na obsluhu historického dluhu.
ČSOB Data Watch: Schodek státního rozpočtu v roce 2024 dosáhl 271 mld. Kč
06.01.2025 Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč, oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.
Přední politické, ekonomické a kulturní události v ČR v roce 2025
01.01.2025 Výběr hlavních, dosud známých politických, ekonomických a kulturních očekávaných událostí v České republice v roce 2025:
Důležité ekonomické události v ČR a ve světě v roce 2025
01.01.2025 Výběr hlavních dosud známých ekonomických očekávaných událostí v ČR a ve světě v roce 2025:
Daňové novinky pro rok 2025
30.12.2024 Pro příští rok se zvyšuje daňové zatížení OSVČ platící minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění i pro OSVČ v prvním paušálním režimu. Více na pojistném zaplatí i zaměstnanci s nadstandardními příjmy, zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s nízkou mzdou nebo osoby bez zdanitelných příjmů. Bude však možné si více přivydělat bez odvodů pojistného na pracovní dohody. Jaké jsou hlavní daňové novinky?
Do důchodu v 67. Česko stárne a přenastavení důchodového systému je nevyhnutelné
12.12.2024 Mnoho lidí v Česku se obává, jaká bude jejich životní úroveň v důchodu. Je třeba zdůraznit, že jejich obavy jsou oprávněné. Výhledy pro mladší generace totiž nejsou vůbec optimistické. Český důchodový systém čelí zásadnímu problému, který bude nutné vyřešit, pokud má stát zajistit důstojnou životní úroveň lidem, kteří desítky let přispívali do státní pokladny. Tím důvodem je demografický vývoj. Před pár dny také senát schválil důchodovou reformu, jejíž podpis přislíbil i prezident. Podle ní se věk odchodu do důchodu posouvá až na 67 let. Význam vlastního zajištění na stáří proto jen poroste.
Výrazné zhoršení deficitu nemusí nutně ohrozit rozpočtový plán
02.12.2024 Deficit státního rozpočtu se ke konci listopadu výrazně prohloubil a dosáhl hodnoty -259,2 mld. Kč. Od konce října tak za pouhý měsíc došlo k jeho prohloubení o téměř 60 mld. Kč, což značně snížilo dosud solidní polštář pro prosincové výdaje. Pohledem listopadových dat za posledních 5 let však zdaleka nejde o ojedinělý případ, a tak ačkoli v prosinci očekáváme další prohloubení deficitu, zbývající prostor ve výši 22,8 mld. může být stále dostatečný k udržení plánovaného salda ke konci roku.
Francie na rozcestí: Rozhodující Vánoce pro Barnierovu vládu
28.11.2024 To je otázka, která už několik dní hýbe médii a politickými kruhy. Marine Le Penová, vůdkyně Národního shromáždění (krajně pravicová), výslovně pohrozila, že svrhne vládu, pokud se uchýlí k článku 49-3 ústavy, aby schválila rozpočet na rok 2025 bez hlasování. Tato hrozba vychází z úsporných opatření vyhlášených exekutivou, včetně půlročního odkladu úpravy důchodů a normalizace daní z elektřiny po ukončení energetického štítu.
Elon Musk se stal nejbohatším člověkem celých dějin. Chod českého státu by mohl ze svého financovat zhruba čtyři roky, veškeré důchody by všem Čechům mohl z vlastní kapsy vyplácet po dobu takřka dvanácti let
24.11.2024 Jmění Elona Muska se po zavření burz vyhouplo na 347,8 miliardy dolarů (8,5 bilionu Kč). Takovým jměním ještě nikdy v historii žádná osoba neoplývala, alespoň tedy v nominálním dolarovém vyjádření. Musk překonal i sám sebe z doby před třemi roky, kdy, v listopadu 2021, měl jmění až 340,4 miliardy dolarů. Reálně – v očištění o inflaci – tedy na rekordu není. Protože 340,4 miliardy odpovídá v nynějších cenách 386,6 miliardy.
České ženy mají v důsledku platové nerovnosti o více než 3 tisíce korun nižší důchody než muži
15.11.2024 České ženy vydělávají v průměru o téměř 18 % méně než muži, což je v peněžním vyjádření o zhruba 8 400 korun méně. Zvýšit povědomí o tomto stále přetrvávajícím fenoménu má Equal Pay Day, symbolický den rovných platů pro ženy, který letos připadá na 15. listopadu. I přes nižší výdělky ženy zvládají zodpovědně odkládat stranou, u investiční společnosti Portu činí jejich průměrná úložka 73 % průměrné úložky mužů. Ženy jsou také zodpovědnější a opatrnější investorky, což jim v dlouhodobém horizontu hraje do karet.
Schodek státního rozpočtu již přesahuje 200 miliard Kč
01.11.2024 Deficit státního rozpočtu ke konci října dosáhl hodnoty -200,7 mld. Kč. Meziročně sice příjmy vzrostly rychleji než výdaje, celkově však dle očekávání dochází k prohlubování schodku (vs -181,7 mld. Kč v září), který je na tento rok po novele zákona schválen ve výši -282 mld. Kč. Plánovaná pomoc obcím a občanům zasaženým povodněmi se v bilanci veřejných výdajů zatím příliš neprojevuje.
Rozpočty pod palbou. Národní rozpočtová rada „cupuje“ ten na příští rok, Eurostat a Český statistický úřad revidují a opravují zase loňské hospodaření vlády – směrem k horšímu
09.10.2024 Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila
05.10.2024 Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Členka NERV: Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje mnoho států EU
03.10.2024 Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.
Schodek ruského rozpočtu se má příští rok snížit na 0,5 procenta HDP
30.09.2024 Schodek ruského rozpočtu má příští rok činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu. Sníží se tak z letošních revidovaných 1,7 procenta HDP. Vyplývá to podle agentury Reuters z návrhu rozpočtu, který zveřejnila vláda. Výdaje na obranu mají být příští rok nejvyšší od rozpadu Sovětského svazu.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
02.09.2024 Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
01.08.2024 Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Důchodci si v příštím roce pohorší. Důchody mají stoupnout méně, než by odpovídalo inflaci
10.07.2024 Penzisté se v příštím roce dočkají navýšení důchodu, které však podle všeho zaostane za celoroční průměrnou inflací. Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes uvedlo, že průměrný důchod stoupne v roce 2025 na 21 094 korun, a to z letošní hodnoty 20 701 korun (viz graf MPSV níže). Obě čísla představují celoroční průměry. Jedná se tedy o navýšení o zhruba 1,9 procenta. Takový nárůst však podle všeho zaostane jak za letošní celoroční průměrnou inflací, tak za tou roku příštího.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Státní rozpočet k polovině roku snižuje prozatímní schodek
01.07.2024 Po půl roce hospodaří stát letos se schodkem -178,6 mld. Kč a zlepšuje tak dosavadní vývoj, kdy docházelo k nárůstu schodku ve všech měsících. Opět je schodek nižší i v meziročním srovnání, a to o 36,7 mld. Kč. K tomuto výsledku pomohl zejména vyšší výběr daní, úroveň výdajů zůstala meziročně prakticky nezměněna.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
01.07.2024 Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v květnu prohloubil na 210 mld. CZK
03.06.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního května se schodkem 210,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Květen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek prohlubuje výrazněji, když na příjmové straně klesá měsíční inkaso DPH a zároveň nedochází k platbě záloh na DPPO. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních pět měsíců zhruba na úrovni let 2020 a 2022.
Začínají nové závody ve zbrojení
14.05.2024 Výdaje na obranu se budou ve světě strukturálně zvyšovat v souvislosti s novým normálem geopolitického napětí a koncem několik desetiletí trvající mírové dividendy. Stále jsme ještě daleko od více než 6 % světového HDP z 60. let 20. století. Začaly však nové závody ve zbrojení, jejichž tempo Evropa pod vlivem ruských hrozeb rychle zvyšuje.
Nejdůležitější změny v reformě penzí, které schválila vláda
13.05.2024 Vláda pod vedením Petra Fialy přišla s „reformou“ penzí. „Je to jedna z mála vlád od vzniku České republiky, která měla odvahu sáhnout do důchodového systému, tedy velmi třaskavého tématu, na kterém si ostatní buď vylámali zuby, nebo se mu přes veškeré sliby raději obloukem vyhnuli. „Toto téma je velmi důležité a dotkne se většiny z nás. Reforma je postavená na šesti základních bodech: postupném zvyšování důchodového věku po roce 2030, jistém minimálním důchodu, snížení výpočtu nových důchodů, výchově dětí a péči o blízké, sdílení vyměřovacích základů manželů a vdovských a vdoveckých důchodech,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Spolupráce Kovyho a Portu lidi motivuje, aby si odkládali na důchod. Počet registrací se ze dne na den zdvojnásobil
02.05.2024 Investiční platforma Portu se opět spojila s influencerem Kovym. Ten pro mladou generaci otevírá téma důchodů a srozumitelným jazykem popisuje novinky v této oblasti. Navazuje tak na letošní spuštění dlouhodobého investičního produktu (DIP), tedy režimu investování na důchod, ke kterému Portu vedlo začátkem roku rozsáhlou kampaň. A to jak v digitálním prostředí, tak OOH, v pozdější fázi se přidala také spolupráce s influencery. Kromě Kovyho Portu spolupracuje například s Vojtou Žižkou, Rozbitým prasátkem a dalšími.
Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté
23.04.2024 Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.
Pohled do budoucnosti – demografické změny (2. díl)
22.04.2024 V tomto článku se blíže podíváme na demografické změny a nastíníme některé důležité aspekty, které s nimi souvisejí. Poté se budeme zabývat faktory, které tyto demografické změny ovlivňují, a na závěr se klasicky podíváme na dopad těchto změn na ekonomiku, spotřebitele atd.
Válka o prodlužování věku odchodu do důchodu
16.04.2024 Prezident Pavel se rozhodl vstoupit jako moderátor do politického jednání mezi vládou a opozicí o jedné z nejdůležitějších reforem pro budoucnost České republiky. Toto vlídné gesto, aby bylo dosaženo konsenzu alespoň nad základními obrysy hned na začátku vyjednávání, mělo ale trvání jen pár hodin.
Deficit v březnu na podobné úrovni jako v únoru
02.04.2024 Za první čtvrtletí roku 2024 byl deficit státního rozpočtu ve výši 105 mld. Kč. Oproti únoru tak došlo pouze k symbolickému navýšení schodku. Ve srovnání s předchozím rokem je výsledek lepší o více než 60 mld. Kč, což bylo dáno nižšími výdaji na pomoc s vysokými cenami energií a na straně příjmů inkasem daně z neočekávaných zisků.
Společnost Casino dokončila finanční restrukturalizaci a změnila vedení
28.03.2024 Francouzský maloobchodní řetězec Casino dokončil finanční restrukturalizaci a kontrolu nad ním přebírá nový tým, který vyšel z konsorcia firem kolem českého miliardáře Daniela Křetínského. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Končí tak třicetiletá vláda majitele firmy Jeana-Charlese Naouriho. Dnes se také na burze obnovilo obchodování s akciemi firmy, které hned v úvodu odepsaly přes 63 procent a v porovnání s historickou maximální hodnotou jsou už téměř bezcenné. Jejich cena odpovídá hodnotě, za jakou konsorcium do firmy vstupuje, tedy přibližně čtyři centy za akcii, řekl ČTK mluvčí Křetínského Daniel Častvaj.
Zajistí vám důstojné stáři I. pilíř, anebo III. pilíř? Vítěznou strategií je komplexní řešení
19.03.2024 Se zhoršující se demografickou situací je zabezpečení na stáří nejen v Česku, ale ve všech vyspělých státech velkým tématem. O vlastní zajištění bychom se měli aktivně zajímat, chybou by ovšem bylo, kdybychom se naivně snažili soukromým spořením nahradit důchody od státu. Důležitou roli totiž hrají obě složky budoucího důchodu. Třetí pilíř je, a ještě dlouho zůstane, finančním zdrojem doplňkovým. Navíc i hlavní příjem z I. pilíře lze ovlivnit ve vlastní prospěch.
Podmínky na trhu odhalily nové investiční příležitosti v akciích japonských společností
07.03.2024 V oblasti globálních financí vytvořila Bank of Japan svým vstřícným postojem vůči jenu a širším hospodářským strategiím podmínky pro rozkvět domácího trhu. Díky zaměření na politické jednotlivce směřující ke stimulaci hospodářského růstu a konkurenceschopnosti je japonská ekonomika připravena na expanzi. Jedním z klíčových pilířů japonské ekonomické síly je automobilový průmysl, který je životně důležitým odvětvím pohánějícím inovace a zaměstnanost. Průmysloví giganti, jako jsou Toyota, Honda a Sony, jsou příkladem japonské excelence a jsou schopni využít nových příležitostí a tržních trendů.
Po dvou měsících hospodaří stát s deficitem 100 mld. Kč
01.03.2024 Na konci února vzrostl deficit SR na 102,5 mld. Kč, což je v kontextu posledních let relativně obvyklý vývoj a výjimku tvořil jen rok 2022, kdy stát hospodařil v tzv. rozpočtovém provizoriu. Proti loňskému únoru jde o mírné zlepšení, na kterém se podílí zejména výraznější nárůst příjmů a úspora na kompenzacích za vysoké ceny energií.
Makroekonomické faktory - rozpočtové deficity a přebytky (9. díl)
25.02.2024 V dnešním článku se zaměříme především na vysvětlení rozpočtových deficitů a přebytků. Dále se budeme zabývat dopady rozpočtových deficitů a přebytků na různé oblasti ekonomiky a také si rozebereme některé faktory, které je ovlivňují. Nakonec uvedeme příklad z Ameriky pro lepší pochopení jejich podstaty v ekonomice.
Makroekonomické faktory - fiskální politika (6. díl)
14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.
Rok 2023 v ČSOB: Růst vkladů, investic i uživatelů virtuální asistentky Kate
09.02.2024 Skupina ČSOB v roce 2023 potvrdila pozici lídra trhu. Důvěru klientů potvrzuje silný růst obchodních objemů. Objem aktiv pod správou se navýšil o 19 procent, vklady se meziročně zvýšily o devět procent a objem úvěrů byl meziročně vyšší o pět procent. Kvalita úvěrového portfolia zůstává excelentní. Čistý zisk skupiny činil 15,4 miliardy korun. Počet aktivních uživatelů aplikace ČSOB Smart překročil 1,3 milionu, většina si již vyzkoušela i virtuální asistentku Kate.
Dvě třetiny Čechů si odkládají na důchod. Téměř pětina naopak nemůže, protože na to jednoduše nemá
06.02.2024 Dvě třetiny Čechů si odkládají tak, aby si mohly zpříjemnit důchod. Více než polovina lidí, kteří si z různých důvodů neodkládají, jednoduše nedisponuje dostatkem peněz, a vše obratem využije na živobytí. Muži jsou odvážnější než ženy a více diverzifikují portfolio produktů, skrze které si odkládají. Vůle přilepšit si roste s věkem. Index investiční gramotnosti ukázal, že se Češi a Češky v investičních znalostech zlepšují. O novince, Dlouhodobém investičním produktu, ale zatím moc neví. Dva z pěti Čechů, kteří si odkládají, DIP neznají, naopak téměř třetina jej zvažuje. Ukázal to průzkum, který pro investiční platformu Portu vypracovala na přelomu roku agentura IPSOS a zúčastnilo se jej 1050 respondentů.
Berlín vyzval Kosovo, ať odloží plány na zavedení eura jako své jediné měny
26.01.2024 Německá vláda vyzvala Kosovo, aby odložilo plány na zavedení eura jako své jediné měny. Zdůvodňuje to obavami z dalšího zhoršení etnického napětí, protože takový krok by etnickým Srbům na severu Kosova zkomplikoval přístup k hotovosti. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Vláda v Srbsku varovala, že plán Kosova by od 1. února v zemi prakticky znemožnil používat srbský dinár.
Důchody u Ústavního soudu: Experti už nejpozději od podzimu museli vědět, že inflace v lednu 2023 bude enormní, ba extrémní – nemohla být tedy takovým šokem, jak vláda nyní hlásá, aby zdůvodnila nutnost snížit loňskou mimořádnou valorizaci
15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2023
31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:
Ministr: Ukrajina letos dostala ze zahraničí finanční pomoc přes 38 miliard eur
27.12.2023 Ukrajina v letošním roce dostala ze zahraničí finanční pomoc za více než 38 miliard eur (zhruba 939 miliard Kč), uvedl dnes ve videorozhovoru s magazínem Forbes Ukraine ministr financí Serhij Marčenko. Kyjev podle něj díky tomu dokázal financovat výdaje na obranu před útokem ze strany Ruska, ale také pomoc vysídleným lidem, platy státních úředníků nebo důchody.
Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh
15.11.2023 Změna podpory penzijního spoření, kterou dnes schválili poslanci, je krok správným směrem. Jeden z mnoha, které jsou nutné ke zdolání cesty k dlouhodobé udržitelnosti tuzemského důchodového systému. Přiměje totiž lidi, aby si na důchod spořili sami více.
Návrh deficitu rozpočtu pro tento rok by mohl být dodržen
01.11.2023 Po čtyřech měsících, kdy deficit státního rozpočtu klesal, tentokrát ke konci října vzrostl na 210,7 mld. Kč. Přesto je o 76,0 mld. Kč nižší než za deset měsíců předchozího roku, zejména díky příchozím finančním prostředkům z Evropské unie a z Národního plánu obnovy. Výrazně také pomohly výplata z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ, vyšší příjmy z daní právnických osob a mimořádné zdanění energetických firem.
Důchodové změny a dopad na zaměstnání a podnikání
19.10.2023 Zákonné důchodové změny značně znevýhodnily předčasné důchody přiznané od října. Rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem se ještě více prohloubil. Jaký dopad bude toto opatření mít na pracovní trh a spoření na důchod?
Jde skutečně o důchodovou reformu?
12.10.2023 Česká vláda v průběhu května letošního roku představila změny v zákoně o důchodovém pojištění. Tento konkrétní zákon (Zákon č. 270/2023 Sb., Změny v předčasných důchodech a valorizaci), následně schválila poslanecká sněmovna a 1. září 2023 podepsal prezident, začal platit s účinností od 1. října 2023. A jde o první novelu, která vstoupila v platnost a jež má měnit důchodový systém v České republice. Jde však o skutečnou reformu?
Šmyhal: Ukrajina potřebuje letos i příští rok rozpočtovou pomoc 42 miliard USD
12.10.2023 Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů (971,5 miliardy Kč) na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to včera na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Informovala o tom agentura Reuters. Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) země a příští rok 21 procent.
Deficit SR během září opět poklesl
02.10.2023 V září deficit státního rozpočtu poklesl na 180,7 mld. Kč a jedná se tak o čtvrté zlepšení v řadě. Pozitivně se během září projevilo zejména připsání daně z neočekávaných zisků (25,6 mld. Kč), kdy druhá část by měla dorazit během prosince. Dále výrazně rostly i výběry z daně z příjmu právnických osob, kde dosavadní plnění již přesahuje plán pro celý rok. Rychle rostoucí výdaje přesto i nadále budou představovat brzdu v plánované konsolidaci.
Nová slovenská vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník
01.10.2023 Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiéra Robert Fico. Koaličními partnery jeho Smeru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Smeru odštěpený Hlas a Slovenská národná strana. Taková koalice by měla pohodlnou – byť ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady. Od takové koalice – vzhledem k volebním programům zmíněných stran – nelze čekat jakkoli výraznější důraz na konsolidaci slovenských veřejných financí.
EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
22.09.2023 Evropská unie poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (36,7 miliardy Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Na poledním briefingu to dnes oznámila mluvčí Evropská komise (EK). Komise uvolnila už celkem osmou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz.
Odejít do starobního důchodu letos nebo až v roce 2024? Správné načasování je klíčové
18.09.2023 Pokud patříte mezi lidi, kterým vzniká nárok na starobní důchod v období do konce letošního roku, pak zbystřete. Podmínky toho, kdy je výhodné do důchodu odejít se změnily. Zatímco loni se vyplatilo odejít do důchodu nejpozději do konce prosince, a to dokonce i do předčasného důchodu, letos je situace jiná.
Italský bankovní svaz kritizuje mimořádnou daň pro finanční domy
12.09.2023 Italský bankovní svaz (ABI) kritizuje plánovanou daň z mimořádných zisků pro banky. Mohla by podle něj negativně ovlivnit italskou ekonomiku a snížit zájem investorů o bankovní sektor. Podle agentury APA to dnes v italském parlamentu řekl šéf ABI, Giovanni Sabatini. Vyjádřil také pochybnost ohledně ústavnosti plánované daně.
Dividenda ČEZu vylepšila hospodaření státu
01.09.2023 Státní rozpočet ke konci srpna byl v deficitu 194,6 mld. Kč a třetí měsíc po sobě tak došlo ke snížení deficitu. Hlavním důvodem je výplata dividendy z energetické společnosti ČEZ, kde je stát hlavním akcionářem, a to ve výši 54 mld. Kč.
Prezidentovo váhání s podpisem úpravy důchodů jejich lednové navýšení neovlivní. Průměrný důchod v lednu 2024 vzroste o avizovaných zhruba 400 korun
01.09.2023 Prezident Petr Pavel dosud neodepsal novelu zákona, která zpřísní pravidla předčasných penzí a zpomalí jejich valorizaci. Nicméně jeho váhání by nemělo nijak ovlivnit řádnou valorizaci důchodů v lednu 2024.
V červenci deficit SR bez větší změny
01.08.2023 Po červnovém zlepšení pokračuje státní rozpočet kladnými hodnotami, a i v červenci došlo ke snížení deficitu, byť pouze kosmetickému. V posledních letech bylo pro červenec typické spíše mírné prohlubování schodku a kladný trend tak více odpovídá „předcovidovým“ rokům. Za lepším výsledkem stojí mj. větší výběr na dani z příjmů právnických osob, což ukazuje na vysoké zisky firem. Ke konci července tak deficit dosáhl 214,1 mld. Kč.
Lidé nechápou a nadávají: proč vláda škrtá důchody, když si přitom půjčuje 140 miliard? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí
26.07.2023 Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč zpřísňuje podmínky důchodců, jak o tom nyní hlasují poslanci, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?
EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
25.07.2023 Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.
Inflace v Maďarsku podle vlády nejpozději do prosince klesne pod deset procent
20.07.2023 Inflace v Maďarsku nejpozději do prosince sestoupí pod deset procent, což podpoří oživení maďarské ekonomiky. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl maďarský ministr financí Mihály Varga. Prohlásil také, že středoevropské země by se po překonání energetické krize a vysoké inflace mohly opět stát nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropské unii.
WSJ: Evropané čelí nové realitě, kterou nezažili desítky let - chudnou
18.07.2023 Život na evropském kontinentě byl dlouho předmětem závisti cizinců, zejména kvůli stylu označovanému jako umění žít. Nyní však rychle ztrácí svůj lesk, protože kupní síla Evropanů se postupně snižuje. Francouzi jedí méně foie gras a pijí méně červeného vína. Španělé šetří olivovým olejem. Finové jsou nabádáni, aby využívali sauny ve větrných dnech, kdy je energie levnější. Píše to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
Ranní okénko - Šance na dodržení plánovaného deficitu státního rozpočtu na rok 2023 žije
04.07.2023 Nejdůležitější zprávou z tuzemské ekonomiky bylo plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2023. Deficit státního rozpočtu nyní činí 215,4 mld. Kč, což je v meziměsíčním srovnání o 56 mld. Kč méně. Výdaje rostly zejména kvůli navyšování běžných výdajů, kde největší podíl tvořily finanční prostředky na důchody (+56,5 mld. Kč). Na druhé straně vyšší příjmy byly způsobeny především přílivem finančních prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů (44,6 mld. Kč). V průběhu roku navíc do státního rozpočtu přitečou ještě další peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax. Přestože rizika jsou stále zřejmá, tak šance, že vláda zvládne dodržet naplánovaný rozpočet, se zvýšila.
Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč
03.07.2023 V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.
Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu
03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.
Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, představuje potenciálně nečekaně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Může jít o desítky miliard ročně, což by mohlo vést k osekání třeba důchodů
19.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, přijme buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo zaplatí ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.
Berlusconiho, průkopníka „politického podnikání“, povalil až dluh a hrozba státního bankrotu
12.06.2023 Dnes zesnulý Silvio Berlusconi vstoupí do dějin nejen jako někdejší italský premiér. Těch má ostatně země kvůli častému střídání vlád vskutku přehršel. Jen Berlusconiho však mezi nimi – a dokonce celosvětově – lze považovat za prototyp politického podnikatele. Takového, jenž ve svých rukou kumuluje moc mediální, finanční a politickou a ještě přitom – za spolupráce dobře placených marketérů – dokáže působit jako obyčejný člověk z lidu, jenž se vzepřel mocným a na straně toho samého lidu bojuje za jeho zájmy.
Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu
05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Související klíčová slova:
Konsorcium | Rychlý nárůst | Premiér Andrej Babiš | ČSOB Aleš Blažek | Den dětí | Ekonomické problémy | Odliv dividend | Snižování sazeb | Ojetiny | Daňové výhody | Účet u XTB | Emma Capital | Pokles sazeb | Vládní dluhopisy | Kurz koruny | Výsledek hospodaření | Výplaty akcionářům | Co to ovlivňuje? | Fiskální stimul | Odhad vývoje ekonomiky | Egypt | Maďarská inflace | Zkušenosti | Cenová hladina | STV Group | České společnosti | Regionální měny | Tržní vývoj | Ruské invaze na Ukrajinu | Pozitivní vliv | Balík rozpočtových opatření | Společnost Kofola | Saldo hospodaření | Pfizer | Inflační doložka | Koronavirové krize | Nákupní centra | MONETA Money Bank | Náklady na dluh | Vstupy | Silicon Valley Bank | Deficit veřejných financí | Klíčový prvek | Řecko | Primární emise | Tempo růstu | Výnosy z nemovitostí | Sazba hypoték | Veřejné finance | Životní prostředí | Silky Zdeňka Porybného | Technická recese | Prohloubení schodku | Subvence | Line | ČBA | Analytik Cyrrusu | Zpracovatelský sektor | Vyšší důchody | Makroekonomické predikce | Kč/EUR | Spotřebitelské vzorce | Alphabet | Statistiky | EUR | USD/PLN | Bank of Japan | Geopolitické riziko | Nezávislost na Srbsku | Péče o blízké | Nositel Nobelovy ceny | Sociální faktory | Klienti ČSOB | Růst úrokových sazeb ČNB | Moscow Times | Sociální síť Twitter | Postupné navyšování | Trend | Mimořádná inflace | Oživení v Číně | Investiční gramotnost | Firemní sektor | Ministr dopravy | Manažerka | Pandemická krize | Dividendy z ČEZ | Rezervní měna | Leonardo | Znalosti trhu | Výnosy dluhopisů | Částečný úvazek | Rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou | Daniel Křetínský | Lidé s vyššími příjmy | Hlubší schodek | Věřitelé USA | Euromoney | Letecké společnosti | Asociace pro kapitálový trh | Obsluha státního dluhu | Srbská komunita | Aktiva pod správou | Sberbank Europe | Inflační čísla | Federální dluh | Rozpočtové přebytky | Volksbank | Mezinárodní měnový fond | Technologie blockchainu | IOBE | Patria Finance | Oilprice.com | Generální tajemník | Paušální daně | DPFO | Řízení financí a investičních služeb | Podnikatel | Účet v bance | Úřad práce | Komise v přenesené pravomoci | Vladimír Dlouhý | Bruegel | Dohoda EU | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Komerční banka | Pojišťovna | EFPA | Akciové společnosti | Fit for 55 | Bankovní krize v USA | Opoziční politici | Populismus | Komunita | Zadlužení České republiky | Pojišťovací společnosti | Vítězství | Neziskové organizace | Maloobchodní tržby | Evropská komise | Pravděpodobnost | Sazby daně | Mazars | Oživení maďarské ekonomiky | Vývoj na dluhopisovém trhu | Plodnost | Celkový objem úvěrů | Faktory ovlivňující rozpočtové deficity | Výkyvy | Generální ředitel skupiny ČSOB | Klienti Sberbank CZ | Martin Pohl | Aktiva | Náboženství | Období vyšších úrokových sazeb | Škoda Auto | Splácení hypotéky | Unilever | Citigroup | Ředitel skupiny ČSOB | Prosperity | Spojení | Faktory ovlivňující rozpočtové deficity a přebytky | Michal Uma | ČT Jan Souček | PPF | Zavádění cel | Nárůst devizových rezerv | Ministerstvo obchodu | Daně z příjmů | Automotodrom Brno | Vysoký veřejný dluh | Poměr nákladů a výnosů | Globální hospodářské krize | Joseph Chamie | The Moscow Times | Zdravotní sestry | Napjatost trhu | Tanzanie | Index PX | Snížení cen | Zajistit se na stáří | Firma | Tempo růstu ekonomiky | Čerpání evropských peněz | Vládní opatření | Cenové stability | František Táborský | Změny klimatu | Goldman Sachs | Belgie | Americké dluhopisy | Ošetřovné | Kč/USD | Oživení poptávky | Uzavření příměří | Výzva | Porovnání grafů | Statistický úřad | Výsledek zasedání k měnové politice | Energetika | Faktory ovlivňující demografické změny | Platba | Administrativa amerického prezidenta | Mezinárodní vztahy a obchod | Jaderná elektrárna | Vicepremiér | Výhled ekonomiky | Veřejný dluh USA | Gabriela Ivanco | Kapitálový poměr | Ekonomické systémy | Rok 2025 | Přístup ke zdravotní péči | Ministr práce a sociálních věcí | Propad české ekonomiky | Působení fiskální politiky | Růst sazeb | Mimořádné daně | Bohumil Kartous | IFIS | Schodek státního rozpočtu | Co jsou demografické změny? | Šéf německé centrální banky | Průměrná úložka | JenPráce.cz | Aktuální prognózy | Zpomalení inflace | Vývoj nezaměstnanosti v USA | Přijetí | J.O. Investment | Bankovní rada ČNB | Koncern Volkswagen | Snížení úroků | Inflace v Maďarsku | Množství peněz | Ministerstvo obchodu a průmyslu | Volatilita | Srbská centrální banka | Rostoucí ceny | O2 Czech Republic | Le Penová | Odnětí bankovní licence | Evropská unie a Spojené státy | Příliv migrantů | Navýšení důchodů | Vývoj životní úrovně | Ekonomické analýzy | Základní úrokové sazby | Lagardeová | Daň z nabytí nemovitosti | Kongo | Garance | Aleš Blažek | Zdroj příjmů | Development | CVC Capital Partners | Dividenda ČEZ | Vojenské výdaje | CZK | Vladimír Pikora | Způsob financování | Peníze.cz | NIM | Index spotřebitelských úvěrů | Sev.en Global | Průmyslová výroba v září | Celní správa | Zvýšení slevy na poplatníka | Spolupráce Kovyho a Portu | Analytický tým FXstreet.cz | Expanze | Chování trhu | Organizovanost | Meopta | Spořit na důchod | Posílení rublu | Výhled Fidelity International | Český statistický úřad | Elektronický systém | Mise MMF | Letošní rozpočet | Učitel | ETS | Dopad na ekonomiku | Státní kasa | Valorizace | Nejistoty na finančních trzích | Deflace | Rekordní rozpočet | Krize v ekonomice | Hospodářské potíže | Prezident SB | Financial Times | Petr Fiala | Robert Fogel | Sociální síť X | Zhodnocení prostředků | Kosovo | Mathias Cormann | Varianty covidu | Pandemie COVID-19 | Investice do infrastruktury | Úložka | Příjmy státního rozpočtu | Finanční zdroje | ProSieben | MF ČR | Investiční příležitost | Směrnice | Rudolf Špoták | Globální dodavatelské řetězce | Prodeje nových domů | Inflace v prosinci | Účastnické fondy | Zhodnocování měny | MSCI AC World | Třetí pilíř | Markus Söder | Finanční vzdělávání | Napadení Ukrajiny Ruskem | Daň z mimořádných zisků bank | Philip Morris International | Volby | Změny v porodnosti | Poplatky | Kulturní faktory | Saúdská Arábie | Průměrné hodinové mzdy | Bavorský premiér | Zastropování cen energií | Mediální společnost | Evropské vlády | Wienerberger | Británie | Výhled ratingu | Migrační dohoda | Ruská společnost | Povolenky | Richard Siuda | Velké hospodářské krize | Vzdělávací aktivity | Druhy příjmů | Španělé | Nabídka a poptávka | Petr Zahradník | Snížení úrokových sazeb | Burzovní obchodníci | PLN | Burza | Náklady na obsluhu dluhu | České vlády | Německé hospodářské instituty | Dividendy | Finance | Silicon Valley | Vysoké riziko | Propad cen ropy | Globální ekonomiky | Posílení kapitálu | Čeští ekonomové | Výkyvy úrokových sazeb | Současná rozpočtová situace federální vlády | Silná ekonomika | Německý DAX | Minimální mzdy | Podíl dolaru | Politické faktory | Pomoc pro Ukrajinu | Rafinerie | Toyota Motor Manufacturing | DORA | Americká inflace | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Huť Liberty | Zahraniční dluh | Ceny elektřiny | Strach | Guardian | New York | Zesílení inflačních tlaků | USA | Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů | New Deal | Nezaměstnanost | Úmrtnost | Růst cen | Analytik Saxo Bank | Washington | CV90 | Uplynulý rok | Aktuální hodnoty měny | Člen bankovní rady | Ladoga | Ukrajinský premiér Denys Šmyhal | Financování války | Vybírání zisků | Hospodaření státu | Úroveň důvěry | Průměrná úroková sazba | Dostatek peněz | Akciová společnost | Návyk | Utahování měnové politiky | Solidární daň | Varšavské smlouvy | Pokles reálné spotřeby | Poštovní spořitelna | Dluhopis Republiky | Odvětví | Dodatečný výnos | Gap | Loterijní společnosti | Volby do Poslanecké sněmovny | Příjmy z pronájmu | Britové | Tier 1 | Sociální a hospodářská politika | Inflace | Penzisté | Zájem o investování | Růst kapitálu | Burzy cenných papírů | Broker Consulting Index | Opinium | Politická situace | Afrika | Růst úroků | Automobilka Toyota | Ondřej Karanský | Maloobchod | Vývoz ropy | Prezident Erdogan | Colt CZ Group SE | ČNB Petra Krmelová | Vyrovnaný rozpočet | Renáta Kellnerová | Irsko | Podíl Evropy | Philip Morris | Maďarsko | Vydání dluhopisů | Vzestup inflace | Garanční systém finančního trhu | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Penta | Czechoslovak Group (CSG) | Rozpočtové deficity a přebytky | Posílení | Vládní konsolidační balíček | Americké univerzity | Data Watch | Průmyslová produkce | Negativní výhled | Economist | ČSÚ | Předpovědi Saxo Bank | Cenové hladiny | HDP Číny | Státní dluh | Petr Fiala (ODS) | Výsledky za první čtvrtletí | Kompenzace | Florian Bieber | Peníze | Věková struktura | Rafinérie v Litvínově | Vzdělávání finančních poradců | Brent | Stavební produkce | Vodafone | Rozpočtový přebytek | Magazín Global Finance | Politika | Stimul | Vládní balíček | Škoda Power | Očekávání | Daňové úlevy | Střední hodnota | Státy eurozóny | Inflační spirála | Expert | Cílové priority | Konflikty | Patria Online | Equity | Míra úspor | Výplatní poměr | METROSTAV | Analýza společnosti | Expert na vzdělávání | Spoření na důchod | Společnost GasNet | Decentralizovaný systém | Stanley Druckenmiller | Ředitel skupiny PPF | Zvýšení minimální mzdy | Pád rublu | Finanční plánování | Stimulace hospodářského růstu | ČSOB Smart | Napadení Ukrajiny | MMF Kristalina Georgievová | Realita | Války na Ukrajině | Rady expertů | Míra nezaměstnanosti v EU | Invaze na Ukrajinu | Základní sazby | Majetek | Inflace spotřebitelských cen | Pohled do budoucnosti | Měnový fond | Allianz | Ustupující inflace | WirtschaftsWoche | Guvernér české národní banky | Ostatní investice | Financovat | Důvěryhodnost | Úzkost | Standard & Poor's | Rozsáhlé propouštění | List The Wall Street Journal | Přístup k antikoncepci | Kosovská vláda | Auchan | Překážky | Časové řady | Tlak na Rusko | Pozornost | Situace na trzích | Ekonomiky | Snížení schodku | Vít Hradil | CZK/EUR | Bankéři | Nákupy | Růst | David Malpass | PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ | Kristalina Georgievová | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Trpělivost | Dlouhodobý investiční produkt | Pomalé oživení | Snižování úroků | Institut IOBE | Garanční systém | Eva Miklášová | Příležitosti | Investiční skupiny | Itálie | Výpadky | EUR/CZK | Invesco | Klienti Sberbank | Propad cen | Zadlužení státu | Ceny pohonných hmot | Vyšší daň | Pandemie koronaviru | MiFID II | Akcie firmy | AKAT ČR | Forvis Mazars | Karel Komárek | Národní měny | ČSOB | Důchodový věk | Podnikatelé | Německé firmy | Makroekonomický analytik | BP | Plán vlády | Prognóza | Nigérie | Slevy na dani | Souhrnný index | Výrazný propad | Denys Šmyhal | Financial Times (FT) | Člen představenstva | Zvyšování mezd | Použití finanční páky | Asset management | Co je to fiskální politika? | Nabídka bytů | Hospodaření vlády | Roční míra inflace | Trh práce | Německý Spolkový sněm | EUR/RUB | Pandemie COVID | Baterie do elektroaut | Czech Media Invest (CMI) | Společnost Automotodrom | Swiss | Britská centrální banka | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | Spotřebitelské úvěry | Přebytky zahraničního obchodu | Veřejný dluh | Výhled | Vývoj ceny ropy Brent | Výdaje Číny | Vzdělávací materiály | Akvizice | Odhad vývoje HDP | České HDP | Spotřebitel | Výrazný růst | Pochybnosti | Programátor | WSJ | Kultura a hodnoty | Výdaje mimo kontrolu | Soli | Hospodářské recese | Výkon | Investiční platforma | Podvody | Koronavirová krize | Velká Británie | Nový stavební zákon | Reformy penzí | Dopad pandemie | Přebytek rozpočtu | Rozhodnutí soudu | Poplatek | Rating USA | Výrazná inflace | Průmyslová produkce v eurozóně | Změny HDP | Mariana Čapková | APA | Úloha žen ve společnosti | Ceny výrobců | Krize eurozóny | Long | Chování | Kontrakty | Cyklus růstu | Zpomalení ekonomiky | SAZKAmobil | Britské podniky | Evropská inflace | Výroba aut | Zdeněk Tůma | Velké částky | Lira | Okupace | Daniel Častvaj | Výdaje státního rozpočtu | Vítězové a poražení | Uhelné elektrárny | Šéfka MMF | Více peněz | Ceny emisních povolenek | Čtyřdenní pracovní týden | Ratingová agentura | Vasky | Národní ekonomická rada vlády | Praktický příklad | Dividendy z energetické společnosti | Návrh rozpočtu | Retail Investor | Invaze ruských vojsk | Dřevo | Huw Pill | Paul Tudor Jones | Nižší daně | Podíl Daniela Křetínského | Equal Pay Day | Analýzy | Ukazatel nákladů na úvěrové riziko (CCR) | Konzervativní investice | Koronavirus | Správné načasování | Posílení české měny | Dluhopis | PPF Renáta Kellnerová | Regulační úřady | Meziroční růst | Investiční analytik | Oxford Economics | Investujte zodpovědně | Dokončení transakce | Výsledky voleb | Trh | Bydlení pro mladé | Barel ropy | TOP 09 | Novela zákona o ČNB | Deficit a dluh | KDU-ČSL | Zdravotní péče | Arca Investments | Demografické znalosti | Zkušenost | ČSOB Data | Oldřich Dědek | MSCI | Konopí | Kvantitativní uvolňování ČNB | Kapitálový poměr Tier 1 | Oslabení liry | Oživení české ekonomiky | Česká elita | Fialova vláda | Průměrné mzdy | Makroekonomické situace | Ruský prezident | Ochota investovat | Spořící účty | Rekordní schodek | Echo24 | Americký index | Společnost Casino | Vládní populismus | SICAV | Rozdílové smlouvy | Kapitálový trh | Průmysl | Swapové body | Index | Snížit riziko | Studie | Vyšší náklady | Rozpočet Japonska | Hlavní ekonom britské centrální banky | Akciová rally | Amerika | ProSiebenSat.1 Media | Kurz domácí měny | Starší populace | Složené úročení | NÚKIB | BIC | Rezervní měny | Elektřina | Daňové přiznání | MMF | Prima | David Marek | Eura | Boom | Komise | Nejistoty | Rovnováhy | Republikáni | Tržní kapitalizace | M2C | Vysoké ceny energií | Kapitál | RWE | Tisková zpráva | Jiří Rusnok | Vakcinace | ČSOB Premiéra | Macron | Bydlení | Vývoj měnového páru | Optimismus investorů | Agentura Reuters | Platební neschopnost | Nerovnováha | Podmínky na trhu | Janet Yellenová | Česká bankovní asociace (ČBA) | Růst deficitu | Jediné měny | Chod firem | Novinky.cz | Zboží dlouhodobé spotřeby | Klimatické změny | Mnoho peněz | Boháči | Hrubý domácí produkt (HDP) | Investor Jan Čermák | S&P | Agentura Kjódó | Nabídka | Tereza Hrtúsová | Czech Fund | Vláda a kongres | Slavomír Pavlíček | Obrovský potenciál | Unie | Penzijní fondy | Goodwill | Obnovitelné zdroje energie | Jak na to | Sázky | Zpráva | Reakce trhu | Přehřátí ekonomiky | Hospodářské krize | Vývoj inflace | Narušení dodávek | Šéfka EK | Japonská vláda | Události roku | Centrální banky | Recyklace | Ministerstvo práce | Válka | Deficity a přebytky | Christine Lagardeová | Ukrajinští uprchlíci | Ministerstvo životního prostředí | Růst HDP | Menšinový podíl | Danuše Nerudová | Nesoulad | Soukromý sektor | Stárnutí populace | Nové peníze | Grand | Wall Street Journal | Skupina KKCG | Doosan Škoda | Nižší náklady | Ekonomický vývoj | Anglie | Cenový šok | Kongres | Zaměstnanost | Cestovní ruch | Ceny plynu | Míra zadlužení | Česká měna | Covid | Reakce trhů | Rozpočtová politika | Daňový poradce | Deficit rozpočtu | Normální člověk | JPMorgan Chase | Investiční skupina KKCG | Nová prognóza | Migrace | Deficit | Pojišťovna EGAP | Tom Kadeřábek | Lukáš Kovanda | Investice státu | Majitel | U.S. Treasury | Rozpočtové deficity | Hudebních vydavatelství | Kapitálová pozice | Program hnutí ANO | Ministr dopravy Kupka | Náročné profese | Budoucnost | Peníze na účtech Sberbank | KKCG | Pardubický pivovar | Ipsos | Bulharsko | Vyšší poptávka | Zdeněk Nekula | E15 | Turecko | Ministerstvo pro místní rozvoj | Investorky | Podnikání na kapitálovém trhu | Marek Španěl | Pivovary CZ | Naše prognóza | Peněžní toky | Selský rozum | Twitter | Koruna | Záchrana Smartwings | Videokonference | Pokračující pokles | Investiční horizont | Pokles populace | Čech | Letecká skupina Smartwings | e& | Spotřební daně | Zasedání Světového ekonomického fóra | Asie | Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska | Dnešní makroekonomické ukazatele | Bidenův obří balík | Veřejné zadlužení | Nařízení Evropského parlamentu | Energetická skupina | Nepředvídatelnost | VTB | Výsledky společnosti | Zařízení | CBC | Cvičení | Benzín | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Hospodářská politika | Česká firma | Závislost | Obchodovat | Izrael | Jana Maláčová | Prudký propad | Ratingové hodnocení | Průzkum Fidelity | Pojištění vkladů | Digitální platby | Nizozemci | Toyota Motor | Bohatství | Výhled české ekonomiky | PPF Telecom | Ropa Brent | Ifo | Americká centrální banka | Graf | Výrobní inflace | Zveřejněná data | Inflace v eurozóně | Volatility | Úroveň důvěry veřejnosti | Česká koruna | Krácení důchodu | Kartel OPEC | EFPA ČR | Polská vláda | Účast akcionářů | Finanční výhled | Zdroje energie | AA | Koronavirová pandemie | Spolupráce Kovyho | Akcez | Společnost Automotodrom Brno | UMA | Menší poptávka | Fiskální politiky | TOP 5 Trading nástrojů Ondřeje Hartmana | Ministerstvo financí Ruské federace | Balance | Rubl | Asociace pro kapitálový trh ČR | Deficit Itálie | Testovací účet u XTB | České koruny | Ekonomické vztahy | Cena barelu ropy | Zbyněk Stanjura | Dluh vládních institucí | Země EU | Šíření nákazy | Wall Street Journal (WSJ) | Řetězec | CERGE-EI | Plány na zavedení eura | Index investiční gramotnosti | Zadluženost | Schválená dividenda | Křetínský | Martin Novák | Fungování fiskální politiky | Společnosti | Menší firmy | Dopad na ekonomiku a spotřebitele | Vyšší úroky | Tovární objednávky | Temelín | Nové byty | Společenská odpovědnost | Jak fungují demografické změny? | Válka na Ukrajině | Unijní země | Meziroční porovnání | Polský premiér | Náklady | Evropská divize Sberbank | Růst úrokových sazeb | Znalost | Mimořádný zisk | Americké technologické firmy | Úrokové náklady | Platformy | Objem majetku | Výkonná ředitelka | Tržní úrokové sazby | Průměrná inflace | Slovenská skupina | Federální rezervní banka | Rumunsko | The U.S. Treasury | Nejziskovější | Devizové intervence | Vysoká cla | Čistý zisk | Polský zlotý | Statistické údaje | Premiér Petr Fiala | Italský bankovní svaz | Portu | Domácnosti | Měsíční mzda | Další růst | Výnosy | Index nákupních manažerů | Stres | Latinská Amerika | Pandemie covidu | Borgis | Zájem o hypotéky | Vyplácení dividend | Opatření | Lex Babiš | Míra úspor domácností | Rozvoj společnosti | Finanční společnosti | Samou | Vice | Finanční instituce | Newstream | Tendr | Fiskální pomoc | Váhání | Ekonomické příležitosti | Fiskální udržitelnost | Zkapalněný zemní plyn (LNG) | ProSiebenSat.1 | Pokles cen | Aukce | Vliv inflace | Šíření nemoci COVID-19 | Objem úvěrů na bydlení | Packeta | Negativní dopad | Konjunkturální průzkum | Ukazatel nákladů na úvěrové riziko | Ekologové | Přijetí eura | Pozemky | ETF | Kellnerová | BNP Paribas | Nejnovější prognóza | Investiční platforma Portu | Ruský plyn | Pohonné hmoty v ČR | ČSOB Bohatství | Erste Group | Analytici | Objem celkových klientských vkladů | NAFTA | Elektromobily | Marketingová komunikace | Martin Luňáček | Úroveň vzdělání | Investiční aktivita | Příjmy z firemních daní | KoroNERV-20 | Následky pandemie | Úrok na dluhu vlády ČR | Věřitelé Arca Investments | Peněžní tok | Vývoj ceny ruské ropy Urals | Rada guvernérů | TŽ | Hlavní ekonom | Moneta | Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) | Vysoké inflace | Automobilka Toyota Motor | Helena Horská | Veřejné investice | Investiční doporučení | Důstojné stáří | Plán na obnovu Ukrajiny | Daň z nabytí | Nastavení měnové politiky | Vysoká inflace | Vládní nástroj | Vládní koalice | Pandemie nemoci | Přímé zahraniční investice | Měsíční příjem | Renáta Kadlecová | CSG | Antivirus | Roční výkon | MF | Český kapitálový trh | Závazek | Ředitelka AKAT ČR | Faktory ovlivňující fiskální politiku | Jiří Vévoda | Krize v USA | Statistici | CDU/CSU | Universum | Moody's | Lucembursko | CVC Capital | Hypoteční banky | HDP (Hrubý domácí produkt) | Investice do služeb | Společnost Synot Invest | Snižování rizika | Stabilní příjmy | Důchodové systémy | Hospodaření státního rozpočtu | Šíření nemoci | Měnové intervence | Webináře | Sázka | Maxim Manturov | Odpor | Analytika | Čepro | Výsledky za první pololetí | Rozpočtový deficit Itálie | Dluhopisy | Světová banka (SB) | CL | ČSOB Data Watch | Snížení ratingu | Energetická skupina ČEZ | Czechoslovak Group | Bělorusko | Sankce | Saxo | Inflace zpomaluje | James Buchanan | Moskva | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Hospodářské instituty | Americký index S&P 500 | Česká vláda | Hodnota společnosti na burze | Vlastní nemovitost | Poptávka | Výdaje | Vývoj nezaměstnanosti | Marine Le Penová | Česká ekonomika letos | Zákonodárce | Západní státy | Obchodníci | Investování do akcií | Růst kapitálu a příjmů | Vývoj | Drahota | Premiér Denys Šmyhal | Jednání kartelu OPEC | Kultura a náboženství | Výkon ekonomiky | Ekonomické faktory | Invaze | Skupina Colt | Úroková sazba | Inflace v Turecku | Japonská ekonomika | Český stát | Windfall tax | Petr Stuchlík | Holger Schmieding | Daňová poradkyně | Flexibilita | Africké země | SNY | Finanční podpory | Počet obyvatel | Dlužníci | Ranní okénko | Postavení USA | Giovanni Sabatini | Objem aktiv | TikTok | Dlouhodobý investiční produkt (DIP) | Agentura Fitch | RBI | Cla na dovoz | Konkurenceschopnost | Podnikání | Problémy | Smartwings koronavirus | Sdružení výrobců automobilů | Ruská centrální banka | Tomáš Sedláček | Gamble | Pracovní síla | Video | Andrej Babiš (ANO) | Prostor pro pokles | Erdogan | Huť Liberty Ostrava | Mihály Varga | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Analytik Portu | Holding Czechoslovak Group | Rekordní schodek rozpočtu | České měny | Celková inflace | Ministr zdravotnictví | Raiffeisenbank a.s. | iShares | Migrační dohoda EU | Vojenská operace | Vliv na ekonomiku | Ropa | Riziko ztráty | EUR/USD | Členské státy | Sklizeň obilovin | Facebook | Varování | OSN | Demografické faktory | Zisky firem | Intervence | Odbory | Monetární politika | Společnost Czech Media Invest | Průměrná hrubá měsíční mzda | Tokijská burza | Průměrný výnos | Spotřebitelská důvěra | Ceny průmyslových výrobců | Washington Post | Zvláštní daň | Nižší krácení důchodu | Člen bankovní rady ČNB | SWIFT | Moody's Investors Service | Dosažené vzdělání | Další vývoj | Technologický holding | Dnes zveřejněná data | Platforma | Výchova dětí a péče o blízké | Indická rupie | Měnové politiky | MIFID | G20 | Sev.en | Získání dodatečných financí | Dopad rozpočtových deficitů | Onemocnění | Řecká ekonomika | Intervenční nákupy | Jiří Šafařík | Finanční domy | Sazby ČNB | Státní dluh Běloruska | OilPrice | Dánové | Christiane Hoffmannová | Dividendový výnos | Nejvyšší kontrolní úřad | Renáta Kellnerová s rodinou | Sledování vývoje | Ekonomové | Spojené státy | Sellier & Bellot | Fiskální politika | Manufacturing | Šok na trhu | Souhrnný čistý zisk | Současný dividendový výnos | Etiopie | Poskytování hypoték | Výchova dětí | Televizní studio | Výdělky | Ekonomický poradce | Oligarcha | Hlavní ekonomka | Míra nezaměstnanosti v Řecku | Italský premiér | Ekonomická situace | DIESEL | Odhad HDP | Transakční náklady | Inflace ve světě | Rekordní propad | Mezinárodní banky | Čerpání peněz | Reorganizační plán | Globální finanční krize | Kapitálové rezervy | Investiční strategie | Bezpečný přístav | Česká národní banka (ČNB) | Národní banka | Sebevědomí | Životní potřeby | Výrobní závody | Kdo řídí demografické změny? | Aplikace TikTok | Pohonné hmoty | CCR | Odliv kapitálu | ZEN | Miliardy dolarů | Skupina Colt CZ Group SE | Dinár | AI | Plánování | Úsilí | Kontrola inflace | 3М | Trading PRO | Pandemie | Tudor | Lars Klingbeil | Historie | Snížení základní úrokové sazby | Vládní výdaje | Prognóza Ministerstva financí | Parlamentní listy | Objednávky | Obilí | Prezidentské volby | Pandemie covidu-19 | Keynesiánci | Bankovní unie | Zvyšování úrokových sazeb | Rekordní investice | Miliardy korun | Škoda Transportation | Platební bilance | Bidenův obří balík rozpočtových opatření | Růst mezd | Automobilka | Seat | Reálné ekonomiky | Nastavení sazeb | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Konsolidace | Babišova vláda | Sazby | Patria | Trh s elektromobily | Investiční produkt | Nová sazba | Těžba lithia | Podíl nevýkonných úvěrů | Obchodní dohody | Vývoji podnikatelské nálady | Držení akcií | Politická rozhodnutí | Nákladová položka | Zasedání Rady guvernérů | Bělehrad | Ministryně financí Alena Schillerová | Úrok | Úrokové sazby | Investovat | Finanční výsledky společnosti | LVMH | Konsolidační balíček | Přidaná hodnota | Nejvyšší deficit | Kurz tradingu | Úvěrový program | Masters | Jiří Kovařík | Expanzivní fiskální politika | Generální ředitel | Hotovost | Odhad vývoje hrubého domácího produktu | Investiční fondy | Daň z příjmu | Finsko | Burze | Členové kartelu OPEC | Berlín | Průzkum | General Plastic | Změny úrokových sazeb | Global Finance | Firmy | Program Antivirus | Konzervativní unie | Energetický a průmyslový holding | Mezinárodní vztahy | Polská ekonomika | Ekonomický novinář | Inflace v Česku | Automobilka Škoda Auto | Zvýšení mezd | Sledování indexů | Liberty Ostrava | Český státní rozpočet | Průměrování | Růst cen ropy | Zajištění | Reálné mzdy | Averze k riziku | Next Finance Vladimír Pikora | Joe Biden | Ministr zemědělství | Trading | Zájem investorů | Životní náklady | Cena ropy brent | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Eva Davidová | Panika | Partnerství | Tudor Jones | Ford Motor | Comfort Finance Group | Dna | Dopad na finanční trhy | Řízení investičního portfolia | Podíl obnovitelných zdrojů | Platit daně | ProSiebenSat.1 Media SE | Provozní zisk | Ekonomický propad | Dlouhodobé investice | IMF | Oslabení měny | Státní svátek | Místní rozvoj | Turów | Petr Smejkal | Hrubý domácí produkt země | Evropské sdružení výrobců automobilů | Organizace EFPA | Ekonomické podmínky | Investování | Vyšetřování | Kolísání trhu | Mzdy v Česku | Distribuce | Daňoví poplatníci | Deloitte | Fed | Sdílení odvodů | ČTK mluvčí | Americká ministryně financí | Analytický tým | Vysvětlení rozpočtových deficitů | Maďarský forint | Prohlášení | Michal Mejstřík | Ekonomické aktivity | Úrok na českých dluhopisech | Správa železnic | Rozpočtový deficit | Státní příspěvek | Dividendy ČEZ | Ratingová agentura Fitch | Automobilový průmysl | Pankrác | Vývoji podnikatelské nálady v Německu | Petra Krmelová | Osobní zkušenost | Trhy | Automobilka BMW | Nominální dluh | Extrémní volatilita | Daně z neočekávaných zisků | Rozpočtové přebytky USA | Daniel Münich | Výplata dividendy | Walmart | Index nákupních manažerů ČR | Aktuální stav | Ruská ekonomika | Nárůst výdajů | Aktuální predikce | Energetická společnost ČEZ | Mediální společnosti | Mezinárodní investoři | Refinancování dluhů | FTSE | Levnější půjčky | Janis Varufakis | Vyšší riziko | Důchodci | Přední ekonomové | Demografické změny | Potravinářská společnost | Analytik České spořitelny | Snížení výpočtu nových důchodů | Amazon | Rizika | Stavební zákon | Spravedlivé důchody | Dopady pandemie | Instinkt | Podrobný pohled | Vánoce | Rada ČNB | Deficit italského rozpočtu | Důchodový věk po roce 2030 | Cena nemovitostí | Kurs koruny | Portugalsko | Vývoj měnového páru USD/RUB | Fond | Zemědělství | Agentura Moody's | Cena benzínu | USA inflace | Celkové výsledky | Sdružení automobilového průmyslu | Sociální politika | Omezení pohybu kapitálu | Restrukturalizace | Ukrajinské ministerstvo financí | Fitch | Pšenice | Americké banky | Celkový výsledek | Úspory | Poslanecká sněmovna | Dánsko | Karel Kovář | Italský bankovní svaz (ABI) | Server Peníze.cz | Úvěrový rating | Kyjev | Prodávající | Jiří Sýkora | Energetické společnosti | Michaela Pudilová | Verizon Communications | Nominální růst | Pravidelné investice | Sláva | Vysoké ceny | Sedmadvacítka | Mateřská společnost | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Růst důchodů | CETIN | Ředitelka | Klíčové faktory | Cenový vývoj | Plán obnovy | TradingEconomics | Průměrná míra inflace | EdF | Žádosti o podporu | Výsledky hospodaření | Mojmír Hampl | Ministerstvo financí | Řízení financí | Společnost S&P Global | Bilance | Federální vláda | CEE | Holubice | Americký kongres | Bankovní asociace | Vladimir Putin | Tesla | Patrik Novotný | ONE | Regulační orgány | Řecký dluh | Finanční polštář | Stabilita | Španělsko | Štědrý den | Solidní růst | Christian Dürr | Výzkumná agentura | Doosan Škoda Power | Mezinárodní obchod | Ekonomický růst | Průměrná sazba hypoték | Český statistický úřad (ČSÚ) | Inflace v USA | Komodity | Úvěrový rating a státní dluh | Druhá vlna | Mzdy | Vliv demografických změn na ekonomiku | Poradenství | Firma Wienerberger | Minimální důchod | Veřejné fondy | SYRIZA | ICT | Ruský rozpočet | General Motors | Zasedání Mezinárodního měnového fondu | Odhady analytiků | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Smartwings | Společnost GEVORKYAN | Zpráva OECD | Současná rozpočtová situace | Na burze | Dopady krize | Akcionáři | Úrok na dluhu vlády | Analytička | Premiér Fiala | Reformní plán | Předčasný důchod | Společnost | Ruský rubl | Zadlužování | Velké firmy | Expertka | Vznik nouzového fondu | Sázet | Hospodaření | Hello bank | Zahraniční obchod | Ztráta | Dividendové výnosy | Dluhové krize | Colosseum | Institucionální investoři | Server Peníze | FXstreet | Conseq | Maďarská centrální banka | Redistribuce | ČSOB Poštovní spořitelna | Obchod | Důchody 2024 | Řízení společnosti | Tomáš Raputa | Reformy penzí a daní | Ceny ropy Brent | Energetický regulační úřad | Volkswagen | Daně z mimořádných zisků | Pracovní trh | Chudoba | Jmění Elona Muska | Ratingový výhled | Vývoj na trhu | EK | Jiří Nekovář | Riziko | Marta Gellová | Jan Frait | Analytik | Emise | Trinity | MAM | Klesající ceny | Právo | Zdravotní pojištění | Pražské burzy | FT | Citi | Swiss Life | Růst platů | Casino | Bank of America | Hnutí ANO | Cenový strop | Transakce | Šok | Finanční trh | Urals | Meta | Portfolio | Pesimismus | Nástroj | GBP | Nadšení | Akciový analytik | Maspex | NATO | Buffett | Plyn | CEPS | Veřejný sektor | Životní úroveň | Insolvenční návrh | Lukáš Raška | Německá ekonomika | Čína | Capital | Inovace | Západní ekonomiky | Ceny | Tisk peněz | Představenstvo | Financování | Propad ekonomiky | Zvýšení ceny | Recese | Nexen | Pokles | Gazprom | Testovací účet | Záloha | Meziměsíční inflace | Úvěrový trh | Ben Bernanke | Války | Impuls | Ukrajina | Capital Partners | Notifikace | Raiffeisenbank | Přebytek bilance | Centrální banka | Předpovědi | Prodeje ropy | DPH | Predikce | USD/TRY | USD/RUB | Stavební povolení | ČNB Jiří Rusnok | Saxo Bank Steen Jakobsen | Restriktivní opatření | Státy EU | Sazba proticyklické kapitálové rezervy | Praxe | Biliony | Makroekonomické faktory | Instituty | Evropské centrální banky | Moneta Money Bank | GEVORKYAN | Rating vyšší | Odborníci | Plán investic | Rozvolnění | Investments | Dlužník | Zákonodárci | E.ON | Nejvyšší růst | Klima | Stratég | Instituce | CFD na akcie | Společnost Walmart | Mateusz Morawiecki | Forint | Důchod | Prezident Vladimir Putin | Živobytí | Proticyklické kapitálové rezervy | Inflační krize | Společnost E.ON | Náklady na financování | Společnost Emirates | Výnos | Bankovní krize | ESG | Růst cen energií | IHNED | ČEZ | Frank | Milton Friedman | Kapitálové výdaje | Nájmy | CFD | Automobilka Ford Motor | Důležité ekonomické události | Metaverse | Zkrachovalé společnosti | Algoritmy | Green Deal | CEO | 256/2004 | Provozní náklady | Trinity Bank | Olívia Lacenová | Spotřeba domácností | CMI | Marian Jurečka | Úřad pro regulaci finančního trhu | MNB | ERÚ | Austrálie | Minulá výkonnost | Konkrétní cíle | Trh Prime | Zastropování cen | Česká bankovní asociace | Posílení koruny | Nadnárodní firmy | Miliardy USD | Zasedání MNB | Singapur | Podmínky půjčky | Ministryně práce | Osvobození | Ceny akcií | Ceny energií | Tržní ekonomiky | Zvyšování daní | Nová pravidla | Civilní letectví | Bezpečné přístavy | Channel | RUB | Michelin | Jaromír Gec | Jiří Šmejc | Největší světové ekonomiky | Rychlý růst cen | Petr Pavel | Biliony dolarů | Kurz eura k dolaru | Podcasty | Jasný signál | Pracovní místa | ACEA | Ukrajinská ekonomika | Tržní hodnota | Slabý ekonomický růst | ČSSD | Funkční období | Zisk | Koronavirové pandemie | Přizpůsobovat se | ČNB | Ruské ropy | Fóra | Demokraté | Jan Kubíček | Bogdan Maioreanu | CBO | Daně z příjmů fyzických osob | Finanční ředitel | Sberbank CZ | Hospodářské dopady | Rating | Dovoz | Nejbohatší | Zahraniční investoři | Zůstatek | The Guardian | Vklady | Progres | Obchodování | Jan Vejmělek | Zajištění na stáří | Vzdělání | Dnešní data | Očekávaný vývoj | Daňový poplatník | Metalurgie | Úroky | Monitorování | Eurostat | Prezident | NKÚ | Růst inflace | Raytheon | Marek Pokorný | Finanční pomoc | Jednotné měny | Hypoteční trh | Ministr Jurečka | Freedom Finance | TRY | Odhad analytiků | Shortovat | Synot Invest | Sekyra Group | Expanzivní politika | Colt CZ | Performance | Státní rozpočet | Evropa | Měna | S&P Global | TOPIX | Management | Nasdaq | Trump | Zprávy | Ceny ropy | Byty | Potravinářství | Finanční výsledky | Francie | Předpověď | Údaje | Krize v eurozóně | Spoření | Automobilky | Příjmy z prodeje ropy | Pojišťovny | Macquarie Asset Management | Ekonomické události | List Financial Times | Omezení pohybu | Kontext | Biden | Rýže | Finanční krize | EGAP | Sberbank | DPA | FXstreet.cz | Obchody | Běžný účet | Pokles české ekonomiky | Inflace v Polsku | Naše ekonomika | Snížení daní | Jakub Matis | Technologické firmy | Dezinflační tendence | Dieselgate | Celkový deficit | ProCent | Zasedání k měnové politice | Růst spotřebitelských cen | Finančnictví | Zvýšení těžby | Portfólia | Japonsko | Zemní plyn | Marže | Borealis | Editis | Arbitráž | Aktivum | TopForex | Zemědělci | Japonská centrální banka | Přenos | Velké peníze | Společnost XTB | Vývoj měnového páru USD/TRY | Finanční svět | Prezident Pavel | Ursula von der Leyenová | Chorvatsko | BNP | Situace | USD/CZK | Šíření koronavirové nákazy | Nové zakázky | Epidemiologické situace | Google | Miliardy eur | Tržby | Největší kontrakt | Finanční systém | Médea | Časový horizont | Kurs koruny k euru | Vysoké příjmy | Šokující předpovědi Saxo | Konsensus | Šmejc | Ruský útok | Dluhy | Operace na volném trhu | Průměrný příjem | Německá burza | Býčí trh | FOREX | Konsenzus | Turecké liry | Inflace v ČR | Investiční produkty | Psychologie | Guvernér | GasNet | Sociální síť | Dividenda | GfK | New York Times | Světové události | Investiční výdaje | Řemeslo | Hospodářské noviny | Spready | HDP | Načasování | Daňové zatížení | Omyl | NJJ | Ekonom | Restrikce | Optimismus | Rozhodování | Ekonomka | Dolar | Zrušení daně z nabytí | Euro | Yield | Zkapalněný zemní plyn | Skokový nárůst | Fnac Darty | Klid | Investování je rizikové | Výnosy státních dluhopisů | JP Morgan | Zpomalení růstu | Zdanění | Ceny pohonných hmot v ČR | NEST | Etoro | Pandemická situace | Turistické sezóny | Průměrná cena | Politici | Quant | Dopady na ekonomiku | Loterie | Vládní deficit | Meziroční růst spotřebitelských cen | Podíl Číny | Vyšší inflace | Obchodníci s cennými papíry | Zhoršení ratingu | Členské země | Nouzový stav | Hospodářský cyklus | Slovensko | Síkela | Martin Gürtler | Baterie | JPMorgan | Akumulace | Paroplynové elektrárny | Invaze Ruska na Ukrajinu | Provize | Zdraví | Domácí měny | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Investiční fond | Státní veterinární správa | Lehman Brothers | Novinky | Peníze z EU | Pozitivní výhled | Odhad letošního růstu | Katastrofy | Retail | Vyšší úroveň | Guvernér ČNB | Ztráty | Rozpočtové příjmy | Dekarbonizace | SYNTHESIA | Penta Real Estate | Zásobníky | Česká národní banka | Epidemie koronaviru | Soukromí investoři | ASEAN | 1D | Alokace aktiv | Společnost Kofola ČeskoSlovensko | Prodejní ceny | Americké firmy | Bankovní licence | Životní styl | Vytápění | Úvěr | Dlouhodobé trendy | Meziroční inflace | Blahobyt | Výběr daní | Akcie | Jan Souček | Mississippi | Ruský útok na Ukrajinu | Investice firem | Mzda | Daňový balíček | Největší ekonomiky | NERV | Ekonomický cyklus | Návratnost | Zemědělský svaz ČR | Výhody | Pražská burza | Zůstatek na účtu | Urbanizace | Očkování | Sociální demokraté | Podniky | Index spotřebitelských cen | Štěstí | City | Společnost Czech Media Invest (CMI) | Demografické trendy | Nexen Tire | Státní podpora | Zrychlení růstu | AAA | Dodávky energií | Tržby v maloobchodě | Motivace | Vývoj ceny | Tým FXstreet.cz | Tvrdá práce | Dodavatelské řetězce | SPD | Nedostatek financí | Světová ekonomika | Češi | Převis | Vývoz | Reuters | Hospodářská situace | AKAT | Telekomunikační společnosti | Logistika | Hodnota společnosti | Vývoj ekonomiky | Ekonomické škody | Prostor k růstu | Sněmovna reprezentantů | Technologie | Největší propad | Skupina PPF | Koronakrize | Colt CZ Group | Prognózy | Kurz | SOK | Daně | Výběry | ÚOHS | Velké finanční krize | Ministři | Jádrová inflace | Lenka Kalivodová | Barack Obama | Pozornost investorů | Veřejné služby | Americká ekonomika | Energetická společnost | Dana Drábová | Pivovary | Pivovary CZ Group | Jiné měny | Japonské akcie | Skupina Smartwings | Rekord | Světové ekonomiky | Komárek | Výsledky | Míra inflace | Nedostatek čipů | Přemýšlení | BHS | Bolest | Rychlý růst | Obavy z omikronu | Sport | Hospodářské soutěže | Bankovní rada | Investice | Časopis Forbes | Pro investory | Fidelity | Objem úvěrů | Potenciál | Zdravotnictví | Macquarie Asset Management (MAM) | Česká měna dnes | Joseph Stiglitz | Automatizace | Rally | Investujte | Výsledek zasedání | Londýn | Berenberg | Konkurence | Pražský městský soud | Pokles inflace | Nové daně | Ranní nadhoz | Kapitalizace | Vyjádření analytiků | Nezávislost | Komunikace | Oživení ekonomiky | Indie | Bod | Fitch Ratings | Ekonomika eurozóny | Společnost NJJ | Levice | Ekonomická aktivita | Aktuální vývoj | CNN Prima News | Výdaje na obranu | Vydavatelství Editis | Hospodářské noviny (HN) | Ministr vnitra | Demografie | Rozhodnutí o úrokových sazbách | Zisky | Investiční stratég | Soukromá spotřeba | Makroekonomický vývoj | Dražší energie | Regulace | Penzijní systém | Zaměstnanci | Oddlužení | Deriváty | 100 miliard dolarů | Diverzifikovat | Účet platební bilance | Fondy | Johnson & Johnson | Comfort Finance | OSVČ | USD za barel | Kurz eura | SAP | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Důvěra | Rating České republiky | Daňové zvýhodnění | Synot | Čistý příjem | Výplata | ODS | HN | Ukazatel | Běžný účet platební bilance | Evropské firmy | Krajský soud | Pravidelný příjem | Měny | Zvýšení investic | Výstavba gigafactory | Nezaměstnanosti v Německu | Dialog | Finanční sektor | Daňové příjmy | Burzy | Pokles ekonomické aktivity | Rada ČTK | Hospodářský růst | Thomson Reuters | Spread | Opatření na podporu ekonomiky | Cash flow | Trh s ropou | F-35 | Patria.cz | Ekonomický institut | Export | Rusko | Poradce | Většinový podíl | Rafinérie | Vývoj ceny ropy | Signál | Snížení daně | Investiční skupina Penta | Silná inflace | Investovat do akcií | Úbytek | České firmy | Kofola | Unicredit | Institut GfK | Italská ekonomika | Covidové pandemie | Forbes | Real Estate | Ukončení války | Letectví | BHS Štěpán Křeček | Liberty Ostrava (LO) | UniCredit Bank | Emirates | Zhodnocení | Investice do těžby | Organizace | Ceny dřeva | 1 milion | Services | Prezident Petr Pavel | Česká spořitelna | Praha | Neúspěch | Ekonomický rozvoj | Eva Zamrazilová | Média | Technologičtí giganti | Tranše | Dividendová politika | Rozšíření | Skupiny PPF | Mladší generace | Ruský prezident Vladimir Putin | Stav ekonomiky | Plány | Smíšené výsledky | Celkové příjmy | Nižší poptávka | Toyota | Snížení dividendy | Zemědělský svaz | Administrativa | Skupina EPH | STAN | COVID-19 | Ranní zpráva | Cenové tlaky | Příliv investic | Brusel | Spolkový sněm | Freedom Finance Europe | Devizové rezervy | Hypotéky | Next Finance | Instagram | Konvergence | Americké společnosti | FDP | Elon Musk | Roubini | Analytik portálu | Baterie do elektromobilů | TIM | Škoda Group | Propouštění | Energie | Šokující předpovědi Saxo Bank | Objem | Umělé inteligence | Investiční | Ministr práce | Ženy | Americké centrální banky | Ekonom BHS | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Státní investiční fond | Příjmy | Fiskální rok | MPO | Česká společnost | Ekonomické dopady | Pravidelné investování | Prodej | Evropská komise (EK) | Rok 2024 | Znárodnění | Financial | Ministryně práce a sociálních věcí | Bloomberg | KB | Inflace v květnu | Dotace | Evropská unie | Tokeny | Alena Schillerová | Ústavní soud | Rozvoj | Capital Economics | Rozhodnutí vlády | Silný růst | Kodiaq | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Udržitelnost | Míra | Colt | Kolínská automobilka | Pandemie nemoci COVID-19 | Divize | Vyšší mzdy | Současný trend | LNG | Výrazný pokles | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Letní měsíce | Ptačí chřipka | Střednědobý výhled | Asociace | Vista Outdoor | STV | HDP eurozóny | Výkonnost | Pomoc Ukrajině | Letiště Václava Havla | Televize CNBC | NET4GAS | Obchodování s akciemi | Kjódó | Intervence ČNB | Index S&P 500 | Hrubý domácí produkt | Ajay Banga | Tomáš Pfeiler | Carlyle | Vepřové maso | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Společnost S&P | London School of Economics | Krize | Institut Ifo | Chudé země | Rostoucí trend | Společnost Tameh Czech | CVC | Novela zákona | OECD | Finanční budoucnost | Obnovitelné zdroje | Centrum | Hrozí krach | Oslabení koruny | Výrobce munice | Nízká nezaměstnanost | Zastropování cen elektřiny | Zvýšení úrokových sazeb | Německý HDP | Příliv kapitálu | Inflace v Británii | Volby v USA | Krajský soud v Ostravě | Index nákupních manažerů (PMI) | Průmysl v eurozóně | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Podpora | Ministři financí | MWh | Prognóza ČNB | Šokující předpovědi | Letecká skupina | MT4 | Skupina ČEZ | Světová banka | Cena | Silky | Německá vláda | Překoupenost | Německo | Útok na Ukrajinu | Digitalizace | Makroekonomické ukazatele | Krach | MJ | Jozef Síkela | CNN | Tameh Czech | Komerční banky | Apple | Zadlužení | Mattoni | Rozpočet | Dluh USA | Steen Jakobsen | Americký trh | Premiér Babiš | Snížení sazeb | Prime | Impérium | BAT | Česká ekonomika | Kurzy | IG | Finanční prostředky | Prudký růst cen | Partners | PX Pražské burzy | Fidelity International | Kurz eura k americkému dolaru | Odvody | Bankovní vklady | Tempo inflace | DSTI | Výhledy | Nižší výdaje | Co bude | Prohloubení deficitu | Emisní povolenky | Odhad růstu ekonomiky | DAX | Prezident Světové banky | Erste | Rezervy | Podnik | Gigafactory | Debata | Akcie společnosti | Sony | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | Zlato | Ekonomika | WEF | Inflace v Německu | Profesor ekonomie | Pozitivní výsledky | Denní graf | Mzdové požadavky | Střední podniky | Schodek | Míra nejistoty | Ticker | Odpovědnost | Kultura | Jan Procházka | Balkán | Oslabení | Verizon | Výrobci elektřiny | Invaze Ruska | Finanční situace | Odvolací soud | Energetické krize | Volný peněžní tok | Práce | Výnosnost | Úspěch | Investiční příležitosti | Intel | Likvidita | Cíle | Sporting Products | EET | Bezpečnost | Nejvíce peněz | Likvidní | Důchodový systém | Banky | BlackRock | Ceny v Česku | Akcie ČEZ | Daňové změny | Vlády | Retail Investor Beat | Seznam.cz | Americká vláda | Rychlost | Investiční společnosti | Investiční skupina | Síť X | Šance | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Investiční platformy | Ministři financí eurozóny | Bilance zahraničního obchodu | Bankrot | Výplaty dividend | Konfederace | Správa | Ray Dalio | Wall Street | Průlom | Analýza | Procter & Gamble | Ministr financí | Umění | Věřitelé Arca | Zlepšení | ČR | Jmění Elona | Vivendi | XTB | Kontrakt | Meta Platforms | Zlínská obuvnická firma Vasky | Freedom Financial Services | Zvyšování úroků | Lithium | Dukovany | Ratingové agentury | Pozice | Index akciového trhu | Čínská ekonomika | Portfolia | Finance Group | Automotodrom | Inflace v EU | Štěpán Křeček | Průmyslově-technologický holding | Slovenská vláda | Creditas | Platební neschopnosti | Kovy | Švýcarský frank | Změna sazeb | Analytik Broker Consulting | ČNB Aleš Michl | Market | Společnost ČEZ | Výzvy a rizika | Cenné papíry | Finanční zátěž | Las Vegas | Rozpočet na rok 2020 | Stoxx | Lídři | Německé vlády | LSEG | Vývoj HDP | General Electric | Průměrná mzda | Valná hromada | GP Alliance | Převody peněz | Živnostníci | Amsterdam | Vláda USA | Finanční ústav | Poslanci | Uvolňování měnové politiky | Inflační tlaky | Soud | Import | Mluvčí | Výroční zprávy | Životní pojištění | Česká pošta | Finální odhad | Služby | Skupina Creditas | Czech Media Invest | InterGen | Vydání nových akcií | OPEC | Evropští investoři | Ministryně financí | Technologický pokrok | Broker | Řetězce | Sentiment | Greensill | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Spotify | Bohatý | Spotřebitelé | Von der Leyenová | H&M | Německý statistický úřad | Anton Siluanov | Výstupy | Automobilka Škoda | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Rheinmetall | Míra inflace v Polsku | Investiční ředitel | Vzdělávání | Polsko | Čerpací stanice | Ceny potravin | PPF Telecom Group | NFT | Bankovní rady ČNB | Empresa Media | Auta | Projekce | Modelový příklad | Centrální banka USA | Saxo Bank | Hello bank! | Spotřebitelská poptávka | LinkedIn | Nová vláda | Hello Bank | Základní úrok | Nařízení | Zavedení eura | The Wall Street Journal | Noviny | Snižování daní | Bond | Rostoucí náklady | Zdražování | Ropy | Struktura | Macquarie | Maloobchodní tržby v listopadu | Historicky nejnižší | BNP Paribas Personal Finance | Předseda | Škoda | Our Media | Generace Z | Bankroty | Hospodářské výsledky | DIW | Růst cen potravin | Americké ekonomiky | Zájem zahraničních investorů | Úročení | NFT tokeny | Inflace v lednu | Deficit státního rozpočtu | Arca | USD | Občané | Co bude dál? | Cestování | Chřipka | Události v ČR | Ekonomický dopad | O2 | Pivovar | Kabinet | Emoce | Zvýšení základní sazby | Hospodářský vývoj | České předsednictví | Zvýšení daní | Legislativa | Půjčka | Nové příležitosti | Piráti | Petr Novotný | Warren Buffett | Dominik Stroukal | Provozní výnosy | Agrofert | Minimální mzda | BMW | Výkonnost fondů | Nízké úrokové sazby | RWE Gas | Tržní podíl | Reálné spotřeby domácností | EPH | Viceguvernérka | Řetězec Casino | Cena ropy | Paul Jackson | Rusové | Prognózy ČNB | Kupní síla | Regulační úřad | CZ | EDF | CzechInvest | Licence Sberbank CZ | Korporátní daně | Pokles HDP | Propad | Dopady koronaviru | Bankovnictví | Mistrovství | ANO | Paušální daň | Výplaty dividendy | Časové období | Celková investice | Hospodářské oživení | Finanční ztráty | Americká společnost | Nemovitosti | Andrej Babiš | Markets | Růst spotřebitelských cen v Německu | PX index | Invest | Rok 2024 | Další rozvoj | Aleš Michl | Oilprice | Zestátnění | Ruská invaze | Nejistota | České dráhy | Finanční sektor v ČR | Broker Consulting | Ministr průmyslu a obchodu | Jan Čermák | Ekonomie | Nejvýraznější pokles | Finanční ředitelka | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Investment | ING | Malina | Zahraniční investice | Mero | Majitel firmy | Česká republika | NJJ Presse | Nouriel Roubini | Indexy | Zajištění bezpečnosti | DIP | Nexen Tire u Žatce | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | Státní dluhopisy | Americký dolar | Splácení dluhu | Zamyšlení | Příjmy a výdaje | Evropská centrální banka | Telecom | Kofola ČeskoSlovensko | Americká centrální banka (Fed) | Švédsko | Výrobce pálených cihel | Licence Sberbank | ECB | Institut | Stoxx 600 | Nižší ceny ropy | Voda | Splatnost | Výkonnost akcií | Spiegel | Vysoká poptávka | Opatření vlády | Měnová politika | Alokace | Ziskovost | Doporučení | Inflační očekávání | Technologické inovace | Francouzský prezident | Rozpočtové politiky | Body | Swiss Life Select | Růst produktivity | Stavební výroba | KBC Group | Skupina Colt CZ Group | Vyšší daně | Evropské země | World Bank | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Vysoké zisky | Navýšení | Kupón | MPSV | Americká cla | Paul Samuelson | Objem vkladů | Hodnoty měny | Údaje o nezaměstnanosti | Konzervativci | Lockdowny | Zemní plyn (LNG) | EU | Bankovní sektor | Skupina Colt CZ | Redukce | Miliardy | Holding Agrofert | KBC | Digitální daň | Americký dluh | Materiály | Poradci | Spekulanti | Trading pro začátečníky | IG Metall | Větrná energetika | Ukrajinský premiér | Plynárenské společnosti | Zrušení superhrubé mzdy | Protiepidemická opatření | Správce aktiv | Poptávky po ropě | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Základní sazba | Zpráva o vývoji inflace | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | Akciový trh | Uhlí | Velká očekávání | Zasedání bankovní rady | Investor | ITA | Americké vlády | Bloky | Jerome Powell | Tatra Trucks | Ukazatele | Šíření koronaviru | Hlavní trh | Ovlivňování | Banka | Vlastnictví | Jana Brodani | Úřady | Američané | Vysoké školy | Počet zaměstnaných | PPF Jiří Šmejc | CNBC | Domácí poptávka | Statistika | Koncern | Server HN.cz | Výzvy | Spotřebitelské ceny | Další pokles | Energetická situace | Strukturální problémy | Ocenění
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Výhled | Index | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | Pokles | Banka | Trading | 3М | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
