Zrušení superhrubé mzdy
Češi utrácí více než se čekalo, hlavně za pohonné hmoty. Jejich výdaje za potraviny přitom stagnují, což celkově potvrzuje zlepšení spotřebitelské nálady v důsledku obnovení růstu reálných mezd
08.10.2025 Maloobchodní tržby v Česku za letošní srpen překonaly očekávání. V meziročním vyjádření totiž stouply o 3,5 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých dohadů předpokládali, že růst bude čítat jen 3,1 procenta.
Češi letos spoří nejméně za tři roky. I kvůli tomu roste ekonomika rychleji
30.09.2025 Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností. Ta sílí nejen proto, že rostou reálné mzdy, jejichž průměrná hrubá úroveň dosáhne hladiny roku 2019 v roce příštím; v čistém vyjádření ji již překonala, díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy, platném od roku 2021. Spotřeba domácností sílí ovšem i proto, že Češi ze své čisté mzdy uspořili letos v prvním pololetí méně než ve všech předchozích pololetích počínaje tím druhým právě roku 2022.
Navýšení výdajů na obranu ČR v letech 2026-2035 a dopad na státní rozpočet
23.09.2025 Česká republika v rámci závazku vůči NATO postupně navýší výdaje na obranu až na 5 % HDP do roku 2035, přičemž 3,5 % má směřovat přímo na výdaje spojené s obranou a 1,5 % by mělo být vynaloženo na investice. V rámci těchto výdajů na obranu a investice jsme si položili dvě otázky.
České veřejné rozpočty lze ve skutečnosti vyrovnat jedním tahem pera, návratem před rok 2021. Politici to ale nechtějí, ani vládní, ani opoziční
14.09.2025 „Rozpočtový zločin“. Přesně tak před šesti lety označovali tehdejší opozičníci plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět „zločin“. Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
Za snížení daní Češi zaplatí jejich zvýšením, ovšem i s úroky. České veřejné finance nedostal do dluhu stovek miliard ani covid, ani válka na Ukrajině, ani důchody, ani Dukovany, ani Trump a zbrojení, ale něco docela jiného, ryze českého původu…
07.09.2025 Rozpočtový zločin. Přesně tak před šesti lety označovali dnešní vládní, tehdy ale opoziční politici plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit Babišovy vlády za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět "zločin". Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
Reálný růst mezd ve 2Q překonal všechny odhady
03.09.2025 Růst mezd ve druhém čtvrtletí tohoto roku vzbudil nejen v analytické obci velké překvapení, když průměrně nominální mzda vzrostla o 7,8 % a reálná mzda o 5,3 %. Takový silný růst mezd neočekával vůbec nikdo. V prvním čtvrtletí rostly nominální mzdy o 6,7 % (reálně o 3,9 %). Trh předpokládal výrazně slabší růst reálných mezd na úrovni 4,3 %, dle naší predikce měly mzdy vzrůst o 7,0 % nominálně, reálně o 4,5 %.
Saldo státního rozpočtu se v srpnu meziročně zlepšilo o 10,4 mld. Kč
01.09.2025 Na konci srpna hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 165,4 mld. Kč (resp. 156,6 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až srpen 2025 (58,6 mld. Kč) odpovídají více než výši 1,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2008. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních osmi měsících zlepšilo o 10,4 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 5,5 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 4,1 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 6,1 p.b.
Vláda chce roku 2026 hospodařit se schodkem 286 miliard korun. Doba postupného ozdravování veřejných financí tak končí, je třeba se připravit na nové či vyšší daně
31.08.2025 Ministerstvo financí na příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu čítající 286 miliard korun. Je to o šest miliard hlubší schodek, než jaký ministr financí avizoval už od letošního června. Přesto znamená, že státní rozpočet by měl i v příštím roce hospodařit s elementární zastabilizovanými veřejnými financemi.
Vláda zveřejní rozpočet na rok 2026, letos hospodaří nejlépe za posledních šest let, díky růstu ekonomiky, mezd a spotřeby. V příštím roce už to ale platit nebude, ozdravování veřejných financí ustane, lidé v Česku se musí připravit na nové daně
31.08.2025 Vládě se v prvních sedmi měsících letoška dařilo hospodařit v nominálním vyjádření dosud nejlépe za celé období od roku 2019. Koncem července vykazovala schodek zhruba 168 miliard korun. Ještě výraznější je tedy zlepšení hospodaření ve vyjádření reálném, tedy po zohlednění vysoké souhrnné inflace let 2019 až 2025, či po zohlednění růstu hrubého domácího produktu, k němuž v uplynulých šesti letech došlo (jeho růst už v sobě vzestup inflace zahrnuje, vycházíme-li z nominálního údaje k HDP). To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. V poměru k HDP by letos měl deficit veřejných financí činit 1,9 procenta, což je rovněž nejlepší výsledek od roku 2019. Je to příznivý údaj, a to i přesto, že jej znatelně vylepšují přebytky krajů a obcí.
Nemovitosti v ČR jsou nejdražší v historii, ukazují čísla ČNB. Češi si na dluh budoucích generací kupují drahotu vlastnického bydlení, jež přispívá k nízké porodnosti, která logicky ještě navyšuje dluhové břímě těchto budoucích generací
24.08.2025 Rezidenční nemovitosti v Česku jsou rekordně drahé. Jeden by řekl, že nic neroste do nebes, že musí přijít nějaké ochlazení přehřátého trhu, a posečkal by. Ne tak Češi. Milují investice "do cihly". Vlastně jsou jimi posedlí. Až tak, že se jim staly jakýmsi fetišem. Dovolí tato obsese vůbec někdy cenám realit se stabilizovat, ba dokonce klesnout?
Ekonom Hampl: Vláda v konsolidaci veřejných financí udělala méně, než slibovala
21.04.2025 Vláda v konsolidaci veřejných financí podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla udělala méně, než slibovala. Bude ale končit s nižším deficitem veřejných financí, než jaký zdědila, a dostala schodek hospodaření pod tři procenta HDP, požadovanými EU. Hampl to uvedl v pořadu Partie televize Prima.
Velikonoční beránek za posledních pět let zdražil o 82 procent. Za průměrnou mzdu jich tak člověk pořídí o 130 méně než roku 2020, ale pořád o 38 více než před deseti lety
20.04.2025 Ingredience potřebné pro upečení běžného velikonočního beránka za posledních pět let výrazně zdražily, a to o 81,7 procenta. Za průměrnou čistou mzdu tak lidé v Česku letos pořídí 447 beránků, zatímco roku 2020 to bylo 577 beránků (viz tabulka níže; ingredience na těsto beránka bez kypřícího prášku, recept zde: https://csu.gov.cz/plk/kolik-nas-staly-dobroty-o-velikonocich). Letos ingredience do beránka vyjdou na 81,60 Kč, roku 2020 to bylo 44,90 Kč a před deseti lety pak 48,40 Kč.
Drahé energie stále brzdí celou českou ekonomiku. Šok z drahoty energií se Česku totiž nepodařilo utlumit jako okolním zemím; mohlo to být jinak?
19.01.2025 Hlavním tahounem české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností. Ta ale loni spíše zklamala. Ještě ve třetím čtvrtletí byla bezmála pět procent pod předpandemickou úrovní. Co hůř, ještě žalostněji na tom byla při srovnání se zahraničním. Vždyť před pandemií se v paritě kupní síly pohybovala už nad 80 procenty průměru Evropské unie. Od té doby se ale propadla na dnešních 74 procent. Česko se tak z pozice premianta ve spotřebě domácností (ve vztahu k průměru EU) v rámci Visegrádské čtyřky propadlo na třetí příčku, zůstalo za ním jen Maďarsko. Před Českem se ovšem umisťuje nejen Polsko a Slovensko, ale třeba i takové Rumunsko. Přitom právě Rumunsko ještě v polovině minulého desetiletí za Českem zaostávalo o celou takřka čtvrtinu.
Drobní živnostníci budou výrazným zvýšením odvodů v příštím roce pykat za to, že se předtím výrazně snížily daně zaměstnancům. Dává to smysl?
20.12.2024 Drobní živnostníci zapláčou. V příštím roce se opět utkají s výrazným navýšením sociálních odvodů. Jako letos. Přitom do loňska jim odvody narůstaly mnohem mírněji, v některých letech prakticky neznatelně (viz graf níže).
Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Přesto se ale veřejné finance stabilizují a ratingové agentury jsou v klidu, jak je to možné?
21.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí. Přesto se ale daří veřejné finance alespoň základním způsobem stabilizovat. A ratingové agentury také své hodnocení bonity českého dluhu nezhoršují. Tak ostatně učinily naposledy na sklonku 90. let minulého století. Takto dlouhá doba bez zhoršení ratingu je v EU mimořádná. Jak ovšem pasuje toto vše dohromady? Jak to, že rychlost zadlužování stoupá, zatímco ratingové agentury jsou v klidu?
Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020
20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.
Tajemství vysokých evropských úspor
07.10.2024 Útraty českých domácností dál rostou, ale při pohledu na reálné příjmy se pořád jakoby “drží na uzdě”. Míra úspor domácností totiž zůstává nepřirozeně vysoká - ve druhém kvartále v průměru na 18,7 %, což je skoro 7 procentních bodů nad dlouhodobým průměrem. Proč? Zajímavé je, že podobně jsou na tom i domácnosti na západ od nás v eurozóně, kde v polovině roku míra úspor vystoupala do blízkosti 16 % (zhruba 4 procentní body nad dlouhodobým průměrem) a v sousedním Německu dokonce atakuje 20 %.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Jak vyrovnat české rozpočty? Jedním tahem
08.09.2024 Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun. Vládní politici tvrdí, že ke to zhusta kvůli prudkému navýšení mandatorních výdajů, k němuž došlo ještě za minulé vlády, během covidových let. Ne snad, že by k nárůstu mandatorních výdajů nedošlo. Jenže těžko v nich spatřovat hlavního viníka současných deficitů. České veřejné rozpočty totiž lze vyrovnat „jedním tahem“. A sice zásahy výlučně v ne-mandatorní oblasti. K vyrovnání českých veřejných financí totiž stačí vrátit zdanění superhrubé mzdy, jak platili před rokem 2021, a obnovit elektronickou evidenci tržeb, jak platila před covidem, tedy před rokem 2020.
Pomalu, ale jistě se Češi osmělují k vyšší spotřebě. Tržby maloobchodu v červenci překonaly očekávání i přes nijak oslnivý vývoj mezd
05.09.2024 Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců
01.09.2024 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem maximálně 230 miliard korun. Pokud by tomu tak skutečně bylo a pokud by letošní schodek odpovídal plánovaným 252 miliardám, což je poměrně pravděpodobně, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův (v očištění o inflaci o zhruba 70 miliard). Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun.
NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
26.08.2024 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Státní rozpočet je stále v utajení, vládě to může spíše uškodit
20.08.2024 Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Státní rozpočet je v černé skříňce, vládě to může spíše uškodit. Češi totiž mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, aniž by to stav české veřejné kasy zhoršovalo
10.08.2024 Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Kdepak, Poláci Čechy ve mzdách nedotáhli. V čistém mají Češi v průměru o takřka 3000 Kč měsíčně více, hlavně díky zrušení superhrubé mzdy
27.07.2024 Značný mediální ohlas vzbudila v tomto týdnu studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá. A tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3000 korun měsíčně.
Jak Babišova vláda pomohla té Fialově. Na dluh
17.07.2024 Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a v Polsku.
Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a v Polsku
10.07.2024 Často kritizované zrušení superhrubé mzdy, prosazené ještě za vlády minulé, zásadně pomáhá navyšovat voličské preference vládě současné. Bez něho by byly níže. To proto, že v Česku mezi lety 2019 a 2024 klesly reálné mzdy nejvýrazněji ze zemí OECD (viz graf a tabulka níže). To znamená pokles životní úrovně. Bez zrušení superhrubé mzdy by byl ale pokles životní úrovně lidí ještě výraznější, než ve skutečnosti byl.
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Hypotéky už letos výrazně nezlevní, Čechům se přesto vrací dobrá spotřebitelská nálada. Ekonomika má nebývalou šanci „přistát“ měkce
08.05.2024 Česká národní banka zbrzdí tempo snižování svých úrokových sazeb, výrazné zlevnění hypoték už proto letos nečekejme. I tak lze vystihnout vzkaz, jejž o minulém týdnu vyslala tuzemská centrální banka veřejnosti. I přesto se běžným spotřebitelům vrací dobrá nálada. Ulevuje se však také vládě. Pokles úroků totiž znamená snížení nákladů obsluhy státního dluhu, který v uplynulých letech znatelně nabobtnal.
Česko loni v žebříčku zadluženosti zemí EU dopadlo nejhůře od krizového roku 2013
23.04.2024 Česko bylo loni 9. nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
Češi letos za Velikonoce utratí o 850 milionů korun více než loni. Jsou to pro ně druhé nejlevnější Velikonoce v novodobé historii
29.03.2024 Češi letos za Velikonoce, konkrétně za pohoštění a koledu, utratí v průměru 3020 korun, což je o 176 korun více než loni. Vyplývá to z průzkumu online supermarketu Košík.cz. Oproti loňsku, kdy za Velikonoce dali průměrně 2844 korun na domácnost, to značí navýšení výdajů o 6,2 procenta. Takové navýšení překonává aktuální, únorovou meziroční inflaci, čítající rovná dvě procenta, o 4,2 procentního bodu. To znamená, že z vetší části stojí za nárůstem objemu velikonočních nákupů vyšší nakupované množství a jen z menší části pak meziročně vyšší cena.
Letošní Velikonoce budou druhé nejlevnější v historii. Meziroční propad cen typických velikonočních potravin je totiž mimořádný, navíc mzdy Čechům stále rostou
22.03.2024 Češi se letos mohou těšit na druhé nejlevnější Velikonoce v novodobé historii země. „Velikonoční košík“ potravin, hojně konzumovaných právě o velikonočních svátcích, ať už přímo či coby ingredience, totiž oproti loňsku dramaticky zlevnil. A to o bezmála třináct procent (viz tabulka níže). Přitom o loňských Velikonocích se Češi naopak potýkali s dramatickým zdražením „velikonočního košíku“, a sice o více než třicet procent.
Bude prezident Pavel vetovat „balíček“?
10.07.2023 Tento týden začíná Sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
06.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
05.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Odbory si hrají na „zlého muže“, zřizují stávkový výbor. Vláda by se neměla nechat zastrašit, zároveň ale být svolná k jednání
30.05.2023 Odbory nyní hrozí nejen stávkovou pohotovostí, ale také vytvořením stávkového výboru. O něm rozhodl dnešní sněm Českomoravské konfederace odborových svazů, největší odborářské organizace v Česku. Odborářům vadí dopad navrženého vládního konsolidačního balíčku zejména na zaměstnance a jejich rodiny a také na důchodce. Jmenují například zavedení nemocenského pojištění nebo zrušení daňového zvýhodnění benefitů či příspěvku na členství v odborech.
Vláda riskuje, že balíčkem „naštve úplně všechny“. Připomínkové řízení k němu, které dnes končí, tak má podobu „kejhání potrefených hus“
29.05.2023 Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností.
Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další takřka čtyři miliardy korun, vyplývá z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy ke konsolidačnímu balíčku
23.05.2023 Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku. Jedná se o takřka čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. Dosud totiž vyčíslovala redukci schodku na 94,1 miliardy korun v příštím roce a na 147,5 miliardy korun dohromady v letech 2024 a 2025.
Zrušení nejnižší sazby DPH státu „přihraje“ 24 miliard korun ročně, ale zvýší inflaci, neboť zdraží léky či vodu. Pokud už zvedat daně, pak je lepší vrátit se před zrušení superhrubé mzdy
11.04.2023 Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
Zvýšení DPH na 23 procent? Když už vláda musí zvyšovat daně, nechť zví, že sociálně citlivější, méně inflační a rozpočtově výnosnější je zvýšení daně z příjmů zaměstnanců
28.03.2023 Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle.
Má vláda zvyšovat plošný rodičovský příspěvek, nebo jen přileje oleje do inflačního kotle? Co místo toho navýšit zacílený přídavek na dítě?
17.03.2023 Na počátku roku 2020, kdy se rodičovský příspěvek zvedal naposledy, se za 300 tisíc korun, což je jeho nynější celková nominální částka na jedno dítě, dalo koupit to, nač teď člověk potřebuje zhruba 380 tisíc korun. Z důvodu tohoto inflačního znehodnocení kupní síly rodičovského příspěvku by bylo namístě jej zvýšit. Určitým kompromisem může být vzestup na 350 tisíc od příštího roku. Takový nárůst by i tak citelně zaostával za inflací nasčítanou od výchozího roku 2020.
Má stát zvýšit daně, či spíše věk odchodu do penze?
19.02.2023 Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.
Navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky do veřejné kasy jen vrátí ty peníze, které odtamtud vzalo zrušení superhrubé mzdy. Nic moc
14.02.2023 Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Zvolení Pavla prezidentem otevírá Fialově vládě „okno příležitosti“ k uskutečnění politicky nepopulárních reforem. A to za účelem ozdravení veřejných financí
29.01.2023 Česko je jediná země EU, které v uplynulém roce narostlo veřejné zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. To se snad nikdy v historii nestalo. Po včerejším zvolení Petra Pavla prezidentem se Fialově vládě otevírá časové okno příležitosti k provedení politicky nepopulárních, bolestivých kroků k ozdravení veřejných financí. Následující měsíce ji v tomto ohledu plně otestují.
Krajům a obcím ČR požírá jejich rekordní úspory historicky vysoká inflace. Místo aby investovaly, „škudlí“ a přicházejí bez užitku o kupní sílu – je to stále v souladu s péčí řádného hospodáře?
15.11.2022 Kraje a obce v loňském roce výrazně, možná ovšem až kontraproduktivním způsobem zlepšily své hospodaření a rychle se jim tak podařilo překonat důsledky pandemického roku 2020. Ten byl zejména z hlediska hospodaření krajů kritický. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů ministerstva financí k hospodaření právě krajů a obcí.
Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace
06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
Devadesát procent Čechů se obává znehodnocení svých úspor kvůli inflaci, k jejich ochraně využívají vedle spořicích účtů častěji také investice
20.09.2022 Téměř většina Čechů se obává negativních dopadů inflace na své úspory. Čtvrtina populace kvůli tomu přehodnotila v předchozím půlroce způsob jejich ochrany. Češi dále využívají ke spoření nejčastěji spořicí a běžné účty, v jedné třetině případů ukládají naspořené finance do investičních/podílových fondů. Markantní většina všech také pociťuje vlnu zdražování, a to nejčastěji u spotřebního zboží, pohonných hmot či ceny za elektřinu. Padesát procent populace ve snaze zlepšit svou finanční situaci už omezilo své výdaje, větší třetina obyvatel se ještě chystá k dalšímu seškrtání domácích nákladů.
Rozbřesk: České veřejné finance pod tlakem
02.09.2022 Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.
Vláda měla úsporný tarif zacílit – a mohla za stejné peníze ještě navíc snížit DPH na potraviny
24.08.2022 Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl. Jestliže by pomoc tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, tedy zhruba čtvrtině sociálně nejzranitelnějších domácností, vyjde tarif dokonce i při zdvojnásobení vyplácené pomoci opravdu potřebným stále jen na zhruba polovinu jeho nynějších nákladů.
Pokud vláda zacílí úsporný tarif jen na skutečně potřebné, může snížit trvale DPH na potraviny – a nezadluží se ani o haléř
16.08.2022 Výrobní ceny v zemědělství dramaticky rostou. V červenci přidaly ceny zemědělských producentů bezmála 40 procent. Zemědělci se potýkají s dramaticky zdražujícími cenami energií. Ty se promítají do citelného růstu cen paliv, hnojiv či krmiv, což dále umocňuje inflační tlaky. Slabou náplastí na inflační bolístku je fakt, že třeba úroda obilovin by letos mohla být nejlepší od roku 2004. Inflace drtí jak zemědělce, tak návazně i potravináře. Z byznysu už odcházejí například někteří pekaři. Nejsou schopni se popasovat například se zdražením plynu tak, aby zůstali ziskoví.
Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Padl by tak stěžejní předvolební slib
22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Ranní okénko - Slabý start české ekonomiky do druhého čtvrtletí
07.06.2022 Hned od rána budou z Česka proudit další ekonomická data. Za několik málo minut dorazí čísla z maloobchodu, které ukážou nakolik vysoká inflace brzdí domácí poptávku. Ve stejný čas bude zveřejněna i dynamika mezd v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy nominální růst nepokryje inflaci a mzdy tak budou reálně klesat. O hodinu později přijde statistika devizových rezerv za květen, která by prozradila, pokud by ČNB v dubnu byla aktivní na devizovém trhu.
Vláda padla do pasti svých slibů, schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard korun. Budou se muset zvyšovat daně, nebo vláda rezignuje na slib ozdravování veřejných financí
17.04.2022 Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Prezident Zeman si v kritice rozpočtu sem tam notuje s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu. Rušení daňových výjimek má ekonomické opodstatnění, není průchozí sociálně a politicky
18.02.2022 Prezident Miloš Zeman dnes před poslanci hodnotil rozpočet, jejž vláda v rámci běžícího provizoria navrhuje pro letošní rok.
Odvolání Bednárika, první krok k privatizaci Českých drah? Ta by měla smysl, díru ve veřejných financích však trvale nezazáplatuje
15.02.2022 Dnešní odvolání dosavadního generálního ředitele Českých drah Ivana Bednárika je zčásti politicky motivovaným krokem, jakožto přetnutí Babišovy éry. Zčásti ovšem může jít o krok motivovaný ekonomicky. Alespoň někteří členové současné vlády se totiž netají přáním České dráhy alespoň částečně privatizovat. Nic proti by evidentně neměl ani sám premiér Petr Fiala.
Šplháme z propasti. Češi, co nakupují v Polsku, už jakoby z ní byli venku
06.02.2022 Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.
Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria, jde tak spíše jen o symbolické rozloučení se s Babišovou érou
01.02.2022 Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
Mezinárodní měnový fond radí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu. Tu ale Stanjurova ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak
30.01.2022 Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak takzvané zrušení superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.
Kde může škrtat Stanjura
23.01.2022 Nová vláda je pod tlakem: musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2021
31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na zhruba 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy
28.12.2021 Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.
Světově významná ratingová agentura Fitch potvrzuje Česku rating. Rizikem může být příliš nesourodá koalice Fialovy nastupující vlády, provizorium samo o sobě ne
12.12.2021 Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
Češi v říjnu utráceli více, než se čekalo. Návrat společenského život vedl k růst výdajů za oděvy, obuv, kosmetiku či sportovní zboží
06.12.2021 Vývoj maloobchodních tržeb bez zahrnutí prodeje aut v říjnu pozitivně překvapil. Růst tržeb zrychlil na 5,6 procenta, takže znatelně překonal průměrné očekávání trhu.
Růst průměrné i mediánové mzdy dosáhl 5,7 %
06.12.2021 Podle dnes zveřejněných údajů se ve třetím čtvrtletí zvýšila průměrná i mediánová mzda shodně o 5,7 %. V důsledku vyšší inflace se však reálná mzda tentokrát navýšila jen o 1,5 %. I tak jsou výsledky lepší, než předpokládala ČNB. Nejrychlejší růst v tomto období zaznamenaly mzdy pracovníků pohybujících se na realitním trhu (+11,8 %).
Česko povážlivě táhne dolů čipový hladomor a zdražující ropa. I tak ale růst tuzemské ekonomiky překonal očekávání
30.11.2021 Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, když vykázal tempo 3,1 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V předběžném odhadu uváděl úřad číslo 2,8 procenta. Svůj odhad tedy zpřesněním upravil poměrně výrazně nahoru. Stále se však nejedná o definitivní údaj. Každopádně žádných výrazných změn by již doznat neměl.
Rozbřesk: Průmysl zůstává ve vleku negativního nabídkového šoku
02.11.2021 Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky.
Ranní glosa: Průmysl zůstává ve vleku negativního nabídkového šoku
02.11.2021 Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky. Vedle toho se průmyslové firmy dál musejí vypořádávat s vysokými cenami komodit (včetně energií) a dopravy, které stále více promítají do svých prodejních cen.
Bankovní statistika - září 2021
29.10.2021 Celková suma aktiv bankovního sektoru se v září snížila o 1,2 % meziměsíčně na konečných 9 002,7 mld. Kč. Pokles zaznamenaly v podstatě všechny hlavní položky – „Vklady a úvěry u centrálních bank“ -59,0 mld. Kč, „Úvěry a ostatní pohledávky za klienty“ -38,5 mld. Kč a „Dluhové cenné papíry v držení bank“ -37,9 mld. Kč. Od počátku roku je však bilanční suma vyšší o 12,3 % (+984,7 mld. Kč), v meziročním srovnání pak o 5,3 % (+452,5 mld. Kč)
Čipový a hořčíkový hladomor mohou srazit letošní růst české ekonomiky pod úroveň tří procent
29.10.2021 Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podala výkon, jenž zaostal za většinou očekávání. Nedá se však říci, že by vzhledem k očekávání zcela „pohořela“. Podle prvního předběžného odhadu, jejž dnes zveřejnil ČSÚ, přidala meziročně 2,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,2 procenta, někteří však předpokládali expanzi jen mírně nad úrovní jednoho procenta.
Prouza: Inflace v příštím roce bude šestiprocentní
27.09.2021 Inflace v příštím roce dosáhne šesti procent. Včera to v diskusním pořadu České televize odhadl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje míru zvýšení cen na poloviční úrovni, pokud nedojde k rozpuštění tzv. nadvkladů, tedy peněz, které si v současnosti domácnosti nechávají proti minulým letům navíc na účtech, do spotřeby. Pak by podle ní mohla také dosáhnout až šesti procent.
Češi neutrácí tolik, jak se čekalo. I když mají díky snížení daně více peněz a současně se bojí inflace, jejich výdaje zaostávají za očekáváním
07.09.2021 Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu ("nečekaně"), ani euro (to se čekat dalo). Neříká, kde na sliby vezme
02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.
Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí: Růst nic moc, inflace až moc
31.08.2021 Tuzemští statistici dnes zpřesnili odhad výkonu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Příliš nenadchnul. Ač totiž někteří experti vyhlíželi až desetiprocentní růst, realita je méně růžová. I když se jedná o stále nejvýraznější meziroční růst ekonomiky v celé české historii, skákat radostí z něj nelze. Vydatnému růstu totiž nahrává znatelně ponížená srovnávací základna loňského druhého čtvrtletí. Právě proto, že byla ponížená extrémně, čekal se extrémní růst – extrémnější, než jaký přinesla realita.
Rozpočet míří k pozitivnímu „překvapení“
02.08.2021 Trend, který avizoval již červnový výsledek, byl v červenci potvrzen – státní finance se vyvíjejí lépe, než předpokládá aktuálně platný schodek rozpočtu na úrovni 500 mld. Kč. Za prvních sedm měsíců roku dosáhl deficit úrovně 279,4 mld. Kč, a byť se jedná o suverénní rekord v historii země, došlo meziměsíčně k nárůstu schodku o „pouhých“ 14 mld. Kč. Příjmy státní kasy jsou již meziročně vyšší o 19 mld. Kč, výdaje pak o necelých 94 mld. Kč. Celkové saldo hospodaření se tak zhoršilo o 74 mld. Kč.
Lidé si na hypotéce půjčují o milion více než před třemi lety. Přesto leckomu hypotéka nestačí, kvůli prudkému zdražení cen materiálů – třeba dřevostavba je o 50 procent dražší než loni
21.07.2021 Lidé v Česku si berou na hypotéce stále více a více peněz. Růst objemu průměrné hypotéky je v posledních měsících dramatický i kvůli nebývalému růstu cen stavebních materiálů. Letos v červnu za výše průměrné hypotéky činila 3 161 080 korun. To je o více než milion korun více, než kolik činila výše průměrné hypotéky ještě v červnu 2018.
Největší banky v Česku zdražují hypotéky. Která ji má teď nejlevnější?
06.07.2021 V Česku zůstává ještě jedna banka, která hypotéku s pětiletou fixací poskytne za méně než dvě procenta. Za začátku letošního roku ovšem bylo takových bank hned osm. I to ilustruje probíhající postupné zdražování hypoték v ČR. Nejlepší doba pro pořízení hypotéky již minula. Stále však není pozdě pro to, pořídit si hypotéku za stále ještě docela příznivých podmínek, neboť úroky půjdou dále nahoru.
Růst deficitu znatelně zpomaluje
01.07.2021 Zatímco v předchozích měsících se schodek státního rozpočtu zvětšoval dechberoucím tempem, červen již přinesl podstatně optimističtější obrázek, když deficit oproti květnu narostl o „pouhých“ 10,1 mld. Kč a dosáhl 265,1 mld. Kč. Nadále tak sice zůstává suverénně největším, jakého Česko za polovinu roku kdy dosáhlo, nicméně objevuje se pozitivní obrat v trendu. Ve srovnání s loňským červnem již letos do státní kasy přiteklo o 13,1 mld. Kč více příjmů, byť zároveň odteklo o 83 mld. Kč na výdajích a celkový deficit tak ten loňský překonal o téměř 70 mld. Kč.
Dvanáct pandemických trendů českého trhu s nemovitostmi
24.06.2021 V únoru 2021 se průměrná sazba hypoték dostala na své pandemické dno, 1,93 procenta. V březnu už nepatrně vzrostla na 1,94 procent – růst pak pokračoval i nadále, v květnu dokonce nad úroveň dvou procent. Mnohaleté dno je tedy již za námi. Hypotéky jsou ale z dlouhodobého hlediska stále levné. Jejich cena půjde už jen nahoru, bankám totiž citelně zdražují zdroje, jimiž poskytované hypotéky kryjí. Češi se proto snaží vzít si hypotéku právě nyní, když je stále velmi levná, a nechtějí tak propásnout příležitost. Mezinárodní investoři nyní očekávají, že Česká národní banka kvůli inflační hrozbě zvýší v příštích dvanácti měsících svou základní úrokovou sazbu hned čtyřikrát, ze současné úrovně 0,25 až na 1,25 procenta. V rámci skupiny 37 zemí organizace OECD očekávají mezinárodní investoři agresivnější zvyšování základní sazby než v ČR už jen ve třech zemích, a to v Kolumbii, Chile a Mexiku. Dramaticky vyšší sazby ČNB jsou příznakem nového makroekonomického prostředí v ČR, v němž citelně půjdou nahoru – budou muset – také sazby hypoték.
Zdraží letenky. Ať je na dluh
20.06.2021 Rodící se Národní plán obnovy ČR za více než 170 miliard korun financují takzvané evropské peníze, resp. evropský dluh. Splácet se bude tedy také celoevropsky. Řadu desetiletí. A na mnoho způsobů. Jedním z nich budou i dražší letenky.
Červnové zvýšení sazeb symbolem boje s vyšší inflací
17.06.2021 Česká národní banka (ČNB) podle našeho názoru přistoupí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb již na zasedání příští středu. Ukazují na to poslední vyjádření jednotlivých členů bankovní rady. Z těch vyplývá, že pro vyšší sazby by v červnu mohlo hlasovat pět ze sedmi centrálních bankéřů. Důvodem pro takto brzké zpřísnění měnové politiky je podle nich zejména inflace, která se již po dobu více než dvou let pohybuje nad dvouprocentním cílem. To by spolu s proinflačními riziky současného ekonomického vývoje mohlo vést k ukotvení inflačních očekávání na vyšší úrovni, než je pro banku žádoucí. Červnové zvýšení sazeb, které čekáme v rozsahu 25 bb, by tak mělo sehrát zejména signalizační roli indikující odhodlanost ČNB s vyšší inflací bojovat. Repo sazba by však do konce roku neměla přesáhnout 1 %.
Konec boomu e-shopů v Česku. Maloobchodní tržby ale v dubnu zklamaly na více frontách, post-pandemický nákupní rauš, jež mělo podpořit i zrušení superhrubé mzdy, se zatím nakoná
08.06.2021 Maloobchodní tržby v ČR v dubnu zaostaly za očekáváním. Bez zahrnutí prodeje aut stouply meziročně reálně o 7,5 procenta. To je zpomalení růstového tempa v porovnání s březnem, kdy podle revidovaného výsledku stouply meziročně o 9,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů dubnový růst tržeb bez aut meziročně o 10,4 procenta.
Růst mezd v prvním letošním čtvrtletí zpomalil
04.06.2021 Růst průměrné mzdy v ČR v meziročním vyjádření zpomalil v prvním letošním čtvrtletí z 5,3 % na 3,2 %. Důvodem bylo zejména odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, jenž byly vyplaceny v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k výraznému zvýšení průměrné mzdy. Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistých příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru. Proti tomu pak jen z části působil předem ohlášený růst tarifních platů od začátku roku v sektoru veřejném, především pak ve zdravotnictví a školství. V reálném vyjádření se průměrná mzda zvýšila o 1,0 % po předchozích 2,6 %.
Schodek rozpočtu již přesáhl čtvrt bilionu
01.06.2021 Prvních pět měsíců roku stačilo na to, aby schodek českého státního rozpočtu dosáhl 255 mld. Kč. Srovnání s jakýmkoliv předchozím rokem v historii státu pozbývá smyslu, jelikož se deficity v těchto řádech nikdy ani zdaleka nepohybovaly. Nejblíže se dostal ten loňský, ovšem i ten se svými 157 miliardami poněkud bledne. Oproti loňsku se za stejné období letošního roku dosud vybralo o téměř 19 mld. Kč méně na straně příjmů, zatímco výdaje meziročně narostly o téměř 79 mld. Kč.
Letošnímu výkonu české ekonomiky svědčí vakcinace, zrušení superhrubé mzdy, ale i statistický efekt loňské nízké základny
01.06.2021 Český statistický úřad dnes potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.
Rozbřesk: Nový rozpočet se schodkem těsně pod 400 miliard. A Brent zpět nad 70 dolary
01.06.2021 Asi není pochyb o tom, že výsledek hospodaření státu bude letos rekordní. Tedy alespoň z pohledu deficitu, který má dosáhnout 500 mld. korun. Už vývoj v prvních čtyřech měsících ukázal, že k tomuto schodku má ČR docela dobře našlápnuto. Výdaje v tomto období byly už o téměř 200 mld. korun vyšší než příjmy, na kterých se podepsal především nižší daňový výběr způsobený útlumem spotřeby. Vedle toho se do vývoje rozpočtu začalo negativně propisovat i zrušení superhrubé mzdy na jedné straně, a prodlužování podpůrných programů na straně druhé. Dnes odpoledne budeme mít možnost podívat se, zda tyto negativní trendy pokračovaly i v květnu, kdy se podmínky v české ekonomice začaly konečně uvolňovat.
Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu a květnu zlepšila nejvýrazněji v historii měření. V průmyslu mají nejlepší náladu dokonce od roku 2017, spotřebitelé se ale stále bojí výrazné inflace
24.05.2021 V květnu se všechny hlavní ukazatele důvěry v českou ekonomiku poprvé vrátily nad předpandemickou úroveň. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 99,7 bodu. Nachází se tedy jen 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020.
Deset důvodů, proč si Češi rekordně berou hypotéky: Tak jak svět čekají citelný růst úroků v ČR v následujících dvanácti měsících, zároveň své hypotéky rekordně refinancují - tedy si je zlevňují
19.05.2021 Češi doslova šílí po hypotékách. V dubnu proto banky v ČR sjednaly hypotéky za více než 39 miliard korun, což je druhý nejvyšší objem v historii ČR, po letošním březnu.
K programu Pirátů a STAN: Bez realistického plánu rozpočtových škrtů přijde euro a daň z nemovitostí, v režii Pirátů a STAN
18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.
Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí. ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura
12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.
Češi neutrácí tolik, jak se čekalo, přestože mají více peněz díky zrušení superhrubé mzdy
06.05.2021 Lidé v ČR sice v březnu meziročně navýšili své útraty v obchodech, jenže ne tolik, jak se čekalo. Zatím se tedy v jejich útratách neodráží to, že mají díky zrušení superhrubé mzdy více peněz. Zrušení superhrubé mzdy totiž způsobuje, že zaměstnancům zůstává po zdanění citelně více peněz než ještě loni. Ovšem tyto peníze, které mají „navíc“, zatím v míře vyšší než očekáváné dávají do úspor, místo aby je utráceli.
Rozpočtový masakr pokračuje
03.05.2021 Jak bylo předem víceméně i jasné, duben opět suverénně překonal dosavadní rekord, když přinesl kumulovaný schodek státního rozpočtu na úrovni závratných 192 mld. Kč. Ve srovnání s tím tak blednou nejen „tradiční“ české deficity poblíž nuly, ale i ten loňský pandemický, který činil z dnešního pohledu umírněných 93,8 mld. Kč. Meziročně tak ve státní pokladně ubylo přes 26 mld. Kč příjmů, zatímco výdajová strana narostla o 72 mld. Kč.
Česká vláda loni hospodařila s nejmenším schodkem v rámci Visegrádu. Veřejné kase ČR zajistilo na úrovni EU nižší než průměrný schodek citelně přebytkové hospodaření krajů a obcí
22.04.2021 Veřejné rozpočty ČR skončily v roce 2020 ve schodku odpovídajícím 6,2 procenta hrubého domácího produktu, v absolutním vyjádření necelých 348 miliard korun. Uvedený procentuální údaj je na poměry EU podprůměrně nízký, neboť EU jako celek vykazuje za loňský rok deficit čítající 6,9 procenta HDP, jak plyne z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. ČR také společně se Slovenskem dopadla nejlépe mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovensko vykazuje stejný deficit v poměru k HDP jako ČR, Polsko hospodařilo s veřejným schodkem sedmi procent HDP a Maďarsko dokonce 8,1 procenta HDP.
10 důvodů, proč si Češi rekordně berou hypotéky
21.04.2021 Češi doslova šílí po hypotékách. V březnu proto banky v ČR poskytly hypotéky za naprosto rekordních 44,7 miliardy korun. To je o skoro 50 procent více, než kolik činil dosavadní rekord. Ten z letošního února, kdy banky „udaly“ hypotéky za 29,9 miliardy korun.
Ministerstvo financí ve své nové prognóze přiznává, že zrušení superhrubé mzdy se letos moc neprojeví
14.04.2021 Ministerstvo financí zlepšilo výhled vývoje tuzemské ekonomiky v letošním a příštím roce. Letos české hospodářství vzroste podle nové, dnes zveřejněné prognózy o 3,1 procenta, stejně jako podle prognózy lednové. Ovšem v roce příštím by si mělo polepšit o 3,7 procenta, zatímco podle lednové prognózy to mělo být jen o 3,4 procenta.
Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí, řekl Rusnok
12.04.2021 Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí. V diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to včera řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Změny podle něj budou zřejmě nutné například ve valorizování klíčových položek sociálních transferů včetně důchodů. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zopakovala, že ČR narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024.
Češi během roku pandemie nastřádali 230 miliard korun úspor, spořili více než čtyřikrát rychleji, než je běžné. Obchodníci budou mít po otevření obchodů „žně“
09.04.2021 Lidem v České republice v posledním roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se v pondělí otevírá část dosud otevřených obchodů a provozoven, mohou jejich provozovatelé očekávat „žně“. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do ekonomiky.
Související klíčová slova:
Akcie Erste | Výsledek hospodaření | Český průmysl | Pokles životní úrovně | Premiér Andrej Babiš | Jiří Polanský | Cenová hladina | Zbrojovka | Konsorcium | Ekonomové | Primark | Indikátor důvěry v ekonomiku | Nemovitosti v ČR | Statistiky | Obchodovat s cennými papíry | Silnější koruna | Náklady | Dopady inflace | Fiskální stimul | Odhad vývoje ekonomiky | J&T | Peugeot | Koronavirové krize | Kč/EUR | Jackson Hole | Daňové povinnosti | Náklady na dluh | Patron Go | Scénáře vývoje české ekonomiky | Deficit veřejných financí | Saldo hospodaření | Nárůst výdajů na obranu | Veřejné finance | Ojetiny | Řecko | Investiční plán | Vstupy | Čisté příjmy | Rozpočet EU | USD/PLN | Uzavírání ekonomiky | Evropská komise | Mezinárodní ratingové agentury | EUR | Koronavirová pandemie | Samou | Žebříček nejbohatších | Prognóza MMF | Pokles sazeb | Majstrštyk | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Trend | Zasedání ECB | Opoziční politici | Covidová pandemie | Škoda Auto | Bilanční suma | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Obsluha státního dluhu | ISM ve službách | Ošetřovné | Student Agency | Mezinárodní měnový fond | Nové peníze | Automobilka Volkswagen | Hnojiva | Míra nezaměstnanosti v ČR | Očekávané výsledky | Investiční banky | Paušální daně | Tempo růstu | Sazby daně | Fond obnovy EU | Koruna zpevnila | Čeští ekonomové | Podnikatel | Patria Finance | Zadlužení České republiky | Soudní dvůr Evropské unie | CVC Capital Partners | Těžební společnost | Mazars | Bankovní statistika | Index PX | Twitter | Míra úspor domácností | Home Credit | Železničná spoločnosť Slovensko | ČBA | Aktiva | Fiskální politika | Michal Brožka | Hlavy států | Citigroup | Prosperity | Sazka Group | Lidé s vyššími příjmy | Národní rozvojový fond | Nárůst objemů | Akciové trhy | Brexit | Tuzemský průmysl | Spotřební daň z nafty | Pravděpodobnost | Vládní opatření | Fond obnovy | Hospodaření za loňský rok | SAB Finance | Sazba hypoték | Náklady na obsluhu dluhu | Investment Management | Nominální dluh | Jednání kartelu OPEC | EP Power Europe | Studie | Goldman Sachs | Růst deficitu | Dluh státu | Schodek státního rozpočtu | Citibank | Mezinárodní banky | Slevy na dani | Přijetí | Rozpočtové schodky | Postavení na trhu | Maďarsko | Eurohold | Propad cen ropy | Koncern Volkswagen | Daň z nabytí nemovitosti | J&T Patrik Tkáč | Bruegel | Jaderná elektrárna | Pohonné hmoty v ČR | Finanční investice | Pohyb koruny | Průmyslová produkce | NIM | Lagardeová | Vyšší důchody | Síly měny | Český statistický úřad | E-shopy | Forvis Mazars | Evropské investiční banky | Státní kasa | Valorizace | Vývoj měnového páru EUR/CZK | KLDR | Expanze | Maloobchodní tržby v ČR | Petr Fiala | Příjmy státního rozpočtu | Rostoucí inflace | Sektor služeb | Inven Capital | Znehodnocení | Mimořádné daně | Optimismus spotřebitelů | Rostoucí ceny | Richard Siuda | Poplatky | Daniel Křetínský | Podpůrné programy | 1Q 2025 | Zvyšování sazeb | Vicepremiér | Snížení úrokových sazeb | Růst cen | PLN | Burza | Dividendy | České nemovitosti | Růst ekonomiky USA | Investování | Raiffeisen Bank International | Vratislav Zámiš | Fondy Apollo | Leo Express | Polská společnost | Lidovci | Posílení | Ceny elektřiny | Strach | EUR Index | Hlubší schodek | Nezaměstnanost | Aktuální hodnoty měny | České vlády | Spotřebitelské inflace | Průměrná úroková sazba | Trading | Dodatečný výnos | Utahování měnové politiky | Celková inflace | Růst nezaměstnanosti | Údaje o hrubém domácím produktu | Dluhopis Republiky | Šéfka ECB | Česká zbrojovka | COVID III | Šíření viru | Záchranný fond | Investiční skupiny | Objem hypotečních úvěrů | Růst úroků | PLN/EUR | Renáta Kellnerová | Irsko | Vzestup inflace | Členové bankovní rady | Evropská banka pro obnovu a rozvoj | Řetězec Makro | PKN Orlen | ČD-Telematika | Economist | Viceguvernéři | ČSÚ | Cenové hladiny | Státní dluh | Výpadek příjmů | Peníze | Vrácení daně | Cena pohonných hmot | Brent | Tuzemská ekonomika | Politika | HUF/EUR | Stimul | Snížení zadlužení | Společnost Avast | Vedení společnosti | Očekávání | Daňové úlevy | Zonky | Výrobce letecké techniky | Automobilka Toyota | Míra úspor | Výdaje státního rozpočtu | Nizozemsko | Holdingové společnosti | Zpráva | Maloobchod | Stock Spirits | Mediální společnosti | Posílení eura | Zvýšení sazeb | NortonLifeLock | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Rostoucí počty nakažených | Ozvěny trhu | Války na Ukrajině | Míra nezaměstnanosti v EU | Fear of Missing Out | Majetek | Základní sazby | Měnový fond | Financovat | Standard & Poor's | CzechTrade | Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Základní úrokové sazby | Zdražovat | Jana Steckerová | Cena elektřiny | Časové řady | Nedostatek polovodičů | Důchody | Česká firma | Úpis nových akcií | CZK/EUR | Zátěžové testy | Nákupy | Růst | Evropská měna | BDO | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Madeta | Příležitosti | Itálie | Snížit úrokové sazby | Výpadky | Propad cen | Guvernér české národní banky | Ursula von der Leyen | Podílník | Karel Komárek | EUR/CZK | Světové finanční krize | Národní měny | Zvýšení základní úrokové sazby | Zvolení Pavla | Sentiment na trhu | Tržby maloobchodníků | Prognóza | Výrazný propad | Asset management | Předčasné splacení hypotéky | Společnost PPF Telecom | Trh práce | Bankovní rada ČNB | Swiss | Stavební zákon | Pandemická krize | Spotřebitelské úvěry | Veřejný dluh | Výhled | Sev.en Energy | Býčí signál | Akvizice | Spotřebitel | Spotřební daně | Budoucnost | Poradenská společnost | Trpělivost | Sociální sítě | Hyundai | Koronavirová krize | Nový stavební zákon | Index podnikatelské nálady | Dopad pandemie | Ceny pohonných hmot | Výrazná inflace | Odhad letošního růstu ekonomiky | Skupina AXA | Chování | Zpomalení ekonomiky | Zadlužení země | Inflace | Tržní podmínky | Koruna posílila | Ratingová agentura | Více peněz | 100 procent HDP | Národní ekonomická rada vlády | Zadlužení státu | 3М | CZK | Návrh rozpočtu | Dolary | Dřevo | Nižší daně | Analýzy | Léto | Fialův kabinet | Nabídka | Posílení české měny | Prognóza Evropské komise | Expanzivní měnová politika | ČSOB | Meziroční růst | Hlavní události | Vývoj měnového páru | Drahé energie | Fincentrum | Společnost Smartwings | Trh | Coloseum | Česká národní banka (ČNB) | Tempo poklesu | KDU-ČSL | Rozpočtový rámec | Negativní dopad | Uložení peněz | Vít Hradil | Oživení české ekonomiky | Fialova vláda | Sazby hypoték | Průměrné mzdy | Letečtí dopravci | Ceny emisních povolenek | Spořící účty | Finanční úřad | Bankéři | Deficit | Zkušenost | HoReCa | Hrubý domácí produkt (HDP) | Rekordní pokles HDP | Kapitálový trh | Index | Kč/USD | Výkon | Globální ekonomiky | Tencent Holding | Prohlášení | Bohatí | Elektřina | MMF | Prima | David Marek | Podnikatelé a firmy | Polská centrální banka | Výrobní ceny | Skupování aktiv | Zpřísnění měnové politiky | Eura | Komise | Nejistoty | Rovnováhy | Čínská internetová firma | Energetický regulátor | Dlužníci | Kapitál | IHS Markit | Průmysl | Jiří Rusnok | Vakcinace | Fiskální politiky | Daniel Beneš | Ekonom Hampl | Agentura Reuters | Ministerstvo obchodu | Klimatické změny | Apollo | Koruna | Rekordní zisk | Majitel | EP | Poplatek | Zdravotní péče | Akciové trhy v Evropě | Jana Maláčová | Ekonomiky | Unie | Obchodování na finančních trzích | Rozhodnutí soudu | Sázky | KoroNERV-20 | EPPE | Hospodářské krize | Inflace spotřebitelských cen | Akciové indexy | Bankovní rada České národní banky | Události roku | Centrální banky | Válka | Náhrady mezd | Snížení nákladů | Ekonomický kalendář | Kurz koruny | Soukromý sektor | Obavy z růstu inflace | TLTRO3 | European Metals Holdings (EMH) | Britský premiér | Stárnutí populace | Daňové přiznání | Předstihové indikátory | Úroda | České banky | Výrazný růst | Česká měna | Covid | Vládní představitelé | Střadatelé | Nová prognóza | Zvyšování mezd | Banky v ČR | Lukáš Kovanda | Ministerstvo práce | CERGE-EI | Polská průmyslová produkce | Den daňové svobody | Ekonomický vývoj | HUF | Central European Media Enterprises (CME) | Firma Avast | Zaměstnanost | Průměrné mzdy v ČR | Rozpočtová politika | Deloitte | Indikátor | Hospodaření státu | Příjmy obyvatelstva | Skupina Home Credit | Oldřich Dědek | Snížení DPH | Zrušení nejnižší sazby DPH | Fio | Futures | Nárůst cen ropy | Dluhy domácností | Invaze | Bydlení | Problémy | Dnešní makroekonomické ukazatele | Burze | Energetická skupina | Program hnutí ANO | Data z USA | Snížení daně z příjmu | Benzín | Groupe Beneteau | Společný podnik | Čech | EURCZK | Pandemie | Prudký propad | Ingredience | Povolenky | Ratingové hodnocení | Zpřesněný odhad | Obchodní války | Rychlé zhodnocení | Turecko | Toyota Motor Manufacturing | Pozornost | Finance | Finanční gramotnost | Míra zadlužení | Bohatství | Americká data | Ropa Brent | Ifo | Graf | Porušení zákona | Výsledky průzkumu | Cukr | Bilion | Temelín | Postupné navyšování | Danuše Nerudová | Akcenta Miroslav Novák | Viceprezident | Makroekonomické situace | 4iG | Vývoj mezd | Soudní dvůr | Obchodníci | Letecká skupina Smartwings | Burzy cenných papírů | Cena plynu | Spotřebitelská nálada v USA | PPF Telecom | Statistici | Úvěrové podmínky | Zlevnění hypoték | Pandemický program | Hlavní ekonomka | Donald Trump | Patrik Tkáč | Důvěra v českou ekonomiku | Společnosti | Poptávka | Nový rekord | Pandemie koronaviru | Veřejné investice | Saldo zahraničního obchodu | Investment management | Ceny plynu | Převzetí CME | AA | Prezident Trump | Komerční banka | Cena barelu ropy | Listopadová inflace | Křetínský | Martin Novák | Maďarský forint | Aukce | Česká koruna | Ropa | Tovární objednávky | Nic neroste do nebes | Americké indexy | Hazard | Hospodaření vlády | Výhled české ekonomiky | Válka na Ukrajině | Klimatický plán | Hypoteční banka | Nejziskovější | České koruny | Rumunsko | Tuzemské banky | Uplynulý rok | Důvěra v ekonomiku | Růst úrokových sazeb | Úrokové náklady | Kellnerová | Úročené vklady | Závazek | Dopady války na Ukrajině | Česká bankovní asociace (ČBA) | Vysoká inflace | Centrální bankéři | Stres | Mzdy v ČR | Zájem o hypotéky | Finanční instituce | Veřejný dluh ČR | Premiér Petr Fiala | Pokles cen | Nová prognóza Ministerstva financí | Británie | Tendr | Ministerstvo obchodu a průmyslu | Finanční společnosti | Úrokové sazby | Přijetí eura | Pozemky | Společnost PPF Telecom Group | Raiffeisenbank a.s. | Francouzská společnost | Polský zlotý | Obchodovat | Toyota Motor | Dluhopisy | E-commerce | Moneta | Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) | Další růst | Objednávky | Vice | Mediánová mzda | Nejnovější prognóza | Polská vláda | Opatření | NÚKIB | Pandemie covidu | Podnikatelé | J&T Capital Partners | Jumpshot | Daně z příjmů | Pozitivní zpráva | Nová makro data | Finanční společnost | Větší zdanění | Erste Group | Depozitní sazby | Domácnosti | Země EU | Sazba ČNB | Konjunkturální průzkum | Elektromobily | Nastavení měnové politiky | CVC Capital | Index nákupních manažerů | Analytici | Renfe | Penta Investments Group | Antivirové firmy | Opatření proti šíření koronaviru | Hospodaření státního rozpočtu | Snižování úrokových sazeb | Conseq Investment Management | Sázka | Výdaje | Pilsen Steel | Miroslav Novák | Snížení schodku | Nárůst výnosů | Magnát | Vládní koalice | Softwarová společnost | Český veřejný dluh | Boeing | Česká ekonomika letos | Odpor | NAFTA | Antimonopolní úřad | Vývoj | Drahota | Antivirus | Mánie | Výkon ekonomiky | Úroda obilovin | Bulharsko | Košík | Úroková sazba | Maloobchodní tržby | Vysoké inflace | Statistický úřad | Kalifornie | Množství peněz | Vydávání dluhopisů | Dan Ťok | Znehodnocení úspor | Ranní okénko | Fiskální balíček v USA | Pozornost trhu | Investiční poradenství | Slevy | Podpůrná opatření | Vyšší sazby | Agentura Fitch | Konkurenceschopnost | Turów | Americké akcie | Stravenkový paušál | Podílové fondy | Prostor pro pokles | RBI | Daň z nabytí | Analytika | České měny | Video | Vakcína proti koronaviru | Fiskální situace | EUR/USD | Očekávání trhu | Energetická skupina ČEZ | TLTRO | Veřejné zadlužení | OSN | Intervence | Konflikt na Ukrajině | Rozpočtový schodek | Přesun výroby | Průměrný výnos | Spotřebitelská důvěra | Růst HDP | Pokles cen energií | Další vývoj | ČMZRB | Strach z inflace | Měnové politiky | Investování do nemovitostí | Rozpočtové deficity | Onemocnění | Sazby ČNB | Ceny nemovitostí | Dánové | Andrej Babiš (ANO) | BH Securities | Počasí | Firma | FOMO | Manufacturing | Christine Lagardová | Investiční společnost CVC | Poslanecká sněmovna | Investiční cíle | Monetární politika | Podnikání | Operátor O2 | Společnost Eurohold | Výdělky | Šíření nového typu koronaviru | Letecká doprava | Košík.cz | Odhad HDP | Klesající úrokové sazby | Poskytování hypoték | Růstový potenciál | Inskol | MF | Kapitálové rezervy | Průzkum společnosti | Index PMI | Investiční strategie | Ladislav Bartoníček | Národní banka | Naše prognóza | Hotelnictví | Klíčová rizika | Zvolení Pavla prezidentem | Miliardy dolarů | ADP | USA | Druhá vlna pandemie | Globální finanční krize | Společnost Allegro | Trumpovy požadavky | Nejvyšší kontrolní úřad | Propad české ekonomiky | Politická rozhodnutí | Ministr práce a sociálních věcí | Vládní výdaje | Cenové pohyby | Rekordní propad | ZEN | Makroekonomická data | Reorganizační plán | Světová finanční krize | Miliardy korun | Světový obchod | Ceny v zemědělství | Růst mezd | AXA | Automobilka | Reálné ekonomiky | Růst cen nemovitostí | EC Investments | Posilování koruny | FAST | Aktuální situace | Covidové restrikce | Babišova vláda | Patria | Otevření obchodu | Vláda v Berlíně | Emise dluhopisů | Tempo zdražování | Pohonné hmoty | Lucembursko | Helena Horská | Prognóza Ministerstva financí | Úrok | Úsilí | Investovat | Antivirové společnosti | Konsolidační balíček | Přidaná hodnota | Penta | Zlevňování hypoték | Velká rizika | Úvěrový program | Kolibřík Energie | Expanzivní fiskální politika | Válečná daň | Generální ředitel | Sentix index | Zvyšování úrokových sazeb | Zvýšení DPH | Investiční fondy | Regulátor | GIC | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Čeští centrální bankéři | Panasonic | Dluhopis | Boj s inflací | Akcionáři Monety | Prazdroj | Obsazenost hotelů | Průzkum | Firmy | Program Antivirus | Konsolidace | Volby | Energetický a průmyslový holding | Polská ekonomika | Odvětví | Sazby | Výnosy | Zavedení rouškovného | Nespokojenost | Historie | Budoucí vývoj | Ekonomické aktivity | Český vývoz | Růst cen ropy | Reálné mzdy | Zajištění | Averze k riziku | Atraktivní nemovitosti | Zlotý | Cena ropy brent | Práce z domova | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Nekonvenční měnové politiky | Repo sazby | Zvýšení daně | Pomoc lidem | HDP Británie | Ministryně financí Alena Schillerová | Daňový příjem | Letecká společnost | Podíl nezaměstnaných | Odhad růstu HDP | Česká vláda | Zbyněk Stanjura | Distribuce | Daň z příjmu | Fed | Index spotřebitelské důvěry | Citát | Automobilka Škoda Auto | Air Bank | Boris Johnson | Šíření nákazy | Pokračující růst | Podíl českých potravin | Dividendy ČEZ | Ratingová agentura Fitch | Automobilový průmysl | Belgie | Průběžné výsledky | Poradenské společnosti | Koronavirus | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Citelné zdražování | Rekordní pokles | Veřejné finance ČR | Polská měna | Státní dluh ČR | Nárůst výdajů | Mezinárodní investoři | FTSE | Růst české ekonomiky | Zemědělství | Přeshraniční obchod | Důvěra v eurozóně | Analytik České spořitelny | PPF | Zadluženost | Největší banky v Česku | Zvýšení slevy na poplatníka | Největší banky | Rizika | KKCG | Spravedlivé důchody | Bulharská finanční společnost | Zhoršení epidemické situace | Vánoce | Rada ČNB | Kurs koruny | Investiční rozhodnutí | Fond | Kompenzace | Nejnovější data | Liberty Ostrava | Cena benzínu | USA inflace | ISM | Manažeři | Sdružení automobilového průmyslu | Restrukturalizace | Wu-chan | Fitch | Nárůst tržeb | Mzdy v Česku | Americké banky | Dluhopisový trh | Dopady pandemie | Hlavní ekonom | Nabídka nemovitostí | Úspory | Snížení spotřební daně | Varianty covidu | Pandemie v Evropě | Předkrizové úrovně | Raiffeisen Bank International (RBI) | Dánsko | Velcí hráči | Amazon | Vojtěch Benda | Středoevropské měny dnes | Prodávající | Energetické společnosti | Sláva | Ekonomiky EU | Penzijní společnosti | Penta Investments Group Limited | Obnovení růstu | Boeing 737 Max | Riziková aktiva | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | CETIN | Plán obnovy | Průměrná míra inflace | Žádosti o podporu | Restart ekonomiky | Ministerstvo financí | Studie poradenské společnosti | Bilance | Allegro | mBank | Obchodní řetězce | Bankovní asociace | ONE | Finanční polštář | David Vagenknecht | Miliardář | Španělsko | Ekonomický růst | Průměrná sazba hypoték | Inflace v USA | Komodity | Druhá vlna | Mzdy | Poradenství | Zlepšení nálady | Odhady analytiků | Akcie antivirové společnosti | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Smartwings | Peněžní trh | Na burze | Akcionáři | Analytička | Společnost | Zpřísňování měnové politiky | Zadlužování | Obchodování na trzích | Sázet | Politika centrální banky | Posilování české koruny | Květnová inflace | Hospodaření | Dnešní výsledky | Zahraniční obchod | Ztráta | Očekávání do budoucna | Dluhové krize | Ztráty zaměstnání | Situace na trhu práce | Conseq | Velké riziko | Obchod | Purple Trading | Cenový pokles | Volkswagen | Daně z mimořádných zisků | Nová auta | Chudoba | Telenor Montenegro | EK | Zahraniční forex | Riziko | Analytik | Emise | Trinity | EMH | Nájemné | FIAT | Zdravotní pojištění | Pražské burzy | Zasedání ČNB | Citi | Swiss Life | Růst platů | Hnutí ANO | Soudní dvůr EU | Zadlužení firem | Transakce | Witkowitz | Šok | Finanční trh | Nástroj | NATO | Plyn | CEPS | Mimořádná daň | Veřejný sektor | Životní úroveň | Nálada v USA | Čína | Pokles akcií | Inovace | Ceny | T-Mobile | Siemens | Představenstvo | Čekací doba | Financování | Propad ekonomiky | Recese | Pokles | FTSE 100 | Války | Impuls | Investiční činnosti | Capital Partners | Dopravci | Raiffeisenbank | Data z trhu práce | Poptávka po nemovitostech | Ranní glosa | Proinflační | Centrální banka | DPH | Predikce | VW | Jedno euro | WTI | Sazka Entertainment | Stavební povolení | ČNB Jiří Rusnok | Praxe | Vyhlášení nouzového stavu | Biliony | Evropské centrální banky | Moneta Money Bank | Souhrnný indikátor | Plán investic | Rozvolnění | TPCA | E.ON | Sentix | Akcionáři Avastu | Propuštění | Forint | Důchod | Předseda představenstva | Proticyklické kapitálové rezervy | Inflační krize | Výnos | České akcie | Zlevnění potravin | Počty nakažených | Pokles ekonomiky | CZG - Česká zbrojovka Group | Růst cen energií | Cena emisních povolenek | ČEZ | Německé ekonomiky | ERM | Zlevnění ropy | Nájmy | European Metals Holdings | Pasiva | Ekonomická krize | Green Deal | Stock Spirits Group | Domácí měna | Varšavská burza | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Marian Jurečka | Innogy | GE Renewable Energy | Austrálie | Casinos Austria | Česká bankovní asociace | Posílení koruny | Rostoucí ceny energií | Vietnam | Ministryně práce | Ceny energií | WeDo | Zboží z Číny | Zvyšování daní | Utažení měnové politiky | Energetická krize | Vrcholoví manažeři | Petr Pavel | Rychlý růst cen | Očkování proti covidu | Akcionář | Dynamika mezd | Bias | Pracovní místa | Citroën | Evropské PMI | Extrémní růst | ČSSD | Funkční období | Zisk | Koronavirové pandemie | ČNB | Data ČSÚ | Sezónní vlivy | Jaroslav Haščák | Demokraté | Daně z příjmů fyzických osob | Středoevropské měny | Finanční ředitel | Avast | Rating | Rohlik Group | Zůstatek | České hospodářství | Vklady | Obchodování | Jan Vejmělek | Valná hromada ČEZ | Vzdělání | Letiště Praha | Úroky | Prezident | Eurostat | Úsporný tarif | NKÚ | Růst inflace | České aerolinie (ČSA) | Jednotné měny | Ekonom ING | Hypoteční trh | Ministr Jurečka | Sekyra Group | Prémie | Ministr životního prostředí | Státní rozpočet | Měna | Management | Trump | Zprávy | Byty | Lockdown | Francie | Předpověď | Epidemické situace | Index cen průmyslových výrobců | Údaje | Dodávky plynu | Spoření | Automobilky | Srovnávací základna | Genesis Capital | Pojišťovny | Poklidné obchodování | Macquarie Asset Management | Omezení pohybu | Eurodolar | Rýže | Lesy ČR | Finanční krize | Sberbank | Investiční společnost | Obchody | Vláda ČR | Běžný účet | Ekonomika ČR | Inflace v Polsku | Snížení daní | Medián | Celkový deficit | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Strategický partner | Vývoj úrokových sazeb | Zemní plyn | Marže | Centrální vláda | Zemědělci | Přenos | Velké peníze | Prezident Pavel | Situace | USD/CZK | Šíření koronavirové nákazy | Nové zakázky | Google | Miliardy eur | Tržby | Finanční systém | Médea | Rozvojová banka | Konsensus | ERM II | Pozitivní výsledek | Dluhy | Velký problém | FOREX | Signály | Sazby beze změny | Investiční produkty | Guvernér | GfK | Jihokorejská společnost | Investiční výdaje | HDP | Omyl | Ekonom | Restrikce | Optimismus | Rozhodování | Ekonomka | Dolar | Zrušení daně z nabytí | Euro | Klid | JP Morgan | Zdanění | Ceny pohonných hmot v ČR | NEST | Pandemická situace | Globální investoři | Průměrná cena | Ekonomka Raiffeisenbank | Politici | Loterie | Vyšší inflace | Investiční skupina PPF | Zhoršení ratingu | Nouzový stav | Výprodej | Internetová firma | Tomáš Holub | Slovensko | Martin Gürtler | Akumulace | Invaze Ruska na Ukrajinu | Zdraví | EBRD | Premiér Boris Johnson | Domácí měny | Martin Ulčák | ČTK | Investiční fond | Lehman Brothers | Odhad letošního růstu | Vyšší úroveň | Stimuly | Guvernér ČNB | Ztráty | Rozpočtové příjmy | Dekarbonizace | Penta Real Estate | Osobní výdaje | Česká národní banka | Epidemie koronaviru | Generální ředitel ČEZ | Růst průměrné mzdy | Americké firmy | Vytápění | Philip Lane | Úvěr | Meziroční inflace | Nakupovat | Akcie | Důvěra v ekonomiku ČR | Průmyslníci | Kupci | Mzda | Nižší úrokové sazby | Daňový balíček | NERV | Nový Zéland | 5G | Pražská burza | Základní úroková sazba | Očkování | Sociální demokraté | České Radiokomunikace | Podniky | Zotavení ekonomik | Automobilka Hyundai | Velkoobchodní ceny elektřiny | Tržby v maloobchodě | Mzdová dynamika | SPD | Inflační šok | Index cen | Svaz dovozců automobilů | Finanční rezervy | Češi | Tuzemské hospodářství | ADP report | Obavy z inflace | Podpora ekonomiky | Vývoz | Reuters | PEPP | Globální ekonomika | Jednání o brexitu | Vývoj ekonomiky | Čas jsou peníze | Prostor k růstu | Realitní magnát | Technologie | ČSA | Nižší DPH | Největší propad | Skupina PPF | Pokles úroků | Prognózy | Airbnb | Kurz | Daně | SOK | ÚOHS | Velké finanční krize | Ministři | Dnešní zpráva | Spoluzakladatel | Jádrová inflace | Spotřebitelské výdaje | Index důvěry | Americká ekonomika | Energetická společnost | Ceny bytů | Skupina Smartwings | Rekord | Světové ekonomiky | Výsledky | Míra inflace | Nedostatek čipů | BHS | Unipetrol | Aerolinky | Možnosti obchodování | Zdražování energií | Silnější dolar | Rychlý růst | Obavy z omikronu | Hospodářské soutěže | Bankovní rada | Peněžní zásoba | Investice | Osobní příjmy | Firma ČEZ | Časopis Forbes | Microsoft | Česká zbrojovka Group SE (CZG) | Návrh zákona | Potenciál | Zdravotnictví | Konkurence | Pokles inflace | Nové daně | Bod | České aerolinie | Fitch Ratings | Ekonomika eurozóny | Aktuální vývoj | CNN Prima News | Výdaje na obranu | Ministr vnitra | Genesis | Zisky | Soukromá spotřeba | Makroekonomický vývoj | Delta | Zaměstnanci | SOLEK | Šéf Fedu | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Důvěra | České dluhopisy | Rating České republiky | Majoritní akcionář | Čistý příjem | Úročení vkladů | Výplata | ODS | HN | Společnost CVC | Ukazatel | Měny | Předběžné výsledky | Ropa WTI | Daňové příjmy | Burzy | Společnost innogy | Hospodářský růst | Thomson Reuters | Opatření na podporu ekonomiky | Export | Rusko | Pevné nervy | Většinový podíl | Signál | Snížení daně | Silná inflace | Nové žádosti o podporu | Skupina CZG | Úbytek | České firmy | Unicredit | Planeo Elektro | TABAK | Epidemie nemoci | Covidové pandemie | Forbes | BHS Štěpán Křeček | Tkáč | Zvýšení úroků | UniCredit Bank | Zhodnocení | Zrušení daně | Organizace | Akcie Erste Group | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Česká spořitelna | Praha | Společnost IHS Markit | Velikonoce | Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) | Eva Zamrazilová | Média | Fischer | Prodeje aut | Air | Rozšíření | Plány | Celkové příjmy | Toyota | Home office | Dopady epidemie | Thomas Schäfer | COVID-19 | Brusel | Radovan Vítek | Hypotéky | Rekordní růst | Česká televize | Americké společnosti | Data z amerického trhu práce | Fenomén | TIM | Propouštění | Energie | Evernym | Objem | Investiční | Nálada | Rockaway Capital | Ministr práce | Ženy | Ekonom BHS | Příjmy | Správce daně | Insolvence | MPO | Bondy | Ekonomické dopady | Prodej | Onemocnění COVID-19 | Evropská komise (EK) | Ministryně práce a sociálních věcí | Zasedání Fedu | Bloomberg | Inflace v květnu | Finanční skupina | Alena Schillerová | Ústavní soud | ZSSK | Rozvoj | Žebříček nejbohatších Čechů | Silný růst | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Udržitelnost | Míra | Colt | Kolínská automobilka | Pokles tržeb | Divize | Vyšší mzdy | Reálná mzda | Špatné výsledky | Výrazný pokles | Národní rozpočtová rada | Ptačí chřipka | Asociace | Vakcína | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | Plán firmy | VHM | Hrubý domácí produkt | Pokles úrokových sazeb | Stavebnictví | Spotřebitelská nálada | Krize | CVC | Míra zisku | OECD | Měnový trh | Oslabení koruny | Ondřej Vlček | Nízká nezaměstnanost | Průmyslová výroba v ČR | Zvýšení úrokových sazeb | Bohemia Energy | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Podpora | Ministři financí | Prognóza ČNB | Letecká skupina | QE | MT4 | Růst tržeb | OKD | Skupina ČEZ | Důvěra v průmyslu | Cena | Překoupenost | Německo | Prodeje domů | Digitalizace | Makroekonomické ukazatele | MJ | CNN | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Čeští spotřebitelé | Dobrá nálada | Premiér Babiš | BAT | Jaderná elektrárna Temelín | Česká ekonomika | Epidemie nemoci covid-19 | Finanční prostředky | Partners | Telenor | Raiffeisenbank Helena Horská | Daňová sazba | PX Pražské burzy | Ekonomická data | Inflace v listopadu | Odvody | Co bude | Emisní povolenky | Odhad růstu ekonomiky | Bohemia Interactive | Zbrojovky | Erste | Ceny zeleniny | Podnik | Valné hromady | MALL | Fiskální balíček | Gigafactory | Debata | Reputace | Tenza | Kypr | Indikátor důvěry | Zlato | Boj s koronavirem | Ekonomika | Dluhy českých domácností | Inflace v Německu | Schodek | Indikátory | Oslabení | Akciové futures | Invaze Ruska | Finanční situace | Nominální mzda | Nálada podnikatelů | Energetické krize | Práce | Výnosnost | Makro Cash & Carry | Banky pro mezinárodní platby | Toyota Peugeot Citroën Automobile | Cíle | Repo sazba | EET | Bezpečnost | Banky | BlackRock | Daňové změny | Vlády | Express | Rychlost | Investiční společnosti | Investiční skupina | Šance | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Ministři financí EU | Bilance zahraničního obchodu | Očekávaný růst | PMI v eurozóně | Chrysler | Výplaty dividend | Konfederace | CZG | Analýza | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Marek Dospiva | Tomáš Nidetzký | Kontrakt | Lithium | Americký Fed | Dukovany | Ratingové agentury | Americká softwarová společnost | Pozice | Stock | Současná situace | Portfolia | SOTIO | Příprava | Štěpán Křeček | Platební neschopnosti | Jakub Seidler | Analytik Broker Consulting | Petr Kellner | Market | Tovární objednávky v Německu | Společnost ČEZ | Cenné papíry | Rozpočet na rok 2020 | Lídři | Sestupný trend | Průměrná mzda | Valná hromada | Živnostníci | Transparentnost | Poslanci | Česká zbrojovka Group | Inflační tlaky | Soud | Import | Výroční zprávy | Česká pošta | Londýnské burzy | Finální odhad | Služby | Marek Mora | Czech Media Invest | OPEC | Ministryně financí | Broker | Nemovitosti v Česku | Fio banka | Řetězce | Sentiment | Zrychlení inflace | Index ISM | Evropská banka | Experti | Investoři | Nižší sazby | Míra nezaměstnanosti | Equa Bank | IHS | Macquarie Infrastructure and Real Assets | Spotřebitelé | Akcenta | Automobilka Škoda | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Fiskální impuls | Vzdělávání | Růst hrubého domácího produktu | Slabá poptávka | Čerpací stanice | Polsko | Ceny potravin | PPF Telecom Group | Meziroční růst cen | Český miliardář | Auta | Zpravodajství | Česká zbrojovka Group SE | Nová vláda | Nařízení | Noviny | Snižování daní | Rostoucí náklady | Zdražování | Ropy | Guvernér Rusnok | Macquarie | Předseda | Škoda | RegioJet | Bankroty | Hospodářské výsledky | Růst cen potravin | Americké ekonomiky | Úročení | Finančník | Deficit státního rozpočtu | USD | Cestování | Chřipka | Ekonomický dopad | O2 | ING Jakub Seidler | Kabinet | Zvýšení základní sazby | Zvýšení daní | Biotechnologická společnost | Růst zadlužení | Výroční zpráva | Vyšší zhodnocení | Agrofert | Silný dolar | Minimální mzda | Ekologické organizace | Dnešní čísla | Tencent | Hlavní ekonom ING | EPH | Cena ropy | Prognózy ČNB | Regulační úřad | Kupní síla | CZ | EDF | Program nákupu aktiv | CzechInvest | Výrobce letadel | Inflace ve službách | Pokles HDP | Bohatí lidé | Fiat Chrysler | Propad | Bankovnictví | Rakousko | ANO | Paušální daň | Benxy | Dopady koronavirové krize | Nemovitosti | Andrej Babiš | Makro data | Rezidenční nemovitosti | Renfe Operadora | Vyjádření premiéra | Arbitráže | Rok 2024 | Aleš Michl | Pravidla EU | Nejistota | České dráhy | CME | Eurovia CS | Broker Consulting | Dopady pandemie na ekonomiku | Nejvýraznější pokles | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Investment | ING | Česká republika | Ceny komodit | Indexy | Akcenta CZ | Zajištění bezpečnosti | Státní dluhopisy | Americký dolar | Splácení dluhu | 737 MAX | Makro | Evropská centrální banka | Telecom | Ceny v průmyslu | Letadlo | Švédsko | Koruna dnes | Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby | IFO index | ECB | NBP | Sazby ECB | Voda | Ekonomiky eurozóny | Růst ceny | Opatření vlády | Měnová politika | Nálada spotřebitelů | Ziskovost | Doporučení | Inflační očekávání | Rozpočtové politiky | Přerušení dodávek ruského plynu | Body | Jan Hamáček | Vyšší daně | Turistický ruch | Payrolls | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Paradox | Reálné příjmy | Averze vůči riziku | Navýšení | MPSV | Referendum | Hodnoty měny | EU | Bankovní sektor | Redukce | Miliardy | Holding Agrofert | Společná evropská měna | Digitální daň | Zpracovatelský průmysl | Inflační vlna | PMI ve službách | Spekulanti | Protiepidemická opatření | Poptávky po ropě | Beneteau | Schodek veřejných financí | Základní sazba | Fúze | Uhlí | Investor | CETIN Group | Americké vlády | Bloky | Ukazatele | Měnový pár | Šíření koronaviru | Banka | Autoprůmysl | Vlastnictví | Markit | Mobilní operátor | Američané | Antigenní testování | Statistika | Koncern | Spotřebitelské ceny | Další pokles | Energetická situace | Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) | Ocenění | V4
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | Pokles | Banka | 3М | Trading | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
