Veřejný dluh ČR
Coface: Ekonomika ČR v mírném oživení vydrží nejméně do konce roku 2027
23.09.2026 Česká ekonomika v mírném oživení podle analytiků Coface vydrží nejméně do konce roku 2027. Táhne ji především spotřeba domácností, poháněná jak růstem reálných mezd, tak rozpouštěním úspor naspořených během pandemie. Maloobchodu se daří, kovoprůmysl zůstává v hluboké krizi a automobilový průmysl se musí vyrovnávat s elektrifikací, drahými energiemi a rostoucím tlakem čínských výrobců, vyplývá ze sektorové analýzy rizik společnosti Coface, která monitoruje 13 odvětví v 13 zemích střední a východní Evropy.
Agentura Fitch dnes Česku potvrdila rating AA-. Předpokládá, že dluh zůstane pod kontrolou přes fiskální uvolnění Babišovy vlády i její chystané rozvolnění rozpočtových pravidel
01.08.2026 Agentura Fitch večer potvrdila Česku rating dluhu na úrovni AA-, kterou Česku přisuzuje soustavně od srpna 2018, kdy došlo ke zlepšení ratingu.
Německo dá v příštím roce historicky rekordních 732 miliard korun na dotace elektřiny firmám i domácnostem. Částka by pokryla prakticky všechny starobní důchody, jež budou roku 2026 vyplaceny v Česku
30.12.2025 Německo dá v příštím roce na levnější elektřinu průmyslu i domácnostem historicky rekordních 29,5 miliardy eur, v přepočtu 732 miliard Kč, plyne z výpočtu Institutu německého hospodářství pro list Handelsblatt.
Česká koruna je světový „Rambo“ dvacátých let; v době pandemie, války či inflace posiluje vůči dolaru druhým nejvýraznějším tempem ze všech měn světa, předčí i euro. Umisťuje se před ní jen švýcarský frank
20.06.2025 Česká koruna vykazuje ve dvacátých letech silnou odolnost vůči tak zásadním tlakům a otřesům, jako je světová pandemie, válka na Ukrajině, mezinárodní energetická krize či globální vlna mimořádně vysoké inflace. Od 1. ledna 2020, tedy od doby krátce před evropským propuknutím covidové pandemie, až do dneška koruna vůči americkému dolaru zpevnila o poměrně výrazných 5,3 procenta (viz tabulka agentury Bloomberg níže).
Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy
26.08.2024 Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
26.08.2024 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka
25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Schodek státního rozpočtu se dále varovně prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně
01.10.2021 Měsíční tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v září nejvyšší od května, když celkový letošní schodek překročil úroveň 300 miliard korun. Státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun.
Česku hrozí dluhová spirála, dluh enormně roste. Úrok na vládním dluhu přitom po včerejším zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima
01.10.2021 Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019. Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.
Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...
14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.
Veřejný dluh ČR loni rostl nejdramatičtěji v historii země, přesto však pomaleji než v dalších zemích Visegrádu. Hrozí zhoršení ratingu a dluhová spirála
01.04.2021 Veřejný dluh ČR stoupl loni v poměru k hrubému domácímu produktu nejvýše od roku 2016, když podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ dosáhl úrovně 38,1 procenta. Oproti roku 2019 tak narostl poměrně dramaticky, totiž z úrovně 30,2 procenta, tedy o bezmála osm procentních bodů. Jedná se o nejvýraznější meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP v historii ČR. Nárůst odpovídající 7,9 procentního bodu předčí jak dosavadní rekordní nárůst z roku 2001, o 5,7 procentního bodu, tak i ten z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize – tehdy nárůst odpovídal 5,3 procentního bodu.
Související klíčová slova:
Český průmysl | Rating Česka | Odvětví | Trend | Zadlužení České republiky | Výsledek hospodaření | Deficit veřejných financí | Prohloubení schodku | Vládní dluhopisy | EUR | Česká koruna | Veřejné finance | Analytik Cyrrusu | Štempl | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Tempo růstu | Bezpečné útočiště | Británie | Pojišťovna | Česká vláda | Politika | Domácnosti | Přebytek zahraničního obchodu | Schodek státního rozpočtu | Fialův kabinet | Přijetí | Intervence České národní banky | Uhlíkové emise | Nákladové tlaky | Graf | Mimořádná inflace | Valorizace | Nejvyšší HDP | Eurozóna | Bruegel | NIM | Růst cen | Vice | Rozvolnění rozpočtových pravidel | Nezaměstnanost | Maďarsko | Úvěrová pojišťovna | Petr Bartoň | Economist | Státní dluh | Peníze | Snížení zadlužení | Střední hodnota | Impulz | Zvýšení sazeb | Míra nezaměstnanosti v EU | Základní sazby | Financovat | Růst | Světové finanční krize | Prognóza | Vít Hradil | Veřejný dluh | Důchody | Základní úrokové sazby | Dluhopisy | Handelsblatt | ČSÚ | Výhled | Daň z mimořádného zisku | Národní ekonomická rada vlády | Analýzy | Ekonomiky | Fialova vláda | Rekordní schodek | Rekordní pokles HDP | Vyšší náklady | MMF | David Marek | Eura | Nejistoty | Kapitál | Chemický průmysl | Inflace | Kuvajt | 3М | Česká měna | Světová pandemie | Hrubý domácí produkt (HDP) | Lukáš Kovanda | Deficit | Výkon | Průmysl | Centrální banky | Český rozpočet | Covid | Koruna | Válka | Natland | Snížení DPH | Spotřební daně | Skvělý zisk | Snížení daně z příjmu | Společnosti | Válka na Ukrajině | Zvýšení sazeb ČNB | Vládní koalice | AA | Přijetí eura | Daň z nabytí | Země EU | Opatření | Prostředky | Pojišťovna Coface | Náklady | Hospodaření státního rozpočtu | Sázka | Vysoká inflace | Analytici | Vývoj | Daně z příjmů | Hlavní ekonom | Úroková sazba | Deloitte | Závazek | Finance | Agentura Fitch | Poměrové ukazatele | České měny | Invaze | Intervence | Vysoké inflace | Prohlášení | Rozpočtový schodek | Sazby ČNB | Růst HDP | Počasí | Natland Petr Bartoň | Bulharsko | Institut německého hospodářství | Přesun výroby | Rok 2025 | Průběžné výsledky | Fitch dnes | Firma | Fiskální politika | Světová finanční krize | Miliardy korun | Nejvyšší kontrolní úřad | Snížení inflace | Spojené státy | Babišova vláda | Ekonomové | Veřejné zadlužení | Analytik skupiny | Úrok | Konsolidační balíček | Pandemie | Úsilí | Velká rizika | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Oslabení měny | Konsolidace | Sazby | Úrokové sazby | Výhled České republiky | Výdaje | Automobilový průmysl | Zbyněk Stanjura | Daně z neočekávaných zisků | Ekonomické klima | Mezinárodní investoři | Rizika | Coface | Rekordní pokles | Fitch | Kompenzace | Celkový výsledek | Úspory | Snížení spotřební daně | Novela zákona o ČNB | Dánsko | Vymáhání pohledávek | Ekonomiky EU | Schodek rozpočtu | Finsko | Průměrná míra inflace | Ministerstvo financí | Politické fráze | Mzdy | Zadlužování | Hospodaření | Zahraniční obchod | Orbán | Dluhové krize | Maďarská centrální banka | Obchod | Daně z mimořádných zisků | Ratingový výhled | Riziko | Analytik | Emise | Trinity | Šok | Vyšší úrok | Ceny | Zahraniční kapitál | Pokles | Války | Nárůst nezaměstnanosti | Centrální banka | DPH | Praxe | Rozvolnění | Klima | Evropské dluhové krize | Propuštění | Výnos | Růst cen energií | ČEZ | Německé ekonomiky | Frank | ERM | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Výnos desetiletých dluhopisů | Ceny energií | Energetická krize | Funkční období | Zisk | ČNB | Katar | Daně z příjmů fyzických osob | Rating | Dovoz | Metalurgie | Úroky | Prezident | NKÚ | Státní rozpočet | Měna | Údaje | Srovnávací základna | Finanční krize | Obchody | Vláda ČR | Ekonomika ČR | Pokles české ekonomiky | ProCent | Chorvatsko | Situace | Miliardy eur | ERM II | Velký problém | HDP | Ekonom | Zrušení daně z nabytí | Euro | Zdanění | Zhoršení ratingu | Slovensko | ČTK | NERV | Nový Zéland | Základní úroková sazba | Češi | Vývoz | Reuters | Vývoj ekonomiky | Prognózy | Daně | SOK | Výsledky | Míra inflace | Fitch Ratings | Zisky | Hospodářství | ODS | Ukazatel | Měny | Daňové příjmy | Snížení daně | Covidové pandemie | Zrušení daně | Jižní Korea | Rekordní nárůst | TIM | Energie | Objem | Nálada | Příjmy | Ekonomické dopady | Bloomberg | Dotace | Míra | Hong Kong | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Výkonnost | Hrubý domácí produkt | Krize | Novela zákona | OECD | Obnovitelné zdroje | Nízká nezaměstnanost | JDE | Německá vláda | Německo | Zadlužení | Rozpočet | Česká ekonomika | Odvody | Ekonomika | Schodek | Oslabení | Energetické krize | Práce | Banky | Vlády | Rychlost | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Ratingové agentury | Švýcarský frank | Poslanci | Služby | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Růst hrubého domácího produktu | Polsko | Úročení | Kabinet | Zvýšení daní | Pokles HDP | Propad | Rakousko | ANO | Nemovitosti | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Česká republika | Švédsko | Institut | Měnová politika | Nálada spotřebitelů | Přerušení dodávek ruského plynu | ROCE | Lockdowny | EU | Redukce | Miliardy | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | MOL | Daň z mimořádných zisků | Ukazatele | Banka | Země eurozóny
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Trh | Rezistence | Růst | 3М | Obchodování | Pokles | Trading | Banka | Reuters | Indikátor | Banky | Cena | ČTK | Pivot
