Sektorová daň

14.08.2022 Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem. Nad rámec běžného zdanění totiž zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci provádějí politici. A je jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukážou jen na vybrané firmy, třeba i z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je právě kámen úrazu. Protože politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný. A zda je mimořádný natolik, že by měl být zdaněn nad rámec běžného. V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk ani neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen projevem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem a či jejich akcionářů.

03.05.2019 V České republice probíhá diskuse o možném zavedení sektorové daně. Jedná se o požadavek sociálních demokratů, kteří si představují zavedení progresivní daně od 0,05 procenta do 0,30 procenta, jež by měla mít podobu odvodů z aktiv. ČSSD chce tímto plánem ochudit banky o 14 miliard korun. Nepočítá však s reakcí bank, které by mohly svá aktiva přeskupit a tím optimalizovat daňovou povinnost. Zároveň je třeba si klást otázku, do jaké míry by sektorová daň dopadla přímo na banky a jak velkou část nákladů by nesli klienti v podobě zdražení poskytovaných služeb. Je přitom zřejmé, že nejvíce by byli postiženi nebonitní klienti, o které banky neprojevují příliš vysoký zájem.

29.04.2019 Vládní politici resuscitují návrh zvláštní bankovní daně. Navíc chtějí podobnou daň i pro mobilní operátory. Věcí se bude zabývat premiér. Sociální demokraté říkají, že by bankovní daň mohla vynést jedenáct miliard korun. Nezapočítávají ale náklady.

03.04.2025 Prezident Donald Trump se dostavil s menším zpožděním do růžové zahrady v Bílém domě, kde měl hodinu dlouhý proslov ve kterém nejprve vyzdvihl argumenty proč cla jsou žádoucí politikou pro USA. Mezi hlavní důvody uvedl příjem do státní kasy, podporu střední třídy, podporu investic v USA, konec dotování konkurentů jako je EU nebo Čína, konec demolice amerického průmyslu zahraniční konkurencí a zmenšení fiskálního deficitu. Mimo jiné také uvedl strategickou roli cle, aby se mohly Spojené státy osamostatnit pokud jde například o výrobu léčiv, elektroniky, obranné techniky, komodit, potravin atd. Trump ve své řeči uvedl, že navrch již ohlášených recipročních cel plánuje i zvláštní sektorová cla na dovoz strategického zboží.

11.12.2013 Kurz eura vůči dolaru se včera dostal až k 1,3800, kde ovšem narazil na odpor a po následném poklesu se dnes nachází n...

21.08.2022 Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v nadcházejícím týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus.

01.02.2016 Česká koruna v pondělí otevírala v intervalu 27,02-27,03 CZK/EUR a celý týden se z tohoto intervalu nepohnula. Ono svým způsobem není...

27.10.2013 Finanční trhy na výsledek voleb podle analytiků bezprostředně reagovat nebudou. Neúspěch levice ale může povzbudit některé akcie na pražské burze. Podle ekonomů je pro podnikatelský sektor pozitivní, že díky volebnímu výsledku levice nehrozí scénář rychlého zvyšování daní. Vyplývá to z ankety mezi ekonomickými analytiky.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

30.04.2025 Už tak nějak jsme si zvykli, že daňové změny v ČR jsou u každé vlády na denním pořádku. Ani Fialova vláda v tomto směru nevyčnívala a v rámci tzv. konsolidačního balíčku si připravila na nové výdaje nové příjmy. Od roku 2024 se zvýšila z 19 % na 21 % daň z příjmu právnících osob. V posledních dnech se do veřejného prostoru dostala z opozičního ANO, které uvažuje nad návratem k původnímu výši zdanění. Jaké jsou k tomu důvody? A dává to vlastně smysl opět měnit podmínky firmám v ekonomice bez širšího kontextu?