Obsluha státního dluhu

Ranní okénko - MF zveřejnilo návrh rozpočtu na rok 2026
02.09.2025 Dopoledne zveřejní Eurostat odhad srpnové inflace v eurozóně (HICP). Odhad trhu počítá s meziroční inflací na úrovni 2,1 % a jádrovou inflací na 2,2 %. Podle našeho odhadu zůstane inflace na 2% cíli ECB stejně jako v červenci a červnu. Největší příspěvek k červencovému růstu cen přinesly potraviny, alkohol a tabák, jejichž inflace zrychlila na 3,3 % z předchozích 3,1 %. Ceny služeb rostly o 3,2 %, tedy jen o něco méně než v červnu (3,3 %). U neenergetického průmyslového zboží došlo k mírnému zrychlení růstu na 0,8 % z červnových 0,5 %, zatímco ceny energií poklesly o 2,4 % (v červnu -2,6 %).

Saldo státního rozpočtu se v srpnu meziročně zlepšilo o 10,4 mld. Kč
01.09.2025 Na konci srpna hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 165,4 mld. Kč (resp. 156,6 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až srpen 2025 (58,6 mld. Kč) odpovídají více než výši 1,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2008. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních osmi měsících zlepšilo o 10,4 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 5,5 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 4,1 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 6,1 p.b.

Po prvním pololetí je deficit státního rozpočtu nejlepší za posledních šest let
01.07.2025 Červnový rozpočet skončil přebytkem 18,2 mld. Kč. Příjmy rostly rychleji než výdaje, nicméně v červnu bývá hospodaření rozpočtu slibnější než v tradičně slabém měsíci květnu. Na příjmové straně se pozitivně projevují platby daně z příjmu právnických osob. I přes pozitivní červnové výsledky zůstává výzvou nepřekročit schválený schodek. V prvních šesti měsících letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 26,2 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu vzrostly o 5,7 % a byly podpořeny inkasem daní a pojistného. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 6,5 p.b. Aktuální výběr daní za první polovinu roku zaostává za schváleným rozpočtem jen o necelé 2 miliardy. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 2,5 % a zatím dodržují předepsaný scénář. Ke konci června skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 152,4 mld. Kč (resp. 150,8 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).

Konsolidace veřejných financí přináší výsledky, ale zatím jen nepatrné
02.05.2025 Za první čtyři měsíce letošního roku se plnění státního rozpočtu zlepšilo meziročně o 27,0 mld. Kč z důvodu růstu příjmů o 5,2 %, který byl podpořen inkasem daní. Hospodaření státního rozpočtu na konci dubna skončilo deficitem přes 126 mld. Kč (resp. 122,0 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).

Slibný začátek rozpočtového roku
03.03.2025 Plnění státního rozpočtu si v roce 2025 zatím vede lépe než v minulém roce, když deficit ke konci letošního února činí 68,6 mld. Kč. To je zhruba o třetinu nižší schodek než za první dva měsíce loňského roku. Nicméně to zatím neznamená, že schválený rozpočet bude dodržen či dokonce skončí výrazně pod plánem. Se soudy je třeba počkat, protože rozpočet se nevyvíjí lineárně a otázkou bude také výše ekonomického růstu v letošním roce.

Výrazné zhoršení deficitu nemusí nutně ohrozit rozpočtový plán
02.12.2024 Deficit státního rozpočtu se ke konci listopadu výrazně prohloubil a dosáhl hodnoty -259,2 mld. Kč. Od konce října tak za pouhý měsíc došlo k jeho prohloubení o téměř 60 mld. Kč, což značně snížilo dosud solidní polštář pro prosincové výdaje. Pohledem listopadových dat za posledních 5 let však zdaleka nejde o ojedinělý případ, a tak ačkoli v prosinci očekáváme další prohloubení deficitu, zbývající prostor ve výši 22,8 mld. může být stále dostatečný k udržení plánovaného salda ke konci roku.

Dolar znovu získává iniciativu; hrozba opětovného růstu inflace by mohla změnit plány Fedu na snížení sazeb
06.02.2024 Americká ekonomika zaznamenala největší nárůst (+353 tis.) pracovních míst mimo zemědělský sektor od prudkého nárůstu v lednu 2023. Kromě toho byl prosincový přírůstek pracovních míst revidován o 117 tis. výše na celkových 333 tis. za měsíc. Růst mezd zrychlil na +0,6 % měsíčně.

Státní rozpočet skončil loni ve schodku 289 mld. Kč
05.01.2024 Not great, not terrible. I tak by se dal zhodnotit výsledek loňského hospodaření vlády, které skončilo se schodkem 289 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o viditelné zlepšení o 72 mld. Kč a mírně příznivější je schodek také vůči schválenému plánu 295 mld. Kč, který se zdál ještě v polovině minulého roku jen těžko dosažitelný. Na druhé straně není rozhodně co slavit, neboť jde stále o čtvrtý nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky. K meziročnímu zlepšení salda přispělo na příjmové straně vyšší inkaso daně z příjmů právnických osob (odraz solidní ziskovosti podnikové sféry), posílené o výnosy z mimořádných daní.

Státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun
04.01.2024 Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.879 Kč. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.

Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
04.01.2024 Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.

Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
01.12.2023 V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.

Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
01.11.2023 V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.

Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
02.10.2023 Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.

Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
01.08.2023 Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.

Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč
03.07.2023 V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.

Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu
03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.

Prigožinův pokus o puč ohrožuje ruskou ekonomiku. Světové ceny obilí a ropy mohou v pondělí po otevření burz citelně vzrůst, stejně jako cena zlata; koruně hrozí oslabení, pohonným hmotám v ČR růst
25.06.2023 Rusko se ocitá na pokraji občanské války, která by mohla zásadně poškodit jeho ekonomiku. Šéf protirežimních povstalců Jevgenij Prigožin se při svém pokusu o puč zaměřuje na ovládnutí míst klíčových z hlediska ruského exportu obilovin či ropy. Hrozí tak výpadek v zásobování světového trhu právě obilovinami nebo ropou.

Štěpán Křeček: Když je zle, věřím dolaru. Když se situace zlepšuje, přesouvám se do koruny
19.06.2023 Koruna zůstane silná, myslí si Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Je to dáno tím, že v tuzemsku jsou stále vyšší sazby než v eurozóně,“ říká Křeček. Dodává ale také, že roli hrají firemní úvěry v eurech, které podniky následně směňují do koruny a vytváří tak poptávku po české měně. Křeček také prozradil, kterým měnám aktuálně věří nejvíce. V rozhovoru se dozvíte, zda by bankovní rada ČNB měla ještě sáhnout po zvýšení úrokové sazby nebo ji naopak začít snižovat.
Související klíčová slova:
Úrokové sazby | Sazby daně | Deficit veřejných financí | Výsledek hospodaření | Tempo růstu | Nárůst cen energií | EUR | Veřejné finance | USD/PLN | Trend | Aktiva | Výnosy dluhopisů | BHS expres | Drahá elektřina | Investiční banky | Celní politika USA | DPFO | Evropská komise | Pravděpodobnost | Ochránit úspory | Vývoj státního dluhu v miliardách korun | Reálné příjmy obyvatelstva | Kolaps | ISM ve službách | Navýšení důchodů | Schodek státního rozpočtu | Vývoz ropy | Navyšování mezd | Platy státních zaměstnanců | Kolaps HDP | Závislost na Rusku v oblasti energií | Škrtání dotací | Rostoucí ceny | České vlády | Mzdově-inflační spirála | Německý DAX | Daně z nemovitosti | Mimořádné daně | Offline Štěpána Křečka | Úsporný balíček | Eurový úvěr | Reálné příjmy domácností | Futures | Maloobchod | Čerpání evropských peněz | Ekonom BH Securities | Základní úrokové sazby | Prigožinův pokus o puč | PLN | Inflace | Eurové příjmy | Bankovní rada ČNB | Růst sazeb | Příležitost vstoupit na trh | Dolarový index | Dividendy | Valorizace | CZK | Prohlášení | Příjmy státního rozpočtu | Propad cen | Ekonomiky | Výhled | Nezaměstnanost | Vývoj státního dluhu | Problém s dodávkami plynu | Vyšší dividenda | Důchody | Zvyšování sazeb | Ceny aktiv | Hodnota realit | RBI | Myšlenkové schéma | Cenově mzdová spirála | Růst cen | Sazby na dluhopisech | Aktuální hodnoty měny | Daňový poradce | Pevné terminály | Dluhopisy | Zvýšení úrokové sazby | LNG terminály | Cena zlata | JOLTS | Platby na eura | Cenové hladiny | Státní dluh | Peníze | Brent | Tvorba pracovních míst | Vývoj státního dluhu v miliardách | Politika | Světové trhy | Očekávání | Americký index S&P 500 | BH Securities | Inflační spirála | Války na Ukrajině | Majetek | Ustupující inflace | Cena elektřiny | Růst | Daně z příjmů | EUR/CZK | Prognóza | Hospodaření vlády | Trh práce | Veřejný dluh | Sazby na hypotékách | ČSOB | Daňové přiznání | Zpomalení ekonomiky | Britské akcie | Domácnosti | Koruna posílila | Zasedání FOMC | Pokus o puč | Návrh rozpočtu | Firemní úvěry v eurech | Meziroční růst | Trh | Centrální banky | Americký index | Schválená dividenda | Zpráva | Celní politika | Index | Elektřina | Eura | Komise | Nejistoty | Konsolidace | Ropa | Úvěry v eurech | Zaměstnanost | Koruna | S&P | Výhodný nákup | Unie | Hospodaření státu | Lukáš Kovanda | Finance | Míra nezaměstnanosti v eurozóně | České koruny | Bydlení | Snížení DPH | Dnešní makroekonomické ukazatele | Deficit | Zavádění odvodů | Krize na energetickém trhu | Budoucnost | Plovoucí LNG terminály | Spotřební daně | Novorosijsk | Kurzová rizika | Vysoké ceny energií | Inflace v eurozóně | Hlavní ekonom BH Securities | Firemní úvěry | Ceny obilí | Ropa Brent | Zpráva o inflaci | Tlaky na růst mezd | Severní křídlo | Opatření | Vyšší úroky | Nedostatek plynu | Společnosti | Mzdová spirála | Vice | Republikáni | Fiskální udržitelnost | Další růst | Index nákupních manažerů | Snížení schodku | Náklady | Peníze do bank | Kontroly na úvěry | Evropské investiční banky | Skokový nárůst cen energií | Vládní úsporný balíček | Závislost | Závazek | Pokles cen | Jak se stanovuje cena elektřiny | Vyšší sazby | Rozpočtový schodek | Navýšení dluhového stropu | Vývoj inflace | Ranní okénko | Obchodníci | Dluhopisové investice | Raiffeisenbank a.s. | Hospodaření státního rozpočtu | Vývoj | Index PMI | Nakupovat nemovitosti | Český stát | Windfall tax | Demokraté a Republikáni | USA | Nejhorší výsledek | Ekonomové | Pokles cen nemovitostí | Vyhozené peníze | Spojené státy | Komerční banka | EUR/USD | Intervence | Úsilí | ZEN | 3М | Objednávky | Úrokové sazby na hypotékách | Dánové | Zvyšování úrokových sazeb | Ekonomická situace | Zvýšení daně | Chuť nakupovat nemovitosti | Světové ceny obilí | Výnosy | Výdaje | ADP | Eurový příjem | Výrobní inflace | Obilí | Miliardy korun | Tlak na růst inflace | Dotovaná sazba | Růst mezd | Sazby | Financování státního dluhu | Zbyněk Stanjura | Odvětví | Investovat | Konsolidační balíček | Kompenzace | Ekonomické oživení | Průmyslové objednávky | MF | Boj s inflací | Průzkum | Firmy | Příjmy obyvatelstva | Hlavní ekonom | Plány Fedu | Sektor služeb | Fed | Slevy oproti nabídkové ceně | Rozpočtový deficit | Hry | Dílčí index | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Výběr spotřební daně | Nárůst výdajů | Rizika | Propady na akciových trzích | Rada ČNB | Eurozóna | Fond | ISM | Wagnerova skupina | Pšenice | Úspory | Terminály na zkapalněný zemní plyn | Japonský Nikkei | Zavádění odvodů na zaměstnance | Prodávající | Prigožinovi povstalci | Vysoké ceny | Riziková aktiva | Plán obnovy | Ministerstvo financí | Bilance | Kanadské burzy | Příjmy domácností | Ekonomický růst | Komodity | Mzdy | Akcionáři | Analytička | Zadlužování | Hospodaření | Sociální transfery | Finanční podmínky | Silná konkurence | Analytik | Emise | Pražský PX | Trinity | MAM | Cigarety | Údaje o HDP | Plyn | Inovace | Ceny | Financování | Pokles | Záloha | Války | Impuls | Raiffeisenbank | Centrální banka | DPH | Biliony | Libra | Odborníci | Důchod | Kupní cena | Ceny zlata | Výnos | ČEZ | Kapitálové výdaje | Index Nasdaq | Nájmy | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Ceny energií | Energetická krize | Inflační cíl | Občanské války | Jaromír Gec | ČNB | Demokraté | Daně z příjmů fyzických osob | Úroky | Eurostat | Ropovod | Růst inflace | Státní rozpočet | Nasdaq | Údaje | Spoření | Celkový deficit | ProCent | Zemní plyn | Situace | USD/CZK | Nové zakázky | Vysoké příjmy | Dluhy | Dividenda | HDP | Ekonom | Dolar | Euro | Zkapalněný zemní plyn | Výnosy státních dluhopisů | Zdanění | Obchodní bilance | ČTK | Rozpočtové příjmy | 1D | Úvěr | Vývoj české koruny | FOMC | Výběr daní | Akcie | Podniky | Zrychlení růstu | Češi | Vývoz | Reuters | Technologie | Prognózy | Ceny pšenice | Kurz | Daně | Negativní nálada | Spotřebitelské výdaje | Americká ekonomika | Výsledky | BHS | Bankovní rada | Investice | Zdravotnictví | Konkurence | Pokles inflace | Výdaje na obranu | Hospodářství | Důvěra | ODS | Měny | Daňové příjmy | Burzy | UST | Dynamika růstu | Rusko | Poradce | Signál | TABAK | Zhodnocení | Nervozita | Plány | Celkové příjmy | Hypotéky | Nikkei | TIM | Objem | Investiční | Nálada | Příjmy | Eurové úvěry | Dotace | Udržitelnost | Míra | Korekce | LNG | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | Index S&P 500 | GDPNow | Krize | Oslabení koruny | Zdražení ropy | Boj proti inflaci | S&P 500 | JDE | Podpora | Cena | Makroekonomické ukazatele | Zadlužení | Rozpočet | Snížení sazeb | Finanční prostředky | Odvody | Závislost na Rusku | Co bude | Prohloubení deficitu | DAX | Zlato | Ekonomika | Schodek | Ropovod TAL | Oslabení | Energetické krize | Práce | Cíle | Banky | Rychlost | Šance | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Štěpán Křeček | LSEG | Nezaměstnanost mladých | Inflační tlaky | Finální odhad | Služby | Lednová inflace | Zrychlení inflace | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Spotřebitelé | Vzdělávání | Další růst sazeb | Ropy | Hospodářské výsledky | Deficit státního rozpočtu | USD | Propad cen akcií | Propad | ANO | Státní zemědělský intervenční fond | Nemovitosti | Oslabování amerického dolaru | Rok 2024 | Navýšení sazeb | Vládní pomoc | Indexy | Příjmy a výdaje | ECB | HICP | NBP | Ziskovost | Vyšší daně | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Reálné příjmy | Navýšení | Hodnoty měny | EU | Miliardy | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | Doba splatnosti | Ukazatele | Banka | Výzvy | Další pokles | Americký HDP
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | Banka | Pokles | Reuters | Trading | Banky | ČTK | Indikátor | 3М | Cena | Pivot