Obsluha státního dluhu

Po prvním pololetí je deficit státního rozpočtu nejlepší za posledních šest let
01.07.2025 Červnový rozpočet skončil přebytkem 18,2 mld. Kč. Příjmy rostly rychleji než výdaje, nicméně v červnu bývá hospodaření rozpočtu slibnější než v tradičně slabém měsíci květnu. Na příjmové straně se pozitivně projevují platby daně z příjmu právnických osob. I přes pozitivní červnové výsledky zůstává výzvou nepřekročit schválený schodek. V prvních šesti měsících letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 26,2 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu vzrostly o 5,7 % a byly podpořeny inkasem daní a pojistného. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 6,5 p.b. Aktuální výběr daní za první polovinu roku zaostává za schváleným rozpočtem jen o necelé 2 miliardy. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 2,5 % a zatím dodržují předepsaný scénář. Ke konci června skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 152,4 mld. Kč (resp. 150,8 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).

Konsolidace veřejných financí přináší výsledky, ale zatím jen nepatrné
02.05.2025 Za první čtyři měsíce letošního roku se plnění státního rozpočtu zlepšilo meziročně o 27,0 mld. Kč z důvodu růstu příjmů o 5,2 %, který byl podpořen inkasem daní. Hospodaření státního rozpočtu na konci dubna skončilo deficitem přes 126 mld. Kč (resp. 122,0 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).

Slibný začátek rozpočtového roku
03.03.2025 Plnění státního rozpočtu si v roce 2025 zatím vede lépe než v minulém roce, když deficit ke konci letošního února činí 68,6 mld. Kč. To je zhruba o třetinu nižší schodek než za první dva měsíce loňského roku. Nicméně to zatím neznamená, že schválený rozpočet bude dodržen či dokonce skončí výrazně pod plánem. Se soudy je třeba počkat, protože rozpočet se nevyvíjí lineárně a otázkou bude také výše ekonomického růstu v letošním roce.

Výrazné zhoršení deficitu nemusí nutně ohrozit rozpočtový plán
02.12.2024 Deficit státního rozpočtu se ke konci listopadu výrazně prohloubil a dosáhl hodnoty -259,2 mld. Kč. Od konce října tak za pouhý měsíc došlo k jeho prohloubení o téměř 60 mld. Kč, což značně snížilo dosud solidní polštář pro prosincové výdaje. Pohledem listopadových dat za posledních 5 let však zdaleka nejde o ojedinělý případ, a tak ačkoli v prosinci očekáváme další prohloubení deficitu, zbývající prostor ve výši 22,8 mld. může být stále dostatečný k udržení plánovaného salda ke konci roku.

Dolar znovu získává iniciativu; hrozba opětovného růstu inflace by mohla změnit plány Fedu na snížení sazeb
06.02.2024 Americká ekonomika zaznamenala největší nárůst (+353 tis.) pracovních míst mimo zemědělský sektor od prudkého nárůstu v lednu 2023. Kromě toho byl prosincový přírůstek pracovních míst revidován o 117 tis. výše na celkových 333 tis. za měsíc. Růst mezd zrychlil na +0,6 % měsíčně.

Státní rozpočet skončil loni ve schodku 289 mld. Kč
05.01.2024 Not great, not terrible. I tak by se dal zhodnotit výsledek loňského hospodaření vlády, které skončilo se schodkem 289 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o viditelné zlepšení o 72 mld. Kč a mírně příznivější je schodek také vůči schválenému plánu 295 mld. Kč, který se zdál ještě v polovině minulého roku jen těžko dosažitelný. Na druhé straně není rozhodně co slavit, neboť jde stále o čtvrtý nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky. K meziročnímu zlepšení salda přispělo na příjmové straně vyšší inkaso daně z příjmů právnických osob (odraz solidní ziskovosti podnikové sféry), posílené o výnosy z mimořádných daní.

Státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun
04.01.2024 Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.879 Kč. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.

Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
04.01.2024 Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.

Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
01.12.2023 V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.

Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
01.11.2023 V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.

Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
02.10.2023 Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.

Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
01.08.2023 Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.

Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč
03.07.2023 V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.

Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu
03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.

Prigožinův pokus o puč ohrožuje ruskou ekonomiku. Světové ceny obilí a ropy mohou v pondělí po otevření burz citelně vzrůst, stejně jako cena zlata; koruně hrozí oslabení, pohonným hmotám v ČR růst
25.06.2023 Rusko se ocitá na pokraji občanské války, která by mohla zásadně poškodit jeho ekonomiku. Šéf protirežimních povstalců Jevgenij Prigožin se při svém pokusu o puč zaměřuje na ovládnutí míst klíčových z hlediska ruského exportu obilovin či ropy. Hrozí tak výpadek v zásobování světového trhu právě obilovinami nebo ropou.

Štěpán Křeček: Když je zle, věřím dolaru. Když se situace zlepšuje, přesouvám se do koruny
19.06.2023 Koruna zůstane silná, myslí si Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Je to dáno tím, že v tuzemsku jsou stále vyšší sazby než v eurozóně,“ říká Křeček. Dodává ale také, že roli hrají firemní úvěry v eurech, které podniky následně směňují do koruny a vytváří tak poptávku po české měně. Křeček také prozradil, kterým měnám aktuálně věří nejvíce. V rozhovoru se dozvíte, zda by bankovní rada ČNB měla ještě sáhnout po zvýšení úrokové sazby nebo ji naopak začít snižovat.
Související klíčová slova:
Drahá elektřina | Úrokové sazby | Deficit veřejných financí | Tlak na růst inflace | Prohlášení | Výsledek hospodaření | Veřejné finance | Sektor služeb | Ochránit úspory | Aktiva | Světové trhy | Investiční banky | Nárůst cen energií | Sazby daně | BHS expres | Trend | Kolaps | Výnosy dluhopisů | Čerpání evropských peněz | Navýšení důchodů | Evropská komise | Pravděpodobnost | Vývoj státního dluhu v miliardách korun | Schodek státního rozpočtu | Platy státních zaměstnanců | Hospodaření státu | Navyšování mezd | Růst sazeb | Konsolidace | Reálné příjmy obyvatelstva | Ekonom BH Securities | Hodnota realit | Rostoucí ceny | Dolarový index | Zavádění odvodů | Daně z nemovitosti | Základní úrokové sazby | Mimořádné daně | Eurové příjmy | Eurový úvěr | Reálné příjmy domácností | Problém s dodávkami plynu | Prigožinův pokus o puč | Úvěry v eurech | Růst cen | Offline Štěpána Křečka | Britské akcie | Bankovní rada ČNB | České vlády | Dividendy | Valorizace | Škrtání dotací | Úsporný balíček | Příjmy státního rozpočtu | Propad cen | Důchody | ČSOB | Ceny aktiv | Nezaměstnanost | Vývoj státního dluhu | Vyšší dividenda | Cena zlata | Kolaps HDP | Zvyšování sazeb | DPFO | LNG terminály | Sazby na hypotékách | Republikáni | Cenově mzdová spirála | Mzdově-inflační spirála | Bydlení | Zvýšení úrokové sazby | Kontroly na úvěry | Platby na eura | Tvorba pracovních míst | Sazby na dluhopisech | Ekonomiky | Výdaje | Příjmy obyvatelstva | Cenové hladiny | Státní dluh | CZK | Náklady | Inflace | Peníze | Domácnosti | Vývoz ropy | Vývoj státního dluhu v miliardách | Mzdová spirála | Očekávání | Inflační spirála | Daňové přiznání | Války na Ukrajině | Majetek | Ustupující inflace | Cena elektřiny | Rozpočtový schodek | Vysoké ceny energií | Růst | Koruna | Zasedání FOMC | Myšlenkové schéma | Trh práce | Veřejný dluh | Zpráva | Pevné terminály | Schválená dividenda | Tlaky na růst mezd | Hospodaření vlády | Závislost na Rusku v oblasti energií | Zpomalení ekonomiky | Pokus o puč | Meziroční růst | Trh | Centrální banky | Společnosti | Index | Firemní úvěry | Elektřina | Plovoucí LNG terminály | Výhodný nákup | Eura | Komise | Nejistoty | Daňový poradce | Další růst | Unie | Lukáš Kovanda | Vice | Daně z příjmů | Novorosijsk | Krize na energetickém trhu | Snížení DPH | Deficit | Budoucnost | Spotřební daně | Zpráva o inflaci | Opatření | Futures | Fiskální udržitelnost | Severní křídlo | Jak se stanovuje cena elektřiny | BH Securities | Vládní úsporný balíček | Snížení schodku | Vyšší úroky | Evropské investiční banky | Skokový nárůst cen energií | Peníze do bank | Nakupovat nemovitosti | Vývoj inflace | Závislost | Nedostatek plynu | Pokles cen | Vyšší sazby | Finance | Nejhorší výsledek | Dluhopisy | Obchodníci | USA | Příležitost vstoupit na trh | Komerční banka | Hospodaření státního rozpočtu | Raiffeisenbank a.s. | Spojené státy | Úsilí | Vývoj | Vyhozené peníze | Český stát | Windfall tax | Ekonomové | Demokraté a Republikáni | Pokles cen nemovitostí | 3М | Kurzová rizika | Hlavní ekonom BH Securities | Úrokové sazby na hypotékách | Intervence | Zvyšování úrokových sazeb | Dánové | Chuť nakupovat nemovitosti | Výnosy | Zvýšení daně | Ekonomická situace | Eurový příjem | Světové ceny obilí | Dotovaná sazba | Zbyněk Stanjura | Obilí | Miliardy korun | Financování státního dluhu | Růst mezd | Navýšení dluhového stropu | Sazby | České koruny | Firemní úvěry v eurech | Kompenzace | Investovat | Konsolidační balíček | Ekonomické oživení | Ceny obilí | Boj s inflací | Firmy | Hlavní ekonom | Plány Fedu | Fed | Dluhopisové investice | Slevy oproti nabídkové ceně | Rozpočtový deficit | Hry | Dílčí index | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Výběr spotřební daně | Nárůst výdajů | Rizika | Propady na akciových trzích | Rada ČNB | Eurozóna | Fond | ISM | Wagnerova skupina | Pšenice | Úspory | Terminály na zkapalněný zemní plyn | Japonský Nikkei | Zavádění odvodů na zaměstnance | Prodávající | Prigožinovi povstalci | Vysoké ceny | Riziková aktiva | Plán obnovy | Ministerstvo financí | Bilance | Kanadské burzy | Příjmy domácností | Ekonomický růst | Mzdy | Akcionáři | Zadlužování | Hospodaření | Sociální transfery | Finanční podmínky | Silná konkurence | Emise | Trinity | MAM | Cigarety | Údaje o HDP | Plyn | Inovace | Ceny | Financování | Pokles | Záloha | Války | Impuls | Raiffeisenbank | Centrální banka | DPH | Biliony | Libra | Odborníci | Důchod | Kupní cena | Ceny zlata | Výnos | ČEZ | Kapitálové výdaje | Index Nasdaq | Nájmy | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Ceny energií | Energetická krize | Inflační cíl | Občanské války | Jaromír Gec | ČNB | Demokraté | Daně z příjmů fyzických osob | Úroky | Ropovod | Růst inflace | Státní rozpočet | Nasdaq | Údaje | Spoření | Celkový deficit | ProCent | Zemní plyn | Situace | Vysoké příjmy | Dluhy | Dividenda | HDP | Ekonom | Dolar | Euro | Zkapalněný zemní plyn | Výnosy státních dluhopisů | Zdanění | ČTK | Rozpočtové příjmy | Úvěr | Vývoj české koruny | FOMC | Výběr daní | Akcie | Podniky | Češi | Vývoz | Reuters | Technologie | Prognózy | Ceny pšenice | Kurz | Daně | Negativní nálada | Spotřebitelské výdaje | Americká ekonomika | Výsledky | BHS | Bankovní rada | Investice | Konkurence | Pokles inflace | Výdaje na obranu | Hospodářství | ODS | Daňové příjmy | Burzy | UST | Dynamika růstu | Rusko | Poradce | Signál | TABAK | Zhodnocení | Nervozita | Plány | Celkové příjmy | Hypotéky | Nikkei | TIM | Objem | Investiční | Nálada | Příjmy | Eurové úvěry | Dotace | Udržitelnost | Míra | Korekce | LNG | Výkonnost | GDPNow | Krize | Oslabení koruny | Zdražení ropy | Boj proti inflaci | JDE | Podpora | Cena | Zadlužení | Rozpočet | Snížení sazeb | Finanční prostředky | Odvody | Závislost na Rusku | Prohloubení deficitu | Ekonomika | Schodek | Ropovod TAL | Oslabení | Energetické krize | Práce | Cíle | Banky | Šance | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Štěpán Křeček | Inflační tlaky | Služby | Lednová inflace | Zrychlení inflace | Investoři | Spotřebitelé | Vzdělávání | Další růst sazeb | Ropy | Deficit státního rozpočtu | Propad cen akcií | Propad | ANO | Státní zemědělský intervenční fond | Nemovitosti | Oslabování amerického dolaru | Rok 2024 | Navýšení sazeb | Vládní pomoc | Indexy | Příjmy a výdaje | ECB | Ziskovost | Vyšší daně | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Reálné příjmy | Navýšení | EU | Miliardy | Schodek veřejných financí | Doba splatnosti | Banka | Výzvy | Další pokles | Americký HDP
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | Banka | Reuters | Pokles | Trading | Banky | ČTK | Indikátor | 3М | Cena | Pivot