Fialův kabinet

Za působení Fialovy vlády se celkové ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto tisíciletí
16.12.2025 Za působení Fialovy vlády se celkové ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto miléniu. Fialův kabinet je totiž vůbec první, jenž začal Česku vládnout v tomto tisíciletí, vládl déle než dvanáct měsíců a přitom se za jeho působení ratingové hodnocení Česka vůbec nezlepšilo. Za působení všech předchozích kabinetů tohoto milénia, které vládly alespoň jeden rok, se vždy zlepšilo.

Fialova vláda končí s úplně stejným ratingem dluhu, s jakým začínala. Akorát tehdy říkala, že veřejné finance jsou v rozvratu, zatímco nyní, že jsou v pořádku
15.12.2025 Dnes končící kabinet Petra Fialy předává štafetu vládnutí s úplně stejným ratingovým hodnocením dluhu České republiky, s jakým jej na sklonku roku 2021 přebíral. Tehdy ovšem říkal, že veřejné finance ČR jsou „v rozvratu“, zatímco nyní praví, že jsou „v pořádku“.

Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Přesto se ale veřejné finance stabilizují a ratingové agentury jsou v klidu, jak je to možné?
21.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí. Přesto se ale daří veřejné finance alespoň základním způsobem stabilizovat. A ratingové agentury také své hodnocení bonity českého dluhu nezhoršují. Tak ostatně učinily naposledy na sklonku 90. let minulého století. Takto dlouhá doba bez zhoršení ratingu je v EU mimořádná. Jak ovšem pasuje toto vše dohromady? Jak to, že rychlost zadlužování stoupá, zatímco ratingové agentury jsou v klidu?

Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020
20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.

Vláda navýší schodek rozpočtu dohromady o 40 miliard, i když mezitím na povodně Brusel přislíbil 50 miliard. Tuto pomoc EU ale vláda nezohledňuje, což vede k domněnce, že pod záminkou povodní zvýší svůj dluh spíše kvůli blížícím se volbám
23.09.2024 Vláda ve středu schválí navýšení letošního schodku státního rozpočtu o 30 miliard a rozpočet pro rok příští s o deset miliard vyšším schodkem. Schválí tedy ten samý možný nárůst zadlužení, dohromady o 40 miliard korun, který kvůli povodním plánovala předtím, že jí EU minulý týden přislíbila pomoc zhruba 50 miliard korun.

Vláda kvůli výsledku krajských voleb zřejmě „přehodí“ schválení „českého Green Dealu“, například zdražení paliv o 10 Kč/l, na vládu příští, nejspíše se zároveň pod záminkou povodní zadluží více, než je nutné
23.09.2024 Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.

Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců
01.09.2024 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem maximálně 230 miliard korun. Pokud by tomu tak skutečně bylo a pokud by letošní schodek odpovídal plánovaným 252 miliardám, což je poměrně pravděpodobně, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův (v očištění o inflaci o zhruba 70 miliard). Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun.

Český Green Deal je tu, Fialova vláda ho chce schválit bez pozornosti médií nyní v čase dovolených. Jen pohonné hmoty kvůli němu mají zdražit o 10 Kč/l
14.07.2024 V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin.

Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?

Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.

Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka
25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.
Související klíčová slova:
Rating Česka | Invaze | Štempl | Daňový příjem | Veřejné finance | Lesnictví | Trend | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Fit for 55 | Zadlužení České republiky | Pravděpodobnost | Veřejný dluh ČR | Belgie | Statistický úřad | Mimořádné daně | Schodek státního rozpočtu | Covidová pandemie | Český statistický úřad | Evropské záležitosti | Hospodaření za loňský rok | Mimořádná inflace | Dividendy | Finance | Nezaměstnanost | Snížení DPH | Agora | Economist | ČSÚ | Státní dluh | Peníze | Snížení zadlužení | Inflace | Šance na úspěch | Základní sazby | Časové řady | Růst | Světové finanční krize | Hospodaření vlády | Veřejný dluh | Výhled | Výkon | Trh | Ekonomiky | Fialova vláda | Rekordní pokles HDP | Studie | Historický vývoj | Bydlení | Snížení daně z příjmu | Centrální banky | Válka | Covid | Lukáš Kovanda | Léto | Spotřební daně | Benzín | Bilion | Ratingové hodnocení | Ekonomové | Graf | AA | Rekordní pokles | Společnosti | Růst HDP | Válka na Ukrajině | Domácnosti | Opatření | Samou | Vice | Daně z příjmů | NAFTA | Vysoké inflace | Vládní koalice | Závazek | Hospodaření státního rozpočtu | Veřejné zadlužení | Výdaje | Vývoj | Úroková sazba | Agentura Fitch | Poměrové ukazatele | Sazby ČNB | Ceny nemovitostí | Globální finanční krize | Pohonné hmoty | Úsilí | 3М | Pandemie | Světová finanční krize | Miliardy korun | Snížení inflace | Konsolidace | Babišova vláda | Sazby | The Economist | Konsolidační balíček | Výhled České republiky | Veřejné finance ČR | Hlavní ekonom | Plynové elektrárny | Dividendy ČEZ | Nominální dluh | Daně z neočekávaných zisků | Zemědělství | Fitch | Úspory | Snížení spotřební daně | Sláva | Schodek rozpočtu | Ministerstvo financí | Politické fráze | Ekonomický růst | Mzdy | Zadlužování | Hospodaření | Dluhové krize | Daně z mimořádných zisků | Ratingový výhled | Trinity | NATO | Mimořádná daň | Ceny | Pokles | DPH | Klima | Evropské dluhové krize | Propuštění | ČEZ | Nájmy | Green Deal | Trinity Bank | ČNB | Rating | Vklady | Obchodování | Eurostat | Státní rozpočet | Srovnávací základna | Pojišťovny | Finanční krize | Obchody | Pokles české ekonomiky | ProCent | Situace | HDP | Ekonom | Zrušení daně z nabytí | Zdanění | Ministr pro evropské záležitosti | Politici | Zhoršení ratingu | Energiewende | Základní úroková sazba | Podniky | SPD | Technologie | Daně | Investice | Konkurence | Fitch Ratings | Hospodářství | ODS | Ukazatel | Měny | Snížení daně | Zrušení daně | Česká spořitelna | Rozšíření | Brusel | TIM | Energie | Nálada | Martin Dvořák | Příjmy | Ekonomické dopady | Průmyslová výroba | Národní rozpočtová rada | Hrubý domácí produkt | Krize | OECD | Nízká nezaměstnanost | JDE | Cena | MJ | Zadlužení | Rozpočet | Česká ekonomika | Odvody | Emisní povolenky | Ekonomika | Schodek | Energetické krize | Práce | Úspěch | Bezpečnost | Banky | Vlády | Rychlost | Šance | Zlepšení | ČR | Ratingové agentury | OCI | Služby | Investoři | Auta | Kabinet | Zvýšení daní | Pokles HDP | Propad | Ekonomické výkonnosti | ANO | Nemovitosti | Nálada spotřebitelů | ROCE | Paradox | EU | Miliardy | Materiály | Zrušení superhrubé mzdy | Systém emisních povolenek | Akciový trh | Uhlí | Ukazatele
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Výhled | Index | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | Pokles | Banka | Trading | 3М | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot




