Daně z příjmů fyzických osob
Horší hospodaření státu v polovině roku, schodek se prohloubil na 184 mld. Kč
02.07.2026 Plnění státního rozpočtu zaostalo v prvním pololetí za očekáváním. Státní rozpočet hospodařil se schodkem 183,6 mld. Kč, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 31 miliard. V červnu přitom typicky dochází ke stabilizaci nebo lehkému zlepšení salda díky úhradě záloh na dani z příjmů právnických osob – letos se však schodek oproti květnu prohloubil o více než 13 mld. Kč.
Data Watch: Horší hospodaření státu v polovině roku
01.07.2026 Plnění státního rozpočtu zaostalo v prvním pololetí za očekáváním. Státní rozpočet hospodařil se schodkem 183,6 mld. Kč, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 31 miliard. V červnu přitom typicky dochází ke stabilizaci nebo lehkému zlepšení salda díky úhradě záloh na dani z příjmů právnických osob – letos se však schodek oproti květnu prohloubil o více než 13 mld. Kč.
Daně z příjmů fyzických osob jsou ve V4 stabilní, parametry mění jen Slovensko
25.05.2026 Země Visegrádské čtyřky (V4) nadále preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % u většiny druhů příjmů (zaměstnání, samostatná činnost, pronájem, kapitálové zisky), s výjimkou dividend a úroků, které mohou alternativně podléhat samostatné rovné 15% sazbě. Slovensko zavedlo dvě nové horní sazby daně z příjmů fyzických osob 30 % a 35 %, čímž rozšířilo stávající stupnici 19 % a 25 %.
Japonská vláda kvůli výdajům na obranu zvýšila některé daně
01.04.2026 Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.
Stát loni vybral na daních 1,54 bilionu korun, meziročně o 8,1 % více
08.01.2026 Stát loni vybral na daních 1,54 bilionu korun, proti roku 2024 výběr narostl o 8,1 procenta. Zvýšilo se inkaso všech daňových titulů, nejrychleji rostl výběr daní z příjmu právnických a fyzických osob. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok.
Deficit státního rozpočtu skočil v roce 2025 schodkem bezmála 291 mld. Kč
06.01.2026 V roce 2025 skončil deficit státního rozpočtu se schodkem 290,7 mld. Kč, což je o 49,7 mld. Kč více, než bylo plánováno (241 mld. Kč). Saldo hospodaření za rok 2025 vykázalo čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku České republiky a meziročně se zhoršilo o 19,3 mld. Kč. Mezi faktory nedodržení schodku patří nižší, než plánované příjmy z emisních povolenek o 16,3 mld. Kč. Výdaje na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) byly vyšší v porovnání s plánem o 17,4 mld. Kč, výdaje na regionální školství se zvýšily nad plán o 9,2 mld. Kč, vzrostly také výdaje na sociální dávky nad plán o 6,7 mld. kč. Příjmy z majetkových účastí byly nižší o – 2,0 mld. Kč, než bylo plánováno.
Lepší rozpočtový schodek v listopadu, ale za cenu nižších investic
02.12.2025 Ke konci listopadu činil schodek státního rozpočtu 232 mld. Kč, zhruba o 37 miliard méně než v minulém roce. Plnění rozpočtu se tak vyvíjí zhruba v souladu s plánovaných deficitem 241 miliard, nicméně bližší pohled do struktury ukazuje na některé problematické aspekty.
Saldo státního rozpočtu se v srpnu meziročně zlepšilo o 10,4 mld. Kč
01.09.2025 Na konci srpna hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 165,4 mld. Kč (resp. 156,6 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až srpen 2025 (58,6 mld. Kč) odpovídají více než výši 1,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2008. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních osmi měsících zlepšilo o 10,4 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 5,5 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 4,1 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 6,1 p.b.
Po prvním pololetí je deficit státního rozpočtu nejlepší za posledních šest let
01.07.2025 Červnový rozpočet skončil přebytkem 18,2 mld. Kč. Příjmy rostly rychleji než výdaje, nicméně v červnu bývá hospodaření rozpočtu slibnější než v tradičně slabém měsíci květnu. Na příjmové straně se pozitivně projevují platby daně z příjmu právnických osob. I přes pozitivní červnové výsledky zůstává výzvou nepřekročit schválený schodek. V prvních šesti měsících letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 26,2 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu vzrostly o 5,7 % a byly podpořeny inkasem daní a pojistného. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 6,5 p.b. Aktuální výběr daní za první polovinu roku zaostává za schváleným rozpočtem jen o necelé 2 miliardy. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 2,5 % a zatím dodržují předepsaný scénář. Ke konci června skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 152,4 mld. Kč (resp. 150,8 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).
Ranní okénko - Dnes se dozvíme plnění státního rozpočtu i PMI ve zpracovatelském průmyslu
01.07.2025 Z České republiky se v dopoledních hodinách dozvíme výsledek PMI ve zpracovatelském průmyslu za červen. V květnu index nákupních manažerů poklesl na 48 bodů, přičemž trh předpokládal nárůst z 48,9 na 49,3 bodů. Index se snížil zejména z důvodu nízké poptávky (domácí i zahraniční), zrychlil pokles objemu výroby a současně se snížil počet nových zakázek. Zahraniční objednávky ovlivňuje nejistá obchodní politika, a to se propisuje do PMI. Obavy se objevují také v automobilovém průmyslu, který je pro českou ekonomiku klíčovým sektorem. Trh pro červen očekává, že se PMI zvýší na 48,5 bodů, dle našeho odhadu PMI vzroste na 48,2 bodů. V odhadu se odráží nejistota stran zahraniční politiky, uvalení amerických cel i slabá německá poptávka.
Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů fyzických osob zůstává v rámci V4 podobné jako v minulých letech
17.06.2025 Země Visegrádské čtyřky (V4) preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % ze všech druhů příjmů, na Slovensku činí sazba daně z příjmů fyzických osob 19 % a 25 %, Polsko uplatňuje 12% a 32% sazbu a jediné Maďarsko má paušální daň ve výši 15 %. Sazbu daně ve výši 15 % pak v určitých specifických případech (příjem ze samostatné činnosti nepřesahující 100 000 EUR za rok) uplatňuje také Slovensko. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, došlo ke zvýšení progresivních sazeb v Německu a Lotyšsku. Svou sazbu paušální daně zvýšilo Estonsko. Naopak v Chorvatsku došlo u marginální sazby ke snížení. Celkově tak lze (s drobnými odchylkami) sledovat trend zachování konstantní míry zdanění.
Průměrná mzda dosáhla úrovně 46 924 korun
04.06.2025 „Nedostatek pracovních sil tlačí na růst reálných mezd. Díky tomu se zvyšuje spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců pozitivně ovlivňuje výběr daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
K meziročnímu zlepšení salda státního rozpočtu nejvíce přispělo inkaso daní
02.06.2025 Za prvních pět měsíců letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 39,9 mld. Kč. Příjmy, které byly podpořeny růstem daní, pojistného i příjmů z Evropské unie, se zvýšily o 7,3 %. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 1,4 %. Na konci května skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 170,5 mld. Kč (resp. 174,4 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).
Schodek rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 mld. Kč
02.05.2025 Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst.
Konsolidace veřejných financí přináší výsledky, ale zatím jen nepatrné
02.05.2025 Za první čtyři měsíce letošního roku se plnění státního rozpočtu zlepšilo meziročně o 27,0 mld. Kč z důvodu růstu příjmů o 5,2 %, který byl podpořen inkasem daní. Hospodaření státního rozpočtu na konci dubna skončilo deficitem přes 126 mld. Kč (resp. 122,0 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).
ČR: Státní rozpočet dosáhl ke konci dubna schodku 126,1 mld. Kč Vývoj SR ČR
02.05.2025 Bilance státního rozpočtu (duben): aktuální hodnota: -126,1 mld. Kč.
Vláda v prvních dvou měsících roku hospodařila se schodkem takřka 70 miliard korun, loni to však bylo přes 100 miliard. K lepšímu výsledku jí pomáhají zejména vyšší inkasa daně z příjmu, daně tabáku či daně z lihu
03.03.2025 Vláda koncem února hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 68,6 miliardy korun. Přestože jde historicky o čtvrté nejhorší únorové plnění státního rozpočtu, meziročně je schodek citelně nižší. Loni totiž koncem února činil 102,5 miliardy korun. Únorová čísla tedy jsou dalším dokladem pomalu, ale přece postupující stabilizace tuzemských veřejných financí.
Rozpočet je na tom lépe než loni
03.02.2025 V prvním měsíci nového roku skončil státní rozpočet v deficitu ve výši 11,2 mld. Kč. To je přibližně o 15 mld. Kč lepší výsledek než v předchozím roce, ale nejde z tohoto úvodního čísla dělat velké závěry. Rozpočet může být ovlivněn nižšími příjmy, jelikož výkon tuzemské ekonomiky nemusí dosáhnout takové úrovně, kterou Ministerstvo financí původně předpokládalo.
Rozpočet ČR skončil v deficitu 271,4 mld. Kč
06.01.2025 Hospodaření státu loni skončilo schodkem 271,4 miliardy korun. Výsledek státního rozpočtu dnes představili premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Rozpočtový deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Předloni skončil rozpočet schodkem 288,5 miliardy korun. Vládě se podařilo dodržet plánovaný letošní schodek 282 miliard korun, analytici ale upozornili na to, že se to stalo díky novelizaci rozpočtu, kdy se kvůli zářijovým povodním zvýšily plánované výdaje o 30 miliard korun. Podle Stanjury šlo na odstranění povodňových škod z rozpočtu 15,4 miliardy korun. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová označila výsledek rozpočtu za tristní.
ČR: Státní rozpočet skončil v prosinci ve schodku 271,4 mld. Kč
06.01.2025 Bilance státního rozpočtu (prosinec): aktuální hodnota: -271,4 mld.
ČSOB Data Watch: Schodek státního rozpočtu v roce 2024 dosáhl 271 mld. Kč
06.01.2025 Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč, oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.
Lesk a bída dluhopisů. Na co si dát pozor a jaké jsou investiční alternativy?
17.12.2024 Investice do dluhopisů jsou často považovány za bezpečnou volbu, avšak realita je mnohem složitější. Dluhopisy nabízejí předem stanovený výnos, ale rizika spojená s jejich držením jsou často přehlížena. Historicky nízké úrokové sazby mezi lety 2018–2020 vedly k masivní emisi firemních dluhopisů, jejichž splatnost přichází právě nyní. Mnoho emitentů však nebylo připraveno na výrazné ekonomické změny, včetně rostoucí inflace a stagnujícího růstu HDP.
Deficit rozpočtu v listopadu vzrostl na 259,2 mld. Kč
02.12.2024 Deficit státního rozpočtu na konci listopadu vzrostl na 259,2 miliardy korun z říjnových 200,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Listopadový schodek tak je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl po 11 měsících rozpočet v deficitu 269,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za celý rok překročí schodek původně plánovaných 252 miliard korun jen o výdaje spojené s povodněmi. Kvůli nim vláda rozpočet novelizovala, deficit zvýšila na 282 miliard korun.
Mise MMF čeká letos růst českého HDP o jedno procento
26.11.2024 Český hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o jedno procento, v příštím roce růst zrychlí na 2,4 procenta. Střednědobý potenciální růst brzdí strukturální problémy ekonomiky, jako nedostatek pracovních sil a pomalý růst produktivity práce, uvedla dnes v hodnotící zprávě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. Potenciální růst české ekonomiky odhaduje na dvě procenta.
Schodek rozpočtu na konci září byl 181,7 mld. Kč, o miliardu víc než loni
02.10.2024 Schodek rozpočtu ke konci září vzrostl na 181,7 miliardy korun ze srpnových 175,8 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Schodek za tři čtvrtletí je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Loni na konci září byl rozpočtový deficit 180,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun. Kvůli povodňovým škodám ale vláda navrhla zvýšení letošního deficitu na 282 miliard korun.
Deficit rozpočtu se zvýšil, konsolidace zpomaluje
01.10.2024 Státní rozpočet vykázal ke konci září mírné zvýšení dosavadního deficitu, který za tento rok činí již -181,7 mld. Kč (vs -175,8 mld. ke konci srpna). V meziročním srovnání je saldo rozpočtu prakticky na stejné úrovni (rozdíl -1,1 mld. Kč), pokud však odečteme prostředky z EU, vychází zatím letošní hospodaření lépe o 23,5 mld. Kč. Vzhledem k rozsahu škod po povodních došlo k navýšení schváleného salda o 30 mld. Kč na letošní a o 11 mld. Kč na příští rok, což značně zpomaluje konsolidaci veřejných financí.
Jaké daňové povinnosti čekají na absolventy?
19.09.2024 V srpnu nebo v září často v praxi nastupují do svého prvního zaměstnání úspěšní absolventi středních a vysokých škol. Jaké daně se odvádí v prvním zaměstnání? Jak je to s daňovými slevami a povinným pojistným?
Jak vyrovnat české rozpočty? Jedním tahem
08.09.2024 Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun. Vládní politici tvrdí, že ke to zhusta kvůli prudkému navýšení mandatorních výdajů, k němuž došlo ještě za minulé vlády, během covidových let. Ne snad, že by k nárůstu mandatorních výdajů nedošlo. Jenže těžko v nich spatřovat hlavního viníka současných deficitů. České veřejné rozpočty totiž lze vyrovnat „jedním tahem“. A sice zásahy výlučně v ne-mandatorní oblasti. K vyrovnání českých veřejných financí totiž stačí vrátit zdanění superhrubé mzdy, jak platili před rokem 2021, a obnovit elektronickou evidenci tržeb, jak platila před covidem, tedy před rokem 2020.
Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Průměrná mzda se reálně zvýšila o 3,9 procenta
03.09.2024 „Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
02.09.2024 Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
02.09.2024 Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
26.08.2024 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Patria: Česko letos zažije převody firem za miliardy. Stovky majitelů kvůli změně daní urychlí prodeje
17.04.2024 Tisíce malých a středních společností a startupů čeká zásadní daňová změna. Od 1.1.2025 se jich dotkne zavedení limitu pro osvobození od placení daní při prodeji akcií nebo obchodních podílů. Každý rok přitom v Česku změní vlastníka zhruba 600 podniků. Zpřísnění podmínek povede k tomu, že řada majitelů a podílníků své rozhodování o prodeji urychlí, očekává Patria Corporate Finance, která je jedním z nejaktivnějších poradců na trhu prodejů firem.
Putin chce bohatým Rusům a firmám zvyšovat daně
02.04.2024 Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo "spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků", uvedl včera server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.
Daňové přiznání za rok 2023. Co se oproti roku 2022 změnilo?
15.03.2024 Změny v daňovém přiznání za uplynulý rok se týkají především limitů a hodnot daňových úlev. Zvyšuje se například limit příjmů, při kterém už platí povinnost podat daňové přiznání, a to z 15 000 na 50 000 Kč. Zvyšuje se rovněž limit pro zaměstnance s jinými zdanitelnými příjmy z 6 000 na 20 000 Kč. Zvýšilo se rovněž školkovné o 1 100 Kč a limit pro daňový základ, od kterého již příjmy podléhají vyšší sazbě daně.
Daně z tradingu a investic - jak danit zisky jako trader a investor
12.03.2024 V dnešním tématu se budeme věnovat povinnostem, které přináší každé podnikání, a tím jsou daně. Ze zisku si stát vždy chce část ukrojit. Někdy je dokonce povinnost platit daně, i když je naše obchodování ve ztrátě. Otázkou také může být, jaké jsou rozdíly ve zdanění investičních příjmů v České republice a v zahraničí. O tom všem se dočtete v následujícím textu.
Související klíčová slova:
Český průmysl | Akcie Komerční banky | Manažerka | Nakoupené akcie | Investice do fondu | Estonsko | Výsledek hospodaření | Deficit veřejných financí | Saldo hospodaření | Škody po povodních | Prohloubení schodku | Řecko | Průběžné výsledky | EUR | Veřejné finance | Slevy na dani | Dominik Rusinko | Fiskální udržitelnost | Trend | Moscow Times | Český daňový rezident | Ostatní příjmy | Daň z neočekávaných zisků | USD/PLN | Obsluha státního dluhu | Poplatníci daně z příjmů | Daňové povinnosti | Evropská komise | Přístup ke kapitálu | Sazby daně | Srbsko | Nejvyšší kontrolní úřad | Tempo růstu | Mazars | Varovný signál | Obchodování CFD | Vývoj hospodaření | Hlavy států | Prosperity | Daňové otázky | Nárůst objemů | Ministerstvo financí ČR | Rozvoj obnovitelných zdrojů | Dividenda Apple | Paušální daně | Gabriela Ivanco | Letošní rozpočet | Dluhopis | Schodek státního rozpočtu | Daně z nemovitosti | Premiérka Sanae Takaičiová | Čeští tradeři | Index nákupních manažerů | Znehodnocení koruny | Poplatníci daně | Dividenda ČEZ | Příjmy z tradingu | Srážková daň | Forvis Mazars | Valorizace | Příjmy státního rozpočtu | Rostoucí inflace | Znehodnocení | Petr Fiala | Zdanění příjmů | CZK | Poplatky | Mise MMF | Druhy příjmů | Povinnost podat daňové přiznání | Růst českého HDP | Růst cen | PLN | ZTP | Dividendy | Daň z tradingu | Aktuální predikce | Německý DAX | Jak danit zisky | The Moscow Times | Studie | Poměr nákladů | Daňové záležitosti | Pokles objemu | Roční příjem | Obchodování ve ztrátě | Výše mezd | Pandemie COVID-19 | Zahraniční akcie | Nezaměstnanost | Zadluženost | Data Watch | Sazba daně | Příjmy z pronájmu | Ekonomiky | Daň z neočekávaného zisku | Maloobchod | Ropa Brent | Řešení energetické krize | Maďarsko | Studie společnosti | Fond národního blahobytu | Economist | Státní dluh | Významné riziko | Peníze | Fondy kvalifikovaných investorů | Brent | Politika | Dokončení transakce | Očekávání | Posílení | Management Fee | Důchody | Prodeje akcií | Transparentní | Realita | Míra nezaměstnanosti v EU | Automobil | Základní úrokové sazby | Nákupy | Vývoj české ekonomiky | Růst | Daňový poradce | Rok 2026 | EUR/CZK | Rumunsko | Ziskové obchody | Dodávky elektřiny | ČSÚ | Veřejný dluh | Jakub Němec | Výhled | Investice do dluhopisů | Ceny výrobců | Státní pomoc | Jaroslav Ton | Více peněz | Finance | Návrh rozpočtu | Solidární daň | Nižší riziko | ČSOB | Meziroční růst | Problémy | Trh | Speciální daň | Průměrné mzdy | Ruský prezident | Finanční úřad | Přesun výroby | Další růst | Možnost konzultací | Index | JOLTS | Rozpočtový rámec | Sanae Takaičiová | Aktuální hodnoty měny | RBK | MMF | David Marek | Výdaje státního rozpočtu | Komise | Nejistoty | Podání daňového přiznání | Průmysl | PwC | Klín | Vysoká inflace | Vysoké ceny energií | Plán vlády | Domácnosti | Daňoví poplatníci | S&P | Agentura Kjódó | Unie | Japonská premiérka | Zpráva | Inflace | Hrubý domácí produkt (HDP) | Deficit | Objednávky | Lukáš Kovanda | Výkon | Daňové přiznání | Prodej cenných papírů | Výsledky průzkumu | Investice státu | Srážkové daně | Zaměstnanost | Americký index | Daňový rezident | Pandemie COVID | Vývoj státního rozpočtu | Hospodaření státu | Bydlení | Fee | Investiční horizont | Japonská vláda | Kapitálové zisky | Jak vypadá přiznání | Zdroj příjmu | Dnešní makroekonomické ukazatele | Spotřební daně | Bilion | Výrazný růst | Covid | Koruna | Příjmy z kapitálového majetku | Veřejné finance ČR | Daně z tradingu a investic | Kdo podává daňové přiznání? | Dobrá strategie | Futures | Inflace v eurozóně | Podat daňové přiznání | Deficit rozpočtu | Ministerstvo financí České republiky | Salutem | Hospodaření vlády | Uplynulý rok | Veřejný dluh ČR | Společnosti | Deloitte | Rubl | Měsíční mzda | Zamezení dvojího zdanění | Daně z dividendy | Pozornost | Premiér Petr Fiala | Různé druhy příjmů | Pokles cen | Investiční aktivita | Náklady | Vice | Srážkové daně z dividendy | Opatření | Daň z nabytí | MF | TASS | Pandemie covidu | Analytici | Hospodaření státního rozpočtu | Nákup futures | Závazek | Kurz koruny | Daně z příjmů | Vývoj | Windfall tax | Rizikovost | Slevy | Ranní okénko | Poptávka | ČSOB Data Watch | Dluhopisy | Vysoké inflace | Rozpočtový schodek | Zhodnocení cenných papírů | EUR/USD | Americký index S&P 500 | Raiffeisenbank a.s. | RBI | Očekávání trhu | Pokles cen energií | Korporátní dluhopisy | Růst HDP | Dánové | PwC ČR | Nárůst výnosů | BH Securities | Rok 2025 | Rozpočtové deficity | Statistický úřad | Daňová poradkyně | Podnikání | Daně z tradingu | Fio banka, a.s. | Ropa | Jurisdikce | ADP | Základ daně | Analytik Komerční banky | Analytik ČSOB | Úrok z dluhopisu | USA | Miliardy korun | Poplatky brokerovi | Uvalení amerických cel | Růst mezd | Ekonomové | Spojené státy | Komerční banka | Jan Brázda | Daň z nemovitých věcí | Milan Bílek | Bezpečnostní strategie | Patria | Salutem Fund | 3М | Celostátní daňové příjmy | Úrok | Konsolidační balíček | Pandemie | Průmyslové objednávky | Investiční fondy | Velká rizika | Snížení základní úrokové sazby | Průzkum | Firmy | Úrokové sazby | Úrok z dluhopisu Rohlik | Konsolidace | Úsilí | Patria Corporate Finance | Dílčí základ daně | Sazby | Reálné mzdy | Ministryně financí Alena Schillerová | Miliardy dolarů | Hlavní ekonom | Platit daně | Výnosy | Zvýšení daně | Výdaje | Příjem z dividend | Držení akcií | Pandemie covidu-19 | Rozpočtový deficit | Pokračující růst | Sazba daně z příjmů právnických osob | Poradenské společnosti | Daň z příjmu | Daně z německých akcií | Daně z neočekávaných zisků | Fio | Zbyněk Stanjura | Daň z úspěchu | Výběr spotřební daně | ČSOB Dominik Rusinko | Investování | Vyšší riziko | Růst české ekonomiky | Rizika | Fond | ISM | Kompenzace | Možnost posílení | Nárůst tržeb | Úspory | Kosovo | Zdanění investičních příjmů | ČSOB Data | Vysoké ceny | Ekonomiky EU | Zdroj příjmů | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Progresivní daň | Průměrná míra inflace | Ministerstvo financí | Bilance | CEE | Vladimir Putin | Ekonomický růst | Komodity | Mzdy | Ruský rozpočet | Analytička | Zadlužování | PMI ve zpracovatelském průmyslu | Studie Forvis Mazars | Vysoký výnos | Hospodaření | Sociální transfery | Český hrubý domácí produkt | Ztráta | Nákup CFD | FXstreet | Obchod | Tomáš Raputa | Tradeři | Riziko | Analytik | Emise | Pražský PX | Trinity | MAM | JPY | Zdravotní pojištění | Hnutí ANO | Cigarety | Transakce | Nástroj | Placení daní | Veřejný sektor | Bonita | Ceny | Financování | Pokles | Války | Ukrajina | Raiffeisenbank | DPH | Predikce | WTI | Praxe | Odborníci | Prezident Vladimir Putin | Náklady na financování | Výnos | Michal Bárta | Růst cen energií | ČEZ | Kapitálové výdaje | CFD | Dobrá zpráva | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Zastropování cen | Ceny energií | Energetická krize | Jaromír Gec | Pracovní místa | Zisk | ČNB | Obchodování | Daňový poplatník | Prezident | NKÚ | Státní rozpočet | Management | Nasdaq | Spoření | FXstreet.cz | Obchody | Medián | Celkový deficit | ProCent | Japonsko | Chorvatsko | Situace | USD/CZK | Velký problém | Trader | Dividenda | HDP | Omyl | Ekonom | Optimismus | Rozhodování | Skokový nárůst | Zdanění | Politici | Obchodní bilance | Vyšší inflace | Slovensko | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Ztráty | Rozpočtové příjmy | 1D | Prodejní ceny | Meziroční inflace | Přísná měnová politika | Výběr daní | Akcie | Mzda | Největší ekonomiky | Podniky | Státní podpora | Zveřejňování výsledků | Mzdová dynamika | Tým FXstreet.cz | Češi | Reuters | Vývoj ekonomiky | Technologie | Kurz | Daně | Výsledky | Míra inflace | BHS | Investice | Pro investory | Zdravotnictví | Ohodnocení | Výdaje na obranu | Zisky | Regulace | Zaměstnanci | Fondy | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Pevný výnos | Daňové zvýhodnění | Růst spotřebitelských výdajů | ODS | Ukazatel | Obchodní politika | Měny | Ropa WTI | Daňové příjmy | Hospodářský růst | Spread | Rusko | Poradce | Signál | BHS Štěpán Křeček | Zhodnocení | Ruský prezident Vladimir Putin | Celkové příjmy | COVID-19 | Rohlík | TIM | Energie | Objem | Investiční | Ekonom BHS | Příjmy | Správce daně | Fiskální rok | Prodej | Bloomberg | Dotace | Alena Schillerová | Rozvoj | Rozhodnutí vlády | Udržitelnost | Míra | Výrazný pokles | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | Kjódó | Index S&P 500 | Hrubý domácí produkt | Přehled | Krize | OECD | S&P 500 | JDE | Podpora | Energetická náročnost | Cena | Německo | Makroekonomické ukazatele | Komerční banky | Apple | Zadlužení | Rozpočet | Česká ekonomika | Finanční prostředky | Odvody | Co bude | Inflace CPI | Odhad růstu ekonomiky | DAX | Rezervy | CEE Tax Guide | Debata | Zdanění dividend | Zlato | Ekonomika | Střední podniky | Schodek | Oslabení | Finanční situace | Energetické krize | Práce | Úspěch | Cíle | Kryptoměny | EET | Bezpečnost | Banky | Vlády | Rychlost | Daně z příjmů právnických osob | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Ministerstvo financí dnes | Štěpán Křeček | Cenné papíry | Finanční zátěž | LSEG | Průměrná mzda | Brokeři | Poslanci | Objem 1 lotu | Služby | Litva | Ministryně financí | Fio banka | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Průměrná hodnota | Prodejní cena | Vzdělávání | Problémy ekonomiky | Polsko | Velké banky | Nová vláda | Snižování daní | Ropy | Pomalý růst | Hospodářské výsledky | Emitent | Deficit státního rozpočtu | USD | O2 | Kabinet | Zvýšení daní | Nízké úrokové sazby | CZ | Pokles investic | ANO | Paušální daň | Nemovitosti | Rezidenční nemovitosti | Rok 2024 | Nejistota | Den nezávislosti | Investice do fondů | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Česká republika | Swap | Indexy | ECB | HICP | NBP | Splatnost | Měnová politika | Inflační očekávání | Body | Růst produktivity | Vyšší daně | ROCE | Navýšení | Americká cla | Hodnoty měny | EU | Miliardy | Firemní dluhopisy | Zpracovatelský průmysl | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | Prodeje | Pracovní síly | Agentura TASS | Investor | USD/JPY | Ukazatele | Emitenti | Obchodování Futures | Banka | Premiérka | Ocenění | V4
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | 3М | Pokles | Trading | Banka | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
