Daně z příjmů fyzických osob

Saldo státního rozpočtu se v srpnu meziročně zlepšilo o 10,4 mld. Kč
01.09.2025 Na konci srpna hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 165,4 mld. Kč (resp. 156,6 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až srpen 2025 (58,6 mld. Kč) odpovídají více než výši 1,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2008. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních osmi měsících zlepšilo o 10,4 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 5,5 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 4,1 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 6,1 p.b.

Po prvním pololetí je deficit státního rozpočtu nejlepší za posledních šest let
01.07.2025 Červnový rozpočet skončil přebytkem 18,2 mld. Kč. Příjmy rostly rychleji než výdaje, nicméně v červnu bývá hospodaření rozpočtu slibnější než v tradičně slabém měsíci květnu. Na příjmové straně se pozitivně projevují platby daně z příjmu právnických osob. I přes pozitivní červnové výsledky zůstává výzvou nepřekročit schválený schodek. V prvních šesti měsících letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 26,2 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu vzrostly o 5,7 % a byly podpořeny inkasem daní a pojistného. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 6,5 p.b. Aktuální výběr daní za první polovinu roku zaostává za schváleným rozpočtem jen o necelé 2 miliardy. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 2,5 % a zatím dodržují předepsaný scénář. Ke konci června skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 152,4 mld. Kč (resp. 150,8 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).

Ranní okénko - Dnes se dozvíme plnění státního rozpočtu i PMI ve zpracovatelském průmyslu
01.07.2025 Z České republiky se v dopoledních hodinách dozvíme výsledek PMI ve zpracovatelském průmyslu za červen. V květnu index nákupních manažerů poklesl na 48 bodů, přičemž trh předpokládal nárůst z 48,9 na 49,3 bodů. Index se snížil zejména z důvodu nízké poptávky (domácí i zahraniční), zrychlil pokles objemu výroby a současně se snížil počet nových zakázek. Zahraniční objednávky ovlivňuje nejistá obchodní politika, a to se propisuje do PMI. Obavy se objevují také v automobilovém průmyslu, který je pro českou ekonomiku klíčovým sektorem. Trh pro červen očekává, že se PMI zvýší na 48,5 bodů, dle našeho odhadu PMI vzroste na 48,2 bodů. V odhadu se odráží nejistota stran zahraniční politiky, uvalení amerických cel i slabá německá poptávka.

Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů fyzických osob zůstává v rámci V4 podobné jako v minulých letech
17.06.2025 Země Visegrádské čtyřky (V4) preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % ze všech druhů příjmů, na Slovensku činí sazba daně z příjmů fyzických osob 19 % a 25 %, Polsko uplatňuje 12% a 32% sazbu a jediné Maďarsko má paušální daň ve výši 15 %. Sazbu daně ve výši 15 % pak v určitých specifických případech (příjem ze samostatné činnosti nepřesahující 100 000 EUR za rok) uplatňuje také Slovensko. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, došlo ke zvýšení progresivních sazeb v Německu a Lotyšsku. Svou sazbu paušální daně zvýšilo Estonsko. Naopak v Chorvatsku došlo u marginální sazby ke snížení. Celkově tak lze (s drobnými odchylkami) sledovat trend zachování konstantní míry zdanění.

Průměrná mzda dosáhla úrovně 46 924 korun
04.06.2025 „Nedostatek pracovních sil tlačí na růst reálných mezd. Díky tomu se zvyšuje spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců pozitivně ovlivňuje výběr daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

K meziročnímu zlepšení salda státního rozpočtu nejvíce přispělo inkaso daní
02.06.2025 Za prvních pět měsíců letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 39,9 mld. Kč. Příjmy, které byly podpořeny růstem daní, pojistného i příjmů z Evropské unie, se zvýšily o 7,3 %. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 1,4 %. Na konci května skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 170,5 mld. Kč (resp. 174,4 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).

Schodek rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 mld. Kč
02.05.2025 Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst.

Konsolidace veřejných financí přináší výsledky, ale zatím jen nepatrné
02.05.2025 Za první čtyři měsíce letošního roku se plnění státního rozpočtu zlepšilo meziročně o 27,0 mld. Kč z důvodu růstu příjmů o 5,2 %, který byl podpořen inkasem daní. Hospodaření státního rozpočtu na konci dubna skončilo deficitem přes 126 mld. Kč (resp. 122,0 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).

ČR: Státní rozpočet dosáhl ke konci dubna schodku 126,1 mld. Kč Vývoj SR ČR
02.05.2025 Bilance státního rozpočtu (duben): aktuální hodnota: -126,1 mld. Kč.

Vláda v prvních dvou měsících roku hospodařila se schodkem takřka 70 miliard korun, loni to však bylo přes 100 miliard. K lepšímu výsledku jí pomáhají zejména vyšší inkasa daně z příjmu, daně tabáku či daně z lihu
03.03.2025 Vláda koncem února hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 68,6 miliardy korun. Přestože jde historicky o čtvrté nejhorší únorové plnění státního rozpočtu, meziročně je schodek citelně nižší. Loni totiž koncem února činil 102,5 miliardy korun. Únorová čísla tedy jsou dalším dokladem pomalu, ale přece postupující stabilizace tuzemských veřejných financí.

Rozpočet je na tom lépe než loni
03.02.2025 V prvním měsíci nového roku skončil státní rozpočet v deficitu ve výši 11,2 mld. Kč. To je přibližně o 15 mld. Kč lepší výsledek než v předchozím roce, ale nejde z tohoto úvodního čísla dělat velké závěry. Rozpočet může být ovlivněn nižšími příjmy, jelikož výkon tuzemské ekonomiky nemusí dosáhnout takové úrovně, kterou Ministerstvo financí původně předpokládalo.

Rozpočet ČR skončil v deficitu 271,4 mld. Kč
06.01.2025 Hospodaření státu loni skončilo schodkem 271,4 miliardy korun. Výsledek státního rozpočtu dnes představili premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Rozpočtový deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Předloni skončil rozpočet schodkem 288,5 miliardy korun. Vládě se podařilo dodržet plánovaný letošní schodek 282 miliard korun, analytici ale upozornili na to, že se to stalo díky novelizaci rozpočtu, kdy se kvůli zářijovým povodním zvýšily plánované výdaje o 30 miliard korun. Podle Stanjury šlo na odstranění povodňových škod z rozpočtu 15,4 miliardy korun. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová označila výsledek rozpočtu za tristní.

ČR: Státní rozpočet skončil v prosinci ve schodku 271,4 mld. Kč
06.01.2025 Bilance státního rozpočtu (prosinec): aktuální hodnota: -271,4 mld.

ČSOB Data Watch: Schodek státního rozpočtu v roce 2024 dosáhl 271 mld. Kč
06.01.2025 Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč, oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.

Lesk a bída dluhopisů. Na co si dát pozor a jaké jsou investiční alternativy?
17.12.2024 Investice do dluhopisů jsou často považovány za bezpečnou volbu, avšak realita je mnohem složitější. Dluhopisy nabízejí předem stanovený výnos, ale rizika spojená s jejich držením jsou často přehlížena. Historicky nízké úrokové sazby mezi lety 2018–2020 vedly k masivní emisi firemních dluhopisů, jejichž splatnost přichází právě nyní. Mnoho emitentů však nebylo připraveno na výrazné ekonomické změny, včetně rostoucí inflace a stagnujícího růstu HDP.

Deficit rozpočtu v listopadu vzrostl na 259,2 mld. Kč
02.12.2024 Deficit státního rozpočtu na konci listopadu vzrostl na 259,2 miliardy korun z říjnových 200,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Listopadový schodek tak je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl po 11 měsících rozpočet v deficitu 269,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za celý rok překročí schodek původně plánovaných 252 miliard korun jen o výdaje spojené s povodněmi. Kvůli nim vláda rozpočet novelizovala, deficit zvýšila na 282 miliard korun.

Mise MMF čeká letos růst českého HDP o jedno procento
26.11.2024 Český hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o jedno procento, v příštím roce růst zrychlí na 2,4 procenta. Střednědobý potenciální růst brzdí strukturální problémy ekonomiky, jako nedostatek pracovních sil a pomalý růst produktivity práce, uvedla dnes v hodnotící zprávě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. Potenciální růst české ekonomiky odhaduje na dvě procenta.

Schodek rozpočtu na konci září byl 181,7 mld. Kč, o miliardu víc než loni
02.10.2024 Schodek rozpočtu ke konci září vzrostl na 181,7 miliardy korun ze srpnových 175,8 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Schodek za tři čtvrtletí je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Loni na konci září byl rozpočtový deficit 180,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun. Kvůli povodňovým škodám ale vláda navrhla zvýšení letošního deficitu na 282 miliard korun.

Deficit rozpočtu se zvýšil, konsolidace zpomaluje
01.10.2024 Státní rozpočet vykázal ke konci září mírné zvýšení dosavadního deficitu, který za tento rok činí již -181,7 mld. Kč (vs -175,8 mld. ke konci srpna). V meziročním srovnání je saldo rozpočtu prakticky na stejné úrovni (rozdíl -1,1 mld. Kč), pokud však odečteme prostředky z EU, vychází zatím letošní hospodaření lépe o 23,5 mld. Kč. Vzhledem k rozsahu škod po povodních došlo k navýšení schváleného salda o 30 mld. Kč na letošní a o 11 mld. Kč na příští rok, což značně zpomaluje konsolidaci veřejných financí.

Jaké daňové povinnosti čekají na absolventy?
19.09.2024 V srpnu nebo v září často v praxi nastupují do svého prvního zaměstnání úspěšní absolventi středních a vysokých škol. Jaké daně se odvádí v prvním zaměstnání? Jak je to s daňovými slevami a povinným pojistným?

Jak vyrovnat české rozpočty? Jedním tahem
08.09.2024 Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun. Vládní politici tvrdí, že ke to zhusta kvůli prudkému navýšení mandatorních výdajů, k němuž došlo ještě za minulé vlády, během covidových let. Ne snad, že by k nárůstu mandatorních výdajů nedošlo. Jenže těžko v nich spatřovat hlavního viníka současných deficitů. České veřejné rozpočty totiž lze vyrovnat „jedním tahem“. A sice zásahy výlučně v ne-mandatorní oblasti. K vyrovnání českých veřejných financí totiž stačí vrátit zdanění superhrubé mzdy, jak platili před rokem 2021, a obnovit elektronickou evidenci tržeb, jak platila před covidem, tedy před rokem 2020.

Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?

Průměrná mzda se reálně zvýšila o 3,9 procenta
03.09.2024 „Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
02.09.2024 Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.

Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
02.09.2024 Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.

NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
26.08.2024 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Patria: Česko letos zažije převody firem za miliardy. Stovky majitelů kvůli změně daní urychlí prodeje
17.04.2024 Tisíce malých a středních společností a startupů čeká zásadní daňová změna. Od 1.1.2025 se jich dotkne zavedení limitu pro osvobození od placení daní při prodeji akcií nebo obchodních podílů. Každý rok přitom v Česku změní vlastníka zhruba 600 podniků. Zpřísnění podmínek povede k tomu, že řada majitelů a podílníků své rozhodování o prodeji urychlí, očekává Patria Corporate Finance, která je jedním z nejaktivnějších poradců na trhu prodejů firem.

Putin chce bohatým Rusům a firmám zvyšovat daně
02.04.2024 Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo "spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků", uvedl včera server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.

Daňové přiznání za rok 2023. Co se oproti roku 2022 změnilo?
15.03.2024 Změny v daňovém přiznání za uplynulý rok se týkají především limitů a hodnot daňových úlev. Zvyšuje se například limit příjmů, při kterém už platí povinnost podat daňové přiznání, a to z 15 000 na 50 000 Kč. Zvyšuje se rovněž limit pro zaměstnance s jinými zdanitelnými příjmy z 6 000 na 20 000 Kč. Zvýšilo se rovněž školkovné o 1 100 Kč a limit pro daňový základ, od kterého již příjmy podléhají vyšší sazbě daně.

Daně z tradingu a investic - jak danit zisky jako trader a investor
12.03.2024 V dnešním tématu se budeme věnovat povinnostem, které přináší každé podnikání, a tím jsou daně. Ze zisku si stát vždy chce část ukrojit. Někdy je dokonce povinnost platit daně, i když je naše obchodování ve ztrátě. Otázkou také může být, jaké jsou rozdíly ve zdanění investičních příjmů v České republice a v zahraničí. O tom všem se dočtete v následujícím textu.
Související klíčová slova:
Hlavy států | Český průmysl | Investice do fondu | Akcie Komerční banky | Nakoupené akcie | Sazby daně | Deficit veřejných financí | Výsledek hospodaření | Nárůst objemů | Obchodování CFD | Řecko | Tempo růstu | Dominik Rusinko | Škody po povodních | Pandemie covidu | Prohloubení schodku | Paušální daně | EUR | Veřejné finance | Snížení základní úrokové sazby | USD/PLN | Trend | Daňové povinnosti | Ostatní příjmy | Obsluha státního dluhu | Rozpočtové deficity | Evropská komise | Mazars | Schodek státního rozpočtu | Gabriela Ivanco | Český daňový rezident | Slevy na dani | Poplatky | Moscow Times | RBI | PLN | Estonsko | Roční příjem | Růst českého HDP | Úrokové sazby | Německý DAX | Daně z nemovitosti | Daňové otázky | Znehodnocení | Jak danit zisky | Maloobchod | Základní úrokové sazby | Výše mezd | Příjmy z tradingu | Mise MMF | Povinnost podat daňové přiznání | Rostoucí inflace | Inflace | Srážková daň | Dividenda ČEZ | Ropa | Druhy příjmů | Solidární daň | Dividendy | Valorizace | CZK | Petr Fiala | Příjmy státního rozpočtu | Čeští tradeři | Ekonomiky | Výhled | Uvalení amerických cel | Daně z dividendy | Vývoj hospodaření | Nárůst výnosů | Nezaměstnanost | Fondy kvalifikovaných investorů | Důchody | Obchodování ve ztrátě | Analytik ČSOB | ZTP | Uplynulý rok | Poměr nákladů | Příjmy z pronájmu | Prodej cenných papírů | Rumunsko | Daňový poradce | Růst cen | Daně z příjmů | Aktuální hodnoty měny | Letošní rozpočet | The Moscow Times | Dluhopisy | Sazba daně | Nižší riziko | Management Fee | Dodávky elektřiny | ČSÚ | Hospodaření vlády | Výkon | Základ daně | Zahraniční akcie | Maďarsko | Fond národního blahobytu | Jakub Němec | Data Watch | Economist | Státní dluh | Významné riziko | Srážkové daně | Více peněz | Peníze | Studie společnosti | Brent | Politika | Forvis Mazars | Očekávání | Americký index S&P 500 | BH Securities | Investice do dluhopisů | Prodeje akcií | Realita | Transparentní | Míra nezaměstnanosti v EU | Nákup futures | Varovný signál | Automobil | Jaroslav Ton | Nákupy | Výdaje státního rozpočtu | Růst | Vývoj české ekonomiky | Jak vypadá přiznání | EUR/CZK | Plán vlády | Státní pomoc | Ziskové obchody | Dokončení transakce | Veřejný dluh | Daň z neočekávaného zisku | ČSOB | Daňové přiznání | Ceny výrobců | Domácnosti | Návrh rozpočtu | Poplatníci daně | Problémy | Meziroční růst | Daňové záležitosti | Trh | Deficit rozpočtu | Podání daňového přiznání | Americký index | Průměrné mzdy | Ruský prezident | Zpráva | Finanční úřad | Znehodnocení koruny | Možnost konzultací | Konsolidace | PwC | Průmysl | Fee | Index | Studie | MMF | Výsledky průzkumu | David Marek | Komise | Nejistoty | Posílení | Daň z tradingu | Zaměstnanost | Rozpočtový rámec | JOLTS | Koruna | Poplatky brokerovi | Hrubý domácí produkt (HDP) | S&P | Přístup ke kapitálu | Unie | Hospodaření státu | Dnešní makroekonomické ukazatele | Výrazný růst | Lukáš Kovanda | Daňový rezident | Nejvyšší kontrolní úřad | Rubl | Salutem | Bydlení | Kosovo | Dividenda Apple | Investiční horizont | Zamezení dvojího zdanění | Deficit | Měsíční mzda | Spotřební daně | RBK | Vývoj státního rozpočtu | Vysoké ceny energií | Futures | Inflace v eurozóně | Daně z tradingu a investic | Klín | Ropa Brent | Zhodnocení cenných papírů | Ministerstvo financí ČR | Poplatníci daně z příjmů | Závazek | Finance | Zdanění příjmů | Pozornost | Další růst | Premiér Petr Fiala | Opatření | Patria Corporate Finance | Veřejný dluh ČR | Společnosti | Náklady | Různé druhy příjmů | Vice | Fiskální udržitelnost | Daně z německých akcií | TASS | Vysoká inflace | Index nákupních manažerů | Analytici | Kurz koruny | Raiffeisenbank a.s. | Pokles cen | Vysoké inflace | Daň z nabytí | Ranní okénko | ČSOB Data | Poptávka | Očekávání trhu | ČSOB Data Watch | Přesun výroby | Podnikání | Daňová poradkyně | Statistický úřad | Růst HDP | Aktuální predikce | PwC ČR | Hospodaření státního rozpočtu | Hlavní ekonom | Rok 2025 | Daně z tradingu | Korporátní dluhopisy | Ministerstvo financí České republiky | Vývoj | Windfall tax | Úrok z dluhopisu | Rizikovost | Slevy | USA | Ekonomové | Komerční banka | Jan Brázda | EUR/USD | Úsilí | Manažerka | Pokles cen energií | Salutem Fund | Pandemie | MF | 3М | Objednávky | Dánové | Kdo podává daňové přiznání? | Velká rizika | Pokles objemu | Úrok z dluhopisu Rohlik | Výdaje | Fio banka, a.s. | Zvýšení daně | Ministryně financí Alena Schillerová | Výnosy | Jurisdikce | Pandemie covidu-19 | Miliardy dolarů | ADP | Analytik Komerční banky | Miliardy korun | Růst mezd | Fio | Sazby | Milan Bílek | Daň z úspěchu | Daň z příjmu | Příjem z dividend | Patria | Příjmy z kapitálového majetku | Průběžné výsledky | Zbyněk Stanjura | Držení akcií | Veřejné finance ČR | Úrok | Konsolidační balíček | Kompenzace | Průmyslové objednávky | Investiční fondy | Průzkum | Firmy | Deloitte | Možnost posílení | Reálné mzdy | Srážkové daně z dividendy | Rozvoj obnovitelných zdrojů | Dluhopis | Platit daně | Investování | Daňoví poplatníci | Podat daňové přiznání | Rozpočtový deficit | Pokračující růst | Poradenské společnosti | Zadluženost | Daně z neočekávaných zisků | Výběr spotřební daně | ČSOB Dominik Rusinko | Vyšší riziko | Růst české ekonomiky | Rizika | Fond | ISM | Dílčí základ daně | Zdanění investičních příjmů | Vysoké ceny | Ekonomiky EU | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Progresivní daň | Průměrná míra inflace | Ministerstvo financí | Bilance | CEE | Vladimir Putin | Ekonomický růst | Komodity | Mzdy | Ruský rozpočet | Analytička | Zadlužování | PMI ve zpracovatelském průmyslu | Studie Forvis Mazars | Vysoký výnos | Hospodaření | Sociální transfery | Český hrubý domácí produkt | Ztráta | Nákup CFD | FXstreet | Obchod | Tomáš Raputa | Tradeři | Riziko | Analytik | Emise | Pražský PX | Trinity | MAM | JPY | Zdravotní pojištění | Hnutí ANO | Transakce | Nástroj | Placení daní | Veřejný sektor | Bonita | Ceny | Financování | Pokles | Války | Ukrajina | Raiffeisenbank | DPH | Predikce | WTI | Praxe | Odborníci | Prezident Vladimir Putin | Náklady na financování | Výnos | Michal Bárta | Růst cen energií | ČEZ | Kapitálové výdaje | CFD | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Zastropování cen | Ceny energií | Energetická krize | Jaromír Gec | Pracovní místa | Zisk | ČNB | Obchodování | Daňový poplatník | Prezident | NKÚ | Státní rozpočet | Management | Nasdaq | Spoření | FXstreet.cz | Obchody | Medián | Celkový deficit | ProCent | Chorvatsko | Situace | USD/CZK | Velký problém | Trader | Dividenda | HDP | Omyl | Ekonom | Optimismus | Rozhodování | Skokový nárůst | Zdanění | Politici | Obchodní bilance | Vyšší inflace | Slovensko | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Ztráty | Rozpočtové příjmy | 1D | Prodejní ceny | Meziroční inflace | Přísná měnová politika | Výběr daní | Akcie | Mzda | Největší ekonomiky | Státní podpora | Zveřejňování výsledků | Tým FXstreet.cz | Češi | Reuters | Vývoj ekonomiky | Technologie | Kurz | Daně | Výsledky | Míra inflace | BHS | Investice | Pro investory | Zdravotnictví | Ohodnocení | Výdaje na obranu | Zisky | Regulace | Zaměstnanci | Fondy | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Pevný výnos | Daňové zvýhodnění | Růst spotřebitelských výdajů | ODS | Ukazatel | Obchodní politika | Měny | Ropa WTI | Daňové příjmy | Hospodářský růst | Spread | Rusko | Poradce | Signál | BHS Štěpán Křeček | Zhodnocení | Ruský prezident Vladimir Putin | Rohlík | TIM | Energie | Objem | Investiční | Ekonom BHS | Příjmy | Správce daně | Prodej | Bloomberg | Dotace | Alena Schillerová | Rozvoj | Rozhodnutí vlády | Udržitelnost | Míra | Výrazný pokles | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | Index S&P 500 | Hrubý domácí produkt | Přehled | Krize | OECD | S&P 500 | JDE | Podpora | Energetická náročnost | Cena | Německo | Makroekonomické ukazatele | Komerční banky | Apple | Zadlužení | Rozpočet | Česká ekonomika | Finanční prostředky | Odvody | Co bude | Inflace CPI | Odhad růstu ekonomiky | DAX | Rezervy | CEE Tax Guide | Zlato | Ekonomika | Schodek | Oslabení | Finanční situace | Energetické krize | Práce | Úspěch | Cíle | Kryptoměny | EET | Bezpečnost | Banky | Vlády | Rychlost | Daně z příjmů právnických osob | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Ministerstvo financí dnes | Štěpán Křeček | Cenné papíry | LSEG | Průměrná mzda | Brokeři | Poslanci | Objem 1 lotu | Služby | Ministryně financí | Fio banka | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Průměrná hodnota | Prodejní cena | Vzdělávání | Problémy ekonomiky | Polsko | Snižování daní | Ropy | Pomalý růst | Hospodářské výsledky | Emitent | Deficit státního rozpočtu | USD | O2 | Zvýšení daní | Nízké úrokové sazby | CZ | Pokles investic | ANO | Paušální daň | Nemovitosti | Rezidenční nemovitosti | Rok 2024 | Nejistota | Den nezávislosti | Investice do fondů | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Česká republika | Swap | Indexy | ECB | HICP | NBP | Splatnost | Měnová politika | Inflační očekávání | Růst produktivity | Vyšší daně | ROCE | Navýšení | Americká cla | Hodnoty měny | EU | Miliardy | Firemní dluhopisy | Zpracovatelský průmysl | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | Prodeje | Pracovní síly | Agentura TASS | Investor | USD/JPY | Ukazatele | Emitenti | Obchodování Futures | Banka | Ocenění | V4
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | Banka | Pokles | Reuters | Trading | Banky | ČTK | Indikátor | 3М | Cena | Pivot