Klíčová slova - Veřejný dluh
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Česko by mělo předsednictví EU využít zejména k nakročení zpět k energetické racionalitě, tedy ke zlevnění energií bez zadlužování
01.07.2022 Česko by mělo své předsednictví EU, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
Eurozónu tvoří 19 členských zemí EU, dvacátou zemí bude Chorvatsko
24.06.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Vedení ECB dnes narychlo mimořádně zasedá. Ve hře je budoucnost předlužené Itálie, a tedy i eura
15.06.2022 Vedení Evropské centrální banky na dnešek narychlo svolává své mimořádné zasedání. Téma se zdá být zřejmé: Itálie. Úrok na dluhu této předlužené ekonomiky se začíná nebezpečně zvyšovat. Rozevírají se totiž nůžky mezi úrokem na dluhu právě Itálie a na dluhu Německa, jenž je obecně považován za bezproblémový. Takovéto rozevírání nůžek je nyní zásadním bolehlavem vedení ECB. Z hlediska ekonomů jde o příznak možného tříštění neboli fragmenatce eurozóny. Jestliže by takovéto tříštění nabylo krajní polohy, je ohrožena samotná existence eura.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
05.06.2022 Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to včera podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Moody's: Česku zhoršení ratingu bezprostředně nehrozí. Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu, důvodem je zejména poměrně nízké celkové zadlužení země
03.06.2022 Dobrou zprávu nese ratingová agentura Fialově vládě: buďte v klidu, rating vám teď nezhoršíme. Česko si prý dokonce může dovolit osekávat dluh pomaleji než okolní země. Potvrzuje se tak, že veřejné finance ČR nejsou v rozvratu, jak se loni mylně tvrdilo v rámci předvolebního boje.
Rozbřesk: V Chorvatsku bude od ledna 2023 fungovat euro
02.06.2022 Dovolená v Chorvatsku bude pro Čechy v roce 2023 zřejmě o něco komfortnější. ECB totiž včera vydala tzv. konvergenční zprávu z níž plyne, že se Chorvatsko může stát počínaje rokem 2023 dvacátým členem eurozóny. Formálně by sice ještě v červenci měly doporučení Evropské komise o tom, že euro nahradí v Chorvatsku kunu, schválit členské země eurozóny, avšak to by již mělo být formalitou.
Kuna v Chorvatsku na vyhynutí
02.06.2022 Dovolená v Chorvatsku bude pro Čechy v roce 2023 zřejmě o něco komfortnější. ECB totiž včera vydala tzv. konvergenční zprávu z níž plyne, že se Chorvatsko může stát počínaje rokem 2023 dvacátým členem eurozóny. Formálně by sice ještě v červenci měly doporučení Evropské komise o tom, že euro nahradí v Chorvatsku kunu, schválit členské země eurozóny, avšak to by již mělo být formalitou.
Anti-inflační boj ECB
26.05.2022 Poslední týdny to vypadá jako by se ECB rozhoupala a konečně začala řešit to, že inflace je permanentně nad cílem a euro na velmi slabých hodnotách, které jí nedovolí ztlumit. Přechod do restriktivnějšího módu měnové politiky v eurozóně však nebude vůbec triviální. Základní překážkou na cestě k normalizaci měnové politiky ECB je totiž veřejný dluh Itálie.
Rozbřesk: Dilema ECB a co řiká nový guvernér ČNB Michl o koruně
26.05.2022 Poslední týdny to vypadá jako by se ECB rozhoupala a konečně začala řešit to, že inflace je permanentně nad cílem a euro na velmi slabých hodnotách, které ji nedovolí ztlumit. Přechod do restriktivnějšího módu měnové politiky v eurozóně však nebude vůbec triviální.
Brusel kvůli ruské invazi odložil znovuzavedení fiskálních pravidel na rok 2024
23.05.2022 Evropská komise (EK) odložila opětovné zavedení rozpočtových a dluhových pravidel Evropské unie na rok 2024. Unijní exekutiva dnes za důvod označila makroekonomický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, zejména pokračující růst cen energií. Ve svých pravidelných doporučeních pro členské země komise konstatovala, že by měly využít investice z mimořádného fondu obnovy pro dosažení rychlé nezávislosti na ruských energiích.
MMF: Potravinová krize v subsaharské Africe může vést k sociálním nepokojům
29.04.2022 Potravinová a energetická krize může v subsaharské Africe vyvolat sociální nepokoje. Upozornil na to Mezinárodní měnový fond (MMF), který snížil odhad letošního hospodářského růstu kontinentu na 3,8 procenta, loni hrubý domácí produkt v Africe vzrostl o 4,5 procenta.
Hlavní obětí amerických jestřábů je japonský jen
22.04.2022 Dolar vlivem očekávaných agresivnějších sazeb Fedu dál roste. Rétorika jestřábů posiluje jeho pozici vůči jenu, sužovaného měkkou politikou Japonské centrální banky.
MMF: Vlády by měly před dopady inflace chránit ty nejzranitelnější
21.04.2022 Vlády by měly daňově podpořit ty nejzranitelnější, kterých se kvůli válce na Ukrajině nejvíce dotkne růst cen energií a potravin a kteří čelí narůstající potravinové nejistotě. Ve své nejnovější zprávě o fiskálním vývoji to včera uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Francii kvůli strachu z vítězství Le Penové rychle rostou úroky na dluhu. ECB chce zavést opatření, která zabrání, aby se takové situace vymkly kontrole
10.04.2022 Vyhlídka na vítězství Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách leká mezinárodní investory. Zbavují se francouzského dluhu, takže Francie čelí citelně vyšším úrokům. Musí nabídnout vyšší úroky, aby jí vylekaní investoři vůbec půjčili. Pokud si tak chce Francie nyní půjčit třeba na deset let, zaplatí nejvyšší úrok za celé období od roku 2015.
Erste Bank: Společnosti MOL nákupy zlevněné ruské ropy a následný prodej pohonných hmot za „západní ceny“, i v Česku, více než kompenzují náklady spjaté se zastropováním cen paliv v Maďarsku
08.04.2022 Rafinační marže společnosti MOL vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže maďarské společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel.
Snížení spotřební daně na pohonné hmoty v ČR pomůže Orbánovi, Putinovi i oligarchovi Sečinovi – za cenu navýšení českého dluhu
08.04.2022 Česká vláda vyjadřuje nespokojenost s tím, jaké marže mají pohonné hmoty. Zatímco ještě v březnu, po prvním vyhodnocení kontrol marží, ministerstvo financí neshledalo žádné závažnější pochybení, nyní už je situace jiná. Marže čerpacích stanic jsou prý v řadě případů opravdu nadměrné, jak kritici upozorňují už v podstatě od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Forex: Nižší růst ekonomiky při vyšší inflaci
18.03.2022 Válka na Ukrajině ovlivnila vývoj globální ekonomiky. Obavy ohledně možného přerušení dodávek energií z Ruska vyhnaly ceny komodit směrem vzhůru, což jen přiživí již tak silné inflační tlaky. Nedostatek energií z Ruska by navíc mohl negativně dopadnout na reálný výkon ekonomik, především těch evropských, které jsou na těchto dovozech vysoce závislé.
Vybrané ekonomické údaje Ruska a Ukrajiny
03.03.2022 Ruská ekonomika závisí zejména na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu. Země má největší rezervy zemního plynu na světě, druhé největší zásoby uhlí a osmé největší zásoby ropy. Rusko je předním světovým vývozcem zemního plynu, druhým největším vývozcem ropy a druhým největším exportérem zbraní. Hodnota přírodních zdrojů tvoří podle odhadu z roku 2019 zhruba 60 procent ruského HDP. Příjmy z prodeje ropy a zemního plynu podle ruského ministerstva financí tvořily v loňském roce 36 procent příjmů státního rozpočtu.
Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Ifo: Koronavirová pandemie způsobila Německu ekonomické ztráty 330 miliard eur
17.02.2022 Náklady na koronavirovou krizi v letech 2020 a 2021 v Německu dosáhly 330 miliard eur (osm bilionů Kč). To odpovídá ztrátě deseti procent hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2019, uvedl dnes na základě svých propočtů ekonomický institut Ifo.
Řecko do konce března splatí poslední půjčky od MMF, řekl ministr financí
14.02.2022 Řecko do konce března splatí poslední tranše záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to dnes řekl ministr financí Christos Staikuras. Primární přebytek nebere v úvahu platby úroků, a pokud země zbývající peníze do konce března splatí, bude to o dva roky dříve, než se zavázala.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí, nižší odhaduje i zadlužení
04.02.2022 Česká národní banka očekává za loňský rok nárůst deficitu veřejných financí na 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,6 procenta. Letos by pak měl schodek klesnout na 4,1 procenta a v roce 2023 na 3,9 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V listopadu banka očekávala pro loňský rok deficit 6,9 procenta, letos 4,4 procenta a v roce 2023 pak 4,2 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 11. února.
Technická analýza páru BTC/USD na 27. ledna 2022
27.01.2022 Mezinárodní měnový fond je znepokojen riziky souvisejícími s dluhopisy krytými bitcoinem, které vydává Salvador. Následně byl Salvador vyzván, aby bitcoiny co nejdříve přestal používat jako zákonné platidlo.
Kde může škrtat Stanjura
23.01.2022 Nová vláda je pod tlakem: musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
MF zhoršilo odhad růstu HDP pro letošní rok, inflaci čeká 8,5 pct.
20.01.2022 Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Fed nechce a nemůže zvyšovat sazby
18.01.2022 Finanční trh v USA byl včera uzavřen z důvodu svátku – Dne Martina L. Kinga. Evropský trh se mezitím obchodoval v kladném pásmu v souvislosti s očekáváním, že ECB možná zvýší svou klíčovou úrokovou sazbu do konce letošního roku o 20 bazických bodů, a nikoliv o 17, jak se očekávalo před týdnem.
Deloitte: Ekonomika letos stoupne o 4 pct a dostane se na úroveň před pandemií
11.01.2022 Růst české ekonomiky letos zrychlí na čtyři procenta z loňských 2,4 procenta. Na konci roku by se tak česká ekonomika mohla dostat na předpandemickou úroveň. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.
Dluh Česka stále dramaticky roste. Vláda čelí dvojímu problému: citelně stoupá „jistina“ dluhu, jež je letos historicky rekordní, i úrok na něm, ten je na maximu od půle roku 2012
10.01.2022 Veřejný dluh České republiky meziročně dále narůstá, ačkoli tempo růstu se zpomalilo. Ve třetím loňském čtvrtletí činil dluh 40,5 procenta HDP. Předloni ve třetím čtvrtletí to přitom bylo 38,1 procenta HDP. Vzestup tedy odpovídá 2,4 procentního bodu. Mezi třetím čtvrtletím 2019, tedy předposledním čtvrtletím před propuknutím pandemie, a třetím čtvrtletím 2020 se dluh zvýšil z 31,3 procenta HDP na zmíněných 38,1 procenta HDP, tedy o 6,8 procentního bodu.
Euro používá 19 z 27 členských zemí EU
30.12.2021 Základní fakta o evropské měně euro k 20. výročí (1. ledna) zavedení eura do oběhu v zemích Evropské měnové unie (EMU):
Fundamentální analýza EUR/USD a GBP/USD na 17. 12. 2021
17.12.2021 Euro upevnilo svou pozici poté, co ECB oznámila své rozhodnutí, ale nedokázalo opustit širší boční kanál, který začal 30. 11. 2021. Libra prudce vzrostla na základě zvýšení úrokové sazby Bank of England.
Západu hrozí „druhý čínský šok“. Přesně před 20 lety Západ přijal Čínu do Světové obchodní organizace, a učinil tak svojí možná největší chybu vůbec
12.12.2021 Přesně před dvaceti lety učinil Západ podle mnohých možná svoji největší chybu vůbec. V čele s Washingtonem podpořil vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO). Členem se někdejší „dílna světa“ stala 11. prosince 2001. Vstup Západu způsobil šok, „čínský šok“, z něhož se dodnes nevzpamatoval.
Světově významná ratingová agentura Fitch potvrzuje Česku rating. Rizikem může být příliš nesourodá koalice Fialovy nastupující vlády, provizorium samo o sobě ne
12.12.2021 Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí
05.11.2021 Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,6 procenta. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V srpnu banka očekávala letos deficit 7,5 procenta, příští rok 5,3 procenta a v roce 2023 5,1 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 12. listopadu.
EU zahájila debatu o postpandemické podobě rozpočtových a dluhových pravidel
19.10.2021 Evropská komise dnes zahájila se státy Evropské unie konzultace, na jejichž základě chce aktualizovat rozpočtová a dluhová pravidla bloku, jež řada zemí není schopna plnit. Podle unijní exekutivy by se měla pravidla zjednodušit a lépe přizpůsobit zejména potřebám masivních investic do klimaticky šetrného hospodářství. Státy přitom mají různý pohled na to, jak moc má unie výši veřejných dluhů a rozpočtových schodků hlídat.
Nad Českem se strhává „dokonalá bouře“ ekonomických trablů, Fiala povládne za trest. Bude čelit drahotě, energetické krizi, krizi autoprůmyslu, nutnosti osekávat stamiliardy…
15.10.2021 Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy si to alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy pořádně „vyžere“. Nad Českem – a nejen nad ním – se totiž strhává „dokonalá bouře“ drahoty, plynové a energetické krize, „čipového hladomoru“, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o (před volbami slíbené) stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Třeba koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů České pošty nebo Českých drah, která povede k propouštění taktéž.
Schodek státního rozpočtu se dále varovně prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně
01.10.2021 Měsíční tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v září nejvyšší od května, když celkový letošní schodek překročil úroveň 300 miliard korun. Státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun.
Česku hrozí dluhová spirála, dluh enormně roste. Úrok na vládním dluhu přitom po včerejším zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima
01.10.2021 Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019. Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.
Vláda pomůže domácnostem v ČR s úhradou plynu či elektřiny, zelenající EU se tak Čechům už nyní notně prodražuje
24.09.2021 Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste až zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech.
Vstoupí Chorvatsko do eurozóny?
22.09.2021 Při nedávné návštěvě výkonného více prezidenta Evropské komise pro ekonomiku, Valdise Dombrovskise, byly s chorvatskými partnery detailně probírány aspekty blížícího se zavedení eura. Přijetí společné evropské měny v Chorvatsku by mělo nastat k 1.1.2023. Platby za veškeré ekonomické aktivity, tedy i s Českou republikou, budou od tohoto data v eurech. Členem Evropské unie je Chorvatsko od roku 2013, od 10.7. 2020 je kandidátem do eurozóny. V současné době se v zemi používají chorvatské kuny. Tato měna je v Chorvatsku od roku 1994, před ní platil chorvatský dinár.
Česko bude muset na elektřinu či plyn chudším přispívat trvaleji. Zátěž to bude hlavně pro střední třídu, hrozí nástup politických extrémistů
20.09.2021 Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech.
ČNB zlepšila výhled veřejných financí
22.08.2021 Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 6,1 procenta. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 5,3 procenta a v roce 2023 na 5,1 procenta. ČNB tak odhad pro letošní a příští rok zlepšila. V květnu banka očekávala letos deficit 8,2 procenta a příští rok 5,4 procenta. Vyplývá to aktuální srpnové zprávy o měnové politice ČNB.
Pád Kábulu může oslabit euro, dát vydělat Erdoganovi a poničit pákistánskou ekonomiku
16.08.2021 Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Bankovní asociace zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky na 3,4 pct.
12.08.2021 Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci. V květnové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,3 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta.
Průzkum: Přijetí eura podporuje 57 pct českých exportérů, čtvrtina je proti
14.07.2021 Přijetí eura v současné době podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů podporuje 57 procent českých vývozců, 29 procent z nich by uskutečnění tohoto kroku uvítalo v co nejkratší době. Společnou evropskou měnu naopak zcela odmítá čtvrtina vývozců, obávají se na příklad rozpadu eurozóny nebo krize eura. Výsledky průzkumu uskutečněným mezi čtyřmi desítkami exportérů dnes na on-line tiskové konferenci představila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
ECB se změní, bude tolerantnější k inflaci, za což jí tleskají země jako Řecko či Itálie. Více si posvítí na klimatické změny a do inflace více zahrne ceny realit, resp. vlastnického bydlení
08.07.2021 Evropská centrální banka dnes zveřejnila výsledky přezkumu své měnové politiky, který probíhal po takřka dvaceti letech od začátku loňského roku. Na jeho základě přelomově upravuje svoji měnovou politiku přijetím nového inflačního cíle ve výši dvou procent. Dosud cíl ECB odpovídal hodnotě poblíž, avšak pod dvouprocentní hranicí.
Pokutování za volný byt, volební priorita ČSSD, nás přibližuje 50. létům
28.06.2021 Minulý týden představené priority volebního programu ČSSD zřetelně dokumentují, že vládní strana po volbách bude usilovat o to, aby prudce rostoucí veřejný dluh spláceli zejména ti nejmajetnější. V tomto smyslu program naplňuje klasickou definici levicovosti. V některých případech však zachází na samou hranu, či dokonce za ni, toho, co je ještě v rozvinuté demokratické a svobodné společnosti běžně přijatelné.
ČSSD chce po volbách lidi pokutovat za volné byty. Bude je pokutovat také třeba za vlastněné autoveterány, vždyť i ty zabírají místo v garážích, ač je nikdo v dopravě běžně neupotřebí?
22.06.2021 Dnes představené priority volebního programu ČSSD zřetelně dokumentují, že vládní strana po volbách bude usilovat o to, aby prudce rostoucí veřejný dluh spláceli zejména ti nejmajetnější. V tomto smyslu program naplňuje klasickou definici levicovosti. V některých případech však zachází na samou hranu, či dokonce za ni, toho, co je ještě v rozvinuté demokratické a svobodné společnosti běžně přijatelné.
Pravidla pro hospodaření zemí EU zůstanou pozastavena i v roce 2022
02.06.2021 „Mnohé státy v Evropské unii si půjčují peníze za záporné úrokové sazby. Jejich motivace splácet dluhy je tedy velice nízká. Nově se nemusí ohlížet ani na pravidla Paktu stability a růstu, která byla v rámci řešení pandemie pozastavena o další rok,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
EK vyzvala státy k další podpoře ekonomik, návrat k pravidům chce v roce 2023
02.06.2021 Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy.
ECB: Největšími riziky pro eurozónu jsou vysoké zadlužení a realitní bublina
19.05.2021 Vysoké zadlužení a realitní bublina patří mezi největší rizika pro ekonomiku eurozóny a její oživení z recese způsobené pandemií nemoci covid-19. Vysoké vládní podpory držely nad vodou velkou část eurozóny v době pandemie. Rušení pomoci však bude obtížné, protože by mohlo zvýšit bankroty a nezaměstnanost, což by zbrzdilo růst a ohrozilo banky. Uvedla to ve své pravidelné zprávě o stabilitě Evropská centrální banka (ECB).
K programu Pirátů a STAN: Bez realistického plánu rozpočtových škrtů přijde euro a daň z nemovitostí, v režii Pirátů a STAN
18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.
Komentář Fidelity International: Výhled pro druhé čtvrtletí a dál: cesta ven ze zimy plné nespokojenosti
13.05.2021 Od začátku druhého čtvrtletí 2021, tedy déle než rok od zavedení vládních omezení, pokračuje globální hospodářské oživení, přestože sílí známky zvětšujících se regionálních rozdílů. Hospodářské škody byly po zimním nárůstu počtu nakažených v některých regionech méně závažné, než se očekávalo. V další fázi pandemie tak bude rozhodující účinná vakcinace. Příběh Covid-19 ale ještě zdaleka nekončí, protože varianty viru začínají být stále problematičtější
Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí. ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura
12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.
ČNB zhoršila výhled veřejných financí pro letošní rok
07.05.2021 Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 6,2 procenta. Příští rok by se pak měl schodek zmírnit na 5,4 procenta. ČNB tak odhad pro letošek zhoršila a pro příští rok zlepšila. V únoru očekávala pro letošní rok schodek 6,5 procenta HDP a pro příští rok 5,6 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněných makroekonomických ukazatelů, které jsou součástí Zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB za týden.
Šéf fondu ESM: Strop zadlužení 60 procent HDP pro země EU již nedává smysl
05.05.2021 Dluhový strop 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) stanovený v Paktu stability a růstu již nemá smysl a měl by být revidován v rámci reformy fiskálních pravidel EU. Uvedl to dnes šéf záchranného fondu eurozóny (ESM) Klaus Regling na semináři belgické centrální banky.
Maďarská vláda chce příští rok snížit rozpočtový deficit
04.05.2021 Maďarská vláda plánuje v příštím roce snížit rozpočtový deficit na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 7,5 procenta, s nimiž počítá na letošek. Uvedl to maďarský ministr financí Mihály Varga, který dnes návrh rozpočtu předložil parlamentu. Vláda nicméně ignoruje varování ze strany maďarské rozpočtové rady, podle které by se měly rozpočtové deficity a veřejný dluh snižovat výrazněji, informovala agentura Reuters.
Italský premiér představil ekonomický plán v hodnotě 222 miliard eur
26.04.2021 Italský premiér Mario Draghi dnes představil parlamentu plán v hodnotě 222 miliard eur (4,75 bilionu Kč), který má pomoci oživit italskou ekonomiku po útlumu způsobeném pandemií nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Reuters.
Převis slovenského dluhu na českým je nejvyšší od roku 2001. Převis slovenských úroků z něj nad těmi z dluhu českého je ovšem v porovnání s tehdejší dobou jen sedminový
22.04.2021 Převis slovenského veřejného dluhu nad českým byl v roce 2020 nejvyšší od roku 2001. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. V případě Slovenska činil loni veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu rekordních 60,6 procenta (viz Graf 1 níže). Dosud Slovensko vykázalo nejvyšší dluh ve své novodobé historii v roce 2013, a sice 54,7 procenta. Český veřejný dluh v poměru k HDP loni dosáhl úrovně 38,1 procenta.
Italská vláda zhoršila výhled ekonomiky, schválila nové stimuly
15.04.2021 Italská vláda dnes snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 4,5 procenta z dříve předpokládaných šesti procent. Schválila rovněž nový balík stimulačních opatření v hodnotě 40 miliard eur (zhruba bilion Kč). Rozpočtový schodek se podle vlády letos vyšplhá na nejvyšší úroveň za 20 let. Pokračující šíření koronaviru v Itálii podkopává hospodářské vyhlídky a zvyšuje vládní výdaje, píše agentura Reuters.
Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...
14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.
Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí, řekl Rusnok
12.04.2021 Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí. V diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to včera řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Změny podle něj budou zřejmě nutné například ve valorizování klíčových položek sociálních transferů včetně důchodů. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zopakovala, že ČR narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024.
Itálie připravuje nový stimulační balík za více než 30 miliard eur
08.04.2021 Italská vláda připravuje nový stimulační balík v hodnotě více než 30 miliard eur (775,3 miliardy Kč) na podporu domácí ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Pomoc zvýší letošní deficit veřejných financí nad deset procent hrubého domácího produktu, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z vlády. Rozpočtový schodek Itálie byl naposledy nad deseti procenty na počátku 90. let minulého století.
Utrácí se za jiné věci než covid, chátrají mosty, miliardy na digitalizaci nejsou vidět. Nejvyšší kontrolní úřad tepe vládu a stát, někde je však jeho kritika sporná
06.04.2021 Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za rok 2020 nekompromisně účtuje se státem a vládou. Kritice podrobuje celou řadu oblastí státní správy, v některých aspektech je ale jeho kritika sporná.
Veřejný dluh ČR loni rostl nejdramatičtěji v historii země, přesto však pomaleji než v dalších zemích Visegrádu. Hrozí zhoršení ratingu a dluhová spirála
01.04.2021 Veřejný dluh ČR stoupl loni v poměru k hrubému domácímu produktu nejvýše od roku 2016, když podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ dosáhl úrovně 38,1 procenta. Oproti roku 2019 tak narostl poměrně dramaticky, totiž z úrovně 30,2 procenta, tedy o bezmála osm procentních bodů. Jedná se o nejvýraznější meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP v historii ČR. Nárůst odpovídající 7,9 procentního bodu předčí jak dosavadní rekordní nárůst z roku 2001, o 5,7 procentního bodu, tak i ten z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize – tehdy nárůst odpovídal 5,3 procentního bodu.
Centrální banka může trvale ulevovat vládě od dluhu i v ČR, dnes totiž prošla novela zákona o ČNB. Je to dobře, ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku
24.03.2021 Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.
Investice do nemovitostí je obranou proti inflaci
18.03.2021 V roce 2020 dosáhla průměrná míra roční inflace v České republice výše 3,2 %, což je osmileté maximum. V meziročním porovnání je to zvýšení o 0,4procentního bodu. Letos prognózy hovoří o jejím poklesu, přesto se s největší pravděpodobností hodnota inflace udrží nad 2procentním cílem České národní banky. Investoři, kteří chtějí nadinflační zhodnocení, budou muset pečlivě vážit, do čeho vložit své peníze.
Řecká dluhová krize dneškem definitivně končí, Atény po třinácti letech vydávají 30letý dluhopis. Řecko si nyní půjčuje za polovinu toho, zač Česko
17.03.2021 Řecká vláda si jde na trh půjčit si na třicet let. Poprvé od roku 2008 proto vydává svůj dluhopis s nejdelší dobou splatnosti. Představuje to symbolickou tečku za řeckou dluhovou krizí. Ta ekonomicky vrcholila v letech 2009 až 2012, politicky pak v roce 2015, kdy vážně hrozil takzvaný grexit, tedy vystoupení Řecka z eurozóny, ba dokonce z EU (právně není možné opustit eurozónu, jedinou možností, jak se vrátit k národní měně, je vystoupit z EU).
Italská ekonomika loni klesla; dluh vzrostl méně, než se čekalo
01.03.2021 Italská ekonomika loni klesla o 8,9 procenta po růstu o 0,3 procenta v předchozím roce. Oznámil to dnes italský statistický úřad ISTAT. Italskou ekonomiku tvrdě zasáhla pandemie, pokles je zhruba v souladu s očekáváním. Rozpočtový deficit a veřejný dluh se loni zvýšily, avšak méně, než se čekalo.
Návrh předsedy Senátu Vystrčila nebezpečně podsouvá, že Češi nejsou solidární. Přitom už nyní nadmíru solidárně pomáhají pandemií poškozeným spoluobčanům, zaměstnancům i živnostníkům
01.03.2021 Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes vyzval ke sdílené solidaritě mez lidmi. V televizním vystoupení navrhl, aby část platu lidí, kteří pracují z domova, většinou úředníků, šla jiným.
Další uzavírka obchodů těžce dopadne na živnostníky a firmy. Z jejich zisků přitom stát žije a podporuje zaměstnanost
26.02.2021 Tuzemští živnostníci trpí, a ještě více budou trpět při chystaném rozšíření uzavírky ekonomiky. O tom není pochyb. Jejich strádání ovšem není až tak dramatické, jak se médii či opozičními lavicemi ve Sněmovně mnohdy nese. V loňském roce jich totiž citelně přibylo.
Rumunsko posouvá plán zavedení eura na rok 2027
19.02.2021 Rumuni nezačnou eurem platit do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to dnes řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.
Rozbřesk: Proč si Italové půjčují rekordně levně, když dluh atakuje 160 % HDP?
15.02.2021 Výnosy italských vládních dluhopisů ke konci uplynulého týdne spadly na historicky nejnižší úrovně – italská vláda si je tak schopná na deset let půjčit za méně než 0,5% úrok. To vše ve chvíli, kdy podle čerstvé prognózy Evropské komise Itálie nedosáhne na předkrizové úrovně HDP ani na konci příštího roku a veřejné zadlužení letos překročí 160 % HDP. Proč tolik optimismu?
Forex trader Ondřej Hartman a jeho týdenní komentář (1.2.2021)
01.02.2021 V minulém týdnu jsme se na měnovém páru EUR/USD nedočkali žádného obchodu podle mého týdenního komentáře, jelikož nedošlo k prolomení žádné vstupní S/R zóny. Volatilita na hlavních měnových párech byla relativně nízká.
MMF: Globální dluh kvůli pandemii stoupl loni na 97,6 procent HDP
28.01.2021 Globální veřejný dluh na konci loňského roku dosáhl 97,6 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžného odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Údaj je mnohem vyšší, než MMF původně očekával, kvůli pandemii nemoci covid-19, která přiměla vlády přijmout fiskální opatření na podporu ekonomik za téměř 14 bilionů dolarů (301 bilionů Kč).
CapitalPanda: „covid-krize“ neodvrátí přijetí Eura v Chorvatsku v roce 2023
21.01.2021 Současná krize způsobená pandemií COVID-19 pravděpodobně o několik měsíců posune termín přijetí eura v Chorvatsku. Zatím je chorvatskou vládou a centrální bankou oficiálně uváděn na 1. leden 2023. S rokem 2023 se jako s nejbližším termínem počítá i díky silné podpoře veřejnosti, kterou přijetí eura v Chorvatsku má.
Nemovitosti v Česku stále rychle zdražují, za posledních pět let druhým nejrychlejším tempem v EU. Dvakrát rychleji než v EU jako celku
17.01.2021 V Česku v uplynulých pěti letech rostly realizační ceny rezidenčních nemovitostí druhým nejrychlejším tempem v EU. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. V loňském třetím čtvrtletí – za něž jsou k dispozici nejnovější dostupná data – vzrostly v porovnání s průměrem roku 2015 ceny bytů a domů v ČR o 55,4 procenta. Výrazněji v celé EU zdražovaly v daném období ceny rezidenčních realit už pouze v Maďarsku, a to o 80,1 procenta. V Evropské unii jako celku, bez zahrnutí Británie, vzrostly v letech 2015 až 2020 ceny o 27,60, tedy jen zhruba polovičním tempem v porovnání s vývojem v ČR.
Nemovitosti v Česku zdražují během pandemie podobně jako před ní, na úrovni celé EU dokonce ještě rychleji. Lidé napříč Evropou se totiž v rostoucí míře bojí inflačního znehodnocení úspor
14.01.2021 Ve třetím loňském čtvrtletí zdražovaly nemovitosti v ČR pátým nejrychlejším tempem v EU, meziročně o 8,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. Rychleji nemovitosti zdražovaly už pouze v Lucembursku a v sousedních zemích Polsku, Rakousku a na Slovensku.
Česko ve třetím čtvrtletí 2020 korigovalo svůj veřejný dluh, ten se však letos dostane nad úroveň 40 procent. Hrozí zhoršení ratingu
11.01.2021 Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
Hospodaření státu končí rekordní „sekerou“ dějin. Mezi nejdražší položky patří „rouškovné“ pro důchodce, výdaje na zdravotní pomůcky, testy a vakcíny a na programy Antivirus
05.01.2021 Hospodaření českého státního rozpočtu za rok 2020 končí suverénně největší „sekerou“ v historii veřejných financí České republiky. Výsledný schodek 367,4 miliardy korun by byl ještě začátkem roku 2020 zcela z říše sci-fi. Bohužel, v důsledku koronavirové krize se stává smutnou skutečností. Jen slabou útěchou je to, že deficit je od poloviny loňského roku plánován na 500 miliard korun. Toto číslo je třeba vnímat v kontextu tuzemského legislativního procesu jako maximální možné, nikoli jako částku, s níž bychom měli poměřovat nynější výsledek.
Weidmann: Vlády nemohou donekonečna spoléhat na nízké úroky
31.12.2020 Vlády členských zemí eurozóny, které v důsledku pandemie covidu-19 výrazně zvýšily veřejný dluh, by se neměly spoléhat na to, že Evropská centrální banka (ECB) bude donekonečna držet úrokové sazby na nízké úrovni. Uvedl to podle agentury Reuters šéf německé centrální banky Jens Weidmann v rozhovoru s listem Rheinische Post.
Britská ekonomika ve čtvrtletí vzrostla o rekordních 16 procent
22.12.2020 Britská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla o rekordních 16 procent, což je lepší výsledek, než ukazovaly předběžné údaje. V konečné zprávě to dnes oznámil britský statistický úřad. Země tak částečně smazala propad z předchozích třech měsíců, kdy již naplno čelila dopadům pandemie. Rekordní jsou ale také objemy peněz, které si vláda právě na řešení dopadů pandemie půjčuje.
Poslanci dnes zřejmě definitivně schválí daňový balíček, a tedy i další obrovské zadlužení. Snížení daní by však mělo usnadnit zotavení české ekonomiky v příštích dvou letech
22.12.2020 Poslanecká sněmovna dnes rozhodne o konečné podobě vládního daňového balíčku, přičemž prezident Miloš Zeman uvedl, že jej vetovat nebude. Poté, co balíček v listopadu Sněmovna schválila zejména díky hlasům poslanců hnutí ANO a ODS, dočkal se poměrně mírného přepracování v Senátu. Senát zejména prosadil snížení sumy, o kterou se má navýšit základní sleva na dani na poplatníka. Zatímco ze Sněmovny šel do Senátu návrh na zvýšení této slevy z nynějších 24 840 korun na 34 125 korun, senátní návrh počítá jen s navýšením na 27 840 korun. To ve výsledku znamená, že zaměstnanci si stále výrazně polepší, ale přece jenom o něco méně, než pokud by prošla původní, sněmovní verze balíčku.
Japonská vláda kvůli pandemii schválila rekordní rozpočet
21.12.2020 Japonská vláda dnes schválila návrh rozpočtu na příští fiskální rok v rekordním objemu 106,61 bilionu jenů (22,3 bilionu Kč). Země se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru a se stárnutím populace, což je v Japonsku vleklý problém. V poslední době se ale tématem stávají i bezpečnostní problémy, uvedla agentura Kjódó. Rozpočet bude v rekordním objemu už devátým rokem a nyní počítá i s rezervou pěti bilionů jenů na budoucí dopady pandemie. Fiskální rok v Japonsku začíná v dubnu.
Koronavirus - propady HDP a některých oborů, velké zadlužování
18.12.2020 Koronavirus je hlavním tématem tohoto roku, a jelikož se rok 2020 pomalu chýlí ke konci, tak jsme pro naše čtenáře připravili další ze série článků na toto téma. Tentokrát přinášíme výběr dopadů šíření nového typu koronaviru na světovou ekonomiku a na vybrané obory v letošním roce.
Japonsko chystá kvůli pandemii rozpočet v rekordním objemu
17.12.2020 Japonsko plánuje na příští finanční rok základní rozpočet v rekordním objemu 106,61 bilionu jenů (22,1 bilionu Kč). Rekordní bude už devátým rokem a nyní počítá i s rezervou pěti bilionů jenů na budoucí dopady koronavirové pandemie. S odvoláním na vládní zdroje to dnes uvedla agentura Kjódó. Fiskální rok v Japonsku začíná v dubnu.
Nejdůležitější ekonomické události roku 2020
14.12.2020 Rok 2020 se zcela jistě zapíše do historie. Byl to neuvěřitelný rok plný šílených událostí a v podstatě vše se točilo kolem koronaviru. A jelikož se blíží konec roku, tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice v tomto roce.
Daňový balíček usnadní návrat do normálu. Výraznější veřejné zadlužování je vždy varovné
06.12.2020 Veřejná debata, jež se velmi živě rozproudila po sněmovním schválení daňového balíčku, je začasté především smutnou přehlídkou široce rozšířené nevíry ve schopnost jednotlivého občana vzít svůj osud pevněji do rukou. A díky snížení daní ze mzdy rozhodovat po svém o větším objemu peněz. Zřejmě jde ještě od důsledek socialistického kolektivismu, jehož pozůstatky ulpěly hluboce v duši a mysli mnohých z nás.
Faktory, které determinují kurzy měn
01.12.2020 Devizový trh je ve srovnání s akciovými či dluhopisovými trhy mnohem komplikovanější. Predikce směnného kurzu zahrnuje predikci výkonnosti celých ekonomik. Při určování směnných kurzů hraje roli řada faktorů. Tento článek uvádí a vysvětluje některé důležité faktory, které mají zásadní vliv na měnové kurzy.
Británie si kvůli koronaviru dál půjčuje rekordní částky
20.11.2020 Britská vláda si v říjnu vypůjčila 22,3 miliardy liber (656,8 miliardy Kč), což je rekord za jakýkoliv dosavadní říjen. Země se dalším zadlužováním snaží získat peníze na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Částka za letošní říjen je o 94 procent vyšší než loni v říjnu, ukazují dnešní data britského statistického úřadu. Měsíčně se tyto údaje v Británii začaly zveřejňovat v roce 1993, uvedl server BBC.
MMF: Globální ekonomika oživuje, ale může ztrácet tempo
19.11.2020 Globální ekonomika oživuje z hluboké koronavirové krize, ale objevují se signály zpomalení v zemích, kde se zvyšuje počet nemocných. Uvedl to Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své zprávě zveřejněné před schůzkou představitelů skupiny 20 největších ekonomik světa G20. Zpráva zdůrazňuje, že globální oživení je nerovnoměrné, a varuje, že krize pravděpodobně zanechá hluboké a rozdílné jizvy.
Dluh eurozóny byl letos v polovině roku vůči dluhu České republiky nejvyšší v tomto tisíciletí. Česko bylo loni druhou nejprůmyslovější ekonomikou v EU, vyplývá z nových dat Eurostatu.
28.10.2020 Letos v prvním pololetí došlo k citelnému růstu zadlužení napříč Evropou. Vyžádala si jej protipandemická opatření, resp. nutnost boje s jejich ekonomickým dopadem. V České republice narostl veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu z úrovně 30,2 procenta na začátku roku na 39,9 procenta k 30. červnu. To představuje nárůst o 9,7 procentního bodu.
Česko se kvůli koronaviru zadlužilo měně výrazně než v průměru země EU. Reakce trhů na poslední debatu Trump–Biden je omezená: Trump se prý sice zlepšil, Bidenův náskok ale nedotáhne
23.10.2020 Česko se v letošním prvním pololetí, v době vrcholící koronavirové krize, zadlužilo méně než země EU v průměru. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu narostla mezi druhým čtvrtletým roku 2019 a druhým čtvrtletím roku letošního z 32,6 na 39,9 procenta, tedy o 7,3 procentního bodu. Průměrně v EU přitom v témže období došlo k nárůstu o 8,1 procentního bodu.
Dluh Británie přesahuje 2 biliony GBP a dosahuje nejvyšší úrovně za posledních šest desetiletí
21.10.2020 Celkový veřejný dluh Velké Británie dosáhl v září výše 2 bilionů GBP, což podle úřadu pro národní statistiku (ONS) představuje 103.5% hrubého domácího produktu (HDP) a nejvyšší úroveň od roku 1960. Jen za měsíc září dosáhla zadluženost země 36.1 miliard liber, což je nad prognózami a nejvyšší zaznamenanou měsíční hodnotou.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
21.10.2020 1) Jak vstupujeme do posledního čtvrtletí roku, u něhož si asi nejeden člověk přeje, aby nikdy nenastal, přetrvávají výrazné dopady globální pandemie na nejrůznější sektory - od energetiky až po zemědělství. Protože virus zuří dál a na vakcínu budeme nejspíš čekat ještě celé měsíce, je naší jedinou jistotou nejistota. Na trhu tak bude nadále panovat volatilita a nepředvídatelné podmínky. K tomu se navíc přidávají geopolitická rizika - zejména s ohledem na nadcházející americké prezidentské volby, které budou 3. listopadu pravděpodobně mnohem těsnější, než naznačují průzkumy.
Británie si rekordně půjčuje, dluh dosáhl 103,5 procenta HDP
21.10.2020 Britská vláda si v prvním fiskálním pololetí kvůli pandemii způsobené šířením nového koronaviru půjčila rekordních 208,5 miliardy liber (6,2 bilionu Kč). Veřejný dluh tak dosáhl 2,06 bilionu liber (61,3 bilionu Kč), což bylo 103,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To představuje nejvyšší podíl dluhu na výkonu ekonomiky od roku 1960, uvedla dnes agentura Reuters.
MMF: Vyspělé státy nebudou muset kvůli pandemii moc šetřit
15.10.2020 Vyspělé státy, které mají přístup k úvěrům, si nebudou muset kvůli koronavirové krizi pro zdraví svých veřejných financí příliš utahovat opasek. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl Vítor Gaspar, který má v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) na starosti rozpočtovou politiku. Za globální finanční krize, která vrcholila v roce 2009, přitom MMF nabádal k šetření, připomíná britský ekonomický deník.
Související klíčová slova:
FOREX | Partneři | FXstreet | Technická analýza | Money management | Bitcoin | Fundamentální analýza | Čínský jüan | Intervence | Kvantitativní uvolňování | Price Action | Brexit | Řecko | Čína | Japonsko | Finance | Peníze | Bank of Canada | Expert | Akciové indexy | Akciový index | Moody's | Fitch | Inflace | Deflace | OECD | EUR/USD | GBP/USD | USD/JPY | AUD/USD | EUR/GBP | Nasdaq | Dow Jones | Mario Draghi | Světová banka | Rusko | USA | NFP report | Nezaměstnanost | Británie | Britská libra | OPEC | Spotřebitelská důvěra | Maďarský forint | Koruna | G20 | Euroskupina | Evropská unie | Grexit | Ruský rubl | HDP | Obchodní deník | Devizové rezervy | Mexické peso | Dluhová krize | Divergence | Měnová politika | Forexový trh | Austrálie | Německo | Francie | Pražská burza | Česká měna | Polsko | Turecko | Španělsko | Apple | Evropské akcie | Kypr | Analytik | Ceny ropy | Spekulace | Ropa Brent | Ropa WTI | USD/CNY | Česká koruna | ETF | Dluhopisový trh | Dividendy | Světová ekonomika | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Lehman Brothers | Americká ekonomika | Daně | Podpora ekonomiky | Akciové tipy | Rizika | Politika | Export | Import | Průmyslová výroba | Ekonomové | Akciové trhy | Ekonomika eurozóny | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Důvěra investorů | Ekonomické události | Obchodování na burze | Měnové trhy | Interactive Brokers | Ekonomické prognózy | Eurodolar | Cenné papíry | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Aktiva | Akvizice | Alert | Americký dolar | Analýza | Zhodnocení | Bank of England | Bankovní rada | Beta | Bloomberg | Bod | Breakout | Bundesbank | Burza | Béžová kniha | CFD | CME | Cash flow | Centrální banka | Centrální banky | Stock | Konsolidace | Devizový trh | Nesoulad | Dividenda | Dividendový výnos | Dluhopis | Dolarový index | ECB | EFSF | ERM | ERM II | ESM | Ekonomika | Emerging markets | Emise | Euro | Eurobondy | Eurozóna | Evropská centrální banka | Evropská komise (EK) | FOMC | Index FTSE 100 | FX | Fed | Finanční trh | Finanční trhy | Fiskální politika | Forex trader | Futures | Fúze | G7 | Grafy | High | IFO index | IPO | ISIN | Index PX | Index spotřebitelských cen | Indikátor | Indikátory | Intradenní obchodník | Investice | Investor | Investování | Japonský jen | Kapitálový trh | Komodity | Korekce | Kotace | Kurz | Kurzové riziko | Kurzy měn | LES | Likvidita | Long | Long pozice | Lot | Low | MMF | MT4 | Maastrichtská kritéria | Margin | Risk | Marže | MetaTrader | Momentum | Měna | Finanční instituce | Měnový pár | Měny | Nabídka | Stavební povolení | Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Nástroj | Obchodní bilance | Obchodník | Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby | Opce | Open | Pakt stability | Parita | Peněžní zásoba | Platforma | Portfolio | Pozice | Prémie | Rally | Rating | Ratingová agentura | Reinvestice | Repo sazba | Reserve Bank of Australia | Reserve Bank of New Zealand | Rezistence | Platina | Riziko | Rizikové měny | Ropa | S&P 500 | Saldo běžného účtu | Schodek rozpočtu | Sentiment | Short | Směnný kurz | Splatnost | Spotová cena | Spread | Statut | Support | Timeframe | Trader | Trading | Trend | Trigger | Tržní kapitalizace | Ukazatel | VIX | VaR | Volatilita | Výkonnost | Výnos | Výnosnost | WTO | Zisk na akcii | Zlato | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Americká měna | Analytici | Banky | Doporučení | EUR | USD | Commerzbank | Dluhopisy | JPY | CHF | AUD | GBP | ČEZ | Obchodování | Obchodování na forexu | JPMorgan | Morgan Stanley | EMU | Goldman Sachs | Regulátor | Evropa | Japonské akcie | Panevropský index | Finanční krize | Citigroup | Cena zlata | Cena ropy | Hospodářský růst | Německá ekonomika | Investiční příležitosti | FTSE | Ekonomika Spojených států | Komerční banka | Patria | Bank of America | Americký prezident | XTB | BOSSA | Admiral Markets | Indexy | Úroková sazba | OSN | Americká lehká ropa | Globální ekonomika | Investoři | Produkce ropy | Fond | Exxon Mobil | Ekonomie | Stimulační opatření | Program nákupů dluhopisů | EU | Finanční sektor | Ministři financí | Vývoj ceny | Aukce | Zasedání ECB | Ekonom | Business | Pravděpodobnost | Drahé kovy | BNP Paribas | Výnosy dluhopisů | Makroekonomická data | Zisk | Ziskový obchod | Komise pro cenné papíry a burzy | Těžba ropy | Dluhopisové trhy | Sázka | Ceny komodit | Kurz koruny | Zkušenosti | Panika | Optimismus | Výsledky | Strach | Index nákupních manažerů | Bohatství | London Stock Exchange | Euronext | Japonská měna | RBNZ | Intervenovat | ČSOB | Partners | Deloitte | Obchodovat | Ondřej Hartman | Investiční bankovnictví | Deutsche Bank | Stoxx 600 | Světová obchodní organizace | Analytický tým | Regulace | Financování | Investiční společnosti | Investovat | Makro | USDX | Index cen | Index CPI | Eurostat | Český statistický úřad | Portugalsko | EUR/HUF | Obchodní deficit | LYNX | BTC | Donald Trump | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Zásoby ropy | Dukascopy | Japonská centrální banka | ADP report | Financial Times | Bankrot | Ceny akcií | Obchodníci | Vzdělávání | Praxe | Centrální bankéři | USDJPY | Raiffeisenbank | Global macro | Delta | Index | Podpora | Volatilní | Akcie Apple | Akcie Erste | Akcie Microsoft | Akciové burzy | Americká centrální banka | Americká centrální banka FED | Analytika | Analýza trhu | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Brent | Brokers | Burzovní indexy | Capital Markets | Cena | Cena akcií | Cena ropy WTI | Čínská ekonomika | Conference Board | CZK | Česká ekonomika | České akcie | České koruny | Členové eurozóny | Členské země eurozóny | Členské země Evropské unie | Devizové trhy | Dluh Řecka | Dolar | Dukascopy Europe | Ekonomická krize | Ekonomický kalendář | Ekonomický růst | Ekonomický výhled | Ekonomika USA | Elektřina | Engulfing | Eura | Evropská banka | Evropská měna | Evropská měnová unie | Evropské měny | Exchange | Finanční prostředky | Fiskální rok | Fitch rating | Fondy | Forexu | FXstreet.cz | GDP | GfK | Graf | Guvernér české národní banky | Guvernér ČNB | HDP Číny | HDP Ruska | HDP USA | Hrubý domácí produkt | HSBC | Index Dow Jones | Index Nasdaq | Index PMI | Investice do akcií | Investice do fondů | Investice do nemovitostí | Investiční | Investiční poradenství | Investiční portfolio | Investing | Investování do nemovitostí | Irsko | ISM | Jádrová inflace | Japonská ekonomika | Japonské firmy | Jiří Rusnok | JP Morgan | Kapitálové trhy | Krize eurozóny | Kurz kuny | Kurzy | Libra | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Management | Market | Markets | Měnové kurzy | Měnový kurz | MetaTrader 5 | Meziroční inflace | Minimální mzda | Míra inflace | Nákup dluhopisů | Nemovitosti | Nové trhy | Oslabení koruny | Oslabení měny | Patria Online | PayPal | Pips | Pivot | Portfolia | Prezidentské volby | Pro investory | Prognóza | Převodník měn | Pšenice | Rakousko | Reuters | Ropy | Rubl | Ruská ekonomika | Růst HDP | Řízení rizika | Signály | Státní dluh | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Stoxx | Španělská ekonomika | TopForex | Trh | Tržní hodnota | Tržní podíl | Ukrajinská ekonomika | Velká Británie | Volatility | Volkswagen | Výprodej | Vývoj cen ropy | WTI | Zavedení eura | Země EU | Země eurozóny | Zemní plyn | Zpráva | Zprávy | Železná ruda | Předpověď | Zisky | Tradeři | CNBC | EIA | Komise pro cenné papíry | Andrej Babiš | Bill Gates | Čistý dluh | EBITDA | Ekonomika EU | Christine Lagarde | Indie | Jeff Bezos | MIC | Ministerstvo financí | P.A. | Petr Kellner | Redukce | ROCE | Sell | Small caps | Tovární objednávky | Tranše | Vláda ČR | Crédit Agricole | Itálie | Spojené státy | Převis | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Úvěr | Světové ekonomiky | Bohatý | eBook | Komise | Kontrakt | Federální rezervní systém | Volby | Fundamentální data | S/R zóny | Rozhovor | Know-how | Vzdělání | Burze | Skvělý zisk | Aramco | Moody's Investors Service | Markit | Dow Jonesův index | DPA | Jackson Hole | Microsoft | Bankovní sektor | Česká bankovní asociace | ANZ | Baker Hughes | David Marek | Institut Ifo | Investing.com | Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) | NATO | Moody's Analytics | Next Finance | BBC | Hospodářské vyhlídky | Oslabení eura | Reporty | Zvyšování sazeb | Obchodní nastavení | Ceny nemovitostí | Thomson Reuters | Technický výhled | Uložení peněz | Brazílie | Zasedání centrální banky | Finanční systém | Nákupy dluhopisů | Podnikání | Euro vůči dolaru | BMW | Automobilový průmysl | Erste Bank | Mark Carney | Der Spiegel | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Stock Exchange | Evropské banky | Rheinische Post | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Výnosová křivka | Energie | Severomořská ropa | Rada ČNB | Podnikatelé | Malý prostor | Podnikatelská důvěra | Kč/EUR | Kč/USD | Il Sole 24 | Rosněfť | Christine Lagardeová | Agentura Reuters | Bankovnictví | Fidelity International | Evropský stabilizační mechanismus (ESM) | Forbes | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Vývoj měnového páru EUR/USD | Vývoj měnového páru | Vývoj měnového páru GBP/USD | Vývoj měnového páru USD/JPY | Vývoj dolarového indexu | Mezinárodní ratingové agentury | Mezinárodní instituce | České firmy | Economic | Inflační tlaky | Akcie v USA | Ekonomické dopady | Akcie v Asii | IHS | Globální finanční krize | Britská centrální banka | Program nákupu dluhopisů | Daňové příjmy | Vladimir Putin | Americký akciový index | Šok na trhu | S&P Global | Globální ekonomiky | Agentura Bloomberg | Biliony dolarů | Miliardy dolarů | Vládní dluhopisy | Odchod z EU | Britský ministr financí | Fitch Ratings | AAA | Summit EU | Alibaba | Halliburton | Dnes na trzích | Propad | Vystoupení z EU | Úvěrový rating | Kryptoměny | Les Echos | Ropné společnosti | Severomořská ropa Brent | Citi | S&P | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Mezinárodní ratingová agentura | Agentura S&P | Guvernér | Agentura Moody's | Agentura Fitch | Marže společností | Zahraniční investice | Ztráty | Politická nejistota | Zvýšení úrokových sazeb | Bezpečné útočiště | Posílení koruny | Čínské akciové trhy | Dnešní údaje | Historická minima | Evropský trh | Nejistota | Erste | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Saúdská Arábie | Největší banky | Rozpočtová pravidla | Stagnace | London Stock Exchange (LSE) | Tempo růstu | Prodej aut | Akcionáři | Daně z příjmů | Libra k dolaru | CySEC | Zajištění | Výrobní index PMI | FTSE 100 | Digitální měny | Tesla | Měnové zóny | Dluhové krize | Agentura AFP | Výnos desetiletých dluhopisů | Kryptoměna | Ekonomický institut | Kapitalizace | Výhled | Francouzská ekonomika | Bankéři | Poplatky | Rekordní maxima | Britská vláda | Exxon | Chevron | Payrolls | Konsensus | Mzdy | Dobré výsledky | Úspěšné obchodování | Britská ekonomika | Americký trh práce | Predikce | Světová obchodní organizace (WTO) | Ekonomická situace | Světový obchod | Hospodářská situace | Záchranný bankovní fond | Bankovní fond | Bankovní unie | Průzkum | Data z amerického trhu práce | Bankovní systém | Krize | Investiční rozhodnutí | Opatření na podporu ekonomiky | Analytický tým FXstreet.cz | FCA | Finanční ústav | Snížení úrokových sazeb | Pierre Moscovici | Výnosy | Shazování peněz z vrtulníku | Měnový pár USD/JPY | Japonská vláda | Česká vláda | Očekávání analytiků | Ekonomické údaje | ISTAT | Index cen domů | Softbank | ARM Holdings | Příjmy | Vydávání dluhopisů | Dun & Bradstreet | Návratnost investice | Podnikatelská aktivita | Indexy PMI | Údaje o inflaci | ČTK | Země G20 | Růst ekonomiky | Pokles ekonomiky | Belgie | HDP eurozóny | Rozjednané prodeje domů | HDP Británie | Program kvantitativního uvolňování | Členské země EU | Výhled ekonomiky | Hlavní ekonom | Švédsko | Norsko | Dánsko | Očekávání | Evropský statistický úřad Eurostat | Globtrex | IHS Markit | Flash Crash | Obchody s akciemi | Makléřské firmy | Ranní nadhoz | Krize eura | Zahraniční forex | Výnosy řeckých dluhopisů | Goldenburg Group | BHS | Globtrex.com | Aleš Michl | Breakout Trader | Kurzové intervence | Investiční firmy | Vladimír Pikora | Jan Dvořák | BTC/USD | ERM-2 | Jerome Powell | LYNX Trading | Panevropský index STOXX 600 | Štěpán Hájek | Robinhood | Lithium | Jak fungují akcie | Obchodování na trzích | Vzácné kovy | Kurz eurodolaru | Kobalt | Airbnb | Geopolitická rizika | Globální akcie | Obchodní války | Krypto | Bitcoiny | Virtuální měny | Růstové akcie | Analytik finančních trhů | OPEC+ | Obchodní válka | Přijetí eura | Podniky | Evropské akciové trhy | Renaissance Capital | Globální růst | Technologické akcie | FAANG | Inflace v eurozóně | Akcie společnosti | Objem obchodování | Americké dluhopisy | Forint | Ekonomické krize | Šéf Fedu | Posílení kurzu | Fond kvalifikovaných investorů | Index Stoxx 600 | TradeCentrum | Czech Fund | Profesionální obchodník | USMCA | Nové peníze | Použití finanční páky | Přímé zahraniční investice | Reakce trhu | Ruská centrální banka | Dodávky ropy | Pokles cen ropy | Propad cen ropy | Long obchod | Goldenburg Group Ltd | Růst úrokových sazeb | Primární nabídka | Posilování české koruny | Jiné měny | Daňové reformy | Zvyšování úroků | Růst zisků | Anticyklické akcie | Zvýšení úrokové sazby | EK | M5S | Náklady na úvěry | Evropská komise | Pohyby na trzích | Základní úroková sazba | Šéf ECB | Vývoj finančních trhů | Bloomberg Economics | Fiskální pakt | Budoucnost eura | Vstup do eurozóny | Evropský stabilizační mechanismus | Záchranný bankovní fond (SRF) | Evropský fond finanční stability | Pojištění vkladů | Jednotný řešící mechanismus (SRM) | Česká firma | Financial Times (FT) | Zadluženost | Carige | Odhady analytiků | Čínské firmy | Společnost Apple | Volatilita na trzích | Oslabení amerického dolaru | Úrokové sazby ČNB | Majetek | Analytici společnosti | Ukončení obchodní války | Dluhopisy Saúdské Arábie | Mezinárodní dluhopisy | SABIC | Nemovitostní trh | Obchodovat s akciemi | Sazby ČNB | Problémy Evropy | Evropské dluhopisy | Globální dluh | Pozornost trhu | Primární nabídka akcií | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Zvýšení sazeb ČNB | Rekordní růst | Světové finanční trhy | Market alert | Cena zemního plynu | Uber Technologies | Odpůrci eura | Rozdílové smlouvy | Veřejný dluh Francie | Dluh zemí eurozóny | Veřejný dluh zemí eurozóny | Statistický úřad | Podnikatelská nálada | Podnikatelská nálada v Německu | Inflační očekávání | Short obchod | CNY | Nejznámější kryptoměny | Německé firmy | Ceny pohonných hmot | Odhad růstu ekonomiky | Společná měna | Boris Johnson | Nabídka akcií | Americké společnosti | Snížení sazeb | Ferrari | Dolarové sazby | Čínský trh | Prezidentka ECB | Akcie a ETF | Cena železné rudy | Gazprom | NASDAQ 100 | Defenzivní akcie | Obchodní konflikt | Vývoj na trzích | Výnosové křivky | Pokles cen | Snížení úroků | XTB Research | Štěpán Křeček | Ministerstvo obchodu | Šéfové států | Řešení krizí | Britský premiér | Oživení ekonomiky | Nejlidnatější země světa | Pohonné hmoty | ISM index | Kapitálové výdaje | Kristalina Georgievová | Růst mezd | Tisk peněz | Deficit rozpočtu | Deficit rozpočtu Itálie | Saudi Aramco | Televize CNBC | Kjódó | Agentura Kjódó | Denní graf | Italská vláda | Italská ekonomika | Thomas Cook | Snížení daní | Kurzarbeit | Investujte do akcií | Předstihové indikátory | Platinové akcie | Akcie roku 2019 | Akcie roku | Investice do platiny | Jak se stát lepším investorem | Antiticyklické akcie | Akcie stabilních společností | Cyklické růstové akcie | Čeští ekonomové | RISK-ON | Hospodářské dopady | Vyšší úrokové sazby | Největší ekonomika | Druhá největší ekonomika | CzechTrade | MMF Kristalina Georgievová | Šéfka MMF | Obchodujte | Tým FXstreet.cz | Trinity Bank | Investice do fondu | Hospodářské krize | Platební společnost | TikTok | Huawei | Vatikán | Digitalizace | Rozpočtová politika | Automobilky | Čistý zisk | Obchodní model | Rozpočet | Hazard | Rozpočtový schodek | Celkové příjmy | Deficit | Prohloubení schodku | Akcie Erste Group | Prezident Donald Trump | WIFO | Michal Dvořák | Ropný gigant | Německá vláda | Výdaje státního rozpočtu | Ropné firmy | Trinity | Jakub Seidler | LNG | Objem | Bílý dům | Ekonom BHS | BHS Štěpán Křeček | Obchod | Trh práce | Obchodní dohody | Nobelovy ceny za ekonomii | Vyšší volatilita | Včerejší obchodování | Přijmout euro | Růst spotřebitelských cen | Šéf Fedu Jerome Powell | Cena severomořské ropy Brent | Cena severomořské ropy | Americká lehká ropa WTI | Hrubý domácí produkt České republiky | ČSÚ | Nejlepší internetové akcie | Internetové akcie | Firma | Maloobchodní sektor | Risk-off | Parlamentní volby | Olívia Lacenová | Svíčková formace | TradingEconomics | Ceny v průmyslu | Růst cen | Borsa Italiana | Server BBC | Maďarská centrální banka | Produkty obchodované s finanční pákou | Studie | Vysoké riziko | Zpráva CNBC | Bilance | Index DOW | Hospodářský růst Evropy | Ekonomický vývoj | Vysoký veřejný dluh | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Erste Group | Avast | Vývoj trhu | Generální ředitel | PSA | GM | Ukrajina | Lagardeová | Amazon | Nízké úrokové sazby | Philip Lowe | Výhled růstu Japonska | Nadhodnocení | Nulový úrok | Úrok | Tiffany | LVMH | Miliardy | Vyhlídky | EBRD | Průzkumy | Legislativa | Čínský vicepremiér | Vicepremiér | Liou Che | Walt Disney | 5G | AFP | Vývoj ceny americké ropy | Vývoj ceny americké ropy WTI | Ceny americké ropy WTI | Technická analýza GBP/USD | Technická analýza EUR/USD | Chilské peso | Finanční rezervy | Dlužníci | Valdis Dombrovskis | FT | Naše ekonomika | Růst české ekonomiky | Domácí poptávka | Meziroční růst HDP | Helena Horská | Ekonomka Raiffeisenbank | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Chování čínských spotřebitelů | Globální trh | Technické rezistence | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | Hospodaření státu | Omezení těžby | Předpovědi | Technologický sektor | E-shopy | ČSOB Petr Dufek | Petr Dufek | Průmysl | ADP | Poslanecká sněmovna | HUF | PLN | Mario Centeno | Šéf euroskupiny | Na burze | Centrální banka USA | Gabriel Štefaňák | Propouštění | Dnešní data | Impuls | Rozhodnutí o úrokové sazbě | Rostoucí náklady | General Motors | NTT | Docomo | Ceny potravin | Rozvoj | Tuzemský průmysl | Stavebnictví | Koruna dnes | Zdražování | Sociální sítě | Problémy | NAFTA | Vládní výdaje | Finanční ztráty | Tomáš Holub | Americké ministerstvo práce | Zasedání FOMC | Prognózy | Ruská ropa | Státy EU | Goldenburg | ECB Christine Lagardeová | Prezidentka ECB Christine Lagardeová | Soukromý sektor | Světové obchodní organizace | Výhled do budoucna | Plyn | Nálada | Kontrakty | Koruna zpevnila | Ekonomické zpomalení | Prohlášení | Alstom | Moskva | PSA Group | HDP Německa | PKN Orlen | Časopis Forbes | Společnost Huawei | Americká automobilka | Farmaceutická společnost | Londýnské akciové burzy | Huawei Technologies | Airbus | Nord Stream | Nord Stream 2 | Akciový index Dow Jones | Události ve světové ekonomice | Nejdůležitější ekonomické události | Události roku | Událostí ve světové ekonomice | Škoda Auto | Míra | Premiér Babiš | Úroky | Konec roku | Německý PMI | Měnové politiky | Bankovní rada České národní banky | Hypotéky | Smartwings | Premiér Boris Johnson | Důchod | Předseda | Americké centrální banky | Trumpova administrativa | Vojtěch Benda | Kupní síla | Metalurgie | Záporné úrokové sazby | Paolo Gentiloni | Eurokomisař | Italský premiér | Nejziskovější | Disney | Rozpočtové politiky | Andrew Bailey | TASS | Ministr hospodářství | CECE | Lámání rekordů | Český plynárenský svaz | Zákon o sankcích | Bydlení | Uber | Česká zbrojovka | Eugal | Ztráta | Úbytek | NERV | Hlavní akciové indexy | Giuseppe Conte | ACEA | Miliardy korun | KLDR | Výnosy státních dluhopisů | Peking | Počet výdělečně činných osob | Wirecard | Hospodářský růst v Německu | Schodek státního rozpočtu | Ceny dluhopisů | Obchodní podmínky | Ziskovost | Tuzemská ekonomika | Hospodaření | Paschal Donohoe | Nízké ceny ropy | Jestřábí hlasy | Stephen Poloz | Američané | Bruno Le Maire | Odškodné | General Motors (GM) | Výroba aut | Výroba aut v Německu | Washington | VDA | Finální odhad | Federální úřad pro letectví | Americký Federální úřad pro letectví | FAA | Letecké společnosti | Miliardy eur | Čeští exportéři | Von der Leyenová | RBA | Asociace exportérů | Budoucnost | OX Capital Markets Ltd | Ifo | Clemens Fuest | Experti | Zemědělství | Příjmy domácností | Poradenství | Nový rekord | Ministerstvo práce | Čínský vicepremiér Liou Che | Hodnota primární veřejné nabídky akcií | Hodnota primární veřejné nabídky | Podnik | Luboš Růžička | Zpřísnění měnové politiky | Rozpočtový přebytek | Snížit úrokové sazby | Růst cen potravin | Míra zadlužení | Nejnižší dluh | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Bankroty | Americké ministerstvo financí | Růst německé ekonomiky | Kryptoměny bitcoin | Meziroční růst spotřebitelských cen | Americké ministerstvo | Americké ministerstvo obchodu | Nájemné | Nižší růst | Velké firmy | Angela Merkelová | Kancléřka Angela Merkelová | Německá kancléřka | Komunikace | Francouzská vláda | Astrazeneca | Trump | Mezinárodní organizace práce (ILO) | Mezinárodní organizace práce | ILO | Chudoba | Prezident | Koronavirus | Výsledky průzkumu | Paypal Holdings | Brand Finance | Značka Amazon | Google | 100 miliard dolarů | Trhy | Šíření nového koronaviru | Ursula von der Leyenová | Světová zdravotnická organizace | WHO | Evropské ekonomiky | Pražské burzy | Šíření koronaviru | Ratingová agentura Fitch | Rating České republiky | Nový virus | Virus | Jüan | Negativní dopad | Eva Zamrazilová | Pokles | Situace | České měny | Ifo Clemens Fuest | Prezident Ifo | Romain Boscher | Důchody | Nejvýraznější pokles | Odhad letošního růstu HDP | Odhad letošního růstu | Provozní zisk | Meziroční růst | Zdravotní pojištění | Růst inflace | SARS | Epidemie koronaviru | Pandemie koronaviru | Pandemie | Vysoká inflace | Burzy v Šanghaji | Boeing | Rozpočtový deficit Itálie | Deficit Itálie | Výstupy | Lehká ropa WTI | Deficit italského rozpočtu | Raiffeisenbank a.s. | FIAT | Zpomalení růstu | Zlepšení | Úsilí | Světová zdravotnická organizace (WHO) | Obchody | Výdaje | Platit daně | Daň z příjmu | Next Finance Vladimír Pikora | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Dopady koronaviru | Dinár | Převody peněz | Americká společnost | SEC | NFP | Postmates | Snowflake | Americké ekonomiky | Ekonomický dopad | Britský statistický úřad | Medvědi | Prodávající | Poptávky po ropě | Organizace zemí vyvážejících ropu | Dopady koronaviru na ekonomiku | Růst sazeb | Marek Mora | Státní dluh ČR | Výrobce elektromobilů | COVID-19 | Kukuřice | Expanzivní fiskální politika | Zadluženost Španělska | Deutsche Telekom | Ekonomické aktivity | Výhled úvěrového ratingu | Výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti | Gilead Sciences | Dopady epidemie koronaviru | Šíření koronavirové nákazy | Cestovní kanceláře | Průměrná mzda | Americký Fed | Stabilita | Sestupný trend | Cestovní ruch | Toyota | Vývoj | Analytická společnost | Nová data | Šok | Snížení těžby | Martin Gürtler | Mzda | České mzdy | Současná cena | Společnost IHS Markit | Aktuální Price Action | Obrovská panika | Panika na ropě | Londýnský index | Inflace v únoru | Obrovské ztráty | Videokonference | Lídři EU | Rishi Sunak | Pomoc ekonomice | Premiér Giuseppe Conte | Italský premiér Giuseppe Conte | Restrikce | Hospodářský šok | Negativní hospodářské dopady | Prudký pokles | Rozhodnutí centrální banky | Poradci | Aerolinky | Air France-KLM | Lufthansa | Opatření proti koronaviru | Deficit státního rozpočtu | Bankovky | Mince | Bankovky a mince | Tržní podmínky | Profitovat | Solidarita | Dostatek likvidity | Vládní představitelé | Desetileté dluhopisy | Restriktivní opatření | Stimuly | Italské dluhopisy | Evropské země | Unijní instituce | Brusel | Letectví | Záchranné balíčky | Pokles HDP | Fiskální politiky | Kabinet | Energetické společnosti | Zrychlení inflace | Největší propad | Vyšší úrok | Chod firem | Šíření viru | Burzy cenných papírů | ECB dnes | Odhad inflace | Propad poptávky | Spotřebitelé | Šíření nového typu koronaviru | Nemoc COVID-19 | Automobilka | Dopady koronavirové pandemie | Dopady pandemie | Historie | Počet nakažených | Čerpací stanice | Spiegel | Žádosti o podporu | Dopady krize | Onemocnění | Dolar zpevňuje | Vládní podpory | Levnější půjčky | Rating vyšší | Zásobníky | Internetový obchod | Prodeje domů | Další pokles | Ekonomiky zasažené krizí | Koronavirová krize | Unilever | MF | Ošetřovné | Hlavní centrální banky | Pravidla EU | Ministryně práce a sociálních věcí | Ministryně práce | Jana Maláčová | OSVČ | Německá automobilka | Automobilka Volkswagen | Skupina Volkswagen | Škoda | Index ISM | Rozpočtovaný schodek | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Il Sole 24 Ore | Asociace | Páka | Iracionální | Výrobce letadel | Úrokové sazby na nízké úrovni | Hotovost | Taro Aso | Fiskální balík | Pandemie nemoci COVID-19 | Pandemie nemoci | Alena Schillerová | Ministryně financí | Babišova vláda | Index podnikatelské aktivity | Spoření | Klaus Regling | Stabilizační mechanismus | Sněmovna reprezentantů | Další růst | Růst | Vyšší výnosy | Německý parlament | American Airlines | Úbytek pracovních míst | Roberto Azevedo | Koronavirové krize | Poslanci | Signál | Ratingová agentura S&P | Instituty | Počet žádostí o podporu | Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Biliony | Potenciál | Evropský parlament | Bankovní asociace | ČBA | Česká bankovní asociace (ČBA) | Koronové dluhopisy | Platební neschopnosti | Sněmovna reprezentantů USA | Boj s koronavirem | České vlády | Rozsáhlé propouštění | Německý statistický úřad | Ministryně financí Alena Schillerová | Odklad hypoték | Viry | Šíření nákazy | Bulharsko | Unijní země | Fiat Chrysler | Reálné mzdy | Podnikatelé a firmy | Ekonomiky | Ekonomický propad | Nigérie | Angola | Alžírsko | Těžba ropy v Angole | Společnost Walt Disney | Italové | Slovensko | Války | Schodek | Aukce státních dluhopisů | Organizace | LTV | Deficit veřejných financí | Americké žádostí o podporu | British Airways | Britská letecká společnost | Letecká společnost | Společnost British Airways | Závislost | Práce | Koronakrize | Afrika | FAO | Údaje | IATA | Výhled ratingu | Dlužník | Ekonomické škody | DPH | Obchodovat s cennými papíry | Novela zákona o ČNB | Novela zákona | Opatření proti šíření koronaviru | Sociální nepokoje | Poradenské firmy | Veřejný sektor | Kvantitativní uvolňování ČNB | Možnosti obchodování | Pohonné hmoty v ČR | Dopady koronavirové krize | Jihoevropské země | Ministři | Oživení ekonomik | Ekonomické oživení | Nemovitosti v ČR | Světoví těžaři | Přední světoví těžaři | Znárodnění | Italský dluh | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Pákistán | Rozpočtový schodek USA | CRFB | Výbor pro zodpovědný federální rozpočet | Výbor pro zodpovědný federální rozpočet (CRFB) | Veřejný dluh Spojených států | Nejvyšší soud | Nejvyšší rozpočtový deficit | Výpadky | Více peněz | Peníze z vrtulníku | Majitel | Úspory | Hospodářské oživení | Prognóza Evropské komise | Otevírání ekonomiky | Otevírání ekonomik | Statistiky | Americké univerzity | Malé podniky | Návrat do práce | Rizikové averze | Propad ceny | Guvernér australské centrální banky | Největší ekonomika eurozóny | Chesapeake Energy | Finanční pomoc | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | Premiér Andrej Babiš | Uvolňování karanténních opatření | SARS-CoV-2 | Reddit | Debata | Soukromá spotřeba | Břidlicové ropy | Posílení | Omezení pohybu | Náklady na obsluhu dluhu | Premiéři zemí Evropské unie | Výrobce letadel Boeing | Výkon dolaru | Nové zakázky | Dluh Itálie | Christos Staikuras | Automobilka Škoda Auto | Automobilka Škoda | Podpůrná opatření | Lucembursko | Poklesy HDP | Evropské méně | Ekonomika oživuje | Propad poptávky po ropě | Cestování | 737 MAX | Americká centrální banka (Fed) | Pracovní síly | Norwegian Air | Ryanair | Volvo | Osobní výdaje | BCM | Ekonomická realita | Zaměstnanci | Gilead | Společnost Gilead | Řecký dluh | Dopravci | Růst výnosů | Soud | Herbert Diess | Koncern Volkswagen | Oddlužení | Soud v Karlsruhe | Karlsruhe | Propad zaměstnanosti | Čínský dovoz | Dovoz | Vývoz | Zdražení ropy | Oživení hospodářství | Státy eurozóny | Historicky nejnižší | Růst zadlužení | Zadlužení | Expanze | Bezpečnost | Propad veřejných financí | Italský statistický úřad | Italský statistický úřad ISTAT | Dluhy | Toyota Motor | Společnost Avast | Členské státy | Členské země | Pokrok ve vývoji | ONE | Riziko korekce | Světové hospodářství | Rekordní propad | Vývoj ekonomiky | Vakcína | Jukos | Hans Dieter Pötsch | Předseda dozorčí rady | Koronavirová pandemie | Podnikatelské aktivity | Podnikatelské aktivity v eurozóně | Aktivity v eurozóně | Předsedkyně Evropské komise | Renault | Úvěry britské vlády | Britský veřejný dluh | Umělé inteligence | Vládní pomoc | Tisknout peníze | Ekonomický institut Ifo | JDE | Unie | Propady HDP | ČR | Záchranný program | Prezidenti a premiéři | Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie | Salesforce | Koronavirové pandemie | Hertz | Německý Spolkový sněm | Spolkový sněm | Nissan | Francouzská automobilka | Automobilka Renault | Počet nemocných | Zadlužení firem | Česká zbrojovka Group SE | Česká zbrojovka Group | Zbrojovka | Pozitivní sentiment | PEPP | Londýnské burzy | Antivirus | Čínská poptávka | Rekordní nárůst | Německé vládní strany | Předkrizové úrovně | Počet nových žádostí o podporu | Berlín | Používání eura | Mário Centeno | Hertz Global Holding | Hertz Global | Rozpočtový deficit USA | Období krize | Místopředseda Evropské komise | La Stampa | Stimulační balík | Podpůrné programy | CapitalPanda | BCM Begin Capital Markets CY Ltd | BCM Begin Capital Markets CY | OX Capital Markets | Jozo Perić | Znepokojení na trhu | Negativní výhled | Dluh Británie | 100 procent HDP | Političtí vůdci | Videosummit | Závěr dnešního obchodování | Bezpečná měna | Covid | Tiff Macklem | Zahraniční kapitál | Německá finanční společnost | Společnost Wirecard | Podmínky půjčky | Snížení nákladů | Druhá vlna | Nové žádosti o podporu | Práce z domova | Vlna koronaviru | Živnostníci | Chesapeake | ONS | Český stát | Letošní úroda | Úroda | Úroda obilovin | Společnost Uber | Situace na trhu práce | Dopad pandemie | Ant | Japonská společnost | Střední kurz | Chorvatsko | Americký výrobce letadel | Ocenění | Americká společnost Apple | Šance | Stellantis | Chrysler | Ceny | Viktor Orbán | Premiér Viktor Orbán | Praha | Summit Evropské unie | Dluh státu | Spotřební daně | Technologické společnosti | Salesforce.com | CVVM | Burzovní hodnota | Životní úroveň | Následky pandemie | Celkový výsledek | Záchranné programy | COVID III | Americké žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Čínská společnost | Výhled německé ekonomiky | Odhad růstu HDP | Důvěra | Výhled ratingu USA | Turistický ruch | Ant Group | Odhad vývoje ekonomiky | Výhled veřejných financí | Damoklův meč | Bruegel | Cenové hladiny | Letošní úroda obilovin | Letecká přeprava | Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu | Erdogan | Turecký prezident | Recep Tayyip Erdogan | Americké ministerstvo spravedlnosti | Pandemická situace | Upozornění na rizika | Vládní koalice | Veřejný dluh Británie | SkyBridge Capital | Nový stavební zákon | Stavební zákon | Globální pandemie | Airbus Group | Zrušení superhrubé mzdy | Výrobní index | Americký soud | Představitelé ECB | Klimatické změny | Odborníci | Zdanění | Automobilka PSA | Fiat Chrysler (FCA) | Nvidia | Sazba hypoték | Průměrná sazba hypoték | Rezidenční nemovitosti | Zadlužení Německa | Americký podnik | Program Antivirus | Cena elektřiny | Německý rozpočet | Politici | Objemy peněz | Plynovody | Primární veřejné nabídky akcií | Primární veřejné nabídky akcií (IPO) | Zadlužení země | Nárůst HDP | Biden | Průměrný kurz koruny | Druhá vlna koronaviru | Český veřejný dluh | Česká republika | Cineworld | Společnost Cineworld | Nejvýraznější růst | Odvolací soud | Fyzické akcie | Energetický sektor | Vyjádření premiéra | Měnový fond | Jens Klatt | Paul Milgrom | Robert Wilson | Ceny bytů | Americké prezidentské volby | Výrobce letecké techniky | Globální veřejný dluh | Kompenzační programy | Významné riziko | Příjmy z prodeje ropy | Koncern | Andorra | Digitální převody peněz | Nařízení | Dluh eurozóny | Veřejné finance ČR | Odklad splátek | Státy Evropské unie | Vakcína proti covidu-19 | Letecká doprava | Snižování daní | Srovnání fiskální politiky | Srovnání měnové politiky | Politická stabilita | Daňový balíček | Zelené investice | Akcie americké společnosti | Norwegian Air Shuttle | LATAM Airlines | Největší IPO | Největší IPO roku | IPO roku | Prezidenti Turecka | TCL | Vakcinace | Trans Adriatic Pipeline | Alexandre de Juniac | Virgin Atlantic | Výsledky makroekonomických statistik | Očkování | Data o vývoji HDP | Rozpočtové deficity | Rozpočtové deficity vlád | Deficity vlád | Velké zadlužování | Zadlužování | Finanční společnost | PX Pražské burzy | NBP | Maďarská vláda | Orbán | Rekordní rozpočet | Balík stimulačních opatření | Předsednictví EU | Cenné papíry a burzy | Boeing 737 Max | Nízké úroky | Stimulační balíček | Emise dluhopisů | Poptávka po plynu | Počasí | Růst ceny | PMI ve výrobě | Autopůjčovna Hertz | Salutem | Salutem Fund | Zhoršení ratingu | Nemovitosti v Česku | Znehodnocení úspor | Evropské centrální banky | Francouzský dluh | Covid-krize | Vakcína proti covidu | BlackBerry | Masivní spekulace | Vypuknutí pandemie | Obchodní deficit USA | Evropský výrobce letecké techniky | Rumunský ministr financí | Florin Citsu | Rumuni | Digi24 | Bukurešť | Plán zavedení eura | Počet živnostníků | Air | Americký Federální úřad pro letectví (FAA) | Tržní rizika | Uvolnění rozpočtových pravidel | Půjčky od MMF | Silný růst | Britská společnost | Pandemie covidu-19 | Analýza EUR/USD | Fidelity | Řecká vláda | Hodnotové akcie | Zpravodajské události | Veřejný dluh ČR | Organizace OSN pro výživu a zemědělství | Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) | Prudký růst cen | Používání kryptoměn | Eurokomisař pro ekonomiku | AA | Formace Bearish Engulfing | Bearish Engulfing | Ekonomický plán | Premiér Mario Draghi | Italský premiér Mario Draghi | Odhad letošního růstu ekonomiky | Rostoucí ceny | Šéf fondu ESM | Dluhový strop | Reformy fiskálních pravidel EU | Reformy fiskálních pravidel | Revize fiskálních pravidel | Revize fiskálních pravidel EU | Pakt stability a růstu | Tempo ekonomického růstu | Otevření ekonomik | Ceny realit | Malta | Těžaři | Oslabení | Zisk před zdaněním | Růst úroků | První zvýšení sazeb | MNB | Spotřeba domácností | Salvador | Cíle | Zneužití tržní síly | Tržní síly | Dodávky plynu | Platidlo | Konkurence | Revolut | Prodej | Jednotné měny | Zavedení jednotné měny | Dolar dnes | Zajímavý rozhovor | Pokutování za volný byt | Volný byt | Cenové stability | Technologie | Americký výrobce | Rekordní schodek | Nabídky akcií | Pivovar | Tempo zdražování | Český vývoz | Raiffeisenbank Helena Horská | Rada guvernérů | Základní úrokové sazby ČNB | Odvětví | Divize | Flexibilita | Výrobce elektromobilů Tesla | Rekord | Bilion | Německý automobilový koncern | Automobilový koncern | Rakouská bankovní skupina | Bankovní skupina | Skupina Erste Group | Thomas Schäfer | Ministerstvo spravedlnosti | Daňový poplatník | Chování | Takata | Letecká společnost Virgin Atlantic | Společnost Virgin Atlantic | Základní sazby | Sekce měnové | Britská společnost Cineworld | Německý výrobce | Pád Kábulu | První odhad | Vyšší úroky | Funkční období | Společnosti | Měnové unie | Neúspěch | Opatření | Chorvatská ekonomika | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Energetika | Zvyšování sazeb ČNB | Růst sazeb ČNB | ČSSD | Německá automobilka Volkswagen | Úročení | Energetická krize | Hospodářské soutěže | Snížení dluhu | Nová vláda | Zákonné platidlo | Vylepšení teorie aukcí | Nobelovy ceny | Češi | Energetické krize | Prodeje ropy | Rekordní ceny | Zdravotnictví | Rozpočtové schodky | Obilí | Rumunsko | Pozornost | Zprostředkovatelé | Veřejné investice | Fialova vláda | Odhad vývoje veřejných financí | Soud v Haagu | Společnost | Zoufalství | Týdenní pivot | Pivotní body | Týdenní pivotní body | Obchodní výhled | Další růst sazeb | Dopady inflace | Nexi | Lockdowny | TIM | Zprávy z krypto | Omikron | Rozhodnutí o úrokových sazbách | Zprávy z krypto průmyslu | 3М | Arm | Prognózy inflace | Ekonomické ztráty | Kritéria konvergence | Konvergence | Covidové krize | Kosovo | Ruský plyn | Nemoc covid-19 | Průměrná míra inflace | Rozhodnutí japonské centrální banky | Válka na Ukrajině | Instituce | Spotřební zboží | Základní úrok | Přerušení dodávek ruského plynu | Invaze na Ukrajinu | Bezpečnostní situace | Ruské invaze na Ukrajinu | Ruská invaze na Ukrajinu | Ruská invaze | Ruská agrese | Kyjev | Západní společnosti | Harmonizovaná inflace | Invaze | Snížení spotřební daně | Řetězce | Zahájení ruské invaze | Zahájení ruské invaze na Ukrajinu | Nákup ruské ropy | Velké korporace | MOL | Růst cen energií | Potravinová krize | Potravinová a energetická krize | Occidental | Zavedení rozpočtových a dluhových pravidel | Znovuzavedení fiskálních pravidel | Posílení kapacit LNG | Vedení ECB | Zavedení eura v Chorvatsku | Přijetí | Daň z mimořádného zisku | Daň z mimořádných zisků
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Trh | Pozice | Reuters | Výhled | ČTK | Banky | Rezistence | Banka | FOREX | Obchodování | EUR/USD | Indikátor | Graf | ROCE | Cena | Dolar
