Otevřené ekonomiky

ČNB dnes rozhoduje mezi ropou, Fedem a politikou. Příměří USA–Írán jí dává důvod vyčkávat, Fed a Babišův tlak naopak přitvrdit
18.06.2026 Výsledek dnešního měnověpolitického jednání České národní banky je po delší době dosti nevyzpytatelný. Bankovní rada rozhoduje, zda ponechat základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta, nebo ji zvýšit na 3,75 procenta, ve chvíli, kdy během několika desítek hodin promluvily hned tři neopominutelné okolnosti: Spojené státy a Írán podepsaly předběžné příměří, americká centrální banka – Fed – vyslala zřetelněji jestřábí signál, než se čekalo, a česká centrální banka zároveň opět čelí politickému tlaku premiéra Andreje Babiše, který požaduje nižší úroky – nejnověji ve svém včera zveřejněném podcastu SorryJako.

HDP Irska se propadlo o 12 % 🚨
04.06.2026 Irská ekonomika v prvním čtvrtletí výrazně oslabila, když hrubý domácí produkt klesl o 12 %. Hlavním důvodem byl prudký propad sektoru ovládaného nadnárodními společnostmi, který se oproti předchozímu čtvrtletí snížil o 27 %. Právě tento segment má na irská makroekonomická data mimořádně silný vliv, protože v zemi působí velké množství mezinárodních firem z oblasti technologií, farmacie a dalších globálně orientovaných odvětví.

Česko je zpět u normálu jen zdánlivě. Jakýkoliv šok nás z něj může dostat, říká ekonom Komerční banky Jan Vejmělek
08.04.2026 Česká ekonomika se po letech inflace, energetické krize a mimořádných šoků podle všeho stabilizuje, definitivní návrat k normálu je ale stále nejistý. „Jakýkoliv šok nás z něj může dostat,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky. V rozhovoru vysvětluje, proč tuzemský růst táhne hlavně domácí poptávka, jak velké riziko dál představuje Německo, proč Česká národní banka zatím nemá velký prostor pro snižování sazeb a co mohou s českou ekonomikou udělat geopolitické otřesy, dražší energie i zhoršující se stav veřejných financí. Rozhovor vznikal v době zvýšené geopolitické volatility; klíčovým faktorem dalšího vývoje zůstává délka a intenzita energetického šoku.
Další články k tématu Otevřené ekonomiky

Globální obchodní tlaky, ale i světlé stránky
18.11.2022 TLAK: Objem světového obchodu je pod tlakem. Hospodářský růst se zpomaluje, poptávka se přeorientovává ze zboží na služby a obchodní bariéry se zvyšují. To kompenzuje rozplétání dodavatelských řetězců. WTO vidí, že objem světového obchodu letos zpomalí na 3,5 % z loňských 9,1 % a výhled na rok 2023 snížila na 1 % - zpomalení může přijít brzy. Přední společnost v kontejnerové dopravě Maersk vidí „temná mračna na obzoru“ a doručovatelský gigant FedEx předpovídá „celosvětovou recesi“. Otevřené ekonomiky zaměřené na zboží, jako je Německo, by trpěly oproti „uzavřenějším“ zemím nebo zemím zaměřeným na služby od USA a Číny po Španělsko a Itálii.

Ranní zpráva z FOREX trhu: Americká centrální banka sníží úrokové sazby
31.07.2019 Americká centrální banka dnes poprvé za posledních deset let sníží úrokové sazby. Fed pravděpodobně zopakuje, že i nadále hodlá monitorovat všechna rizika v domácí i světové ekonomice a nechá si tak otevřené dveře pro další snížení úrokových sazeb. Evropská ekonomika ve druhém čtvrtletí pravděpodobně mírně zvolnila. Čekáme růst HDP na úrovni 0,3 % q/q. Včera jsme vydali naše nové Ekonomické výhledy.

Analytici: Celní válka se bude stupňovat, ohrozí hlavně malé ekonomiky
12.03.2025 Obchodní válka mezi USA a EU se bude nejspíš dále stupňovat. Zavádění cel ale nepomůže ani jedné ze stran, neboť hrozí růst inflace a zpomalení hospodářského růstu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Největší riziko podle nich cla představují pro malé otevřené ekonomiky, mezi které se řadí i Česká republika.

ING: Z velkých ekonomik ohrožuje krize nejvíce Německo a Kanadu
01.04.2020 Z velkých světových ekonomik ohrožují otřesy vyvolané šířením koronaviru nejvíce Německo a Kanadu, a to kvůli jejich závislosti na obchodu. S odvoláním na zprávu analytiků ING Group o tom dnes informovala agentura Bloomberg.

ČNB: Devizové intervence jsou nyní účinným nástrojem
05.04.2013 Přímé ovlivňování kurzu, tzv. devizové intervence, jsou v malé otevřené ekonomice s úrokovými sazbami...

Čína slibuje silný obrat kormidla směrem k tržní ekonomice
12.11.2013 Trhy budou hrát v čínské ekonomice „rozhodující“ roli, zaznělo dnes překvapivě otevřeně z Pekingu na závěr čtyřdenního...

Babišova vláda si bude moci snáze půjčovat, a to masivně i koruny nově tištěné Českou národní bankou. Kvantitativní uvolňování se zabydluje ve střední a východní Evropě
24.03.2020 Kvantitativní uvolňování se plně zabydluje v zemích střední a východní Evropy. I v těch, které nesdílí euro, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Česko. Vlády a centrální banky těchto zemí podnikají legislativní kroky k tomu, aby ke kvantitativnímu uvolňování mohlo docházet, případně už takové opatření přímo provádějí či signalizují.

Ropný šok: Česká ekonomika je odolnější než dříve
19.03.2026 Tato analýza představuje odhad dopadů dočasného i trvalého zvýšení cen ropy v závislosti na jeho velikosti na českou ekonomiku, inflaci, úrokové sazby a kurz koruny. Obecně má 10% kladný šok do cen ropy podle našeho odhadu jen omezený vliv na dynamiku HDP i inflaci, zatímco trvalé zdražení ve stejném rozsahu již přináší viditelný nárůst inflačních tlaků, zvýšení úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů doprovázené citelnějším oslabením koruny.

Trumpův úder na Mexiko je varováním i Česku. Zvyšuje riziko cel na evropská auta
31.05.2019 Miluji cla. Tak se americký prezident Donald Trump letos v únoru vyznal z jedné ze svých lásek. A letošní květen byl pro něj vskutku „měsícem lásky“. Lásky ke clům. Jeho májová láskyplnost však nevěstí nic laskavého pro zbytek světa, a už vůbec ne pro malé otevřené ekonomiky typu České republiky.

Hrozba stagflace může být reálná
12.05.2020 Česká národní banka opět uvolnila svoji měnovou politiku dalším výrazným snížením hlavní úrokové sazby. Z hlediska mainstreamu se jedná o očekávaný krok, když všechny velké centrální banky konají v tomto duchu; z hlediska malé otevřené ekonomiky s vlastní měnou lze toto rozhodnutí také brát jako potvrzení návratu k diskreci, tedy odklonu ČNB od dřívějších pravidel.
Související klíčová slova:
Premiér Andrej Babiš | Tuzemské státní dluhopisy | Zvyšování cel | Odvětví | Energetický šok | Dovoz do USA | Měnová politika centrální banky | Hlavní ekonom | Irská ekonomika | Veřejné finance | CFA Institute | Vývoj v Evropské unii | Použití finanční páky | Stavební sektor | Výše sazeb | Dostupnost energií | Domácnosti a spotřeba | Výkyvy | Otřesy | Průmyslová ekonomika | Investiční řešení | Vývoj veřejných financí | Devizové rezervy ČNB | Teorie komparativních výhod | Americká centrální banka | Pravděpodobnost | Sazba hypoték | Růstový diferenciál | Diverzifikace | Průběh íránské krize | Ekonomiky | Inflace a úrokové sazby | Prague Economic Papers | Domácnosti | Investování | Směrnice | Příjmy státního rozpočtu | Omezení hypotéčních úvěrů | Snížení úrokových sazeb | Jestřábí Fed | Míra úspor | České vlády | Válka v Íránu | Výnosy | Vysoké riziko | Konflikty | Íránské krize | Významné riziko | Geopolitické otřesy | Politika | Očekávání | Irsko | Zvýšení sazeb | VŠE v Praze | Makroekonomické prostředí | Volatilita | Růst | MiFID II | Nižší úroky | Vývoj na Blízkém východě | Hrozba | Investiční doporučení | Výhled | Ceny pohonných hmot | Nižší daně | Zpomalující německý průmysl | Meziroční růst | Investujte zodpovědně | Trh | Korunové úrokové sazby | Rozdílové smlouvy | Globální ekonomiky | Eura | Komise | Nejistoty | Inflace k normálu | Průmysl | Priorita české vlády | Konflikt na Blízkém východě | Ekonomika a geopolitika | Fiskální politiky | Zahraniční poptávka | Zpráva | Centrální banky | Inflace | Lukáš Kovanda | Komoditní šok | Nařízení Evropského parlamentu | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Bydlení | Budoucnost | Benzín | Prudký propad | Covid | Koruna | Komise v přenesené pravomoci | Válka | Hospodářská politika | Stárnutí populace | Snižování sazeb | Finance | Volatility | Investiční bankovnictví | Česká koruna | Společnosti | Pohonné hmoty | Marketingová komunikace | Objemy obchodů na trhu s českou korunou | Rozhodnutí ČNB | Farmacie | Pozitivní zpráva | Vice | Míra úspor domácností | Pandemie covidu | Analytici | CL | Ekonomická priorita | Vývoj | Úroková sazba | Konkurenceschopnost | Poptávka | Exportní země | Správná strategie | Dluhopisy | Vysoké inflace | Riziko ztráty | Nízké sazby | Varování | Spotřebitelská důvěra | Stav české ekonomiky | Sazby ČNB | MIFID | Koncentrace | Podnikání | Celková inflace | Investiční strategie | Ropa | Národní banka | Hypoteční sazby | Úrokové prostředí | Fiskální politika | Odliv kapitálu | Ropný šok | USA | Růst mezd | Ekonomové | Spojené státy | Aktuální situace | Makroekonomická data | 3М | Komoditní | Propady cen | Pandemie | Tržní výnosy | Firmy | Sazby | Reálné mzdy | Úrokové sazby | Odcházející eura | Flexibilita | Návrat k normálu | Peněžní prostředky | Repo sazby | Prostředky | Výdaje | Fed | Pozitivní faktor | Trhy | Poskytování nových hypoték | Český stavební sektor | Podnikání na kapitálovém trhu | Americká centrální banka FED | Rizika | Eurozóna | Babiš | Byrokratické zátěže | Úspory | Sektor služeb | Komodity | Mzdy | Poradenství | Společnost | Politika centrální banky | Velké riziko | Finanční podmínky | Úvěry na bydlení | Obchod | Drobný investor | Riziko | Trinity | MAM | Šok | Plyn | Ceny | Financování | Pokles | Války | Centrální banka | Evropské centrální banky | Rozvolnění | Ekonom Komerční banky | Instituce | Výnos | 256/2004 | Trinity Bank | Rozhovor | Spotřeba domácností | Minulá výkonnost | Energetická krize | Írán | ČNB | Dovoz | Zahraniční investoři | Obchodování | Jan Vejmělek | Úroky | Ceny ropy | Uvolněná fiskální politika | Předpověď | Naše ekonomika | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Zemní plyn | Společnost XTB | Situace | Velký problém | Sazby beze změny | Investiční produkty | Investiční výdaje | HDP | Ekonom | Rozhodování | Dolar | Zkapalněný zemní plyn | Investování je rizikové | Meziroční růst spotřebitelských cen | Vyšší inflace | Známky oživení | Přirážka | Ztráty | Česká národní banka | Průmyslníci | Světová ekonomika | Češi | Vývoz | Globální ekonomika | Prognózy | Kurz | SOK | Daně | Jádrová inflace | Silnější dolar | Bankovní rada | Investice | Investujte | Nezávislost | Komunikace | Německý průmysl | Demografie | Dražší energie | Hospodářství | Důvěra | České dluhopisy | Export | Signál | Potenciální ztráty | COVID-19 | Propad HDP | Devizové rezervy | Hypotéky | Vývoz do USA | TIM | Energie | Objem | Investiční | Příjmy | Bloomberg | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Míra | Národní rozpočtová rada | Výkonnost | Hrubý domácí produkt | Stavebnictví | Krize | Obnovitelné zdroje | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Cena | Německo | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Snížení sazeb | Česká ekonomika | Ekonomická rizika | Rezervy | Reputace | Ekonomika | Geopolitika | CFA | Odpovědnost | Oslabení | Finanční situace | Energetické krize | Cíle | ČNB dnes | Důchodový systém | Banky | Česká průmyslová výroba | Vlády | Nebezpečí | Politický tlak | Správa | XTB | Německá průmyslová výroba | Mzdový růst | Inflační tlaky | Služby | Ceny energetických komodit | Návrat inflace | Zrychlení inflace | Investoři | Nižší sazby | Politika Fedu | Ceny potravin | Bankovní rady ČNB | Projekce | Nařízení | Ropy | Velké centrální banky | Cena ropy | Propad | Bankovnictví | ANO | Objemy obchodů | Finanční ztráty | Economic | Nemovitosti | Andrej Babiš | Státní dluhopisy | Měnová politika | Doporučení | Inflační očekávání | Vyšší daně | ROCE | Paradox | EU | Investor | Volný obchod | Banka | Domácí poptávka
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | 3М | Pokles | Trading | Banka | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot




