Klimatické strategie

23.11.2021 Žádná z velkých bank v eurozóně nesplňuje očekávání Evropské centrální banky (ECB) v oblasti klimatických a environmentálních rizik. Většina věřitelských institucí, na které ECB dohlíží, zatím nepředložila konkrétní plány, které by ukazovaly, jak změní své strategie s ohledem na klimatické změny. ECB to včera uvedla ve své zprávě a zároveň vyzvala k urychlení kroků, které by splnily její očekávání.

27.10.2021 Společnost Fidelity International (Fidelity), globální správce aktiv s celkovým objemem klientských prostředků ve výši 787,1 miliardy dolarů, oznámila zlepšení přístupu k investování do ochrany klimatu. Přizpůsobuje přitom svou dlouhodobou aktivní strategii správy aktiv cíli čisté uhlíkové neutrality.

18.10.2019 Bez zásadní shody na důležitých tématech rozšíření Evropské unie či víceletého rozpočtu skončilo dnes jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých operací v Sýrii a podpořili závazek zastavit prodej zbraní Ankaře.

08.07.2021 Evropská centrální banka dnes bude oficiálně komunikovat chystané změny ve strategii včetně redefinice inflačního cíle. Ve střední Evropě by zveřejněná data měla ukázat mírné zpomalení inflace v Maďarsku. V ČR bychom měli vidět statistiku rychle expandujících tržeb v maloobchodu. Polská centrální banka dnes ponechá úrokové sazby beze změny.

11.10.2021 Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září inflace stoupla na 4,9 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Dále se tak drží na nejvyšší úrovni od roku 2008. Na růstu se podílelo zdražování pohonných hmot a bydlení i zvýšení cen potravin. Například skoro o 64 procent zdražil ledový salát a zhruba o 60 procent rajčata. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zářijová inflace překonala odhady České národní banky (ČNB). Podle analytiků překročí inflace do konce roku pětiprocentní hranici a přiměje ČNB k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb.

24.01.2020 Jsou australské požáry budíčkem pro celý svět? To je vzhledem k ničivým dopadům přírodní katastrofy, která v Austrálii dosud zuří, zcela legitimní otázka. Na prahu nové dekády není pochyb, že svět zažívá stále víc přírodních katastrof. Podle statistických údajů zveřejněných webem „Our World in Data“ (Náš svět v datech) dochází v posledních 20 letech v průměru k 335 přírodním katastrofám ročně, zatímco v letech 1985 až 1995 byla jejich frekvence poloviční. Zároveň rychle rostou ekonomické náklady s nimi spojené. V posledních 10 letech dosáhly v průměru 200 miliard dolarů ročně, což je oproti 80. letům čtyřnásobek.

18.07.2022 Člověkem vyvolané změny klimatu způsobily v Německu za poslední více než dvě desetiletí škody ve výši 6,6 miliardy eur (162 miliard korun) ročně. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes představené studie o nákladech plynoucích z klimatických změn, jejíž vypracování si zadalo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.

11.04.2022 Na 60 procent významných evropských firem nemá povědomí o záměrech a dopadech takzvané zelené evropské dohody, nazývané Green Deal. Alespoň částečně je na plnění plánu zařízená necelá polovina firem, přičemž 21 procent firem říká, že jsou s ním seznámeny detailně a 11 procent podniků je přesvědčeno, že jsou na Green Deal skutečně připraveny. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 300 evropskými vrcholnými manažery ve 13 evropských zemích. Green Deal je soubor pravidel a nařízení vedoucí k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.

12.02.2024 Z porovnání výkonnosti firem, které ovládají světové žebříčky ESG (udržitelnost, odpovědnost), za poslední tři roky vyplývá jejich nadprůměrná výnosnost v růstových letech. Naopak, v době krize, která překvapila svět zahájením války Ruska pro Ukrajině, tyto „ESG“ společnosti ztrácely na své hodnotě víc, než trh jako celek. Vyplývá to z lednové studie World’s Top ESG Companies 2024 investiční společnosti Wonderinterest Trading.

25.11.2022 Kanadská vláda včera zveřejnila svoji vůbec první strategii pro přizpůsobení se změnám klimatu. Počítá s investicemi ve výši 1,6 miliardy kanadských dolarů (asi 28 miliard korun), které mají obcím pomoci s dopady globálního oteplování.