Výdaje státního rozpočtu
Schodek státního rozpočtu je o 31,2 mld. Kč vyšší než loni, přesáhl 183,6 mld. Kč
01.07.2026 Státní rozpočet bude v letošním roce profitovat ze silného růstu mezd, který v 1Q 2026 v nominálním vyjádření dosáhl 8,1 % a v průměru za letošní rok by se mohl růst nominálních mezd pohybovat okolo 7 % (MFČR ve své dubnové predikci počítalo s růstem nominálních mezd 6,7 %). Vyšší růst mezd podpoří vyšší výběr daní z příjmu fyzických osob a zároveň vzroste objem pojistného z těchto vyšších mezd. Zlepšení finanční situace domácností podpoří spotřebu, se kterou se pojí vyšší výběr DPH.
Musk bude po dnešním vstupu SpaceX na burzu tak bohatý, že by mohl koupit všechny byty v Praze, k tomu splatit veškerý státní dluh ČR, pořídit dvacítku největších českých firem, postavit Čechům bezmála milion bytů a ještě až 20 jaderných bloků
12.06.2026 Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.
Rozpočet v květnu: hluboký deficit a zhoršující se výhled na rok 2027
02.06.2026 Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci května schodkem 170,2 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o téměř totožný deficit jako loni poté, co v prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria. Zatímco rozpočtové příjmy rostly meziročním tempem 5,7 %, výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 4,7 %. Na straně rozpočtových příjmů hrají hlavní roli vyšší daňové příjmy v kombinaci s vyšším inkasem pojistného, což odráží stále svižný mzdový vývoj v tuzemské ekonomice.
Rozpočet v květnu: hluboký deficit, a ještě horší výhled
01.06.2026 Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci května schodkem 170,2 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o téměř totožný deficit jako loni poté, co v prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria. Zatímco rozpočtové příjmy rostly meziročním tempem 5,7 %, výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 4,7 %. Na straně rozpočtových příjmů hrají hlavní roli vyšší daňové příjmy v kombinaci s vyšším inkasem pojistného, což odráží stále svižný mzdový vývoj v tuzemské ekonomice. Do inkasa daně z přidané hodnoty se zároveň promítají rostoucí spotřební výdaje domácností.
Schodek státního rozpočtu překročil 170 mld. Kč
01.06.2026 Na konci dubna skončil deficit státního rozpočtu ve výši 170,2 mld. Kč. Výdaje státního rozpočtu rostly o 4,7 %, meziročně se příjmy do státního rozpočtu zvýšily o 5,7 %. Zda se podaří dodržet avizovaný schodek 310 mld. Kč není zdaleka jisté.
Schodek státního rozpočtu skokově zvýšilo skončení rozpočtového provizoria
04.05.2026 Na konci dubna skončil deficit státního rozpočtu ve výši 106,1 mld. Kč. Výdaje státního rozpočtu rostly o 3,3 %, meziročně se příjmy do státního rozpočtu zvýšily o 7,1 %.
ČNB podle analytiků ve čtvrtek úrokové sazby nezmění
01.02.2026 Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek na svém prvním letošním zasedání úrokové sazby nezmění. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. V den jednání rady sice Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní lednovou inflaci, u níž se očekává pokles pod dvouprocentní cíl ČNB, podle analytiků ale za jejím zvolněním budou stát položky, které centrální banka nevnímá jako zásadní. Později v letošním roce ale podle analytiků není vyloučeno, že ČNB úrokové sazby sníží. ČNB od loňského května udržuje základní úrokovou sazbu 3,5 procenta.
Regulovaná složka ceny elektřiny spadne v roce 2026 o 15,1 procenta, domácnosti běžně mohou počítat s úsporou od 4 200 do 23 300 Kč oproti loňsku a s úsporou od 2800 do 12 100 Kč oproti letošku. Zadluženější Německo chystá plošné dotace ještě vyšší
29.12.2025 Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce klesne o 15,1 procenta. Informoval o tom dnes Energetický regulační úřad, který v novém výnosu již zohlednil fakt, že nová vláda rozhodla od roku 2026 zrušit takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje, resp. jej převést na státní rozpočet. Výdaje státního rozpočtu tak z tohoto důvodu stoupnou roku 2026 o přibližně 17 miliard korun. Domácnosti ovšem ušetří nejčastěji od 4200 do 23 000 korun ročně oproti loňsku a od 2800 do 12 100 korun ročně oproti letošku.
Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na rozpočet ČR se setkává s kritikou. Výrazně zadluženější Němci přitom pro příští rok chystají citelně větší dotace cen elektřiny, a to i v přepočtu na hlavu, které přitom místní kritici nechávají bez povšimnutí
17.12.2025 Včerejší krok nové české vlády, která převedla takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, se setkává s kritikou. Zásah prý zatíží státní rozpočet. Což je nepochybně pravda. V mezinárodním kontextu však jde o zásah, který nevybočuje, což už kritici tolik neakcentují. Přitom nemusí chodit daleko, stačí se podívat třeba do sousedního Německa.
Lepší rozpočtový schodek v listopadu, ale za cenu nižších investic
02.12.2025 Ke konci listopadu činil schodek státního rozpočtu 232 mld. Kč, zhruba o 37 miliard méně než v minulém roce. Plnění rozpočtu se tak vyvíjí zhruba v souladu s plánovaných deficitem 241 miliard, nicméně bližší pohled do struktury ukazuje na některé problematické aspekty.
Volby – dopad na korunu a ceny bytů
03.10.2025 Byť se během volebního víkendu dozvíme počet mandátů jednotlivých stran a uskupení, které budou zasedat v příští Sněmovně, nemusí být hned jasné, kdo bude vládnout a jakým směrem bude naši republiku vézt. Proto ani reakce traderů na měnovém trhu nemusí být skoková hned v pondělí, ale pravděpodobně se kurz koruny bude odvíjet od povolebních vyjednáváních a kroků prezidenta Pavla.
Spojené státy čelí poprvé po 108 letech zhoršení ratingu agenturou Moody’s. Lze v pondělí po otevření burz čekat jejich pád?
18.05.2025 Agentura Moody’s v pátek večer středoevropského času zhoršila rating Spojených států. A to z nejlepší známky „Aaa“ na druhou nejlepší „Aa1“. Narůstající veřejný dluh USA a přetrvávající vysoké deficity mohou podle agentury prý poškodit postavení USA jako prvotřídní kapitálové destinace pro investory celého světa a citelně zvýšit náklady obsluhy dluhu USA.
Vláda v prvních dvou měsících roku hospodařila se schodkem takřka 70 miliard korun, loni to však bylo přes 100 miliard. K lepšímu výsledku jí pomáhají zejména vyšší inkasa daně z příjmu, daně tabáku či daně z lihu
03.03.2025 Vláda koncem února hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 68,6 miliardy korun. Přestože jde historicky o čtvrté nejhorší únorové plnění státního rozpočtu, meziročně je schodek citelně nižší. Loni totiž koncem února činil 102,5 miliardy korun. Únorová čísla tedy jsou dalším dokladem pomalu, ale přece postupující stabilizace tuzemských veřejných financí.
Deficit rozpočtu se zvýšil, konsolidace zpomaluje
01.10.2024 Státní rozpočet vykázal ke konci září mírné zvýšení dosavadního deficitu, který za tento rok činí již -181,7 mld. Kč (vs -175,8 mld. ke konci srpna). V meziročním srovnání je saldo rozpočtu prakticky na stejné úrovni (rozdíl -1,1 mld. Kč), pokud však odečteme prostředky z EU, vychází zatím letošní hospodaření lépe o 23,5 mld. Kč. Vzhledem k rozsahu škod po povodních došlo k navýšení schváleného salda o 30 mld. Kč na letošní a o 11 mld. Kč na příští rok, což značně zpomaluje konsolidaci veřejných financí.
Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním
20.09.2024 Ministr financí Zbyněk Stanjura včera oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 mld. Kč pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 mld. na 240 mld. Kč. Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
19.09.2024 1) Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to ve včerejší tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
02.09.2024 Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
01.08.2024 Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
Pomalejší růst příjmů zrychluje růst deficitu rozpočtu
02.05.2024 V prvních čtyřech měsících stát hospodaří o čtvrtinu lépe než loni, když snížil meziroční schodek o 46,9 mld. Kč. Růst příjmů však zaostává za růstem výdajů, což způsobuje znepokojivý růst podílu plnění plánovaného salda.
Naplánovaný rozpočet se podařilo dodržet
04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.
Rozpočtová dieta, aneb čekání na Godota?
21.04.2023 Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.
Hospodářská komora: Česká ekonomika letos poroste o 1,2 procenta
31.03.2022 Česká ekonomika letos stoupne ve srovnání s rokem 2021 o 1,2 procenta. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, průmysl jako celek ale nebude paralyzován. Vyplývá to z nejnovější národohospodářské prognózy Hospodářské komory ČR (HK). Předpokladem predikce je brzké ukončení války na Ukrajině. Ještě v prosinci komora očekávala růst HDP letos o 4,3 procenta.
Utrácí se za jiné věci než covid, chátrají mosty, miliardy na digitalizaci nejsou vidět. Nejvyšší kontrolní úřad tepe vládu a stát, někde je však jeho kritika sporná
06.04.2021 Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za rok 2020 nekompromisně účtuje se státem a vládou. Kritice podrobuje celou řadu oblastí státní správy, v některých aspektech je ale jeho kritika sporná.
Vláda ve své covidové pomoci dává přednost důchodcům před živnostníky, jimž se tedy nedostává tolik, kolik by mělo
15.01.2021 Mimořádné výdaje státního rozpočtu související s covidem-19 představovaly loni zhruba 217 miliard korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Schodek by totiž byl poměrně výrazný, zhruba 60miliardový, i pokud by žádný covid nebyl. Z podstatné části kvůli předpandemickému navyšování starobních důchodů.
Ekonomická moc krajů v posledních letech citelně roste. Příjmy i výdaje krajských rozpočtů stoupají znatelně rychleji, než je tomu v případě státního rozpočtu
04.10.2020 Objem veřejných prostředků přerozdělovaných na úrovni krajů v posledních letech citelně narůstá, a to rychlejším tempem než objem prostředků přerozdělovaných v rámci státního rozpočtu.
Státní rozpočet zachraňuje nižší výpadek příjmů i nižší výdaje
01.09.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních osmi měsících tohoto roku s deficitem 230,3 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 214,9 mld. Kč. Z pohledu srpnových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud nejhorší rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (4,1 % vs. 4,5 % HDP). Oproti červenci však nárůst deficitu státního rozpočtu opět nabralo na tempu.
Státní rozpočet se dále propadá
01.09.2020 Srpen přinesl další prohloubení deficitu státního rozpočtu, který narostl z červencových 205,1 až na 230,3 mld. Kč a opět překonal dosavadní tuzemský rekord. Před rokem touto dobou činil z dnešního pohledu „pouhých“ 15 mld. Kč. Vzhledem k jarnímu rozsáhlému ekonomickému útlumu se ovšem jedná o očekávatelný vývoj, jelikož si záchranná ekonomická opatření logicky vyžádala navýšení výdajů, zatímco daňové příjmy utrpěly výpadek. Dosavadní plnění rozpočtu pak naznačuje, že pokud nedojde k opětovnému zavádění plošných restriktivních opatření, pak by schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec neměl být zapotřebí.
Státní rozpočet skončil za prvních sedm měsíců v deficitu 205,1 mld. Kč
03.08.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s deficitem 205,1 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 195,4 mld. Kč. Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (3,6 % vs. 4,5 % HDP).
Rozbřesk: Svět po koronaviru - jak se vypořádat s monstrózními dluhy?
09.07.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.
Státní rozpočet skončil za prvních šest měsíců v deficitu 195,2 mld. Kč
01.07.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních šesti měsících tohoto roku s deficitem 195,2 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 174,5 mld. Kč. Z pohledu červnových i celoročních statistik se tak jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonal tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek překonán (3,6 % vs. 4,9 % HDP).
Forex: Domácí ekonomika v prvním čtvrtletí výrazně propadla
02.06.2020 Tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí prudce poklesla, hlavní efekt koronaviru se však ukáže až v druhém čtvrtletí. Nejvíce postižený byl sektor služeb, zatímco průmysl relativně odolával. Koruna se i nadále veze na pozitivní vlně globálních trhů, kterým pomáhají relativně pozitivní čísla z ekonomiky i příznivý geopolitický vývoj.
Forex: Koruna dále posiluje na vlně globálního optimismu
01.06.2020 Index nákupních manažerů českých výrobců vzrostl v květnu na 39,6 bodu z předchozího dna na 35,1 bodu. Index sice narostl, ale z extrémně nízkých hodnot, a zůstává stále hluboko pod hladinou padesáti bodů, která odděluje ekonomický pokles od růstu. Karanténní opatření výrazně omezila poptávku ze zahraničí. Nevyužité kapacity nutí firmy k propouštění pracovníků druhým nejrychlejším tempem od července 2009 a to i přesto, že některé firmy využily podpůrné programy státu.
Státní rozpočet skončil za prvních pět měsíců v deficitu 157,4 mld. Kč
01.06.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních pěti měsících tohoto roku s deficitem 157,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 106,5 mld. Kč. Z pohledu květnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. I oproti doposud nejhoršímu květnovému výsledku z roku 2010 je letošek horší o 62,1 mld. Kč. Podle nás však bude rozhodující až druhá polovina roku.
Státní rozpočet stahují do rekordního deficitu vyšší výdaje
04.05.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních čtyřech měsících tohoto roku s deficitem 93,8 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 64,1 mld. Kč. Z pohledu dubnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. Rozhodující však bude druhé polovina roku.
ČNB má širší obchodní možnosti, prezident podepsal novelu
20.04.2020 Česká národní banka bude moci obchodovat mimo jiné s cennými papíry s delší splatností a také uzavírat obchody s více institucemi než dosud. Vyplývá to z novely zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu novely informoval Hrad. Změnu zákona schválil Parlament ve zrychleném jednání ve stavu legislativní nouze jako jedno z protikrizových opatření. Vládě by mohla novela pomoci při vydávání státních dluhopisů.
Senát schválil rozšíření možností ČNB pro obchodování na trzích
16.04.2020 Česká národní banka se zřejmě dočká širších možností obchodování na finančních trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Počítá s tím vládní novela zákona o ČNB, kterou dnes schválil Senát. Sněmovna ji ve stavu legislativní nouze schválila minulý týden. Musí ji ještě podepsat prezident.
Rozšířené možnosti obchodování u ČNB ekonomové přivítali
09.04.2020 Rozšíření možností České národní banky obchodovat na trzích ještě více zatraktivní české státní dluhopisy pro investory, zabrání neúměrnému růstu nákladů na obsluhu státního dluhu nebo i případné destabilizaci trhu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Samotné časové omezení pravomocí je podle nich přijatelným kompromisem a pojistkou před možným propojením centrální banky, která by měla být nezávislá, a vlády.
Sněmovna schválila širší možnosti finančních obchodů ČNB
08.04.2020 Česká národní banka bude mít zřejmě širší možnosti obchodování na trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Počítá s tím vládní novela zákona o ČNB, kterou dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Proti původnímu vládnímu plánu však poslanci omezili toto rozšíření časově, a to do konce příštího roku. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Rozšíření obchodů může pomoci státu při vydávání státních dluhopisů.
Výdaje státního rozpočtu se utrhly ze řetězu
01.11.2019 „Nízká nezaměstnanost tlačí na růst mezd. To vede k prudkému nárůstu příjmů do státního rozpočtu. Výdaje však rostou ještě rychleji, takže státní rozpočet hospodaří se schodkem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Související klíčová slova:
Británie | Koronavirové krize | Výsledek hospodaření | Deficit veřejných financí | Evropská komise | Prohloubení schodku | Akciové společnosti | Veřejný dluh USA | EUR | Veřejné finance | Trend | Vládní koalice | Věřitelé USA | Vyšší úroky | Daň z neočekávaných zisků | Gepard Finance | Koronavirová pandemie | Dow Jones Industrial | Federální dluh | Polský zlotý | Konsolidační snahy | Americké dluhopisy | Sazby daně | Snížení úroků v USA | Vladimír Dlouhý | Postavení USA | Tempo růstu | Statistiky | Stačilo! | Obchodní aktivita | Měnový pár EUR/CZK | Otřesy | ANO + SPD | Prosperity | Nárůst objemů | Akciové trhy | Hlavní německý akciový index | Motoristé | Dopad krize | Pravděpodobnost | Larry Page | Ceny bytů v Praze | Paušální daně | Index německých akcií DAX | Akcie SpaceX | Schodek státního rozpočtu | Platba | ITV | Další vývoj | Vyšší důchody | Ekonomiky | Domácnosti | Němečtí zákonodárci | Koaliční vláda | Český statistický úřad | Burza | Index nákupních manažerů | Valorizace | Tepelné čerpadlo | František Táborský | Vývoj hlavní úrokové sazby ČNB | Příjmy státního rozpočtu | CZK | Poplatky | Analytický tým FXstreet.cz | Cíl ČNB | Investing | Snížení úrokových sazeb | Ceny elektřiny | Studie | Nárůst výnosů | Míra úspor | České vlády | Dodatečný výnos | Prodávat státní dluhopisy | Společnost SpaceX | Posílení | Vývoj měnového páru | Nezaměstnanost | Hlavní ekonom | Představitelé ECB | Řešení energetické krize | Konflikty | Zásah ČNB | Podíl dolaru | Státní dluh | Výpadek příjmů | Peníze | Brent | Tuzemská ekonomika | Politika | Rezervní měna | Očekávání | realitymix.cz | Důchody | Výhled na rok | SpaceX | Války na Ukrajině | Majetek | Financovat | Americká centrální banka | Hlavní úrokové sazby | Sergey Brin | Nákupy | Volatilita | MF | Růst | Itálie | Výpadky | EUR/CZK | Prognóza | Karanténní opatření | Dodávky elektřiny | ČSÚ | Britská centrální banka | Veřejný dluh | Výnosy | Výhled | Snižování úroků | Jan Berka | Vývoj hlavní úrokové sazby | Národní ekonomická rada vlády | Návrh rozpočtu | Oznámení | Vybírání zisků | ČSOB | Meziroční růst | Trh | Fialova vláda | Průměrné mzdy | ČNB úrokové sazby | Zkušenost | Převzetí | Výhled hospodaření | Index | Bankovní rada České národní banky | Možnosti obchodování u ČNB | HDP ČR | Elektřina | Jana Vaisová | Eura | Komise | Spoření na důchod | Průmysl | Jiří Rusnok | Obchodování u ČNB | Růst deficitu | Poplatek | S&P | Unie | Obchodování na finančních trzích | Obrat trendu | MFČR | Zpráva | Soudní dvůr | Centrální banky | Inflace | Více peněz | Česká měna | Vládní představitelé | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Unijní soud | Migrace | Lukáš Kovanda | Deficit | Rating USA | Výkon | Jeff Bezos | Přiznání k dani z příjmu | Roční výdaje | Hospodaření státu | Bydlení | Zdroj příjmu | Vláda ANO | Covid | Spotřební daně | Koruna | Posílení kurzu | Bohatství | Válka | Stárnutí populace | Graf | Snižování sazeb | David Eim | Finance | Fiskální politiky | Obchodovat s cennými papíry | Deficit rozpočtu | Novela zákona o ČNB | Hospodaření vlády | Válka na Ukrajině | Akciový index | Analytický tým | Dopady války na Ukrajině | Portu | Společnosti | Pozornost | Finanční instituce | Burze | AA | SPOLU + STAN | Investiční aktivita | Výše rozpočtového deficitu | Maďarský forint | Obchodovat | Náklady | Vice | Poslanecká sněmovna | Vývoj ceny elektřiny | Opatření | Ředitel společnosti | Index německých akcií | Míra úspor domácností | Televize ITV | Pandemie covidu | Analytici | Hospodaření státního rozpočtu | Kurz koruny | Byty v Praze | Česká ekonomika letos | Daně z příjmů | Vývoj | Sazby v eurozóně | Windfall tax | Intervenční nákupy | Snížení úroků | Rozpočtový schodek | Antivirus | Poptávka | Dluhopisy | Vysoké inflace | Stačilo | Snížení ratingu | Raiffeisenbank a.s. | Analytika | Spotřebitelská důvěra | Invaze | ANO + SPOLU | EUR/MWh | Měnové politiky | Růst HDP | Sazby ČNB | Místopředseda představenstva | Dánové | BH Securities | Statistický úřad | Podnikání | Problémy | Odhad HDP | Čerpání peněz | Hlubší deficit | Ropa | Národní banka | Naše prognóza | Globální finanční krize | Fiskální politika | Burza cenných papírů | Hlavní index německých akcií | Rekordní propad | Vládní výdaje | USA | Municipality | Poskytování hypoték | Miliardy korun | Růst mezd | Ekonomové | Reálné ekonomiky | Posilování koruny | Spojené státy | Česká národní banka (ČNB) | Komerční banka | Propad české ekonomiky | 3М | Investovat | Konsolidační balíček | Zvyšování úrokových sazeb | Pandemie | Expanzivní fiskální politika | Bankovní rada České národní banky (ČNB) | Britská centrální banka dnes | Firmy | Konsolidace | Volby | Sazby | Nezávislost centrální banky | Hlavní index německých akcií DAX | Úrokové sazby | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Ministryně financí Alena Schillerová | Dow Jones | Ekonomický propad | Jednání ČNB | Prostředky | Výdaje | Fed | M2 | Propad daňových příjmů | Rozpočtový deficit | Technologický Nasdaq | Pokračující růst | Fingood | Daň z příjmu | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Státní dluh ČR | Zbyněk Stanjura | Larry Ellison | Mezinárodní investoři | Růst české ekonomiky | Veřejné finance ČR | Koronavirus | Rizika | Fond | ISM | Kompenzace | Realitymix | Fitch | Česká vláda | Snížení spotřební daně | Sektor služeb | Zadluženost | Euro vůči americkému dolaru | Prohloubení deficitu státního rozpočtu | Vysoké ceny | České státní dluhopisy | Zdroj příjmů | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Cenový vývoj | TradingEconomics | Dopad na korunu | Ministerstvo financí | Bilance | Bankovní asociace | Ekonomický růst | Český statistický úřad (ČSÚ) | Mzdy | Realitymix.cz | Podání přiznání k dani z příjmu | Investiční aktivity | Na burze | Společnost | Zadlužování | Obchodování na trzích | Hospodaření | FXstreet | Tomáš Raputa | Energetický regulační úřad | Ratingový výhled | EK | Zahraniční forex | Riziko | Emise | Trinity | Hnutí ANO | Soudní dvůr EU | Cenový strop | Šok | Portfolio | NATO | Inovace | Ceny | Financování | Propad ekonomiky | Recese | Pokles | Záloha | Války | Impuls | Raiffeisenbank | Proinflační | Centrální banka | DPH | Predikce | ČNB Jiří Rusnok | Evropské centrální banky | Plán investic | Rozvolnění | Zákonodárci | Dopady epidemie koronaviru | Forint | Důchod | Inflační krize | Výnos | Index DOW | ČEZ | Kapitálové výdaje | Dobrá zpráva | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Zastropování cen | Ceny energií | Cena akcií | Inflační cíl | Akciové trhy v USA | ČSSD | Koronavirové pandemie | ČNB | CBO | Daně z příjmů fyzických osob | Rating | Nasdaq Composite | Obchodování | Úroky | Prezident | Ekonom ING | Hypoteční trh | Státní rozpočet | Měna | Nasdaq | Zprávy | Byty | Údaje | Spoření | Pojišťovny | Eurodolar | Německý akciový index | Finanční krize | FXstreet.cz | Obchody | Celkový deficit | ProCent | Směřování | Aktivum | Situace | Miliardy eur | Stagnace | Dluhy | FOREX | Guvernér | Americké akciové trhy | Dividenda | Investiční výdaje | HDP | Ekonom | Optimismus | Rozhodování | Dolar | Další posilování | Euro | Zdanění | Zhoršení ratingu | Trhy v USA | Poptávka investorů | Martin Gürtler | Invaze Ruska na Ukrajinu | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Lehman Brothers | Guvernér ČNB | Ztráty | Rozpočtové příjmy | Česká národní banka | Epidemie koronaviru | Americký ISM | Úrokové sazby ČNB | Výběr daní | Akcie | NERV | Výhody | Podniky | Předpokládaný vývoj | Zrychlení růstu | AAA | Vývoj ceny | Mzdová dynamika | Tým FXstreet.cz | SPD | Převis | Reuters | Největší propad | Prognózy | Kurz | SOK | Daně | Velké finanční krize | Ceny bytů | Rekord | Míra inflace | BHS | Možnosti obchodování | Bankovní rada | Investice | Pro investory | Potenciál | Vyjádření analytiků | Oživení ekonomiky | Fitch Ratings | Zisky | Makroekonomický vývoj | tradingeconomics.com | Zaměstnanci | Cyrrus | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Důvěra | ODS | Sekundární trh | Ukazatel | Měny | Profitovat | Daňové příjmy | Hospodářský růst | F-35 | Signál | Silná inflace | Covidové pandemie | Ukončení války | Britská vláda | Ekonomický rozvoj | Celkové příjmy | STAN | Cenové tlaky | Hypotéky | TIM | Propouštění | Energie | Objem | Investiční | Americké centrální banky | Příjmy | Rok 2024 | Bloomberg | Dotace | Alena Schillerová | Rozvoj | Finanční trhy | Míra | Odhady trhu | Národní rozpočtová rada | Asociace | Andrew Bailey | Nakupovat státní dluhopisy | Krize | Novela zákona | Obnovitelné zdroje | Nízká nezaměstnanost | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Podpora | MWh | QE | Cena | Německo | Digitalizace | Krach | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Dluh USA | Snížení sazeb | Česká ekonomika | Finanční prostředky | Odvody | Nižší výdaje | DAX | Debata | Boj s koronavirem | Ekonomika | Souhrnná hodnota | Denní graf | Schodek | Invaze Ruska | Finanční situace | Energetické krize | Evropské akciové trhy | Práce | Úspěch | EET | Britské firmy | Banky | Vlády | Americká vláda | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Zvyšování úroků | Euro proti dolaru | Štěpán Křeček | Jakub Seidler | Cenné papíry | Německé vlády | Vláda USA | Poslanci | Inflační tlaky | Soud | Londýnská burza | Ministryně financí | Sentiment | Investoři | Bohatý | Spotřebitelé | Výstupy | Index Dow Jones | Nová vláda | Snižování daní | Ropy | Americké ekonomiky | Deficit státního rozpočtu | Dnešní statistika | ING Jakub Seidler | Kabinet | Zvýšení daní | Legislativa | D1 | Piráti | Investing.com | Hlavní ekonom ING | Regulační úřad | CZ | Propad | ANO | FinGO | Dopady koronavirové krize | Andrej Babiš | finGOOD | ING | Česká republika | Státní dluhopisy | Americký dolar | Americká centrální banka (Fed) | ECB | Splatnost | Hospodářská krize | Forward | Doporučení | Rozpočtové politiky | Růst produktivity | ROCE | Navýšení | EU | Miliardy | Americký dluh | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | Bloky | Měnový pár | Americké obchodování | Banka | Nadnárodní společnosti | Statistika
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | 3М | Pokles | Trading | Banka | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
