Babišova vláda
Babišova vláda po pěti měsících letošního roku reálně vykazuje o zhruba čtyři miliardy nižší schodek než loni kabinet Fialův. Od nástupu Babišovy vlády stouplo úročení českého dluhu méně než v průměru v EU
01.06.2026 Babišova vláda od ledna do května 2026 hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 170,2 miliardy korun. Čistě nominálně tak hospodařila s nepatrně nižším schodkem než loni vláda Fialova, která vykázala deficit 170,5 miliardy Kč. Po zohlednění inflace odpovídá tento loňský deficit 174,4 miliardy Kč, takže reálně Babišův kabinet letos zatím hospodaří s o 4,2 miliardy nižším schodkem než loni kabinet Fialův. Po zohlednění inflace je letošní deficit nejnižší od roku 2019.
Agentura Moody’s po více než deseti letech mění rating společnosti ČEZ, zlepšuje jej a vrací na úroveň A3. Už loni pozitivně kvitovala, že rizika spjatá s výstavbou nových Dukovan přebírají z velké části místo ČEZ čeští daňoví poplatníci
13.04.2026 Ratingová agentura Moody’s dnes zlepšila rating energetické společnosti ČEZ. Rating bonity dluhu společnosti zvýšila ze známky Baa1 na A3. Agentura rating zlepšuje, neboť pozitivně reviduje své hodnocení pravděpodobnosti možné mimořádné vládní podpory, jíž by se energetické společnosti mohlo potenciálně dostat. Jinými slovy, příznivě hodnotí fakt, že se podle ní upevňuje vztah mezi ČEZ a českým státem. ČEZ tak nyní nově dosahuje jen o tři stupně nižšího ratingu než Česko jako celek, které má u Moody’s známku Aa3.
Čeští řidiči se zítra dočkají mimořádného zlevnění nafty, o zhruba 3 Kč/l. Čerpadláři přitom její zlevnění nebudou moci kompenzovat zdražením benzínu
09.04.2026 Nafta zítra zlevní průměrně celorepublikově oproti dnešku o zhruba 3 Kč/l, což je poměrně výrazná redukce. Vláda totiž právě stanovila nové maximální povolené ceny. Strop na benzínu pro zítřek zhruba odpovídá dnešním cenám, takže čerpadláři si zlevnění nafty nebudou kompenzovat zdražením benzínu.
V první den stanovování maximálních cen se cena benzínu prakticky nezměnila, nafta zlevnila o zhruba 30 haléřů na litr, plyne z dat CCS. Průměrné ceny zůstaly výrazně pod vládním stropem, zlevnění nafty je ovšem vzhledem k redukci spotřební daně slabé
09.04.2026 V první den stanovování maximálních cen pohonných hmot zdražil benzín v průměru celorepublikově o 3 haléře na litr, nafta zlevnila o 29 haléřů na litr, vyplývá z údajů společnosti CCS. V případě nafty se ale také částečně projevilo snížení spotřební daně.
Svět čelí největšímu ropnému šoku od 70. let, ropa dnes přeskočila hranici 100 dolarů za barel, pohonné hmoty v ČR mohou zdražit až o 9 Kč/l. Babišova vláda by proto mohla snížit spotřební daň aspoň u nafty, letos by ji to vyšlo až na více než 10 miliard
09.03.2026 Ropa Brent hned při samém začátku dnešního obchodování překonala psychologickou hranici 100 dolarů za barel a zamířila dále vzhůru. Je takto drahá poprvé od roku 2022. Řidiči musí v tomto týdnu počítat se zdražením pohonných hmot o 3 až 5 Kč/l.
Polská vláda je dle premiéra Tuska připravena regulovat marže na pohonných hmotách a tlumit dopad drahé ropy na peněženky Poláků. Může to zdražit pohonné hmoty Čechům?
05.03.2026 Akcie polského podniku Orlen se předevčírem výrazně propadly, o více než čtyři procenta, poté co polský premiér Donalda Tusk uvedl, že jeho vláda je připravena regulovat marže na pohonných hmotách a tlumit dopad drahé ropy na peněženky Poláků. Investoři si to vyložili tak, že by podnik nemohl vytěžit ze zdražující ropy tak vysoký zisk, jaký do té doby předpokládali.
Babišova vláda chce letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun, potvrdila dnes ministryně financí Schillerová. Může se ocitnout v kolizi se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, ratingové hodnocení ČR to ale nezhorší
26.01.2026 Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, potvrdila dnes ministryně financí Alena Schillerová. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
Padající akcie ČEZ zvyšují pravděpodobnost, že Babišova vláda zestátní výrobu elektřiny, aniž by zatížila státní rozpočet. Oprášila by plán na rozdělení ČEZ
26.01.2026 Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla ČT24 ve čtvrtek minulý týden s odkazem na dobře informované zdroje. Tedy v tom samém týdnu, kdy se historicky otřásly akcie ČEZ. Obě věci spolu souvisí. Vláda, jak známo, chce výrobu elektřiny v ČEZ zestátnit. A čím jsou akcie energetického podniku níže, narůstá pravděpodobnost, že tím státní rozpočet výrazněji nezatíží.
Babišova vláda chce letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Může se ocitnout v kolizi se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, ratingové hodnocení ČR to ale nezhorší
22.01.2026 Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
Loni se žádná debata, jaká je správná výše schodku, nevedla, dokládají čísla z monitoringu. Všichni, i opozice a ekonomové, akceptovali metodiku Stanjurova ministerstva, která je však letos podrobována mediální kritice, když ji užívá Schillerové úřad
08.01.2026 Lidé, kteří tvrdí, že se má ve vyčíslení schodku rozpočtu používat číslo bez zahrnutí pozice vůči EU, mají velmi krátkou paměť. Loni Fialova vláda jako oficiální uvedla číslo se zahrnutím pozice vůči EU a vůbec nikdo neprotestoval, ani žádný ekonom. Dokonce tehdejší opozice číslo přijala bez zpochybňování. Dokládají to tvrdá čísla z mediálního monitoringu (viz obrázek níže). Představme si je blíže.
Forex 2026: Které měny budou sbírat zisky?
06.01.2026 Hlavní měnové páry zůstávají s nástupem nového roku ve vyčkávacím módu. Boční trend drží EUR/USD u 1,17, GBP/USD kolem 1,34 i USD/JPY v blízkosti 156. Makroekonomické ukazatele jsou relativně stabilní, geopolitické otřesy mají na nejvíce obchodované páry na forexu omezený vliv a centrální banky zůstávají předvídatelné. To se ale v následujících 12 měsících změní.
Česko má jen jednu vládu, byť v demisi, a ta by tedy také měla splnit svoji základní povinnost – předložit opravený návrh rozpočtu. Žádná jiná vláda než Fialova nyní neexistuje
25.11.2025 Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
Rozpočtová šaráda u konce. Nová koalice má tři možnosti, jak naložit s děravým rozpočtem
13.11.2025 Končící vláda Petra Fialy včera oznámila, že do Sněmovny znovu pošle návrh státního rozpočtu na příští rok, k čemuž ji vyzývali nejen strany rodící se koalice, ale také prezident Pavel. Šlo o zbytečnou šarádu dosluhující vlády. Ta objektivně stabilizovala veřejné finance, ale zůstane po ní výrazná pachuť v podobě děravého rozpočtu, jenž na svém konci předložila.
Pokud by Babišova vláda splnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí i tak vejde pod 3 % HDP; třeba německá vláda by v takovém případě měla stále o 20 % vyšší deficit
06.11.2025 Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vyjde pod 3 % HDP; německá vláda by v takovém případě měla o 20 % vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 %, a polská dokonce o 124 %. Ani inflace by neměla být v ČR problémem.
Dosluhující vládní koalice má návrh rozpočtu na rok 2026 normálně předložit i nové sněmovně, vždyť ji za to platíme. Když se její poslanci opakovaně pokoušeli sesadit Babišovu vládu z let 2017 až 2021, také neměli většinu
15.10.2025 Babišova vláda čelila v letech 2017 až 2021 celkem třem pokusům o vyslovení nedůvěry. V listopadu 2018, v červnu 2019 a v červnu 2021. Pokusy iniciovala tehdejší opozice, tedy zhusta strany nynější vlády.
Poslanci žádají změny v rozpočtu za 224 miliard korun, to je druhý největší objem žádaných změn v historii. S drtivou většinou ale narazí
03.12.2024 Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020
20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.
Za Babišovy éry mandatorní výdaje v poměru k HDP nenarostly. Takže Fialova vláda má stejný prostor k ozdravení veřejných financí jako vlády před deseti lety, přesto vykazuje schodek dvojnásobný
02.09.2024 Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.
Jak Babišova vláda pomohla té Fialově. Na dluh
17.07.2024 Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a v Polsku.
Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie
25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
Zvýšení firemní daně je nešťastné; má být trvalé, zatímco covidová pomoc byla dočasná. Takže politici těžkou mohou myslet vážně, že firmy vyšší daní vrátí covidovou pomoc, z níž navíc sami udělali politikum
21.10.2023 Zvýšení firemní daně z 19 na 21 procent je nešťastné samo o sobě, neboť snižuje tuzemskou konkurenceschopnost. Ještě nešťastnější je však jeho zdůvodnění – prý firmy mají vrátit pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu.
Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
03.07.2023 Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
Češi se nechali vyděsit rozvratem veřejných financí, který je ale jen mýtem. Teď vládní politici sází na to, že když už jim tento mýtus vyhrál volby, Češi kvůli němu i mnohem ochotněji kývnou na zvýšení daní
09.05.2023 Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.
Před 20procentní inflací Česko v listopadu zachránil jen zásah vlády a statistického úřadu. Plyn zdražuje o skoro 140 procent, cukr o skoro 110 procent
12.12.2022 Inflace v Česku opět roste. V listopadu vykázala v meziročním vyjádření úroveň 16,2 procenta, zatímco meziměsíčně rostla o 1,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření jde o nejvýraznější růst inflace od letošního července. V meziročním vyjádření narostla listopadová inflace z říjnové úrovně 15,1 procenta.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější
07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.
Češi citelně omezují své nákupy, zejména pak zboží zbytné povahy. Jejich strach z vlastní finanční budoucnosti totiž předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
05.08.2022 Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003. Češi utrácí méně než před rokem za všechny základní druhy zboží a služeb, s výjimkou často svoji povahou nezbytného zboží drogistického a lékárenského.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Stanjura chce letos schodek 330 miliard korun, což není příliš ambiciózní. Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o skoro 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.
Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
26.07.2022 Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
Statistický úřad varuje Fialovu vládu: nálada českých spotřebitelů je nejníže za celou dobu historie měření. Jejich strach z budoucnosti předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
25.07.2022 Fialova vláda dnes dostala dosud nejdůraznější varování o historicky dramatickým způsobem narůstající frustraci obyvatelstva z ekonomické situace v zemi. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003 (viz graf níže).
Fialova vláda přebírá zásadní část programu ČSSD a KSČM: hodlá porušit klíčový volební slib a zvyšovat daně. Rezignuje na hledání úspor, které slibovala
01.07.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.
Fialova vláda závodí levicí a populisty, ale pro to ji většina voličů hlas nedala
19.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Úsporný tarif Fialovy vlády má podobné parametry jako Babišova loňská plošná úleva od drahých energií v podobě osvobození od DPH. Je třeba opatření zacílit, vyvarovat se plošnosti
17.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, je zatím svými základními parametry srovnatelný s osvobozením energií, plynu a elektřiny, od daně z přidané hodnoty, které pro měsíce listopad a prosinec loňského roku zavedla ještě Babišova vláda. Osvobození od DPH vyšlo loni ve dvou zmíněných měsících veřejné rozpočty na 2,1 miliardy korun měsíčně. Pokud by tedy opatření bylo v platnosti celý rok, vyšlo by celkem na 20 až 25 miliard korun. Přitom by domácnosti byly osvobozeny od daně ve výši 21 procent.
Fialova vláda v tichosti plánuje ještě o 50 % vyšší schodky, než jaké měl Babišův kabinet. Celkem má Fialova „sekera“ činit přes 1200 miliard, což by Česku zhoršilo rating a zdražilo dluh
12.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda minulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Vláda letos vykáže schodek 330 miliard korun. Pokud odolá tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta, jakým je snížení daně z pohonných hmot
01.06.2022 Česká vláda letos za období ledna až května vykazuje druhé nejhorší hospodaření v historii ČR. Hůře hospodařila pouze Babišova vláda v loňském roce. Státní rozpočet za prvních pět měsíců letošního roku totiž vykazuje schodek čítající 189,3 miliardy korun. Loni to za stejnou část roku bylo dokonce 255 miliard korun.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad
18.02.2022 Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad
09.02.2022 Vláda dnes projedná návrh rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Inflace v ČR stoupá k rekordu od roku 1998, nebýt redukce DPH na energie už by tam byla. Letos citelně podraží i potraviny, Češi si po delší době „utáhnou opasky“
12.01.2022 Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Vyšší byla naposledy v červenci 2008. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008.
Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
Důchody se v roce 2022 zvýší suverénně rekordně, o zhruba 1500 korun, a to kvůli mimořádné druhé valorizaci. Posunutím odchodu do důchodu na 1. ledna 2022 lze penzi navýšit až o tisíce
29.12.2021 V příštím roce dojde pravděpodobně k suverénně nejvýraznějšímu navýšení průměrného důchodu v celé historii ČR. Penzisté se dohromady dočkají navýšení orientačně o 1500 korun. Nejprve v lednu jim důchod v průměru naroste o zhruba 800 korun a pak nejspíše v červenci o dalších 700 korun.
Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 miliard korun. To není málo, zvláště, když by vláda měla naopak spíše šetřit
18.10.2021 Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda dnes rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty za měsíce listopad a prosinec letošního roku. Odpuštění připraví státní kasu o zhruba miliardu korun měsíčně, celkově tedy o dvě miliardy korun jen letos. Sazba se odpuštěním sníží z 21 na nula procent.
Fialovo snížení schodku pod 300 miliard je málo ambiciózní, snížení by mělo být alespoň na 200 miliard. Provizorium takto může být zbytečným rizikem
17.10.2021 Snížení plánovaného schodku ze stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala, je stále spíše jen symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové provizorium. Během provizoria by totiž v příštím roce vláda hospodařila každý měsíc s dvanáctinou celkových výdajů schválených pro letošní rok, což odpovídá 157 miliardám korun.
Nad Českem se strhává „dokonalá bouře“ ekonomických trablů, Fiala povládne za trest. Bude čelit drahotě, energetické krizi, krizi autoprůmyslu, nutnosti osekávat stamiliardy…
15.10.2021 Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy si to alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy pořádně „vyžere“. Nad Českem – a nejen nad ním – se totiž strhává „dokonalá bouře“ drahoty, plynové a energetické krize, „čipového hladomoru“, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o (před volbami slíbené) stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Třeba koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů České pošty nebo Českých drah, která povede k propouštění taktéž.
Úrok na dluhu vlády ČR dnes vyskočil nejvýše za celou dobu, kdy je Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Reformy Fialovy vlády tím pádem budou muset být ještě bolestivější
12.10.2021 Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta (viz graf níže). Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako dnes. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.
Babišova vláda za rapidní inflaci nemůže, plyne z dnes zveřejněných dat Eurostatu
17.09.2021 Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, a dokonce někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Jenže podle dnes zveřejněných údajů Eurostatu je česká inflace v rámci EU podprůměrná.
Je inflace v ČR jen dočasná, nebo bude trvat déle? Co odpovídají vládní dluhopisy
26.07.2021 Výrobní ceny v tuzemském průmyslu rostly letos v červnu nejrychleji za více než deset let. Citelně stoupají i ceny zemědělců nebo stavebních prací. Pokud tedy běžný občan zdražování ještě výrazněji nepocítil, brzy se tak stane. Spotřebitelská inflace může v nejbližších měsících překročit úroveň tří procent, až výrobci znatelněji přenesou zdražení na zákazníky. Ani v případě pohonných hmot nelze žádné zlevňování příliš čekat, ačkoli třeba benzín předminulý týden zdražil na nejvyšší cenu od října 2018.
OECD radí dál zvedat důchodový věk a platit část penze z daní
19.11.2020 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument včera zveřejnilo ministerstvo práce.
V Česku se asi bude znárodňovat. A také v Itálii, Belgii, Německu či Austrálii
05.04.2020 Český stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to včera připustili v České televizi. Babiš v té souvislosti zmínil leteckou společnost Smartwings.
Babišova vláda si bude moci snáze půjčovat, a to masivně i koruny nově tištěné Českou národní bankou. Kvantitativní uvolňování se zabydluje ve střední a východní Evropě
24.03.2020 Kvantitativní uvolňování se plně zabydluje v zemích střední a východní Evropy. I v těch, které nesdílí euro, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Česko. Vlády a centrální banky těchto zemí podnikají legislativní kroky k tomu, aby ke kvantitativnímu uvolňování mohlo docházet, případně už takové opatření přímo provádějí či signalizují.
Související klíčová slova:
Multimilionáři | Sankce | Obchodní seance | Bankéř | Pokles životní úrovně | Levnější energie | Výše úrokových sazeb v USA | Babiš pomůže CZK | Statistiky | Cílové ceny | Jestřábí přístup k inflaci | Výsledek hospodaření | Deficit veřejných financí | Hlavní ekonom | Padající akcie | Vládní dluhopisy | Energetické firmy | Největší favorit | Jana Maláčová | Ministryně financí Schillerová | EUR | Veřejné finance | Majstrštyk | Trend | Nálada českých spotřebitelů | Otřesy | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Mezinárodní měnový fond | Varianty covidu | Bank of Japan | Slábnutí koruny | Bezpečné útočiště | Letošní schodek | Britská libra | Zadlužení České republiky | Tempo růstu | Goldman Sachs | Maďarsko | Rozsáhlé propouštění | Škoda Auto | Pravděpodobnost | Paušální daně | Podnikatel | Ministryně financí Alena Schillerová | Sazba hypoték | Prohlášení | Vojenské výdaje | Schodek státního rozpočtu | Mírové dohody | Přijetí | Prostor pro pokles | Bruegel | Eurokomisař pro hospodářství | Nižší ceny | Navýšení důchodů | Centrální banky | Slevy na dani | CZK | Český statistický úřad | Short EUR/GBP | Růst sazeb | Ratingová agentura | Spotřební daň z nafty | Mimořádné daně | Hospodaření za loňský rok | Vývoj základní úrokové sazby v USA | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Analytický tým FXstreet.cz | Inflace v prosinci | Růst cen | Dividendy | Úsporný energetický tarif | Konsensus analytiků | Nerovnováhy | Závazek | Kam půjdou úroky | Strach | Studie | Snížení úroků | ČSÚ | Ekonomiky | Náklady na obsluhu dluhu | Vysoká inflace | České vlády | Průměrná úroková sazba | Výprodeje | Exchange | Balík akcií | Úroková snížení | Vývoj na burze | Snižování stavů zaměstnanců | Obchodní přebytek Číny | Spravedlivé důchody | Dluhopis Republiky | Daň na banky | Růst úroků | Propad cen ropy | Nezaměstnanost | Domácnosti | Ropa | Ceny benzínu | Euro nabízí stabilitu | Omezování ekonomiky | Čínský jüan | Nízké ceny | Economist | Ministr průmyslu | Státní dluh | Sazby v USA | Rozdělení ČEZ | Peníze | Volatilní obchodní seance | Geopolitické otřesy | Cena pohonných hmot | Centrální bankéři | Brent | Fialův kabinet | Politika | Snížení zadlužení | Jüan | Očekávání | Posílení | Důchody | Inflační riziko | Britské vlády | Realita | Války na Ukrajině | Tržní prostředí | Základní sazby | Měnový fond | Financovat | Základní úrokové sazby | Lufthansa | Časové řady | Kurz eurodolaru | Nizozemsko | Nákupy | Růst | Daň z mimořádného zisku | Nárůst cen | Propad cen | Odvětví | EUR/CZK | Obchodníci | Drobní investoři | Světové finanční krize | Prognóza | Měnový pár USD/JPY | Zvýšení základní úrokové sazby | Veřejný dluh | Pochybnosti | Daniel Křetínský | Výhled | Budoucnost | Úrokové sazby v USA | Dopad pandemie | Ceny pohonných hmot | Výrazná inflace | Odhad letošního růstu ekonomiky | Long | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Více peněz | Czech Fund | Mimořádné vládní podpory | Národní ekonomická rada vlády | Měnový pár USD/CNY | Návrh rozpočtu | Chicago Mercantile Exchange | Vývoj měnového páru GBP/USD | Posílení české měny | ČSOB | Meziroční růst | Trpělivost | Trh | Barel ropy | Vývoj měnového páru | Hlavní události | Fialova vláda | Spořící účty | Rekordní pokles HDP | Kapitálový trh | Index | Výkon | Globální ekonomiky | Uvolnění měnové politiky | Přebytek Číny | Elektřina | MMF | Podnikatelé a firmy | Výrobní ceny | Eura | Komise | Nejistoty | Firemní daně | Inflace | Barel ropy Brent | Zdravotní péče | Tiskové zprávy | Události roku | Zpráva | Válka | Tržní kapitalizace | Covid | Česká měna | Deficit | Vládní představitelé | Ministerstvo práce | Dlužníci | Lukáš Kovanda | Dolary | Daňové přiznání | Posílení jüanu | Poptávka | Zaměstnanost | Snížení DPH | Česká vláda | Nárůst cen ropy | Bydlení | Rok 2020 | Pravděpodobnost výše úrokových sazeb | Benzín | Spotřební daně | Komentáře centrálních bankéřů | Harmonizovaný index spotřebitelských cen | EUR/GBP | Opatření | Ratingové hodnocení | Vládní podpory | Firma | Koruna | Bohatství | Ropa Brent | Graf | Cukr | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Británie | Jmenování nového předsedy | Vývoj mezd | Veřejný dluh ČR | Nabídka | Náklady | Americká centrální banka | Rozpočtový schodek | Snížení daně z příjmu | Skvělý zisk | Aktuální slabost | Vyšší úroky | Obchodní bilance Číny | Listopadová inflace | Samou | Křetínský | Úrokové sazby | Finanční společnosti | Hospodaření vlády | Válka na Ukrajině | Tuzemská inflace | Inflační situace v ČR | Rekordní objem | Česká koruna | Společnosti | Energetický tarif | eXchange | Zájem o hypotéky | Polský premiér | Pozornost | Čínská centrální banka (PBOC) | Dluhopis | Obchodníci s měnami | Pokles cen | AA | Přijetí eura | Vládní koalice | Padající akcie ČEZ | Vice | Paolo Gentiloni | Výhled České republiky | Porušení zákona | Podnikatelé | Polská vláda | Informované zdroje | Země EU | Pohonné hmoty v ČR | Poskytování hypoték | Nezaměstnanost v EU | Analytici | Úrok na dluhu vlády ČR | Hospodaření státního rozpočtu | Sázka | Čepro | Dluhopisy | Snížení schodku | Jestřábí komentáře | Slabost domácí měny | Daně z příjmů | NAFTA | Vývoj | Drahota | Maloobchodní tržby | Úroková sazba | Odpor | Daňový příjem | Moody's | Závislost | Vyšší sazby | Obchodované páry | Agentura Fitch | Konkurenceschopnost | Finance | Ministerstvo průmyslu a obchodu | České měny | Invaze | Konsolidace | Volatilní | EUR/USD | Statistici | Obrat v trendu | Long GBP/USD | Počasí | Základní úrokové sazby v USA | Elektřina v ČR | Měnové politiky | Růst HDP | Nejmocnější bankéř světa | Sazby ČNB | Zemědělství | Bankéři | Rok 2025 | Statistický úřad | FRED | Podnikání | Poslanecká sněmovna | Jednání kartelu OPEC | Celková inflace | Fiskální politika | Karel Havlíček | Veřejné zadlužení | Cena barelu ropy | Forex 2026 | Zadlužení britské vlády | Historie | 3М | Volby | USA | Dlouhodobé dluhopisy | Ekonomové | Mezinárodní banky | Světová finanční krize | Miliardy korun | Přístup k inflaci | Globální finanční krize | Snížení inflace | Růst cen nemovitostí | Spojené státy | Vývoj základní úrokové sazby | Inflační situace | Úrok | Konsolidační balíček | Pohonné hmoty | Lucembursko | Pandemie | Úsilí | Sněmovny | Firmy | Energetický a průmyslový holding | Inflace v Česku | Nespokojenost | Růst cen ropy | Sazby | Reálné mzdy | Zajištění | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Výdaje | Cena ropy brent | Kevin Hassett | Nadbytek dolarů | Daň z příjmu | Kam půjdou úroky v USA? | Nejmocnější bankéř | Distribuce | Fed | Zodpovědnost | Burze | Dividendy ČEZ | CNY | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Veřejné finance ČR | Hlavní měnové páry | Babiš | Zbyněk Stanjura | Qantas | Analytický tým | Mezinárodní investoři | Citelné zdražování | Rekordní pokles | Zvýšení slevy na poplatníka | Měnové trhy | Ekonomické aktivity | Rizika | Eurozóna | Kurs koruny | Fond | Výše úrokových sazeb | Cena benzínu | Program pomoci | Kompenzace | Fitch | Americké banky | Celkový výsledek | Úspory | Úroky v eurozóně | Zvýšení firemní daně | Mzdy v Česku | Snížení spotřební daně | Daňoví poplatníci | Energetické společnosti | Sláva | CVVM | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | TradingEconomics | Ministerstvo financí | Bilance | ONE | Politické fráze | Ekonomický růst | Vývoj měnového páru USD/CNY | Průměrná sazba hypoték | Mzdy | Smartwings | Nejbohatší Čech | Na burze | Úrok na dluhu vlády | Společnost | Zadlužování | Sázet | Hospodaření | Ztráta | Orbán | Dluhové krize | FXstreet | Maďarská centrální banka | Tomáš Raputa | Obchodní přebytek | Tradeři | Cenový pokles | Daně z mimořádných zisků | Ratingový výhled | Riziko | Trinity | JPY | Zdravotní pojištění | Pokles výnosů | Hnutí ANO | GBP | Plyn | Mimořádná daň | Životní úroveň | Vyšší úrok | Čína | Inovace | USD/CNY | Ceny | Financování | Recese | Pokles | Války | Impuls | Snižování stavů | Centrální banka | DPH | Praxe | Evropské centrální banky | Libra | Nedostatky | Odborníci | Zpevňování koruny | Propuštění | Důchod | Výnos | ČEZ | Trinity Bank | ERÚ | Vývoj měnového páru EUR/USD | Posílení koruny | Ministryně práce | Ceny energií | Cílování inflace | Zvyšování daní | Cena akcií | Energetická krize | GBP/USD | Írán | Petr Pavel | Biliony dolarů | Jasný signál | ČSSD | Funkční období | Zisk | ČNB | Ruské ropy | Rating | Dovoz | Nejbohatší | České hospodářství | Vklady | Progres | Obchodování | Armageddon | Zajištění na stáří | Úroky | Eurostat | Prezident | Úsporný tarif | Růst inflace | Hypoteční trh | Státní rozpočet | Měna | Zprávy | Ceny ropy | Údaje | Spoření | Srovnávací základna | Pojišťovny | Inflační vývoj | Italská vláda | Finanční krize | FXstreet.cz | Obchody | Drahý kov | Snížení daní | ProCent | Zemní plyn | Marže | Panické výprodeje | Přenos | Propad akcií | Prezident Pavel | Situace | Tržby | Konsensus | Dluhy | Průměrný příjem | FOREX | Inflace v ČR | HDP | Ekonom | Restrikce | Dolar | Zrušení daně z nabytí | Euro | Klid | JP Morgan | Zdanění | Ceny pohonných hmot v ČR | Politici | Obchodní bilance | Vyšší inflace | Zhoršení ratingu | Měnové páry | Energiewende | Slovensko | Domácí měny | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Odhad letošního růstu | Ztráty | Rozpočtové příjmy | Česká národní banka | Epidemie koronaviru | Česká inflace | Japonský jen | Meziroční inflace | Nakupovat | Akcie | Měnové podmínky | Mzda | NERV | Výrobci aut | Očkování | Index spotřebitelských cen | Tým FXstreet.cz | Češi | Reuters | Nižší DPH | Prognózy | Kurz | Daně | Rekord | Výsledky | Míra inflace | Aerolinky | Zdražování energií | Obavy z omikronu | Investice | Nejvýraznější růst | Konkurence | Kapitalizace | Nezávislost | Bod | Fitch Ratings | Výdaje na obranu | Zisky | tradingeconomics.com | Penzijní systém | Zaměstnanci | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Důvěra | ODS | Ukazatel | Měny | Daňové příjmy | Oslabování české měny | Rusko | Signál | Snížení daně | Zrušení daně | Organizace | Prezident Petr Pavel | Plány | Ropa dnes | Brusel | Hypotéky | Česká televize | TIM | Propouštění | Energie | Objem | Nálada | Americké centrální banky | Příjmy | Ekonomické dopady | Bloomberg | Alena Schillerová | Rozvoj | Vyhlídky | Udržitelnost | Míra | LNG | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | Hrubý domácí produkt | Short | Agentura Bloomberg | Krize | OECD | Obnovitelné zdroje | Oslabení koruny | Nízká nezaměstnanost | Zvýšení úrokových sazeb | Frustrace | Bohemia Energy | Prosincová inflace | JDE | Podpora | Cena | Německá vláda | Překoupenost | Německo | Makroekonomické ukazatele | Zadlužení | Rozpočet | Čeští spotřebitelé | Americký trh | Premiér Babiš | Česká ekonomika | Finanční prostředky | Odvody | Úrokový diferenciál | Rezervy | Podnik | Forexu | Debata | Zlato | Ekonomika | Desetileté dluhopisy | Denní graf | Schodek | Finanční situace | Energetické krize | Práce | Výnosnost | Úspěch | Jestřábí přístup | Cíle | Důchodový systém | Banky | Akcie ČEZ | Vlády | Šance | Bankrot | Očekávaný růst | Analýza | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Lithium | Ratingové agentury | Pozice | Vývoj měnového páru USD/JPY | Společnost ČEZ | Cenné papíry | Eurokomisař | Živnostníci | Poslanci | Inflační tlaky | Služby | OPEC | Ministryně financí | Zrychlení inflace | Experti | Investoři | Prodejní tlak | Míra nezaměstnanosti | Spotřebitelé | Zkrocení inflace | Měnový pár GBP/USD | Polsko | Čerpací stanice | Meziroční růst cen | Nová vláda | Zdražování | Ropy | Předseda | Škoda | Růst cen potravin | Úročení | USD | Občané | Cestování | Ekonomický dopad | Kabinet | Zvýšení základní sazby | Zvýšení daní | Půjčka | D1 | Výkonnost fondů | Nízké úrokové sazby | Cena ropy | Čínská centrální banka | Kupní síla | Ceny nafty | CZ | Pokles HDP | Propad | Rakousko | ANO | Paušální daň | Tempo růstu spotřebitelských cen | Nemovitosti | Andrej Babiš | Rok 2024 | Zestátnění | Ministr průmyslu a obchodu | Česká republika | Boční trend | Státní dluhopisy | Americký dolar | Nízké ceny ropy | Evropská centrální banka | ECB | Ziskovost | Doporučení | Přerušení dodávek ruského plynu | Body | Vyšší daně | ROCE | Paradox | Lot | Navýšení | Lockdowny | EU | Redukce | Miliardy | PBOC | Spekulanti | Zrušení superhrubé mzdy | Poptávky po ropě | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Základní sazba | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | USD/JPY | Ukazatele | Měnový pár | Banka | Vlastnictví | ČEPRO
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | Pokles | 3М | Banka | Trading | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
