Deficit veřejných financí
Makroekonomická prognóza Komerční banky: V zajetí geopolitiky
30.04.2026 Globální i česká ekonomika čelí dalšímu šoku. Konflikt na Blízkém východě mezi Spojenými státy a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé se podepsal na výrazném zdražení energetických komodit, zejména ropy a plynu, a zvýšení jejich cenové volatility. Výsledkem je globální nárůst nejistoty a obav z dopadů dalšího nabídkového šoku, který přichází po relativně krátké době. Ten předchozí z let 2022 a 2023 měl dramatické inflační i růstové důsledky.
Provizorium skončilo, schodek se začne výrazně prohlubovat
01.04.2026 Na konci března dosáhl schodek státního rozpočtu 27,6 mld. CZK. Meziročně se tak saldo zlepšilo o 63,6 mld. CZK. Na příjmové straně k tomu přispěly zejména oproti loňsku vyšší příjmy z pojistného, kde se patrně projevilo kromě pokračujícího solidního růstu mezd také legislativní zvýšení odvodů OSVČ. Významně se však na meziročním zmírnění schodku podepsalo také vyšší čtvrtletního inkaso DPPO a příjmy z EU. Na výdajové straně k meziročnímu zlepšení salda pomohlo rozpočtové provizorium. Výdaje v důsledku toho za první čtvrtletí poklesly meziročně o téměř 8 %. Rozpočtové provizorium se projevilo zejména v omezení transferů, respektive předfinancování v kapitolách regionálního školství, sociálních služeb nebo výzkumu.
Provizorium dočasně snižuje výdaje rozpočtu
02.03.2026 Na konci února dosáhl schodek státního rozpočtu 16,9 mld. CZK. Meziročně se tak saldo zlepšilo o 51,7 mld. CZK. Na příjmové straně k tomu za první dva měsíce zčásti přispěly příjmy z EU, které dosáhly 30,4 mld. CZK a meziročně byly o 7,2 mld. CZK vyšší. Výrazně však narostla i váhově nejvýznamnější položka pojistného na sociální zabezpečení (+6 % y/y), kde se patrně projevilo kromě pokračujícího solidního růstu mezd také legislativní zvýšení odvodů OSVČ. O více než 4 % oproti loňsku narostly také daňové příjmy.
Když skočí Němci, skočí i Češi? Debata o zadlužení Česka se jako k fetiši stáčí k jednomu číslu, aniž by brala v potaz mezinárodní kontext či kontext nesmyslného utrácení jakoby za zbrojení, ve skutečnosti za emisní povolenky, které Rusko neodstraší
25.02.2026 Debata ohledně ekonomické kondice Česka se stáčí k jedinému číslu – schodku státního rozpočtu. Důležitý je však také kontext této kolize příjmů a výdajů. Například kontext mezinárodní.
Bankovní asociace zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,6 pct
11.02.2026 Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce zvýší o 2,6 procenta, v listopadu ČBA očekávala růst o 2,2 procenta. Za zlepšením stojí zejména silnější exportní a investiční aktivita. Průměrná inflace by letos podle ČBA měla být 1,7 procenta, v listopadu ji čekala 2,2 procenta.
MMF doporučil Česku dál konsolidovat veřejné finance
03.02.2026 Mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes doporučila Česku dál konsolidovat veřejné finance. Je to podle ní nutné s ohledem na strukturální výzvy, kterým země čelí nebo bude čelit v nadcházejících letech. Mise uvítala plán na obnovu elektronické evidence tržeb (EET), zároveň doporučila reformovat strukturu daní, zejména nastavení daně z nemovitosti.
Ozvěny trhu: Česká ekonomika zrychluje, Komerční banka zvyšuje prognózu růstu
02.02.2026 Česká ekonomika vstupuje do roku 2026 ve výrazně lepší kondici, než jsme ještě před čtvrt rokem přepokládali. V aktualizované makroekonomické prognóze jsme odhad letošního růstu HDP zvýšili na 2,7 % z původních 1,6 %. K výrazné vzestupné revizi nás přiměla překvapivě silná druhá polovina loňského roku, během níž hospodářství rostlo nejrychleji za poslední tři roky. Oživení pomohla vzhledem k celním válkám a nevýkonnému německému průmyslu poněkud překvapivě i zahraniční poptávka, prim ale hrála ta domácí – spotřeba domácností se díky růstu reálných mezd vrátila na předpandemické úrovně, a to o půl roku dříve, než jsme předpokládali.
Provizorium i EU fondy přispěly k lednovému přebytku rozpočtu
02.02.2026 Letos v lednu skončil státní rozpočet v přebytku ve výši 32,4 mld. CZK. Meziročně se saldo zlepšilo o 43,7 mld. CZK. Výrazně k přebytku přispěly příjmy z EU, které dosáhly 24,1 mld. CZK a meziročně byly o 13,3 mld. vyšší. O více než 5 % (7,9 mld. CZK) však i narostly i daňové příjmy. Na výdajové straně pak přebytku rozpočtu pomohlo rozpočtové provizorium.
První měsíc rozpočtového provizoria skončil kladným saldem 32,4 mld. Kč
02.02.2026 Česká republika začala nový rok v rozpočtovém provizoru, ve kterém může vláda každý měsíc utratit jednu dvanáctinu rozpočtu z minulého roku. Z tohoto důvodu státní rozpočet na konci ledna 2026 skončil kladným saldem ve výši 32,4 mld. Kč. Výdaje státu meziročně poklesly o 14 % (-24,0 mld. Kč), příjmy vzrostly o více než 12 % (+19,6 mld. Kč). Meziročně se zvýšil růst inkasa daní a pojistného (+7,9 mld. Kč) a také příjmy z EU (+13,3 mld. Kč).
Makroekonomická prognóza Ekonomika zařazuje vyšší rychlost
29.01.2026 Tuzemská ekonomika překvapila ve druhé polovině loňského roku poměrně svižným růstem. Ten byl přes zavedení cel na vývoz zboží do Spojených států dokonce vyšší než v průběhu prvního čtvrtletí. To je zároveň příslibem, že z růstového pohledu se tuzemské ekonomice bude dařit i letos.
Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 mld. Navzdory rozpočtovým pravidlům
27.01.2026 Vláda včera schválila návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Ten počítá se schodkem 310 miliard korun – o 24 mld. vyšším, než činil návrh Fialovy vlády. Z původního návrhu ale vypadla velká část vyšších – a z fiskálních pravidel výjimkovaných – výdajů na obranu a půjčka na dostavbu Dukovan. Relevantní číslo, se kterým se má vládní rozpočet srovnávat, je proto 237 mld. Kč, tedy maximální možný deficit dle zákona o rozpočtové odpovědnosti. A ten vláda překračuje o celých 73 miliard korun.
FT: Francie vybrala na nové dani pro bohaté jen část plánovaného výnosu
25.01.2026 Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times (FT) s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 400 milionů eur (9,7 miliardy Kč), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.
Ranní okénko - Český maloobchod překvapil meziročním růstem 4,6 %
16.01.2026 Dnes zjistíme finální výsledek prosincové inflace v Německu. Trh očekává, že finální údaje zůstanou v souladu s předběžným odhadem a že HICP meziročně vzroste o 2,0 %, meziměsíčně o 0,2 %. Inflace CPI se zvýší meziročně o 1,8 % a meziměsíčně bude stagnovat. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, však zůstává o něco vyšší a v prosinci se odhaduje na 2,4 %. Z pohledu jednotlivých složek bylo prosincové snížení celkové inflace ovlivněno především cenami energií, které meziročně klesly o 1,3 %. Mírnější nárůst zaznamenaly i potraviny (+0,8 %) a zboží (+0,4 %). Naopak hlavním tahounem růstu zůstávají služby, jejichž ceny se v prosinci zvýšily o 3,5 %, čímž si udržely stabilní a relativně vysoké tempo růstu po celé poslední čtvrtletí minulého roku.
Ranní okénko - Výrobní inflace v USA na 3 %, dnes HDP z Německa
15.01.2026 Dnes Český statistický úřad ukáže, jak se vyvíjely maloobchodní tržby za listopad. Naše prognóza očekává, že maloobchodní tržby bez aut porostou meziročně o 3,7 %. Mezi srpnem a říjnem vykazoval tuzemský maloobchod (po očištění o prodeje automobilů) stabilní růstovou tendenci kolem 3 %. Kondice českých domácností se viditelně upevňuje – díky nadále zvýšenému tempu nominálních mezd a inflaci okolo 2% cíle ČNB dochází k posilování reálné kupní síly. Tento trend jde ruku v ruce s dlouhodobým optimismem spotřebitelů, který se přímo promítá do jejich ochoty utrácet. Prvotní indikátory naznačují, že obchodníci dosáhli rekordních obratů a logistické firmy hlásí citelný nárůst objemu doručených zásilek ve srovnání s předchozím rokem.
Ranní okénko - Inflační překvapení se v ČR ani USA nekonalo
14.01.2026 Dnes nás čeká měnově-politické jednání Polské národní banky. Ta v minulém roce výrazně uvolnila svou měnovou politiku, když snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o 175bb na aktuální 4 %. Cyklus snižování sazeb byl zahájen v květnu 2025, ale nyní podobně jako většina analytiků očekáváme, že na svém prvním letošním zasedání zůstanou sazby na stávající úrovni. Nicméně tamní bankovní rada uměla trhy překvapit, a tak nelze vyloučit ani další snížení sazeb. Inflace se totiž vyvíjela příznivěji, než jaké byly odhady, v prosinci se meziroční inflace zastavila na 2,4 % a její jádrová složka pak v listopadu činila 2,7 % (prosincový údaj bude zveřejněn 16.1. a je predikován mírný nárůst na 2,8 %).
Ranní okénko - Dnes americká inflace i finální inflace v ČR
13.01.2026 Dnes začne sněmovní schůze, kde se má hlasovat o důvěře vlády. Strany ANO, SPD a Motoristé sice disponují pohodlnou většinou, ale hlasování nemusí být tak jednoznačné, když někteří poslanci SPD váhají, zda zvednou ruku pro důvěru.
Ranní okénko - Překvapí opět inflace v USA směrem dolů?
12.01.2026 Hlavní pozornost se v tomto týdnu soustředí na další vývoj inflace ve Spojených státech amerických, který bude dalším dílkem do skládačky ekonomického obrazu. Z Německa bychom se měli dozvědět výši HDP za minulý rok a také, zda bylo dodrženo Maastrichtské kritérium deficitu veřejných financí vůči HDP. V tuzemsku budou publikována data o finální inflaci, maloobchodních tržbách či cenách ve výrobě.
Za poslední rok si půjčujeme dráž. Bude hůř?
09.01.2026 Když se podíváme na českou výnosovou křivku dnes a před rokem, její většinová část leží citelně výše. Zejména u delších splatností státních dluhopisů: například výnos desetiletého je vyšší o více než 25 bazických bodů a u třicetiletého o více než padesát. Půjčujeme si tedy dráž.
Schodek státního rozpočtu loni překročil plán o 50 mld. CZK
06.01.2026 Celoroční deficit státního rozpočtu loni dosáhl 290,7 mld. CZK. Meziročně se tedy prohloubil o 19,3 mld. CZK. Plánovaný schodek ve výši 241 mld. CZK byl současně překročen o bezmála 50 mld. CZK. To bylo primárně způsobeno nižším než očekávaným čerpáním EU fondů, které zaostalo za plánem o 48,4 mld. CZK. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 249,9 mld. CZK a meziročně byl nižší o 38,9 mld. CZK.
Fialova vláda v roce 2025 překročila vlastní limit schodku o zhruba 50 miliard korun, schodek státního rozpočtu činí 290 miliard korun. Zákonný limit nebyl podle ministryně financí Schillerové splněn poprvé po 16 letech
06.01.2026 Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Fialova vláda v roce 2025 hospodařila s výrazně vyšším schodkem, až kolem 300 miliard korun, než jaký si sama uložila, plyne z dnešních slov ministryně financí Schillerové
04.01.2026 Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Pokud schodek za rok loňský má být výrazně horší než ten roku 2024, nelze vyloučit, že Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla třeba i v rozsahu kolem padesáti miliard korun. A že se schodek za rok loňský přiblíží psychologické úrovni 300 miliard korun. Schillerová výsledek hospodaření státního rozpočtu za lońský rok představí v úterý.
V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019
31.12.2025 Česko má za sebou hospodářsky nečekaně dobrý rok. Ekonomika letos podle všeho přidá znatelně přes dvě procenta. Táhne ji spotřeba domácností, které těží z růstu reálných mezd. Ten by letos měl atakovat pětiprocentní úroveň. Nicméně ani třeba zahraniční obchod nezůstává příliš pozadu. Vždyť jeho přebytek by letos mohl přesáhnout 220 miliard korun a pro změnu tak atakovat historický nominální rekord. A to přitom mělo Česko papírově patřit k zemím, které americká cla prezidenta Donalda Trumpa zasáhnou vůbec nejtíživěji.
Regulovaná složka ceny elektřiny spadne v roce 2026 o 15,1 procenta, domácnosti běžně mohou počítat s úsporou od 4 200 do 23 300 Kč oproti loňsku a s úsporou od 2800 do 12 100 Kč oproti letošku. Zadluženější Německo chystá plošné dotace ještě vyšší
29.12.2025 Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce klesne o 15,1 procenta. Informoval o tom dnes Energetický regulační úřad, který v novém výnosu již zohlednil fakt, že nová vláda rozhodla od roku 2026 zrušit takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje, resp. jej převést na státní rozpočet. Výdaje státního rozpočtu tak z tohoto důvodu stoupnou roku 2026 o přibližně 17 miliard korun. Domácnosti ovšem ušetří nejčastěji od 4200 do 23 000 korun ročně oproti loňsku a od 2800 do 12 100 korun ročně oproti letošku.
Schodek státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit 400 miliardám korun, plyne ze slov ministryně financí
28.12.2025 Deficit státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Plyne to ze slov ministryně financí Aleny Schillerové. Ta uvedla, že vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro příští rok udržet deficit pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu. Má na mysli deficit celých veřejných financí.
ČNB ubrala z jestřábí rétoriky, sazby ale zatím měnit nebude
18.12.2025 Úrokové sazby ČNB zůstaly v souladu s očekáváními beze změny. Dosud relativně jestřábí komunikace centrální banky byla zmírněna změnou bilance rizik plnění inflačního cíle z „proinflační“ na „vyrovnanou“. Za přehodnocením jsou podle guvernéra nová rizika globální korekce cen aktiv a snížení cen energií v důsledku převedení plateb za obnovitelné zdroje na stát. Vzhledem k administrativní povaze a pouze dočasnému efektu zlevnění energií na inflaci je však bankovní rada v souvislosti s tím ochotna v příštím roce tolerovat celkovou inflaci mírně pod 2% cílem a nereagovat změnou nastavení měnové politiky. Další kroky centrální banky jsou podle guvernéra možné oběma směry. Naším základním scénářem zůstává setrvání repo sazby na současných 3,5 % i po celý příští rok.
Vláda dnes schválila snížení celkové platby za elektřinu, ruší poplatek za obnovitelné zdroje. Domácnosti tedy běžně mohou roku 2026 počítat s úsporou od 4200 do 23 300 Kč oproti loňsku, v závislosti na výši spotřeby
16.12.2025 Nová vláda dnes rozhodla od příštího roku zrušit takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje, resp. jej převést na státní rozpočet, jehož výdaje tak z tohoto důvodu stoupnou roku 2026 o přibližně 17 miliard korun. Domácnosti tak ušetří nejčastěji od 4000 do 23 000 korun ročně.
Deficit státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 mld. CZK
01.12.2025 Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 mld. CZK nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 mld., znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán. I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného.
Na spadnutí je výrazné zlevnění elektřiny. I když dnes ERÚ oznámí zvýšení regulované složky, domácnosti mohou počítat s úsporou i třeba 23 000 Kč oproti loňsku
28.11.2025 Energetický regulační úřad dnes oznámí takzvanou regulovanou část ceny elektřiny i plynu. V říjnu přitom úřad navrhl navýšení dané složky u elektřiny o 2,7 procenta. Domácnosti však už v příštím roce mohou přesto počítat s výrazným snížením své celkové platby za elektřinu. Vznikající vláda totiž slibuje převést poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. To sice značí potenciální hlubší deficit veřejných financí ČR, nicméně domácnosti by měly pocítit výrazné zlevnění elektřiny.
Český lid i švýcarští bankéři věří, že nová vláda zrychlí ekonomický růst, i kdyby na dluh
27.11.2025 Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Ozvěny trhu: Nová éra fiskální dominance - ekonomika zpomaluje, nastupující vláda šlápne na plyn
07.11.2025 Zatímco první polovina letošního roku přinesla české ekonomice solidní růst, druhá už tak optimistická není. Důvodem je zavedení cel na vývoz do USA. Průmysl, který v první polovině letošního roku těžil z předzásobování amerických odběratelů, nyní brzdí. A s ním i celkový výkon ekonomiky.
Pokud by Babišova vláda splnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí i tak vejde pod 3 % HDP; třeba německá vláda by v takovém případě měla stále o 20 % vyšší deficit
06.11.2025 Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vyjde pod 3 % HDP; německá vláda by v takovém případě měla o 20 % vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 %, a polská dokonce o 124 %. Ani inflace by neměla být v ČR problémem.
MF letos čeká deficit veřejných financí 1,9 pct HDP
06.11.2025 Deficit českých veřejných financí by měl letos být 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), sníží se z loňských dvou procent HDP. Příští rok zůstane deficit na současné úrovni, očekává prognóza, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň upozornil, že rizikem pro zachování očekávané výše schodku bude fiskální politika nové vlády.
Makroekonomický jackpot pro novou vládu
04.11.2025 Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů podepsali včera koaliční smlouvu, na jejímž půdorysu by měla – dle Andreje Babiše – nejpozději do poloviny prosince vzniknout nová vláda. Ta hned na startu dostane velký vánoční dárek. Bude přebírat ekonomiku ve stavu, v jakém by ji chtěla přebírat každá nastupující vláda – makroekonomicky stabilizovanou a se silným větrem do zad v podobě hospodářského růstu. Právě nad očekávání svižný růst HDP ve třetím čtvrtletí o 0,7 % mezikvartálně znamená, že letošní růst bude atakovat úroveň 2,5 %.
Ekonomické body programového prohlášení nové vlády dávají z velké části smysl, výzvou však bude deklarované udržení deficitu veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“
31.10.2025 Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Makroekonomická prognóza: Nová éra fiskální dominance
31.10.2025 Česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku zřetelně zpomaluje, na čemž se podílí negativní dopady vyplývající ze zavedení cel na vývoz do Spojených států. To se propíše i do slabších celoročních výsledků roku 2026. Patrné to je zejména na výkonnosti českého průmyslu.
Ranní okénko - V tomto týdnu se snad údajů o inflaci z USA už dočkáme
20.10.2025 Hlavní událostí tohoto týdne by měl být výsledek zářijové inflace ve Spojených státech amerických, který měl být publikován původně již v minulém týdnu, ale díky stále trvajícímu shutdownu se zveřejnění inflace posunulo až na tento pátek. Ve stejný den se zaměříme na říjnové indexy nákupních manažerů (PMI) z Německa, eurozóny i Spojených států amerických.
Ozvěny trhu: Fiskální dominance dostává měnovou politiku na vedlejší kolej
09.10.2025 S blížícím se koncem cyklů uvolňování měnové politiky v eurozóně i v tuzemsku se u delších úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů zdá být vliv centrálních bank stále více upozaděn. Podíváme-li se například na výnos desetiletého státního dluhopisu ČR, ten momentálně dosahuje zhruba 4,5 %, poblíž kterých byl i před necelými dvěma lety, kdy bylo zahájeno snižování klíčové sazby ČNB z tehdejších 7 %.
Česko po volbách: skokové navýšení rozpočtového deficitu
09.10.2025 Od parlamentních voleb uběhlo pouze pět dní, na stole je však již razantní navýšení rozpočtového schodku pro příští rok. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš nejprve v úterý oznámil, že ve státním rozpočtu chybí 60 miliard korun, včera již hovořil o částce 80 miliard. Hrozí tak, že celkový deficit veřejných financí se v příštím roce posune výrazně nad 300 miliard korun, nedaleko od Maastrichtského limitu 3 % HDP.
Analytici: Od hnutí ANO se dá čekat uvolněnější rozpočtová politika
05.10.2025 Od vlády hnutí ANO se dá podle analytiků, které ČTK oslovila, předpokládat uvolněnější rozpočtová politika, což by mohlo mimo jiné vést k růstu inflace. S ohledem na to, že ANO avizovalo přepracování návrhu státního rozpočtu na příští rok, pak hrozí i režim rozpočtového provizoria. Odborníci naopak nečekají výraznější výkyvy kurzu koruny, právě v důsledku uvolněnější rozpočtové politiky ale mohou vzrůst výnosy státních dluhopisů.
České veřejné rozpočty lze ve skutečnosti vyrovnat jedním tahem pera, návratem před rok 2021. Politici to ale nechtějí, ani vládní, ani opoziční
14.09.2025 „Rozpočtový zločin“. Přesně tak před šesti lety označovali tehdejší opozičníci plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět „zločin“. Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
Za snížení daní Češi zaplatí jejich zvýšením, ovšem i s úroky. České veřejné finance nedostal do dluhu stovek miliard ani covid, ani válka na Ukrajině, ani důchody, ani Dukovany, ani Trump a zbrojení, ale něco docela jiného, ryze českého původu…
07.09.2025 Rozpočtový zločin. Přesně tak před šesti lety označovali dnešní vládní, tehdy ale opoziční politici plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit Babišovy vlády za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět "zločin". Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
STAN chce zavedení eura v nejbližším možném termínu
02.09.2025 Starostové chtějí zavedení eura v nejbližším možném termínu, za reálný považují rok 2029 či 2030. Novinářům to dnes řekli předseda hnutí STAN Vít Rakušan a místopředseda Lukáš Vlček. Rakušan považuje téma eura v předvolebním programu Starostů za zásadní, nová vláda podle něj musí k evropské měně deklarovat jasný postoj. Neumí si představit, že by podepsal jakoukoli koaliční smlouvu, pokud v ní nebude vytvoření funkce zmocněnce pro vstup do ERM II. Jasný termín přijetí eura bude důležitý bod programového prohlášení budoucí vlády, dodal ministr průmyslu a obchodu Vlček.
Výhled MF čeká v roce 2027 schodek rozpočtu 261 mld. Kč
01.09.2025 Schodek státního rozpočtu by se měl po růstu v příštím roce na 286 miliard korun v následujících letech snížit. V roce 2027 by měl činit 261 miliard korun, o rok později ale opět vzroste na 271 miliard korun. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a o jednorázové výdaje, ale od roku 2027 poroste a přesáhne dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to ze střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí návrhu rozpočtu na příští rok, který zveřejnilo ministerstvo financí.
Vláda zveřejní rozpočet na rok 2026, letos hospodaří nejlépe za posledních šest let, díky růstu ekonomiky, mezd a spotřeby. V příštím roce už to ale platit nebude, ozdravování veřejných financí ustane, lidé v Česku se musí připravit na nové daně
31.08.2025 Vládě se v prvních sedmi měsících letoška dařilo hospodařit v nominálním vyjádření dosud nejlépe za celé období od roku 2019. Koncem července vykazovala schodek zhruba 168 miliard korun. Ještě výraznější je tedy zlepšení hospodaření ve vyjádření reálném, tedy po zohlednění vysoké souhrnné inflace let 2019 až 2025, či po zohlednění růstu hrubého domácího produktu, k němuž v uplynulých šesti letech došlo (jeho růst už v sobě vzestup inflace zahrnuje, vycházíme-li z nominálního údaje k HDP). To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. V poměru k HDP by letos měl deficit veřejných financí činit 1,9 procenta, což je rovněž nejlepší výsledek od roku 2019. Je to příznivý údaj, a to i přesto, že jej znatelně vylepšují přebytky krajů a obcí.
Schodek rozpočtu v červenci vzrostl na 168,2 mld.
01.08.2025 Stát ke konci července hospodařil se schodkem 168,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 24,1 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří červenec mezi měsíce, kdy se deficit prohlubuje jen mírně. Letos přitom pasivum za červenec (-15,8 mld. CZK) dosáhlo zhruba stejné úrovně jako loni (-13,7 mld. CZK). V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 2 % HDP za prvních sedm měsíců letoška nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku (-241 mld. CZK).
CLA: ZATÍM PŘÍLIŠ NETRKAJÍ, PŘESTO OSTRÉ ROHY MAJÍ
30.07.2025 Globální ekonomika čelí šoku z titulu rozpoutaných obchodních válek ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dosud paradoxně evropští i čeští průmyslníci ze situace profitovali díky předzásobování amerických domácností a firem, což se projevilo v samotné produkci i vývozech. Ve zbytku roku ale bude tento efekt již působit negativně s přesahem do roku 2026. Hlavním tahounem tuzemské ekonomiky tak bude domácí poptávka, primárně spotřeba domácností, které budou pomáhat rostoucí reálné disponibilní příjmy. Inflace letos zůstane v horní polovině tolerančního pásma, zejména kvůli položkám souvisejících s bydlením, příští rok bude zhruba na svém dvouprocentním cíli. Centrální banka bude s dalším snižováním úrokových sazeb opatrná, na terminální 3 % se podle nás dostane až s rokem 2026.
Nárůst příjmů v červnu zmírnil schodek rozpočtu
01.07.2025 Stát ke konci června hospodařil se schodkem 152,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 26,2 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří červen vzhledem ke čtvrtletním a pololetním zálohám na dani tradičně mezi nejsilnější měsíce. Letošní červnový přebytek (18,2 mld. CZK) je ovšem vlivem současného nárůstu výdajů nejmenší od roku 2022. V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 1,8 % HDP v letošním prvním pololetí nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku. Riziko směrem k více deficitnímu letošnímu hospodaření vychyluje hlavně zvýšená pravděpodobnost výraznějšího ekonomického útlumu spojeného s nárůstem celních bariér ve světovém obchodě.
Květnový schodek rozpočtu příjemně překvapil
02.06.2025 Stát ke konci května hospodařil se schodkem 170,5 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o zhruba 40 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří květen tradičně mezi nejslabší měsíce. Letošní květnový deficit (44,4 mld. CZK) je ovšem nejmenší od předpandemického roku 2019. Nejmírnější za posledních šest let byl i letošní deficit za prvních pět měsíců vyjádřený v poměru k nominálnímu HDP. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku, přestože rizika nadále hodnotíme jako vychýlená směrem k hlubšímu deficitu.
Ranní okénko - Tlak rostoucích cen v zemědělství sílí
21.05.2025 Ekonomický kalendář je dnes prázdný, a tak se v našem výhledu podíváme do vzdálenější budoucnosti a zaměříme se konkrétně na veřejné finance USA. Agentura Moody’s na konci minulého týdne snížila v souvislosti s napjatými veřejnými rozpočty rating USA z nejvyššího stupně Aaa na Aa1 a přidala se tímto krokem ke zbytku „TOP3“ ratingových agentur, které tak učinily již dříve. Americký veřejný dluh se vyšplhal v posledních letech přes 120 % HDP a deficit veřejných financí byl v minulém roce více než 6 % HDP. Americký dluh se neustále prodražuje, přičemž v tomto směru negativně působí i restriktivní měnová politika amerického Fedu.
ČNB letos čeká schodek veřejných financí 2,1 pct HDP
09.05.2025 Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předchozí prognóza z února počítala se schodkem 2,4 procenta HDP. V příštím roce se ale schodek prohloubí na 2,3 procenta HDP, a to kvůli očekávanému zvýšení výdajů na obranu. Vyplývá to z první kapitoly aktuální zprávy o měnové politice, kterou dnes ČNB zveřejnila. Celou zprávu publikuje 16. května.
Makroekonomická prognóza: Cla ukousnou z růstu
30.04.2025 Globální ekonomika čelí negativnímu šoku z titulu rozpoutaných obchodních válek ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Negativní dopad z tohoto titulu zejména do průmyslu, exportu a investic se začne projevovat od druhého čtvrtletí s nejvýraznějším dopadem ve druhé polovině roku. Výrazně negativně tak poznamená hospodářský růst v roce 2026. Tuzemskou ekonomiku by ale měla podporovat spotřeba domácností s tím, jak dále porostou reálné disponibilní příjmy. Inflace se letos i příští rok bude držet poblíž inflačního cíle. ČNB by měla mít prostor během letošního roku snižovat úrokové sazby až k terminálním 3 %.
Ekonom Hampl: Vláda v konsolidaci veřejných financí udělala méně, než slibovala
21.04.2025 Vláda v konsolidaci veřejných financí podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla udělala méně, než slibovala. Bude ale končit s nižším deficitem veřejných financí, než jaký zdědila, a dostala schodek hospodaření pod tři procenta HDP, požadovanými EU. Hampl to uvedl v pořadu Partie televize Prima.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
02.04.2025 1) Polská centrální banka (NBP) podle očekávání ponechává hlavní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 5,75 procent.
ČSÚ: Deficit veřejných financí loni klesl
02.04.2025 Deficit veřejných financí loni klesl na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,8 procenta v roce 2023. Schodek za loňský rok činil 177,2 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 43,6 procenta HDP z předloňských 42,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyzdvihl, že Česko plní evropská pravidla pro veřejné finance.
Agentura Fitch potvrdila Česku rating. Jeho letošní růst však vyhlíží slabší, než jak jej odhaduje ministerstvo financí i Česká národní banka
16.02.2025 Ratingová agentura Fitch včera České republice potvrdila hodnocení bonity jejího dlouhodobého cizoměnového zadlužení na úrovni AA- při stabilním výhledu. Tu Česko vykazuje nepřetržitě od srpna roku 2018. V roce 2022 se sice přechodně zhoršil ratingový výhled na negativní, tedy kriticky vzrostla pravděpodobnost zhoršení ratingu agenturou Fitch, nicméně loni v únoru se výhled opět zlepšil na nyní potvrzený stabilní.
Odvážné cíle Trumponomiky může zbrzdit omezení migrace
03.02.2025 Nový prezident USA Donald Trump si v hospodářské politice dal mezi hlavní cíle podpoření růstu HDP, a naopak snížení růstu inflace. Některé kroky „Trumponomiky“ však mohou přinést pravý opak. Dle analýzy Allianz Trade Trumpovy exekutivní příkazy týkající se omezení migrace mohou snížit do roku 2026 potenciální růst amerického HDP pod 2 %.
Makroekonomická prognóza: Inflace v cíli, ekonomika kulhá
29.01.2025 Česká ekonomika vzrostla vloni v reálném vyjádření o necelé jedno procento a viditelně se tak odpoutala od své předpandemické úrovně. Pomohly jak vývozy dokončené produkce primárně v automobilovém sektoru, tak spotřeba domácností a vlády. Letos růst ekonomiky dále mírně zrychlí, tahounem ale bude výlučně domácní poptávka. Na produkční straně ji bude podporovat sektor obchodu a služeb, v případě průmyslu se obáváme třetího ročního poklesu v řadě. Na trhu práce dále mírně poroste míra nezaměstnanosti, růst reálných mezd ale bude pokračovat. Inflace se letos bude držet těsně nad inflačním cílem. ČNB by měla pokračovat během první poloviny roku v uvolňování restrikce snižováním sazeb směrem ke 3 %.
Zadlužení EU zůstalo beze změny
22.01.2025 Zadlužení Evropské unie zůstalo ve třetím čtvrtletí beze změny. Poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) činil 81,6 procenta, tedy stejně jako na konci druhého čtvrtletí. Deficit veřejných financí v EU se ve třetím čtvrtletí zlepšil na 2,9 procenta HDP z 3,3 procenta HDP v předchozím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpráv, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle metodiky Eurostatu zvýšilo na 43,6 procenta HDP a deficit veřejných financí na 2,7 procenta.
Forex: Inflace v eurozóně se v prosinci více vzdálila 2 %
07.01.2025 Dnes budou v centru pozornosti inflační údaje z eurozóny za prosinec. Ochutnávku ale již poskytly údaje z Německa a Španělska, které skončily nad očekáváními. Meziroční inflace v eurozóně se v prosinci zřejmě dále vzdálila 2 % a dosáhla 2,4 % oproti listopadovým 2,2 %. Rizika jsou nicméně vzhledem k výše zmíněným údajům vychýlená směrem nahoru. V USA bude zveřejněn před klíčovými pátečními payrolls listopadový JOLTS report mapující počet volných pracovních míst a ISM index ze služeb za prosinec.
Inflační tlaky v eurozóně byly v prosinci překvapivě silné
06.01.2025 Český státní rozpočet v loňském roce skončil v deficitu 271,4 mld. CZK, což je o 17 mld. CZK nižší schodek oproti roku 2023. Zároveň to byl o 10,6 mld. CZK lepší výsledek oproti novelizovanému rozpočtu, který po zahrnutí výdajů spojených se zářijovými povodněmi, počítal s deficitem ve výši 282 mld. CZK. Bez zmíněných výdajů byl pro rok 2024 plánován deficit ve výši 252 mld. CZK. Letos by konsolidace veřejných rozpočtů měla pokračovat. Schválený státní rozpočet pro rok 2025 plánuje s deficitem 241 mld. CZK. Poté, co deficit veřejných financí v roce 2024 pravděpodobně klesl pod 3 % HDP, by se v letošním roce měl dále zmírnit na rovná 2 %.
ČSOB Data Watch: Schodek státního rozpočtu v roce 2024 dosáhl 271 mld. Kč
06.01.2025 Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč, oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.
Nejdůležitější ekonomické události roku 2024 v ČR
31.12.2024 1. - Prezident Petr Pavel v novoročním projevu mj. řekl, že po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. Společná evropská měna je podle hlavy státu logickou budoucností.
Dvořák: ČR půjde u eura spíše spontánní cestou
16.12.2024 Česko půjde podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) v případě přijetí eura spíše spontánní cestou. V české ekonomice bude operací prováděných v této měně stále přibývat a jejich objem bude narůstat, až se země dostane do fáze, v níž se ukáže jako nesmyslné udržovat zároveň českou korunu. Dvořák to řekl na dnešní tiskové konferenci.
Moody's: Pád francouzské vlády zhoršuje výhled veřejných financí
05.12.2024 Pád vlády francouzského premiéra Michela Barniera snižuje pravděpodobnost konsolidace veřejných financí v zemi a prohlubuje patovou situaci na francouzské politické scéně. Pro rating Francie je tato událost negativní, uvedla agentura Moody's. Ta v říjnu kvůli obavám o dluh a deficit zhoršila výhled ratingu Francie ze stabilního na negativní, což znamená, že by dalším krokem mohlo být jeho snížení. Moody's dluh Francie hodnotí jako velmi kvalitní, a to známkou Aa2.
Menšinová vláda Michela Barniera byla na křehkých základech
05.12.2024 Výběr hlavních událostí současné vlády (dolní komora francouzského parlamentu včera po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera):
MF letos čeká deficit veřejných financí 2,8 pct HDP
06.11.2024 Deficit veřejných financí by letos měl klesnout na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,8 procenta HDP. Dnes to v makroekonomické predikci uvedlo ministerstvo financí. Proti srpnovému odhadu se letošní předpokládaný deficit zhoršil o 0,3 procenta HDP, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za zhoršením stojí dopady zářijových povodní. Ministerstvo zároveň očekává, že dluh sektoru veřejných institucí v letošním roce vzroste na 43,9 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP.
Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA
03.11.2024 Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Zadlužení EU se ve 2Q zvýšilo, v Česku kleslo
22.10.2024 Zadlužení Evropské unie se dál prohlubuje. Ve druhém čtvrtletí dosáhlo podle předběžných údajů 81,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v prvním čtvrtletí hrubé zadlužení činilo 81,3 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle jeho metodiky snížilo a dosáhlo 42,6 procenta HDP, státní dluh pak v absolutních číslech mírně sestoupil z rekordu a byl nepatrně nad hodnotou 3,32 bilionu korun.
Agentura Fitch zhoršila výhled ratingu Francie
13.10.2024 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hlavního ratingu Francie ze stabilního na negativní. Zdůvodňuje to vyšším zadlužením, ale také politickými riziky. Agentura o tom v pátek informovala v tiskové zprávě. Francie má u této agentury hlavní rating na stupni AA-, který zůstává v platnosti.
Výnosy na amerických desetiletých dluhopisech znovu nad 4 %
10.10.2024 V posledních týdnech jsme svědky velmi zajímavého vývoje na amerických desetiletých dluhopisech. I přesto, že Fed v září poprvé snížil své úrokové sazby o 50 bazických bodů, úroky na desetiletých dluhopisech začaly znovu růst. Tento pohyb na dluhopisech je skutečně nečekaný, zvláště když ho porovnáme například s cenou zlata, které roste. Růst ceny zlata totiž signalizuje nedůvěru v ekonomický vývoj, zatímco růst výnosů dluhopisů by měl naznačovat, že vše je v pořádku a americká ekonomika se zotavuje.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Vláda říká, že v příštím roce bude investovat rekordně. Dle její vlastní metodiky to ale není pravda
05.09.2024 Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, resp. o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Akcie ČEZ padají; stát bude daň z mimořádných zisků, tedy fakticky daň uvalenou ne menšinové akcionáře ČEZ, vybírat i příští rok. Ministr financí jí přitom původně chtěl zrušit už po roce či dvou
22.08.2024 Loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. I když byla původně zavedená na léta 2023 až 2025. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval.
Pomoc Ukrajině nebude omezena, uklidňuje Berlín po kritice
20.08.2024 Německá vláda včera odmítla tvrzení, že Berlín kvůli rozpočtovým škrtům omezí svou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nadále platí, že bude pomáhat, dokud bude potřeba, ujistil podle agentury DPA mluvčí vlády.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
EU zahájila řízení se sedmi členskými státy kvůli deficitům
26.07.2024 Evropská unie dnes oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK).
Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent HDP
22.07.2024 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na 82 procent hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dál se ale zvyšuje i v České republice. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.
ECB varuje před finančním napětím v eurozóně, nabádá ke snížení deficitů
19.06.2024 Státy eurozóny čelí významné finanční zátěži, varovala Evropská centrální banka (ECB) v dnes zveřejněné publikaci. Mezi tlaky na veřejné finance podle ECB patří zejména stárnutí populace, nutnost vyšších výdajů na obranu v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině, nutnost investic do digitalizace veřejné správy a finanční dopady změn klimatu. Zemím platícím společnou evropskou měnou centrální bankéři doporučují v příštích desetiletích snižovat deficity veřejných financí.
Brusel zahajuje kvůli vysokým deficitům řízení se sedmi zeměmi, i se Slovenskem
19.06.2024 Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
28.05.2024 1) Na akciové burze v Bukurešti se dnes začalo obchodovat s akciemi společnosti Premier Energy z portfolia české firmy Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce. V úvodu obchodování si akcie připisovaly více než pět procent a pohybovaly se kolem 20,65 lei, uvedla agentura Reuters. Premier Energy má sídlo v Rumunsko, působí ale i na moldavském trhu.
MMF: Německo by mělo zvážit, zda neuvolnit dluhovou brzdu
28.05.2024 Německo by kvůli rostoucím dluhovým tlakům mělo zvážit, zda neuvolnit takzvanou dluhovou brzdu, uvedl dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle zdrojů agentury Reuters se však lidé na ministerstvu financí obávají, že takový krok může zhoršit inflaci. Změna pravidel dluhové brzdy, která nařizuje, že deficit veřejných financí nesmí přesáhnout 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), by vyžadovala schválení dvoutřetinovou většinou v horní i dolní komoře německého parlamentu.
ČSÚ koncem června zveřejní revizi údajů o HDP od roku 1990
21.05.2024 Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní 28. června kompletní revizi údajů o hrubém domácím produktu (HDP) země od roku 1990. ČSÚ o tom dnes informoval na svých internetových stránkách. Revize by neměla ovlivnit tempa růstu či poklesu HDP, změní se ale hladina nominálního HDP. V důsledku toho se změní míra zadlužení Česka i deficit veřejných financí vztažený k HDP.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Deficit veřejných financí letos klesne na 2,3 pct. HDP
10.04.2024 Deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP. Země tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí.
Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině
02.04.2024 Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Deficit veřejných financí stoupl loni na 3,3 procenta HDP
02.04.2024 Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy Kč, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce podle něj mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
03.03.2024 Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Fitch upravil výhled úvěrového ratingu ČR na stabilní
25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.
Forex: Koruna dnes přerušila několikadenní pokles, posílila vůči euru i dolaru
15.02.2024 Koruna dnes poprvé v tomto týdnu posílila. Vůči euru si česká měna ve srovnání se středečním závěrem polepšila o dva haléře na 25,39 EUR/CZK. V průběhu dne ale byla výrazně slabší. K dolaru pak koruna zpevnila o 12 haléřů. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 23,58 USD/CZK.
Inflace v lednu zpomalila na 2,3 pct, opozice je však kritická
15.02.2024 Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.
Michl: Sazby budou výše, než jsme byli zvyklí
15.02.2024 Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda
28.01.2024 Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.
MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
25.01.2024 Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
25.01.2024 1) Hackeři připravili loni investory do kryptoměn o 1,7 miliardy USD (38,7 miliardy Kč), což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 54,3 procenta. Ukázala to analýza poradenské společnosti Chainalysis. Počet ukradených prostředků se sice snížil o více než polovinu, počet jednotlivých hackerských incidentů ale loni stoupl na 231 z 219 v roce 2022.
MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
25.01.2024 Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.
Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
23.01.2024 Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
22.01.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
21.01.2024 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
Je investice do amerických dluhopisů opravdu taková sázka na jistotu?
16.01.2024 Restriktivní politika amerického Fedu znamenala mimochodem návrat amerických dluhopisů do mnoha portfolií. Americké dluhopisy jsou považovány za jedno z nejistějších aktiv. I když uvidíme, že možná se nejedná o stoprocentní jistotu, tak koupě amerického dluhopisu zůstane jako zajímavý doplněk k akciovému portfoliu.
Související klíčová slova:
Akcie Komerční banky | Rating Česka | Premiér Andrej Babiš | Fiskální politiky | Zbrojovka | Toyota Motor Manufacturing | Deficit Ruska | Národní sdružení (RN) | Zvýšené úrokové sazby | Vyspělé země | Emma Capital | Vládní koalice | Saldo hospodaření | Cenová hladina | Obchodovat | Levnější energie | Fiskální stimul | Odhad vývoje ekonomiky | Zkušenosti | Vstup do ERM II | J&T | Konsorcium | Matěj Široký | Modulární reaktory | Pokles sazeb | Systémová rizika | Koronavirové krize | Výsledek hospodaření | Nemovitostní fond | Sněmovní volby | Green Deal EU | Developeři | Kč/EUR | Levnější půjčky | Aktuální zprávy | Pivovary CZ | Prohloubení schodku | Veřejné finance | Daňové škrty | Životní prostředí | Řecko | Statistiky | Aktivita v privátním sektoru | Výnosy z rizika | Prezident Biden | Agentura S&P | J&T ARCH INVESTMENTS | Maloobchodní tržby | Bruno Le Maire | Analytický tým | Ministerstvo obchodu | Regulace trhu s kryptoaktivy | Zemědělství | Celkový výkon ekonomiky | Státní dluhopis | Škoda Auto | Primoco UAV | Dolní komora francouzského parlamentu | Finance | Exporty | EUR | Aktiva | Žebříček nejbohatších | Výplata věřitelů | Dominik Rusinko | Sekce měnové | Aktuální predikce | Goldman Sachs | Zadlužení veřejného sektoru | Stlačení inflace | Útraty | Firemní sektor | Trend | Balík opatření | Zasedání ECB | Evropská komise | Unce | Hazard | Výnosy dluhopisů | SAS | Investiční banky | Nepodrobená Francie | Skupina Colt | Železnice | Bilanční suma | CSG | Investice do amerických dluhopisů | Region Asie | USD/PLN | Obsluha státního dluhu | Ministr dopravy | Martin Kupka | Politika amerického Fedu | Burza | Dnešní zprávy | Náklady na obsluhu dluhu | Výhled ekonomiky | Mezinárodní měnový fond | Hospodaření vládních institucí | Line | Tuzemský průmysl | ERA | Makroekonomika | Tempo růstu | Německý ministr financí | Sazby daně | Mluvčí německé vlády | Julius Bär | Koruna zpevnila | Estonsko | Otázka přijetí eura | Podnikatel | Zadlužení České republiky | Stimulační balíček | Další vývoj | Volby | Mezinárodní ratingová agentura | Úřad práce | Reálná ekonomika | Pojišťovna | Bezpečné útočiště | Index PX | Kolej | Výkyvy | DPFO | Home Credit | Měnový pár EUR/CZK | Fiskální dominance | Covidová pandemie | MF | Společnost CPI Property | ČBA | FAZ | Citigroup | Hlavy států | APP | Nárůst objemů | Akciové trhy | Zvýšení cel | Banka Nomura | Washington Post | Ruské invaze na Ukrajinu | Dluhopisy | Tempo růstu ekonomiky | Motoristé | Volatilita | Celkové škody | Pravděpodobnost | Vládní opatření | Cenové stability | Jackpot | Kinetic Group | Americké dluhopisy | Vojenské výdaje | Sazba hypoték | Výše dividendy | Energetika | Přebytek zahraničního obchodu | Platba | Ceny ve výrobě | Data Watch | Splácení hypotéky | Náklady na půjčky | Největší evropská ekonomika | Meziroční inflace v Německu | Schodek státního rozpočtu | Trigea | Daně z nemovitosti | Nordic Telecom Regional | Citibank | Opoziční politici | Propad kurzu liry | Výbor pro zodpovědný federální rozpočet | Přijetí | Zpomalení inflace | Zpřesněný odhad | Italský deficit | Bankovní rada České národní banky | Pád francouzské vlády | Group | Snížení cen | Bruegel | Agentura AFP | Ministerstvo obchodu a průmyslu | IRIS-T | Nesoulad | Aktuální prognózy | NIM | Ratingová agentura | Meziroční inflace v ČR | Belgie | Dividenda ČEZ | Deflace | Letošní rozpočet | Ovocnářská unie | Španělská centrální banka | Množství peněz v oběhu | Český statistický úřad | Proti-inflační riziko | Tendr | Podíl Evropy | Sev.en Global Investments | Spojení | Americká inflace | Nová data | Letadla | Le Penová | Daniel Křetínský | Korunový výnos | Valorizace | O2 Czech Republic | Sev.en Global | America | Americké výnosy | Růst sazeb | Fiskální expanze | Expanze | Liberty Ostrava | Posilování dolaru | Petr Fiala | Vysoké ceny energií | Směřování měnové politiky | Maďarsko | Příjmy státního rozpočtu | Změny HDP | Nejdůležitější ekonomické události | Krátkodobé dluhopisy | Znehodnocení | Prodeje nových domů | Mimořádné daně | Odhodlání | Wealth | Asociace pro kapitálový trh | Záchranný fond | Ruská společnost | JOLTS | Sektor služeb | Philip Morris International | Poplatky | Financial Times | Mise MMF | Zastropování cen energií | Evropské záležitosti | Úrokové sazby | Vysoké inflace | Povolenky pro domácnosti | Cíl ČNB | Nízké úroky | Vítězství | Hlubší deficit | Analytický tým FXstreet.cz | Silné oživení | CPI Property Group | Václav Klaus | Objem produkce | CZC.cz | Zvyšování sazeb | ČNB Eva Zamrazilová | Inflace v prosinci | Nižší ceny | Vývoj měnového kurzu | Odstranění kurzového rizika | Průmyslová produkce | Investing | Snížení úrokových sazeb | Růst cen | PLN | Ceny aktiv | Vývoz ruské ropy | Wilmington Trust | Dividendy | Pravidla regulace trhů | Rating zemí | Německý DAX | Španělské banky | Daň z příjmu | Zvláštní daň | Úsporný balíček | Zrušení poplatku | Splátky dluhů | Krajní pravice | Ceny elektřiny | Prudké oslabení | Strach | Tento týden | Michal Brožka | Podnikatelský sektor | Rozpočtové deficity | Trumpová | Posílení | Washington | Data z Německa | České vlády | Spotřebitelské inflace | Huť Liberty | Oznámení | Dodatečný výnos | Přehřívání nemovitostního trhu | Růst nezaměstnanosti | Vicepremiér | EFSF | EIA | Spolkový ústavní soud | Start-upy | Vývoj výnosů amerických desetiletých dluhopisů | Pozitivní sentiment | Rozpočtová politika | Investiční skupiny | SCB | Nezaměstnanost | Rychlý růst mezd | Ministr hospodářství | Colt CZ Group SE | Náklady | Logistické firmy | Rady expertů | Renáta Kellnerová | Vzestup inflace | Členové bankovní rady | GLOBAL WEALTH | Státní podnik | ČD-Telematika | Economist | Czechoslovak Group (CSG) | Rohlik.cz Finance | Viceguvernéři | ČSÚ | Státní dluh | Vláda Michela Barniera | Významné riziko | Výpadek příjmů | Zveřejněné údaje | Peníze | Výhled ratingu | Brent | Stavební produkce | Tuzemská ekonomika | Politika | Stimul | Společnost Avast | Minimální mzdy | Očekávání | Daňové úlevy | Evropský statistický úřad Eurostat | Státy eurozóny | Thyssenkrupp Steel Europe | Expert | Penam | Vstupu do EU | Společná měna | Inflační riziko | Výnosy na amerických desetiletých dluhopisech | Zadlužení EU | Výdaje státního rozpočtu | Nizozemsko | Vyšší výnosy | Maloobchod | Zvýšení sazeb | Impulz | NortonLifeLock | Hrubý domácí produkt (HDP) | Stanley Druckenmiller | Ozvěny trhu | Války na Ukrajině | Orlen Unipetrol | Úvěrová pojišťovna | Invaze na Ukrajinu | Vysoká inflace | Koaliční partneři | Základní sazby | Majetek | Polská centrální banka (NBP) | Měnový fond | Allianz | Evropské měny | Financovat | Chainalysis | Standard & Poor's | Národní sdružení (RN) Marine Le Penové | Rozdělení ČEZ | Základní úrokové sazby | Jana Steckerová | Důchody | Twitter | Hlavní události tohoto týdne | Ceny evropského plynu | CZK/EUR | Zátěžové testy | Nákupy | Kurz koruny | Evropská měna | Kristalina Georgievová | Ceny bydlení | Státní půjčky | Růst | Daň z mimořádného zisku | AFP | Příležitosti | Itálie | Snížit úrokové sazby | Guvernér české národní banky | Krize na energetickém trhu | Vanguard | Míra inflace v Turecku | Emirates Telecommunications Group | Varovný signál | EUR/CZK | Krize eura | Zisky bank | Tuzemská měna | France Info | Inflační vlny | Prognóza | Výnosová křivka | Patria Online | Výrazný propad | Karanténní opatření | Zvýšení základní úrokové sazby | Asset management | Společnost PPF Telecom | Česká zbrojovka | PPF Renáta Kellnerová | Trh práce | Německý Spolkový sněm | Rating USA | Aktuální výhled | Colt CZ Group SE (Colt CZ) | Bankovní rada ČNB | Změny cen | Ziskovost bank | Swiss | Investování | Spotřebitelské úvěry | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | Jaderná elektrárna | Veřejný dluh | Rok 2025 | Allianz Trade | Akvizice | Snižování inflace | Asociace exportérů | Dluhopis | Americký podnik | Výhled | Viceguvernér ČNB | Skupina investorů | Les Echos | Nové trhy | Ceny dluhopisů | Čupr | Kamala Harrisová | Spolupráce | Evropské ekonomiky | Puma | Prezident USA | Ceny pohonných hmot | Výrazná inflace | Průmyslová produkce v eurozóně | Ceny výrobců | TCF Capital | Bulharsko | Kontrakty | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Lukáš Vlček | Energetický trh | Lira | Negativní výhled | Přímé intervence | Index agentury Bloomberg | Luke Tilley | Národní ekonomická rada vlády | PPP | Nemovitostní fond Trigea | Zisk bank | Thyssenkrupp | Návrh rozpočtu | Akcie ČEZ dnes | Události tohoto týdne | P/E | Analýzy | Plynovody | Inflace | Nominální hodnota | Oslabování koruny | Kateřina Kirakosjan | Miroslav Štěpán | Pojišťovací společnosti | Pověst | Nový zákon | Prognóza vývoje měnového páru | ČSOB | Meziroční růst | Trh s dluhopisy | Autozone | Výsledky voleb | Drahé energie | Dnes ČNB | NFP report | Trh | TOP 09 | SAE | Největší švýcarská banka | KDU-ČSL | Útlum ekonomiky | Farmaceutická společnost | Friedrich Merz | Konopí | Hlavní události | RMC | Tepelné čerpadlo | Hlavní ekonom Saxo Bank | Chvaletice | Vít Hradil | Investiční platforma | Oživení české ekonomiky | UnitedHealth Group | Fialova vláda | Hyundai | Průměrné mzdy | Deficit a dluh | Ruský prezident | Ceny emisních povolenek | Uhelné elektrárny | Rekordní schodek | ČNB úrokové sazby | Zkušenost | Vývoj měnového páru | Arkády Pankrác | The Washington Post | Kapitálový trh | Swapové body | Index | TJX | Data z reálné ekonomiky | Průměrný kurz koruny | Kč/USD | Aktuální hodnoty měny | Confesercenti | Výkon | CZK | Tail Risk | Globální ekonomiky | Uvolnění měnové politiky | Británie | Elektřina | MMF | Prima | David Marek | Polská centrální banka | Výrobní ceny | Ekonom společnosti | Zpřísnění měnové politiky | Ipsos | Eura | Philip Morris | Komise | Nejistoty | Rovnováhy | NICE | Kurz turecké liry | Kapitál | Bílý dům | Fungování | Průmysl | Jiří Rusnok | Daniel Beneš | Americký prezident | Ekonom Hampl | Agentura Reuters | Plán vlády | Financial Times (FT) | Jozef Síkela (STAN) | Akcenta Miroslav Novák | Majitel | EP | Poplatek | S&P | Zdravotní péče | Ekonomiky | Unie | Prognóza Ministerstva financí | Ministerstvo práce | Budoucnost | Sázky | Západní sankce | Hospodářské krize | Fialův kabinet | Akciové indexy | Události roku | Centrální banky | Válka | Frankfurter Allgemeine Zeitung | Zpráva | Úřad Eurostat | Zlotý | Ekonomický kalendář | Soukromý sektor | Vstup do eurozóny | Zadlužení státu | Zadlužení Evropské unie | 100 procent HDP | Spotřební daně | Martin Dvořák (STAN) | Cestovní ruch | Nastavení úrokových sazeb | Úroda | Rada guvernérů Evropské centrální banky | Tržní podmínky | CPI Property Group (CPIPG) | Dolary | EUR/PLN | Česká měna | Covid | Macron | Česká firma | Deficit | Střadatelé | Catastrophe Containment and Relief Trust | Nová prognóza | Migrace | Protest | Lukáš Kovanda | Rok 2026 | Budějovický Budvar | Ekonomický vývoj | Jan Berka | Angela Merkelová | Dlouhodobý vývoj | Obavy ze státního dluhu | Měď | Ochranné známky | Zaměstnanost | Ocelárny | Rolls-Royce SMR | Helena Horská | Hospodaření státu | Skupina Home Credit | Ceny zemědělských výrobců | Člen představenstva | Měnový výbor | 3М | Bydlení pro mladé | Menšinová vláda | Důvěra investorů | Rekordní hodnoty | Snížení DPH | Parlamentní volby | Kongres | Úvěrování | Americký index | CE Industries | MFČR | Ceny domů | Vývoj státního rozpočtu | ČSOB Data Watch | Eskalace | Výrazný růst | Bydlení | Fond ESM | Asie | Andrej Babiš (ANO) | Komoditní index | Tornádo | Inflace ve Spojených státech | Dnešní makroekonomické ukazatele | Koncové ceny | Energetická skupina | Benzín | Oldřich Dědek | Domácnosti | Společnost Heineken | Ovládnutí Grónska | Schválená dividenda | Povolenky | Ratingové hodnocení | Levicová koalice | Marka | Tameh | Turecko | Americká banka | Meziroční nárůst tržeb | Pokračující pokles | Zájem o dluhopisy | PRAŽSKÁ ENERGETIKA | Společné evropské měny | Výroba aut | KOL | Koruna | Meziroční míra inflace | Zařízení | Růst výnosů dluhopisů | Míra zadlužení | Bohatství | Nové emise | Ropa Brent | Ministerstvo financí ČR | Ministr pro státní rozpočet | Miliarda | Ifo | Graf | Vládní dluh | Výsledky průzkumu | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Obnovitelné zdroje energie | Ministerstvo pro místní rozvoj | Short EUR/CZK | Dobré časy | Pochybení | Zdroje energie | Makroekonomické situace | Goldman Sachs Group Inc | Stárnutí populace | Futures | Daň pro miliardáře | Nerovnováha | Nomura | Snižování sazeb | Trumpovy vlády | Kakao | PPF Telecom | Obchodní války | Skvělý zisk | Ministr dopravy Kupka | Těžařská firma | ISM index | Ekonom UniCredit Bank | Nový rekord | Inflace v eurozóně | Pandemie koronaviru | Veřejné investice | Kellnerová | Disciplína | Analytik Raiffeisenbank | Saldo zahraničního obchodu | Pozornost | Research | Data o inflaci | Tuzemský maloobchod | Deficit rozpočtu | HDP Španělska | Harmonizovaná inflace | Zadlužení v EU | Cíl cenové stability | Křetínský | Donald Trump | Skupina Kofola | Nastavení měnové politiky | Photon Energy Group | Němečtí zákonodárci | Prezident Trump | Termín přijetí eura | Hospodaření vlády | Válka na Ukrajině | Členství v ERM | CitFin | CBC | České koruny | Spotřebitelské ceny v eurozóně | Burzy cenných papírů | Rumunsko | Tuzemské banky | Odbory | Rohlik.cz | Růst úrokových sazeb | Úrokové náklady | Nejprudší pokles | Výkonná ředitelka | Platformy | Objem majetku | Nová éra | Prezident Donald Trump | Tržní úrokové sazby | Dopady války na Ukrajině | Česká koruna | Pakt stability a růstu | Společnosti | Ceny ve výrobě v USA | Česká bankovní asociace (ČBA) | Náklady eura | Důvěra spotřebitelů | Portu | Měsíční mzda | Akcionáři ČEZ | Nejnovější údaje | Šíření viru | PNČ | Uvolněné fiskální politiky | Stres | Medtronic | Jak spekulovat | Porušení zákona | Získaný kapitál | Finanční instituce | Výhled české ekonomiky | Závazek | Ministr průmyslu | Veřejný dluh ČR | Premiér Petr Fiala | Výnosové křivky | UAV | Nižší náklady | Pokles cen | CBC Europe | Evropské investiční banky | AA | Inflační cíl 2 % | Finanční společnosti | Michigan | Přijetí eura | Pozemky | Výkon světové ekonomiky | Mise Mezinárodního měnového fondu | Mezinárodní instituce | Francouzská společnost | Polský zlotý | Americké úrokové sazby | e& | Vývoj ceny elektřiny | Toyota Motor | Výrobce roušek | Investiční aktivita | Energetické podniky | Vice | Další růst | Červnový kontrakt | Společnost PPF Telecom Group | Momentum | Dnešní aukce | Devizové intervence | Viceprezident | Opatření | Investiční platforma Portu | Průměrná inflace | Snížení ratingu | Podnikatelé | UniCredit Bank Pavel Sobíšek | EP Group | Maďarský forint | Působení fiskální politiky | Ředitel společnosti | UBS | Aukce | Republikáni | Seznam Zprávy | Depozitní sazby | Rozpočtový balíček | Nejnovější prognóza | Vedení ČEZ | Země EU | CCRT | Směnný kurz | Vládní koaliční partneři | Ruský plyn | Nové zdroje | Daně z příjmů | Národní podnik | Členské země eurozóny | Sázka na jistotu | Pandemie covidu | Ocelářství | Analytici | Opatření proti šíření koronaviru | Hospodaření státního rozpočtu | Negativní dopad | Sázka | Úroveň dluhu | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Čuprova skupina | Čepro | Snižování úrokových sazeb | Konjunkturální průzkum | Vývoj inflace | Czechoslovak Group | Harrisová | Snížení schodku | Proinflační rizika | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Investování do akcií | Odhad vývoje veřejných financí | Rada guvernérů | Vstup do ERM | První odhad | Marine Le Penová | Vývoj nezaměstnanosti | Česká ekonomika letos | Soukromá firma | Vývoj | Miroslav Novák | Výkon ekonomiky | Temelín | Stimulační balík | Úroková sazba | Český kapitálový trh | Antimonopolní úřad | Dceřiné společnosti | Windfall tax | Vlastní prostředky | Fiskální politika | Moody's | EU fondy | Tuzemská inflace | Kalifornie | Množství peněz | Shutdown | Závislost | Konec zdražování | Zápis ze zasedání ECB | Ranní okénko | Guvernér japonské centrální banky | Slevy | GEN | Podmínky pro euro | Agentura Fitch | Rizikové averze | Nadhodnocení | Dovoz zboží | Americká firma | Konkurenceschopnost | Bankéři | Americké akcie | Ruská centrální banka | Americké státní dluhopisy | Indikátor | Zasedání České národní banky | Moskva | Restriktivní politika | Erdogan | Inflace v Turecku | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Důvěra domácností | Poměrové ukazatele | Poslanec | České měny | Americký index S&P 500 | Data z průmyslu | Saxo | Zdanění bohatých | Statistici | Prostor pro pokles | Spotřebitelská důvěra v USA | Ceny nájmů | Bývalý prezident | EUR/USD | Poptávka | Obchodníci | Italský deficit veřejných financí | Damoklův meč | JPMorgan Chase | TLTRO | Místopředseda představenstva | Banka Morgan Stanley | Intervence | Obchodní svaz Confesercenti | Rozpočtový schodek | Energetická skupina ČEZ | Invaze | Průměrný výnos | Spotřebitelská důvěra | Růst HDP | Skupina Sev.en | Pavel Sobíšek | Recese v USA | Statistický úřad | Měnové politiky | Nákup amerických dluhopisů | Celkový výkon | RBI | Finanční domy | Sazby ČNB | Rekordní schodek rozpočtu | Dánové | Čínské továrny | Počasí | Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) | Nárůst výnosů | Ropa | Firma | Sellier & Bellot | Manufacturing | Kupka | Podnikání | GROWING WAY | Trumpovy požadavky | Útok finančních spekulantů | Huť Liberty Ostrava | Celková inflace | Problémy | Hodnota HDP | Sazby centrální banky | Změny klimatu | Ekonomická situace | Členské státy | Hackeři | Odhad HDP | Růstový potenciál | Polská národní banka | Raiffeisenbank a.s. | JOLTS report | Kapitálové rezervy | Česká národní banka (ČNB) | Znovusjednocení země | Investiční strategie | Renáta Kellnerová s rodinou | Národní banka | Pokles inflace podle analytiků | Nápojářská skupina | Odliv kapitálu | Rolls-Royce | Vládní konsolidační balíček | Nobelovy ceny | Pakt stability | Hlavní ekonomka | Miliardy dolarů | Skupina Colt CZ Group SE | Naše prognóza | Municipality | USA | Ruská agrese | Prohlášení | Restriktivní politika amerického Fedu | Průměrná hrubá měsíční mzda | Veřejné zadlužení | Wilmington Trust Investment | Analytik Komerční banky | Zachování koruny | Gabriel Attal | Nejvyšší kontrolní úřad | Ekonomické podmínky pro euro | Ekonomové | Dlouhodobé dluhopisy | Komerční banka | Prezidentské volby | BIS | Celsa | Zisk bank a spořitelen | Spojené státy | Miliardy korun | Světový obchod | Ministr práce a sociálních věcí | Obchodování na pražské burze | Televizní studio | Platební bilance | Bývalý premiér | Růst mezd | Royal Mail | Česká vláda | Rekordní propad | Výdaje | Globální finanční krize | Propad české ekonomiky | Makroekonomická data | Měnová politika ČNB | Automobilka | Snížení inflace | Pandemie | Regulace trhů | Platforma | Reálné ekonomiky | Zprávy o měnové politice | Růst cen nemovitostí | Fiskální pravidla | Státní dluh České republiky | IKL | Evropský statistický úřad | Inflace v České republice | Babišova vláda | Rozpočtové schodky | Patria | Vývoz do Spojených států | Změny v ekonomice | Švýcarská banka | Gérald Darmanin | Lucembursko | Průmysl a stavebnictví | Úrok | Úsilí | Investovat | Komoditní | Antivirové společnosti | Objednávky | Konsolidační balíček | Antimonopolní pravidla | Sankce | Prezidentské volby ve Spojených státech | Expanzivní fiskální politika | Ceny v zemědělství | Ekonomické oživení | Bankovní rada České národní banky (ČNB) | Generální ředitel | OnSemi | Jednání ČNB | Ceny domů a bytů v EU | Electrolux | Nejlepší rating | Zvýšení DPH | Avast Software | Boj s inflací | Berlín | Průzkum | Hlavní analytik | Zvyšování úrokových sazeb | Skupina Orlen Unipetrol | Odhad letošního růstu HDP | Nastavení sazeb | Firmy | Emise dluhopisů | Energetický a průmyslový holding | JD | Sev.en | Místopředseda ODS | Inflace v Česku | Zvýšení mezd | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Historie | Český státní rozpočet | Otázky Václava Moravce | Nejvyšší deficit | Sazby | Konsolidace | Reálné mzdy | Zajištění | Člen bankovní rady | Spekulace na snížení sazeb | Dna | Výnosy | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Cena ropy brent | Ministryně financí Alena Schillerová | Inflační výhled | Český hospodářský holding | Pandemie covidu-19 | Proč kupovat americké dluhopisy? | Repo sazby | Oslabení měny | Berkeley | Místní rozvoj | Viceguvernérka České národní banky | Podíl nezaměstnaných | Pravidla Evropské unie | Bohuslav Sobotka | Odhad růstu HDP | Poměr P/E | Komoditní index agentury Bloomberg | Výrobní inflace | Inflace ČNB | Distribuce | Fruko-Schulz | PDZ | Fed | Burze | Viceguvernérka ČNB | Index spotřebitelské důvěry | Náměstek ředitele | Pomerančový džus | UBS Global | Evropská unie dnes | Odvětví | Správa železnic | Centrální bankéři | Rozpočtový deficit | Italský průmysl | Letecká společnost | Wilmington Trust Investment Advisors | Euro k dolaru | Plynové elektrárny | Automobilka Škoda Auto | Pokračující růst | Ratingová agentura Fitch | Ministr zemědělství | Generali Investments | Pankrác | Poradenské společnosti | INVESTIKA | Akcie bank | Devizové rezervy ČNB | Francouzská společnost EDF | Veřejné finance ČR | Trhy | Trade | Agentura Moody's | Daně z neočekávaných zisků | SABMiller | Riziková pozice | Monetizace | Josef Nejedlý | Státní dluh ČR | Zbyněk Stanjura | Nárůst výdajů | ČSOB Dominik Rusinko | Deloitte | Mezinárodní investoři | Náměstek ministra financí | Růst české ekonomiky | Hrubý domácí produkt země | Důvěra v eurozóně | Výhled úvěrového ratingu | Největší banky | Index Sentix | Ekonomické aktivity | Utahování měnových podmínek | Výhled veřejných financí | Rizika | Zájem firem | Ivan Bartoš | Rada ČNB | DRFG | Eurozóna | PPF | Portugalsko | Investiční rozhodnutí | Fond | Společnost Philip Morris | Kompenzace | Generali Investments CEE | USA inflace | ISM | Evropské vlády | Sev.en Global Investments (GI) | Restrukturalizace | Ceny domů a bytů | Měkké přistání | Fitch | Nárůst tržeb | United States Steel | Mzdy v Česku | Hlavní ekonom | Dluhopisový trh | Dopady pandemie | ČSOB Data | Novo Nordisk | Geopolitické události | Oživení exportu | Celkový výsledek | Úspory | Ekonomické podmínky | TV Barrandov | Předvolební průzkumy | JD.com | Snížení spotřební daně | Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank | Gabriel Zucman | Výkyvy kurzu | Daňoví poplatníci | Dánsko | Velcí hráči | UBS Global Wealth Management | Vojtěch Benda | Úvěrový rating | Počet stavebních povolení | Energetické společnosti | Nominální růst | Rostoucí mzdy | Ruská ekonomika | Dovoz ruské ropy | Zasedání centrální banky | Vysoké ceny | České státní dluhopisy | Německá společnost Thyssenkrupp | Finanční analytický úřad | Překážky | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Stagflace | Ředitelka | UnitedHealth | Cenu plynu | Goldman Sachs Group | Odhady HDP | EdF | Žádosti o podporu | Restart ekonomiky | Ministerstvo financí | Rizika globální | Bilance | Allegro | Levicová aliance | CEE | Bankovní asociace | Snížení sazeb Fedu | Stabilita | Miliardář | Španělsko | Solidní růst | Menšinový | Ekonomický růst | Lesy | Tržní predikce | Průměrná sazba hypoték | Český statistický úřad (ČSÚ) | Inflace v USA | Komodity | Prezident Emmanuel Macron | Druhá vlna | Petr Očko | Mzdy | Premier Energy | Národní sdružení | Znehodnocování vkladů | Výše dluhu | Růst ekonomiky eurozóny | Bank of America Corp | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Smartwings | Měnová krize | Investiční aktivity | Makroekonomická prognóza | Na burze | Petrochemická společnost | Dopady krize | Akcionáři | Analytička | Premiér Fiala | Společnost | Exekutivní příkazy | Zpřísňování měnové politiky | Zadlužování | BFMTV | Inflační překvapení | Velké firmy | Obchodní svaz | Meziroční inflace v eurozóně | Sázet | Posilování české koruny | Hospodaření | Nová lidová fronta | Zahraniční obchod | Wells Fargo | Orbán | Situace na trhu práce | FXstreet | Velké riziko | Finanční podmínky | Rozpočtový deficit Ruska | Kukuřice | Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT) | Obchod | Prodeje existujících domů | Tomáš Raputa | Tradeři | Energetický regulační úřad | Kurz koruny vůči euru | Daně z mimořádných zisků | Kaprain | Next Finance Markéta Šichtařová | Eskalace konfliktu | Emirates Telecommunications | Ratingový výhled | Vývoj na trhu | EK | Zahraniční forex | Nejvýraznější propad | Riziko | Inženýrské stavitelství | Jan Frait | Analytik | Emise | Pražský PX | Trinity | Crans Montana | Nájemné | Právo | Pražské burzy | Zasedání ČNB | FT | Citi | Pokles výnosů | Swiss Life | Bank of America | Hnutí ANO | Transakce | Witkowitz | Lowe's | Údaje o HDP | Šok | Finanční trh | Pesimismus | Nástroj | Maspex | NATO | Abú Zabí | Plyn | Mimořádná daň | Veřejný sektor | Životní úroveň | Insolvenční návrh | Německá ekonomika | Čína | Capital | Risk | Inovace | WP | Ceny | Prognóza vývoje | Financování | Propad ekonomiky | Zvýšení ceny | Recese | Pokles | Gazprom | Údaje o prodejích | Záloha | Meziměsíční inflace | Války | Impuls | Ukrajina | Notifikace | Raiffeisenbank | Bundesbank | Nárůst nezaměstnanosti | Proinflační | Centrální banka | BBC | Předpovědi | Prodeje ropy | DPH | Predikce | Novo | Největší světová ekonomika | USD/TRY | WTI | Levné peníze | Tržní odhad | Zápis z posledního zasedání | ČNB Jiří Rusnok | Fed index | Státy EU | Biliony | Evropské centrální banky | Restriktivní politiky | Nedostatky | Trump dnes | Rating vyšší | Philip Morris ČR | Plán investic | Odborníci | Rozvolnění | Investments | Dlužník | Skupina Orlen | Zákonodárci | Ekonom Komerční banky | Sentix | Stratég | Prodeje automobilů | Kurzové riziko | Instituce | Erste Bank | Propuštění | Forint | Důchod | Novavax | EP Corporate Group (EPCG) | Morgan Stanley | Francouzská ekonomika | Ceny zlata | Solidarita | Předseda představenstva | Proticyklické kapitálové rezervy | Inflační krize | Náklady na financování | Výnos | Global Wealth Management | Zboží každodenní spotřeby | Závislosti na ruské ropě | Donald Trump dnes | Insider | IHNED | Trhy dnes | ČEZ | Německé ekonomiky | Frank | ERM | Kapitálové výdaje | Nájmy | Optimalizace | Green Deal | Dobrá zpráva | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Vítkovice Steel | Marian Jurečka | MNB | Zhoršení výhledu | Vhodné podmínky | ERÚ | Pražská energetika | Měnové krize | Růstové vyhlídky | Zastropování cen | Česká bankovní asociace | Posílení koruny | Miliardy USD | Zasedání MNB | Podmínky půjčky | Švýcarské banky | Ceny energií | Zboží z Číny | Zvyšování daní | Utažení měnové politiky | Civilní letectví | Energetická krize | Inflační cíl | Hospodářská stagnace | Jaromír Gec | ŠKODA Group | Rychlý růst cen | Petr Pavel | Dozorčí rada | Jestřábí postoj | Makroekonomický výhled | Dynamika mezd | Pracovní místa | Káva | Bez rizika | Arkády | Michal Strnad | ČSSD | Vyšší hodnoty | Funkční období | Zisk | ČNB | Ruské ropy | Nová bankovní rada | Demokraté | Spekulovat | Christian Lindner | Ukroboronprom | Jan Kubíček | Huawei | Daně z příjmů fyzických osob | Středoevropské měny | Sberbank CZ | Avast | ExxonMobil | Rating | Dovoz | Rohlik Group | Nejbohatší | České hospodářství | Vklady | Obchodování | Gen Digital | Armageddon | Jan Vejmělek | Valná hromada ČEZ | Nové prognózy | Dnešní data | Daňový poplatník | Úroky | Cenový růst | Prezident | Eurostat | Ropovod | NKÚ | Růst inflace | Londa | TKSE | Hypoteční trh | EP Corporate Group | Ministr Jurečka | Zemědělské půdy | TRY | Shortovat | PRIMOCO | Colt CZ | Ministr životního prostředí | Státní rozpočet | Evropa | CPIPG | Měna | GMC | Management | Nasdaq | Trump | Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) | Zprávy | Ceny ropy | Kupující | Francie | Předpověď | ČEZ dnes | Údaje | Dodávky plynu | Automobilky | Pojišťovny | Macquarie Asset Management | Ekonomické události | Kontext | Biden | Rýže | Lesy ČR | Italská vláda | Finanční krize | EGAP | Sberbank | DPA | FXstreet.cz | Spolková vláda | Běžný účet | Růst amerického HDP | ex | Naše ekonomika | Snížení daní | Technologické firmy | Španělská ekonomika | Medián | Celkový deficit | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Ukotvení | Finančnictví | Roční maximum | PRIBOR | ČEZ Tomáš Pleskač | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Portfólia | Výkyvy kurzu koruny | Zemní plyn | Marže | JPMorgan Chase & Co | Směřování | Výhled pro rok | Arbitráž | Český trh | Aktivum | Zemědělci | Vývoj měnového páru USD/TRY | Prezident Pavel | Letiště | Primoco | Chorvatsko | Dobré zprávy | Rohlík.cz | Situace | USD/CZK | Nové zakázky | Google | Miliardy eur | Stagnace | Tržby | Médea | EPCG | Konsensus | ERM II | Dluhy | Světové války | Proinflační riziko | FOREX | Konsenzus | Růst světové ekonomiky | Turecké liry | Signály | Inflace v ČR | Sazby beze změny | Guvernér | GasNet | Americké akciové trhy | Dividenda | Aliance | Hospodářské noviny | HDP | Česká investiční skupina | Oživení ekonomiky eurozóny | Daňové zatížení | Ekonom | Restrikce | Rozhodování | Ekonomka | Kinetic | Dolar | Společnost Philip Morris ČR | Euro | Zkapalněný zemní plyn | Skokový nárůst | Tomáš Pleskač | FED sazby | Výnosy státních dluhopisů | JP Morgan | Zpomalení růstu | Zdanění | Čínská měna | Globální investoři | Ministr pro evropské záležitosti | Ekonomka Raiffeisenbank | Politici | Dopady na ekonomiku | Obchodní bilance | Meziroční růst spotřebitelských cen | Vyšší inflace | Brazílie | Zhoršení ratingu | Členské země | Politika ČNB | Burzovní cena | Výprodej | Tomáš Holub | Poptávka investorů | Slovensko | Síkela | Martin Gürtler | JPMorgan | Akumulace | Invaze Ruska na Ukrajinu | Zdraví | Domácí měny | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Pozitivní výhled | Odhad letošního růstu | Konzum | Guvernér ČNB | Ztráty | Volební vítězství | TotalEnergies | Dekarbonizace | SYNTHESIA | Česká národní banka | Merkelová | Česká inflace | 1D | Růst průměrné mzdy | Vytápění | Recese americké ekonomiky | Japonský jen | Meziroční inflace | Úrokové sazby ČNB | Nakupovat | Přísná měnová politika | Akcie | CITIC | Průmyslníci | Nordic Telecom Holding | Měnové podmínky | Mzda | NERV | Ekonomický cyklus | Žebříček | Obchodovat s akciemi | Vzestupný trend | Pražská burza | Základní úroková sazba | Sociální demokraté | Podniky | Evropská investiční banka | City | Investiční apetit | Automobilka Hyundai | Black Friday | Zrychlení růstu | Český HDP | AAA | Dodávky energií | Vývoj ceny | Mzdová dynamika | Tým FXstreet.cz | Wealth Management | SPD | Kanceláře | Světová ekonomika | Češi | Společnost Thyssenkrupp | Převis | Podpora ekonomiky | Vývoz | Reuters | OPEC+ | Týdenní zpráva | PEPP | Globální ekonomika | AKAT | Uniles | Úroková míra | Vývoj ekonomiky | Britská ekonomika | Společnost EDF | Technologie | Dozorčí rada společnosti | Nižší DPH | Mezinárodní kontext | Emmanuel Macron | Colt CZ Group | Prognózy | Globální recese | Zvyšování cen | Kurz | Daně | SOK | ÚOHS | Ministři | Jádrová inflace | Americká ekonomika | Energetická společnost | Pivovary CZ Group | Pivovary | Rekord | Světové ekonomiky | Komárek | Výsledky | Synthesia | Míra inflace | Unipetrol | Aerolinky | Rychlý růst | Sport | Hospodářské soutěže | Bankovní rada | Investice | Časopis Forbes | Evropské banky | Pro investory | Návrh zákona | Nejvýraznější růst | Britské společnosti | Potenciál | Zdravotnictví | Kevin Tran Nguyen | Rally | Členství v EU | Konkurence | Pokles inflace | Nové daně | Komunikace | Kazuo Ueda | Oživení ekonomiky | Německý průmysl | Photon Energy | Indie | Bod | Vnímání | Fitch Ratings | Levice | Ekonomická aktivita | Výdaje na obranu | Růst ceny zlata | Hospodářské noviny (HN) | ESM | Zisky | Investiční prostředí | Makroekonomický vývoj | Dražší energie | Regulace | Penzijní systém | Zaměstnanci | Účet platební bilance | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Zotavení | Ministerstvo dopravy | Důvěra | Fond kvalifikovaných investorů | WHO | Rating České republiky | Výplata | ODS | HN | Ukazatel | Běžný účet platební bilance | Reinvestice | Slabší dolar | Krajský soud | Měny | Profitovat | Finanční sektor | Daňové příjmy | NCOZ | Burzy | Heineken | Výnosy amerických dluhopisů | Hospodářský růst | Opatření na podporu ekonomiky | Cash flow | Rusko | Poradce | Většinový podíl | Signál | Snížení daně | Úbytek | České firmy | Kofola | Unicredit | Petr Dufek | Partneři | TABAK | Covidové pandemie | Forbes | Radomír Jáč | Letectví | UniCredit Bank | Emirates | Zrušení daně | Organizace | Nervozita | Lex ČEZ | Services | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Praha | Britská vláda | Eva Zamrazilová | Jižní Korea | Média | Technologičtí giganti | Fischer | Prodeje aut | Air | Rozšíření | Skupiny PPF | Plány | Celkové příjmy | Toyota | Administrativa | STAN | COVID-19 | Ranní zpráva | Pozitivní signál | Brusel | Rohlík | Spolkový sněm | NFP | Devizové rezervy | Hypotéky | Next Finance | Vývoz do USA | Konvergence | Ekonomika USA | Americké společnosti | Společnost CPI | Fenomén | Evropské akcie | TIM | Škoda Group | Propouštění | Energie | Objem | Investiční | Nálada | Rockaway Capital | Ministr práce | Martin Dvořák | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Sloučení | Příjmy | Fiskální rok | MPO | Česká společnost | Ekonomické dopady | Prodej | Evropská komise (EK) | Rok 2024 | Znárodnění | Financial | Recep Tayyip Erdogan | Zasedání Fedu | Bloomberg | KB | Dotace | Evropská unie | Půl milionu | Alena Schillerová | Ústavní soud | Hospodářský holding | Rozvoj | Capital Economics | Silný růst | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Evropská ekonomika | Udržitelnost | Míra | Colt | Divize | University of Michigan | Korekce | Reálná mzda | LNG | Zklidnění situace | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Ptačí chřipka | Americký výrobce | Riziko recese | Střednědobý výhled | Asociace | Vista Outdoor | HDP eurozóny | Očekávání investorů | Výkonnost | Pomoc Ukrajině | Předčasné parlamentní volby | Průzkumy | Spotřebitelská inflace | NET4GAS | Obchodování s akciemi | Plán firmy | Index S&P 500 | Hrubý domácí produkt | Hráči na trhu | Trumpova administrativa | Pokles úrokových sazeb | Short | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Krize | Institut Ifo | Společnost Tameh Czech | OECD | Obnovitelné zdroje | Centrum | Hrozí krach | Oslabení koruny | Výrobce munice | Ondřej Vlček | Zvýšení úrokových sazeb | Růst výnosů | Růst sazeb ČNB | Turecký prezident | Krajský soud v Ostravě | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Podpora | Ministři financí | Energetická náročnost | Ceny zboží | Prognóza ČNB | Geopolitické faktory | MT4 | Epiq | Skupina ČEZ | Cena | Markéta Šichtařová | Německá vláda | Adient | Německo | Digitalizace | Makroekonomické ukazatele | Krach | MJ | Jozef Síkela | RSBC | Tameh Czech | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Steen Jakobsen | Čeští spotřebitelé | Snížení sazeb | Prime | UAV SE | Jaderná elektrárna Temelín | Česká ekonomika | Partners | Raiffeisenbank Helena Horská | PX Pražské burzy | Největší americká banka | Ekonomická data | Situace na trhu | Silnější kurz | Drahé kovy | Inflace v listopadu | Odvody | Next | Royal | Tempo inflace | Úrokový diferenciál | Nižší výdaje | Co bude | Inflace CPI | Bloomberg Economics | Emisní povolenky | Odhad růstu ekonomiky | Výhled růstu české ekonomiky | DAX | Záchranné balíčky | Spotřeby plynu | Zbrojovky | Erste | Rezervy | Podnik | Objem dovozu | Zavedení cel | Zelené energie | Forexu | Debata | Kypr | Tempo růstu HDP | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | Zlato | Boj s koronavirem | Ekonomika | Evropské méně | Inflace v Německu | Desetileté dluhopisy | Denní graf | Letošní úroda | Schodek | Indikátory | Jan Procházka | Ropovod TAL | Oslabení | Akciové futures | Invaze Ruska | Lyžařský resort | Energetické krize | Práce | Úspěch | Primoco UAV SE | Cíle | Repo sazba | Inflační data | EET | Bezpečnost | Rohlik.cz Finance II | Nordic Telecom | Likvidní | Holding | Banky | Předčasné volby | BlackRock | Akcie ČEZ | Daňové změny | Vlády | Nebezpečí | Americká vláda | Hodnota transakce | Rychlost | Investiční společnosti | Investiční skupina | Šance | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Investiční platformy | Návrh dividendy | Bilance zahraničního obchodu | Bankrot | Očekávaný růst | Úrokové výnosy | Konfederace | Správa | Záložna | Wall Street | Pravidla regulace | Instrumenty | Vysoké úrokové sazby | Analýza | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Horší časy | Tomáš Nidetzký | Kontrakt | Jednatel | Asijské akciové trhy | Čínské akcie | Dukovany | Ratingové agentury | Pozice | Vítězství nad inflací | Čínská ekonomika | Portfolia | Mzdový růst | Demokratické strany | Singapurský dolar | LES | Slovenská vláda | Creditas | Kovy | Švýcarský frank | Jakub Seidler | ČNB Aleš Michl | Slabší koruna | Měnová autorita | Společnost ČEZ | Cenné papíry | Přijmout euro | Stoxx | Německé vlády | LSEG | Dluhový strop | Valná hromada | Živnostníci | Východní Asie | Ministerstvo financí (MF) | Poslanci | Uvolňování měnové politiky | Inflační tlaky | Soud | Družba | Mluvčí | CPI Property | Investiční banka | Česká pošta | Finální odhad | Služby | Lednová inflace | Skupina Creditas | Marek Mora | Litva | Tržní očekávání | OPEC | Ministryně financí | Řetězce | Zrychlení inflace | Sentiment | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Guvernér Michl | Největší pokles | Podíl ve firmě | Spotřebitelé | Akcenta | Anton Siluanov | Zkrocení inflace | Cena povolenek | Automobilka Škoda | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Karanténa | Fiskální impuls | Vzdělávání | Indexy nákupních manažerů | Slabá poptávka | Polsko | Čerpací stanice | Ceny potravin | PPF Telecom Group | Německá společnost | Bankovní rady ČNB | SEB | Empresa Media | Fond Trigea | Český miliardář | Saxo Bank | Oživení čínské ekonomiky | EP Corporate | Nová vláda | Základní úrok | Průmyslové aktivity | Nařízení | Zavedení eura | Noviny | Další růst sazeb | Měny rozvíjejících se trhů | Rostoucí náklady | Zdražování | Ropy | Struktura | Macquarie | Předseda | Výsledek HDP | Škoda | RegioJet | Hospodářské výsledky | Americké ekonomiky | Úročení | Inflace v lednu | Deficit státního rozpočtu | USD | Kamala | Nová makroekonomická prognóza | Chřipka | TJX Companies | O2 | Kabinet | Zvýšení základní sazby | Turbulence na finančních trzích | Zvýšení daní | Půjčka | Uran | Počet nových žádostí o podporu | D1 | Piráti | Investing.com | Růst zadlužení | Vyšší úrokové sazby | Statistický úřad Eurostat | Agrofert | Silný dolar | Minimální mzda | 3M | Cestovní kanceláře | Tržní podíl | Odhad inflace | Posilování amerického dolaru | Dnešní čísla | EPH | Viceguvernérka | Cena ropy | Společnost CPI Property Group | Situace v průmyslu | Prognózy ČNB | Kupní síla | Regulační úřad | CZ | EDF | CzechInvest | Pokles HDP | Maastrichtská kritéria | Propad | Rakousko | Zpomalování ekonomiky | ANO | Britské libry | Časové období | Hospodářské oživení | Nemovitosti | Andrej Babiš | Turecká centrální banka | Evropský trh | USA Donald Trump | Francouzská vláda | Oslabování amerického dolaru | Rok 2024 | Další rozvoj | Aleš Michl | Zestátnění | Pravidla EU | Nejistota | České dráhy | HDP v eurozóně | Ministr průmyslu a obchodu | Jan Čermák | 3M PRIBOR | Makroekonomický kalendář | Opce | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Investment | Český maloobchod | ING | Mero | Česká republika | Ceny komodit | Indexy | Zajištění bezpečnosti | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | Státní dluhopisy | Americký dolar | Splácení dluhu | Ceny v eurozóně | Makro | Příjmy a výdaje | Evropská centrální banka | Telecom | Kofola ČeskoSlovensko | Švédsko | Koruna dnes | Psychologické úrovně | ECB | Institut | HICP | Budvar | NBP | Voda | Ekonomiky eurozóny | Fotovoltaické elektrárny | Růst ceny | Měnová politika | Ziskovost | Doporučení | Inflační očekávání | Francouzský prezident | Srovnávací základny | Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ | Rozpočtové politiky | Přerušení dodávek ruského plynu | Nové vedení | Body | Zvýšení inflace | Skupina Colt CZ Group | Vyšší daně | Obilniny | Pákistán | Payrolls | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Reálné příjmy | Aktualizovaná prognóza | Navýšení | MPSV | Americká cla | Hodnoty měny | Lockdowny | Banka JP Morgan | EU | Bankovní sektor | Skupina Colt CZ | Redukce | Miliardy | Problémy v dodavatelských řetězcích | Dostupnost bydlení | Společná evropská měna | AREX | Americký dluh | Zpracovatelský průmysl | Zetor | Plynárenské společnosti | Zrušení superhrubé mzdy | Systém emisních povolenek | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Základní sazba | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | Fúze | Uhlí | Vnější prostředí | Air France-KLM | Bloky | Growth Expert | Ukazatele | Měnový pár | Šíření koronaviru | Světové akciové indexy | Ovlivňování | Strukturální změny | Banka | Koncern Agrofert | Země eurozóny | Vlastnictví | Výnos dluhopisů | Úřady | Nízká inflace | Německý kancléř | ČEPRO | Domácí poptávka | Statistika | Koncern | Výzvy | Další pokles | Spotřebitelské ceny | Energetická situace | Indonésie
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | Pokles | 3М | Banka | Trading | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
