Klíčová slova - Výsledek zahraničního obchodu

06.01.2023 K listopadovému výsledku výrazně přispěla produkce ve zpracovatelském průmyslu, která meziměsíčně vzrostla o 2,5 % poté, co v říjnu klesla o 2,2 %. Stála za tím především výroba v automobilovém průmyslu, která po silném poklesu v říjnu v souvislosti s problémy v dodavatelských řetězcích byla v listopadu meziměsíčně vyšší téměř o 16 %. Nicméně doprovodný komentář ČSÚ zmiňuje, že i v listopadu se automobilový průmysl nadále potýkal s problémy ohledně dodávek výrobních komponentů.

06.01.2023 Listopadový deficit obchodní bilance ve výši 25,5 mld. CZK byl výrazně hlubší, než s čím tržní konsenzus (-12,0 mld. CZK) i náš poměrně pesimistický odhad (-17,6 mld. CZK) počítal. Negativně se na výsledku opět projevil meziročně hlubší deficit obchodu s ropou a zemním plynem (o 11,1 mld. CZK), který reflektoval růst cen na světových trzích i větší dovezené množství.

02.12.2022 Mizérie amerických konjukturálních dat v průběhu tohoto týden zjevně graduje, přičemž ten nejdůležitější makroekonomický indikátor - oficiální data z trhu práce - máme teprve před sebou. Série dat, jež tzv. payrolls v prvním či přelomovém týdnu měsíce tradičně předchází, se zjevně příliš nepovedla a jasně ukázala na uvadající konjukturu v USA.

02.12.2022 Mizérie amerických konjukturálních dat v průběhu tohoto týden zjevně graduje, přičemž ten nejdůležitější makroekonomický indikátor - oficiální data z trhu práce - máme teprve před sebou. Série dat, jež tzv. payrolls v prvním či přelomovém týdnu měsíce tradičně předchází, se zjevně příliš nepovedla a jasně ukázala na uvadající konjukturu v USA.

09.05.2022 Na výsledcích průmyslové produkce i zahraničního obchodu byl v březnu patrný vliv vysokých cen dovážených surovin i pokračující problémy se subdodávkami v automobilovém průmyslu. I přesto ale průmysl překvapil výrazně lepším výsledkem, ke kterému přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny. Zahraniční obchod naopak skončil v důsledku hlubšího deficitu s ropou a zemním plynem výraznějším propadem, než trh očekával.

09.05.2022 Česká průmyslová produkce v březnu překvapila meziročním růstem o 0,3 % (NSA), když trh počítal s propadem o 2,6 %. Výsledek byl překvapivý i ve světle výsledků velkých evropských zemí, kdy například německá průmyslová výroba propadla meziměsíčně o 3,9 %. V meziročním srovnání rostly téměř všechny složky českého průmyslu. Nejvíce k výsledku přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde byla dle ČSU vyšší zejména produkce uhelných elektráren.

04.05.2022 Americká centrální banka dnes podle našeho odhadu zvýší úrokové sazby o 50 bb a zároveň oznámí, jakým způsobem bude redukovat bilanční sumu. Ta by mohla klesat až o více než jeden bilion dolarů ročně. Z dat bude zveřejněn americký ISM index a ADP report. Obě statistiky potvrdí solidní kondici tamní ekonomiky. V eurozóně nás čeká pouze zpřesněný odhad indikátorů PMI ze služeb. Ten se i přes drobnou revizi směrem dolů udrží výrazně nad dlouhodobým průměrem.

29.04.2022 Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku podle našeho odhadu mezičtvrtletně vzrostla o solidního půl procenta. Stejný vzestup čekáme i u českého HDP. Detailní struktura ještě zveřejněna nebude, předpokládáme ale, že za růstem v obou případech stála oživená spotřeba domácností i dobrá výkonnost průmyslu. Zveřejněna bude i inflace za celou eurozónu, která zřejmě již svého vrcholu dosáhla. Klesat bude zatím ale jen velmi neochotně.

28.04.2022 Výsledek amerického HDP za Q1 výrazně zklamal, když místo očekáváného 1% růstu (q/q anualizovaně), ekonomika o 1,4 % poklesla. Na výsledku se negativně podepsal zahraniční obchod, který v březnu překvapil o 20 mld. USD větším deficitem (trh čekal 105 mld. USD, výsledek byl 125 mld. USD). Čisté exporty pak zredukovaly výsledek HDP o 3,2 pb, zatímco zásoby ubraly 0,8 pb. Propad pak zmírňovala spotřeba domácností, která přidala 2,7 %.

08.02.2022 Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut po listopadovém poklesu v prosinci podle našeho odhadu meziměsíčně zhruba stagnovaly. Prodeje aut pravděpodobně nadále meziměsíčně rostly, avšak oproti listopadu výrazně pomalejším tempem. Celkové maloobchodní tržby by pak podle nás měly vykázat meziroční růst o 7,3 %, což je nad tržním konsensem ve výši 5,4 %. Dnes zasedá také polská centrální banka, od které očekáváme další zvýšení úrokových sazeb o 75 bb.

07.02.2022 Německá průmyslová produkce klesla po sezonním očištění meziměsíčně o 0,3 %, zatímco analytici v průměru očekávali její růst o 0,5 %. Směrem k lepšímu byl však revidován údaj za listopad, kdy produkce vzrostla o 0,3 % meziměsíčně, zatímco předchozí údaj hovořil o poklesu o 0,2 %. Za prosincovým poklesem stál zejména slabý výkon stavebnictví, který se meziměsíčně snížil o výrazných 7,3 %. Ten totiž německý statistický úřad započítává do celkové průmyslové produkce.

07.01.2022 Výsledek zahraničního obchodu za listopad překvapil přebytkem 5,7 mld. CZK. Analytici počítali s podobnou cifrou, ale s opačným znaménkem. Ve srovnání s loňským rokem byl však výsledek stále o 26,3 mld. CZK horší. Na výsledcích se pozitivně odrazil meziročně větší přebytek obchodu s elektřinou, plynem a párou (+8,3 mld. CZK). Přebytek obchodu s motorovými vozidly se sice meziročně snížil o 4,5 mld. CZK, v říjnu však pro srovnání toto zhoršení činilo 13,8 mld. CZK.

07.10.2021 Průmysl v srpnu výrazně klesl pod všechny odhady zejména kvůli propadu produkce automobilů. Ruku v ruce s tím se zhoršila i bilance zahraničního obchodu. Stavební produkce nepatrně rostla. V souhrnu byla zveřejněná data horší, než se čekalo a ačkoliv z letních měsíců není dobré dělat silné závěry, problémy se subdodávkami průmysl zjevně silně tíží i nadále.

06.09.2021 Koruna od pátečního podvečera ztratila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru oslabila o šest haléřů na 25,40 Kč/EUR a k dolaru o devět haléřů na 21,41 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na webu Patria Online kolem dnešních 17:00.

30.07.2021 Po zklamání z amerického růstu ekonomiky dnes vykáže výsledky za druhé čtvrtletí eurozóna i Česká republika. V obou případech očekáváme silné oživení. Tomu nahrává uvolnění drtivé většiny protipandemických opatření a rekordní úrovně předstihových ukazatelů. Tržní korunové sazby pokračují před zasedáním ČNB v růstu a podporují korunu na cestě k silnějším úrovním.

15.02.2021 Ve Spojených státech se bude pozornost i nadále točit kolem fiskálního balíčku. Ten by měl přinést nejen ekonomické oživení, ale i vyšší inflaci. Jak toto téma vidí americká centrální banka, prozradí zápis z jejího posledního zasedání. Ten se bude zabývat nejen inflací pod cílem, ale i pouze pomalu se lepšící situací na trhu práce. Americký maloobchod by měl Fed naopak potěšit. Po třech měsících propadů se totiž v lednu vrátil k růstu. O důvěru v obou komorách italského parlamentu tento týden požádá technokratická vláda Maria Draghiho. S největší pravděpodobností ji získá. S důvěrou to bude naopak horší v celé eurozóně. Pokles vykáže jak ta spotřebitelská, tak i indikátory PMI. V Česku bude zveřejněn pouze běžný účet platební bilance. Pro kurz koruny to ale zásadní informace nebude. Domácí měna bude i nadále sledovat spíše vývoj tržních úrokových sazeb, který jí dle našeho názoru nabízí prostor k dalšímu posílení.

16.12.2020 Úrokové sazby centrální banky zůstanou pravděpodobně po prosincovém jednání beze změny. Výkon ekonomiky byl sice ve třetím čtvrtletí lepší, než ČNB čekala, další vývoj pandemie je však i nadále nejistý. Zvýšení úrokových sazeb z důvodu vyšší inflace by mohlo narušit již tak zkoušenou finanční stabilitu. Důvodem pro jejich nárůst není podle ČNB ani plánované snížení daní. Úrokové sazby tak podle našeho základního scénáře setrvají na současné úrovni až do konce příštího roku. Rizikem vyšších sazeb v druhé půli roku 2021 je zejména možná vyšší odolnost průmyslového sektoru, či rychlé proočkování populace.

08.12.2020 Průmysl sice v říjnu zpomalil, ale i tak ve druhé pandemické vlně slušně roste především za silné podpory zahraniční poptávky. Listopad bude asi slabší, ale žádné drama by to být nemělo. Zahraniční poptávka zároveň výrazně povzbudila export, zatímco dovozy zůstaly slabší. Stavebnictví na začátku čtvrtého čtvrtletí klesá.

08.12.2020 Říjnový zahraniční obchod skončil s přebytkem 33,4 mld. Kč. Trh přitom počítal pouze s 20,5 mld. Kč. Po zářijovém excelentním výsledku tak zahraniční obchod přinesl další pozitivní překvapení. Hlavní zásluhu na něm měla bilance motorových vozidel, kde byl přebytek meziročně o 7,7 mld. Kč vyšší. Roli sehrál i menší deficit bilance s ropou a zemním plynem, a to o 4,1 mld. Kč. Vývozy byly meziročně vyšší o 5,6 %. Na importech je stále patrná utlumená investiční aktivita i vliv pandemických opatření. V meziročním srovnání tak byly o 1,7 % nižší. Ve srovnání s minulým měsícem však rostly vývozy (o 4,7 %) i dovozy (o 3,4 %).

07.10.2020 Výběr dovolených v srpnu negativně ovlivnil výrobu a zahraniční obchod. V souhrnu by dnes zveřejněná data z české ekonomiky neměla sama o sobě významněji podlomit důvěru v oživení české ekonomiky v průběhu třetího čtvrtletí. Otazníky spíše visí nad dalším obdobím. Stavebnictví zůstává oslabeno.

07.10.2020 Srpnový zahraniční obchod zaostal za našimi i tržními očekáváními, když vykázal přebytek na úrovni 7,6 mld. CZK. Ve srovnání s loňským rokem se tak jednalo o zhoršení o 1,6 mld. CZK. Na výsledku se podle nás podepsaly celozávodní dovolené v průmyslu i nižší výroba automobilů. Není tedy překvapivé, že přebytek bilance výrobků zpracovatelského průmyslu meziročně poklesl o 6 mld. CZK a přebytek bilance motorových vozidel o 5 mld. CZK. Zářijová bilance by tak v tomto ohledu mohla přinést lepší výsledky. Zhoršení bylo patrné i na dynamice exportů a importů. Za srpen se vývozy meziměsíčně po sezónním očištění snížily o 2,7 % a dovozy o 0,2 %. Přitom v červenci meziměsíční růst vývozů dosáhl 4,9 % a dovozů dokonce o 5,8 %. Výsledek zahraničního obchodu vylepšoval meziročně nižší deficit bilance zahraničního obchodu s ropou a zemním plynem. Tento vliv by zde měl být patrný i v dalších měsících.

01.09.2020 Česká ekonomika podle předběžného odhadu HDP poklesla ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,4 %. Dnes bude zveřejněn zpřesněný odhad, který by podle nás mohl ukázat mírně lepší výsledek a čekáme tak revizi na -8,1 %. V obdobném rozsahu bylo v minulém týdnu revidováno také německé HDP a lepší výsledek podle našich odhadů indikuje rovněž dosavadní vývoj měsíčních indikátorů. V tuzemsku bude zveřejněno také srpnové PMI ze zpracovatelského průmyslu, u kterého očekáváme mírný nárůst. Další zvýšení pravděpodobně zaznamená i evropská nezaměstnanost.

31.08.2020 Makroekonomická data zveřejňovaná v průběhu září by měla potvrdit, že expanze průmyslu a maloobchodních tržeb pokračovala. Bilance zahraničního obchodu by měla dosáhnout dalšího přebytku. Od inflace stále čekáme zpomalení. ČNB na měnověpolitickém zasedání v září ponechá nastavení měnové politiky beze změny. Čtvrtletní data by mohla ukázat mírnou vzestupnou revizi pro HDP. Od průměrné mzdy čekáme mírný pokles.

06.08.2020 Podle předběžných údajů skončila v červnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 34,1 mld. Kč. To je o 17,6 mld. Kč více v porovnání s minulým rokem. Výsledek předčil tržní očekávání, která počítala v červnu s podstatně nižším číslem, konkrétně 7,5 mld. Kč. Tahounem pozitivního salda zahraničního obchodu byl růst přebytku bilance motorových vozidel o 9,0 mld. Kč. Za tím stál pokles dovozu o 9,6 mld. Kč. K tomu se snížil deficit bilance s ropou a zemním plynem o 8,2 mld. Kč. To bylo zapříčiněno jak poklesem dovezeného množství, tak i trvajícími nízkými cenami ropy (v meziročním srovnání) na světových trzích. Avšak meziměsíčně cena ropy roste, a tak se pozitivní efekt na obchodní bilanci bude v příštích měsících vytrácet. Zlepšila se i bilance strojů a zařízení o 2,3 mld. Kč a ve stejné výši i bilance základních kovů. Zhoršení bilance o 7,5 mld. Kč zaznamenal obchod s počítači a elektronickými přístroji.

31.07.2020 Podle dnes zveřejněného předběžného odhadu ČSÚ poklesla česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,7 %. Oproti prvnímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt snížil o dalších 8,4 % a zaznamenal tak nejvýraznější propad v novodobé historii. To, zdali dnešní čísla naplnila očekávání, či nikoli, lze jen těžko říct. Předpovědi jednotlivých analytiků se totiž značně lišily, když odhady meziročního poklesu ekonomiky sahaly od 8 % do 16 %. V tomto ohledu lze tak považovat dnešní výsledek za příjemné překvapení. K těm optimistickým prognózám patřil i náš odhad, když jsme očekávali mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 6 %.

07.07.2020 Podle předběžných údajů skončila v květnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách mírným přebytkem 1,3 mld.Kč. Výsledek předčil tržní očekávání, která počítala se schodkem o více než 8 mld. Kč. Vývoz pokračoval v poklesu, který se však v květnu snížil na 29,8 % meziročně, zatímco na straně importů pokles dosáhl -24,9 %.Celkovou bilanci zahraničního obchodu se zbožímovlivnily doznívající opatření proti šíření koronaviru, tedy odstávky výrob a přerušení provozu firem, které narušily dodávky zboží. Současně poptávka zůstává i nadále velmi utlumená. To se projevuje zejména podstatným snížením kladného salda obchodu s motorovými vozidly (meziročně o 22,5 mld.), nižší přebytky vykázal i obchod s elektrickými přístroji a strojním zařízením. Na druhé straně příznivě působil nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a to zejména zásluhou nižších cen ropy na globálních trzích.

10.06.2020 Dnešek bude o datech květnové inflace, která budou zveřejněna jak v České republice, tak i v USA. Zatímco česká inflace by měla dále zpomalit a dostat se již pod 3 %, ta americká pravděpodobně setrvá na dubnových hodnotách. Na pomalejší růst spotřebitelských cen budou v obou případech stále působit především nižší ceny pohonných hmot. V opačném směru zaúřadují vyšší ceny potravin. Ač v případě ČR se již očekává i vliv nižší poptávky, ten bude zesilovat hlavně v následujících měsících. Dnes také zasedá americký Fed, který by měl pokračovat v nákupech aktiv. Změna sazeb se však neočekává.

09.06.2020 V eurozóně dnes byly zveřejněny finální odhady vývoje HDP a zaměstnanosti v prvním čtvrtletí letošního roku. Evropská ekonomika poklesla mezičtvrtletně o 3,6 % a meziročně o 3,1 %. To bylo tedy nakonec o něco méně než ukazovaly předběžné odhady, které hovořily o -3,8 %, resp. -3,2 %. Mírná revize dat však nemění nic na tom, že evropská ekonomika byla v prvním čtvrtletí silně postižena zavedenými opatřeními proti šíření koronaviru. Spolu s finálními čísly byla zveřejněna i struktura vývoje HDP. Podle té za poklesem evropské ekonomiky stála z jedné třetiny nižší spotřeba domácností, následovaná fixními investicemi. Fixní investice a spotřeba domácností byly hlavní příčinou nižší ekonomické aktivity také v České republice. Negativně na vývoj evropské ekonomiky však působil i výsledek zahraničního obchodu a trochu překvapivě vykázala mírně záporný příspěvek i spotřeba vlády. Jednotlivé vlády tak toho pro záchranu evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí moc udělat nestihly. Je však faktem, že většina evropských zemí začala zavádět protiepidemická opatření až koncem března. Nejvýraznější mezičtvrtletní pokles HDP vykázala Francie, Itálie, Španělsko a Slovenko, a to ve všech případech o více než 5 %. Finální čísla vývoje evropské zaměstnanosti v prvním čtvrtletí byla zhruba v souladu s předběžnými odhady. Zaměstnanost v eurozóně tak poklesla mezičtvrtletně o 0,2 %, meziročně však ještě rostla o 0,4 %. V důsledku vyšší míry strnulosti lze očekávat, že se aktuální situace na evropském trhu práce projeví až se zpožděním a v druhém čtvrtletním tak pravděpodobně uvidíme pokles zaměstnanosti i v meziročním vyjádření.

08.06.2020 Podle předběžných údajů skončila v dubnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách schodkem 26,9mld.Kč. Ten byl oproti stejnému měsíci před rokem nižší o 42,9 mld. Kč. Výsledek výrazně zklamal tržní očekávání, která počítala zhruba s vyrovnanou bilancí zahraničního obchodu. Vývoz pokračoval v poklesu, který se však v dubnu výrazně prohloubil na 39,3 %, meziročně, zatímco dovozy klesly o 27,0 %.Celkový zahraniční obchod se zbožímovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, tedy uzavření hranic, odstávky výrob a přerušení provozu firem. Projevilo se to zejména na snížení kladného salda obchodu s motorovými vozidly (o 35,7 mld.), nižší přebytky vykázal i obchod s elektrickými přístroji a strojním zařízením. Na druhé straně příznivě působil menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a to zejména zásluhou nižších cen ropy na globálních trzích.

02.06.2020 Česká ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla v důsledku koronaviru o 3,3 % mezičvrtletně a o 2 % meziročně, což je o něco méně, než ukazoval předběžný odhad vývoje HDP z poloviny května. Pokles ekonomiky byl i tak výrazný. Je nutné si totiž uvědomit, že na konci loňského roku HDP ještě rostlo meziročně o 2 %. Z ekonomického hlediska tak Česká republika doplatila na včasné zavedení preventivních opatření proti šíření nákazy covid-19. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP podílely nejvíce fixní investice následované spotřebou domácností. Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a vyšší čisté exporty. Lepší výsledek zahraničního obchodu byl však dán primárně tím, že ve srovnání s vývozy zaznamenaly větší pokles dovozy, a to především v důsledku omezené domácí poptávky. To odráží fakt, že v domácí ekonomice byla restriktivní opatření zavedena dříve než u našich obchodních partnerů.

07.05.2020 Podle předběžných údajů skončila v březnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 3,1mld.Kč. Ten byl oproti stejnému měsíci před rokem nižší o 12,6 mld. Kč. Výsledek zklamal i tržní očekávání, která počítala se saldem lepším o cca 10 mld. Vývoz pokračoval v poklesu, který se však v březnu výrazně prohloubil na 13,3 %, meziročně, zatímco dovozy klesly o 9,9 %.Celkový zahraniční obchod se zbožímovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, tedy odstávky výrob a uzavření firem. Projevilo se to zejména na snížení kladného salda obchodu s motorovými vozidly (o 12,9 mld.), nižší přebytky vykázal i obchod s elektrickými přístroji a strojním zařízením. Na druhé straně příznivě působil menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a to zejména zásluhou nižších cen ropy na globálních trzích.

06.04.2020 Únorová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila překvapivě výrazným přebytkem 22,4 mld. Kč. Výsledek předčil tržní očekávání o více než 7 mld. Kč. Vývoz pokračoval poklesu a to o 0,7 %, meziročně, zatímco dovozy klesly o 2,9 %.Letošní únor měl přitom stejný počet pracovních dní jako ten loňský. Lednový výsledek byl revizí mírně zhoršen o více než dvě miliardy na 17,2 mld. Kč. Bilanci pomohlo příznivější saldo obchodu s motorovými vozidly a dále pak menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a to zejména zásluhou nižších cen ropy na globálních trzích. Ty vlivem neshod mezi Ruskem a Saudskou Arábií v únoru klesly k 50 dolarům za barel, v březnu dokonce až pod 30 dolarů za barel. Naopak nepříznivě se na bilanci projevil schodek u počítačů a elektronických a optických přístrojů.

06.04.2020 Páteční indexy nákupních manažerů ze služeb potvrdily významný propad tohoto sektoru a to jak v eurozóně, tak v Německu. Později zveřejněný ISM index mimo výrobní sektor na rozdíl od jeho evropských protějšků byl schopen se udržet nad hranicí 50 bodů, tedy stále v pásmu expanze.

09.03.2020 Česká míra nezaměstnanosti v únoru meziměsíčně poklesla o 0,1 procentního bodu na hodnotu 3,0 %. Nezaměstnanost je tak v České republice nadále z historického pohledu extrémně nízká, když na jedno pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Únorový mírný pokles míry nezaměstnanosti je v tuzemských podmínkách běžným jevem, který souvisí s postupným oteplováním počasí, které tak umožňuje náběh aktivity některých povolání. Nezaměstnanost dosud výrazněji nezasáhlo ani pokračující ochlazování ekonomické aktivity v průmyslu. S postupně narůstajícími obavami z budoucího globálního vývoje ovšem předpokládáme, že se míra nezaměstnanosti od rekordně nízkých úrovní v průběhu roku odpoutá. Nárůst ovšem nepředpokládáme nijak dramatický a za celý rok 2020 očekáváme průměrnou míru 3,2 %.

09.03.2020 Lednová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila přebytkem 15,1 mld. Kč. Výsledek je zhruba v souladu s tržními očekáváními. V prvním letošním měsíci pokračoval pokles exportu o 0,3 %, meziročně, zatímco dovozy vzrostly o 0,5 %.Letošní leden měl přitom stejný počet pracovních dní jako ten loňský. Přitom prosincový výsledek byl revizí mírně zhoršen o necelou půl miliardu na -7,1 mld. Kč. Překvapivě se lépe dařilo obchodu s motorovými vozidly, který, na rozdíl od předchozích měsíců, vykázal přebytkovou bilanci 5,4 mld. Kč. Naopak nepříznivě se na bilanci ZO projevil schodek u počítačů a elektronických a optických přístrojů (o 6,4 mld. Kč).