Valorizace
Od pandemie u nás mírně klesl pocit osobního štěstí, vzrostla ale důvěra v instituce
31.03.2026 Česko se meziročně propadlo v pilíři Solidarita a důvěra ve společnosti z 10. na 14. místo mezi zeměmi EU. Stojí za tím především několik metodologických změn, které by měly výsledky našeho indexu zpřesnit. Zároveň posílila důvěra v české instituce – vyjma důvěry ve vládu. Její desetiletý průměr je stále těsně pod 30 %, čímž zůstáváme ve skupině skeptičtějších členských států.
Současné penzijko nestačí. Jaké změny jsou ve hře?
11.03.2026 Český třetí pilíř penzijního spoření jako nástroj zajištění na stáří selhává. Za posledních deset let zhodnocení penzijních fondů nepřekonalo inflaci a velká část střadatelů tak fakticky prodělala. Zisk penzijních společností přitom před zdaněním dosahuje 50 až 70 % poplatkových příjmů. Debata o reformě systému se přesouvá do politiky a na stole jsou návrhy na snížení poplatků, zavedení fondů životního cyklu i posílení alternativního Dlouhodobého investičního produktu (DIP).
Bankovní asociace zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,6 pct
11.02.2026 Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce zvýší o 2,6 procenta, v listopadu ČBA očekávala růst o 2,2 procenta. Za zlepšením stojí zejména silnější exportní a investiční aktivita. Průměrná inflace by letos podle ČBA měla být 1,7 procenta, v listopadu ji čekala 2,2 procenta.
Stav veřejných rozpočtů se znovu zhoršuje
13.01.2026 Na začátku letošního roku se znovu stává předním tématem problematika veřejných rozpočtů. Máme totiž finální čísla za rok 2025, kdy tzv. “volební rok” bohužel pozitivně nepřekvapil. Státní rozpočet skončil se schodkem 290,7 mld. Kč, což je nejen nad původním plánem, ale hlavně je to na poměry českých veřejných financí pořád velmi vysoké číslo. Po očištění o příjmy a výdaje z EU vychází deficit zhruba na 250 mld. Kč, tedy „jádrově“ je obrázek o něco méně dramatický, ale rozhodně ne dobrý. A výhled na rok 2026 zatím příliš optimismu nepřidává: podle slov staronové ministryně financí Aleny Schillerové bude udržet deficit pod 300 mld. Kč velmi obtížné. Kde vidím největší rizika současného rozpočtu a na co se musíme připravit v delším horizontu?
Rozpočtové plány nové vlády budí pochybnosti
12.11.2025 Nové programové prohlášení vlády přináší rozsáhlý seznam slibů, které působí ambiciózně, avšak z rozpočtového pohledu mimořádně nákladně. Program budoucí vlády totiž razantně podsekává příjmy rozpočtu a prudce zvyšuje jeho výdaje. Jednalo by se tak o faktický konec konsolidace rozpočtu po výdajově drahé pandemii COVID 19. Jaký by tento hospodářský přístup mohl mít dopad na inflaci a schodky vládních rozpočtů v dalších letech?
Francie odmítla zavedení takzvané miliardářské daně Zucman
02.11.2025 Francouzští poslanci při pátečním projednávání rozpočtu na příští rok odmítli návrh takzvané daně Zucman, která by zavedla odvod z velkých osobních majetků. Uvádějí to média. Návrh daně předložily levicové strany, podle kterých by majetní Francouzi měli více přispět ke snahám zlepšit stav veřejných financí. Pravicové strany ale zvyšování daní odmítají.
Ekonomické body programového prohlášení nové vlády dávají z velké části smysl, výzvou však bude deklarované udržení deficitu veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“
31.10.2025 Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Mají se zahraniční investoři důvod obávat výsledku českých voleb?
06.10.2025 Zatímco česká koruna před volbami spíše zpevňovala a těžila z relativně “konzervativní” měnové politiky centrální banky, české dluhopisy na tom zdaleka tak dobře nebyly. Část trhu (zejména zahraniční investoři) se bála, že vládní střídání stráží může vést k výraznějšímu rozvolnění rozpočtové odpovědnosti státu a nárůstu veřejného zadlužení. I proto se český desetiletý dluhopis obchodoval před volbami na jedné z nejslabších úrovní za poslední dva roky (výnos se poprvé od podzimu 2023 vyšplhal nad 4,5 %).
Jak se budou valorizovat důchody v roce 2026? Má smysl, žádat o důchod ještě letos?
25.09.2025 Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Vláda 24. září schválila nařízení s parametry, které budou v roce 2026 platit pro výpočty důchodů. Letos tak opět platí to, co už loni – vyšší důchod bude ten přiznaný v novém roce, než důchod přiznaný v roce 2025. Ti, kteří spoléhali na odchod do předčasného důchodu bez výplaty tímto postupem nedosáhnou vyššího důchodu.
Výhled MF čeká v roce 2027 schodek rozpočtu 261 mld. Kč
01.09.2025 Schodek státního rozpočtu by se měl po růstu v příštím roce na 286 miliard korun v následujících letech snížit. V roce 2027 by měl činit 261 miliard korun, o rok později ale opět vzroste na 271 miliard korun. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a o jednorázové výdaje, ale od roku 2027 poroste a přesáhne dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to ze střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí návrhu rozpočtu na příští rok, který zveřejnilo ministerstvo financí.
Čeští důchodci si žijí relativně dobře. Otázkou je, jak dlouho si to stát bude moci dovolit
08.08.2025 Zatímco výše důchodů bývá často předmětem kritiky, z dostupných dat vyplývá, že čeští senioři na tom nejsou v mezinárodním srovnání tak špatně. Problémem však zůstává dlouhodobá udržitelnost důchodového systému a motivace lidí pracovat i po dosažení důchodového věku.
Turecký soud potvrdil požadavek odborů na větší transparentnost ohledně inflace
22.04.2025 Turecký soud potvrdil požadavek odborů na větší transparentnost ohledně výpočtu inflace ze strany místního statistického úřadu (TUIK). Informuje o tom dnes agentura Bianet, která má blízko k opozici. Vládní odpůrci zpochybňují věrohodnost výpočtů statistického úřadu.
Deficit rozpočtu se v únoru prohloubil na 68,6 mld. CZK
03.03.2025 Stát do konce února hospodařil se schodkem 68,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 33,9 mld. CZK mírnější. Únor patří mezi měsíce, kdy se deficit prohlubuje jedním z nejvyšších temp. Na příjmové straně totiž chybí daňové příjmy s kvartální frekvencí, což se střetává s oživením na výdajové straně mimo jiné v důsledku předfinancování některých kapitol. Výrazné meziměsíční prohloubení schodku tedy z našeho pohledu není významnou indikací rizika nesplnění plánovaného celoročního salda (-241 mld. CZK).
Slibný začátek rozpočtového roku
03.03.2025 Plnění státního rozpočtu si v roce 2025 zatím vede lépe než v minulém roce, když deficit ke konci letošního února činí 68,6 mld. Kč. To je zhruba o třetinu nižší schodek než za první dva měsíce loňského roku. Nicméně to zatím neznamená, že schválený rozpočet bude dodržen či dokonce skončí výrazně pod plánem. Se soudy je třeba počkat, protože rozpočet se nevyvíjí lineárně a otázkou bude také výše ekonomického růstu v letošním roce.
Lednový rozpočet naznačuje pokračující oživování spotřebitelské poptávky
03.02.2025 Stát v lednu hospodařil se schodkem 11,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 14,7 mld. CZK mírnější. Leden tradičně patří mezi měsíce, kdy bývá měsíční saldo mírně záporné a letošní výsledek se z tohoto pohledu významně neodchyluje od sezónních výkyvů posledních let.
Rozpočet je na tom lépe než loni
03.02.2025 V prvním měsíci nového roku skončil státní rozpočet v deficitu ve výši 11,2 mld. Kč. To je přibližně o 15 mld. Kč lepší výsledek než v předchozím roce, ale nejde z tohoto úvodního čísla dělat velké závěry. Rozpočet může být ovlivněn nižšími příjmy, jelikož výkon tuzemské ekonomiky nemusí dosáhnout takové úrovně, kterou Ministerstvo financí původně předpokládalo.
Zamrazilová: Prosincová inflace příjemně překvapila
13.01.2025 Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla dnes novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Podle ní se tím zvyšuje pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct začátkem letošního roku pokračovat. Zamrazilová také uvítala ohlášené zveřejňování předběžného údaje o inflaci, které chystá Český statistický úřad (ČSÚ), podle ní pomůže s rozhodováním bankovní rady.
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 271,4 mld. CZK
06.01.2025 Stát za celý loňský rok hospodařil se schodkem 271,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 17,1 mld. CZK mírnější a oproti schváleným 282 mld. CZK menší o 10,6 mld. CZK. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu v hotovostním vyjádření loni 3,4 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
Český rozhlas příští rok sníží výnosy a náklady o 34 milionů korun
18.12.2024 Český rozhlas (ČRo) bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem s náklady a výnosy 2,358 miliardy korun, což je o 34 milionů méně než letos. Vychází ze stávající výše rozhlasového poplatku 45 korun, protože o jeho navrhovaném zvýšení o deset korun Sněmovna dosud nerozhodla. Rozpočet dnes schválila Rada ČRo.
Baxa dnes podá návrh na zrušení registrace youtuberů a influencerů
11.12.2024 Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při dnešním projednávání takzvané velké mediální novely ve Sněmovně podá pozměňovací návrh mířící k zrušení povinné registrace youtuberů a influencerů, kterou obsahuje zákon o audiovizuálních službách na vyžádání z roku 2010. Novinářům Baxa před zahájením schůze řekl, že reaguje na kritiku extenzivního výkladu normy Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Dnes projednávaná velká mediální novela obsahuje zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšiřuje okruh poplatníků. Podle Baxy zajistí stabilitu českého mediálního trhu.
Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil na 259,2 mld. CZK
02.12.2024 Stát hospodařil ke konci letošního listopadu se schodkem 259,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o téměř 10 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v listopadu k poměrně výraznému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Na příjmové straně totiž v listopadu chybí čtvrtletní zálohy u významných daní a současně dochází k tradičnímu nárůstu výdajů. Letošní meziměsíční zhoršení o 58,5 mld. CZK z této tendence nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu za prvních 11 měsíců 3,2 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
Jsou americké akcie opravdu nadhodnocené?
22.11.2024 Na americkém akciovém trhu už definitivně odezněla euforie po zvolení Donalda Trumpa. Zveřejnění výsledků za třetí kvartál společnosti Nvidia nám připomnělo, že na trhu jsou i jiná témata než radost z jeho zvolení. Jediné, kde euforie dosud přetrvává, jsou kryptoměny, ale nesmíme zapomínat, že důvody pro jejich růst nebyl pouze Donald Trump, ale například dostatečně dlouhá doba po halvingu a nebo statisticky velmi příznivý konec roku.
Změny důchodů v režii Fialovy vlády, včetně dnes schválených úprav, ušetří roku 2050 českým veřejným financím 300 miliard ročně v dnešních cenách. Fatálním problémem je, že na nich není shoda napříč politickým spektrem
08.11.2024 Dnes sněmovnou schválené významné změny v českém důchodovém systému zajistí další zásadní úspory veřejných financí ČR. Celková úspora ze změn provedených touto vládou, vypočtená pro rok 2050 v současných cenách, už tak v souhrnu činí přibližně 300 miliard korun (viz níže). Fakticky to roku 2050 bude výrazně více, a to kvůli inflaci a růstu ekonomiky, které se do té doby odehrají.
Francouzská vláda v návrhu rozpočtu hledá peníze u bohatých
11.10.2024 Francouzský premiér Michel Barnier chce deficit státního rozpočtu zacelit hlavně úsporami, příjmy chce získat zejména u největších firem a bohatých občanů. Zhruba 400 firem by mělo ze svých zisků dva roky platit "výjimečné odvody", uvedl včera Barnier při prezentaci návrhu rozpočtu pro rok 2025 v dolní komoře parlamentu, Národním shromáždění. Zadlužení Francie tak sice dál poroste, ale pomaleji, píše agentura AFP.
Deficit státního rozpočtu se v září prohloubil na 181,7 mld. CZK
01.10.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního září se schodkem 181,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl zhruba na úrovni předchozího roku. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 % nejnižší od roku 2019.
Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
02.09.2024 Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
Deficit rozpočtu se v srpnu zmírnil na 175,8 mld. CZK
02.09.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního srpna se schodkem 175,8 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 18,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v srpnu s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Meziměsíční zmírnění o 16,5 mld. CZK tedy zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 mld. CZK. V poměru k HDP byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 % nejnižší od roku 2019.
Střet odborů s vládou o platy pokračuje
28.08.2024 Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou? Necelých 850 tisíc zaměstnanců ve veřejném sektoru se řídí 5 různými tabulkami a v průměru jejich platy oproti roku 2019 vzrostly zhruba o 20 % a skutečně tak zaostávají za hlavními byznysovými odvětvími v čele s průmyslem, kde mzdy v průměru vzrostly od roku 2019 zhruba o 30 %.
NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
26.08.2024 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
01.07.2024 Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v květnu prohloubil na 210 mld. CZK
03.06.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního května se schodkem 210,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Květen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek prohlubuje výrazněji, když na příjmové straně klesá měsíční inkaso DPH a zároveň nedochází k platbě záloh na DPPO. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních pět měsíců zhruba na úrovni let 2020 a 2022.
Nejdůležitější změny v reformě penzí, které schválila vláda
13.05.2024 Vláda pod vedením Petra Fialy přišla s „reformou“ penzí. „Je to jedna z mála vlád od vzniku České republiky, která měla odvahu sáhnout do důchodového systému, tedy velmi třaskavého tématu, na kterém si ostatní buď vylámali zuby, nebo se mu přes veškeré sliby raději obloukem vyhnuli. „Toto téma je velmi důležité a dotkne se většiny z nás. Reforma je postavená na šesti základních bodech: postupném zvyšování důchodového věku po roce 2030, jistém minimálním důchodu, snížení výpočtu nových důchodů, výchově dětí a péči o blízké, sdílení vyměřovacích základů manželů a vdovských a vdoveckých důchodech,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
V březnu se deficit rozpočtu neprohloubil, schodek za Q1 dosáhl 105 mld. CZK
02.04.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního března se schodkem 105 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61,2 mld. CZK mělčí, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst byl totiž v letošním prvním čtvrtletí patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku. Meziroční pokles výdajů odráží hlavně loňskou vysokou srovnávací základnu danou výplatou mimořádné pomoci domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií.
Ozvěny trhu: Vládní opatření na Slovensku letos nadále ztlumí inflaci
07.03.2024 Podobně jako loni se i letos slovenské domácnosti vyhnuly prudkému nárůstu účtů za energie, a to díky vládním opatřením. Ty dosud významně omezily přímý dopad energetické krize na domácnosti, byť za poměrně vysokou cenu v rámci veřejných financí. Nicméně, i když byl nárůst cen energií jeden z nejnižších, celková inflace se na Slovensku v posledních dvou letech řadila mezi ty nejvyšší v EU.
Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
01.03.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
Tentokrát to bude všechno jinak?
19.02.2024 Valorizace technologických firem nemá prakticky strop. Vývoj akcií Nvidia, Palantir nebo Arm Holdings v posledních dnech ukazuje, že není překvapením, když tyto firmy silně rostou – klidně o dvouciferně za den. Od začátku roku tyto firmy posílily o desítky procent. To je za šest týdnů v těžkém makroekonomickém prostředí vysokých sazeb více než podezřelé. Jsme před vznikem nové investiční bubliny?
Opravdu byla loňská lednová meziměsíční inflace vysoká až tak nečekaně, že se v šoku z ní musela narychlo ponižovat valorizace? Co říkají data
27.01.2024 Opravdu byla loňská lednová meziměsíční inflace vysoká až tak nečekaně, že se v šoku z ní musela narychlo ponižovat valorizace? Podívejme se na expertní odhady, jak je zveřejnil Bloomberg ve dnech 2. a 3. února 2023 (viz obrázek níže). Tedy ještě předtím, než 5. února ministr práce a sociálních věcí Jurečka znovu veřejně jednoznačně uvedl, že na mimořádné valorizaci se nic měnit nebude.
Snížení valorizace je v souladu s literou zákona, řekl soud. Zda i s jeho suchem, to nyní musí posoudit volič – důvody pro pochyby má, i čistě ekonomické
25.01.2024 Poslední naděje důchodců na vyšší penze padla. Ústavní soud nepřekvapivě zamítl stížnost ANO na loňské snížení mimořádné valorizace. Verdikt je třeba respektovat, navíc když k němu soudci dospěli jasnou většinou 12:3. Přesto je třeba opět, i po vynesení rozsudku, říci, že loňská lednová inflace byla sice vysoká, dokonce historicky rekordně, ne však nečekaně vysoká.
Související klíčová slova:
Výsledek hospodaření | Český průmysl | České společnosti | Český rozhlas | Ekonomové | Zadlužení Francie | Náklady | Vlastnost | Fiskální stimul | Matěj Široký | Náklady na dluh | Deficit veřejných financí | Prohloubení schodku | Veřejné finance | Péče o blízké | EUR | Trend | Prasknutím internetové bubliny | Obsluha státního dluhu | Adam | Obyvatelstvo | Hlavní ekonom XTB | Sébastien Lecornu | Tempo růstu | Sazby daně | Nepodrobená Francie | ČBA | Finsko | Spotřební koš | Argos Capital | Nižší krácení důchodu | Zveřejnění výsledků | Pravděpodobnost | Vládní opatření | Studie | Navýšení důchodů | Le Monde | Schodek státního rozpočtu | Aktuální predikce | Nárůst cen energií | Přijetí | Ceny akcií Arm | Agentura AFP | NIM | DPFO | Burzovní kapitalizace | Zvolení Donalda Trumpa | Český statistický úřad | LFI | Důchodový věk | Finanční produkt | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Příjmy státního rozpočtu | Gabriel Zucman | Pandemie COVID-19 | Třetí pilíř | PE Ratio | Poplatky | Silně volatilní | Snížení úrokových sazeb | Růst cen | Investování | Penzijko | Posílení | Ceny elektřiny | Nižší poplatky | Nezaměstnanost | XTB Pavel Peterka | Spotřebitelské inflace | Celková inflace | Český rozpočet | Připravované změny | Konzervativní fondy | Shiller PE | Economist | ČSÚ | Zveřejněné údaje | Peníze | Snížení výpočtu nových důchodů | Vývoj ceny akcií Arm Holding | Politika | Stimul | Minimální mzdy | Očekávání | Výhled na rok | Výdaje státního rozpočtu | metodologie | Ozvěny trhu | Transparentní | Míra nezaměstnanosti v EU | Prohlášení | Financovat | Nepodrobená Francie (LFI) | Důchody | CZK/EUR | Nákupy | Růst | Dlouhodobý investiční produkt | AFP | Příležitosti | Vyrovnaný rozpočet | Rychlý nárůst | EUR/CZK | Prognóza | Výrazný propad | Bankovní rada ČNB | Swiss | Veřejný dluh | Výhled | Spotřební daně | Budoucnost | Pochybnosti | Společnost Palantir | Shiller PE Ratio | Turecký statistický úřad | Státní pomoc | Technologické akcie | Chování | Nižší náklady | Inflace | Ratingová agentura | Negativní výhled | Slovenská ekonomika | Ekonom XTB | 3М | CZK | Návrh rozpočtu | Levicová koalice | Analýzy | ČSOB | Meziroční růst | Vývoj měnového páru | Trh | TOP 09 | Praktický příklad | Vývoj ceny akcií Arm | Zestátnění ČEZ | Průměrné mzdy | Uhelné elektrárny | Deficit | Zkušenost | Hrubý domácí produkt (HDP) | Kapitálový trh | Index | Výkon | Eura | Nejistoty | Průmysl | Fiskální politiky | CERGE-EI | Francouzský premiér | Koruna | Poplatek | S&P | Společnost Arm Holding | Ekonomiky | Unie | Rozhodnutí soudu | Centrální banky | Soukromý sektor | Stárnutí populace | Covid | Výše poplatků | Střadatelé | Tom Kadeřábek | Lukáš Kovanda | Rok 2026 | Motoristé | Náročné profese | Hospodaření státu | Pandemie COVID | Bydlení | Společnost Arm | Burze | Snížení daně z příjmu | Pandemie | Povolenky | Ekonom UniCredit Bank | Pozornost | Finance | Graf | Účetní závěrky | Komerční banka | Akcie drahé | Nerovnováha | Důstojné stáří | Statistici | Růst akcie | Donald Trump | Společnosti | Poptávka | Krácení důchodu | CRO | Deficit rozpočtu | Česká koruna | Hospodaření vlády | České koruny | Povolenky pro domácnosti | Česká bankovní asociace (ČBA) | Náklady eura | Portu | Vysoká inflace | Úrokové sazby | Údaje o inflaci | Ceny akcií Arm Holding | Tereza Hrtúsová | Veřejný dluh ČR | ETF | Raiffeisenbank a.s. | Statistické údaje | Dluhopisy | Eset | Pavel Sobíšek | Investiční aktivita | Vice | Opatření | Průměrná inflace | Působení fiskální politiky | Daně z příjmů | UniCredit Bank Pavel Sobíšek | Udržitelné financování | Domácnosti | Zdražování potravin | Analytici | Výdaje | Snížení schodku | ARM Holdings | Zákonodárce | Odpor | Vývoj | Výkon ekonomiky | Úroková sazba | Český stát | Windfall tax | Vlastní prostředky | Statistický úřad | Americké akcie drahé | Investiční plán | Prostředky | Slevy | Martin Luňáček | Agentura Fitch | Americké akcie | Stačilo | Poslanec | Daň z nabytí | České měny | Video | Zdanění bohatých | Volatilní | Investice do energetiky | Rok 2025 | Přesun výroby | Výchova dětí a péče o blízké | Měnové politiky | Sazby ČNB | Dánové | Analytik Portu | Ekonomická situace | MF | Národní banka | USA | Snížení valorizace | Nejvyšší kontrolní úřad | Ministr práce a sociálních věcí | Prezidentské volby | Miliardy korun | Růst mezd | Investiční produkt | Úsilí | Investovat | Naše hospodářství | Konsolidační balíček | Velká rizika | Odhad letošního růstu HDP | Generální ředitel | Měsíční příjem | Dluhopis | Viceguvernérka České národní banky | Průzkum | Firmy | Konsolidace | Volby | Sazby | Výnosy | Historie | Zajištění | Pracovní den | Výchova dětí | Sdílení odvodů | Viceguvernérka ČNB | Akciová rallye | Odbory | Volební rok | Palantir | Průběžné výsledky | Trhy | Nárůst výdajů | Nesoulad | Rizika | Ivan Bartoš | Rada ČNB | Důchodový věk po roce 2030 | Fond | Kompenzace | Horší výkonnost | Zrušení poplatku | Historie se opakuje? | Důchodci | Fitch | Dluhopisový trh | Hlavní ekonom | Úspory | Rostoucí mzdy | Ekonomiky EU | Penzijní společnosti | Schodek rozpočtu | Růst důchodů | Francouzský parlament | Průměrná míra inflace | Ministerstvo financí | Bilance | Bankovní asociace | Výsledky Nvidie | Solidní růst | Ekonomický růst | Český statistický úřad (ČSÚ) | Mzdy | Minimální důchod | Investiční aktivity | Makroekonomická prognóza | Na burze | Analytička | Předčasný důchod | Společnost | Zadlužování | Shiller PE ratio indexu S&P | Hospodaření | Ztráta | Společnost Arm Holdings | Bianet | Riziko | Analytik | Trinity | Zdravotní pojištění | Pokles výnosů | Swiss Life | Hnutí ANO | Cigarety | Šok | Meta | Nástroj | Životní úroveň | Lukáš Raška | Capital | Inovace | Ceny | Financování | Pokles | Meziměsíční inflace | IDEA | Impuls | Raiffeisenbank | DPH | Predikce | Softbank | Praxe | Evropské centrální banky | Rozvolnění | Výsledek voleb | Instituce | Důchod | Solidarita | Indexové fondy | Výnos | Růst cen energií | ČEZ | Kapitálové výdaje | Internetová bublina | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Zastropování cen | Česká bankovní asociace | Posílení koruny | Osvobození | Ceny akcií | Zvyšování daní | Nová pravidla | Energetická krize | Jaromír Gec | Oficiální údaje | Euforie | Zisk | ČNB | Vývoj ceny akcií | Daně z příjmů fyzických osob | Rating | Zahraniční investoři | Vklady | Zajištění na stáří | Úroky | Prezident | Varovné signály | NKÚ | Státní rozpočet | Trump | Ekonomické cykly | Francie | Údaje | Spoření | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Ukotvení | Portfólia | Směřování | Situace | Miliardy eur | Stagnace | Tržby | Největší rizika | Průměrný příjem | Velký problém | Signály | Spotřebitelské ceny v Česku | HDP | Ekonom | Optimismus | Rozhodování | Euro | Zdanění | Politici | Zdraví | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Pozitivní výhled | Odhad letošního růstu | Světové indexy | Ztráty | Česká národní banka | Americké firmy | Dlouhodobé trendy | Meziroční inflace | Úrokové sazby ČNB | Výběr daní | Akcie | Pavel Peterka | Návratnost | Základní úroková sazba | Podniky | Štěstí | Koš | Motivace | Vývoj ceny | Vysoké poplatky | SPD | Češi | Reuters | AKAT | Vývoj ekonomiky | Kryštof Míšek | Prognózy | Daně | SOK | Jádrová inflace | Veřejné služby | Rekord | Výsledky | Míra inflace | Bankovní rada | Investice | Microsoft | Potenciál | Zdravotnictví | Kevin Tran Nguyen | Kapitalizace | Nezávislost | Komunikace | Bod | Vnímání | Levice | Aktuální vývoj | Demografie | Regulace | Penzijní systém | Fondy | OSVČ | SAP | Hospodářství | Důvěra | České dluhopisy | Michel Barnier | Růst spotřebitelských výdajů | Čistý příjem | ODS | Ukazatel | Měny | Daňové příjmy | Hospodářský růst | Signál | Snížení daně | Unicredit | TABAK | UniCredit Bank | Zhodnocení | Organizace | Services | Neúspěch | Eva Zamrazilová | Média | Rozšíření | Plány | STAN | COVID-19 | Evropské akcie | TIM | Propouštění | Energie | Objem | Umělé inteligence | Investiční | Ministr práce | Ženy | Příjmy | Česká společnost | Pravidelné investování | Rok 2024 | Financial | Bloomberg | Dotace | Ústavní soud | Rozvoj | Udržitelnost | Míra | Národní rozpočtová rada | Asociace | Očekávání investorů | Výkonnost | Hrubý domácí produkt | Krize | OECD | Obnovitelné zdroje | BFM | Zastropování cen elektřiny | S&P 500 | Prosincová inflace | JDE | Podpora | Prognóza ČNB | MT4 | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Arm | Česká ekonomika | Odvody | Emisní povolenky | Debata | Ekonomika | Denní graf | Schodek | Oslabení | Odvolací soud | Energetické krize | Práce | Úspěch | Cíle | Kryptoměny | Holding | Důchodový systém | Banky | Ceny v Česku | Daňové změny | Vlády | Rychlost | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Fundamenty | Očekávaný růst | Správa | Historie se opakuje | Zlepšení | ČR | XTB | Dlouhodobý investor | Freedom Financial Services | Ratingové agentury | Současná situace | Portfolia | Francouzi | Měnové politiky centrální banky | Technologický sektor | Transparentnost | Poslanci | Inflační tlaky | Uvolňování měnové politiky | Soud | Spokojenost | Služby | Lednová inflace | Ministryně financí | Zisk před zdaněním | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Spotřebitelé | Vzdělávání | Polsko | Nová vláda | Nařízení | Zdražování | Struktura | Tržby z prodeje | Předseda | Internetové bubliny | Deficit státního rozpočtu | Občané | Významné změny | Kabinet | D1 | Piráti | Růst zadlužení | Vyšší úrokové sazby | Provozní výnosy | Reálné spotřeby domácností | Viceguvernérka | Vývoj akcií | CZ | Rallye | Propad | Maastrichtská kritéria | Konec roku | ANO | Tempo růstu spotřebitelských cen | Státní zemědělský intervenční fond | Nemovitosti | Francouzská vláda | Zestátnění | Akcie Nvidie | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Nvidia | Podhodnocené akcie | Indexy | Zajištění bezpečnosti | DIP | Příjmy a výdaje | Měnová politika | Body | Swiss Life Select | Vyšší daně | ROCE | Navýšení | Cykly | EU | Miliardy | ARM | Poradci | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | Prodeje | Investor | Ukazatele | Banka | Úřady | Výzvy | Spotřebitelské ceny
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | Pokles | Banka | 3М | Trading | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot