Schodek veřejných financí
Pokud by Babišova vláda splnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí i tak vejde pod 3 % HDP; třeba německá vláda by v takovém případě měla stále o 20 % vyšší deficit
06.11.2025 Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vyjde pod 3 % HDP; německá vláda by v takovém případě měla o 20 % vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 %, a polská dokonce o 124 %. Ani inflace by neměla být v ČR problémem.
Makroekonomický jackpot pro novou vládu
04.11.2025 Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů podepsali včera koaliční smlouvu, na jejímž půdorysu by měla – dle Andreje Babiše – nejpozději do poloviny prosince vzniknout nová vláda. Ta hned na startu dostane velký vánoční dárek. Bude přebírat ekonomiku ve stavu, v jakém by ji chtěla přebírat každá nastupující vláda – makroekonomicky stabilizovanou a se silným větrem do zad v podobě hospodářského růstu. Právě nad očekávání svižný růst HDP ve třetím čtvrtletí o 0,7 % mezikvartálně znamená, že letošní růst bude atakovat úroveň 2,5 %.
Předběžný odhad výkonu HDP České republiky za letošní 3. čtvrtletí
30.10.2025 Česká ekonomika dle předběžných údajů vykázala v letošním třetím čtvrtletí mezikvartální růst HDP 0,7 % a v meziročním vyjádření růst činil 2,7 %.
NatWest zvyšuje výhled pro rok 2025, zisk ve 3. kvartálu vyskočil o 30 %
24.10.2025 Britská banka NatWest překvapila trh oznámením 30% meziročního růstu provozního zisku za třetí čtvrtletí roku 2025, který dosáhl 2,2 miliardy liber (2,95 miliardy USD), a zároveň zvýšila svůj výhled návratnosti vlastního kapitálu (ROTE) pro celý rok na více než 18 %. To je nejvyšší úroveň mezi britskými bankami a zároveň jedna z nejvyšších v celé Evropě.
Údaje o vývoji cen výrobců (cenové indexy PPI) v ČR za letošní září
16.10.2025 Zářijová data o vývoji výrobních cen hlásí prohloubení meziročního poklesu cen v tuzemském průmyslu a výrazné zpomalení meziročního růstu cen v zemědělství.
Inflace zvolnila, podle analytiků je problém zdražování služeb
10.10.2025 Spotřebitelské ceny v Česku v září meziročně vzrostly o 2,3 procenta. Inflace tak zvolnila ze srpnových 2,5 procenta a dosáhla nejnižší úrovně od dubna. Ve srovnání se srpnem ceny klesly o 0,6 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad. Analytici upozornili, že i přes pokles celkové inflace zůstává problematické rychlé zdražování služeb. V evropském srovnání růstu cen si Česko v září polepšilo o čtyři příčky, mělo desátou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných zemí.
Analytici: I přes zvolnění inflace zůstávají problémem služby
10.10.2025 Meziroční inflace sice v září zvolnila na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta, problematický ale zůstává vývoj cen služeb, které stále zdražují rychlým tempem. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zvýšená inflace ve službách podle nich patří k důvodům, proč nelze v dohledné době očekávat snížení úrokových sazeb, i když se celkový cenový růst bude pohybovat jen mírně nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB).
Údaje o inflaci v ČR za letošní září
10.10.2025 Detailní statistika inflace za letošní září potvrdila, že meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice zpomalil ze srpnových 2,5 % na 2,3 %.
Údaje o inflaci v ČR za letošní září
06.10.2025 Meziroční růst spotřebitelských cen v září dle předběžných údajů klesl ze srpnové úrovně 2,5 % na 2,3 %, zatímco finanční trh i ČNB shodně očekávaly nárůst na 2,6 %.
UK Labor Market Shows Signs of Cooling
16.09.2025 Britská libra nedokázala plně využít pozitivních britských statistik. Podle oficiálních údajů britský trh práce během léta dále ochlazoval, protože podniky se připravovaly na další zvýšení daní, které ještě více zatíží ekonomiku.
České veřejné rozpočty lze ve skutečnosti vyrovnat jedním tahem pera, návratem před rok 2021. Politici to ale nechtějí, ani vládní, ani opoziční
14.09.2025 „Rozpočtový zločin“. Přesně tak před šesti lety označovali tehdejší opozičníci plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět „zločin“. Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
Za snížení daní Češi zaplatí jejich zvýšením, ovšem i s úroky. České veřejné finance nedostal do dluhu stovek miliard ani covid, ani válka na Ukrajině, ani důchody, ani Dukovany, ani Trump a zbrojení, ale něco docela jiného, ryze českého původu…
07.09.2025 Rozpočtový zločin. Přesně tak před šesti lety označovali dnešní vládní, tehdy ale opoziční politici plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit Babišovy vlády za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět "zločin". Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
Státní rozpočet 2026 na autopilota
02.09.2025 Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 mld. Kč. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 mld. Kč je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 mld. Kč. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 mld. Kč, meziročně s minimální změnou.
Vláda chce roku 2026 hospodařit se schodkem 286 miliard korun. Doba postupného ozdravování veřejných financí tak končí, je třeba se připravit na nové či vyšší daně
31.08.2025 Ministerstvo financí na příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu čítající 286 miliard korun. Je to o šest miliard hlubší schodek, než jaký ministr financí avizoval už od letošního června. Přesto znamená, že státní rozpočet by měl i v příštím roce hospodařit s elementární zastabilizovanými veřejnými financemi.
Vláda zveřejní rozpočet na rok 2026, letos hospodaří nejlépe za posledních šest let, díky růstu ekonomiky, mezd a spotřeby. V příštím roce už to ale platit nebude, ozdravování veřejných financí ustane, lidé v Česku se musí připravit na nové daně
31.08.2025 Vládě se v prvních sedmi měsících letoška dařilo hospodařit v nominálním vyjádření dosud nejlépe za celé období od roku 2019. Koncem července vykazovala schodek zhruba 168 miliard korun. Ještě výraznější je tedy zlepšení hospodaření ve vyjádření reálném, tedy po zohlednění vysoké souhrnné inflace let 2019 až 2025, či po zohlednění růstu hrubého domácího produktu, k němuž v uplynulých šesti letech došlo (jeho růst už v sobě vzestup inflace zahrnuje, vycházíme-li z nominálního údaje k HDP). To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. V poměru k HDP by letos měl deficit veřejných financí činit 1,9 procenta, což je rovněž nejlepší výsledek od roku 2019. Je to příznivý údaj, a to i přesto, že jej znatelně vylepšují přebytky krajů a obcí.
Ranní okénko - Dnes projev Jerome Powella a výsledky prognózy MFČR
22.08.2025 Dnes ráno budou zveřejněny detailní informace o německém HDP za 2Q 2025. Dle odhadu se ve 2Q 2025 se HDP zvýšil meziročně o 0,4 %, mezičtvrtletně poklesl o 0,1 %. V 1Q 2025 se mezičtvrtletně HDP zvýšil o 0,4 % a meziročně stagnoval. Zveřejněny budou sezónně očištěné údaje, které odstraňují vlivy jako počet pracovních dnů a dovolené, tak i nesezónně očištěné (původní) údaje, které se používají pro meziroční srovnání.
Ekonomická prognóza z dílny Ministerstva financí ČR
21.08.2025 Ministerstvo financí ve své čerstvé prognóze očekává pro letošní rok růst české ekonomiky tempem 2,2 %, v roce 2026 by pak růst HDP měl činit 2,0 % (údaje po očištění o vliv počtu pracovních dní).
Schodek rozpočtu v červenci vzrostl na 168,2 mld.
01.08.2025 Stát ke konci července hospodařil se schodkem 168,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 24,1 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří červenec mezi měsíce, kdy se deficit prohlubuje jen mírně. Letos přitom pasivum za červenec (-15,8 mld. CZK) dosáhlo zhruba stejné úrovně jako loni (-13,7 mld. CZK). V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 2 % HDP za prvních sedm měsíců letoška nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku (-241 mld. CZK).
Po prvním pololetí je deficit státního rozpočtu nejlepší za posledních šest let
01.07.2025 Červnový rozpočet skončil přebytkem 18,2 mld. Kč. Příjmy rostly rychleji než výdaje, nicméně v červnu bývá hospodaření rozpočtu slibnější než v tradičně slabém měsíci květnu. Na příjmové straně se pozitivně projevují platby daně z příjmu právnických osob. I přes pozitivní červnové výsledky zůstává výzvou nepřekročit schválený schodek. V prvních šesti měsících letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 26,2 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu vzrostly o 5,7 % a byly podpořeny inkasem daní a pojistného. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 6,5 p.b. Aktuální výběr daní za první polovinu roku zaostává za schváleným rozpočtem jen o necelé 2 miliardy. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 2,5 % a zatím dodržují předepsaný scénář. Ke konci června skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 152,4 mld. Kč (resp. 150,8 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).
Stanjura: Schodek státního rozpočtu bude příští rok vyšší
29.06.2025 Schodek státního rozpočtu bude příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci ČTK řekla, že zvýšení deficitu by bylo fiaskem vládní rozpočtové politiky. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun.
ČNB letos čeká schodek veřejných financí 2,1 pct HDP
09.05.2025 Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předchozí prognóza z února počítala se schodkem 2,4 procenta HDP. V příštím roce se ale schodek prohloubí na 2,3 procenta HDP, a to kvůli očekávanému zvýšení výdajů na obranu. Vyplývá to z první kapitoly aktuální zprávy o měnové politice, kterou dnes ČNB zveřejnila. Celou zprávu publikuje 16. května.
ČNB letos čeká schodek veřejných financí 2,4 pct HDP
07.02.2025 Česká národní banka (ČNB) letos očekává schodek veřejných financí 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), proti loňsku by se tak snížil o 0,2 procentního bodu. Příští rok předpokládá jeho další snížení na 2,3 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 14. února.
Veřejné finance Česka se podařilo stabilizovat, dostatečně ozdravené ale nejsou. V konsolidaci bude muset pokračovat i příští vláda, pokud se má dostát zákonným požadavkům
30.01.2025 České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 271,4 mld. CZK
06.01.2025 Stát za celý loňský rok hospodařil se schodkem 271,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 17,1 mld. CZK mírnější a oproti schváleným 282 mld. CZK menší o 10,6 mld. CZK. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu v hotovostním vyjádření loni 3,4 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil na 259,2 mld. CZK
02.12.2024 Stát hospodařil ke konci letošního listopadu se schodkem 259,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o téměř 10 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v listopadu k poměrně výraznému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Na příjmové straně totiž v listopadu chybí čtvrtletní zálohy u významných daní a současně dochází k tradičnímu nárůstu výdajů. Letošní meziměsíční zhoršení o 58,5 mld. CZK z této tendence nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu za prvních 11 měsíců 3,2 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
ČNB zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí
08.11.2024 Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 2,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předchozí prognóza ze srpna očekávala schodek 2,1 procenta HDP. Příští rok centrální banka očekává zlepšení hospodaření veřejného sektoru, schodek by měl být 2,3 procenta HDP. V roce 2026 by měl klesnout na 2,2 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 15. listopadu.
Proč vláda se zdůvodněním povodní navýšila možný schodek rozpočtu ve více než čtyřnásobném rozsahu, než by odpovídalo dosud hlášeným povodňovým škodám? Hodlá "spláchnout" své rozpočtové díry za 45 miliard?
14.10.2024 Naplánovaný státní rozpočet na příští rok se od toho pravděpodobně reálného liší jako málokdy. Pokouší se vláda údajnými výdaji na povodňové škody zakrýt rozpočtové díry za desítky miliard?
Deficit státního rozpočtu se v září prohloubil na 181,7 mld. CZK
01.10.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního září se schodkem 181,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl zhruba na úrovni předchozího roku. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 % nejnižší od roku 2019.
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Deficit rozpočtu se v srpnu zmírnil na 175,8 mld. CZK
02.09.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního srpna se schodkem 175,8 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 18,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v srpnu s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Meziměsíční zmírnění o 16,5 mld. CZK tedy zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 mld. CZK. V poměru k HDP byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 % nejnižší od roku 2019.
Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy
26.08.2024 Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
01.07.2024 Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Brusel doporučuje Česku omezit růst výdajů, čeká rychlejší růst ekonomiky
20.06.2024 Evropská komise doporučuje české vládě, aby příští rok omezila růst čistých výdajů na takovou míru, která je v souladu s cílem udržet schodek veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Uvádí to ve zpávě určené Radě EU, kde shrnuje i svá předchozí doporučení a jejich plnění v posledních letech. V letošním roce komise počítá s rychlejším růstem české ekonomiky, než jaký uváděla v jarní prognóze.
Fitch zhoršil výhled ratingu Číny
10.04.2024 Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Číny na negativní ze stabilního. To znamená, že by mohla současný rating země ve střednědobém horizontu snížit. Ekonomika země čelí rostoucí nejistotě při přechodu na nové modely růstu, což představuje rizika pro veřejné finance, odůvodnil Fitch své rozhodnutí. Čína má u agentury Fitch známku A+, což znamená střední vyšší kvalitu dluhu.
🚩CHN.cash posiluje o 1,4 % navzdory tomu, že agentura Fitch snížila výhled pro Čínu na negativní
10.04.2024 Futures na čínský akciový index Hang Seng (CHN.cash) dnes po velmi silné seanci v Číně rostou nad 6000 bodů. Agentura Fitch Ratings revidovala výhled čínské ekonomiky na negativní, přičemž potvrdila rating A+. Další agentura, Moody's, v prosinci uvalila na čínský úvěrový rating varování o jeho snížení. Moody's se odvolávala na náklady na záchranu místních vlád a státních firem a zároveň na zvládnutí krize v oblasti nemovitostí. Agentura Fitch však neočekává další deflaci v zemi, což lze i přes snížený celkový výhled považovat za poměrně býčí.
Obce a kraje hospodaří s rekordními přebytky. Proč je to špatně?
15.03.2024 Dle včera zveřejněných dat hospodařily obce a kraje v loňském roce s historicky nejvyšším kladným saldem. Navzdory nepříznivé makroekonomické situaci vzrostl přebytek územních samosprávných celků na 72 mld. Kč, oproti minulému roku více než dvojnásobně. Zatímco celkové příjmy územních rozpočtů meziročně vzrostly o 13,2 %, výdaje se zvýšily jen o 8,3 %. Obce a kraje se díky tomu nacházejí v nejlepší finanční kondici od vzniku České republiky.
Windfall tax na banky skončila fiaskem, Colt rozšiřuje portfolio pro vládní ozbrojené složky
08.01.2024 Uplynulý týden se nesl v duchu vybírání zisků z akciových indexů po jejich výrazném růstu z konce loňského roku. První týden roku nebyl z hlediska makroekonomických zpráv z tuzemska příliš výrazný. Nejzajímavjěším zveřejněním bylo plnění státního rozpočtu za celý rok, které vykázalo 4. nejvyšší schodek veřejných financí v historii. V dnešní epizodě ze série Týden na pražské burze se mimo jiné zaměříme na zprávy, které mohou zajímat investory Coltu, ČEZ i Philip Morris.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
01.11.2023 V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit
25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“
28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.
Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér
01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Schodek má být příští rok 252 miliard. Zní to hrozivě, vláda ale přesto veřejné finance stabilizuje – pomůže jí inflace, která znehodnocuje, a tedy umazává jak úspory obyvatel ČR, tak současně i dluh vlády
30.08.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.
Fialova vláda do voleb pohodlně stabilizuje veřejné finance, prognózuje vlivná ratingová agentura Fitch. Příznivý rating Česku i po včerejšku ponechává
27.08.2023 Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.
Graf dne - GOLD (02.08.2023)
02.08.2023 Hlavní zprávou na trzích je dnes snížení úvěrového ratingu USA z AAA na AA+ agenturou Fitch. Reakce trhu však byla poměrně tlumená vzhledem k tomu, jak významná tato zpráva může být. Je třeba poznamenat, že agentura Fitch je druhou významnou ratingovou agenturou, která snížila úvěrový rating USA z nejvyššího stupně - agentura S&P tak učinila již v roce 2011 a od té doby jej již nezvýšila. Pokud by třetí významná ratingová agentura - Moody's - následovala jejího příkladu a také snížila rating USA ze stupně AAA, mohlo by to mít vážné důsledky pro americké dluhopisy. Některé fondy jsou povinny držet pouze dluhopisy se stupněm AAA, a jakmile ani jedna ze tří hlavních agentur nebude mít takové hodnocení amerického úvěru, mohou být tyto fondy nuceny prodat své držené státní dluhopisy, což může vyvolat propad na trhu TNOTE.
Akcie ve světě klesají v reakci na historické zhoršení ratingu USA. Přední američtí experti mají zhoršení ratingu za absurdní
02.08.2023 Akciové trhy ve světě klesají v reakci na zhoršení ratingu bonity dluhu Spojených států. K němu se včera historicky poprvé uchýlila ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších. Během dnešního obchodního dne lze předpokládat, že oslabí také aktiva vnímaná jako rizikovější, což by znamenalo oslabení české koruny a růst úroků na dluhopisech české vlády.
Agentura Fitch poprvé v historii snižuje rating Spojeným státům. Světovými trhy to může pořádně otřást; může oslabit koruna a stoupnout úroky na dluhu české vlády
02.08.2023 Ratingová agentura Fitch včera, 1. srpna, přistoupila k mimořádnému kroku – ke snížení ratingu Spojených států. Jedna ze tří světově nejvýznamnějších ratingových agentur tak učinila večer středoevropského čas, po zavření amerických burz. Rating dlouhodobých závazků vůči cizoměnovým věřitelům snižuje z nejlepší „známky“ AAA o stupeň níže, na úroveň AA+. Dosavadní „negativní“ ratingový výhled mění na „stabilní“, ovšem už pochopitelně při zhoršeném vlastním ratingu. Došlo tedy ke zhmotnění dosavadního negativního výhledu.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Ozvěny trhu: Vládní konsolidační balíček má potenciál snížit inflaci, ale i růst HDP
01.06.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Kromě bezprostředních dopadů pandemie, války na Ukrajině a vysokých cen energií tuzemské veřejné finance zatěžuje vysoký strukturální deficit, který s pozicí ekonomiky v cyklu nesouvisí. Jiné než cyklické vlivy se podle odhadů ministerstva financí většinově podílely na schodku veřejných financí v letech 2021 i 2022. Úroveň veřejného dluhu ČR k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. V rámci EU jsme s dluhem ve výši 44,1 procent HDP osmou nejméně zadluženou zemí a jen lehce nad polovinou úrovně průměru EU.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída. Fialova vláda tak ale svůj slib jejich ozdravení splní
22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Bude ČNB spokojena s úsporným balíkem vlády?
15.05.2023 Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
Agentura Moody's snížila rating Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma na Ca
12.02.2023 Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma na Ca. Výhled ratingu změnila na stabilní z negativního, což znamená, že neplánuje v nejbližších měsících rating země měnit. Vyplývá to z prohlášení agentury. Důvodem zhoršení ratingu jsou dopady války s Ruskem, které budou pravděpodobně představovat dlouhodobé problémy pro ukrajinskou ekonomiku a veřejné finance.
Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě
06.02.2023 Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl včera v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
FXstreet.cz přináší rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky Janem Vejmělkem
12.12.2022 Tradingový portál FXstreet.cz přináší velmi rozsáhlý rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky. Jan Vejmělek pro náš portál každoročně připravuje predikce finančních trhů, takže společně spolupracujeme již mnoho let a s jeho názory na trhy se velmi často ztotožňujeme a považujeme ho za jednoho z nejlepších analytiků na českém trhu. A vzhledem k tomu, co se děje na finančních trzích, jsme se rozhodli realizovat společně tento velmi zajímavý, důležitý a rozsáhlý rozhovor. Probrali jsme všechna témata aktuálních finančních trhů opravdu velmi podrobně.
Související klíčová slova:
Údaje o inflaci | Silnější koruna | Rating Česka | Investice do akciových titulů | Snižování sazeb | Účet u XTB | Kurz koruny | Nárůst objemů | Výsledek hospodaření | Exporty | Zkušenosti | Cenová hladina | Analytická práce | Jackson Hole | Pozitivní vliv | Kurzotvorný faktor | Vstupy | Korelace | Deficit veřejných financí | Sněmovní volby | Oblast fiskální politiky | Tempo růstu | Veřejné finance | Prohloubení schodku | Korunové instrumenty | Slabost trhu | Analytik Cyrrusu | Agentura S&P | Statistiky | EUR | USD/PLN | Inflace v září | Sekce měnové | Jackpot | Trend | Mimořádná inflace | Britská libra | Specializace Finance | Hlubší schodek | Obsluha státního dluhu | Akciové trhy | Mezinárodní měnový fond | Tvorba fixního kapitálu | DPFO | Generali Investments CEE | Měnový pár EUR/CZK | Gold | Očekávaný vývoj finančních instrumentů | Komise v přenesené pravomoci | Komerční banka | Opoziční politici | Odborné přednášky | Zadlužení České republiky | Výhled růstu HDP | Český rozpočet | Růstová portfolia | Evropská komise | Pravděpodobnost | Apetit k riziku | Investice do reálných aktiv | Výkyvy | Nejvyšší inflace | Breakout | Zveřejnění výsledků | Aktiva | Makroekonomika | Snižování úrokových sazeb | Ministerstvo obchodu | Daně z příjmů | Reality | Investor Warren | Depozitní sazba | Výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti | Americké dluhopisy | Statistický úřad | Vládní dluh | Rok 2025 | Působení fiskální politiky | Růst sazeb | Mimořádné daně | Schodek státního rozpočtu | Daně z nemovitosti | TNOTE | Přijetí | Bankovní rada ČNB | Vývoj finančních instrumentů | Základní úrokové sazby | CZK | Pohled na akciové trhy | NIM | Ethereum | Aktuální zprávy | Prague Economic Papers | Powellův projev | Český statistický úřad | Valorizace | Deflace | Petr Fiala | Strop pro výnosy | Pandemie COVID-19 | Příjmy státního rozpočtu | Očekávaná reakce | Société Générale Group | Směrnice | Ministerstvo obchodu a průmyslu | Volby | Británie | Výhled ratingu | Makroprognózy | Povolenky | 1Q 2025 | Zvyšování sazeb | Snížení úrokových sazeb | PLN | Dolarový index | Růst nezaměstnanosti | Burza | Náklady na obsluhu dluhu | České vlády | Dividendy | Finance | Korporátní dluhopisy | Vysoké riziko | Pozice ekonomiky | Německý DAX | Minimální mzdy | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Ceny elektřiny | USA | Veřejný dluh ČR | Státní půjčky | Akademické aktivity | Zprávy o měnové politice | Nezaměstnanost | Růst cen | Aktuální hodnoty měny | Silná koruna | Vybírání zisků | Hospodaření státu | Spotřebitelské inflace | Proražení | Slábnoucí inflace | Odvětví | Inflace | Devizové trhy | Nizozemsko | Úrokové swapy | Růst úroků | Řešení energetické krize | Philip Morris | Maďarsko | Vzestup inflace | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Fitch rating | Posílení | Vládní konsolidační balíček | Petr Bartoň | Daňové škrty | Economist | ČSÚ | Cenové hladiny | HDP Číny | Standardní daň | Kompenzace | Implikace | Zveřejněné údaje | Peníze | Brent | Politika | CHN.cash | Očekávání | Koaliční partneři | Schodek zahraničního obchodu | Ředitel sekce měnové | Sympozium | Aktuální výhled | Příležitost k nákupu | Vyspělé země | Zvýšení sazeb | Fosilní paliva | Restrukturalizace dluhu | Ozvěny trhu | Transparentní | Války na Ukrajině | Guvernér BoE | Měnový fond | Důvěryhodnost | Časové řady | Pozornost | Důchody | Ekonomiky | Snížení schodku | Vít Hradil | Růst | Příležitosti | EUR/CZK | Ceny pohonných hmot | MiFID II | Světové finanční krize | ČSOB | Úrokové prostředí | Prognóza | Pozitivní nálada | Výrazný propad | Použití finanční páky | Hospodaření vlády | Trh práce | Pandemie COVID | Potenciál pro růst | Veřejný dluh | SMA 100 | Výhled | Akcie ve světě | Vzdělávací materiály | Akvizice | Makroekonom | Výkon | Rating USA | Chování | Další regulace | Zpomalení ekonomiky | Zadlužení země | Výdaje státního rozpočtu | Ceny emisních povolenek | Ratingová agentura | Návrh rozpočtu | Nižší daně | Analýzy | Portál FXstreet.cz | CFA Institute | Obrat trendu | Inflace v roce 2023 | Meziroční růst | Investujte zodpovědně | Oslabení eura | Vývoj kurzu | Dnes ČNB | Korekce na akciových indexech | Trh | Zdravotní péče | Rating dlouhodobých závazků | Fialova vláda | Průměrné mzdy | Makroekonomické situace | Celosvětová recese | Americký index | Rozdílové smlouvy | Kapitálový trh | Průmysl | Swapové body | Index | Studie | Bohatí | Elektřina | Daňové přiznání | MMF | Wealth | David Marek | Výrobní ceny | Eura | ROTE | Komise | Rovnováhy | Fungování | Krize v oblasti nemovitostí | Mimořádné dividendy | Bydlení | Agentura Reuters | Nerovnováha | Růst deficitu | Hrubý domácí produkt (HDP) | S&P | Unie | Penzijní fondy | Modelový aparát | Zpráva | Reakce trhu | Obchody s kryptoměnovými aktivy | Akciové indexy | Centrální banky | Ministerstvo práce | Válka | Růst HDP | Nesoulad | Soukromý sektor | Střadatelé | Stárnutí populace | Nastavení úrokových sazeb | Nejbohatší lidé | Nižší náklady | Kurzový vývoj | Modelování výnosové křivky | Covid | MFČR | ETF na kryptoměny | Daňový poradce | Deficit rozpočtu | Výnosové křivky | Nová prognóza | Deficit | Lukáš Kovanda | Nobelovy ceny za ekonomii | Ceny zemědělských výrobců | Podnikání na kapitálovém trhu | Naše prognóza | Natland | Momentum | VŠE v Praze | Index Hang Seng | Koruna | Spotřební daně | Dnešní makroekonomické ukazatele | Veřejné zadlužení | Nařízení Evropského parlamentu | Zařízení | Benzín | Mírný růst | Hospodářská politika | Obchodovat | Prudký propad | Ratingové hodnocení | Americké měny | Trh státních dluhopisů | Hodnotové akcie | Analytik skupiny | Bohatství | Ropa Brent | Americká centrální banka | Graf | Česká koruna | Futures | Dopady války na Ukrajině | AA | Akcie obchodované na pražské burze | Fiskální politiky | TOP 5 Trading nástrojů Ondřeje Hartmana | Bitcoin | Akciový index | G10 | Testovací účet u XTB | České koruny | Zbyněk Stanjura | Dluh vládních institucí | Země EU | Obrovské ztráty | Akciový index Hang Seng | Group | Společnosti | Uvolněné fiskální politiky | Hospodářství Velké Británie | Válka na Ukrajině | Noční obchodování | Náklady | NatWest | Růst úrokových sazeb | Mimořádný zisk | Platformy | Průměrná inflace | Pár EUR/USD | Investiční bankovnictví | Federální rezervní banka | Daň z nadměrných zisků | Premiér Petr Fiala | Portu | Domácnosti | Další růst | Výnosy | Krátkodobá rezistence | Pandemie covidu | Opatření | Vice | BoE Andrew Bailey | Fiskální udržitelnost | Kryptoměnový svět | Instrumenty obchodované na finančních trzích | Pokles cen | Vedení ČEZ | Negativní dopad | Přijetí eura | ETF | Nejnovější prognóza | Vládní koaliční partneři | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Zdražování potravin | Analytici | Odraz na finančních trzích | Marketingová komunikace | Technická podpora | Hlavní ekonom | Vysoké inflace | Veřejné investice | Investiční doporučení | Speciální daň | Vysoká inflace | Vládní koalice | Úroveň dluhu | Predikce finančních trhů | MF | Český kapitálový trh | Moody's | Lucembursko | Vyšší sazby | Hang Seng | Hospodaření státního rozpočtu | Investor Warren Buffett | Analytika | Dluhopisy | CL | Vývoj války | Americký index S&P 500 | Česká vláda | Klouzavý průměr | Poptávka | Výdaje | Obchodníci | Rozpočtový schodek | Investování do akcií | Vývoj | Nárůst výnosů | Očekávání trhu | Invaze | TLTRO | Meziroční inflace v září | Windfall tax | Britský trh práce | BH Securities | Ranní okénko | Investiční poradenství | Agentura Fitch | RBI | Konkurenceschopnost | Podnikání | Problémy | Americké akcie | Raiffeisenbank a.s. | Ropa | Hodnota HDP | Volatilní | Fiskální situace | Ozbrojené složky | Riziko ztráty | EUR/USD | Varování | Intervence | Monetární politika | Spotřebitelská důvěra | Ceny průmyslových výrobců | Moody's Investors Service | Další vývoj | Měnové politiky | MIFID | Oslabení české koruny | Sazby ČNB | Dánové | Trumpovy požadavky | Natland Petr Bartoň | Ekonomové | Spojené státy | Fiskální politika | Tempo růstu čínské ekonomiky | Výdělky | Konvergenční proces | Odhad HDP | Globální finanční krize | Rozpočtové schodky | Investiční strategie | Známka Ukrajiny | Upvest | Česká národní banka (ČNB) | Národní banka | Silný fundament | ZEN | Nobelovy ceny | Velmi volatilní | Úsilí | 3М | Trading PRO | Pandemie | Průběžné výsledky | Historie | Očekávaná reakce centrální banky | Vládní výdaje | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA | Prognóza Ministerstva financí | Prognózy českého hospodářství | Pandemie covidu-19 | Světové měny | Cenové pohyby | Zvyšování úrokových sazeb | Miliardy korun | Platební bilance | Růst mezd | Transparentní řešení | Posilování koruny | Crowdfundingové platformy | Konsolidace | Inflace v České republice | Babišova vláda | Američtí politici | Sazby | Růst výrobních cen | Dolarové zisky | Zvýšení daně | Ministryně financí Alena Schillerová | Úrok | Úrokové sazby | Investovat | Konsolidační balíček | Kurz tradingu | Investiční fondy | Burze | Firmy | Inflace v Česku | Ceny akcií bankovních domů | Zajištění | Reálné mzdy | Averze k riziku | Dnešní zprávy | Trading | Banka Creditas | Vyšší ceny | Dna | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Kroky centrálních bank | Veřejné finance ČR | Podíl nezaměstnaných | Investování | Hospodaření firem | Obchodní příležitosti | Deloitte | Fed | Analytický tým | Výhled veřejných financí | Prohlášení | Rozpočtový deficit | Ratingová agentura Fitch | Generali Investments | INVESTIKA | Trhy | Navýšení dluhového stropu | Nárůst výdajů | Levnější půjčky | Růst české ekonomiky | Důvěra v eurozóně | Rizika | Nálada v ekonomice | Dopady pandemie | Rada ČNB | Eurozóna | Fond | Zemědělství | Agentura Moody's | Restrukturalizace | Zpřísňováním měnové politiky | Fitch | Postavení dolaru | Úspory | Úvěrový rating | Energetické společnosti | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Cenový vývoj | Plán obnovy | Žádosti o podporu | Mojmír Hampl | Ministerstvo financí | Bilance | Americké akciové indexy | CEE | Bankovní asociace | Stabilita | Solidní růst | Ekonomický růst | Český statistický úřad (ČSÚ) | Komodity | Mzdy | Poradenství | Výše dluhu | Kurzotvorná informace | Investiční aktivity | Peněžní trh | Analytička | Společnost | Zpřísňování měnové politiky | Zadlužování | Politika centrální banky | Meziroční růst HDP | Květnová inflace | Hospodaření | Sociální transfery | Zahraniční obchod | Dividendové výnosy | Institucionální investoři | FXstreet | Maďarská centrální banka | Obchod | Investoři a obchodníci | Daně z mimořádných zisků | Hospodářský pokles | Legendární investor | Týden na pražské burze | Ratingový výhled | Vývoj na trhu | Bezpečná aktiva | EK | Riziko | Jan Frait | Analytik | Pražský PX | Trinity | MAM | Nájemné | JPY | Pražské burzy | RSI | Hnutí ANO | Transakce | Šok | Finanční trh | Portfolio | Carry trading | Nástroj | GBP | Akciový analytik | NATO | Buffett | Plyn | Pokles cen ropy | Životní úroveň | Čína | Know-how | Bonita | Ceny | Prognóza vývoje | Financování | Propad ekonomiky | Recese | Pokles | Bankovní tituly | Testovací účet | Pohyby na trhu | Války | Raiffeisenbank | Proinflační | Centrální banka | DPH | Predikce | SMA | Evropské centrální banky | Libra | Burzovní indexy | Rating vyšší | Odborníci | Rozvolnění | Investments | Dlužník | Tradingový portál | Instituce | CFD na akcie | Inflační krize | Výnos | České akcie | Insider | ČEZ | Kapitálové výdaje | CFD | Pasiva | Green Deal | CEO | 256/2004 | Dobrá zpráva | Trinity Bank | Rozhovor | Spotřeba domácností | Minulá výkonnost | Růstové vyhlídky | Miliardy USD | Vývoj globální poptávky | Tradingový portál FXstreet.cz | Podmínky půjčky | Ceny akcií | Ceny energií | Zvyšování daní | Cena akcií | Energetická krize | GBP/USD | Skokové posílení | Jaromír Gec | Dynamika mezd | Akciové trhy v USA | Vyšší hodnoty | Funkční období | Zisk | ČNB | Bank of England | Nová bankovní rada | Demokraté | Spekulovat | Swapy | Daně z příjmů fyzických osob | Rating | Nejbohatší | Zůstatek | Konstrukce portfolia | Vklady | Obchodování | Armageddon | Jan Vejmělek | Nové prognózy | Dnešní data | Očekávaný vývoj | Úroky | Cenový růst | Prezident | NKÚ | Růst inflace | Kansas | Prémie | Státní rozpočet | Nasdaq | Trump | Zprávy | Reakce centrální banky | Předpověď | Údaje | Spoření | Pojišťovny | Inflační vývoj | Rýže | Finanční krize | FXstreet.cz | Obchody | Snížení daní | Medián | xStation5 | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Natixis | Finančnictví | Správy majetku | Vývoj úrokových sazeb | Zemní plyn | Standard & Poor’s 500 | Výhled pro rok | Aktivum | Společnost XTB | Prezident Pavel | Velcí institucionální investoři | Dobré zprávy | Situace | USD/CZK | Časový horizont | Vysoké příjmy | Vládní politika | Proinflační riziko | Inflace v ČR | Sazby beze změny | Guvernér | Dividenda | Peking | Aliance | Investiční výdaje | Spotřebitelské ceny v Česku | Řemeslo | Spready | HDP | Měnové kurzy | Hlava a ramena | Devizový trh | Načasování | Ekonom | Rozhodování | Dolar | Euro | Investování je rizikové | Zpomalení růstu | Zdanění | Politici | Vládní deficit | Meziroční růst spotřebitelských cen | Vyšší inflace | Zhoršení ratingu | Trhy v USA | Načasování obchodu | Výprodej | Tomáš Holub | Slovensko | Vývoj trhu | Akumulace | Invaze Ruska na Ukrajinu | Zdraví | ČTK | Pozitivní výhled | Vyšší úroveň | Ztráty | Dekarbonizace | Česká národní banka | 1D | Růst průměrné mzdy | Vytápění | Meziroční inflace | Index amerického dolaru | Vývoj české koruny | Úrokové sazby ČNB | Výběr daní | Akcie | Měnové podmínky | Kupci | Mzda | Vývoj jádrové inflace | NERV | Ekonomický cyklus | Société Générale | Pražská burza | Sociální demokraté | Podniky | City | Zrychlení růstu | AAA | Motivace | Mzdová dynamika | SPD | Češi | Reuters | Technologie | Prognózy | Globální recese | Kurz | Daně | Jádrová inflace | Světové ekonomiky | Výsledky | Míra inflace | Růst trhu | Bankovní rada | Střední třída | Investice | Pro investory | Návrh zákona | Potenciál | Investujte | Nové daně | Komunikace | Oživení ekonomiky | Fitch Ratings | Výdaje na obranu | Zisky | Regulace | Deriváty | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Důvěra | Oslabení dolaru | ODS | Ukazatel | Měny | Profitovat | Daňové příjmy | Burzy | Hospodářský růst | Poradce | Signál | Snížení daně | Petr Dufek | Partneři | Futures na americké akcie | Radomír Jáč | Zhodnocení | Nervozita | Pro tradery | Fundament | Valuace | Prodeje aut | Celkové příjmy | Makroekonomické analýzy | Přetrvávající vysoká inflace | COVID-19 | Cenové tlaky | Brusel | TIM | Objem | Investiční | Nálada | Americké centrální banky | Příjmy | Bondy | Prodej | Rok 2024 | Bloomberg | KB | Třída aktiv | Alena Schillerová | Rozvoj | Finanční nástroje | Silný růst | Vyhlídky | Finanční trhy | Udržitelnost | Míra | Colt | Korekce | Reálná mzda | Národní rozpočtová rada | Akciové tituly | Spekulant | Střednědobý výhled | Asociace | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | Obchodování s akciemi | Index S&P 500 | Hrubý domácí produkt | Přehled | Andrew Bailey | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Krize | OECD | Obnovitelné zdroje | Oslabení koruny | Zvýšení úrokových sazeb | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Problémy s dodavatelskými řetězci | Podpora | Ceny zboží | Prognóza ČNB | Amundi | Cena | Německá vláda | Německo | Makroekonomické ukazatele | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Načasování obchodů | Snížení sazeb | Česká ekonomika | Kurzy | Finanční prostředky | Čínské ministerstvo | Odvody | Banka CREDITAS | Úrokový diferenciál | Co bude | Medvědi | Prohloubení deficitu | Emisní povolenky | Odhad růstu ekonomiky | DAX | Erste | EMA | Debata | Zlato | Ekonomika | Geopolitika | CFA | Schodek | Odpovědnost | Jan Procházka | Oslabení | Invaze Ruska | Finanční situace | Energetické krize | Utaženější měnové politiky | Práce | Úspěch | Cíle | Kryptoměny | Repo sazba | EET | Bezpečnost | Důchodový systém | Banky | Ceny v Česku | Akcie ČEZ | Daňové změny | Vlády | Rychlost | Investiční instrumenty | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Investiční platformy | Návrh dividendy | Bilance zahraničního obchodu | Fundamenty | Bankrot | Rozdělení zisku | Správa | Wall Street | Instrumenty | Analýza | Ministr financí | Zlepšení | Bilance zahraničního obchodu eurozóny | ČR | XTB | Supportní zóna | Dukovany | Ratingové agentury | Pozice | Portfolia | Příprava | Štěpán Křeček | Creditas | Market | Měnová autorita | Silný výhled | LSEG | Valná hromada | Poslanci | Inflační tlaky | Energetické trhy | Cenové indexy | Služby | Prudké zdražování | Úrokové platby | Ministryně financí | Jestřábí hlasy | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Spotřebitelé | Zkrocení inflace | Vývoj měnové politiky | Vzdělávání | Polsko | Čerpací stanice | Ceny potravin | Kansas City | Rezistence | Meziroční růst cen | Projekce | Nová vláda | Nařízení | Snižování daní | Další růst sazeb | Zdražování | Ropy | Výrobní sektor | Měnový pár EUR/USD | Předseda | Hospodářské výsledky | Cenové stropy | Deficit státního rozpočtu | USD | Kabinet | Makroekonomická analýza | Turbulence na finančních trzích | Zvýšení daní | D1 | Warren Buffett | Svět kryptoměn | Co se děje na finančních trzích | Prognózy ČNB | Kupní síla | CZ | Průraz | Inflace ve službách | Pokles HDP | Bohatí lidé | Maastrichtská kritéria | Propad | Bankovnictví | Britská banka | Rakousko | Zpomalování ekonomiky | ANO | Tempo růstu spotřebitelských cen | Finanční ztráty | Economic | Nemovitosti | Andrej Babiš | Čínský akciový index | Rok 2024 | Nejistota | Česká republika | Indexy | Zajištění bezpečnosti | Vývoj kurzu koruny | Státní dluhopisy | Makro | Evropská centrální banka | Ceny v průmyslu | ECB | HICP | Měnová politika | Vývoj války na Ukrajině | Ziskovost | Doporučení | Inflační očekávání | Rozpočtové politiky | Body | Vyšší daně | Revize výhledu | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Paradox | Navýšení | Hodnoty měny | EU | Bankovní sektor | Ekonomický výhled | Redukce | Miliardy | Zpracovatelský průmysl | Materiály | Trading pro začátečníky | Zrušení superhrubé mzdy | Prodeje | Pracovní síly | Akciový trh | Uhlí | Zasedání bankovní rady | Investor | Americké vlády | Jerome Powell | Ukazatele | Měnový pár | Světové akciové indexy | Strukturální změny | Banka | Vlastnictví | Graf dne | Domácí poptávka | Statistika | Spotřebitelské ceny | Energetická situace
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Výhled | Index | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | Pokles | Banka | Trading | 3М | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
