Pakt stability a růstu
Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí vzrostlo
21.10.2025 Zadlužení Evropské unie se ve druhém čtvrtletí zvýšilo ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procentního bodu na 81,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení samotné eurozóny pak vzrostlo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V Česku se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP.
Zadlužení EU zůstalo beze změny
22.01.2025 Zadlužení Evropské unie zůstalo ve třetím čtvrtletí beze změny. Poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) činil 81,6 procenta, tedy stejně jako na konci druhého čtvrtletí. Deficit veřejných financí v EU se ve třetím čtvrtletí zlepšil na 2,9 procenta HDP z 3,3 procenta HDP v předchozím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpráv, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle metodiky Eurostatu zvýšilo na 43,6 procenta HDP a deficit veřejných financí na 2,7 procenta.
Zadlužení EU se ve 2Q zvýšilo, v Česku kleslo
22.10.2024 Zadlužení Evropské unie se dál prohlubuje. Ve druhém čtvrtletí dosáhlo podle předběžných údajů 81,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v prvním čtvrtletí hrubé zadlužení činilo 81,3 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle jeho metodiky snížilo a dosáhlo 42,6 procenta HDP, státní dluh pak v absolutních číslech mírně sestoupil z rekordu a byl nepatrně nad hodnotou 3,32 bilionu korun.
Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent HDP
22.07.2024 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na 82 procent hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dál se ale zvyšuje i v České republice. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.
ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
14.04.2024 Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):
Mechanismus ERM II je důležitým předstupněm pro zavedení eura
07.02.2024 Výběr informací o Evropském mechanismu směnných kurzů ERM II (koalice se dnes shodla, že si vláda vyžádá stanovisko Národní ekonomické rady vlády k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II):
Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
22.01.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Euro používá 20 z 27 členských zemí EU
29.12.2023 Základní fakta o evropské měně euro k 25. výročí (1. ledna) zahájení používání jednotné evropské měny euro v obchodním a bankovním styku v 11 zemích Evropské unie (EU):
Německo a Francie hlásí shodu na reformě fiskálních pravidel
20.12.2023 Francie a Německo dosáhly shody ohledně reformy fiskálních pravidel Evropské unie, oznámil podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire po jednání se svým německým protějškem Christianem Lindnerem. Ten hovoří o shodě v klíčových bodech. Šéfové resortů financí zemí EU budou dnes jednat prostřednictvím videokonference, aby se pokusili najít kompromis v této otázce, poznamenala agentura AFP.
Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje
23.10.2023 Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak dál zvyšuje a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.
Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
21.07.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.
Státy EU se shodly na principech návratu fiskálních pravidel, na detailech ne
14.03.2023 Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí (EK), na všech podrobnostech se však zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy.
Eurozónu tvoří 19 členských zemí EU, dvacátou zemí bude Chorvatsko
30.12.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Evropská komise chce přizpůsobit fiskální pravidla EU potřebám jednotlivých zemí
09.11.2022 Evropská komise (EK) plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva dnes navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají - zatím nejistou - podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024.
Eurozónu tvoří 19 členských zemí EU, dvacátou zemí bude Chorvatsko
24.06.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
05.06.2022 Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to včera podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Brusel kvůli ruské invazi odložil znovuzavedení fiskálních pravidel na rok 2024
23.05.2022 Evropská komise (EK) odložila opětovné zavedení rozpočtových a dluhových pravidel Evropské unie na rok 2024. Unijní exekutiva dnes za důvod označila makroekonomický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, zejména pokračující růst cen energií. Ve svých pravidelných doporučeních pro členské země komise konstatovala, že by měly využít investice z mimořádného fondu obnovy pro dosažení rychlé nezávislosti na ruských energiích.
Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Řecko do konce března splatí poslední půjčky od MMF, řekl ministr financí
14.02.2022 Řecko do konce března splatí poslední tranše záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to dnes řekl ministr financí Christos Staikuras. Primární přebytek nebere v úvahu platby úroků, a pokud země zbývající peníze do konce března splatí, bude to o dva roky dříve, než se zavázala.
Euro používá 19 z 27 členských zemí EU
30.12.2021 Základní fakta o evropské měně euro k 20. výročí (1. ledna) zavedení eura do oběhu v zemích Evropské měnové unie (EMU):
Pravidla pro hospodaření zemí EU zůstanou pozastavena i v roce 2022
02.06.2021 „Mnohé státy v Evropské unii si půjčují peníze za záporné úrokové sazby. Jejich motivace splácet dluhy je tedy velice nízká. Nově se nemusí ohlížet ani na pravidla Paktu stability a růstu, která byla v rámci řešení pandemie pozastavena o další rok,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
EK vyzvala státy k další podpoře ekonomik, návrat k pravidům chce v roce 2023
02.06.2021 Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy.
Šéf fondu ESM: Strop zadlužení 60 procent HDP pro země EU již nedává smysl
05.05.2021 Dluhový strop 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) stanovený v Paktu stability a růstu již nemá smysl a měl by být revidován v rámci reformy fiskálních pravidel EU. Uvedl to dnes šéf záchranného fondu eurozóny (ESM) Klaus Regling na semináři belgické centrální banky.
Související klíčová slova:
Výnosy řeckých dluhopisů | Půjčky od MMF | Belgie | Deficit veřejných financí | Řecko | Dluhová pravidla | Veřejné finance | Ruské invaze na Ukrajinu | Kurz domácí měny | Kč/EUR | Bruno Le Maire | EUR | Výkyvy | Stabilizační mechanismus | Mince | Valdis Dombrovskis | Trend | Unijní činitelé | Zavedení eura v Chorvatsku | Tempo ekonomického růstu | Evropská měnová unie | Finance | Zadlužení České republiky | Eurokomisař pro ekonomiku | Evropská komise | Jednání ministrů financí | Mechanismus ERM | Christos Staikuras | Cenové stability | Statistický úřad | Dluhopis | Václav Klaus | Unijní instituce | Agentura AFP | Evropský stabilizační mechanismus (ESM) | Přijetí | Petr Zahradník | Donohoe | Estonsko | ERM-2 | Oldřich Dědek | Evropské záležitosti | Petr Fiala | CZK | Zadlužení státu | EFSF | Růst cen | Posílení | Fiskální pravidla EU | Nizozemsko | Evropská měna | 100 procent HDP | Vatikán | Irsko | Maďarsko | Státní dluh | Peníze | Zavedení eura v ČR | Státy eurozóny | Zadlužení EU | Vyšší výnosy | Války na Ukrajině | Invaze na Ukrajinu | Andorra | Evropské měny | Ekonomiky | Růst | AFP | Itálie | EUR/CZK | Světové finanční krize | Bulharsko | Veřejný dluh | Zavedení jednotné měny | Evropský fond finanční stability | Reformy fiskálních pravidel EU | Plán zavedení eura | Inflace | Fiskální pakt | Obchodovat | Zadlužení Evropské unie | Summit Evropské unie | Řešení krizí | EMU | Česká vláda | Covidové krize | Hlavní ekonom | Úřad Eurostat | MMF | Výnosy | Eura | Komise | Jiří Rusnok | Vývoj měnového páru | Agentura Reuters | Covid | Evropský stabilizační mechanismus | Unie | Masivní investice | Vstup do eurozóny | Centrální banky | Válka | Mário Centeno | Bankovky | Míra zadlužení | Česká měna | Deficit rozpočtu | Deficit | Rozpočtové deficity | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Členské státy | Koruna | Videokonference | Evropský statistický úřad Eurostat | Mario Centeno | Revize fiskálních pravidel | Paolo Gentiloni | Zadlužení v EU | Reformy fiskálních pravidel | Graf | Jihoevropské země | Revize fiskálních pravidel EU | Inflace v eurozóně | Česká koruna | Lucembursko | Země EU | ČR do ERM | Válka na Ukrajině | Rumunsko | Premiér Petr Fiala | Vice | Pandemie covidu | Finanční instituce | Pravidla Evropské unie | Přijetí eura | Veřejné investice | Ekonomiky zasažené krizí | Kurz koruny | Evropský statistický úřad | Rozpočtová pravidla | Invaze | Vysoká inflace | Vládní koalice | Pandemie nemoci | Členské země eurozóny | Závazek | Ministři financí zemí Evropské unie | Výdaje | Rozpočtový schodek | Vývoj | Rozpočtová pravidla EU | Problémy | Členské země EU | Dluhová pravidla Evropské unie | Členské země Evropské unie | Vydávání dluhopisů | Ruská agrese | Ekonomická situace | Pandemie covidu-19 | Státní dluh České republiky | Francouzský ministr financí | Pakt stability | 3М | Pandemie | Zvyšování úrokových sazeb | Světová finanční krize | Posilování koruny | Fiskální pravidla | Sazby | Summit EU | Klaus Regling | Úrok | Úrokové sazby | Investovat | Británie | Berlín | ČR do ERM II | Prohlášení | Bohuslav Sobotka | Rozpočtový deficit | Kosovo | Státní dluh ČR | Rizika | Eurozóna | Portugalsko | Fond | Kritéria konvergence | Záchranný program | Výkyvy kurzu | Dánsko | Mechanismus ERM II | Sedmadvacítka | Schodek rozpočtu | Paschal Donohoe | Průměrná míra inflace | Ministerstvo financí | Záporné úrokové sazby | Stabilita | Španělsko | Znovuzavedení fiskálních pravidel | Zadlužování | Hospodaření | Posílení kapacit LNG | Zavedení rozpočtových a dluhových pravidel | Používání eura | EK | Hnutí ANO | Šok | Financování | Pokles | Války | Centrální banka | Státy EU | Evropské centrální banky | Paříž | Instituce | Výnos | Růst cen energií | ERM | Malta | Petr Pavel | ČSSD | ČNB | Rating | Eurostat | Prezident | Finanční pomoc | Jednotné měny | Jednotná evropská měna | Francouzský ministr | Měna | Francie | Údaje | Finanční krize | Zahájení ruské invaze na Ukrajinu | Vláda ČR | Medián | ProCent | Chorvatsko | Situace | Miliardy eur | Černá Hora | ERM II | Dluhy | HDP | Ekonom | Euro | Členské země | Slovensko | Měnové unie | Domácí měny | ČTK | Ekonomická realita | Reuters | Úroková míra | Šéf fondu ESM | Kurz | Ministři | Státy Evropské unie | Rekord | Výsledky | Míra inflace | BHS | Rychlý růst | Investice | Bod | ESM | ODS | Měny | Hospodářský růst | Snížení dluhu | Zahájení ruské invaze | Covidové pandemie | BHS Štěpán Křeček | Prezident Petr Pavel | Praha | Fischer | Tranše | Plány | STAN | COVID-19 | Brusel | Konvergence | TIM | Ekonom BHS | Příjmy | Evropská komise (EK) | Alena Schillerová | Míra | Pandemie nemoci COVID-19 | LNG | Krize | JDE | Ministři financí | MT4 | Německo | Zadlužení | Předsednictví EU | Debata | Kypr | Evropské méně | Schodek | Cíle | Banky | Vlády | Ministr financí | ČR | Zvyšování úroků | Pozice | Štěpán Křeček | Přijmout euro | Eurokomisař | Dluhový strop | Import | Litva | Polsko | Šéfové | W1 | Základní úrok | Zavedení eura | Občané | Kabinet | Měnová unie | Růst zadlužení | Statistický úřad Eurostat | Maastrichtská kritéria | Rakousko | ANO | Andrej Babiš | Pravidla EU | Česká republika | Evropská centrální banka | Švédsko | ECB | Bankovky a mince | Parita | ROCE | EU | Miliardy | Banka | Země eurozóny
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Výhled | Index | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | Pokles | Banka | Trading | Reuters | 3М | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
