Rozpočet EU
EU hledá dalších 45 miliard eur pro Ukrajinu
09.11.2026 Evropská komise hledá způsob, jak zajistit dalších 45 miliard eur pro Ukrajinu pro rok 2027. Jednou z hlavních zvažovaných možností je opět společná půjčka EU, uvedl eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Možné varianty financování nyní komise připravuje a následně je předloží členským státům. Dombrovskis dnes při příchodu na jednání euroskupiny v Bruselu vyjádřil opatrný optimismus, že se potřebné peníze podaří zajistit. Euroskupina je zasedání ministrů financí zemí eurozóny.
Státy EU odsouhlasily využití 4,9 miliardy eur na podporu Ukrajiny
26.10.2026 Členské státy EU dnes odsouhlasily využití 4,9 miliardy eur (119,2 miliardy Kč) na podporu Ukrajiny v rámci Evropského mírového nástroje (EPF). Rada EU informovala, že přijala osm rozhodnutí, jež umožňují částečně proplatit vojenskou pomoc, kterou již členské státy Ukrajině poskytly, a to v celkové výši 4,7 miliardy eur. Rozhodnutí rovněž stanoví dodatečné financování vojenské asistenční mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) ve výši 230 milionů eur.
První den summitu EU skončil, účastníci se neshodli zejména na ETS
16.10.2026 První den summitu Evropské unie v Bruselu skončil, oznámila před půlnocí mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Prezidenti a premiéři řešili konkurenceschopnost Evropské unie, vysoké ceny energií, ale i makroekonomické nerovnováhy, budoucí dlouholetý rozpočet EU a nakonec rozšíření nynější sedmadvacítky a jeho dopady. Tématem dnešního druhého dne jednání bude zejména situace na Ukrajině a rovněž migrace. Summitu se dnes osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na jednání zastupuje premiér Andrej Babiš.
Nový rozpočet EU musí být spravedlivý a vyvážený
15.10.2026 Nový víceletý rozpočet EU musí být ambiciózní, spravedlivý a vyvážený, uvedli dnes po společném jednání představitelé skupiny 17 zemí známé jako Přátelé koheze. Státy, mezi nimiž jsou Itálie, Španělsko, Polsko či Česko, v prohlášení požadují, aby byl rozpočet schopen řešit nové výzvy a zároveň chránil základní unijní politiky. Skupina se dnes sešla před začátkem summitu EU, za ČR se zúčastnil premiér Andrej Babiš.
Summit EU bude řešit energie, rozpočet EU i Ukrajinu
15.10.2026 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu, který dnes začíná v Bruselu, mají zabývat konkurenceschopností EU, vysokými cenami energií, příštím dlouhodobým rozpočtem Evropské unie, situací na Ukrajině, ruskými hybridními hrozbami, ale také migrací. Schůzky by se měl nejspíš v pátek osobně zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš.
Podle Švédska je návrh sedmiletého rozpočtu EU nepřijatelný
11.10.2026 Nový návrh sedmiletého rozpočtu EU, který včera představilo irské předsednictví, je podle Švédska nepřijatelný. Celkový objem prostředků v rozpočtu se musí dále výrazně snížit, uvedla na sociální síti X švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantzová. Podobně se později vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, podle kterého jsou rovněž škrty nedostatečné. Švédsko patří společně s Německem, Nizozemskem či Rakouskem mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, kteří požadovali snížení rozpočtu o několik set miliard eur. Návrh odmítli i spoluzpravodajové Evropského parlamentu pro příští rozpočet Siegfried Mureșan a Carla Tavaresová, nicméně z opačného důvodu. Vadí jim škrty a osekávání výdajů na obranu i konkurenceschopnost.
Irské předsednictví navrhuje snížit rozpočet EU
11.10.2026 Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Méně peněz má jít také na kohezi a zemědělství a na kapitolu Global Europe (Globální Evropa), z níž se financuje vnější činnost EU, včetně rozvojové spolupráce a podpory sousedních regionů. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
Společný dluh EU rychle roste, uvádí účetní dvůr
08.10.2026 Společné zadlužení Evropské unie rychle roste a na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (24,5 bilionu korun). Uvádí to v dnes vydané zprávě Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. V souvislosti s růstem dluhu se očekávají také vyšší výdaje na jeho obsluhu.
Von der Leyenová varovala před výraznými škrty v rozpočtu EU
06.10.2026 Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu před europoslanci ve Štrasburku varovala před rozsáhlými škrty v budoucím unijním rozpočtu. Hrozilo by podle ní, že zasáhnou do klíčových priorit, na kterých se dohodly státy unie. Zdůraznila, že komise navrhla množství nových vlastních zdrojů a spoléhá se na to, že Evropský parlament je podpoří.
Politico: Budoucí rozpočet EU může být o více než 100 miliard nižší
30.09.2026 Budoucí sedmiletý rozpočet Evropské unie by mohl být o více než 100 miliard euro (2,4 bilionu Kč) nižší, než stojí v návrhu, který v červnu představilo kyperské předsednictví. Informoval o tom server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Vyjednávání o rozpočtu se konají právě v těchto týdnech a země jako Německo, Nizozemsko či Dánsko tlačí na snížení o stovky miliard eur.
Costa: EU potřebuje nové vlastní zdroje
21.09.2026 Vlády členských států Evropské unie podpoří nové unijní daně potřebné pro příští sedmiletý rozpočet EU, pokud přinesou příjmy z daní, které země dosud nevybíraly. V rozhovoru s bruselským serverem Politico to uvedl předseda unijních summitů António Costa, který v uplynulých týdnech navštívil 25 zemí EU a s tamními lídry debatoval o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034. Zavedení nových vlastních zdrojů EU je podle Costy klíčové, pokud se má zabránit rozsáhlým škrtům a zároveň zachovat stabilní příspěvky členských států do rozpočtu EU.
Šest evropských zemí vyzvalo v návrhu rozpočtu EU ke škrtům
27.08.2026 Návrh nového rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034 je třeba snížit o stovky miliard eur. Na tiskové konferenci po jednání s premiéry Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Nové společné dluhy nejsou podle skupiny států řešením. Finský premiér Petteri Orpo řekl, že cílem je dokončit jednání o víceletém finančním rámci (VFR) do konce letošního roku, ne ale za každou cenu.
Merz: Příští rozpočet EU si nemůže dovolit neúměrný nárůst výdajů
28.07.2026 Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie si nemůže dovolit neúměrný nárůst výdajů, uvedl při dnešní návštěvě Irska německý kancléř Friedrich Merz. Namísto navyšování počtu úředníků jsou podle něj zapotřebí škrty ve výdajích v řádu stovek miliard eur, doplnil podle agentury Reuters. Irsko je od 1. července předsednickou zemí Rady EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Leyenová: Bez nových zdrojů by se rozpočet EU musel seškrtat
05.07.2026 Bez nových vlastních zdrojů nebo vyšších příspěvků států by se musel unijní rozpočet snížit o 40 procent, uvedla během své návštěvy Irska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po pátečním jednání s irským premiérem Micheálem Martinem zdůraznila, že dosažení kompromisu ohledně nových vlastních zdrojů je nezbytné. Irsko převzalo 1. července předsednictví EU a dosažení dohody ohledně nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 bude jedním z jeho hlavních úkolů.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
19.06.2026 1) Americký prezident Donald Trump se chce po dohodě s Íránem začít věnovat Severní Koreji, uvedl dnes jihokorejský prezident I Če-mjong. Oba se podle něj shodli na tom, že krátkodobým cílem by mělo být zastavení jaderného programu KLDR.
Lídři EU začali na summitu jednat o rozpočtu unie
19.06.2026 Druhý den summitu Evropské unie v Bruselu začal s hodinovým zpožděním, oznámila mluvčí předsedy Evropské rady. Prezidenti a premiéři budou dopoledne jednat o víceletém rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Podle Babiše půjde o první debatu o číslech, zásadnější boj očekává až na podzim. Předseda Evropské rady António Costa by chtěl, aby lídři dosáhli shody na novém rozpočtu do konce roku.
Evropský parlament schválil svou pozici k dlouhodobému rozpočtu EU
28.04.2026 Evropský parlament ve Štrasburku dnes schválil svou pozici k dlouhodobému rozpočtu EU na roky 2028-2034. Oproti loňskému návrhu Evropské komise požaduje navýšení prostředků o zhruba deset procent s tím, že dodatečné peníze budou určeny na klíčové programy EU.
Summit EU na Kypru se zaměří na Blízký východ a rozpočet EU, napsal Costa lídrům
14.04.2026 Neformální summit EU, který se koná příští týden na Kypru, se bude zabývat konfliktem na Blízkém východě a jeho dopady a také příštím víceletým rozpočtem EU od roku 2028. Ve zvacím dopise unijním prezidentům a premiérům to napsal předseda Evropské rady António Costa. Setkání začne ve čtvrtek pracovní večeří a k lídrům rovněž promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatím není jasné, zda bude přítomen osobně, nebo jen prostřednictvím videokonference. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš.
Politico: Orbánovo vítězství může zkomplikovat dohodu o rozpočtu EU
30.03.2026 Vítězství premiéra Viktora Orbána v nadcházejících maďarských parlamentních volbách může znamenat riziko pro dosažení dohody zemí EU o dalším sedmiletém rozpočtu unie na roky 2028 až 2034, napsal bruselský server Politico. Plánem je dosáhnout dohody o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) do konce letošního roku, Orbán ale již dříve pohrozil vetem jakéhokoli rozpočtu, který propojuje platby z EU s demokratickými požadavky.
Česko, Slovensko a Maďarsko vyvázáním se z ručení a splácení půjčky EU pro Ukrajinu sníží své veřejné výdaje; na související úrokové platby o zhruba 3 miliardy korun ročně a na splátku příslušné jistiny o přibližně 80 miliard korun
22.12.2025 Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.
IW: Německo zůstává největším čistým plátcem v EU
26.11.2025 Německo zůstává navzdory hospodářskému poklesu největším čistým plátcem v Evropské unii. Jeho platby se ale proti předchozím letům prudce snížily. Vyplývá to z průzkumu německého ekonomického institutu IW, o kterém dnes informuje agentura Reuters.
Senátní výbor: Rozpočet EU by měl být flexibilní
31.10.2025 Budoucí rozpočet Evropské unie by měl být podle senátního hospodářského výboru flexibilní a umožnit bez zbytečné byrokracie financování nových priorit, jakými jsou obrana, bezpečnost a zvýšení konkurenceschopnosti. Výbor to doporučil jako stanovisko pro Senát, který se návrhem víceletého finančního rámce EU na roky 2028 až 2034 bude zabývat nejdříve koncem listopadu.
Chyby v rozpočtu EU klesly, ale zůstávají problémem
09.10.2025 Chyby ve výdajích z rozpočtu Evropské unie se v roce 2024 snížily, nicméně zůstávají i nadále problémem. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), která byla dnes zveřejněna. Míra chybovosti byla 3,6 procenta, o rok dříve to bylo 5,6 procenta. Člen dvora za Českou republiku Jan Gregor ČTK řekl, že dvůr při auditu za loňský rok odhalil 19 případů podezření z podvodu. Zda se některý týká České republiky, bude zveřejněno později.
EK zveřejnila další návrhy, které doplňují navržený rozpočet EU
03.09.2025 Evropská komise dnes zveřejnila balíček sedmi návrhů, které doplňují již v červenci navržený dlouhodobý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Návrhy se týkají oblasti jednotného trhu a cel, spravedlnosti, výzkumného a vzdělávacího programu Euratom či podpory 13 zámořských území, včetně Grónska.
Brusel si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život hned na několik způsobů
27.07.2025 Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
Ranní okénko - Americký maloobchod jako na houpačce a nový návrh rozpočtu EU
18.07.2025 Hned ráno jsme se dozvěděli, jaká byla červnová výrobní inflace v Německu. Ceny výrobců meziměsíčně vzrostly o 0,1 % (trh předpokládal meziměsíčně stagnaci), meziročně se snížily o 1,3 % (v souladu s predikcí).
Akciový výhled: Futures naznačují růstové otevření
17.07.2025 Ve čtvrtek ráno získává USD zpět středeční ztráty a posiluje. Spekulace o Powellovi včera na chvíli otřásly americkým trhy. D. Trump stupňuje tlak na šéfa FEDu na novou úroveň, nejprve vyšly zprávy o tom, že odchod Powella je „hotová věc“, následně to americký prezident bagatelizoval.
Hádky o rozpočet EU začaly nečekaně brzy. Evropská komise představila překvapivě objemný, dvoubilionový rozpočet, europoslanci napříč spektrem ji ale záhy napadli, že si jeho objem nemístně nadsadila
16.07.2025 Dnes představený návrh rozpočtu na sedmileté období 2028 až 2034 vhodně reflektuje pohnutou dobu a odpovídajícím způsobem přeskupuje priority. Je ale málo pravděpodobné, že v navržené, nečekaně ambiciózní podobě – a v nečekaně vysokém objemu – nakonec projde.
Politico: EU chce motivovat státy k dodržování demokratických norem
11.07.2025 Evropská komise má v plánu více zatlačit na členské státy EU, které porušují demokratické normy. V novém víceletém rozpočtu by chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů, vyplývá z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico. O podobném užším propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu se spekulovalo už několik měsíců. Jasněji bude příští středu, kdy Evropská komise (EK) představí první návrh takzvaného víceletého finančního rámce, neboli sedmiletého rozpočtu, tentokrát na roky 2028 až 2035.
EP čeká debata o amerických clech, emisích aut či rozpočtu EU
06.05.2025 Evropský parlament bude dnes dopoledne debatovat o reakci Evropské unie na dovozní cla, která vyhlásil a posléze na 90 dnů pozastavil americký prezident Donald Trump. Podobně pozastavena jsou do poloviny července protiopatření EU.
Slabý eurokomisař, resp. slabé portfolio Česku způsobí značnou finanční ztrátu – až 48 miliard ročně. Je zarážející, že politici obsazení postu podceňují
17.09.2024 Slabý eurokomisař, resp. jeho slabé portfolio může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 48 miliard ročně. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
Ukrajina od invaze dostala zahraniční pomoc v přepočtu za zhruba 5,1 bilionu korun, hlavně z USA a Evropy. Česko se na pomoci podílí 0,6 procenta
14.08.2024 Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 do poloviny letošního roku obdržel Kyjev celkem 203,1 miliardy eur zahraniční pomoci. To je v přepočtu dle dnešního kursu celkem 5,1 bilionu korun.
Analýza: Německo v EU zůstává největším čistým plátcem
13.08.2024 Německo zůstává zdaleka největším čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Někteří dřívější čistí příjemci ale už také dost odvádějí, zjistila analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Největší evropská ekonomika loni odvedla do unijní pokladny o 17,4 miliardy eur (438 miliard Kč) více, než z ní získala.
Evropská komise navrhla rozpočet EU pro rok 2025 ve výši 199,7 miliard eur
19.06.2024 Evropská komise dnes navrhla roční rozpočet Evropské unie pro rok 2025 ve výši 199,7 miliard eur (pět bilionů Kč). Nejvíce financí, celkem 53,8 miliard eur (1,3 bilionu Kč) bude směřovat na společnou zemědělskou politiku, uvedla unijní exekutiva. Dalších 49,2 miliard eur (1,2 bilionu Kč) je podle Evropské komise určeno na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž "na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty unie".
Slabý eurokomisař, resp. slabé portfolio Česku způsobí velkou finanční ztrátu – až 47 miliard ročně, což je za pět let 800 kilometrů dálnic. Je zarážející, že politici obsazení postu podceňují
19.06.2024 Slabý eurokomisař, resp. jeho či její slabé portfolio může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 47 miliard ročně, což je za pět let 800 kilometrů dálnic. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
EK navrhla rozpočet EU na rok 2024, chce podpořit zelené a digitální projekty
07.06.2023 Celkem 189,3 miliardy eur (téměř 4,5 bilionu korun) by měla mít Evropská unie k dispozici na výdaje v příštím roce. Počítá s tím návrh unijního rozpočtu, který dnes představila Evropská komise. Peníze by podle exekutivy EU měly stejně jako letos směřovat především do zelených a digitálních projektů, ale i pomoci mají zemím také vyrovnávat se s dopady války na Ukrajině a nebývale vysoké inflace. Státy bloku budou paralelně s rozpočtem čerpat peníze z mimořádného postpandemického fondu, v němž bude pro příští rok 113 miliard eur. Konečné slovo při schvalování rozpočtu budou mít na podzim členské země a Evropský parlament.
Rusové překvapili, dnes začali plynovodem Nord Stream 1 zásobovat země EU. Kdykoli je ale mohou zase „skřípnout“
21.07.2022 Rusové překvapili. Dnes ráno začal plynovodem Nord Stream 1 proudit plyn, plánovaná odstávka tak v termínu končí. Podstatná část evropských obchodníků s plynem přitom předpokládala, že Gazprom, ruský plynárenský monopol v rukou Kremlu, své dodávky jen tak neobnoví a alespoň po nějakou dobu dojde k průtahu s obnovením alespoň částečného provozu potrubí. Na to, že Rusko své dodávky obnovit nemusí, nebo alespoň ne v plné míře, upozorňovali až do včerejška také vrcholní politici zemí EU, ale třeba i šéf Mezinárodní agentury pro energie. Například eurokomisař pro rozpočet EU Johannes Hahn se nechal slyšet, že nečeká obnovení provozu plynovodu.
Očekávaný vývoj na měnových trzích: Slabší dolar je pro oddlužení globální ekonomiky nezbytný
20.04.2021 V našem výhledu na 1. čtvrtletí jsme řešili, proč podle nás americký dolar dlouhodoběji oslabí. Zároveň jsme však neopomněli zmínit, že mohou výrazně vyšší výnosy z amerických pokladničních poukázek a jejich strmější výnosová křivka v určitých okamžicích v očekávání obrovského přílivu stimulů vyhnat měnu výš, a zkřížit tak dolarovým medvědům plány. Ve výhledu na první kvartál jsme doslova uvedli: „Tím se dostáváme k okolnostem, které mohou pokles amerického dolaru navzdory výše uvedeným fundamentálním faktorům, jež hovoří ve prospěch dolarových medvědů, snadno zhatit. Konkrétně je to čím dál strmější výnosová křivka a další růst výnosů dlouhodobých amerických dluhopisů, které se již v prvním týdnu roku 2021 dostaly nad klíčové prahové hodnoty – jako je benchmark 10letých amerických pokladničních poukázek na hladině 1,00 %.“
EP schválil rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond
18.12.2020 Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.
EP schválil sedmiletý rozpočet EU i spojení peněz a vlády práva
16.12.2020 Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
Ranní okénko - ECB naplnila očekávání
11.12.2020 Dnes je druhý den jednání Evropské rady v Bruselu. Z Německa dorazil finální údaj o listopadovém vývoji spotřebitelských cen, který potvrdil, že tamní inflace nadále zůstává v negativním teritoriu (-0,3 % y/y). Odpoledne bude v USA zveřejněn prosincový (předběžný) výsledek indexu spotřebitelské důvěry od University of Michigan.
Ranní okénko - EU je blíže kompromisu s Maďarskem a Polskem
10.12.2020 Dnešek odstartujeme údajem o tuzemské inflaci za listopad. Očekáváme, že inflace pokračovala v postupném zpomalování, konkrétně z říjnových 2,9 % na 2,8 % meziročně. Poslední šetření cen potravin indikuje mírnější zdražení oproti říjnu. Nicméně v meziročním srovnání by ceny potravin měly nadále působit ve směru snižování dynamiky inflace. Ceny pohonných hmot by měly zhruba stagnovat, i když výhledově očekáváme, že jejich meziroční pokles bude odeznívat. Jádrová inflace setrvala v posledních měsících zvýšená (okolo 3,7 % y/y), a byla tak tahounem růstu cen. Od listopadového vývoje neočekáváme její výraznější snížení. Citelnější pokles jádrové inflace předpokládáme až v příštím roce, kdy se projeví oslabená poptávka vlivem koronaviru a posilující koruna.
Maďarsko a Polsko dále blokují rozpočet EU, další je varují
07.12.2020 Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, dnes podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.
Spor o rozpočet EU trvá, komplikuje shodu na emisním závazku
04.12.2020 Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i dnes zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země. Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden.
Forex: Dolar neopouští medvědí vyhlídky, euro čeká na unijní rozpočet
27.11.2020 Zdá se, že americký dolar hodlá zamířit směrem dolů. Nevypadá to však, že by s tím nějak pospíchal, protože od případného směrového obchodování trh nejspíš odrazují zásadní krátkodobé nejistoty. U rostoucího počtu dolarových párů se ale pomalu blíží klíčové hladiny podpory a klima zůstává příznivé pro prodej dolaru, alespoň dokud se neobjeví něco, co by zahnalo značnou globální chuť riskovat.
Premiéři Polska a Maďarska projednají zablokovaný rozpočet EU
26.11.2020 Premiéři Polska a Maďarska Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán dnes v Budapešti projednají svůj postoj k sedmiletému unijnímu rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám zasaženým koronavirem. Obě země finanční balík odmítají podpořit, pokud vyplácení evropských peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu.
Šéfka EK: Spory o spojení vlády práva s penězi ať řeší soud
25.11.2020 Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
RANNÍ SOUHRN FINANČNÍCH TRHŮ PRO DEN 23.11.2020
23.11.2020 Rytmus trhům stále určuje vakcína. Pfizer již podal k FDA oficiální žádost ohledně schválení vakcíny. K prvnímu očkování v USA by tak mohlo dojít v půlce prosince. Ve střednědobém horizontu tak stále zůstává hlavním tématem rotace z hodnotových do růstových titulů. Respektive v případě tříd aktiv rotace z vládních dluhopisů do korporátních či akcií obecně. Krátkodobě však může dojít k taktické pauze – zejména pokud strmě porostou nové infekce covid-19.
Lídři EU rozpočtový pat neprolomili, Merkelová chce vyjednávat
20.11.2020 Videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie včera večer nepřinesla průlom v patové situaci kolem sedmiletého rozpočtu. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki seznámili ostatní lídry s argumenty, kvůli kterým blokují schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Podle českého premiéra Andreje Babiše slíbila německá kancléřka Angela Merkelová, že bude jako šéfka předsednické země v příštích dnech vyjednávat o kompromisu.
Spor o budoucí rozpočet EU před videosummitem pokračuje
19.11.2020 Vlády řady zemí Evropské unie dávají před dnešní videokonferencí prezidentů a premiérů najevo, že nehodlají ustoupit požadavkům Maďarska a Polska ve sporu ohrožujícím unijní financování pro příští rok. Budapešť a Varšava opakují, že neschválí sedmiletý rozpočet EU spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Další země v čele s Francií a Nizozemskem naproti tomu hrozí, že EU najde způsob, jak koronavirový fond schválit bez účasti obou států, pokud si své veto nerozmyslí.
Podle Sorose by EU neměla ve sporu s Maďarskem a Polskem ustoupit
19.11.2020 Evropská unie si s ohledem na své hodnoty nemůže dovolit ustoupit tlaku Maďarska a Polska, které blokují přijetí unijního rozpočtu kvůli nesouhlasu s tím, aby čerpání evropských peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. V komentáři pro server Project Syndicate to napsal americký finančník maďarského původu George Soros.
Morawiecki a Orbán trvají na svém ve sporu kolem rozpočtu EU
19.11.2020 Premiéři Polska a Maďarska Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán včera obvinili některé státy Evropské unie z vydírání. Oba politici nadále odmítají, aby vyplácení peněz z budoucího unijního rozpočtu a balíku na podporu ekonomik zasažených koronavirem bylo závislé na dodržování principů právního státu.
Rozbřesk: Po nadějném září se v říjnu evropský trh s automobily znovu propadl
18.11.2020 Tuzemský automobilový průmysl se rychle vzpamatoval z první vlny pandemie a jeho produkce se poměrně svižně začala vracet k loňským úrovním. V září ji, alespoň co do objemu výroby překonal, byť počty vyrobených aut ještě stále zaostávaly. Přesto i v tomto posledním případě už vypadaly výsledky v posledních měsících o poznání lépe než na jaře. Ve srovnání s prvními devíti měsíci loňského roku se tak vyrobilo o zhruba 260 tisíc osobních vozů méně. Jak se dařilo automobilovému průmyslu jako největšímu tuzemskému výrobci a exportérovi v posledním měsíci, zatím ještě nevíme, ale už dnes se můžeme podívat, jak dopadly registrace nových vozů v EU v říjnu. Tedy v měsíci, kdy se naplno rozběhla druhá vlna pandemie nejenom v ČR, ale i v řadě dalších evropských zemích.
Polsko čeká, že Brusel navrhne řešení sporu o unijní rozpočet
17.11.2020 Polsko očekává, že Brusel přijde s návrhem, jak vyřešit patovou situaci ohledně unijního rozpočtu. Mluvčí polské vlády to řekl polskému veřejnoprávnímu rádiu, píše dnes agentura Reuters. Velvyslanci Varšavy a Budapešti v pondělí zablokovali přijetí rozpočtu EU na období 2021-2027 i plánovaný fond koronavirové pomoci. Dvojice zemí nesouhlasí s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
Maďarsko a Polsko zablokovaly kvůli vládě práva rozpočet EU
16.11.2020 Maďarsko a Polsko zablokovaly při dnešním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).
Babiš si moc půjčuje, Trump zavádí cla. Brusel bude dělat oboje naráz
09.08.2020 Fond obnovy EU je přelomová věc. Tak moc přelomová, se o něm mluví až příliš málo. Vzniká eurodluhová unie. Vzniká v rámci snahy o zachování jednotného trhu EU, kterou musí vítat i Česko. Přesto fond skýtá řadu rizik, včetně růstu nezaměstnanosti napříč celou Unií.
Rozbřesk: Společný záchranný fond je přelomový, euro po právu sílí
22.07.2020 Nemožné se stává skutečností, dalo by se říct po maratonu jednání o záchranném fondu EU. Před rokem by vidina společného záchranného fondu, který dohromady s tradičním rozpočtovým rámcem bude přesahovat 15 % HDP eurozóny, budila úsměv na rtech. COVID vše změnil.
Rozbřesk: EU se "konečně" dohodla a srazila italské výnosy. Maďaři dnes zřejmě sníží sazby
21.07.2020 Skoro nejdelší summit EU dospěl do finále a dohoda o největším dluhovém programu v historii EU je na světě. Oproti původnímu záměru sice došlo k určitým modifikacím, ale podstata zůstává stejná. Tou je 750 mld. eur, které si EU nejprve dlouhodobě vypůjčí na finančních trzích a pak rozdělí v rámci dotací a půjček jednotlivým zemím na základě daných kritérií.
Ekonomický kalendář: Lídři EU budou diskutovat záchranný fond i rozpočet
17.07.2020 Evropské trhy otevřely smíšeně. V mírných ziscích se obchoduje německý DAX a také futures na americké indexy. Dnes bude zveřejněna celé řádka makrodat, nejdůležitější by však měl být začátek jednání o záchranném fondu EU. Lídři evropských zemí budou diskutovat podmínky využití 750 miliardového záchranného fondu a také rozpočet EU ve výši 1,09 bilionu euro na dalších 7 let. Rozhovory by se měly protáhnout do soboty a mohly by být docela náročné. Střetnou se názory celé sedmadvacítky a bloků zemí, které mají různé představy o využití záchranného fondu i evropského rozpočtu.
O víkendu možná v Bruselu vznikne evropská dluhová unie, šlo by o milník integrace v rámci EU. Jde hlavně o záchranu Itálie, kvůli níž může v ČR zdražit elektřina či zboží z dovozu
16.07.2020 Nalijme si čistého víno, klidně italského. Takzvaný fond obnovy EU, o němž se bude od zítřka jednat na summitu v Bruselu, je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie. I když německá kancléřka Angela Merkelová se už chystá do politického důchodu, ani tak si u sebe doma nemohla dovolit to veřejnosti říci naplno. Takže se fond lakuje na zeleno a vytrubuje se, že jde o obnovu celé EU. Přitom třeba Česko a mnoho dalších zemí EU by si s rozjetím své ekonomiky po koroně jistě dobře poradilo i bez tohoto fondu. Když se to ale jmenuje „fond obnovy EU“, německá média a němečtí opinion makeři – a v důsledku tedy i německá veřejnost – to vše skousnou mnohem spíše než zase další záchranu zase další země jižního křídla.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Průmysl v Evropě byl v dubnu paralyzován covidem-19
08.06.2020 Dubnové statistiky průmyslové výroby z velkých evropských zemí i eurozóny jako celku ukážou na dramatický dopad vládních opatření v boji s pandemií covid-19. Květnové rozvolňování ale bude znamenat, že duben byl nejhorším měsícem. To bude platit i o tuzemském průmyslu. Z domova se též dočkáme květnové inflace, která se po půl roce vrátí do tolerančního pásma. Klíčová bude tento týden politika. Před Evropskou radou v příštím týdnu a čtvrteční euroskupinou budou zítra ministři financí EU dolaďovat názory na rozpočet EU, na víceletý výhled pro roky 2021 až 2027 a na návrh Evropské komise ohledně rozvojového fondu. Na druhé straně Atlantiku bude zasedat Fed. Nečekáme změnu měnové politiky, pouze utvrzení, že centrální bankéři budou ekonomiku podporovat tak dlouho, jak bude potřeba.
Koronavirová krize překazila plány na budoucí rozpočet eurozóny
01.06.2020 Dlouho dojednávané plány na vlastní rozpočet zemí platících eurem vzaly kvůli koronavirové pandemii za své. Takzvaný rozpočtový nástroj eurozóny ustoupil v příštím sedmiletém finančním rámci Evropské unie řádově objemnějšímu fondu obnovy, který chce Evropská komise naplnit bezprecedentní půjčkou. Na rozdíl od balíku, jenž měl sloužit výhradně státům s eurem, z něj však budou moci těžit i země používající vlastní měnu. Podle šéfa euroskupiny Mária Centena by však měly mít významné slovo v rozhodování o penězích z fondu instituce eurozóny.
EK představí nejrozsáhlejší plán podpory unijních ekonomik
27.05.2020 Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes odpoledne představí v Evropském parlamentu návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie, jehož klíčovou součástí bude rozsáhlý plán podpory ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Brusel chce pomoc ve výši okolo bilionu eur (téměř 28 bilionů korun) rozdělit mezi unijní země formou přímých plateb a půjček. Napjatě očekávaný plán určí na příštích několik měsíců ráz složitých vyjednávání mezi členskými zeměmi, které mají na parametry solidární pomoci velmi odlišné pohledy.
"Spořivé" země EU zveřejnily alternativní návrh záchranného fondu
24.05.2020 Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko včera představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem. Jeho základem by mělo být poskytování výhodných úvěrů, a to nanejvýš po dobu dvou let, informovaly agentury DPA a APA.
EP žádá nové příjmy rozpočtu a dva biliony eur na obnovu ekonomik
15.05.2020 Evropský parlament požaduje, aby Evropská unie do obnovy ekonomik po koronavirové krizi investovala dva biliony eur (55 bilionů korun). Příští víceletý rozpočet, jehož objem má být v souvislosti s investicemi do oživení oproti předchozímu mnohem vyšší, musí podle europoslanců počítat s novými zdroji příjmů. Parlament v usnesení schváleném dnes výraznou většinou poslanců pohrozil, že v opačném případě by mohl rozpočet zablokovat.
Kvůli krizi přidá EU peníze na kohezi, řekla šéfka EK
13.05.2020 V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na dnešní schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik.
Státy EU se přou o podmínky fondu na zotavení ekonomik
22.04.2020 Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel.
Michel chce s lídry jednat o tom, jak pomůže rozpočet EU z krize
15.04.2020 Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise (EK), podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.
Ve sporu o rozpočet EU jde o víc, než o peníze, píše německý tisk
23.02.2020 Rozpory ohledně budoucího rozpočtu Evropské unie jsou zatím příliš hluboké a k řešení se státy posunuly jen o centimetry. Páteční krach summitu, kde se o finančním rámci jednalo, se dal proto předpokládat. Ve sporu o celkovou výši rozpočtu jde ale o mnohem více než jen o peníze, napsala v komentářích německá a rakouská média. Jednou z klíčových záležitostí je podle nich to, aby se podařilo prosadit zásadu, podle níž nebudou moci dostávat dotace ty země, které budou porušovat pravidla právního státu.
Tvrdý brexit by měl dopad na rozpočet EU
08.01.2019 Výrazné dopady na podobu rozpočtu Evropské unie na rok 2020 by měl "tvrdý brexit", tedy odchod Británie z EU bez uzavřené smlouvy o vystoupení. Novinářům to dnes řekl komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Evropská komise (EK) podle něj nyní rozpočet EU na rok 2020 připravuje s předpokladem, že britský parlament smlouvu v lednu schválí a po odchodu Británie z EU 29. března začnou platit její podmínky, včetně přechodného období.
Evropský parlament schválil rozpočet EU na příští rok
12.12.2018 Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příští rok. Rozpočet počítá s platbami v objemu 148,2 miliardy eur (zhruba 3,8 bilionu Kč), což představuje nárůst o 2,4 procenta oproti letošnímu roku.
Související klíčová slova:
Premiér Andrej Babiš | Data z USA | Řecko | Trend | Investiční banky | Fiskální stimul | Vysoké valuace | Peugeot | Pfizer | Dánská premiérka | Balíček na podporu ekonomiky | Ministr spravedlnosti | Koronavirové krize | EUR | Rolování | Světové akcie | Odchod z EU | Statistiky | Sběr dat | Ruské invaze na Ukrajinu | FIDESZ | Zasedání ECB | Evropská komise | Měnové zasedání | Viktor Orbán | USD/PLN | Martin Kupka | Fond obnovy EU | Fond obnovy | Ministr dopravy | Další růst | Investice do obrany | Tempo růstu | Německé hospodářské svazy | Dovednosti | Americký prezident Donald Trump | Hluboká recese | Prosperity | Situace na Ukrajině | FDA | Die Zeit | Výdaje | Růst zaměstnanosti | Hlavní ekonom | Elektronické cigarety | Line | Čerpání evropských peněz | Vyšetřování | Podíl na trhu | Výběr cel | Tento týden | Eurokomisaři | Přijetí | Bezpečnostní hrozby | Finanční zdroje | Investing | 3М | Clo na dovoz | Záchranný fond | Krizový fond | Byrokracie | Maďarsko | Maloobchod | Index spotřebitelské nálady | Brexit | Mluvčí německé vlády | Poplatky | Financial Times | Evropské záležitosti | Prodejci automobilů | KLDR | NIM | Snížení úrokových sazeb | Růst cen | Tržní sentiment | PLN | Ukrajinský prezident | Boj proti podvodům | Volatility | Německý DAX | Europoslanec | Nerovnováhy | Trh s emisními povolenkami | Ceny elektřiny | Evropská měna | Politika | Unijní soud | Unijní činitelé | Financování fondu | České vlády | EIA | CZK | Hlavní index japonských akcií | Očekávání inflace | EUR/CZK | Rozpočet eurozóny | Nezaměstnanost | Akciový výhled | IRU | Dovozní cla | Ceny aktiv | EPP | Parlament dnes | Náklady na obsluhu dluhu | Cenové hladiny | Hospodářské svazy | Commodities | Peníze | Evropské lidové strany | Příkaz | Americké ministerstvo financí | Stimul | Očekávání | Předseda Evropské rady | Theresa Mayová | Odvetná cla | Státy eurozóny | Zablokovaný rozpočet | Maďarská vláda | Irsko | Vyšší výnosy | Posílení eura | Posílení | Studie | Celní války | Války na Ukrajině | Brent | Invaze na Ukrajinu | Spor o rozpočet | Evropské měny | Financovat | Nové peníze | CZK/EUR | Růst | Nejznámější kryptoměna | Itálie | Vicepremiér | Jednání FOMC | Premiéři zemí Evropské unie | Výnosová křivka | Pozitivní sentiment | Ask | Eurodluhová unie | Soudní dvůr Evropské unie | Spotřebitel | Vysoké ceny energií | Pochybnosti | Základní úrokové sazby | ETS2 | Makroekonomické nerovnováhy | Podvody | Koronavirová krize | Spolupráce | Madrid | Evropské ekonomiky | George Soros | Ceny pohonných hmot | ČSÚ | Ceny výrobců | Výhled | Nizozemsko | Günther Oettinger | Národní ekonomická rada vlády | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Tvorba pracovních míst | Unie | Návrh rozpočtu | Analýzy | Tok kapitálu | Odhodlání | Nord Stream | Meziroční růst | Globální ekonomiky | Trh | Prezidenti a premiéři | Ekonomiky | Ministři financí zemí platících eurem | HUF | Pandemie | Friedrich Merz | EMU | Ruský prezident | Index japonských akcií | Index | Aktuální hodnoty měny | Český ministr | Ocel | Elektřina | Financování opatření | Eura | Komise | Nejistoty | Volodymyr Zelenskyj | Poplatek | Vakcinace | Financial Times (FT) | Agentura Reuters | Úvěrové podmínky | Zadlužení Evropské unie | Americký prezident | EP | S&P | Dovoz z Číny | Střet zájmu | Souhrn finančních trhů | Deutsche Welle | Inflace spotřebitelských cen | Zpráva | Ekonomický kalendář | Inflace | Ropa Brent | Více peněz | Česká měna | Koronavirový fond | Akcie Renaultu | Futures | Centrální bankéři | Migrace | Lukáš Kovanda | Deficit | ETS | Angela Merkelová | Šéfové států | Průmysl | TSMC | Evropské indexy nákupních manažerů | Americký index | Zablokovaný rozpočet EU | Inflace v eurozóně | Polský premiér | Zdroj příjmu | Lídři EU | Dnešní makroekonomické ukazatele | Nord Stream 1 | Členské státy | Komoditní index | Budoucnost | Macron | Povolenky | Předsedové vlád | Covid | Bitcoin | Koruna | Kurz dolaru | Zařízení | János Bóka | Kongres | Jihoevropské země | Prodej dolaru | Graf | Klesající trend | Spotřební daně | Pandemický program | Czech Fund | Dluhová unie | Maďarský forint | Česká koruna | Ceny plynu | Videokonference | Donald Trump | Zajímavá data | Americké indexy | Výhled hospodaření | Rakouský kancléř | USA | Sebastian Kurz | Prezident Donald Trump | G10 | Dopady války na Ukrajině | Dánsko | Americká data | Budoucí rozpočet eurozóny | Poptávka | Pozornost | Výnosové křivky | Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | Rubl | Summit EU | Certifikáty | State Street | Michigan | Přijetí eura | Johan van Overtveldt | Eurozóna | Asijské indexy | Maďarský premiér | Vir | Evropský parlament | Rumunsko | Hladiny podpory | Momentum | Vice | Evropská dluhová unie | Polský zlotý | Zdroj příjmů | Země EU | Ropa | Opatření | Unijní země | Polská vláda | Republikáni | Plán podpory unijních ekonomik | Náklady | Vývoj na měnových trzích | Slabý americký dolar | Surové ropy | Maloobchodní tržby | Nové zdroje | Domácnosti | Vládní koalice | Dění kolem brexitu | Analytici | Charles Michel | Počet žádostí o podporu | Volby do Evropského parlamentu | Kurz dolarů | Vývoj | IW | Moneta | Rizikové averze | Překážky | Konkurenceschopnost | Největší evropská ekonomika | Ranní okénko | Odpor | Americké státní dluhopisy | Členské země EU | Dluhopisy | EUR/USD | Severomořská ropa Brent | Paolo Gentiloni | Vysoké inflace | TLTRO | Spotřebitelská důvěra | S&D | Saxo | Invaze | Měnové politiky | Americký index S&P 500 | Sazby ČNB | Očekávání trhu | Dánové | G7 | Finanční podpory | Oddělení forexu | RBI | Čerpání peněz | Rozpočtové deficity | Bankéři | Fio banka, a.s. | Členské státy EU | FCA | Prezident Volodymyr Zelenskyj | Kupka | Problémy | Finance | Pojistka proti inflaci | AI | Druhá vlna pandemie | EU ETS | Raiffeisenbank a.s. | Miliardy korun | Premiér Viktor Orbán | Růst mezd | Nákupy dluhopisů | Šéfka EK | Spojené státy | Janet Yellen | Ekonomové | Globální finanční krize | Investovat | Komoditní | Objem rozpočtu EU | Komerční banka | Evropská data | Prohlášení | Obchodní dohoda | Nárůst úroků | Babiš | Berlín | Průzkum | Firmy | Plánování | Měny střední a východní Evropy | Budoucí rozpočet EU | Úsilí | Tvrdý brexit | Snížení základní úrokové sazby | Zajištění | Averze k riziku | Koronavirus | Partnerství | Emise dluhopisů | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Sazby | Volby | Obchodní dohody | Fed | Výnosy | Index spotřebitelské důvěry | Úrokové sazby | Šéf euroskupiny | Automobilový průmysl | Dluhopis | Fio | Daň z příjmu | Výrobní inflace | Konkurenceschopnost EU | Trhy | Fidesz | Česká vláda | Index japonských akcií Nikkei | Nárůst výdajů | Unijní instituce | Rizika | Horší data | Fond | Vítězství | Nárůst tržeb | Americké banky | Británie | Úspory | Komentátor | Prostředky | Europe | Soudní dvůr | Kyjev | Finsko | Sláva | Zemědělství | Vysoké ceny | Sedmadvacítka | Cenu plynu | Mette Frederiksenová | Žádosti o podporu | Ministerstvo financí | Bilance | CEE | Americký kongres | Návrh záchranného fondu | Vladimir Putin | Španělsko | Mezinárodní obchod | Cla na zboží | Komodity | Prezident Emmanuel Macron | Druhá vlna | Mzdy | CAD | Výše dluhu | Dopady krize | Analytička | Ruský rubl | Zadlužování | Velké firmy | Expertka | Evropské trhy | Maloobchodní sektor | Hospodaření | Ztráta | Orbán | Severomořská ropa | Spor o rozpočet EU | Maďarská centrální banka | Obchod | NGEU | EK | Zahraniční forex | Riziko | Analytik | Emise | Pražský PX | Trinity | FIAT | Budapešť | FT | Citi | Cigarety | Soudní dvůr EU | Portfolio | Nástroj | Plyn | Čína | Inovace | CZK/USD | Ceny | Financování | Recese | Pokles | Gazprom | Války | Ukrajina | Raiffeisenbank | Centrální banka | VW | ASML | Infekce Covid | Silný americký dolar | Stavební povolení | Státy EU | Nizozemský premiér | Blízký východ | Praxe | Biliony | Libra | Novartis | Nedostatky | Auditor | Zákonodárci | Celní politiky | Paříž | Mateusz Morawiecki | Forint | Prezident Vladimir Putin | Pokles ekonomiky | IHNED | Benchmark | Green Deal | Trinity Bank | Justice | Stoxx Europe 600 | Ceny energií | RUB | Malta | Euforie | Koronavirové pandemie | ČNB | Demokraté | Spekulovat | Středoevropské měny | Dovoz | Pozitivní zprávy | Obchodování | Očekávaný vývoj | Prezident | Růst inflace | Francouzský ministr | Colt CZ | Evropa | Měna | Nasdaq | Trump | Zprávy | Francie | Index cen průmyslových výrobců | Zelenskyj | Automobilky | Eurodolar | Finanční krize | DPA | ProCent | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Portfólia | Bid | Ursula von der Leyenová | Situace | USD/CZK | Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti | Miliardy eur | Stagnace | Tržby | Konsensus | Dluhy | FOREX | Spready | HDP | Ekonom | Restrikce | Rozhodování | Ekonomka | Dolar | Euro | Ohlédnutí | Zdanění | NEST | Ministr pro evropské záležitosti | Politici | Obchodní bilance | Členské země | Slovensko | Síkela | Zdraví | Finanční plán | ČTK | Stimuly | Ztráty | Rozpočtové příjmy | Dekarbonizace | Merkelová | Česká inflace | 1D | Vytápění | Meziroční inflace | Úrokové sazby ČNB | Nakupovat | FOMC | Akcie | Měnové podmínky | Kupci | Daňový balíček | Dramatický dopad | Investiční nástroj | NERV | John Hardy | Očkování | Podniky | Index spotřebitelských cen | Propad indexu | Makléř | Zrychlení růstu | Český HDP | Dodavatelské řetězce | Index cen | Vývoz | Reuters | Týdenní zpráva | PEPP | Globální ekonomika | Koronakrize | Emmanuel Macron | Kurz | Daně | Ministři | Jádrová inflace | Index důvěry | Americká ekonomika | Státy Evropské unie | Světové ekonomiky | Výsledky | Střední třída | Investice | Pavel Hadroušek | Potenciál | Členství v EU | Nové daně | Nezávislost | Oživení ekonomiky | Německý průmysl | Americké futures | Bod | Výdaje na obranu | ESM | Makrodata | Zisky | Regulace | Oddlužení | Cyrrus | Fondy | Hospodářství | Důvěra | Výplata | ODS | Slabší dolar | Měny | Bankovní domy | Thomson Reuters | Politico | Finanční rizika | Rusko | Signál | České firmy | Partneři | TABAK | Ukončení války | Fundamentální data | Praha | Britská vláda | Valuace | Rozšíření | Ruský prezident Vladimir Putin | Toyota | Objem prostředků | Administrativa | COVID-19 | Brusel | Nikkei | Možný scénář | Data z amerického trhu práce | TIM | Energie | Objem | Umělé inteligence | Investiční | Nálada | Sloučení | Příjmy | Ekonomické dopady | Evropská komise (EK) | Rok 2024 | Financial | Bloomberg | KB | Dotace | Evropská unie | Rozvoj | Vyhlídky | Finanční trhy | Evropská ekonomika | Udržitelnost | Míra | Colt | University of Michigan | Růst poptávky | HDP eurozóny | Vakcína | Výkonnost | Pomoc Ukrajině | Index S&P 500 | Tomáš Pfeiler | Stavebnictví | Krize | Růst výnosů | S&P 500 | JDE | Podpora | Ministři financí | Cena | Skluz | Německá vláda | Německo | Digitalizace | Makroekonomické ukazatele | Krach | Významný krok | Jozef Síkela | Zadlužení | Rozpočet | Evropské indexy | Snížení sazeb | Finanční prostředky | Německá kancléřka | Ekonomická data | Ekonomická data z USA | Nižší výdaje | Co bude | Medvědi | Emisní povolenky | DAX | Rezervy | Předsednictví EU | Fiskální balíček | Forexu | Hliník | Debata | Agentura DPA | Kypr | Zlato | Ekonomika | Inflace v Německu | Hlavní rizika | CFA | Schodek | Indikátory | Oslabení | Ekonomické krize | Práce | Úspěch | Kryptoměny | Bezpečnost | Banky | BlackRock | Vlády | Šance | Ministři financí EU | Bilance zahraničního obchodu | Politický tlak | Správa | Průlom | Analýza | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Pozice | Euro proti dolaru | Portfolia | Příprava | Platební neschopnosti | Kancléřka Angela Merkelová | Finanční zátěž | Eurokomisař | Dosažení dohody | Stoxx | Lídři | Německé vlády | LSEG | Transparentnost | Poslanci | Europoslanci | Soud | Mluvčí | Výroční zprávy | Chuť riskovat | Server Politico | Úrokové platby | Ministryně financí | Fio banka | Sentiment | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Von der Leyenová | Vzdělávání | Růst hrubého domácího produktu | Indexy nákupních manažerů | Polsko | Šéfové | Ceny potravin | Nikkei 225 | Saxo Bank | Nařízení | Rostoucí náklady | Zdražování | Ropy | RBA | Předseda | Škoda | Hospodářské výsledky | Oracle | Finančník | Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie | USD | Občané | Počet nových žádostí o podporu | Investing.com | Výroční zpráva | Americký maloobchod | Americké ministerstvo | CZ | Program nákupu aktiv | Australský dolar | Propad | Rakousko | Hospodářské oživení | Economic | Růst eura | Andrej Babiš | Evropský trh | PSA | Rok 2024 | Kanada | Nejistota | Kryptoměna | Česká republika | Ceny komodit | Indexy | Zajištění bezpečnosti | Státní dluhopisy | Americký dolar | Splácení dluhu | Makro | Příjmy a výdaje | Švédsko | ECB | Institut | Ekonomiky eurozóny | Měnová politika | Doporučení | Inflační očekávání | Francouzský prezident | Evropské země | ROCE | Spekulace | Měny regionu | Navýšení | Hodnoty měny | Precedens | EU | Miliardy | Společná evropská měna | Digitální daň | Zrušení superhrubé mzdy | Systém emisních povolenek | Uhlí | Předsedkyně Evropské komise | Ukazatele | Banka | Země eurozóny | Premiérka | Německý kancléř | Oživení ekonomik | Statistika | Výzvy | V4
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Trh | Rezistence | Růst | 3М | Obchodování | Pokles | Trading | Banka | Reuters | Indikátor | Banky | Cena | ČTK | Pivot