Fialova vláda
Roku 2022, po invazi Ruska na Ukrajinu, stály pohonné hmoty v přepočtu do dnešních cen a mezd až takřka 59 Kč/l, a tehdejší Fialova vláda přitom se schválením snížení spotřební daně čekala takřka 1,5 měsíce od zahájení invaze
19.03.2026 Výrazně rostoucí cena pohonných hmot v Česku je sice tématem těchto dní, v historickém ohlédnutí však bývaly i mnohem „dražší“, tedy alespoň v reálném vyjádření, které je však rozhodující z hlediska skutečného dopadu na peněženky domácností a rozpočty firem.
Roku 2022, po invazi Ruska na Ukrajinu, stály pohonné hmoty v přepočtu do dnešních cen a mezd až takřka 59 Kč/l, a tehdejší Fialova vláda přitom se schválením snížení spotřební daně čekala takřka 1,5 měsíce od zahájení invaze
18.03.2026 Výrazně rostoucí cena pohonných hmot v Česku je sice tématem těchto dní, v historickém ohlédnutí však bývaly i mnohem „dražší“, tedy alespoň v reálném vyjádření, které je však rozhodující z hlediska skutečného dopadu na peněženky domácností a rozpočty firem.
Emisní povolenky pro domácnosti – ETS2 – na burze v Lipsku prudce zdražují, už stojí přes 70 eur za kus. Od roku 2028 má tato nová zelená daň Čechům citelně zdražit pohonné hmoty nebo vytápění, navíc zvednout celkovou inflaci
11.02.2026 Ceny emisních povolenek pro domácnosti – EU ETS2 – začaly v tomto týdnu výrazně narůstat. Termínový kontrakt na ně s termínem vypořádání v roce 2028 se na burze v Lipsku včera přehoupl přes 70 eur za kus (viz graf agentury Bloomberg níže). Jedná se o nejvyšší uzavírací cenu od koce loňského října, kdy cena povolenek začala klesat kvůli údajnému zastropování. V tomto týdnu tak povolenka zdražila o zhruba 45 procent.
Mezinárodní investoři ani ČNB vyšší rozpočtový schodek ČR jako problematický nevidí, ČNB totiž nově signalizuje možné až dvojí letošní snížení – nikoli zvýšení – úrokových sazeb. Nevylučuje zásadní pád zahraničních akciových trhů
01.02.2026 Vyšší navrhovaný letošní schodek státního rozpočtu sice čeří politické vody, Českou národní banku ale nechává v klidu. Navýšení plánovaného deficitu z 286 na 310 miliard korun evidentně pro ČNB není ničím zásadním, alespoň z hlediska její zákonem dané snahy o udržování stabilní cenové hladiny.
Babišova vláda chce letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun, potvrdila dnes ministryně financí Schillerová. Může se ocitnout v kolizi se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, ratingové hodnocení ČR to ale nezhorší
26.01.2026 Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, potvrdila dnes ministryně financí Alena Schillerová. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
Babišova vláda chce letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Může se ocitnout v kolizi se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, ratingové hodnocení ČR to ale nezhorší
22.01.2026 Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
Národní rozpočtová rada v roce 2024 konstatovala splnění rozpočtu jen díky uplatnění postupu, jenž letos vede k vyčíslení schodku 291 miliard Kč (nikoli 250 miliard Kč)
11.01.2026 V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku (viz https://www.rozpoctovarada.cz/vyrocni-zprava/vyrocni-zprava-za-rok-2023/).
Loni se žádná debata, jaká je správná výše schodku, nevedla, dokládají čísla z monitoringu. Všichni, i opozice a ekonomové, akceptovali metodiku Stanjurova ministerstva, která je však letos podrobována mediální kritice, když ji užívá Schillerové úřad
08.01.2026 Lidé, kteří tvrdí, že se má ve vyčíslení schodku rozpočtu používat číslo bez zahrnutí pozice vůči EU, mají velmi krátkou paměť. Loni Fialova vláda jako oficiální uvedla číslo se zahrnutím pozice vůči EU a vůbec nikdo neprotestoval, ani žádný ekonom. Dokonce tehdejší opozice číslo přijala bez zpochybňování. Dokládají to tvrdá čísla z mediálního monitoringu (viz obrázek níže). Představme si je blíže.
Schodek 291, nebo 250 miliard? Opoziční politiky nyní doběhlo vlastní předchozí zkreslování, jímž maskovali, že rozpočet přesáhli hned tři roky po sobě, plyne i ze stanoviska Národní rozpočtové rady
07.01.2026 Zejména politici nynější opozice od včerejška zhusta tvrdí, že schodek státního rozpočtu za loňský rok není necelých 291 miliard korun, ale „jen“ zhruba 250 miliard. Údaj takřka 291 miliard včera jako oficiální uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Kolem výsledku státního rozpočtu za rok 2025 se začínají šířit polopravdy. Činil-li schodek loni jen necelých 250 miliard, v očištění o peníze EU, pak byl předloni přes 287 miliard – a Fialova vláda by se do zákonného limitu nevešla jak loni, tak předloni
06.01.2026 Kolem výsledku státního rozpočtu za rok 2025 se začínají šířit fámy a polopravdy. Tak tedy...
Fialova vláda v roce 2025 překročila vlastní limit schodku o zhruba 50 miliard korun, schodek státního rozpočtu činí 290 miliard korun. Zákonný limit nebyl podle ministryně financí Schillerové splněn poprvé po 16 letech
06.01.2026 Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Fialova vláda v roce 2025 hospodařila s výrazně vyšším schodkem, až kolem 300 miliard korun, než jaký si sama uložila, plyne z dnešních slov ministryně financí Schillerové
04.01.2026 Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Pokud schodek za rok loňský má být výrazně horší než ten roku 2024, nelze vyloučit, že Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla třeba i v rozsahu kolem padesáti miliard korun. A že se schodek za rok loňský přiblíží psychologické úrovni 300 miliard korun. Schillerová výsledek hospodaření státního rozpočtu za lońský rok představí v úterý.
Německo dá v příštím roce historicky rekordních 732 miliard korun na dotace elektřiny firmám i domácnostem. Částka by pokryla prakticky všechny starobní důchody, jež budou roku 2026 vyplaceny v Česku
30.12.2025 Německo dá v příštím roce na levnější elektřinu průmyslu i domácnostem historicky rekordních 29,5 miliardy eur, v přepočtu 732 miliard Kč, plyne z výpočtu Institutu německého hospodářství pro list Handelsblatt.
Schodek státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit 400 miliardám korun, plyne ze slov ministryně financí
28.12.2025 Deficit státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Plyne to ze slov ministryně financí Aleny Schillerové. Ta uvedla, že vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro příští rok udržet deficit pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu. Má na mysli deficit celých veřejných financí.
Česko letos dováží rekordní množství oceli z Ruska, mnozí Češi však i tak bědují nad přesunutím poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. V době masivních německých dotací jde o nepochopení základních souvislostí
18.12.2025 Česko kvůli drahým energiím dováží rekordní množství oceli z Ruska, čímž přispívá na jeho válku na Ukrajině, ale teď začali mnozí Češi bědovat, že převedení poplatku za obnovitelné zdroje se zatíží rozpočet.
Za působení Fialovy vlády se celkové ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto tisíciletí
16.12.2025 Za působení Fialovy vlády se celkové ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto miléniu. Fialův kabinet je totiž vůbec první, jenž začal Česku vládnout v tomto tisíciletí, vládl déle než dvanáct měsíců a přitom se za jeho působení ratingové hodnocení Česka vůbec nezlepšilo. Za působení všech předchozích kabinetů tohoto milénia, které vládly alespoň jeden rok, se vždy zlepšilo.
Fialova vláda končí s úplně stejným ratingem dluhu, s jakým začínala. Akorát tehdy říkala, že veřejné finance jsou v rozvratu, zatímco nyní, že jsou v pořádku
15.12.2025 Dnes končící kabinet Petra Fialy předává štafetu vládnutí s úplně stejným ratingovým hodnocením dluhu České republiky, s jakým jej na sklonku roku 2021 přebíral. Tehdy ovšem říkal, že veřejné finance ČR jsou „v rozvratu“, zatímco nyní praví, že jsou „v pořádku“.
Končí první česká vláda od přelomu milénia, za jejíhož působení se Česku nezlepšilo ratingové hodnocení zadluženosti. Nejvýrazněji se zlepšilo za vlád Špidlovy a Babišovy, plyne z dat světových ratingových agentur
14.12.2025 Nyní končící Fialova vláda je první v tomto tisíciletí, za jejíhož působení se Česku nezlepšilo ratingové hodnocení zadluženosti. Vyplývá to z údajů tří světově významných ratingových agentur, tedy Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch Ratings. Za působení Fialova kabinetu dokonce došlo ke zhoršení ratingového výhledu na „negativní“ – prvnímu v tomto miléniu –, a to v podání hned dvou agentur, Moody’s a Fitch Ratings, které se však v obou případech podařilo korigovat a vrátit opět na „stabilní“ výhled.
Česko má jen jednu vládu, byť v demisi, a ta by tedy také měla splnit svoji základní povinnost – předložit opravený návrh rozpočtu. Žádná jiná vláda než Fialova nyní neexistuje
25.11.2025 Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
O co ve skutečnosti jde v „rozpočtové kauze“. V osmi bodech
18.10.2025 O co ve skutečnosti jde v „rozpočtové kauze“:
Koalici Spolu prohrála volby koketerie s eurem a s emisními povolenkami pro domácnosti. Pokud ale ODS koalici Spolu hbitě opustí, ještě má šanci přežít
05.10.2025 Výsledek sněmovních voleb opravdu zásadně ovlivnil fakt, že Motoristé překročili pětiprocentní hranici. Pokud by dopadli jako Stačilo!, pod pětiprocentní hranicí, kabinet premiéra Petra Fialy mohl pomýšlet na to, že bude vládnout další čtyři roky. Právě vyklizení pozic Motoristům tedy bylo osudovou chybou koalice Spolu. A zejména pak její nejsilnější strany, ODS.
Státní rozpočet 2026 na autopilota
02.09.2025 Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 mld. Kč. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 mld. Kč je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 mld. Kč. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 mld. Kč, meziročně s minimální změnou.
Změna daně právnických osob? Už zase
30.04.2025 Už tak nějak jsme si zvykli, že daňové změny v ČR jsou u každé vlády na denním pořádku. Ani Fialova vláda v tomto směru nevyčnívala a v rámci tzv. konsolidačního balíčku si připravila na nové výdaje nové příjmy. Od roku 2024 se zvýšila z 19 % na 21 % daň z příjmu právnících osob. V posledních dnech se do veřejného prostoru dostala z opozičního ANO, které uvažuje nad návratem k původnímu výši zdanění. Jaké jsou k tomu důvody? A dává to vlastně smysl opět měnit podmínky firmám v ekonomice bez širšího kontextu?
Zelenskyj otočil a náhle souhlasí s přepravou plynu z Ruska na Slovensko. Společně s Orbánem tak dělají čáru přes rozpočet Fialově vládě
26.01.2025 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes otočil a souhlasí s tím, k čemu se dosud neměl – totiž k přepravě zemního plynu z Ruska na Slovensko či do Maďarska přes ukrajinské území.
Do Česka prvně od roku 1967 trvale neproudí ruský plyn
01.01.2025 Do Česka prvně od roku 1967 trvale neproudí ruský plyn, Fialova vláda ještě před sněmovními volbami bude moci triumfálně deklarovat úplné odstřižení od ruských energií, i ropy. Bolehlav je to nyní hlavně pro Slovensko, jež už začalo odebírat jako náhradní ázerbájdžánský plyn, jenže pak pohrozil Trump a vše je jinak…
Fialův slib "německých mezd" by mohl vést k bankrotu Česka. Závratné navýšení platů by se totiž logicky muselo týkat i zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, jeho schodek by narostl na minimálně 600 miliard ročně
18.11.2024 Pokud by Česko mělo během pěti let dohnat ve mzdách Německo, jak slibuje premiér Petr Fiala, musela by průměrná mzda v ČR stoupnout alespoň o 140 %. Tedy o zhruba 25 % ročně v každém z let možného dalšího funkčního období Fialovy vlády.
Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Přesto se ale veřejné finance stabilizují a ratingové agentury jsou v klidu, jak je to možné?
21.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí. Přesto se ale daří veřejné finance alespoň základním způsobem stabilizovat. A ratingové agentury také své hodnocení bonity českého dluhu nezhoršují. Tak ostatně učinily naposledy na sklonku 90. let minulého století. Takto dlouhá doba bez zhoršení ratingu je v EU mimořádná. Jak ovšem pasuje toto vše dohromady? Jak to, že rychlost zadlužování stoupá, zatímco ratingové agentury jsou v klidu?
Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020
20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.
Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu totiž nyní již převyšuje nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu
18.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Rozpočty pod palbou. Národní rozpočtová rada „cupuje“ ten na příští rok, Eurostat a Český statistický úřad revidují a opravují zase loňské hospodaření vlády – směrem k horšímu
09.10.2024 Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila
05.10.2024 Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Studená sprcha z Bruselu. Fialova vláda loni hospodařila s větším deficitem než Babiš za covidu, opravil Eurostat vládní čísla
02.10.2024 Fialova vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.
Vláda kvůli výsledku krajských voleb zřejmě „přehodí“ schválení „českého Green Dealu“, například zdražení paliv o 10 Kč/l, na vládu příští, nejspíše se zároveň pod záminkou povodní zadluží více, než je nutné
23.09.2024 Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Rozpočtový kompromis
12.09.2024 Ministerstvo financí představilo rozpočet na příští rok se schodkem 230 miliard korun. „To není příliš ambiciózní plán, jelikož k vyrovnanému rozpočtu, který bychom si jistě zasloužili, má hodně daleko. I tak se ve srovnání s posledními lety jedná o jeden z nejnižších schodků. V loňském roce jsme viděli schodek ve výši 288,5 miliardy a za dob covidu a energetické krize nebyly výjimečné ani „sekery“ ve výši okolo 500 miliard,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
Za Babišovy éry mandatorní výdaje v poměru k HDP nenarostly. Takže Fialova vláda má stejný prostor k ozdravení veřejných financí jako vlády před deseti lety, přesto vykazuje schodek dvojnásobný
02.09.2024 Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců
01.09.2024 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem maximálně 230 miliard korun. Pokud by tomu tak skutečně bylo a pokud by letošní schodek odpovídal plánovaným 252 miliardám, což je poměrně pravděpodobně, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův (v očištění o inflaci o zhruba 70 miliard). Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i po očištění o inflaci
31.08.2024 Již dnes se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i v očištění o inflaci
29.08.2024 Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Vláda se chystá schválit „český Green Deal“. Současně země typu Německa hlásí hrubé neplnění klimatického plánu, což výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku – právě kvůli „českému Green Dealu“
15.07.2024 Tento týden Fialova vláda schvaluje „český Green Deal“. Současně jednotlivé země EU zveřejňují svůj klimatický plán do roku 2030. Ten však v řadě případů, včetně případu Německa, zaostává za požadavky vytyčenými Bruselem. To by mělo nově zajímat české řidiče, neboť to může výrazně zvednout cenu pohonných hmot v Česku. Právě kvůli tento týden schvalovanému „českému Green Dealu“.
Český Green Deal je tu, Fialova vláda ho chce schválit bez pozornosti médií nyní v čase dovolených. Jen pohonné hmoty kvůli němu mají zdražit o 10 Kč/l
14.07.2024 V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin.
Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále
03.03.2024 Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie
25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
Spotřebitelé v Česku jsou nyní nejspokojenější za celou dobu od posledních sněmovních voleb. Jejich náladu se zlepšuje i před dopady konsolidačního balíčku, zejména díky pokles inflace
23.02.2024 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
Inflace i zadlužení výrazně klesají, Fialova pětikoalice si jde pro triumf ve sněmovních volbách 2025
22.02.2024 Inflace v Česku prudce klesá. Podle dnešních čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU (viz graf níže). Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Co více, tuzemská inflace by letos měla zůstat na poměry EU podprůměrná celoročně.
Stát, který neumí koupit ani benzínky, chce stavět čtyři hned jaderné bloky, což je až o tři řády dražší věc. Varovné
05.02.2024 Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.
Fialova vláda plánuje nařídit povinné zastoupení žen ve vedení soukromých firem, na což si netroufly ani levicové kabinety. Poškodí tím českou burzu a kapitálový trh, neboť kvóty jej poškozují, jak dokládají odborné studie ze světa
04.02.2024 Současná údajně středopravá vláda se chystá zasadit další ránu českému kapitálovému trhu. Již se jí podařilo ochromit důvěru investorů v něj kurzotvornými výroky pronášenými nahodile a zmateně, zjevně bez znalosti věci a vůbec bez koncepce, případně jako v banánové republice v prostředí ducha venkovské hospody.
Jeden ne, čtyři jsou lepší, tlačí Francouzi na Fialovu vládu? Výstavbou čtyř jaderných bloků by se Česko zadlužilo přes 3000 miliard korun, což převyšuje jeho veškerý dluh od roku 1918
01.02.2024 Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.
Důchody u Ústavního soudu: Experti už nejpozději od podzimu museli vědět, že inflace v lednu 2023 bude enormní, ba extrémní – nemohla být tedy takovým šokem, jak vláda nyní hlásá, aby zdůvodnila nutnost snížit loňskou mimořádnou valorizaci
15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Benzín od posledních voleb, v nichž uspěla pětikoalice, zlevnil reálně už o 25 %. Česko totiž nadále dováží celkem ve velkém ruskou ropu a i paliva z ní vyrobená, přičemž koruna vůči dolaru oslabila jen málo - na rozdíl třeba od eura
28.12.2023 Benzín je nyní v Česku nejlevnější od poloviny října 2021. Ještě pozoruhodnější tento vývoj je, uvážíme-li, že od října 2021 do dnešních dní vzrostla obecná hladina spotřebitelských cen v ČR o zhruba 25 %. V porovnání s cenami všeho ostatního v ekonomice je tedy benzín dnes o zhruba 25 % levnější než v říjnu 2021, což byl mimochodem měsíc, kdy se konaly sněmovní volby.
Benzin za vlády Fialova kabinetu reálně zlevnil už o 20 procent. Teď však pohonné hmoty mohou výrazně zdražit kvůli stupňujícímu se napětí v Rudém
24.12.2023 Fialova vláda bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzin totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 procent. To se ale může už brzy změnit. Kvůli houstnoucímu napětí v Rudém moři, kde jemenští povstalci, podporovaní Íránem, se stupňujícím se zvráceným gustem útočí na obchodní lodě včetně ropných tankerů. Bílý dům předevčírem na základě informací zpravodajců uvedl, že Teherán, jenž něco takového ovšem popírá, je hluboce zaangažován do útoků povstalců, jimž prý dodává zbraně, peníze a poskytuje výcvik.
Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste
20.12.2023 Inflace v Česku hned zkraje příštího roku dramaticky klesne, a to zhruba na čtvrtinu své nynější úrovně. Ve své dnešní analýze stavu a výhledu české ekonomiky to konstatuje agentura Bloomberg (viz níže). Má-li agentura pravdu, bude Fialova vláda hned zkraje roku 2024 moci deklarovat své vítězství nad inflací. To jí o rok později může zásadně dopomoci k zopakování volebního úspěchu a k prodloužení své vlády do dalšího funkčního období, potenciálně tedy minimálně do roku 2029.
Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák
28.11.2023 Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“
24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
Fialova vláda zmírní „lex ČEZ“, informuje Bloomberg. Kabinet zjevně ustupuje tlaku menšinových akcionářů, včetně fondů z USA, a podřizuje se i ekonomické realitě dneška
22.11.2023 Fialova vláda pravděpodobně zmírní navrhovanou legislativu upravující zákon o přeměnách obchodních společností, informuje dnes agentura Bloomberg, citující své blíže nespecifikované zdroje.
Loni vydané protiinflační dluhopisy letos lidem vynesou úrok zhruba 8,5 %, oznámilo dnes ministerstvo financí. Stát na této emisi dluhopisů už prodělal šest miliard korun; půjčoval si zbytečně draze
20.11.2023 Dnes zveřejněné údaje ministerstva financí k letošnímu úročení protiinflačních dluhopisů jejich zatím poslední uskutečněné, loňské emise potvrzují, že tento investiční nástroj je i letos „ternem“ a představuje jeden z vůbec nejlepších způsobu, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
Německý ústavní soud zarazil plán Scholzova kabinetu utratit v přepočtu 1500 miliard korun za boj s klimatem
17.11.2023 Německo je příliš malým emitentem, aby mohlo globální klima ovlivnit, takže soud budoucí generace Němců rozumně chrání před sobeckým zadlužováním generací současnou.
Stát už prodělal šest miliard korun jenom na protiinflačních dluhopisech vydaných loni v lednu. Půjčoval si zbytečně draze, někteří lidé na tom ale dobře vydělávají
14.11.2023 V pátek zveřejněná říjnová čísla k meziroční inflaci v ČR potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů představuje i letos stále jeden z nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů (viz graf níže), neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
Volkswagen končí s náborem nových zaměstnanců. Je v kleštích drahých energií a tuhých zelených regulací EU, které více než klimatu pomáhají Pekingu
04.11.2023 Německá automobilka Volkswagen pozastavuje nábor nových zaměstnanců. Zatím ani nestanovila, do kdy má opatření trvat. Jedná se o další viditelný příznak, že německý, ba evropský autoprůmysl čelí závažné ztrátě konkurenceschopnosti.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou
27.10.2023 Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Dnes to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat?
Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit
25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
Samé dobré zprávy pro Fialovu vládu. Inflace v Česku klesá nejrychleji v EU a současně nejrychleji za 22 let, ratingové agentury navíc přestávají hrozit zhoršením ratingu
23.10.2023 Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Ratingová agentura Standard & Poor’s mu přitom současně potvrzuje hodnocení úvěruschopnosti, a dokonce i příslušný výhled. Fialova vláda tak získává mezinárodně přijímaný „štempl“, že zvládla podstatnou část odstřižení od dodávek ruských energií, aniž by destabilizovala veřejné finance. To může být jeden z klíčových „trumfů“ předvolební kampaně.
Svět si opět všímá neobratných premiérových vyjádření k ČEZ, jehož akcie padají nejvíce od června. Lepší by bylo, pokud by se vládní představitelé k problematice přeměny ČEZ veřejně nevyjadřovali, dokud není na stole finální návrh
20.10.2023 Akcie ČEZ padají nejvíce od června poté, co premiér Fiala zchladil očekávání trhu, že stát vyplatí menšinové akcionáře s prémií k tržní ceně, všímá si dnes agentura Bloomberg. Už tedy i svět zaznamenává další „kapitolu“ v nešťastném vládním vyjadřování k ČEZ.
Česká vláda rozhodla utratit desítky miliard korun za Net4Gas – za plynovody, které ale žádný plyn nepřepravují. Aneb bere českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
30.09.2023 Český stát prostřednictvím společnosti ČEPS, jejímž majitelem je ministerstvo průmyslu a obchodu, kupuje plynovodní síť v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů těchto plynovodů dosud vlastnila firma Net4Gas. Za ni stát zaplatí nejvýše pět miliard korun, přičemž ovšem pořizuje rovněž 6,8 miliardy korun finančních aktiv a hlavně 33 miliard dluhu.
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“
28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.
Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun Net4Gas – za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
26.09.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér
01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Fialova vláda do voleb pohodlně stabilizuje veřejné finance, prognózuje vlivná ratingová agentura Fitch. Příznivý rating Česku i po včerejšku ponechává
27.08.2023 Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.
Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
24.08.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
24.08.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. ČR tím získá miliardy korun
16.08.2023 Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Co tomu předcházelo a co čekat?
Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
30.07.2023 Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh
22.07.2023 Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
Inflace v česku padá, je nejnižší od roku 2021. Fialova vláda ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila
13.07.2023 Inflace v Česku v červnu v meziročním vyjádření poprvé od loňského ledna klesla pod psychologickou úroveň deseti procent. V červnu byla nejnižší od prosince 2021. Tím pádem je nyní už v podstatě vyloučené letošní zvýšení základní úrokové sazby České národní banky. První změnou sazeb, kterou nynější bankovní rada ČNB provede, tak bude jejich snížení. K tomu by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku, zcela jistě pak v roce příštím. Podle veškerých prognóz, jak tuzemských, tak mezinárodních organizací, totiž inflace v příštím roce výrazně poklesne. Zatímco letos by se měla celoročně pohybovat kolem úrovně 10,5 procenta, v příštím roce to bude kolem hodnoty 2,5 procenta.
Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
03.07.2023 Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance
29.05.2023 Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky, stát však přesto jejich mimořádným zdaněním nezíská zdaleka tolik, kolik plánoval
24.05.2023 Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 102,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída. Fialova vláda tak ale svůj slib jejich ozdravení splní
22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Raiffeisenbank předvídá prudký pád akcií ČEZ z nynějších 1050 jen na 600 korun za kus, tlačí tím pádem akcie ČEZ dolů také
18.05.2023 Akcie ČEZ padají, za necelý týden o takřka 15 procent. Dnes jejich cena klesla o zhruba devět procent. Energetická společnost tak jen dnes přišla o 46 miliard své tržní hodnoty.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně, za rok ji stihla zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004
21.04.2023 Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
Pražská burza letos válcuje ostatní, málokde jinde ve světě lidé na akciích bohatnou tolik jako v Praze. Proč přesně?
07.03.2023 Pražská burza letos jede. Patří k nejvýkonnějším na světě. Její hlavni ukazatel, index PX, minulý týden v pátek ráno, před začátkem obchodování, vykazoval letošní zhodnocení 19,5 procenta. Pro lepší mezinárodní srovnatelnost se jedná o dolarové vyjádření. V korunovém vyjádření index PX letos narostl o rovněž solidních 17,6 procenta. To proto, že česká koruna letos patří k menšině světově významnějších měn, které vůči té americké zpevňují. Koruna letos vůči dolaru posiluje o více než dvě procenta, zatímco ostatní evropské měny – s výjimkou maďarského forintu – vůči dolaru oslabují. A to tedy jak euro, tak britská libra, švýcarský frank, skandinávské měny nebo polský zlotý.
Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled je ale negativní
04.03.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje více věcí, například nedostatečnou konsolidaci veřejných rozpočtů, vyplývá z páteční tiskové zprávy.
Ratingová agentura Fitch varuje, že Fialova vláda na mimořádné dani od bank nevybere zdaleka tolik, kolik chtěla. Nicméně rating Česku ponechává, stejně jako negativní výhled
04.03.2023 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku.
Česká vláda zrušením dvou svátků může získat do rozpočtů zhruba 18 miliard korun, což by jí letos umožnilo důchodcům řádně navýšit penze v rámci mimořádné valorizace bez dalšího zadlužení
03.03.2023 Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil.
Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu. Varovně tak navazuje na loňsky historicky rekordní růst zadlužení, odpovídající tomu z let 1993 až 2002
01.03.2023 Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních dvou měsících roku v takto hlubokém deficitu.
Fialova vláda se loni zadlužila historicky rekordně. Zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004
28.02.2023 Dluh vlády ČR loni historicky rekordně narostl. O skoro 430 miliard korun. To nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady.
Zvýšení daně z nemovitosti rozevře příjmové nůžky mezi bohatými a chudšími, mezi vlastníky nemovitostí a nájemníky. Pokud už zvyšovat, ať peníze zůstanou obcím
06.02.2023 Už od příštího roku se v Česku podle všeho zvedne daň z nemovitosti. S myšlenkou jejího zvýšení si vážně pohrává ministerstvo financí. Někteří politici vládní pětikoalice pak přibližují, že by se mohla zvýšit na dvojnásobek stávající úrovně. Česko by i tak patřilo mezi ty země OECD, které nemovitosti zdaňují vůbec nejméně.
České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky
03.02.2023 Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 104,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit
30.01.2023 Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel
29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Vyšší DPH restaurace a hospody nepoloží, jak si stěžují. Mají totiž finanční rezervu díky loňskému zrušení EET
17.01.2023 Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.
Armageddon nečekejme, na investování je brzy
10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.
Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu
04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Související klíčová slova:
Akcie Komerční banky | Výsledek hospodaření | Premiér Andrej Babiš | Rating Česka | Cenová hladina | Ekonomové | Invaze ruských vojsk | Statistiky | Náklady | Bankovní daň | Dopady inflace | J&T | Zkušenosti | Tranzitní plynovody | Ocelárny | Daňové povinnosti | Nálada českých spotřebitelů | Ázerbájdžán | Deficit veřejných financí | Sněmovní volby | Developeři | Veřejné finance | Inflační čísla | Řecko | Energetické firmy | Čínská továrna | Obchodování s emisními povolenkami | Zpravodajské události | Bruno Le Maire | Alphabet | Ekonomická nálada Čechů | Daňová optimalizace | Evropská komise | Inflace v září | Moldavsko | EU Tax Observatory | EUR | Geopolitická situace | Viktor Orbán | Samou | Hútiové | Podstoupení rizika | Bidenova administrativa | Trend | Opoziční politici | Covidová pandemie | Škoda Auto | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Line | Ministr dopravy | Martin Kupka | Objem plynu | Protiinflační tlaky | Mezinárodní měnový fond | Automobilka Volkswagen | Handelsblatt | Hnojiva | Makroekonomika | Paušální daně | Tempo růstu | Ministryně financí Schillerová | Marže společností | Fit for 55 | Podnikatel | Zadlužení České republiky | Diverzifikované portfolio | Multimilionáři | Zisk ČEZ | Stačilo! | Reálná ekonomika | Nejvyšší inflace | Bezpečné útočiště | Index PX | Společnost Net4Gas | Výkyvy | Cenové výkyvy | Hlavy států | Citigroup | Platy státních zaměstnanců | Nárůst objemů | Akciové trhy | Banka Nomura | Britská libra | Uvolňování covidových restrikcí | Čerpací stanice v ČR | Ruské invaze na Ukrajinu | Tempo růstu ekonomiky | Argos Capital | Kolaps | Pravděpodobnost | Cena emisních povolenek EU | Skandinávské měny | Hospodaření za loňský rok | Jednání kartelu OPEC | Mimořádná inflace | Daň z benzinu | Soukromý investor | Sazba hypoték | Energetika | Investment Management | Rubikon | Studie | Úsporný energetický tarif | Goldman Sachs | BRIC | Cena akcie ČEZ | Program odkupu aktiv | Schodek státního rozpočtu | Saúdská Arábie | Mezinárodní banky | Pohonné hmoty v Česku | Slevy na dani | Přijetí | Státní rozpočet ČR | Rozpočtové schodky | Maďarsko | Propad cen ropy | Rostoucí úroky | Daň z nabytí nemovitosti | Bruegel | Nové povolenky | Pohonné hmoty v ČR | Situace na Ukrajině | Lagardeová | Dividenda ČEZ | Letošní schodek | Daň z neočekávaného zisku | Český statistický úřad | Ceny elektřiny v Německu | Povinné očkování | KLDR | Růst sazeb | Růst pražské burzy | Posilování dolaru | Petr Fiala | Ukrajinský prezident | Akcioví investoři | Směrnice | Znehodnocení | Mimořádné daně | Výrobci elektroaut | Rostoucí ceny | Poplatky | Financial Times | Zastropování cen energií | Evropské záležitosti | Daniel Křetínský | Plyn v EU | Slovalco | Burzovní cena plynu | Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb | Zvyšování sazeb | Vicepremiér | Inflace v prosinci | Velké ekonomiky | Změny HDP | Nižší ceny | Kanadský penzijní fond | Snížení úrokových sazeb | Růst cen | Burza | Světový trh s ropou | Dividendy | Zdanění příjmů | Tuzemský kapitálový trh | Investování | Raiffeisen Bank International | Pokles ceny ropy | Polská společnost | Nerovnováhy | Dnešní zprávy | Posílení | Ceny elektřiny | Strach | Podíl Evropy | Nezaměstnanost | Zastropování plynu | České vlády | Průměrná úroková sazba | Pozastavení emisních povolenek | Rafinerie | Dodatečný výnos | Balík akcií | Celková inflace | Jemenští povstalci | Garance | Volby do Poslanecké sněmovny | Německá automobilka Volkswagen | Dluhopis Republiky | Pumpaři | Daň na banky | Spirálovitý růst cen | Růst úroků | Ceny dováženého zboží | Zdanění firem | Lukoil | Dobrý byznys | Irsko | Agora | Členové bankovní rady | Klíčové oblasti | PKN Orlen | Ziskovost bank | Německá automobilka | Inflační situace v ČR | Economist | ČSÚ | Cenové hladiny | Rozdělení ČEZ | Státní dluh | Výpadek příjmů | Zveřejněné údaje | Peníze | Koruna oslabuje | Cena pohonných hmot | Výhled ratingu | Brent | Tuzemská ekonomika | Politika | Pandora Papers | Snížení zadlužení | Vedení společnosti | Jüan | Funkční období hlavy státu | Očekávání | Střední hodnota | Malé podniky | Inflační spirála | Expert | Globální emise | Dělení ČEZ | Mezinárodní dohody | Analýza společnosti | Šance na úspěch | Maďarská vláda | Výdaje státního rozpočtu | Nizozemsko | Zpráva | Zvýšení sazeb | Hluboké recese | Fosilní paliva | Tax Observatory | Války na Ukrajině | Zelená energetika | Prohlášení | Invaze na Ukrajinu | Tržní prostředí | Majetek | Základní sazby | Měnový fond | Allianz | Evropské měny | Financovat | Asijská finanční krize | Standard & Poor's | Základní úrokové sazby | Zdražovat | Cena elektřiny | Časové řady | Důchody | Balík opatření | Růst | Hypotéky v Česku | Příležitosti | Itálie | Výpadky | Drahý plyn | Propad cen | Vyšší daň | Vanguard | Drobní investoři | Světové finanční krize | Zisky bank | Zvýšení základní úrokové sazby | Tuzemská měna | Studie EU Tax Observatory | Prognóza | Julius Bär | Trh práce | Aktuální výhled | Bankovní rada ČNB | Swiss | Nord Stream | Veřejný dluh | Výhled | BIC | Agentura Moody's | Spotřebitel | Spotřební daně | Budoucnost | Pochybnosti | Americký podnik | Trpělivost | ETS2 | Viceguvernér ČNB | Ceny dluhopisů | Velká Británie | Madrid | Reformy penzí | Deglobalizace | Zdanění bank | Dopad pandemie | Ceny pohonných hmot | Nejbohatší lidé | Výrazná inflace | Zdanění příjmů firem | Odhad letošního růstu ekonomiky | Energetický kolos | Intervenovat na devizovém trhu | Politické rozhodnutí | Investování do akcií | Chování | Kontrakty | Problémy české ekonomiky | Zadlužení země | Inflace | Tiskové zprávy | Ratingová agentura | Negativní výhled | Řetězec | Více peněz | Přímé intervence | Daň z mimořádného zisku | Národní ekonomická rada vlády | 3М | Odhodlání | Návrh rozpočtu | Dolary | Analýzy | Léto | Fialův kabinet | Plynovody | Nabídka | Posílení české měny | ČSOB | Meziroční růst | Drahé energie | Trh | TOP 09 | Největší švýcarská banka | KDU-ČSL | Karlsruhe | Zestátnění ČEZ | Strop na ruskou ropu | Průměrné mzdy | Ruský prezident | Ceny emisních povolenek | Uhelné elektrárny | Spořící účty | Rekordní schodek | ČNB úrokové sazby | Deficit | Zkušenost | Hrubý domácí produkt (HDP) | Rekordní pokles HDP | Kapitálový trh | Index | Evropský trh s plynem | Kurs rublu | Výkon | Globální ekonomiky | Panama papers | Bohatí | Elektřina | MMF | Historický vývoj | David Marek | Podnikatelé a firmy | Raiffeisen | Dovoz ropy | Eura | Komise | Nejistoty | Dlužníci | Kapitál | Bílý dům | Průmysl | Jiří Rusnok | Rijád | Americký prezident | PwC | Základní potraviny | Plán vlády | Energetická závislost | Koruna | Poplatek | Zdravotní péče | Ekonomiky | Offshore | Unie | Embargo na ruskou ropu | Obchodování s termínovými kontrakty | Joe Biden | Západní sankce | Reakce trhu | Centrální banky | Válka | Christine Lagardeová | Koaliční partneři | Omezení dodávek | Snížení nákladů | Daňové přiznání | Problémy | Wall Street Journal | České banky | Výrazný růst | Česká měna | Covid | Vládní představitelé | Údaje ministerstva | Nová prognóza | Soukromé firmy | Tom Kadeřábek | Zisk bank | Lukáš Kovanda | Ministerstvo práce | Rok 2026 | Motoristé | Zaměstnanost | Deloitte | Hospodaření státu | Senátní volby | Snížení DPH | Akcie Gazpromu | Vysoké úroky | Invaze | Bydlení | Zastropování cen ruské ropy | RWE | Burze | Nord Stream 1 | Snížení daně z příjmu | Benzín | Ficova vláda | Cenový šok | Lesnictví | Pandemie | Prudký propad | Povolenky | Ratingové hodnocení | Americká banka | Pozornost | Finance | Vysoké ceny energií | Bohatství | Ropa Brent | Ministerstvo financí ČR | Ifo | Graf | Vládní dluh | Porušení zákona | Světové ceny ropy | Cukr | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Bilion | Zdroje energie | Volodymyr Zelenskyj | Zveřejněná data | Devizové trhy | Komerční banka | Složení bankovní rady | Rubl | Nomura | Snížení základní úrokové sazby | Velký hráč | Obchodníci | Cena plynu | Panika | Pokles ceny | Statistici | Platební neschopnost | Plyn v rublech | Akcie společnosti ČEZ | Skvělý zisk | Donald Trump | Británie | Společnosti | Rady expertů | Další růst | Poptávka | Nový rekord | Veřejné investice | Investment management | Ceny plynu | AA | Cena barelu ropy | Křetínský | Maďarský forint | Řecká krize | Mzda v ČR | Česká koruna | Ropa | Zvýšení sazeb ČNB | Hospodaření vlády | Válka na Ukrajině | Izrael | Klimatický plán | Norsko | Pojištění vkladů | České koruny | Tuzemské banky | Povolenky pro domácnosti | Důvěra v ekonomiku | Růst úrokových sazeb | Prezident Donald Trump | Tržní úrokové sazby | Závazek | Devalvace | Dopady války na Ukrajině | Čistý zisk | Důvěra spotřebitelů | Energetický tarif | Akcionáři ČEZ | Vysoká inflace | Klíčové problémy | Zájem o hypotéky | Polský premiér | Finanční instituce | Veřejný dluh ČR | Premiér Petr Fiala | Pokles cen | Nájemné v Česku | Tendr | Stavební spoření | Finanční společnosti | Úrokové sazby | Přijetí eura | Státní protiinflační dluhopisy | Kupka | Hlava státu | Babiš | Polský zlotý | Obchodovat | Studie EU | Dluhopisy | Moneta | Energetické podniky | Vice | Obchodníci s ropou | Nejnovější prognóza | Polská vláda | Opatření | Výkon světové ekonomiky | Pandemie covidu | Podnikatelé | Spirálovitý růst | Ceny povolenek | Daně z příjmů | Pozitivní zpráva | Informované zdroje | Erste Group | ERA | Kartel OPEC | Domácnosti | Země EU | Sazba ČNB | Ruský plyn | Elektromobily | Nezaměstnanost v EU | Varšava | Uhlobaron | Analytici | Hospodaření státního rozpočtu | Conseq Investment Management | Sázka | Zvolený americký prezident | Akcie podniku | Výdaje | Světové centrální banky | Snížení schodku | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Emisní povolenky EU | Vládní koalice | Vysoká cena | Klesly akcie | Největší problém | Obchodování s povolenkami | Odpor | Fialův slib | NAFTA | Antimonopolní úřad | Vývoj | Cena ruské ropy | Drahota | Mánie | Výkon ekonomiky | Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | Bulharsko | Úroková sazba | Tuzemská inflace | Český stát | Vysoké inflace | Windfall tax | Moody's | Statistický úřad | Ministr zahraničí | Závislost | Electricite de France | Slevy | Největší evropská ekonomika | Podpůrná opatření | Agentura Fitch | Nadhodnocení | Konkurenceschopnost | Moskva | Stačilo | Prostor pro pokles | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Poměrové ukazatele | Daň z nabytí | Plyn z Norska | České měny | Pozastavení obchodování | Ministr zdravotnictví | Globální hrubý domácí produkt | Očekávání trhu | Tržní síly | Veřejné zadlužení | Varování | Rok 2025 | Dolar vůči koruně | Intervence | Rozpočtový schodek | Členské státy | Spotřebitelská důvěra | G7 | Růst HDP | Akcie společnosti MOL | Člen bankovní rady ČNB | Míra inflace v ČR | Strach z inflace | Měnové politiky | Výroba elektřiny | Onemocnění | Finanční domy | Sazby ČNB | Ceny nemovitostí | Uniper | Dánové | BH Securities | Počasí | Institut německého hospodářství | Firma | Nákup ruské ropy | Marže čerpacích stanic | Podnikání | Výdělky | Zisk bank a spořitelen | Dodávky ropy | Poskytování hypoték | Zavedení EET | Penzijní fond | Ceny paliv | Akcie padají | Prezident Volodymyr Zelenskyj | Oslabení české koruny | Byznys | Omezení těžby | Premiér Viktor Orbán | USA | Program pomoci | Globální finanční krize | Spojené státy | Propad české ekonomiky | Ministr práce a sociálních věcí | Prezidentské volby | Rekordní propad | ZEN | Makroekonomická data | Světová finanční krize | Miliardy korun | Pohyby akcií | Obchodování na pražské burze | Platební bilance | Automobilka | Snížení inflace | Sankce | Reálné ekonomiky | Posilování koruny | Hnědé uhlí | Covidové restrikce | Babišova vláda | Inflační situace | Očištěný čistý zisk | Švýcarská banka | The Economist | Pandemie covidu-19 | Sněmovny | Pohonné hmoty | Lucembursko | Prognóza Ministerstva financí | Úrok | Úsilí | Investovat | Konsolidační balíček | Válečná daň | Ekonomické oživení | Generální ředitel | Přelom roku | Zvyšování úrokových sazeb | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Dluhopis | Tržní cena | Boj s inflací | Berlín | Firmy | Konsolidace | Volby | Energetický a průmyslový holding | Člen bankovní rady | CEBR | Odvětví | Sazby | Výnosy | Inflace v Česku | Nespokojenost | Historie | Ekonomické aktivity | Český vývoz | Růst cen ropy | Reálné mzdy | Zajištění | Zdanění příjmů firem v ČR | Zlotý | Cena ropy brent | Nejvyšší deficit | Západní firmy | Dovoz oceli | Ruská ropa | Zvýšení daně | Pomoc lidem | Ministryně financí Alena Schillerová | Daňový příjem | Plyn z Ruska | Česká vláda | Zbyněk Stanjura | Distribuce | Výhled České republiky | Daň z příjmu | Úrokové sazby České národní banky | Nominální dluh | Rozpočtový deficit | Ekologie | Pád Bohemia Energy | Plynové elektrárny | Zdražení povolenek | Dividendy ČEZ | Ratingová agentura Fitch | Automobilový průmysl | Levnější půjčky | Belgie | Poradenské společnosti | Hry | Akcie bank | Devizové rezervy ČNB | Trhy | Francouzský ministr financí | Daně z neočekávaných zisků | Citelné zdražování | Rekordní pokles | Veřejné finance ČR | Polská měna | Plynová krize | Cenotvorba | Průměrná mzda v ČR | Mezinárodní investoři | Světové trhy | Růst české ekonomiky | Zemědělství | Německý ústavní soud | Země OECD | Utahování měnových podmínek | Zvýšení slevy na poplatníka | Největší banky | Rizika | Rada ČNB | Cílové ceny | Eurozóna | Portugalsko | Fond | Kompenzace | Světlo na konci tunelu | Cena benzínu | Restrukturalizace | Ekonomická nálada | Regulační mánie | Fitch | Bojkot | Americké banky | Státní stavebko | Hlavní ekonom | Vysoké rozpočtové schodky | Celkový výsledek | Úspory | Finanční výkonnost | Snížení spotřební daně | Stavebko | Varianty covidu | Daňoví poplatníci | Dánsko | Úvěrový rating | Kyjev | Energetické společnosti | Ministr obchodu | Ruská ekonomika | Sláva | Dovoz ruské ropy | CVVM | Vysoké ceny | Ekonomiky EU | Citelná inflace | Mateřská společnost | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Stagflace | Silné inflační tlaky | Orsted | Cenu plynu | EdF | Mojmír Hampl | Živnostník | Sektorová daň | Ministerstvo financí | Bilance | Menšinový akcionář | Znovusjednocení Německa | Vladimir Putin | Protiinflační dluhopisy | Tesla | Politické fráze | Řecký dluh | Španělsko | Mezinárodní obchod | Ekonomický růst | Průměrná sazba hypoték | Mzdy | Termínový kontrakt | Výrobce elektroaut | Měnová krize | Nejbohatší Čech | Na burze | Petrochemická společnost | Akcionáři | Economic Affairs | Úrok na dluhu vlády | Premiér Fiala | Společnost | Ruský rubl | Zadlužování | Sázet | Hospodaření | Zahraniční obchod | Ztráta | Zastavení růstu | Orbán | Dluhové krize | Conseq | Obchod | Reformy penzí a daní | Energetický regulační úřad | Volkswagen | Daně z mimořádných zisků | Oživení globální ekonomiky | Ratingový výhled | Nejvýraznější propad | Riziko | Jan Frait | Analytik | Emise | Trinity | MAST | Nájemné | Zdravotní pojištění | Pražské burzy | Budapešť | Citi | Swiss Life | Slabá koruna | Bank of America | Hnutí ANO | Cenový strop | Šok | Portfolio | Pesimismus | Nástroj | Nadšení | NATO | Plyn | CEPS | Mimořádná daň | Pokles cen ropy | Životní úroveň | Vyšší úrok | Čína | Capital | Inovace | Ceny | Prognóza vývoje | Představenstvo | Financování | Propad ekonomiky | Zvýšení ceny | Monopol | Recese | Pokles | Gazprom | Bankovní tituly | Meziměsíční inflace | WIG | Války | Impuls | Ukrajina | Notifikace | Dopravci | Raiffeisenbank | Proinflační | Centrální banka | Předpovědi | DPH | Největší světová ekonomika | ČNB Jiří Rusnok | Státy EU | Praxe | Divergence | Evropské centrální banky | Libra | Nedostatky | Rating vyšší | Odborníci | Plán investic | Dlužník | Klima | Současná cena | Kurzové riziko | Evropské dluhové krize | Instituce | Erste Bank | Zpevňování koruny | Propuštění | Mateusz Morawiecki | Forint | Důchod | Morgan Stanley | Prezident Vladimir Putin | Říjnová inflace | Solidarita | Inflační krize | Výnos | Zlevnění potravin | Počty nakažených | Růst cen energií | Cena emisních povolenek | ČEZ | Německé ekonomiky | Frank | ERM | Zlevnění ropy | Nájmy | Optimalizace | Ekonomická krize | Green Deal | Trinity Bank | Rozhovor | Spotřeba domácností | Marian Jurečka | Přístup k měnové politice | Měnové krize | Zastropování cen | Eni | Posílení koruny | Nadnárodní firmy | Podmínky půjčky | Ceny energií | Zvyšování daní | Cena akcií | Energetická krize | Írán | Petr Pavel | EPS | Jasný signál | Akcionář | Pracovní místa | Protistrana | Akciové trhy v USA | Vienna Insurance Group | ČSSD | Funkční období | Zisk | ČNB | Ruské ropy | Nová bankovní rada | Jan Kubíček | ExxonMobil | Rating | Dovoz | Nejbohatší | Zahraniční investoři | České hospodářství | Vklady | Progres | Obchodování | Armageddon | Zajištění na stáří | Nové prognózy | Dnešní data | Daňový poplatník | Úroky | Prezident | Eurostat | Ropovod | Úsporný tarif | Růst inflace | Hypoteční trh | Ministr Jurečka | Francouzský ministr | Ministr životního prostředí | Ropovod Družba | Státní rozpočet | Evropa | Měna | Management | Trump | Ceny realit | Zprávy | Ceny ropy | Byty | Elektrárenská společnost | Francie | Předpověď | Zelenskyj | Údaje | Dodávky plynu | Spoření | Automobilky | Srovnávací základna | Pojišťovny | Biden | Finanční krize | Teherán | Obchody | Vláda ČR | Běžný účet | Snížení daní | Celkový deficit | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Japonsko | Zemní plyn | Standard & Poor’s 500 | Marže | Aktivum | Zemědělci | Přenos | Prezident Pavel | Dobré zprávy | Situace | Miliardy eur | Tržby | Roční výnos | ERM II | Dluhy | Růst světové ekonomiky | Inflace v ČR | Guvernér | Americké akciové trhy | Dodavatelský řetězec | Dividenda | Ruský ministr | Hospodářské noviny | HDP | Načasování | Daňové zatížení | Omyl | Ekonom | Restrikce | Rozhodování | Krizové situace | Dolar | Zrušení daně z nabytí | Euro | Zkapalněný zemní plyn | Klid | JP Morgan | Ohlédnutí | Zdanění | Ceny pohonných hmot v ČR | Čínská měna | Ministr pro evropské záležitosti | Průměrná cena | Politici | Vládní deficit | Vyšší inflace | Brazílie | Trhy v USA | Zhoršení ratingu | Členské země | Burzovní cena | Energiewende | Tomáš Holub | Slovensko | Baterie | Invaze Ruska na Ukrajinu | ČTK | Peníze z EU | Odhad letošního růstu | Guvernér ČNB | Rozpočtové příjmy | Zásobníky | Česká národní banka | Merkelová | Peníze navíc | Česká inflace | Růst průměrné mzdy | Vytápění | Meziroční inflace | Klesající inflace | Nakupovat | Akcie | Měnové podmínky | Jamal | Mzda | Investiční nástroj | NERV | Pražská burza | Základní úroková sazba | Očkování | Podniky | Státní podpora | Velkoobchodní ceny elektřiny | SPD | Světová ekonomika | Češi | Rekordní zisky | Velkoobchodní cena elektřiny | Tuzemské hospodářství | Vývoz | Reuters | OPEC+ | Technologie | Nižší DPH | Kryštof Míšek | Ekonomický výzkum | Prognózy | Globální recese | Daně | Ministři | Jádrová inflace | Energetická společnost | Americký prezident Joe Biden | Cenový strop na ruskou ropu | Daňové ráje | Rekord | Světové ekonomiky | Výsledky | Míra inflace | Unipetrol | Údaj o HDP | Ceny pohonných hmot v Česku | Zdražování energií | Saúdové | Obavy z omikronu | Bankovní rada | Střední třída | Investice | Business | Pro investory | Potenciál | Zdravotnictví | Konkurence | Pokles inflace | Nové daně | Komunikace | BYD | Photon Energy | Indie | Bod | Die Welt | Fitch Ratings | Zisky | Investiční prostředí | Makroekonomický vývoj | Regulace | Zaměstnanci | Účet platební bilance | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Důvěra | Pád akcií | Rating České republiky | J&T Banka | Výplata | Výrazný růst cen ropy | ODS | Ukazatel | Běžný účet platební bilance | Měny | Předběžné výsledky | Daňové příjmy | Burzy | Cena akcie | UST | Trh s ropou | F-35 | Rusko | Poradce | Rafinérie | Většinový podíl | Signál | Snížení daně | Aktuální cena | Roční růst | Unicredit | Partneři | Stabilní výhled | TABAK | Covidové pandemie | Ukončení války | Zmírnění rizik | UniCredit Bank | Zhodnocení | Zrušení daně | Organizace | Lex ČEZ | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Česká spořitelna | Praha | Média | Prodeje aut | Rozšíření | Ruský prezident Vladimir Putin | Plány | Administrativa | Revolut | STAN | COVID-19 | Brusel | Devizové rezervy | Hypotéky | Rekordní růst | Česká televize | Americké společnosti | Elon Musk | Evropské akcie | TIM | Propouštění | Energie | Objem | Investiční | Nálada | Ministr práce | Americké centrální banky | Martin Dvořák | Příjmy | Česká společnost | Ekonomické dopady | Prodej | Rok 2024 | Bloomberg | Dotace | Invaze ruských vojsk na Ukrajinu | Evropská unie | Alena Schillerová | Ústavní soud | Rozvoj | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Evropská ekonomika | Udržitelnost | Míra | Divize | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Akciové tituly | Tržní ceny | Rosněfť | Riziko recese | Asociace | Vakcína | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | NET4GAS | Intervence ČNB | Hrubý domácí produkt | Zvýšené riziko | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Spotřebitelská nálada | Krize | OECD | Íránská ropa | Měnový trh | Obnovitelné zdroje | Oslabení koruny | Nízká nezaměstnanost | Zastropování cen elektřiny | Zvýšení úrokových sazeb | Akcie firem | Frustrace | Bohemia Energy | Prosincová inflace | JDE | Podpora | Ceny zboží | Prezident Joe Biden | Světová banka | Cena | Německá vláda | Překoupenost | Německo | Digitalizace | MJ | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Snížení sazeb | Prime | Česká ekonomika | PX Pražské burzy | Největší americká banka | Situace na trhu | Inflace v listopadu | Odvody | Závislost na Rusku | BDI | Tempo inflace | Výhledy | Emisní povolenky | Odhad růstu ekonomiky | Erste | Rezervy | Předsednictví EU | Podnik | Zelené energie | Gigafactory | Debata | Akcie společnosti | Kypr | Zastavení dodávek | Ekonomika | Střední podniky | Schodek | Odpovědnost | Jan Procházka | Oslabení | Invaze Ruska | Finanční situace | Energetické krize | Práce | Úspěch | OMV | Cíle | EET | Bezpečnost | Důchodový systém | Banky | BlackRock | Ceny v Česku | Akcie ČEZ | Daňové změny | Hodně peněz | Vlády | Rychlost | Šance | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Ruská vláda | Bankrot | Očekávaný růst | Úrokové výnosy | Zisk na akcii | Wall Street | Analýza | Ministr financí | Elektroauta | Zlepšení | ČR | Výsledek hlasování | Kontrakt | Zahájení invaze | Intervenovat | Ropovody | Čínské akcie | Ratingové agentury | Pozice | Vítězství nad inflací | Oxfam | OCI | Singapurský dolar | Štěpán Křeček | Platební neschopnosti | Švýcarský frank | Společnost ČEZ | Přijmout euro | Lídři | Indická ekonomika | Pavel Tykač | Průměrná mzda | Pandora | Živnostníci | Rozvíjející se trhy | Východní Asie | Poslanci | Inflační tlaky | Soud | Družba | Sankce Západu | Investiční banka | Služby | Lednová inflace | OPEC | Úrokové platby | Ministryně financí | Nemovitosti v Česku | Řetězce | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Objem ropy | Spotřebitelé | Zkrocení inflace | Cena povolenek | Erste Group Bank | Embargo | Čerpací stanice | Polsko | Ceny potravin | Omezení produkce | Bankovní rady ČNB | Meziroční růst cen | Auta | Velké banky | Nová vláda | Základní úrok | Manuál | Noviny | Snižování daní | Zdražování | Ropy | Makroekonomická situace | Ocenění akcií | Předseda | Škoda | Růst cen potravin | Úročení | Inflace v lednu | Čínský výrobce | Deficit státního rozpočtu | USD | Občané | Cestování | Ekonomický dopad | Kabinet | Emoce | Zvýšení základní sazby | České předsednictví | Zvýšení daní | Legislativa | Zprostředkovatelé | Piráti | Růst zadlužení | Zdražování pohonných hmot | Výroční zpráva | Agrofert | Silný dolar | Konflikt mezi Izraelem | Nízké úrokové sazby | Dnešní čísla | Cena ropy | Prognózy ČNB | Regulační úřad | Kupní síla | CZ | EDF | Pokles HDP | Bohatí lidé | Maastrichtská kritéria | Propad | Bankovnictví | Ekonomické výkonnosti | Rakousko | ANO | Britské libry | Paušální daň | Časové období | Hospodářské oživení | Americká společnost | Economic | Nemovitosti | Andrej Babiš | Evropský trh | Platební bilance ČR | Francouzská vláda | Arbitráže | Rok 2024 | Zestátnění | Nejistota | Investment | Česká republika | Indexy | Státní dluhopisy | Splácení dluhu | Makro | Příjmy a výdaje | Evropská centrální banka | Švédsko | ECB | Institut | Těžaři | Měnová politika | Nálada spotřebitelů | Ziskovost | Doporučení | Cena akcií ČEZ | IMPOSSIBLE | Přerušení dodávek ruského plynu | Body | Swiss Life Select | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Paradox | Navýšení | Lockdowny | Banka JP Morgan | EU | Bankovní sektor | Redukce | Miliardy | Digitální daň | Materiály | Spekulanti | Zrušení superhrubé mzdy | Poptávky po ropě | Systém emisních povolenek | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Devizy | Základní sazba | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | Akciový trh | Uhlí | Investor | Bloky | Ukazatele | Obchodování na burze | Emitenti | Spotřebitelské ceny v ČR | Banka | Produkce ropy | Autoprůmysl | Vlastnictví | Statistika | Spotřebitelské ceny | Indonésie | Ocenění
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | Pokles | Banka | 3М | Trading | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
