Pátek 29. březen 2024 14:49
reklama
Swissquote Bank
reklama
CapXmaster
reklama
CapXmaster
reklama
Dukascopy new

Fialova vláda

img

Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále

03.03.2024 Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
img

Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie

25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
img

Spotřebitelé v Česku jsou nyní nejspokojenější za celou dobu od posledních sněmovních voleb. Jejich náladu se zlepšuje i před dopady konsolidačního balíčku, zejména díky pokles inflace

23.02.2024 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
img

Inflace i zadlužení výrazně klesají, Fialova pětikoalice si jde pro triumf ve sněmovních volbách 2025

22.02.2024 Inflace v Česku prudce klesá. Podle dnešních čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU (viz graf níže). Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Co více, tuzemská inflace by letos měla zůstat na poměry EU podprůměrná celoročně.
img

Stát, který neumí koupit ani benzínky, chce stavět čtyři hned jaderné bloky, což je až o tři řády dražší věc. Varovné

05.02.2024 Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.
img

Fialova vláda plánuje nařídit povinné zastoupení žen ve vedení soukromých firem, na což si netroufly ani levicové kabinety. Poškodí tím českou burzu a kapitálový trh, neboť kvóty jej poškozují, jak dokládají odborné studie ze světa

04.02.2024 Současná údajně středopravá vláda se chystá zasadit další ránu českému kapitálovému trhu. Již se jí podařilo ochromit důvěru investorů v něj kurzotvornými výroky pronášenými nahodile a zmateně, zjevně bez znalosti věci a vůbec bez koncepce, případně jako v banánové republice v prostředí ducha venkovské hospody.
img

Jeden ne, čtyři jsou lepší, tlačí Francouzi na Fialovu vládu? Výstavbou čtyř jaderných bloků by se Česko zadlužilo přes 3000 miliard korun, což převyšuje jeho veškerý dluh od roku 1918

01.02.2024 Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.
img

Důchody u Ústavního soudu: Experti už nejpozději od podzimu museli vědět, že inflace v lednu 2023 bude enormní, ba extrémní – nemohla být tedy takovým šokem, jak vláda nyní hlásá, aby zdůvodnila nutnost snížit loňskou mimořádnou valorizaci

15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.
img

Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí

04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
img

Benzín od posledních voleb, v nichž uspěla pětikoalice, zlevnil reálně už o 25 %. Česko totiž nadále dováží celkem ve velkém ruskou ropu a i paliva z ní vyrobená, přičemž koruna vůči dolaru oslabila jen málo - na rozdíl třeba od eura

28.12.2023 Benzín je nyní v Česku nejlevnější od poloviny října 2021. Ještě pozoruhodnější tento vývoj je, uvážíme-li, že od října 2021 do dnešních dní vzrostla obecná hladina spotřebitelských cen v ČR o zhruba 25 %. V porovnání s cenami všeho ostatního v ekonomice je tedy benzín dnes o zhruba 25 % levnější než v říjnu 2021, což byl mimochodem měsíc, kdy se konaly sněmovní volby.
img

Benzin za vlády Fialova kabinetu reálně zlevnil už o 20 procent. Teď však pohonné hmoty mohou výrazně zdražit kvůli stupňujícímu se napětí v Rudém

24.12.2023 Fialova vláda bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzin totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 procent. To se ale může už brzy změnit. Kvůli houstnoucímu napětí v Rudém moři, kde jemenští povstalci, podporovaní Íránem, se stupňujícím se zvráceným gustem útočí na obchodní lodě včetně ropných tankerů. Bílý dům předevčírem na základě informací zpravodajců uvedl, že Teherán, jenž něco takového ovšem popírá, je hluboce zaangažován do útoků povstalců, jimž prý dodává zbraně, peníze a poskytuje výcvik.
img

Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste

20.12.2023 Inflace v Česku hned zkraje příštího roku dramaticky klesne, a to zhruba na čtvrtinu své nynější úrovně. Ve své dnešní analýze stavu a výhledu české ekonomiky to konstatuje agentura Bloomberg (viz níže). Má-li agentura pravdu, bude Fialova vláda hned zkraje roku 2024 moci deklarovat své vítězství nad inflací. To jí o rok později může zásadně dopomoci k zopakování volebního úspěchu a k prodloužení své vlády do dalšího funkčního období, potenciálně tedy minimálně do roku 2029.
img

Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák

28.11.2023 Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
img

Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje

25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
img

Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“

24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
img

Fialova vláda zmírní „lex ČEZ“, informuje Bloomberg. Kabinet zjevně ustupuje tlaku menšinových akcionářů, včetně fondů z USA, a podřizuje se i ekonomické realitě dneška

22.11.2023 Fialova vláda pravděpodobně zmírní navrhovanou legislativu upravující zákon o přeměnách obchodních společností, informuje dnes agentura Bloomberg, citující své blíže nespecifikované zdroje.
img

Loni vydané protiinflační dluhopisy letos lidem vynesou úrok zhruba 8,5 %, oznámilo dnes ministerstvo financí. Stát na této emisi dluhopisů už prodělal šest miliard korun; půjčoval si zbytečně draze

20.11.2023 Dnes zveřejněné údaje ministerstva financí k letošnímu úročení protiinflačních dluhopisů jejich zatím poslední uskutečněné, loňské emise potvrzují, že tento investiční nástroj je i letos „ternem“ a představuje jeden z vůbec nejlepších způsobu, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
img

Německý ústavní soud zarazil plán Scholzova kabinetu utratit v přepočtu 1500 miliard korun za boj s klimatem

17.11.2023 Německo je příliš malým emitentem, aby mohlo globální klima ovlivnit, takže soud budoucí generace Němců rozumně chrání před sobeckým zadlužováním generací současnou.
img

Stát už prodělal šest miliard korun jenom na protiinflačních dluhopisech vydaných loni v lednu. Půjčoval si zbytečně draze, někteří lidé na tom ale dobře vydělávají

14.11.2023 V pátek zveřejněná říjnová čísla k meziroční inflaci v ČR potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů představuje i letos stále jeden z nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů (viz graf níže), neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
img

Volkswagen končí s náborem nových zaměstnanců. Je v kleštích drahých energií a tuhých zelených regulací EU, které více než klimatu pomáhají Pekingu

04.11.2023 Německá automobilka Volkswagen pozastavuje nábor nových zaměstnanců. Zatím ani nestanovila, do kdy má opatření trvat. Jedná se o další viditelný příznak, že německý, ba evropský autoprůmysl čelí závažné ztrátě konkurenceschopnosti.
img

Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky

03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
img

Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou

27.10.2023 Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Dnes to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat?
img

Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit

25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
img

Samé dobré zprávy pro Fialovu vládu. Inflace v Česku klesá nejrychleji v EU a současně nejrychleji za 22 let, ratingové agentury navíc přestávají hrozit zhoršením ratingu

23.10.2023 Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Ratingová agentura Standard & Poor’s mu přitom současně potvrzuje hodnocení úvěruschopnosti, a dokonce i příslušný výhled. Fialova vláda tak získává mezinárodně přijímaný „štempl“, že zvládla podstatnou část odstřižení od dodávek ruských energií, aniž by destabilizovala veřejné finance. To může být jeden z klíčových „trumfů“ předvolební kampaně.
img

Svět si opět všímá neobratných premiérových vyjádření k ČEZ, jehož akcie padají nejvíce od června. Lepší by bylo, pokud by se vládní představitelé k problematice přeměny ČEZ veřejně nevyjadřovali, dokud není na stole finální návrh

20.10.2023 Akcie ČEZ padají nejvíce od června poté, co premiér Fiala zchladil očekávání trhu, že stát vyplatí menšinové akcionáře s prémií k tržní ceně, všímá si dnes agentura Bloomberg. Už tedy i svět zaznamenává další „kapitolu“ v nešťastném vládním vyjadřování k ČEZ.
img

Česká vláda rozhodla utratit desítky miliard korun za Net4Gas – za plynovody, které ale žádný plyn nepřepravují. Aneb bere českým důchodcům, aby dala těm kanadským?

30.09.2023 Český stát prostřednictvím společnosti ČEPS, jejímž majitelem je ministerstvo průmyslu a obchodu, kupuje plynovodní síť v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů těchto plynovodů dosud vlastnila firma Net4Gas. Za ni stát zaplatí nejvýše pět miliard korun, přičemž ovšem pořizuje rovněž 6,8 miliardy korun finančních aktiv a hlavně 33 miliard dluhu.
img

Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“

28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.
img

Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun Net4Gas – za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?

26.09.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
img

Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér

01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
img

Fialova vláda do voleb pohodlně stabilizuje veřejné finance, prognózuje vlivná ratingová agentura Fitch. Příznivý rating Česku i po včerejšku ponechává

27.08.2023 Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.
img

Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?

24.08.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
img

Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?

24.08.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
img

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. ČR tím získá miliardy korun

16.08.2023 Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Co tomu předcházelo a co čekat?
img

Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“

30.07.2023 Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
img

Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh

22.07.2023 Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
img

Inflace v česku padá, je nejnižší od roku 2021. Fialova vláda ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila

13.07.2023 Inflace v Česku v červnu v meziročním vyjádření poprvé od loňského ledna klesla pod psychologickou úroveň deseti procent. V červnu byla nejnižší od prosince 2021. Tím pádem je nyní už v podstatě vyloučené letošní zvýšení základní úrokové sazby České národní banky. První změnou sazeb, kterou nynější bankovní rada ČNB provede, tak bude jejich snížení. K tomu by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku, zcela jistě pak v roce příštím. Podle veškerých prognóz, jak tuzemských, tak mezinárodních organizací, totiž inflace v příštím roce výrazně poklesne. Zatímco letos by se měla celoročně pohybovat kolem úrovně 10,5 procenta, v příštím roce to bude kolem hodnoty 2,5 procenta.
img

Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun

03.07.2023 Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
img

Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance

29.05.2023 Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
img

České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky, stát však přesto jejich mimořádným zdaněním nezíská zdaleka tolik, kolik plánoval

24.05.2023 Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 102,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
img

Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída. Fialova vláda tak ale svůj slib jejich ozdravení splní

22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.
img

Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Raiffeisenbank předvídá prudký pád akcií ČEZ z nynějších 1050 jen na 600 korun za kus, tlačí tím pádem akcie ČEZ dolů také

18.05.2023 Akcie ČEZ padají, za necelý týden o takřka 15 procent. Dnes jejich cena klesla o zhruba devět procent. Energetická společnost tak jen dnes přišla o 46 miliard své tržní hodnoty.
img

Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády

15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
img

Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně, za rok ji stihla zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004

21.04.2023 Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
img

Pražská burza letos válcuje ostatní, málokde jinde ve světě lidé na akciích bohatnou tolik jako v Praze. Proč přesně?

07.03.2023 Pražská burza letos jede. Patří k nejvýkonnějším na světě. Její hlavni ukazatel, index PX, minulý týden v pátek ráno, před začátkem obchodování, vykazoval letošní zhodnocení 19,5 procenta. Pro lepší mezinárodní srovnatelnost se jedná o dolarové vyjádření. V korunovém vyjádření index PX letos narostl o rovněž solidních 17,6 procenta. To proto, že česká koruna letos patří k menšině světově významnějších měn, které vůči té americké zpevňují. Koruna letos vůči dolaru posiluje o více než dvě procenta, zatímco ostatní evropské měny – s výjimkou maďarského forintu – vůči dolaru oslabují. A to tedy jak euro, tak britská libra, švýcarský frank, skandinávské měny nebo polský zlotý.
C:\fakepath\Ceska republika.jpg

Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled je ale negativní

04.03.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje více věcí, například nedostatečnou konsolidaci veřejných rozpočtů, vyplývá z páteční tiskové zprávy.
img

Ratingová agentura Fitch varuje, že Fialova vláda na mimořádné dani od bank nevybere zdaleka tolik, kolik chtěla. Nicméně rating Česku ponechává, stejně jako negativní výhled

04.03.2023 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku.
img

Česká vláda zrušením dvou svátků může získat do rozpočtů zhruba 18 miliard korun, což by jí letos umožnilo důchodcům řádně navýšit penze v rámci mimořádné valorizace bez dalšího zadlužení

03.03.2023 Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil.
img

Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu. Varovně tak navazuje na loňsky historicky rekordní růst zadlužení, odpovídající tomu z let 1993 až 2002

01.03.2023 Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních dvou měsících roku v takto hlubokém deficitu.
img

Fialova vláda se loni zadlužila historicky rekordně. Zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004

28.02.2023 Dluh vlády ČR loni historicky rekordně narostl. O skoro 430 miliard korun. To nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady.
img

Zvýšení daně z nemovitosti rozevře příjmové nůžky mezi bohatými a chudšími, mezi vlastníky nemovitostí a nájemníky. Pokud už zvyšovat, ať peníze zůstanou obcím

06.02.2023 Už od příštího roku se v Česku podle všeho zvedne daň z nemovitosti. S myšlenkou jejího zvýšení si vážně pohrává ministerstvo financí. Někteří politici vládní pětikoalice pak přibližují, že by se mohla zvýšit na dvojnásobek stávající úrovně. Česko by i tak patřilo mezi ty země OECD, které nemovitosti zdaňují vůbec nejméně.
img

České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky

03.02.2023 Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 104,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
C:\fakepath\ceska koruna-24.jpg

Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit

30.01.2023 Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
img

Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel

29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
img

Vyšší DPH restaurace a hospody nepoloží, jak si stěžují. Mají totiž finanční rezervu díky loňskému zrušení EET

17.01.2023 Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.
img

Armageddon nečekejme, na investování je brzy

10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.
img

Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu

04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.
img

Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu

03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
img

Ekonomickým tématem roku 2023 bude zestátnění ČEZ. Domácnosti si na energie musí vyčlenit až čtyřnásobek letošních výdajů

30.12.2022 V příštím roce bude dění v české energetice vévodit diskuse nad dalším osudem ČEZ. Ten nyní stát vlastní ze zhruba 70 procent a Fialova vláda v příštím roce může rozhodnout o zahájení kroků vedoucích k plnému zestátnění podniku či k jeho rozdělení na část plně státní a na část (polo)soukromou, potenciálně dále alespoň do jisté míry obchodovanou na burze. Ve státní části by se mohla ocitnout ta část současného podniku ČEZ, jež zodpovídá za jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a potenciálně i její distribuci.
img

Pohonné hmoty v Česku zlevní kvůli strachu z nové celosvětové vlny covidu, která se masivně šíří z Číny. Riziko, že Putin Česku vypne ropovod Družba je malé, ale ne nulové

29.12.2022 Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu dále zbrzdily tempo svého zlevňování. Vyhlížený scénář stabilizace jejich cen od začátku roku 2023 nyní hatí hrozba další celosvětové vlny covidu. Nákaza se v těchto dnech masivně šíří z Číny, kde tamní režim nezřízeně uvolnil drakonické covidové restrikce a v rámci přístupu „ode zdi ke zdi“ dochází k dramatickému nárůstu poštu nakažených, hospitalizovaných a také zemřelých, byť existují značné pochyby o transparentnosti čínských oficiálních údajů.
img

Americký ropný obr ExxonMobil žaluje Evropskou unii, chce zarazit daň z mimořádných zisků. Tu chystá i Česko – Fialova vláda tak může čelit lavině žalob ze strany amerických bank a fondů

28.12.2022 Největší západní petrochemická společnost, americký ExxonMobil, podle dnešní zprávy Financial Times žaluje Evropskou unii. Chce zarazit daň z mimořádných zisků právě na petrochemické podniky, s níž Brusel letos přišel. Mimořádně zdanit petrochemické podniky, v prvé řadě Unipetrol, se s odkazem právě na bruselský krok chystá od příštího roku také česká vláda.
img

Cena plynu v EU právě teď spadla nejníže od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Symbolický milník je tak zdolán, Fialova vláda nemusí tolik utratit za zastropování

27.12.2022 Referenční cena plynu v EU právě nyní klesla pod 77 eur za megawatthodinu. Je tak vůbec nejnižší za celou dobu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Naposledy byl plyn v EU levnější letos 22. února (viz graf níže).
img

Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod

26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
img

Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let

21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
img

Lidé, kteří loni na podzim upsali protiinflační spořící dluhopisy, se letos dočkají úroku 15,1 procenta. Stát prodělá 4,3 miliardy korun, přestože si úrok pomocí statistiků srazil

20.11.2022 Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna letošního roku, a kteří je tedy upisovali loni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 15,1 procenta. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
img

Čeští statistici uměle snížili inflaci a Fialova vláda díky tomu ušetří miliardy, které by jinak musela vyplatit střadatelům z řad držitelů protiinflačních dluhopisů

10.11.2022 Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. Česká národní banka pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, poněvadž předpokládalo meziroční nárůst hladiny spotřebitelských cen pouze ve výši 15,3 procenta.
img

Vláda nepočítá se snížením strukturálního schodku, i v roce 2025 má činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Vládě však pomůže rapidní inflace

09.11.2022 Fialova vláda nepočítá s tím, že během svého zbývajícího funkčního období sníží strukturální schodek veřejných financí. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy a letošního fiskálního výhledu. Oba dokumenty zveřejnilo ministerstvo financí dnes.
img

Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
img

I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci

04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
img

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
img

Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
img

I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“

26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
img

Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí

23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
img

Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády

21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
img

Pohonné hmoty dále výrazně zdražují – a budou dále. Zdražuje ropa a české čerpací stanice si po zvýšení daně z benzínu mohou navyšovat marže

20.10.2022 Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly, byť pomaleji než o týden dříve. Benzin Natural 95 zdražil o 93 haléřů na 42,85 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 46,85 koruny, což je o 1,56 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzín je nejdražší od první poloviny srpna, nafta od druhé poloviny července.
img

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
img

Pohonné hmoty výrazně zdražují – a budou dále. Zdražuje ropa a české čerpací stanice si po zvýšení daně z benzínu mohou navyšovat marže

13.10.2022 Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
img

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
img

Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?

07.10.2022 Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.
img

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
img

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
img

Vláda po volbách „přiznává barvu“: zastropování cen energií domácnostem se nebude vztahovat na celý rozsah jejich spotřeby. Ekonomicky je to rozumné

25.09.2022 Zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Dnes to uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.
img

Fialova vláda se zřejmě bude muset vzdát daně z mimořádných zisků energetických společností. Těm nadměrné zisky poníží už zamýšlené opatření Evropské komise

11.09.2022 Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.
img

Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ

06.09.2022 Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.
img

České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ

05.09.2022 České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
img

Dilema na obzoru: Pokud Fialova vláda vyhoví USA & spol., Česko patrně bude bez ruské ropy. Schová se vláda za Orbána?

04.09.2022 Fialova vláda stojí před zásadním dilematem. Již poměrně záhy se totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7. Ta by spočívala v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři.
img

Zavedení „windfall tax“ na ČEZ zřejmě Brusel znemožní. Chce totiž zavést cenový strop, který je s daní z mimořádných zisků neslučitelný

02.09.2022 Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
img

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
img

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
img

Místo válečné daně, která oživuje Marxe, by vláda měla vyjednat pozastavení emisních povolenek

28.08.2022 Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.
img

Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu

25.08.2022 1) Fialova vláda by mohla vyjednat zastropování cen emisních povolenek. Může tak učinit v tandemu se Španělskem, které už o zastropování cen Brusel žádá. Dokonce by šlo obchodování s povolenkami zcela pozastavit. To proto, že roli povolenek nyní převzala válka, která zdražuje fosilní energie, zatímco relativně zvýhodňuje jadernou a zelenou energii. V jejich případě totiž EU není závislá na Rusku, na rozdíl od fosilní energie, vyráběné z plynu, uhlí či ropného produktu mazutu. V tuto chvíli povolenky nemají žádný svébytný smysl, pouze ještě zvyšují již také extrémně drahé ceny energií. A mimochodem tím pádem také zvyšují ziskovost ČEZ. Pozastavení obchodování s povolenkami by dlouhodobě snížilo cenu velkoobchodní elektřiny až o dvacet procent.
img

Výnos přes 18 %, bez daně. Takové „terno“ udělali lidé, kteří si pořídili státní protiinflační dluhopisy, plyne z nových údajů ministerstva financí

22.08.2022 Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 1. října loňského roku, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 17,5 procenta. Ti, kteří si je pořídili už o rok dříve, s datem emise, 1. října 2020, se mohou těšit na roční výnos dokonce mírně přes 18 procent.
img

Kraje bijí na poplach, nemají na plyn. Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami

22.08.2022 Enormní zdražování povolenek v uplynulých letech, v letech 2020 a 2021 o více než 200 procent, představuje klíčový důvod, proč nyní je elektřina tak drahá. Například ČEZ drtivou většinu elektřiny na letošní rok prodala právě v letech 2020 a 2021. Drahá elektřina a plyn trápí také české kraje, které žádají po vládě akci, jež by jim pomohla se s drahými energiemi popasovat.
img

Emisní povolenky jsou rekordně drahé, dramaticky zvyšují zisk ČEZ. Španělsko volá po jejich zastropování, připojí se Fialova vláda?

21.08.2022 Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v nadcházejícím týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus.
img

Češi splácí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá smysl, aby jim stát se splácením pomáhal – na úkor chudých – zohledněním splátek v příspěvku na bydlení

20.08.2022 Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
img

Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot. Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD

18.08.2022 Ministerstvo financí navrhuje zastropovat marže čerpacích stanic a distributorů pohonných hmot. Činí tak v reakci na výsledek červencového sledování marží. Ta se v případě benzínu a nafty pohybovala v průměru pro oba druhy pohonných hmot kolem úrovně 5,50 koruny na litr. Přitom v lednu a v únoru, před ruskou invazí na Ukrajinu, se marže benzínu pohybovala kolem 2,60 koruny na litr a marže nafty kolem 3,40 koruny za litr.
img

Německo bije s plynem na poplach, Putin ho svírá „pod krkem“ stále těsněji. Zřejmě proto včera Fialova vláda varovala, že může dojít i na české domácnosti

17.08.2022 Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera poměrně překvapivě varoval, že při vývoji energetické situace dle pesimistického scénáře může dojít na omezení dodávek tepla domácnostem. Přitom dosud z vrcholných míst zaznívalo, že domácnosti by ani závažnějším výpadkem dodávek plynu dotčeny být neměly. Protože nejdříve budou v takovém případě, dle nouzového plánu, omezovány dodávky elektrárnám (které mohou přejít na jiné palivo) nebo velkým podnikům.
img

Státní stavebko nafukuje ceny realit a pomáhá bohatším lidem, přičemž chudší z něj nic nemají, ač jej také platí. Je rozumné jej zrušit, jak zvažuje Fialova vláda

15.08.2022 Vláda podle včerejších slov ministra financí Zbyňka Stanjury zvažuje zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Byl by to rozumný krok, po němž podstatná část ekonomů volá již léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří to nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou.
img

Válečná daň, kterou zvažuje zavést Fialova vláda, je jen druh sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla v programu jen KSČM, není slučitelná se svobodným trhem

14.08.2022 Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem. Nad rámec běžného zdanění totiž zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci provádějí politici. A je jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukážou jen na vybrané firmy, třeba i z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je právě kámen úrazu. Protože politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný. A zda je mimořádný natolik, že by měl být zdaněn nad rámec běžného. V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk ani neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen projevem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem a či jejich akcionářů.
img

„Válečná daň“ je jen jiné označení pro sektorovou daň. Fialova vláda ji chce novým názvem marketingově prodat veřejnosti, i když stále jde o porušení slibu voličům a o vykrádání KSČM

10.08.2022 Fialova vláda nově uvádí, že zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
img

Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“

08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Související klíčová slova: Offshore | Intervence | Intervence ČNB | Kvantitativní uvolňování | Řecko | Čína | Japonsko | Finance | Peníze | Expert | Moody's | Fitch | Inflace | OECD | Světová banka | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Británie | Britská libra | OPEC | Spotřebitelská důvěra | Maďarský forint | Koruna | Evropská unie | Ruský rubl | HDP | Devizové rezervy | Divergence | Měnová politika | Německo | Francie | Pražská burza | Česká měna | Polsko | Španělsko | Polský zlotý | Evropské akcie | Kypr | Analytik | Ceny ropy | Spekulace | Ropa Brent | Česká koruna | Dividendy | Světová ekonomika | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Daně | Rizika | Politika | Ekonomové | Akciové trhy | Zahraniční obchod | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Měnový trh | Obchodování na burze | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Akcionář | Analýza | Zhodnocení | Bankovní rada | Bloomberg | Bod | Burza | Centrální banka | Centrální banky | Garance | Konsolidace | Devalvace | Distribuce | Dividenda | Dluhopis | ECB | ERM | ERM II | Ekonomika | Emise | Euro | Eurozóna | Evropská centrální banka | Finanční trhy | G7 | Index PX | Investice | Investor | Investování | Kapitálový trh | Kurzové riziko | MMF | Maastrichtská kritéria | Marže | Mezinárodní obchod | Měna | Finanční instituce | Měny | Nabídka | Nástroj | Penzijní fond | Platební bilance | Poplatek | Portfolio | Pozice | Rating | Ratingová agentura | Riziko | Ropa | Schodek rozpočtu | Stagflace | Trend | Tržní cena | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Wall Street | Zisk na akcii | Švýcarský frank | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Analytici | Banky | Doporučení | EUR | USD | Dluhopisy | ČEZ | Obchodování | Morgan Stanley | Nomura | Goldman Sachs | Evropa | Finanční krize | Citigroup | Cena ropy | Evropská ekonomika | Komerční banka | Bank of America | Americký prezident | Indexy | Úroková sazba | Spekulanti | Singapurský dolar | Čínské akcie | Investoři | Produkce ropy | Fond | EU | Ekonom | Byznys | Business | Pravděpodobnost | Makroekonomická data | Zisk | Sázka | Zkušenosti | Panika | Výsledky | Strach | Emoce | Trpělivost | Arbitráže | Bohatství | Intervenovat | ČSOB | Deloitte | Obchodovat | Akcie ČEZ | Investiční banka | Regulace | Financování | Investovat | Daňové ráje | Makro | Eurostat | Český statistický úřad | Conseq | Portugalsko | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Rozvíjející se trhy | Wall Street Journal | Financial Times | Bankrot | Obchodníci | Praxe | Raiffeisenbank | Aktivum | EPS | Index | Odpor | Podpora | Přenos | Akcie Komerční banky | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Běžný účet | Běžný účet platební bilance | BH Securities | Brent | Britské libry | Cena | Cena akcií | Cena akcií ČEZ | Cena barelu ropy | Cena ropy brent | Čínská měna | Česká ekonomika | České koruny | Daňové přiznání | Devizové rezervy ČNB | Devizové trhy | Dividenda ČEZ | Dolar | Dolar vůči koruně | Dolary | Ekonomická krize | Ekonomický růst | Elektřina | Emisní povolenky | Eura | Evropské měny | Fondy | Frank | Graf | Guvernér ČNB | Hospodářské noviny | Hrubý domácí produkt | Investiční | Investování do akcií | Irsko | J&T Banka | J&T | Jádrová inflace | Jiří Rusnok | JP Morgan | Kurs rublu | Libra | Maďarsko | Management | Manuál | Měnová krize | Meziroční inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Oslabení koruny | Pád akcií | Polská měna | Prezidentské volby | Pro investory | Prognóza | Rakousko | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Rubl | Ruská ekonomika | Růst HDP | Řecká krize | Spořící účty | Státní dluh | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Světové ceny ropy | Švýcarská banka | Trh | Volkswagen | Země EU | Zemní plyn | Zkušenost | Zpráva | Zprávy | Předpověď | Zisky | Mojmír Hampl | Benzín | Andrej Babiš | BIC | CEPS | Elon Musk | Indie | Ministerstvo financí | Protistrana | Redukce | ROCE | Vláda ČR | Itálie | Spojené státy | Finanční společnosti | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Světové ekonomiky | Komise | Kontrakt | Mezinárodní banky | Volby | Rozhovor | Cukr | Frustrace | Burze | Investment | Skvělý zisk | IMPOSSIBLE | Unicredit | Julius Bär | Bankovní sektor | UniCredit Bank | David Marek | NATO | PwC | Zvyšování sazeb | Ceny nemovitostí | Brazílie | Dovoz ropy | Úspěch | Podnikatel | Živnostník | Podnikání | Ekonomický výzkum | Automobilový průmysl | Erste Bank | Ministr financí | Panama papers | Zvyšování úrokových sazeb | Energie | Zlevnění ropy | Rada ČNB | Podnikatelé | BlackRock | Klid | Rosněfť | Christine Lagardeová | Skandinávské měny | Sázet | Bankovnictví | Posilování koruny | Německý ústavní soud | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Standard & Poor's | Economist | Economic | Inflační tlaky | Akcie bank | Ekonomické dopady | Globální finanční krize | Velké banky | Daňové příjmy | Vladimir Putin | Die Welt | Globální ekonomiky | Agentura Bloomberg | Fitch Ratings | Světové centrální banky | Propad | Úvěrový rating | Citi | Guvernér | Agentura Moody's | Agentura Fitch | Marže společností | Zvýšení úrokových sazeb | Bezpečné útočiště | Posílení koruny | Evropský trh | Nejistota | Erste | Unipetrol | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Saúdská Arábie | Největší banky | Tempo růstu | Akcionáři | Daně z příjmů | CEBR | Zajištění | Tesla | Dluhové krize | Odhodlání | Výhled | Poplatky | Americké akciové trhy | Mzdy | Dnešní zprávy | Ministr obchodu | Krize | Makroekonomika | Světové trhy | Inflace v Česku | Výnosy | Česká vláda | Akciové trhy v USA | Měnové krize | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Příjmy | ExxonMobil | Finanční domy | Alphabet | ČTK | Aktuální cena | Hlavní ekonom | Inflační čísla | Švédsko | Norsko | Dánsko | Očekávání | Ekonomická nálada | Tempo růstu ekonomiky | Devizy | Akcie firem | Obchodování na pražské burze | Obchodování s termínovými kontrakty | Investiční nástroj | Oxfam | Conseq Investment Management | Drobní investoři | Kartel OPEC | OPEC+ | Posilování dolaru | Přijetí eura | Podniky | Akcie společnosti | Forint | Obchodníci s ropou | Pokles ceny | Spotřebitelská inflace | Trhy v USA | Trh s ropou | Stavební spoření | Reakce trhu | Akcie společnosti ČEZ | Dodávky ropy | Cena plynu | Pokles cen ropy | Propad cen ropy | Roční výnos | Růst úrokových sazeb | Slabá koruna | Evropská komise | Základní úroková sazba | Veřejný dluh | Pojištění vkladů | Nejbohatší lidé | Majetek | Nemovitostní trh | Sazby ČNB | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Zvýšení sazeb ČNB | Rekordní růst | Státní fond | Inflace v ČR | Makroekonomická situace | Statistický úřad | Ropovod | Splácení dluhu | Cena pohonných hmot | Růst cen ropy | Ceny pohonných hmot | Riziko recese | Americké společnosti | Gazprom | Digitální daň | Pokles cen | Štěpán Křeček | Silný dolar | Raiffeisen Bank International | Indická ekonomika | Bohatí | Bankovní daň | Akcie podniku | Pohonné hmoty | Globální recese | Očekávání trhu | Pokles ceny ropy | Finanční situace | Pohonné hmoty v Česku | Snížení daní | Energetické firmy | Tuzemské banky | Oslabení české koruny | Asijská finanční krize | Nízká nezaměstnanost | Hypotéky v Česku | Cena akcie | Trinity Bank | Automobilky | Čistý zisk | Investment Management | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Deficit | Německá vláda | Trinity | ČNB Jiří Rusnok | Objem | Rijád | Bílý dům | Obchod | Trh práce | Říjnová inflace | Přijmout euro | Růst spotřebitelských cen | Zdražování pohonných hmot | Ceny pohonných hmot v ČR | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Firma | Reálné ekonomiky | Růst cen | Studie | BDI | Bilance | Důchodový systém | Ekologie | Erste Group | Generální ředitel | Růst světové ekonomiky | Statistici | Ukrajina | Lagardeová | Klesly akcie | Nízké úrokové sazby | Nálada spotřebitelů | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | Důvěra v ekonomiku | Vyhlídky | Legislativa | Vicepremiér | Dlužníci | Bankovní tituly | Růst české ekonomiky | Zveřejněná data | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Hospodaření státu | Omezení těžby | Předpovědi | Průmysl | Společnost ČEZ | Na burze | Zmírnění rizik | Propouštění | Dnešní data | Impuls | Ceny potravin | Rozvoj | Stavebnictví | Zdražování | Ceny zboží | Inflace v listopadu | Klíčové problémy | Problémy | Soukromé firmy | NAFTA | Tomáš Holub | Pojišťovny | Prognózy | Nejistoty | Ruská ropa | Státy EU | Plyn | Nálada | Kontrakty | Prohlášení | Moskva | PKN Orlen | Nord Stream | Ústavní soud | Škoda Auto | Míra | RWE | Energetický a průmyslový holding | Jaderné elektrárny | Tendr | Daniel Křetínský | Úroky | Měnové politiky | Hypotéky | Hypoteční trh | Důchod | Předseda | Americké centrální banky | Elektrárenská společnost | Kupní síla | Celkový deficit | Bydlení | Nálada českých spotřebitelů | Ztráta | NERV | Růst pražské burzy | SPD | Přelom roku | Roční růst | Citelné zdražování | Miliardy korun | KLDR | Pozitivní zpráva | Schodek státního rozpočtu | Ceny dluhopisů | Ziskovost | Tuzemská ekonomika | Hospodaření | Údaje ministerstva | Výrazný růst cen ropy | Teherán | Francouzský ministr financí | Bruno Le Maire | Inovace | Analýza společnosti | Írán | Ministr zahraničí | Budoucnost | Ifo | Experti | Zemědělství | Předběžné výsledky | Míra inflace v ČR | Nový rekord | Ministerstvo práce | Geopolitická situace | Podnik | Česká inflace | Tuzemská inflace | Vyšší inflace | Bloky | Prosincová inflace | Inflace v prosinci | Růst cen potravin | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Ukazatele | Zpevňování koruny | Dobré zprávy | Spotřebitel | Nájemné v Česku | Nájemné | Ceny energií | Oživení globální ekonomiky | Prognózy ČNB | Komunikace | Francouzská vláda | Prezident | Průměrná úroková sazba | Trhy | Pražské burzy | Koruna oslabuje | Ratingová agentura Fitch | Rating České republiky | Většinový podíl | Jüan | Pokles | Situace | BRIC | Zdražovat | České měny | Důchody | Meziroční růst | Zdravotní pojištění | Růst inflace | Pandemie | Vysoká inflace | Pochybnosti | Zlepšení | Úsilí | Nezaměstnanost v EU | Obchody | Výdaje | Daňová optimalizace | Slevy na dani | Daň z příjmu | Pesimismus | Prodeje aut | Americká společnost | Čínská továrna | Rozhodování | Ekonomický dopad | Americké banky | Průměrná cena | Poptávky po ropě | Lednová inflace | Inflace v lednu | Růst sazeb | COVID-19 | Hlavy států | Ekonomické aktivity | Ministerstvo financí ČR | Prudký propad | Noviny | Střední podniky | České banky | Tržní úrokové sazby | Vývoj | Šok | Mzda | Výkyvy | Současná cena | Světový trh s ropou | Překoupenost | Restrikce | Deficit státního rozpočtu | Solidarita | Vládní představitelé | Armageddon | Íránská ropa | Brusel | Členové bankovní rady | Kabinet | Energetické společnosti | Standard & Poor’s 500 | Vyšší úrok | Dnešní čísla | Měnové podmínky | Spotřebitelé | Automobilka | Historie | Čerpací stanice v ČR | Čerpací stanice | Výkon světové ekonomiky | Onemocnění | Levnější půjčky | Rating vyšší | Zásobníky | Zisk bank | Zdanění bank | Zisk bank a spořitelen | Daňové povinnosti | OSVČ | Německá automobilka | Automobilka Volkswagen | Škoda | Komerční banky | Domácnosti | Asociace | KDU-ČSL | Marian Jurečka | Spotřebitelská nálada | Alena Schillerová | Ministryně financí | Babišova vláda | Spoření | Prostor pro pokles | Další růst | Růst | Poslanci | Signál | Americká banka | Potenciál | Platební neschopnosti | Platební neschopnost | České vlády | Allianz | Ministryně financí Alena Schillerová | Křetínský | Ceny elektřiny | Bulharsko | Izrael | Reálné mzdy | Podnikatelé a firmy | Ekonomiky | Slovensko | Války | Jan Procházka | Schodek | Poradce | Organizace | Poskytování hypoték | Deficit veřejných financí | Saúdové | Závislost | Práce | Zelené energie | Autoprůmysl | Údaje | Výhled ratingu | Dlužník | DPH | Omyl | Eni | Pavel Tykač | Prezident Vladimir Putin | Pohonné hmoty v ČR | Hluboké recese | Ministři | Ekonomické oživení | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Cena benzínu | Celková inflace | Výpadky | Emitenti | Více peněz | Očištěný čistý zisk | Úspory | Statistiky | Program pomoci | Nejvyšší deficit | Poradenské společnosti | Madrid | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | Debata | Posílení | Joe Biden | Podpůrná opatření | Lucembursko | Cestování | Daň z nabytí nemovitosti | Daň z nabytí | Pracovní síly | Energetická společnost | Zaměstnanci | Řecký dluh | Dopravci | Akcie padají | Soud | Rubikon | Karlsruhe | Dovoz | Vývoz | Objem ropy | Petrochemická společnost | Růst zadlužení | Zadlužení | Bezpečnost | Pozastavení obchodování | Zveřejněné údaje | Dluhy | Členské státy | Členské země | Rekordní propad | Účet platební bilance | Nejbohatší Čech | Auta | Vakcína | Státní podpora | Zájem o hypotéky | Klíčové oblasti | Důvěra spotřebitelů | Omezení produkce | Cena ruské ropy | Banka Nomura | Pomoc lidem | Investment management | JDE | Unie | ČR | Uhlobaron | Reálná ekonomika | Nová prognóza | Vedení společnosti | Francouzský ministr | Berlín | Polský premiér | Mateusz Morawiecki | Rekordní pokles | Národní rozpočtová rada | Největší světová ekonomika | Nižší DPH | Platební bilance ČR | Agrofert | Propad cen | Negativní výhled | Výplata | Největší evropská ekonomika | Covid | Banka JP Morgan | Představenstvo | Podmínky půjčky | Snížení nákladů | Restrukturalizace | Živnostníci | Paušální daň | Český stát | Dopad pandemie | Podíl Evropy | Šance | Ceny | Viktor Orbán | Premiér Viktor Orbán | Praha | Kolaps | Spotřební daně | Merkelová | CVVM | Životní úroveň | Progres | Celkový výsledek | Bohatí lidé | OMV | Zastavení růstu | Důvěra | Indonésie | Bruegel | Ceny dováženého zboží | Počty nakažených | Hnojiva | Vládní koalice | Snížení DPH | Zajištění na stáří | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Deglobalizace | Ruská vláda | Hospodaření vlády | Odborníci | Zdanění | Sazba hypoték | Průměrná sazba hypoték | Výkon ekonomiky | ČNB úrokové sazby | Americký podnik | Cena elektřiny | Elektromobily | Politici | Investiční prostředí | Ropovody | Plynovody | Východní Asie | Zadlužení země | Ministr životního prostředí | Biden | Pracovní místa | Tuzemské hospodářství | Česká republika | Antimonopolní úřad | Měnový fond | Ceny v Česku | Multimilionáři | Embargo | Dobrý byznys | Moneta | Veřejné finance ČR | Tempo inflace | Balík akcií | Zisky bank | Polská vláda | Snižování daní | Ministr zdravotnictví | Ropovod Družba | Česká televize | Zavedení EET | Výdělky | Dluhopis Republiky | Spotřebitelské ceny v ČR | TABAK | Očkování | Zadlužování | PX Pražské burzy | Maďarská vláda | Orbán | Předsednictví EU | Počasí | Zvýšení ceny | Zdravotní péče | Paušální daně | Zhoršení ratingu | Údaj o HDP | Nemovitosti v Česku | Evropské centrální banky | MJ | Situace na trhu | Polská společnost | Tržní ceny | Cenové výkyvy | Poměrové ukazatele | Finanční výkonnost | Ceny povolenek | Prezident Joe Biden | Americký prezident Joe Biden | Fosilní paliva | Elektroauta | Posílení české měny | Intervenovat na devizovém trhu | Jemenští povstalci | Pandemie covidu-19 | Výrazný růst | Zpravodajské události | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Citelná inflace | Veřejný dluh ČR | Electricite de France | EDF | AA | Strach z inflace | Vysoká cena | ERA | Rostoucí ceny | Ministr práce | Emisní povolenky EU | Cena emisních povolenek | Cena povolenek | Nárůst objemů | Pandora | Výrazná inflace | Meziměsíční inflace | Meziroční růst cen | Obchodování s povolenkami | Ceny realit | Tuzemská měna | Obchodování s emisními povolenkami | Zvýšené riziko | Těžaři | Oslabení | Růst úroků | Ruský ministr | Tax Observatory | Studie EU Tax Observatory | Studie EU | EU Tax Observatory | Země OECD | Spotřeba domácností | Zlevnění potravin | Největší americká banka | Plány | Cíle | Příležitosti | Tržní síly | Dodávky plynu | Gigafactory | Zelená energetika | Konkurence | Revolut | Prodej | Hodně peněz | Tržní prostředí | Zdanění firem | Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb | Zvyšování daní | Nové prognózy | Regulační úřad | Cena akcie ČEZ | Nejnovější prognóza | Dividendy ČEZ | Akcionáři ČEZ | Zisk ČEZ | Paradox | Změny HDP | Krizové situace | Dodavatelský řetězec | Technologie | Rekordní schodek | Jednání kartelu OPEC | UST | Český vývoz | Čínský výrobce | Odvětví | Přístup k měnové politice | Divize | Načasování | Rekord | Výsledek hlasování | Bilion | Úrokové výnosy | Mateřská společnost | Daňový poplatník | Chování | Zvýšení základní sazby | Základní sazby | Drahota | WIG | Rozpočtové příjmy | Byty | Rostoucí úroky | Varšava | Střední hodnota | Funkční období | Společnosti | Opatření | Cena emisních povolenek EU | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Covidové restrikce | Energetika | Velkoobchodní ceny elektřiny | Ceny plynu | Program odkupu aktiv | Česká společnost | Utahování měnových podmínek | ČSSD | Kompenzace | Německá automobilka Volkswagen | Úročení | Cenový šok | Energetická krize | Globální hrubý domácí produkt | Zvýšení základní úrokové sazby | Inflace v září | Sněmovní volby | Pandora Papers | Nová vláda | Úrok na dluhu vlády | Češi | Bohemia Energy | Energetické krize | Zdražování energií | Pád Bohemia Energy | Vysoké ceny | Snížení schodku | Zdravotnictví | Pozornost | Zprostředkovatelé | Návrh rozpočtu | Ruský prezident | Klima | Vanguard | Plyn v EU | Výrobce elektroaut | Drahé energie | Společnost | MAST | Burzovní cena | Dopady inflace | Družba | Lockdowny | Povinné očkování | TIM | Akcie Gazpromu | | Drahý plyn | Pumpaři | Nejvýraznější propad | Varianty covidu | Zlotý | Daňové zatížení | Největší švýcarská banka | Časové období | Rozšíření | Developeři | Zemědělci | Globální emise | Obavy z omikronu | Bidenova administrativa | Inflační situace | Inflační situace v ČR | Jamal | Inflační spirála | Problémy české ekonomiky | Základní sazba | Zvýšení slevy na poplatníka | Plynová krize | Uniper | Ministr práce a sociálních věcí | Ziskovost bank | Ruský plyn | Cílové ceny | Uhelné elektrárny | Hry | Válka na Ukrajině | Omezení dodávek | Instituce | Základní úrok | Přerušení dodávek ruského plynu | Snížení daně | Kanadský penzijní fond | Slovalco | Invaze na Ukrajinu | Ruské invaze na Ukrajinu | Sankce | Ruský prezident Vladimir Putin | Green Deal | Energiewende | Přímé intervence | Erste Group Bank | Západní firmy | Situace na Ukrajině | Orsted | Zkapalněný zemní plyn | Raiffeisen | Invaze | Energetický kolos | Pokles inflace | Ukončení války | Bojkot | Snížení spotřební daně | Řetězec | Řetězce | Energetická závislost | Hnědé uhlí | Protiinflační dluhopisy | Západní sankce | Sankce Západu | Úrokové platby | Nákup ruské ropy | Nord Stream 1 | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Dopady války na Ukrajině | Závislost na Rusku | Vysoké ceny energií | Zastavení dodávek | Akcie společnosti MOL | MOL | Rekordní zisky | Spirálovitý růst cen | Spirálovitý růst | Růst cen energií | Petr Fiala | Vlastnictví | Ceny pohonných hmot v Česku | Dovoz ruské ropy | Ekonomická nálada Čechů | NET4GAS | Plyn v rublech | Embargo na ruskou ropu | Boj s inflací | Ratingový výhled | Výhled České republiky | Dělení ČEZ | Rozdělení ČEZ | Nové daně | Daň na banky | Nadnárodní firmy | Daň z benzinu | ZEN | Přijetí | Sektorová daň | Silné inflační tlaky | Snížení inflace | EdF | Propuštění | Znehodnocení | Nová bankovní rada | Cenu plynu | Cenový strop | Úsporný energetický tarif | Energetický tarif | Zkrocení inflace | Úsporný tarif | Cenotvorba | Cenový strop na ruskou ropu | Prime | Daň z mimořádného zisku | Daň z mimořádných zisků | Mimořádná daň | Ceny elektřiny v Německu | Marže čerpacích stanic | Prognóza vývoje | Válečná daň | Balík opatření | Udržitelnost | České předsednictví | Daň z neočekávaného zisku | Státní stavebko | Stavebko | Energetické podniky | Premiér Petr Fiala | Premiér Fiala | Německé ekonomiky | Pohyby akcií | Státní protiinflační dluhopisy | Pozastavení emisních povolenek | Zestátnění | Zastropování cen | Velkoobchodní cena elektřiny | Windfall tax | Zastropování cen ruské ropy | Akcioví investoři | Zastropování plynu | Zastropování cen energií | Photon Energy | Znovusjednocení Německa | Ruské ropy | Zvýšení daně | Vyšší daň | Zastropování cen elektřiny | Plyn z Norska | Plán vlády | Burzovní cena plynu | Plyn z Ruska | Vienna Insurance Group | Rating Česka | Evropský trh s plynem | Ministr Jurečka | F-35 | Daně z neočekávaných zisků | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Rafinerie | Budapešť | Strop na ruskou ropu | Line | Menšinový akcionář | Diverzifikované portfolio | Světlo na konci tunelu | Podstoupení rizika | Varování | Mimořádné daně | Schodek veřejných financí | Střední třída | Jan Kubíček | Bankovní rady ČNB | Složení bankovní rady | Uvolňování covidových restrikcí | Mezinárodní dohody | Společnost Net4Gas | Výrobci elektroaut | Energetický regulační úřad | Výroba elektřiny | Petr Pavel | OCI | Hlava státu | Prezident Pavel | Funkční období hlavy státu | Prezident Petr Pavel | Akciové tituly | Nejvyšší inflace | Reformy penzí a daní | Reformy penzí | Aktuální výhled | Vládní dluh | Zestátnění ČEZ | Obnovitelné zdroje | Optimalizace | Válka | Soukromý investor | Základní potraviny | Veřejné zadlužení | Klesající inflace | Nespokojenost | Vysoké úroky | Baterie | BYD | Objem plynu | Piráti | Konsolidační balíček | Tuzemský kapitálový trh | Vice | Mimořádná inflace | Úrokové sazby České národní banky | Vítězství nad inflací | Zdroje energie | Nižší ceny | Konflikt mezi Izraelem | Nadšení | Lex ČEZ | Ficova vláda | Hútiové | ProCent | Rafinérie | Regulační mánie | Mánie | Economic Affairs | Politické fráze
Nejčastější klíčová slova: USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | FOREX | Indikátor | Trading | Cena | Graf | Růst | EUR/USD

Předchozí klíčová slova

FFS Markets Limited
FF Trader
FG/Cents
FG/Cents Projects
FG/Cents Projects Ltd.
FGE
FGE Energy
FGM Technology Ltd
Fiala v podcastu
Fiala v podcastu PoliTalk

Následující klíčová slova

Fialový broker
Fialův kabinet
Fiancia Coin
FIAT
Fiat Chrysler
Fiat Chrysler a PSA
Fiat Chrysler Automobiles
Fiat Chrysler Automobiles (FCA)
Fiat Chrysler (FCA)
Fiat měny
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

reklama
CapXmaster
Potvrďte prosím... Zavřít