Sociální demokraté
Migrační dohoda EU, kterou Česko podepsalo bez zajištění trvalé výjimky, představuje potenciálně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Ročně může jít o nemalé desítky miliard korun
19.04.2024 Migrační dohoda EU, k níž se Česko loni připojilo a nyní opět plní média, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR.
Ministr: Vystoupení Německa z EU by bylo pro jeho ekonomiku zničující
12.02.2024 Vystoupení Německa z Evropské unie (EU) by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.
Německý ministr hospodářství chce pokračovat s projekty ze sporných fondů
27.11.2023 Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul. Německu po verdiktu ústavního soudu chybí v klimatickém fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), nejistý je také osud dalších desítek miliard eur v hospodářském fondu.
Německou vládu trápí rozpočtová krize, která ohrožuje soudržnost koalice
23.11.2023 Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.
Německá vláda na výjezdním zasedání jedná o oživení hospodářství a o vztazích
29.08.2023 Nastartovat německé hospodářství bude hlavním tématem dvoudenního výjezdního zasedání vlády spolkového kancléře Olafa Scholze, které dnes začalo na braniborském zámku Meseberg. Scholz novinářům na úvod setkání řekl, že je potřeba pokročit v digitalizaci a odbourávání byrokracie. Ministři budou mít na zámku také příležitost k urovnání vzájemných sporů, které se k nelibosti kancléře dostávají s podrobnostmi na veřejnost. Scholz k tomu dnes řekl, že komunikační strategii je rovněž třeba zlepšit.
Rzeczpospolita: Německá ekonomika slábne, je Německo nemocným mužem Evropy?
03.08.2023 Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku
20.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.
Češi chtějí kratší pracovní týden. Jenže si jej plošně nemohou dovolit, pokud tedy nechtějí skončit jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
27.03.2023 Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který dnes zveřejnila ČTK.
Evropské akcie navzdory počátečnímu poklesu zpevnily, polevil strach o banky
20.03.2023 Evropské akcie dnes navzdory počátečnímu poklesu zpevnily, akcie bankovních titulů se zotavily z tříměsíčního minima. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 nakonec přidal o 0,98 procenta a uzavřel na 440,6 bodu, ačkoli během dne ztrácel téměř dvě procenta. Investoři posuzovali důsledky nedělního oznámení, že největší švýcarská banka UBS převezme svého rivala Credit Suisse, který se ocitl v problémech.
Má stát zvýšit daně, či spíše věk odchodu do penze?
19.02.2023 Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.
Obrat na EUR/USD
25.11.2022 Eurodolar se odrazil od svého 20letého minima dosaženého v září a od té doby přidává 8 %. Stále více fundamentálních faktorů potvrzuje, že nedávný pohyb kurzu eura proti americkému dolaru by neměla být pouze korekce, ale nový obrat v trendu.
Krize se podle šéfa německých zaměstnavatelů bez zásahu státu nepřekoná
27.09.2022 Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.
Ve Švédsku je po volbách, pozornost se přesouvá na Riksbank
15.09.2022 Téměř všechny hlasy odevzdané ve švédských parlamentních volbách byly sečteny a zdá se, že výsledky potvrzují, že koalice pravicových stran (Švédští demokraté, liberálové, umírnění a křesťanští demokraté) zajistila většinu křesel v parlamentu. To znamená přesun moci ve Švédsku, kdy dříve vládnoucí středolevý blok přešel do opozice. Zatímco oficiální výsledky ještě nebyly oznámeny, švédská premiérka Magdalena Anderssonová (sociální demokraté) dnes přiznala porážku a oznámila, že rezignuje na svůj post.
Německo chystá pro obyvatele další balík inflačních úlev za 65 miliard eur
04.09.2022 Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Scholz ve večerním rozhovoru s televizí ZDF řekl, že na snížení vysokých cen energií chce využít nadměrné a nečekané zisky energetických společností.
Kancléř Scholz připouští prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Elektřinu by to mohlo zlevnit i Čechům
03.08.2022 Německý kancléř Olaf Scholz dnes uvedl, že prodloužení životnosti tří zbývajících německých jaderných elektráren „může dávat smysl“. Německo zatím plánuje uvedené elektrárny odstavit ke konci letošního roku. Kancléřovo vyjádření je tak poměrně přelomové. Signalizuje, že vládní sociální demokraté už mají pro takový krok předjednánu případnou podporu koaličních Zelených, kteří jsou v Německu hlavní politickou silou dosud prodloužení životnosti odmítající.
Německý ministr hospodářství chce zákonem zakročit proti vysokým cenám benzinu
13.06.2022 Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu, jak se opatření v Německu říká, se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Liberální ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.
Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny a podfinancování německé armády
22.04.2022 Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.
V Německu roste tlak na Schrödera, aby se distancoval od Putina
02.03.2022 V Německu vzrůstá tlak na bývalého kancléře Gerharda Schrödera, aby se důrazně distancoval od ruského prezidenta Vladimira Putina a odešel z pozic ve firmách napojených na jeho režim. Schröder se k tomu ale zatím nemá, a není tak vyloučeno, že ho jeho mateřská sociální demokracie (SPD) potrestá.
Německo chce každý rok přilákat 400.000 kvalifikovaných pracovníků z ciziny
21.01.2022 Nová koaliční vláda v Německu chce každoročně přilákat 400.000 kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Nutí ji k tomu demografie i nedostatek lidí na trhu práce v klíčových oborech, který by mohl ohrozit hospodářské oživení po pandemii. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Německý ministr hospodářství změnil formát výroční zprávy, nepíše jen o HDP
09.01.2022 První německý ministr hospodářství za stranu Zelených Robert Habeck mění formát výroční zprávy o hospodářství země. Nově se text bude zaměřovat nejen na samotný hospodářský růst, ale i na udržitelnost a na ochranu klimatu. Napsal to týdeník Der Spiegel.
Německá vláda zahrnula kryptoměny do koaliční dohody
29.11.2021 Nová německá vláda, která nahradí působnost Angely Merkelové po šestnácti letech, zmínila, že v rámci své koaliční dohody zahrne digitální aktiva. To naznačuje, že Německo vnímá kryptoměny vážně.
Nová německá vláda chce konec uhlí do roku 2030 i 400.000 nových bytů ročně
25.11.2021 Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) včera představili koaliční smlouvu o vytvoření nové vlády. Přinášíme výběr nejdůležitějších programových bodů:
Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
28.10.2021 Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
Akcie v Evropě oslabily, ty německé ale v reakci na výsledek voleb zpevnily
28.09.2021 Akcie v Evropě včera oslabily, ty německé ale v reakci na výsledek parlamentních voleb zamířily vzhůru a jejich hlavní index vystoupil na desetidenní maximum. Volby totiž vyloučily možnost, že se v Německu zformuje čistě levicová koalice. Hlavní index frankfurtské burzy DAX vystoupil až na 15.704,05 bodu. Později ale o většinu zisků přišel a obchodování uzavřel růstem o 0,27 procenta na 15.573,88 bodu. Euro na výsledek voleb v největší evropské ekonomice příliš nereagovalo.
Češi pracují déle než obecně lidé v EU. Srovnání s Francouzi ale ukazuje, že kratší pracovní doba k růstu spokojenosti nevede – Češi jsou spokojenější než Francouzi
30.05.2021 Průměrná pracovní doba na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu týdně. Přesto lidé odpracují za týden v průměru 41,3 hodiny. Dělají tak o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v EU. Vyplývá to z údajů Eurostatu.
Související klíčová slova:
Partneři | FXstreet | Brexit | Řecko | Finance | Peníze | Expert | Akciový index | Inflace | EUR/USD | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Británie | Koruna | HDP | Měnová politika | Kanada | Německo | Francie | Pražská burza | Polsko | Turecko | Španělsko | Evropské akcie | Analytik | Spekulace | Dividendy | Recese | Daně | Politika | Export | Ekonomové | Eurodolar | Hospodářství | Sazby | Akcie | Aktiva | Transakce | Bloomberg | Burza | Centrální banky | DAX | ECB | Ekonomika | Emise | Euro | Fed | G7 | Insider | Investice | Kapitálový trh | Klouzavý průměr | Korekce | MIFID | MMF | MT4 | Měny | Obchodní bilance | Riziko | Trader | Trading | Trend | Výkonnost | Úrokové sazby | Analytici | Banky | Doporučení | EUR | USD | Commerzbank | UBS | ČEZ | Obchodování | Evropa | Hospodářský růst | Německá ekonomika | XTB | Investoři | Fond | EU | Finanční sektor | Vývoj ceny | Ekonom | Zkušenosti | Výsledky | Strach | Bohatství | Credit Suisse | Obchodování s akciemi | Deutsche Bank | Stoxx 600 | Analytický tým | Regulace | Financování | Investovat | Lukáš Kovanda | Burzy | Financial Times | Vzdělávání | Index | Investiční strategie | Akcie dnes | Banka | Big Mac | Cena | Česká ekonomika | Ekonomický růst | Eura | EURSEK | Evropská rada | FXstreet.cz | Graf | Hrubý domácí produkt | Investiční | Investiční doporučení | Jádrová inflace | Jiří Tyleček | Maďarsko | Praní špinavých peněz | Prognóza | Rakousko | Reuters | Stoxx | Stoxx Europe 600 | Švédská koruna | Švýcarská banka | Trh | Vývoj ceny plynu | Země EU | Země eurozóny | Zemní plyn | Zpráva | Zprávy | Předpověď | Zisky | Ministerstvo financí | Redukce | ROCE | Itálie | Spojené státy | Cenová hladina | Hrubý domácí produkt (HDP) | Zaměstnanost | Komise | Volby | Landesbank Baden-Wuerttemberg | DPA | Bankovní sektor | Frankfurter Allgemeine Zeitung | NATO | Agentura DPA | Riksbank | Finanční systém | Podnikání | DZ Bank | Televize ARD | Automobilový průmysl | Pokles akcií | Der Spiegel | Ministr financí | Rheinische Post | Zvyšování úrokových sazeb | Energie | Panevropský akciový index | BlackRock | Rosněfť | Agentura Reuters | Referendum | Lídři | Firmy | Vývoj měnového páru EUR/USD | Vývoj měnového páru | Economist | Vladimir Putin | Agentura Bloomberg | Akcie Credit Suisse | Nervozita | Světové centrální banky | Utahování měnové politiky | Propad | Kryptoměny | Ropné společnosti | Guvernér | Ztráty | Nejistota | Rozpočtová pravidla | Akcionáři | Daně z příjmů | Zajištění | Ekonomický institut | Výhled | Mzdy | Krize | Analytický tým FXstreet.cz | Výnosy | ČTK | Růst ekonomiky | Belgie | Hlavní ekonom | Švédsko | Dánsko | LBBW | MiFID II | WirtschaftsWoche | Podnikání na kapitálovém trhu | Krypto | Virtuální měny | Podniky | Inflace v eurozóně | Index Stoxx 600 | Akcie v Evropě | I-Trader | Die Zeit | IfW | Reakce trhu | Cena plynu | Daňové úlevy | Náklady na úvěry | Evropská komise | Německé akcie | Financial Times (FT) | Zvýšení sazeb | Infineon | Infineon Technologies | Pohyb kurzu | Volný čas | Pokles cen | Německé HDP | Digitální aktiva | Pohonné hmoty | Deutsche Welle | Denní graf | Finanční situace | Kurzarbeit | Největší ekonomika | Tým FXstreet.cz | Trinity Bank | Digitalizace | Obchodní model | Rozpočet | Deficit | Ceny benzínu | Německá vláda | Trinity | Objem | Landesbank Baden-Württemberg | Nositel Nobelovy ceny | Nobelovy ceny za ekonomii | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Německé hospodářství | Parlamentní volby | TradingEconomics | Růst cen | Studie | Bilance | Zasedání vlády | Důchodový systém | Ceny na čerpacích stanicích | Co bude | Ukrajina | Nálada spotřebitelů | Miliardy | Vyhlídky | Vicepremiér | Předseda Evropské komise | FT | Naše ekonomika | Financovat | Průmysl | Rozvoj | Stavebnictví | Problémy | Vládní výdaje | Nejistoty | Výsledek voleb | Plyn | Nálada | Nord Stream | Nord Stream 2 | Ústavní soud | Jaderné elektrárny | Počet zaměstnaných | Měnové politiky | Předseda | Americké centrální banky | xStation5 | Německý ministr hospodářství | Ministr hospodářství | Bydlení | Ipsos | Ztráta | NERV | SPD | Miliardy korun | Vývoj jádrové inflace | Průmyslové podniky | AJ Bell | Schodek státního rozpočtu | Ziskovost | Hospodaření | Klesající trend | Pracovní trh | Francouzský ministr financí | Bruno Le Maire | Miliardy eur | Ifo | Clemens Fuest | Experti | Šéf Ifo | Zemědělství | Poradenství | Německá společnost | Proinflační | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Hrubý domácí produkt (HDP) Německa | Ceny energií | Komunikace | Prezident | Koronavirus | Trhy | Evropské ekonomiky | Banka UBS | Pražské burzy | Negativní dopad | Pokles | Situace | Ifo Clemens Fuest | Důchody | Pandemie | Zlepšení | Úsilí | Výdaje | Švýcarská banka UBS | BP | Americká společnost | Politika centrálních bank | Střední podniky | Vývoj | Hospodářská politika | Mzda | Prudký pokles | Poradci | Deficit státního rozpočtu | Olaf Scholz | Evropské země | Kabinet | Index frankfurtské burzy | Analytici finančního ústavu | Spotřebitelé | Spiegel | Další pokles | Deutschlandfunk | Německý ministr financí | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Lidovci | Marian Jurečka | Tomáš Raputa | Růst | Poslanci | Potenciál | Evropský parlament | The Economist | Ceny elektřiny | Bulharsko | Ekonomiky | Slovensko | Schodek | Organizace | Deficit veřejných financí | Umělá inteligence | Práce | Emise oxidu uhličitého | DPH | Prezident Vladimir Putin | Ministři | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Vedení ČEZ | Vedoucí představitelé | Úspory | Hospodářské oživení | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | BFM | Debata | Regulační rámec | Pracovní síly | Hospodářství země | Tweet | Soud | Dovoz | Německá spolková vláda | Oživení hospodářství | Alexander Krüger | Regulační orgány | Zadlužení | Expanze | Bezpečnost | Vrácení daně | Auta | CL | Spolková vláda | Návrh dividendy | JDE | Unie | ČR | Spolkový sněm | Francouzský ministr | Berlín | Hlavní index frankfurtské burzy | WSF | Obchodní bilance eurozóny | Pokles německé ekonomiky | Hospodářský propad | Pomoc státu firmám | ARD | Velké investice | Český stát | Šance | Umělá inteligence (AI) | Ceny | Společnost XTB | Hnojiva | Vládní koalice | Zrušení superhrubé mzdy | Vládní koaliční partneři | Koaliční partneři | Odborníci | Zdanění | Prognóza Ministerstva financí | Výkon ekonomiky | Cena elektřiny | Německý rozpočet | Politici | Němečtí politici | Plynovody | Nařízení | Intel | Výsledky voleb | Index STOXX Europe | Index STOXX Europe 600 | Siemens | Očkování | Cointelegraph | Zadlužování | Plný úvazek | Očkování proti covidu-19 | Zvýšení ceny | Očkování proti covidu | Tržní ceny | Růst Německa | Siemens Energy | Pandemie covidu-19 | Meziroční vývoj jádrové inflace | Krypto trh | Objednávky | Ministr práce | Jádrová inflace v eurozóně | Plány | Cíle | Příležitosti | Zvyšování daní | Zátěžový test | CO2 | Krizové situace | Sazby daně | TSMC | Výroční zprávy | AI | Roger | Odvětví | MiCA | Vnímání | Společnosti | Měnové unie | Opatření | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Volby v Německu | Ceny plynu | Armina Lascheta | CDU/CSU | Volební lídři | Volební výsledek | FDP | Parlamentní volby v Německu | Sociální demokraté (SPD) | Konzervativní unie | TTF | Minulá výkonnost | Nobelovy ceny | Češi | Vysoké ceny | Magdalena Anderssonová | Snížení schodku | Zdravotnictví | Pozornost | Christian Lindner | Joseph Stiglitz | Adam Tooze | Robert Habeck | Ruský prezident | Veřejné investice | Vývoj jádrové inflace v eurozóně | Zvýšení minimální mzdy | Společnost | Povinné očkování | TIM | Změny klimatu | Nová německá vláda | Evropská politika | Zahraniční politika | 3М | Největší švýcarská banka | Postavení na trhu | Cykly | Rozšíření | Rostoucí inflace | Focus | Uniper | Ministr práce a sociálních věcí | Organizace spojených národů | Uhelné elektrárny | Válka na Ukrajině | Christian Dürr | Snížení daně | Invaze na Ukrajinu | Ruské invaze na Ukrajinu | XTB Jiří Tyleček | Ruský prezident Vladimir Putin | Ruská invaze na Ukrajinu | Ruská invaze | MWh | Zkapalněný zemní plyn | Invaze | Tlak na Rusko | Řetězce | Nord Stream 1 | Americká společnost Intel | Společnost Intel | Daň na pohonné hmoty | Vysoké ceny energií | Poslanec | Německý kancléř | Německý kancléř Olaf Scholz | Kancléř Olaf Scholz | Der Tagesspiegel | Tagesspiegel | Přijetí | Marketingová komunikace | Zkrocení inflace | Balík inflačních úlev | Německé ekonomiky | Zastropování cen | Vyspělé země | Evropské akcie dnes | Danni Hewsonová | Ministr Jurečka | CZ | Levné energie | Příliv migrantů | Schodek veřejných financí | Český kapitálový trh | Prezident Pavel | Analytik společnosti XTB | Média | Problémy Credit Suisse | Převzetí Credit Suisse | Válka | Nespokojenost | Následky Covidu-19 | Rozpočtová krize | Spokojenost | Snížení poptávky | Sjednocení Německa | Vládní konsolidační balíček | Konsolidační balíček | Vice | Superstar | Migrační dohoda EU | Migrační dohoda | Dohoda EU | Rzeczpospolita | Rozpočtové krize | Továrny na čipy | Velké továrny na čipy | Velké továrny | Michael Kellner | Vystoupení Německa z EU
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Cena | Růst | Graf | EUR/USD
