Zrušení karenční doby

Za první tři dny stonání už žádné peníze, navrhuje vláda. Firmy ušetří bezmála 10 miliard ročně, nejbolestivěji návrat karenční doby dopadne na nízkopříjmové zaměstnance
15.09.2026 To, že lidé v Česku nemají už dostávat za první tři dny nemoci peníze, dává ekonomicky smysl, má však své sociální náklady, zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Návrat karenční doby totiž tedy znamená, že zaměstnanec během prvních tří pracovních dnů nemoci nedostane náhradu mzdy, což představuje relativně závažnější újmu pro pracovníky s nižší mzdou. Dnes platí stav zavedený v půli roku 2019: zaměstnavatel vyplácí náhradu od prvního pracovního dne, přičemž podle ministerstva financí stojí právě náhrady za první tři dny firmy letos zhruba 8,5 až 9 miliard korun.

Češi jsou od zrušení karenční doby o třetinu „více nemocní“, loni prostonali rekordních 91 milionů dní. Opětovné zavedení karenční doby by fiktivní nemocnost snížilo a pomohlo i trhu práce
07.03.2023 Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrzuje. Loni totiž prostonali celkem přes 91 milionů dní, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jde o mnohaletý rekord. S výjimkou roku 2021, který byl ovšem ještě poznamenán pandemií onemocnění covid-19, se totiž jedná o nejvyšší počet prostonaných dní od roku 2007. Zrušení karenční doby je hlavním trvale působícím důvodem citelného nárůst počtu prostonaných dní.

Češi loni prostonali 86,5 milionu dní, nejvíce za třináct let. Může za to covid a zrušení karenční doby
10.02.2021 Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrdila. Loni totiž prostonali celkem 86,5 milionu dnů, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o nejvyšší počet prostonaných dnů od roku 2007. Zrušení karenční doby ovšem pochopitelně není jediným klíčovým důvodem tohoto nárůstu. Tím dalším je pandemie onemocnění covid-19.

Po zrušení karenční doby narostl počet neschopenek takřka o pětinu. Éře kanceláří typu „open space“ zřejmě i tak odzvonilo
29.05.2020 Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrdila. Loni totiž bylo nově nahlášeno 1914,8 tisíce případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Oproti roku 2018 přibylo 65,3 tisíce případů

Po zrušení karenční doby vzrostl počet nemocných
29.05.2020 „Zrušení karenční doby vedlo ke statisticky významnému nárůstu případů pracovní neschopnosti. Někteří lidé přestali přecházet své nemoci, jiní začali zneužívat systém nemocenského pojištění,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Související klíčová slova:
Domácnosti | Hlavní ekonom | Peníze | Růst | Unie | Prognóza | Šíření onemocnění | Národní ekonomická rada vlády | Analýzy | Open | Lukáš Kovanda | Covid | Czech Fund | Další růst | Opatření | Náklady | Konkurenceschopnost | Ministr zdravotnictví | Onemocnění | Počet nemocných | Firmy | Pandemie | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Zemědělství | Mzdy | Trinity | Trinity Bank | ProCent | Situace | Ekonom | NERV | Motivace | Finanční rezervy | Češi | Rekord | BHS | Zdravotnictví | Zaměstnanci | OSVČ | BHS Štěpán Křeček | Zhodnocení | Home office | COVID-19 | TIM | Ekonom BHS | Onemocnění COVID-19 | Míra | Stavebnictví | JDE | Rezervy | Práce | Vlády | ČR | Štěpán Křeček | ROCE | EU | Pracovní síly
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | 3М | Pokles | Trading | Banka | Reuters | Indikátor | Banky | Cena | ČTK | Pivot


