reklama

reklama

reklama

Veřejné finance

Ozvěny trhu: Vládní konsolidační balíček má potenciál snížit inflaci, ale i růst HDP

01.06.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Kromě bezprostředních dopadů pandemie, války na Ukrajině a vysokých cen energií tuzemské veřejné finance zatěžuje vysoký strukturální deficit, který s pozicí ekonomiky v cyklu nesouvisí. Jiné než cyklické vlivy se podle odhadů ministerstva financí většinově podílely na schodku veřejných financí v letech 2021 i 2022. Úroveň veřejného dluhu ČR k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. V rámci EU jsme s dluhem ve výši 44,1 procent HDP osmou nejméně zadluženou zemí a jen lehce nad polovinou úrovně průměru EU.

Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost

31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.

Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance

29.05.2023 Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.

Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP

29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.

Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP

26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.

Nahrazení rodných čísel za 56 miliard nedává ekonomický ani sociální smysl. Aby se vyplatilo, musí jít i výrazně levnější operaci

26.05.2023 Vyčíslené náklady na nahrazení rodných čísel identifikátory – odpovídající 56 miliardám korun – berme s rezervou. A to přesto, že jde o náklady celé ekonomiky, ne pouze veřejného sektoru. Daňový poplatník by přímo platil pouze zhruba 15 miliard korun, což je část nákladu připadající na veřejný sektor. Zbytek představuje břímě sektoru soukromého.

Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída. Fialova vláda tak ale svůj slib jejich ozdravení splní

22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.

Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem

21.05.2023 Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, která by jinak politikům neprošlo.

Vladimír Pikora: Vládní balíček je lepší, než jsem čekal. Přesto je nedostatečný

15.05.2023 Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?

13.05.2023 Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.

Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací

11.05.2023 Konsolidační balíček, který dnes představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun. Tyto sumy jsou evidentně kompromisní. Část vládní koalice totiž žádala úspory i citelně převyšující hranici 100 miliard korun již v příštím roce.

$C:\fakepath\trader-10052023-31-zm.png$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

10.05.2023 1) Míra inflace v Maďarsku se v dubnu snížila na 24 procent z březnové hodnoty 25,2 procenta. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Inflace klesá už tři měsíce a její dubnový pokles byl výraznější, než předpokládali analytici. Znamená to například, že centrální banka má možnost začít uvažovat o zmírnění měnové politiky.

České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká ratingová agentura Moody's. Vláda však potřebuje vyburcovat veřejnost, aby ta snáze přijala nepopulární kroky typu osekání daní či zvýšení důchodů

10.05.2023 Vláda zítra představí konsolidační balíček a důchodovou reformu v 11:55 hodin, jak informuje na twitteru. Zřejmě tedy bude burcovat, že je „za pět minut dvanáct“, jinak rozvrácené veřejné finance skončí v bankrotu. Když totiž lidi vyburcuje dostatečně, snáze přijmou nepopulární opatření typu osekání důchodů či zvýšení daní.

$C:\fakepath\irsko.jpg$

Irsko chce přesunout vysoké příjmy z firemních daní do nového státního fondu

10.05.2023 Irsko uvažuje, že by část vysokých daňových příjmů, které dostává od mnoha nadnárodních společností sídlících v zemi, vložilo do nového státního investičního fondu. Tento krok by posílil veřejné finance do budoucna, kdy by příjmy mohly být méně spolehlivé než teď, uvedl server televize CNBC. Daňové příjmy od nadnárodních firem byly v posledních letech rekordní a země odhaduje, že její rozpočtový přebytek by mohl do čtyř let vzrůst na 6,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Češi se nechali vyděsit rozvratem veřejných financí, který je ale jen mýtem. Teď vládní politici sází na to, že když už jim tento mýtus vyhrál volby, Češi kvůli němu i mnohem ochotněji kývnou na zvýšení daní

09.05.2023 Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.

Proč za neukotvenost inflačních očekávání může ČNB

09.05.2023 ČNB v uplynulém týdnu opět oživila debatu na téma - kdo může za vysokou inflaci? Ta zatím odeznívá relativně pomalu, a to zejména v jádrových složkách v čele se službami jako pohostinství, hoteliérství nebo rekreace (jak by ostatně v tomto týdnu měla potvrdit i nová dubnová čísla). Současně se zdá, že inflační očekávání mezi nefinančními podniky nejsou ukotvená a na vysoký růst nominálních zisků z roku 2022 naváže v tomto roce pravděpodobně o poznání rychlejší růst mezd.

Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU

08.05.2023 Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.

Experti se neshodují, zda by ČNB měla sazbami bojovat proti vlivu deficitu

05.05.2023 Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl dnes ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.

Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby

04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.

Forex: ČNB - naroste počet jestřábů v bankovní radě?

03.05.2023 Kumulace pro-inflačních faktorů na české scéně v posledních týdnech nebyla vůbec malá. Za prvé, HDP za první kvartál překvapivě vzrostlo (o 0,1 % mezikvartálně) a zdá se, že mělké recesi s téměř “neviditelným” nárůstem nezaměstnanosti je konec. Za druhé, veřejné finance míří podle všech indicií kvůli prudkému nárůstu výdajů do výraznějšího schodku - ten podle posledních čísel překonal na konci dubna 200 mld. korun. Za třetí, mzdová dynamika podle dostupných čísel z průmyslu a stavebnictví i podle našich nowcastů na začátku roku viditelně zrychlila a růst se může blížit dvouciferným hodnotám.

Zhoršení ratingu Francie podtrhuje, jak moc se eurozóna od roku 2004 změnila. Tehdy Česko coby „čtyřkař“ mělo vstupovat mezi „jedničkáře“, dnes je z Česka „dvojkař“ a má vstupovat mezi „horší trojkaře“

30.04.2023 Páteční večerní zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch podtrhuje, jak výrazně se eurozóna ekonomicky proměnila od roku 2004, kdy Česko vstupovalo do EU a zavazovalo se tak v budoucnu přijmout euro.

Další úder Macronovi, rating Francie padá, a to poprvé v historii na úroveň Česka. Už jen pět z dvaceti zemí eurozóny má lepší rating než Česko

29.04.2023 Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“.

Rozjela se soutěž, kdo si více kopne do vlády. Zatím vede Kalouskovo strašení bankrotem

26.04.2023 V čím horším stavu jsou veřejné finance, tím chmurnější jsou výhledy. V neděli se v televizi bývalí ministři shodli na tom, že deficit státního rozpočtu skončí letos ještě hůře, než si vláda naplánovala. Musím s nimi bohužel souhlasit. Nedivil bych se, kdyby se deficit státního rozpočtu nakonec blížil ke 400 mld. Kč místo předpovídaných 295 mld. Kč. Ukazuje se, že takto špatně sestavený rozpočet jsme ještě nikdy neměli. Ministr v rozpočtu zapomněl na kdeco od valorizací penzí až na menší výběr nových daní.

Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně, za rok ji stihla zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004

21.04.2023 Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.

Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, ministerstvo financí by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší

13.04.2023 Inflace v Česku je přes svůj určitý pokles stále nebetyčná. V březnu vykázala úroveň patnácti procent v meziročním vyjádření, takže předčila prognózu České národní banky. Ministerstvo financí by proto mělo zase rychle zapomenout na zvýšení DPH. Tento týden vypustilo do éteru veřejné diskuse pokusný balonek – právě ke zvýšení DPH. Ale potázalo se se zlou. Zrušení nejnižší sazby DPH doprovázené kosmetickou redukcí nižší sazby a "škatulaty" s položkami totiž v souhrnu opravdu představuje zvýšení daně.

Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace

07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.

Politici nechtějí slyšet, že musíme omezit dotace a vrátit se k privatizacím

04.04.2023 Ačkoli si to mnoho lidí nechce přiznat, včera zveřejněná zpráva ukazuje, že jsou veřejné finance v rozkladu. Deficit státní pokladny ve výši 166 mld. Kč během pouhých tří měsíců je alarmující. Mnozí se předhánějí s návrhy, ve kterých skoro vždy to skončí nějakým zvýšením daní. Já osobně jsem odpůrce vyšších daní, protože odrazují od aktivity, jež je přitom cestou k růstu. Bez růstu nás Asie ekonomicky ušlape. Osobně jsem proto zastánce nižších vládních výdajů.

Čeští poslanci jsou vzhledem k průměrné mzdě placeni lépe než třeba poslanci němečtí nebo rakouští. To však není hlavní důvod, proč by si měli platy zmrazit

03.04.2023 Platy českých politiků se nezdají být podhodnocené ve vztahu k situaci v dalších zemích EU. Například průměrná mzda v Německu je čistě nominálně zhruba 2,7krát vyšší než v Česku. Pokud by tomu měl odpovídat i základní plat řadového poslance – pokud by tedy český poslanec měl mít 2,7krát nižší plat než v základu jeho německý kolega –, musel by český poslanec brát přibližně 90 tisíc korun. Místo toho má přes 102 tisíc. Vzhledem k výši průměrné mzdy v dané zemi tedy čeští poslanci berou více než jejich němečtí kolegové.

Kraje a obce hospodařily loni s velkým přebytkem, metropole Praha s druhým největším v historii. Ale i proto, že Praha málo investuje, na což upozorňují i ratingové agentury

02.04.2023 Kraje a obce České republiky loni hospodařily s třetím největším přebytkem v historii, a to 32,8 miliardy korun. Takřka polovinu z tohoto přebytku má však na svědomí metropole Praha, která za rok 2022 skončila „v plusu“ 15,5 miliardy korun. Údaje ministerstva financí včera zveřejnila Česká televize.

$C:\fakepath\cnb 1110.jpg$

Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky

15.03.2023 Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled je ale negativní

04.03.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje více věcí, například nedostatečnou konsolidaci veřejných rozpočtů, vyplývá z páteční tiskové zprávy.

Sněmovna schválila výrazně seškrtanou mimořádnou valorizaci. Průměrně vydělávající důchodce tak jen letos přijde na penzích o 7100 korun, stát tím ušetří 20 miliard

04.03.2023 Důchodci se podle všeho v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda v únoru nepřišla s novým ad hoc způsobem jejího výpočtu, který dnes posvětila také poslanecká sněmovna, po několika dnech razantních opozičních obstrukcí.

Ratingová agentura Fitch varuje, že Fialova vláda na mimořádné dani od bank nevybere zdaleka tolik, kolik chtěla. Nicméně rating Česku ponechává, stejně jako negativní výhled

04.03.2023 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku.

Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu. Varovně tak navazuje na loňsky historicky rekordní růst zadlužení, odpovídající tomu z let 1993 až 2002

01.03.2023 Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních dvou měsících roku v takto hlubokém deficitu.

Nečekejte, prodávejte teď akcie ČEZ, radí americká i polská banka

21.02.2023 Akciím energetické společnosti ČEZ se daří. V minulém týdnu se jejich cena na pražské burze vrátila zpět nad psychologickou hranici 1000 korun. Ve středu se prodávaly až za bezmála 1070 korun, tedy nejdráže od loňského srpna. V pátek se ovšem propadly zpět mírně pod hranici 1000 korun, kde jsou i nyní, poté, co se klíčový menšinový akcionář podniku, uhlobaron Pavel Tykač, nechal slyšet, že česká vláda zřejmě ČEZ nepostátní. Tykač si míní, že se ve Fialově vlády nakonec zřejmě nenajde nikdo, kdy by byl ochoten zaplatit reálnou cenu za zhruba 30procentní zbývající podíl.

Pokles cen plynu po 50 eur za megawatthodinu potvrzuje výrazně příznivější průběh energetické krize EU. Ratingový výhled metropole Prahy i celého Česka by se díky tomu dokonce mohl zlepšit

17.02.2023 Hospodaření hlavního města Prahy si u světově významných ratingových agentur stojí dobře. Například u agentury Moody’s má nyní Praha rating Aa3. To znamená čtvrtou nejlepší „známku“ na stupnici od jedné do dvaceti. Praha má stejný rating jako celá Česká republika. Stejně jako Česku i jeho metropoli Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“.

Vláda výrazně seškrtala mimořádnou valorizaci. Průměrně vydělávající důchodce tak jen letos přijde na penzích o 7100 korun, stát tím ušetří 20 miliard

15.02.2023 Důchodci se v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda dnes nepředstavila nový způsob jejího výpočtu.

Červnová mimořádná valorizace penzí bude nečekaně masivní, průměrný důchod vyskočí o skoro 1800 korun, citelně nadinflačně. Ministerstvo i proto urgentně hledá způsob, jak valorizace ponížit

15.02.2023 Důchodci se v červnu dočkají znatelně větší valorizace, než vláda předpokládala. I proto už usilovně pracuje na tom, jak valorizace ponížit.

$C:\fakepath\moodys rating 1710.jpg$

Agentura Moody's snížila rating Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma na Ca

12.02.2023 Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma na Ca. Výhled ratingu změnila na stabilní z negativního, což znamená, že neplánuje v nejbližších měsících rating země měnit. Vyplývá to z prohlášení agentury. Důvodem zhoršení ratingu jsou dopady války s Ruskem, které budou pravděpodobně představovat dlouhodobé problémy pro ukrajinskou ekonomiku a veřejné finance.

$C:\fakepath\ceska koruna-4.jpeg$

ČNB: Bankám loni předběžně stoupl zisk o 35 miliard na 104,1 mld. Kč

03.02.2023 Tuzemské banky v roce 2022 vytvořily podle předběžných výsledků čistý zisk 104,1 miliardy Kč, což je proti předloňskému roku nárůst o 35,1 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Data za loňský prosinec se budou revidovat. Revidovaná data budou zveřejněna na konci února. Jde o data sbíraná pro účely měnové a finanční statistiky, řekla ČTK Denisa Všetíčková z tiskového oddělení ČNB.

České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky

03.02.2023 Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 104,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.

Ranní okénko - Jestřábí vyznění se Fedu nepovedlo, trh mu dále nevěří

02.02.2023 Dnešek bude pokračovat v režii centrálních bank, sérii ale odstartoval již včera ve večerních hodinách Fed. Americká centrální banka podle očekávání zvýšila sazby o 25bb a nastínila, že o poslední hike se ještě nejedná. Předseda Fedu J. Powell pak nezapomněl na tiskové konferenci připomenout, že aktuální očekávání trhu (pouze březnový hike – stabilita – snižování v letošním roce) se mu nezdá reálné a sazby mohou růst výše a zůstat na restriktivních úrovních po delší dobu. Připomněl napjatý trh práce i stále vysokou inflaci ve službách.

Státní rozpočet započal rok deficitem

01.02.2023 Pro rok 2023 počítá vláda opět s deficitním rozpočtem, kdy za celý letošní rok by saldo mělo dosáhnout 295 mld. Kč. Podle dat za leden hospodařil v prvním letošním měsíci stát s deficitem ve výši 6,8 mld. Kč. Ve srovnání s loňským rokem se jedná o horší výsledek, tehdy se ale veřejné finance nacházely v rozpočtovém provizoriu, které omezovalo výdaje státu na 1/12 vůči rozpočtu z předchozího roku. Proti roku 2021 je výsledek zlepšením, kdy v předminulém roce dosahoval deficit po prvním měsíci více jak 30 mld. Kč. Historicky bylo lednové hospodaření spíše otázkou kladných čísel a za posledních 15 let je to teprve potřetí, kdy je první výsledek v roce záporný.

Ekonomika Francie přežila, ale stávky mohou způsobit značné škody.

31.01.2023 Podle zveřejněných údajů se Francie na konci roku 2022 vyhnula propadu ekonomiky, čímž rozptýlila obavy, že eurozóna nadále sklouzává do recese, způsobené prudkým zvýšením úrokových sazeb v důsledku rychlého růstu cen. Účastníci trhu mezitím doufají, že se euro dokáže ubránit a udržet se nad 1,0840.

HDP ČR 4Q: 0,4 % Y/Y

31.01.2023 „Hrubý domácí produkt poklesl druhé čtvrtletí v řadě a v porovnání s loňským rokem roste naše ekonomika šnečím tempem. To je dáno především tím, že všichni v souvislosti s vyššími náklady začali naplno šetřit a odkládají spotřebu zbytných statků. K úsporám pomalu dochází i ve firmách. Můžeme tedy předpokládat, že pokud se inflace nezklidní ani v následujícím roce, bude rok 2023 opravdovým testem stability české ekonomiky. Předpokládám, že pomalu začne růst nezaměstnanost a dále bude také velký tlak na veřejné finance. Prioritou by tak pro ČNB i pro vládu měl být boj s inflací, kterou můžeme porazit vyššími sazbami a úsporami v rozpočtu. To ale v tuto chvíli není v plánu ani jedné z institucí.“

Zvolení Pavla prezidentem otevírá Fialově vládě „okno příležitosti“ k uskutečnění politicky nepopulárních reforem. A to za účelem ozdravení veřejných financí

29.01.2023 Česko je jediná země EU, které v uplynulém roce narostlo veřejné zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. To se snad nikdy v historii nestalo. Po včerejším zvolení Petra Pavla prezidentem se Fialově vládě otevírá časové okno příležitosti k provedení politicky nepopulárních, bolestivých kroků k ozdravení veřejných financí. Následující měsíce ji v tomto ohledu plně otestují.

$C:\fakepath\cesko-inflace.jpg$

Premiér Fiala se dnes setkal s Michlem, jednali o snaze snížit inflaci

26.01.2023 Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes setkal s guvernérem České národní banky (ČNB) Alešem Michlem. Jednali o společné snaze snížit inflaci, uvedli oba na twitteru. Tempo růstu cen loni dosáhlo 15,1 procenta, inflace tak byla druhá nejvyšší od roku 1993. V letošním roce se očekává postupné snížení inflace, podle dnes zveřejněné prognózy ministerstva financí by měla celoročně činit 10,4 procenta.

MMF radí Česku: zvyšte sazby a daně

24.01.2023 Mezinárodní měnový fond (MMF) na konci minulého týdne publikoval své pravidelné hodnocení tuzemské ekonomiky. Doporučení je znovu celá řada a jak jsme již v případě Fondu zvyklí, důraz je kladen na strukturální politiky – nejen ve vztahu k trhu práce (v našem případě již tradičně), ale v čím dál větší míře také digitální a zelené tranzici. Z pohledu bezprostředního makroekonomického vývoje jsou však nejdůležitější doporučení směřována k ČNB – zvýšit sazby, resp. k vládě – zvýšit daně.

Rusko letos bude přicházet o 200 miliard korun měsíčně jen kvůli zastropování cen ropy a ropných produktů v režii Západu. Už v prosinci přitom Kreml měl historicky nejhlubší rozpočtový schodek

11.01.2023 Rusko bude letos kvůli embargu EU a zastopování cen ropy a ropných produktů přicházet v přepočtu o zhruba 200 miliard korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší.

Francie chce zvýšit věk odchodu do důchodu na 64 let

11.01.2023 Emmanuel Macron představil plán na postupné zvyšování minimálního věku odchodu do důchodu ve Francii do roku 2030 z 62 na 64 let, což silně pobouřilo odbory. Na protest proti reformě okamžitě vyzvali ke stávkám.

Inflace ČR 12/2022 – 15,8 % Y/Y

11.01.2023 „Prožili jsme si rok, kdy se zdražovalo tak výrazně jako naposledy v devadesátých letech. Ještě první pololetí roku 2023 bude pro domácnosti z hlediska inflace těžké. Pak nás ale nečeká nic výrazně lepšího. Zdražování cen sice zhruba ve druhém čtvrtletí roku poleví, ale hospodářství bude trpět slabou výkonností, protože budou všichni šetřit a zvykat si na nový standard cen. Inflace sice v druhé půlce roku klesne pod deset procent, ale to bude vykoupeno hospodářskou recesí a zvýšenou nezaměstnaností. Tato kombinace pak bude vytvářet mimořádný tlak na veřejné finance, což skutečně prověří současnou vládu.“

$C:\fakepath\rusky rubl.jpg$

Rusko loni kvůli nákladům na válku hospodařilo s rozpočtovým deficitem

10.01.2023 Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu Kč), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Deloitte: ČR čeká kvůli energetické krizi recese, HDP klesne o 1,1 procenta

05.01.2023 Českou ekonomiku čeká letos recese způsobená energetickou krizí a inflací, hrubý domácí produkt klesne o 1,1 procenta. Uvádí to studie společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. Podle studie letos znovu klesnou reálné mzdy, nezaměstnanost by ale měla zůstat na současné úrovni. Hospodářský pokles také ohrožuje dodržení schodku státního rozpočtu plánovaného na 295 miliard korun. Deloitte přitom upozorňuje, že už nyní je státní hospodaření mimo udržitelný kurz.

Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu

04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.

Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu

03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.

Premiér slibuje zlevňování, to však letos určitě nenastane, naopak. Jeho novoroční projev je i tak celkově poměrně realistický, byť s několika rozpory

02.01.2023 Novoroční projev premiéra Petra Fialy se v oblasti ekonomických témat nesl v poměrně realistickém duchu, byť pozornému uchu neunikly určité rozpory a nepřesnosti.

$C:\fakepath\Michl3.jpg$

Česko podle guvernéra ČNB Michla letos čeká rok podstatného snížení inflace

01.01.2023 Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Třicet let po rozpadu federace jsou nůžky mezi ratingem Česka a Slovenska rozevřeny nebývale – ve prospěch Česka. Slovensko přitom mívalo navrch

30.12.2022 Třicet let po rozpadu česko-slovenské federace se nebývale rozevírají nůžky v ratingovém hodnocení Česka a Slovenska – ve prospěch Česka. Alespoň tedy pokud vezmeme v potaz ratingové hodnocení dluhových závazků obou zemí z pohledu tří globálně nejvýznamnějších ratingových agentur, tedy Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2022

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Vláda bude po jmenování Procházky do ČNB vybírat koordinátora ekonomické rady

18.12.2022 Nového koordinátora bude hledat Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jana Procházku ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman členem bankovní rady České národní banky (ČNB). Procházka je také šéfem Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), kde má vedle podpory a diverzifikace českého exportu na starosti mimo jiné zastupování ČR v mezinárodních institucích. Procházka začne v ČNB působit od února. Do té doby vláda samozřejmě vybere nového koordinátora, řekl ČTK mluvčí kabinetu Václav Smolka.

Fialův kabinet v prvním roce vlády uspěl na mezinárodní scéně, zklamal naopak příliš plošnou pomocí, která dále zatíží veřejné rozpočty a potřebné podpoří méně, než mohla

18.12.2022 Kabinet Petra Fiala v prvním roce své vlády čelil nečekaně složitým okolnostem, které však alespoň z ekonomického hlediska nelze srovnávat s těmi z covidového roku 2020. Tehdy se ekonomika hluboce propadla, nejvíce v historii ČR, zatímco letos poroste. Proto i přes složité okolnosti kabinet měl a mohl naplňovat více slibů ze svého programového prohlášení.

Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?

14.12.2022 Vláda dnes projedná zavedení zastropování cen energií pro velké podniky. Na ně se zatím zastropování cen nevztahuje, platí totiž nyní jen pro domácnosti, malé a střední podniky a organizace financované z veřejných rozpočtů, jakou jsou třeba městské dopravní podniky. Kabinet však s největší pravděpodobností rozhodne od příštího roku zastropovat právě též ceny energií velkým podnikům. A to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro ostatní, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.

$C:\fakepath\Francie2.jpg$

S&P kvůli pomoci v energetice zhoršila výhled ratingu Francie

04.12.2022 Agentura S&P Global Ratings zhoršila výhled úvěrového hodnocení Francie ze stabilního na negativní, což znamená, že by v příštích měsících mohla rating země zhoršit. Důvodem je zpomalující ekonomika země a vládní opatření na ochranu domácnostní a podniků před vyššími cenami energie, která zatěžují veřejné finance.

Jak v Polsku hořce poznávají, že si za stovky miliard inflaci pouze odsunuli v čase

13.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH ze základních potravin, ale třeba také hnojiv až nulu. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin či pohonných hmot. Vyhledávaný je v Polsku také třeba nákup cigaret, jelikož krabička tam vyjde o několik desetikorun levněji než v Česku.

Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci

04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).

S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“

02.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.

Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

$C:\fakepath\trader-27102022-24-zm.png$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

27.10.2022 1) Evropská centrální banka (ECB) zvyšuje základní úrokovou sazbu o 75 bps na 2,00 procenta.

$C:\fakepath\Rusko-sankce.png$

Analytici: Sankce zatím ekonomiku Ruska nedrtí, její vyhlídky ale nejsou světlé

27.10.2022 Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.

I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“

26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.

Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí

23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.

Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády

21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Jak dlouho bude držet BoE napětí pod pokličkou?

12.10.2022 Trhy opět zmítá nervozita spojená s výrazným napětím na britském trhu s dluhopisy. I proto musela Bank of England během včerejší seance na trhu intenzivně intervenovat. Výrazně expanzivní rozpočet předložený britskou premiérkou Liz Trussovou po tlaku vlastních poslanců sice prošel určitými změnami, zatím však jen kosmetickými (ústup od plánu zrušit daňové pásmo pro nejvyšší příjmové skupiny). Celkově tak trhy stále nevěří, že by daňové škrty dokázaly ”samy od sebe” zaplatit, zvlášť když je doprovází masivní plošné kompenzace drahých energií ze státní kasy.

Rozbřesk: Britské penzijní dny mají podle guvernéra Bank of England čas do pátku

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.

Britská krize dopadá na GBP a FTSE

29.09.2022 Spojené království vstupuje do existenční krize, kterou naposledy zaznamenalo, když země hlasovala pro vystoupení z Evropské unie. Tato krize podle Bank of America způsobila pokles libry k paritě s dolarem.

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

$C:\fakepath\francie.jpg$

Francie představila rozpočet na rok 2023, energie zdraží maximálně o 15 procent

26.09.2022 Francie dnes představila rozpočet na příští rok, v němž ministerstvo financí vyčlenilo 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), aby omezilo růst cen plynu a elektřiny na 15 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Očekává se, že zvláštní odvody energetických společností sníží čisté náklady vlády na toto opatření na 12 miliard eur (296 miliard Kč). Největší prioritou je boj s inflací, řekl při prezentaci ministr financí Bruno Le Maire.

Vláda dále navýší životní minimum a i přídavky na děti. Tím ale zakletý kruh inflace nepřetne

23.09.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.

Rozbřesk: O veřejných financích a znepokojivých trendech

20.09.2022 Tuzemské veřejné finance se od propuknutí pandemie propadly do významné nerovnováhy, kterou dále prohlubují negativní dopady energetické krize. Přestože současná vláda nastupovala do úřadu s cílem konsolidovat veřejné rozpočty, ve svých střednědobých plánech počítá jen s velmi pozvolným ozdravným procesem. Největší problém představuje tzv. strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne, a který má v příštích letech setrvat okolo 3 % HDP (přibližně 200 mld. korun).

Rozbřesk: České veřejné finance pod tlakem

02.09.2022 Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

$C:\fakepath\zemni plyn.jpg$

Viceguvernérka ČNB: Ceny plynu je třeba zastropovat na celoevropské úrovni

29.08.2022 Zastropování cen plynu by mělo být na celoevropské úrovni. Ceny plynu se totiž odtrhly od ekonomické reality a jsou v současnosti hlavním zdrojem inflace. Ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Podle ní již nyní ceny plynu nejsou utvářeny tržními podmínkami a jsou spíše válečným nástrojem Ruska. Pro celoevropské řešení se v debatě vyslovila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV Helena Horská. Zastropování cen ale podle ní bohužel nepůjde bez společné dohody a výjimky v rámci EU. Ceny energií jsou přitom podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka hlavní hrozbou pro fungování českých podniků.

$C:\fakepath\ceska koruna-2.jpg$

ČNB zlepšila letošní odhad schodku veřejných financí na 4,9 procenta HDP

14.08.2022 Česká národní banka mírně zlepšila letošní odhad schodku veřejných financí, pro příští rok jej naopak zhoršila. Zatímco pro letošek očekává schodek na úrovni 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto na jaře publikovaných 5,2 procenta, pro příští rok nastavila 4,7 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu horší schodek. Vyplývá to z v pátek zveřejněné zprávy o měnové politice. Loni vykázaly veřejné finance schodek 5,9 procenta HDP.

Rozbřesk: Česká ekonomika? Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo..

12.08.2022 Česká republika byla dlouhou dobu učebnicovým příkladem ekonomiky s minimálními makroekonomickými nerovnováhami. Inflace oscilovala okolo dvouprocentního cíle a centrální bankéře trápily spíše příliš slabé cenové tlaky. Rovněž vnější bilance byla stabilizovaná díky solidnímu přebytku obchodní bilance, přičemž mírný deficit běžného účtu byl primárně způsoben odlivem dividend do zahraničí. Konečně i veřejný sektor jako celek hospodařil vyrovnaně nebo dokonce v lehkém přebytku, což umožnilo snižovat už tak relativně nízký dluh v poměru k HDP. Slovy oblíbené písně však platí: „nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo“.

Česká ekonomika v pasti dvojího deficitu

$C:\fakepath\ceska koruna 15112013.jpg$

Bankovní asociace zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek na 2,4 pct.

11.08.2022 Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku čeká přechod do mírné recese. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější

07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.

Fialově se vládě může závažně prodražit dluh. Ratingový výhled mu poprvé v historii ČR zhoršuje na „negativní“ agentura Moody’s, považovaná ze nejméně přísnou

07.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.

Agentura Moody’s zhoršuje výhled ratingu Česka, zdvihá „varovný prst“ Fialově vládě. Česku dle ní hrozí fatální energetická krize, jež by dále prohloubila zadlužení země

06.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.

Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády

01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.

Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi

01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.

Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší

31.07.2022 Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.

Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická

30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.

ECB ukončila éru záporných sazeb s novým TPI v zádech

22.07.2022 Konec jedné éry. I tak by se dalo označit včerejší rozhodnutí, kterým Evropská centrální banka po více než osmi letech opustila záporné úrokové sazby. Rada guvernérů se totiž rozhodla – navzdory očekávání trhu a své vlastní komunikaci – zahájit cyklus normalizace úrokových sazeb jejich razantnějším zvýšením o půl procentního bodu, díky čemuž se depozitní sazba dostala na 0 %.

Předchozí klíčová slova

Veřejná nabídka akcií

Veřejná nabídka akcií (IPO)

Veřejná nálada

Veřejně dostupné kurzy

Veřejné emise akcií

Následující klíčová slova

Veřejné finance ČR

Veřejně financované médium

Veřejné fondy

Veřejné investice

Veřejné kurzy

Veřejně nedostupné informace

Veřejně obchodovaná firma

Veřejně obchodovaná společnost

Veřejně obchodované ETF

Veřejně obchodované fondy

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?

Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.

Forex pro začátečníky

Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.

1. část - Co to vlastně forex je?

FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.

VIP zóna - Trading Asistent

Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.

Forex brokeři - jak správně vybrat

V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.

Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém

Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?

Forex volatilita

Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.

Forex zůstává největším trhem na světě

V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články: