reklama

reklama

Veřejné finance

Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?

14.12.2022 Vláda dnes projedná zavedení zastropování cen energií pro velké podniky. Na ně se zatím zastropování cen nevztahuje, platí totiž nyní jen pro domácnosti, malé a střední podniky a organizace financované z veřejných rozpočtů, jakou jsou třeba městské dopravní podniky. Kabinet však s největší pravděpodobností rozhodne od příštího roku zastropovat právě též ceny energií velkým podnikům. A to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro ostatní, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.

$C:\fakepath\Francie2.jpg$

S&P kvůli pomoci v energetice zhoršila výhled ratingu Francie

04.12.2022 Agentura S&P Global Ratings zhoršila výhled úvěrového hodnocení Francie ze stabilního na negativní, což znamená, že by v příštích měsících mohla rating země zhoršit. Důvodem je zpomalující ekonomika země a vládní opatření na ochranu domácnostní a podniků před vyššími cenami energie, která zatěžují veřejné finance.

Jak v Polsku hořce poznávají, že si za stovky miliard inflaci pouze odsunuli v čase

13.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH ze základních potravin, ale třeba také hnojiv až nulu. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin či pohonných hmot. Vyhledávaný je v Polsku také třeba nákup cigaret, jelikož krabička tam vyjde o několik desetikorun levněji než v Česku.

Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci

04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).

S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“

02.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.

Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

$C:\fakepath\trader-27102022-24-zm.png$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

27.10.2022 1) Evropská centrální banka (ECB) zvyšuje základní úrokovou sazbu o 75 bps na 2,00 procenta.

$C:\fakepath\Rusko-sankce.png$

Analytici: Sankce zatím ekonomiku Ruska nedrtí, její vyhlídky ale nejsou světlé

27.10.2022 Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.

I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“

26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.

Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí

23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.

Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády

21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Jak dlouho bude držet BoE napětí pod pokličkou?

12.10.2022 Trhy opět zmítá nervozita spojená s výrazným napětím na britském trhu s dluhopisy. I proto musela Bank of England během včerejší seance na trhu intenzivně intervenovat. Výrazně expanzivní rozpočet předložený britskou premiérkou Liz Trussovou po tlaku vlastních poslanců sice prošel určitými změnami, zatím však jen kosmetickými (ústup od plánu zrušit daňové pásmo pro nejvyšší příjmové skupiny). Celkově tak trhy stále nevěří, že by daňové škrty dokázaly ”samy od sebe” zaplatit, zvlášť když je doprovází masivní plošné kompenzace drahých energií ze státní kasy.

Rozbřesk: Britské penzijní dny mají podle guvernéra Bank of England čas do pátku

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.

Britská krize dopadá na GBP a FTSE

29.09.2022 Spojené království vstupuje do existenční krize, kterou naposledy zaznamenalo, když země hlasovala pro vystoupení z Evropské unie. Tato krize podle Bank of America způsobila pokles libry k paritě s dolarem.

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

$C:\fakepath\francie.jpg$

Francie představila rozpočet na rok 2023, energie zdraží maximálně o 15 procent

26.09.2022 Francie dnes představila rozpočet na příští rok, v němž ministerstvo financí vyčlenilo 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), aby omezilo růst cen plynu a elektřiny na 15 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Očekává se, že zvláštní odvody energetických společností sníží čisté náklady vlády na toto opatření na 12 miliard eur (296 miliard Kč). Největší prioritou je boj s inflací, řekl při prezentaci ministr financí Bruno Le Maire.

Vláda dále navýší životní minimum a i přídavky na děti. Tím ale zakletý kruh inflace nepřetne

23.09.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.

Rozbřesk: O veřejných financích a znepokojivých trendech

20.09.2022 Tuzemské veřejné finance se od propuknutí pandemie propadly do významné nerovnováhy, kterou dále prohlubují negativní dopady energetické krize. Přestože současná vláda nastupovala do úřadu s cílem konsolidovat veřejné rozpočty, ve svých střednědobých plánech počítá jen s velmi pozvolným ozdravným procesem. Největší problém představuje tzv. strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne, a který má v příštích letech setrvat okolo 3 % HDP (přibližně 200 mld. korun).

Rozbřesk: České veřejné finance pod tlakem

02.09.2022 Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

$C:\fakepath\zemni plyn.jpg$

Viceguvernérka ČNB: Ceny plynu je třeba zastropovat na celoevropské úrovni

29.08.2022 Zastropování cen plynu by mělo být na celoevropské úrovni. Ceny plynu se totiž odtrhly od ekonomické reality a jsou v současnosti hlavním zdrojem inflace. Ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Podle ní již nyní ceny plynu nejsou utvářeny tržními podmínkami a jsou spíše válečným nástrojem Ruska. Pro celoevropské řešení se v debatě vyslovila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV Helena Horská. Zastropování cen ale podle ní bohužel nepůjde bez společné dohody a výjimky v rámci EU. Ceny energií jsou přitom podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka hlavní hrozbou pro fungování českých podniků.

$C:\fakepath\ceska koruna-2.jpg$

ČNB zlepšila letošní odhad schodku veřejných financí na 4,9 procenta HDP

14.08.2022 Česká národní banka mírně zlepšila letošní odhad schodku veřejných financí, pro příští rok jej naopak zhoršila. Zatímco pro letošek očekává schodek na úrovni 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto na jaře publikovaných 5,2 procenta, pro příští rok nastavila 4,7 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu horší schodek. Vyplývá to z v pátek zveřejněné zprávy o měnové politice. Loni vykázaly veřejné finance schodek 5,9 procenta HDP.

Rozbřesk: Česká ekonomika? Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo..

12.08.2022 Česká republika byla dlouhou dobu učebnicovým příkladem ekonomiky s minimálními makroekonomickými nerovnováhami. Inflace oscilovala okolo dvouprocentního cíle a centrální bankéře trápily spíše příliš slabé cenové tlaky. Rovněž vnější bilance byla stabilizovaná díky solidnímu přebytku obchodní bilance, přičemž mírný deficit běžného účtu byl primárně způsoben odlivem dividend do zahraničí. Konečně i veřejný sektor jako celek hospodařil vyrovnaně nebo dokonce v lehkém přebytku, což umožnilo snižovat už tak relativně nízký dluh v poměru k HDP. Slovy oblíbené písně však platí: „nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo“.

Česká ekonomika v pasti dvojího deficitu

$C:\fakepath\ceska koruna 15112013.jpg$

Bankovní asociace zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek na 2,4 pct.

11.08.2022 Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku čeká přechod do mírné recese. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější

07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.

Fialově se vládě může závažně prodražit dluh. Ratingový výhled mu poprvé v historii ČR zhoršuje na „negativní“ agentura Moody’s, považovaná ze nejméně přísnou

07.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.

Agentura Moody’s zhoršuje výhled ratingu Česka, zdvihá „varovný prst“ Fialově vládě. Česku dle ní hrozí fatální energetická krize, jež by dále prohloubila zadlužení země

06.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.

Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády

01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.

Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi

01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.

Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší

31.07.2022 Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.

Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická

30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.

ECB ukončila éru záporných sazeb s novým TPI v zádech

22.07.2022 Konec jedné éry. I tak by se dalo označit včerejší rozhodnutí, kterým Evropská centrální banka po více než osmi letech opustila záporné úrokové sazby. Rada guvernérů se totiž rozhodla – navzdory očekávání trhu a své vlastní komunikaci – zahájit cyklus normalizace úrokových sazeb jejich razantnějším zvýšením o půl procentního bodu, díky čemuž se depozitní sazba dostala na 0 %.

Rozbřesk: ECB ukončila éru záporných sazeb s novým TPI v zádech

$C:\fakepath\Ukrajina.png$

Ukrajina chce kvůli válce dvouletý odklad splátek dluhu

20.07.2022 Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou dnes zveřejnila ukrajinská vláda. Návrh na odklad splátek bude podle mnoha věřitelů pravděpodobně přijat, uvedla agentura Reuters.

Veřejné finance v rozvratu nejsou, shodují se profesoři Švejnar a Hindls. Za inflaci může hlavně ČNB, protože až moc zvedá úroky, dodává Švejnar

24.06.2022 Veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, shodují se profesoři Jan Švejnar a Richard Hindls. Oba diskutovali v televizním pořadu, v němž mimo jiné zhodnotili mimořádný projev premiéra Petra Fialy k národu. Švejnar jej hodnotí pozitivně, byl to podle něj projev státnický.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Inflace stoupla v květnu na 16 pct. a ještě poroste, je devátá nejvyšší v Evropě

10.06.2022 Meziroční inflace v květnu stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Z analýzy společnosti Portu vyplývá, že inflace v ČR je devátá nejvyšší v Evropě a 26. nejvyšší ve světě. Podle Hospodářské komory bude mít vysoká inflace za následek, že více podniků letos utlumí své investice. Podle analytiků budou ceny dále růst a inflace bude kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent. Podle některých ekonomů se tak zvyšuje pravděpodobnost, že se ekonomika dostane do recese.

$C:\fakepath\Ukrajina.png$

Ukrajinská vláda usiluje o dohodu s MMF o novém úvěrovém programu

10.06.2022 Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit

07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.

Moody's: Česku zhoršení ratingu bezprostředně nehrozí. Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu, důvodem je zejména poměrně nízké celkové zadlužení země

03.06.2022 Dobrou zprávu nese ratingová agentura Fialově vládě: buďte v klidu, rating vám teď nezhoršíme. Česko si prý dokonce může dovolit osekávat dluh pomaleji než okolní země. Potvrzuje se tak, že veřejné finance ČR nejsou v rozvratu, jak se loni mylně tvrdilo v rámci předvolebního boje.

$C:\fakepath\Ukrajina.png$

Agentura S&P snížila rating Ukrajiny hlouběji do neinvestičního pásma

29.05.2022 Agentura S&P Global Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň na CCC+, což značí značná rizika nesplácení. Důvodem je vojenský konflikt, který se protáhl více, než se původně předpokládalo. Výhled ratingu je negativní. To znamená, že se v nejbližších měsících může dále zhoršit.

Rozbřesk: Dilema ECB a co řiká nový guvernér ČNB Michl o koruně

26.05.2022 Poslední týdny to vypadá jako by se ECB rozhoupala a konečně začala řešit to, že inflace je permanentně nad cílem a euro na velmi slabých hodnotách, které ji nedovolí ztlumit. Přechod do restriktivnějšího módu měnové politiky v eurozóně však nebude vůbec triviální.

Forex - Michl: koruna posílí při pomalejším zadlužování

26.05.2022 Nový guvernér Aleš Michl v rozhovoru pro týdeník Ekonom mluvil o tom, že pro silnou korunu potřebujeme vyrovnané veřejné finance. Opakovaně odmítá další růst sazeb s poukazem na to, že míč je teď na straně vlády, která musí tlačit na vyrovnávání veřejných financí. Apriorní odmítání dalšího růstu sazeb (se zdůvodněním, že poptávková inflace nehrozí), se pravděpodobně trhům nebude líbit.

Nálada Čechů ohledně ekonomiky padá nejníže za deset let. Drtí je strach z inflace a pasivita Fialovy vlády, které tak zvoní „alarm“

24.05.2022 Nálada lidí v České republice padá, co se ekonomické situace týče, nejníže za posledních deset let. Podle dnes zveřejněných závěrů pravidelného, každoměsíčního šetření Českého statistického úřadu se totiž důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku propadla nejníže od května 2012. A to ji další, zřejmě i citelný pád ještě čeká. Češi už totiž pociťují neblahé dopady růstu cen na svoji finanční situaci. Zároveň se den po dni stupňuje jejich rozhořčení, že vláda s kritickou situací nic moc nedělá. Pro kabinet premiéra Petra Fialy jsou tedy dnešní čísla opravdu „alarmem“.

Na stát letos budeme pracovat méně než loni. Na stát Češi rekordně pracovali během pandemie

17.05.2022 Letos budou Češi na stát pracovat kratší dobu než loni. Podle Liberálního institutu odevzdáme státu vše, co si prací vyděláme od 1. ledna do 17. června. Dle společnosti Deloitte, která používá jinou metodiku výpočtu, odevzdáme státu vše, co vyděláme za období od 1. ledna do 18. června.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Česku hrozí zhoršení ratingu, agentura Fitch mu zhoršila výhled hodnocení

08.05.2022 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur.

Ratingová agentura Fitch dává „poslední varování“ Fialově vládě, zhoršuje ratingový výhled České republiky. Česku tak poprvé od roku 1998 vážně hrozí zhoršení ratingu a citelné prodražení dluhu

08.05.2022 České republice poprvé od listopadu roku 1998 vážně hrozí zhoršení ratingu od některé ze tří světově významných agentur. Agentura Fitch v pátek pozdě večer středoevropského času vydala své nejnovější hodnocení dlouhodobého cizoměnového dluhu ČR. Potvrdila sice dosavadní rating, na stupni AA-, zároveň ale zdvihla varovný prst, když výhled zhoršila ze stabilního na negativní. To znamená citelné zvýšení rizika zhoršení ratingu. Jde o jakési poslední varování přes zhoršením ratingu.

Agentura Fitch zhoršuje ratingový výhled České republiky. Česku tak poprvé od roku 1998 vážně hrozí zhoršení ratingu

07.05.2022 České republice poprvé od listopadu roku 1998 vážně hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří světově významných agentur. Agentura Fitch v pátek pozdě večer středoevropského času vydala své nejnovější hodnocení dlouhodobého cizoměnového dluhu ČR. Potvrdila sice dosavadní rating, na stupni AA-, zároveň ale zdvihla varovný prst, když výhled zhoršila ze stabilního na negativní. To znamená citelné zvýšení rizika zhoršení ratingu.

Schodek státního rozpočtu už letos překonal 100 miliard korun. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s české veřejné finance ukrajinskou válku zvládnou

02.05.2022 Za první čtyři měsíce letošního roku hospodařila vláda se schodkem mírně přesahujícím 100 miliard korun. Jedná se o jedno z nejhorších dubnových plnění historie novodobé České republiky, přesto je po katastrofálním loňském roce patrné citelné meziroční snížení schodku, o více než 90 miliard korun. Na relativním zlepšení hospodaření státního rozpočtu má největší podíl popandemické nastartování ekonomiky. Loňské první čtyři měsíce roku vážně poznamenaly covidové uzavírky ekonomiky, které snížily daňové inkaso vlády, zatímco si vynutily dodatečné výdaje, například na programy podpory zaměstnanosti.

Ratingová agentura Standard & Poor’s potvrzuje Česku rating, dobrá zpráva pro Fialu i Babiše. Nízké zadlužení prý zemi pomůže překonat dopady ukrajinské války

01.05.2022 Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, Standard & Poor’s, potvrzuje České republice dosavadní rating a také výhled do nadcházející doby. Dlouhodobý korunový dluh Česka je tak nadále hodnocený na stupni AA, cizoměnový dluh pak na stupni AA-. Výhled je nadále stabilní.

Ministr zemědělství Nekula, stejně jako celá vláda, zatím podceňuje inflační náraz, jenž Česko čeká. Zdražování nelze cele nebo převážně svalovat jen na momentální paniku

27.03.2022 Vláda zatím podhodnocuje razanci inflační vlny, která se do Česka řítí. Nárůst cen pohonných hmot, cen v zemědělství nebo cen potravin se snaží z velké části svalovat na momentální paniku. Dnes tak nejnověji učinil ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který v České televizi uvedl, že rostoucí náklady v zemědělství a potravinářství a také zdražování zemědělských produktů z velké části odráží paniku na trhu, nikoli fundamentální, trvalejší důvody. Tento pohled je však zavádějící a do značné míry nebezpečný.

Britská libra roste díky dobrým zprávám ohledně rozpočtu Spojeného království

23.03.2022 Libra v úterý rostla uprostřed zpráv, že britská vláda loni ušetřila asi 26 miliard liber. Tento rozpočet bude s největší pravděpodobností použit ke zlepšení ekonomiky v letošním roce, zejména proto, že nyní prochází britské hospodářství těžkými časy.

Příspěvek na ubytování uprchlíků z Ukrajiny by stát měl vyjít maximálně na 2,5 miliardy korun. Vláda ale zřejmě bude muset nabídnout více než 3000 korun na hlavu

23.03.2022 Vláda dnes projedná příspěvek lidem v ČR na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Příspěvky by podle návrhu příslušného opatření měly být vypláceny zhruba od poloviny dubna, a to za období už od začátku března. Zatím má platit, že jejich vyplácení skončí ke konci června. Celkově by tedy pokrývalo období čtyř měsíců.

Šplháme z propasti. Češi, co nakupují v Polsku, už jakoby z ní byli venku

06.02.2022 Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.

Prognóza Mezinárodního měnového fondu

26.01.2022 Mezinárodní měnový fond snížil svou prognózu globálního růstu pro rok 2022 na 4,4 %, přičemž největší pokles zaznamenaly dvě největší světové ekonomiky – Spojené státy a Čína.

Kde může škrtat Stanjura

23.01.2022 Nová vláda je pod tlakem: musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.

Na podporu stavebka dal stát od roku 2000 zhruba 200 miliard korun, čímž přifoukl ceny nemovitostí. Nyní je dobrý čas podporu stavebka zrušit

16.01.2022 Závažnější než samotná výše veřejného dluhu ĆR je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU – coby šesté nejméně zadlužené země – zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.

Žádný cukr, jenom bič, toť „mission impossible“ Fialovy vlády. Aneb programové prohlášení bude zatraceně těžké naplnit, ovšem bylo by to chvályhodné

10.01.2022 Fialova vláda věru nezačíná v lehkém čase. Covid obnažuje, jak moc obtížné zejména mezinárodní podmínky jsou. Není přílišnou nadsázkou, přiblížit výchozí rámec, směrodatný pro novou českou vládu, takto. Evropská unie je vojensky závislá na USA, energeticky na Rusku a výrobně a materiálově na Číně a potažmo Asii. V ozeleňování ale chce EU všem těmto celkům „jít vzorem“.

Ranní glosa: Česko má rekordní schodek, je třeba více škrtat?

07.01.2022 Česko v uplynulém roce hospodařilo s historicky nejhorším schodkem veřejných financí - necelých 420 miliard korun (okolo 7 % HDP). I když veřejné finance zůstávají bezesporu problémem, který nová vláda bude muset řešit, přirovnání k “hořícímu lesu”, který potřebuje rychle “uhasit”, příliš nesedí.

Rozbřesk: Česko má rekordní schodek, je třeba více škrtat?

V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu, jak ví Zeman i Fiala. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám ČR

03.01.2022 Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství dobře pojmenoval dvě klíčové výzvy, jimž v ekonomické sféře bude nová vláda premiéra Petra Fialy v roce 2022 čelit. Ostatně sám Fiala je ve svém projevu novoročním vlastně potvrdil.

Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání

01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.

$C:\fakepath\euro2.jpg$

Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné

30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.

Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na zhruba 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy

28.12.2021 Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.

Prezident Zeman střízlivě vyzdvihl klíčové problémy české ekonomiky, tedy zelenou agendu EU a nedostatečně stabilizované veřejné finance

26.12.2021 Prezident republiky Miloš Zeman hodnotil ve svém dnešním vánočním poselství ekonomické záležitosti střízlivě. Vyzdvižení takzvaného zeleného údělu jako klíčového nebezpečí letošního roku se sice může zdát přepjaté, nicméně celá zelená agenda EU skutečně má značný potenciál dlouhodobě podvázat výkon české ekonomiky a nepříznivě poznamenávat životní úroveň obyvatel ČR.

Co by měl co nejdříve udělat nový ministr financí a co nová vláda

17.12.2021 Nový ministr financí to vážné nemá lehké. Na druhou stranu, nejbolestivější opatření se mají dělat hned po volbách a pandemie, resp. nutnost dostat veřejné finance z „pandemického módu“, může představovat záminku k nim. Desítky miliard lze určitě škrtat třeba v oblasti provozních dotací. Lze také alespoň částečně privatizovat podniky jako Česká pošta nebo České dráhy. A nyní, když se jako záminka nabízí nutnost popandemického ozdravování veřejných financí, lze škrtání dotací či privatizaci zdůvodnit právě tím. Tedy využít nevýhodu a udělat z ní výhodu.

Světově významná ratingová agentura Fitch potvrzuje Česku rating. Rizikem může být příliš nesourodá koalice Fialovy nastupující vlády, provizorium samo o sobě ne

12.12.2021 Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.

FED ve skluzu

24.11.2021 Americká centrální banka je „za křivkou“ a bude v příštím roce honit inflaci. Připravte se na růst amerických (a tudíž globálních) výnosů, silný dolar, výprask rozvíjejících se trhů a „technologických“ firem (a firem) bez zisku. Proč?

$C:\fakepath\ceskakoruna.jpg$

ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí

05.11.2021 Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,6 procenta. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V srpnu banka očekávala letos deficit 7,5 procenta, příští rok 5,3 procenta a v roce 2023 5,1 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 12. listopadu.

$C:\fakepath\francie.jpg$

Francouzský ministr financí se vyslovil proti snížení daní na paliva

18.10.2021 Francie by měla pomáhat domácnostem s nižšími příjmy čelit rostoucím cenám energie spíše poskytováním finančních příspěvků než snížením daní na paliva. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Europe 1 to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dodal, že snížení těchto daní by mimo jiné mohlo být vnímáno jako podpora fosilních paliv, na kterých se chce Francie stát méně závislá.

„Fialova drahota“ se blíží, nová pravicová vláda bude muset znovu dojednat Green Deal. Jinak si proti sobě poštve miliony důchodců a skoro milion frustrovaných, jejichž hlas u voleb propadl

10.10.2021 Nová vláda, kterou velmi pravděpodobně dříve či později sestaví koalice Spolu a Pirstan, má šanci provádět přiměřenou pravicovou politiku. K pohodlnému vládnutí totiž „koalice koalic“ nebude ve Sněmovně potřebovat čtyři pirátské poslance. Bez nich má stále většinu 104 křesel. Debakl Pirátů je navíc zřetelným vzkazem od voličů, že si nepřejí vládní zastoupení takzvané nové progresivní levice. Právě Piráti ji v ČR reprezentují nejvýrazněji.

Schodek státního rozpočtu se dále varovně prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně

01.10.2021 Měsíční tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v září nejvyšší od května, když celkový letošní schodek překročil úroveň 300 miliard korun. Státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun.

Německé volby: hrozbou pro investory je červeno-rudo-zelená koalice

17.09.2021 O vítězství v německých volbách bojuje vládnoucí CDU/CSU se sociálními demokraty SPD. Preference SPD rostou a poprvé po patnácti letech již dokonce předstihují CDU/CSU. Zatím za nejpravděpodobnější považujeme koalici CDU/CSU, SPD a FDP. Velkou šanci na účast ve vládě mají ale i Zelení. V každém případě účast FDP či CDU/CSU ve vládnoucí koalici by měla zajistit, že veřejné finance zůstanou pod kontrolou a směřování německé politiky se od té současné dramaticky neodchýlí. Rizikem pro investory je vznik levicové koalice SPD, Levice a Zelení. Pokud tato varianta nenastane, bude dopad německých voleb na finanční trhy minimální.

$C:\fakepath\rusky rubl.jpg$

Ruský rozpočet bude v letech 2022 a 2023 v přebytku, pak vykáže deficit

08.09.2021 Ruský rozpočet skončí v letech 2022 a 2023 v mírném přebytku, v roce 2024 ale vykáže deficit. Uvedl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Vláda podle něj plánuje v nejbližších letech zvýšit výdaje a sáhne i do fondu národního blahobytu. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov pak na finanční konferenci v Moskvě dnes uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zvýší nejméně o 4,2 procenta. Doposud ministerstvo počítalo s růstem o 3,8 procenta.

Schodek státního rozpočtu se dále prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně

01.09.2021 Tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v srpnu vyšší než v červnu a červenci. stále však citelně zaostalo za dubnovým či květnovým tempem. Nic to však nemění na tom, že tuzemský státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun. Z necelých 300 miliard korun srpnového schodku se tak prohloubí ještě o zhruba 110 miliard.

Prezident Zeman žádá úspornější rozpočet, bude hrozit provizorium. Jde o výstrahu i dalším stranám, než jsou ty vládní

29.08.2021 Prezident Miloš Zeman dal včera zřetelně najevo, že rozpočet na příští rok to u něj nebude mít tak snadné jako rozpočet na rok letošní. A to přesto, že navrhovaný schodek na rok 2022 je o 110 miliard korun nižší než deficit, s nímž rozpočet může počítat letos. Letos vláda může spadnout do minusu až 500 miliard korun, což se ale nestane. Finální deficit se bude pohybovat kolem 410 miliard korun.

$C:\fakepath\ceskakoruna.jpg$

Bankovní asociace zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky na 3,4 pct.

12.08.2021 Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci. V květnové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,3 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta.

Jak uzdravit veřejné finance v Česku?

04.08.2021 Mezinárodní instituce varují: bez ozdravení veřejných financí budeme mít do tří let nejhlubší deficit veřejných financí v EU

Schodek státního rozpočtu se dále prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně

02.08.2021 Tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo v červenci poměrně mírné, podobně jako předtím v červnu. Bylo tak citelně nižší než v jarních měsících. Nic to však nemění na tom, že tuzemský státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun. Z necelých 280 miliard korun červencového schodku se tak prohloubí ještě o necelých 150 miliard.

Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně

16.07.2021 Pololetní zpráva ministerstva financí o řízení státního dluhu ČR potvrzuje, že tuzemské veřejné finance se potenciálně mohou poměrně snadno vrátit na dráhu udržitelného vývoje. Vlivem pandemie tak nedošlo k rozvratu veřejných financí. Současně je ale třeba přijít co možná nejdříve s věrohodným plánem konsolidace veřejných financí pro příštích deseti letech. Tento plán zatím nepředstavila ani stávající vláda, a ani žádná z politických stran a uskupení zatím ve svém předvolebním programu, pokud byl již zveřejněn, nenabízí uspokojivé řešení.

$C:\fakepath\nemecko.jpg$

Německo by se podle institutu Ifo mělo vyhnout zvyšování daní

21.06.2021 Budoucí německá vláda by se měla zaměřit na zajištění hospodářského růstu a vyhnout se zvyšování daní, které by zotavování ekonomiky z koronavirové krize brzdilo. Uvedl to dnes mnichovský ekonomický institut Ifo. V Německu se v září budou konat parlamentní volby.

Pravidla pro hospodaření zemí EU zůstanou pozastavena i v roce 2022

02.06.2021 „Mnohé státy v Evropské unii si půjčují peníze za záporné úrokové sazby. Jejich motivace splácet dluhy je tedy velice nízká. Nově se nemusí ohlížet ani na pravidla Paktu stability a růstu, která byla v rámci řešení pandemie pozastavena o další rok,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Rozbřesk: Český rozpočet dál láme rekordy a půl biliónový schodek začíná být realitou

02.06.2021 Český rozpočet dál láme rekordy. Za prvních pět měsíců dosáhl schodek 255 miliard korun. To je více než polovina letošního plánu, který možná na začátku roku vypadal hodně nadsazeně…, dnes už je však půl biliónový deficit realistickým základním scénářem.

Maláčová chce v čase enormního zadlužování vytáhnout z peněz daňových poplatníků dalších skoro 9 miliard na důchody „navíc“, Babiš příliš nezaostává. Nesmysl

26.05.2021 Především otázky spojené se státním rozpočtem na příští rok by měla na dnešním jednání probírat koaliční rada ANO a ČSSD. Zabývat by se tak podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) měla mimo jiné navýšením důchodů v příštím roce, aby kabinet předpis schválil nejlépe na svém pátečním jednání.

Rozbřesk: Český rozpočet míří k rekordnímu schodku

04.05.2021 Český rozpočet láme nové rekordy - za první čtyři měsíce deficit narostl na rekordních 192 miliard korun (ze 125 miliard v březnu). Zatímco z počátku roku vypadal plán ministryně Schillerové počítající s deficitem 500 miliard korun jako přehnaně pesimistický, a již tradičně vytvořený s velkou rezervou, po čtyřech měsících je vše jinak. Třetina roku je za námi a pokud se něco zásadního nezmění, můžeme být za deficit okolo půl bilionu korun ještě rádi.

Ranní okénko - Německý maloobchod zaznamenal obří nárůst tržeb

04.05.2021 Dnešní ekonomický kalendář je téměř prázdný a jedinou výjimkou bude odpolední informace o objemu amerických továrních objednávek za měsíc březen. Od těch si trh po únorovém meziměsíčním poklesu o 0,8 % tentokrát slibuje nárůst o 1,3 %.

$C:\fakepath\EURCZKH1.png$

Forex: Koruna na začátku týdne posílila k oběma hlavním světovým měnám

03.05.2021 Koruna na začátku týdne posilovala k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru dnes česká měna ve srovnání s pátečním závěrem zpevnila o osm haléřů na 25,80 Kč/EUR. K dolaru si polepšila o 13 haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,37 Kč/USD.

Koalice Spolu slibuje pro rok 2025 třikrát nižší schodek, než s jakým počítá MMF. Politici Spolu ovšem dostatečně nevysvětlují, jak ambiciózního cíle dosáhnou

30.04.2021 Volební program koalice Spolu, který byl zveřejněn dnes, představuje v ekonomické oblasti středovou koncepci. Ze tří stran koalice se tedy zejména ODS v této oblasti odklání od svého dlouhodobého směřování. Program obsahuje celou řadu návrhů odpovídajících svojí povahou rysům pečovatelského státu, které nejsou v převažující míře kompenzovány pravicovými koncepty. Výsledkem je tak právě středová poloha.

Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...

14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.

$C:\fakepath\ceska koruna-2.jpg$

Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí, řekl Rusnok

12.04.2021 Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí. V diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to včera řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Změny podle něj budou zřejmě nutné například ve valorizování klíčových položek sociálních transferů včetně důchodů. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zopakovala, že ČR narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024.

Veřejný dluh ČR loni rostl nejdramatičtěji v historii země, přesto však pomaleji než v dalších zemích Visegrádu. Hrozí zhoršení ratingu a dluhová spirála

01.04.2021 Veřejný dluh ČR stoupl loni v poměru k hrubému domácímu produktu nejvýše od roku 2016, když podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ dosáhl úrovně 38,1 procenta. Oproti roku 2019 tak narostl poměrně dramaticky, totiž z úrovně 30,2 procenta, tedy o bezmála osm procentních bodů. Jedná se o nejvýraznější meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP v historii ČR. Nárůst odpovídající 7,9 procentního bodu předčí jak dosavadní rekordní nárůst z roku 2001, o 5,7 procentního bodu, tak i ten z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize – tehdy nárůst odpovídal 5,3 procentního bodu.

Podílové fondy: investovat pravidelně nebo jednorázově?

29.03.2021 Je to otázka, kterou řeší nejeden investor. Má smysl investovat pár stovek měsíčně nebo radši našetřit částku, kterou už se vyplatí investovat? Jaké jsou výhody a nevýhody pravidelných a jednorázových investic?

Na výsledky ČEZ reagují jeho akcie vlažně, navzdory příslibu vyšší dividendy. Státu letos ČEZ vyplatí nejspíše 15 miliard korun, svědčí mu probíhající i vyhlížené zdražování elektřiny

16.03.2021 Hospodářské výsledky energetické společnosti ČEZ za loňský rok i poslední loňské čtvrtletí naplnily, až mírně překonaly očekávání trhu. Hrubý provozní zisk společnosti za rok 2020 – EBITDA – činí 64,8 miliardy korun, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg v konsensu předpokládali 64,3 miliardy. Očištěný čistý zisk odpovídá 22,8 miliardy korun, kdežto trh očekával 22,2 miliardy. Hrubý zisk za čtvrté čtvrtletí 2020 představuje 13,9 miliardy, zatímco trh počítal s 13,5 miliardy.

3 zprávy, bez kterých se dnes na trzích neobejdete (4.3.2021)

04.03.2021 Pozitivní nálada na trzích příliš dlouho nevydržela a pod tlakem jsou znovu technologické akcie. Důvodem korekce jsou opět rostoucí výnosy z amerických státních dluhopisů, které se přiblížily 1,5 %. Nasdaq dnes klesl na dvouměsíční minima a daří se pouze cyklickým titulům. Americký dolar zůstává mírně silnější, ropa WTI roste nad 61 dolarů.

Předchozí klíčová slova

Veřejná nabídka akcií

Veřejná nabídka akcií (IPO)

Veřejná nálada

Veřejně dostupné kurzy

Veřejné emise akcií

Následující klíčová slova

Veřejné finance ČR

Veřejně financované médium

Veřejné fondy

Veřejné investice

Veřejné kurzy

Veřejně nedostupné informace

Veřejně obchodovaná firma

Veřejně obchodovaná společnost

Veřejně obchodované ETF

Veřejně obchodované fondy

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?

Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.

Forex pro začátečníky

Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.

1. část - Co to vlastně forex je?

FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.

VIP zóna - Forex Asistent

Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.

Forex brokeři - jak správně vybrat

V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.

Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém

Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?

Forex volatilita

Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.

Forex zůstává největším trhem na světě

V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články: