Tuzemské státní dluhopisy

31.01.2022 Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 26,5 procenta, což je nejnižší hodnota od července 2016. Na konci roku 2020 podíl činil 31,2 procenta. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů ovšem loni stoupl na 608 miliard korun z 587 miliard korun na konci roku 2020. Zároveň loni v dubnu zahraniční investoři drželi vůbec největší objem dluhopisů, a to 727,5 miliardy korun. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci loňského roku 2,37 bilionu korun.

24.06.2020 Na globálních i regionálních trzích dnes příliš radostná nálada nepanovala. Trhy v posledních dnech trápí obavy z narůstajícího počtu nemocných (nejen) v Číně a USA. Do toho začíná na obrátkách nabírat předvolební prezidentská kampaň v USA. Prezident D. Trump opětovně vytáhl téma obchodních válek směrem Evropě. To se samozřejmě projevilo na akciích titulů a sektorů, kterých by se zavedení nových či navýšení stávajících tarifů dotklo. Nově se zmiňují typické evropské produkty jako olivy či pivo, dále třeba na nákladní automobily. Zvýšení tarifů by se pak mohlo ještě více dotknout vývozů evropských letadel, sýrů či jogurtů. Bez odezvy trhu zůstal německý Ifo index. Ten potvrdil zlepšující se náladu podnikové séry, i když hodnocení současných podmínek za tržním očekáváním poněkud zaostalo, o to lepší výsledek ale přinesla složka očekávání. Tuzemský konjukturální průzkum se nesl v podobném duchu.

25.06.2020 Po včerejším zasedání ČNB, které potvrdilo status quo a nic nového nepřineslo krom zvýšené volatility na korunovém trhu, je dnes středoevropský ekonomický kalendář prázdný. Ze světa se dočkáme hned ráno německé spotřebitelské důvěry, odpoledne pak amerických objednávek zboží dlouhodobé spotřeby. Obě data potvrdí postupné oživování ekonomické aktivity na obou stranách Atlantického oceánu.

19.10.2025 Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,518 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 152,7 miliardy korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 323.267 korun. V samotném třetím čtvrtletí se dluh zvýšil o 13,7 miliardy korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42 procent HDP.

16.11.2017 Růst české ekonomiky stojí a padá s průmyslem, především tím automobilovým, který se díky své expanzi stal největším tuzemským oborem s téměř desetiprocentním podílem na HDP. Sice z pohledu počtu vyrobených aut na obyvatele ČR zaostává za Slovenskem, nicméně to nijak nesnižuje význam automobilek pro současný ani budoucí vývoj tuzemského hospodářství. Jde přitom o průmysl orientovaný především na export do zemí EU, a proto každé nové číslo o prodejích, respektive registracích osobních automobilů v Evropě zaslouží pozornost. O to více, že boom evropského automobilového trhu trvá už od roku 2013 a stále více se na mysl vkrádá otázka, jak dlouho to ještě může vydržet poté, co domácnosti začaly realizovat dříve odkládané nákupy aut a firmy obnovu svých vozových parků.

31.07.2023 Zahraniční investoři drželi ke konci pololetí rekordní objem českých státních dluhopisů, dosahoval 798,5 miliardy korun. Jejich podíl na všech vydaných státních dluhopisech činil 27,84 procenta, dlouhodobě je stabilní. Celkové zadlužení Česka prostřednictvím dluhopisů dosahovalo v pololetí 2,87 bilionu korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Největší objem českých dluhopisů dosud drželi zahraniční investoři ke konci března 2022, bylo to 785,9 miliardy korun

22.04.2020 V nedávném rozhovoru T. Holub přiblížil, z jakého důvodu Česká národní banka usiluje o schválení novely zákona o ČNB. Podle jeho slov je stávající zákon o ČNB (z r. 1993) zastaralý a odpovídá potřebám ČNB v dobrých nikoliv těch krizových dobách. Část novely řešící možnosti obchodování ČNB na finančních trzích již nyní byla schválena v omezené míře (na dobu určitou do konce roku 2021) parlamentem. Umožní ČNB dodávat likviditu ostatním hráčům na finančním trhu (např. pojišťovnám, penzijním společnostem, apod.), nejenom bankám, jako doposud. Zdůraznil však opět, že ČNB tento nástroj chce mít ve svém arzenálů jen pro případ, že by konvenční nástroje byly vyčerpány a trhu by i přesto chyběla likvidita. V současné chvíli je základní úroková sazba na úrovni 1,00 %, a bankovní rada má tedy ještě významný prostor pro snížení sazeb a podporu ekonomiky tímto nástrojem. V naší nejnovější prognóze počítáme s dalším uvolněním měnové politiky hned na dalším měnověpolitickém zasedání 7. května a to o 50 bazických bodů. Tato naše očekávání v nedávném rozhovoru částečně potvrdil další člen bankovní rady A. Michl, který právě snížení základní úrokové sazby o 50 bazických bodů bude navrhovat. Dvoutýdenní repo sazba by se poté ocitla na úrovni 0,50 %.

31.01.2018 Podle dnes zveřejněné prognózy MF ČR očekává růst ekonomiky v uplynulém roce 2017 tempem 4,3 %. V roce současném a následujícím očekává ministerstvo zpomalení růstu k 3,4 resp. 2,6 %. Ve srovnání s předchozí prognózou tak mírně zvýšilo své odhady pro roky 2017 a 2018. Mezi hlavní rizika řadí vývoj v zahraničí, zejména našich hlavních obchodních partnerů. Jako hlavní riziko tuzemské ekonomiky vidí prognóza nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. Nezanedbatelné riziko představuje také pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí. Ministertsvo bývá ve svých odhadech spíše konzervativní. Naše prognóza ve srovnání s ministerstvem počítá s nižším zpomalením ekonomiky zejména v roce 2019 (3,2 %) nebo např. s rychlejším posilováním koruny.

13.04.2021 Přebytek na běžném účtu tuzemské platební bilance za únor mírně zaostal za tržním očekáváním ve výši 28,4 mld. Kč, když vykázal 24,3 mld. Kč. Oproti loňskému únoru tak byl zhruba o 10,5 mld. Kč nižší.

13.04.2022 Běžný účet české platební bilance vykázal za únor schodek ve výši 5,8 mld. Kč. Vzhledem k tržním očekáváním se na první pohled jednalo o zklamání, když tržní konsensus počítal s -3,5 mld. Kč. My jsme dokonce předvídali kladných +0,4 mld. Kč. Nicméně po již dříve publikovaných statistikách bilance zahraničního obchodu bylo zřejmé, že i celkový běžný účet bude hodně slabý. Na exportní straně vázne výroba kvůli nedostatku komponent, naopak dovozní strana je významným způsoben navyšována rostoucími cenami dovážených komodit.