Po zlatě v USA našli stříbro a nastalo šílenství. Příběh San Francisco Mining Exchange

V polovině 19. století vypukla v Kalifornii zlatá horečka, která na západní pobřeží přivábila statisíce lidí. Jen o pár let později ale kopnutí do země v Nevadě způsobilo další horečku, tentokrát stříbrnou. Místo dobrodruhů však otěže převzaly stroje a těžební společnosti. A s jejich akciemi se obchodovalo na San Francisco Mining Exchange. Na její příběh se zaměříme v dalším díle cyklu Tour de Burza.

Psal se rok 1848. Tesař James Marshall při stavbě pily pro svého šéfa jménem John Sutter (který se pak proslavil místo něj) objevil zlatá zrnka. Nález započal v Kalifornii nejznámější zlatou horečku. Třebaže zlato už půl století před tím objevili v Severní Karolíně.

Za kalifornskou zlatou horečkou přišlo asi 300 tisíc lidí, což způsobilo rozmach celého státu. Zlatého honu se mohl zúčastnit každý, těžba byla povrchová. Stačil krumpáč, klobouk a puška na konkurenta. Zkrátka romantika a dobrodružství.

V roce 1859 ale v USA začala horečka zaměřená na další drahý kov – stříbro. Byla podobně masivní, jen už méně filmová.

Krumpáč byl na stříbro krátký

Všechno to začalo v roce 1859 v Nevadě, kdy došlo k objevení stříbrno-zlatého ložiska Comstock Lode, nejvýnosnějšího naleziště stříbra v historii Severní Ameriky. Kdo nepochodil v sousední Kalifornii, rychle si to namířil do Nevady, aby zkusil štěstí s jiným kovem.

Jenže dobrodruzi rychle pochopili, že stříbro se nedá vytěžit tak snadno jako zlato. Šedý kov byl ukrytý mnohem hlouběji a s pouhým krumpáčem člověk nepochodil. Těžba stříbra proto musela být víc institucionalizovaná. Vznikly těžební společnosti a šachty vedly do hloubky i přes jeden kilometr. Těžbu komplikovalo vedro a podzemní voda.

Na rozdíl od zlaté horečky se proto stříbrná horečka přelila i na burzu. Už v roce 1862 vznikla v Kalifornii San Francisco Stock Exchange, která se soustředila na těžební tituly. Svého času byla považovaná za nejokázalejší finanční instituci celého Západu.

Podobně jako u dalších burz té doby se obchodování na burze odvíjelo od počtu křesel. Původně jich bylo 40. Každý ze 40 zakladatelů vložil do podniku 50 dolarů, čímž vznikl centrální trh pro obchod s podíly těžebních firem. Na burze mohl přímo obchodovat jen majitel křesla.

Pokud chtěl na burze obchodovat kdokoli další, musel oslovit jednoho z majitelů křesel. Ten za něj transakci výměnou za poplatek provedl. Obchodníci ale nebyli fixně svázaní se svým křeslem, naopak mohli své místo přeprodat někomu jinému. Hodnota křesel v čase proto dramaticky rostla.

Kupte si křeslo za milion

V roce 1872 se počet křesel rozšířil na 80, cena jednoho vzrostla z 50 dolarů na 43 000 dolarů. Tehdy byla burza na vrcholu. Soustředila se primárně na těžební tituly, obchodovalo se ale na ní i s akciemi firem z jiných oborů.

V roce 1882 vznikla v San Franciscu všeobecná burza San Francisco Stock and Bond Exchange, která začala lákat netěžební společnosti více než stará burza. V roce 1927 proto došlo k dohodě, v rámci které stříbrná burza přenechala nové burze název San Francisco Stock Exchange a sama se přejmenovala na San Francisco Mining Exchange.

Součástí dohody také bylo, že se stará burza stane specializovaným finančním parketem, kde se budou obchodovat výhradně těžební tituly, na které se od začátku soustředila. Krach na newyorské burze pak vedl k dalšímu odlivu akcií a propadu hodnoty křesel na San Francisco Mining Exchange.

Přišel uranový pád

Po druhé světové válce však zažila burza svůj další, ale naneštěstí poslední boom. Studená válka vedla k závodům v jaderném zbrojení a honbě za uranem. Malé těžební společnosti, které chtěly uran těžit, byly pro New York příliš rizikové, San Francisco Mining Exchange ale využila své specializace.

Krátkodobý zájem o uranové těžaře proto vedl k nárůstu obchodů. A s nimi také k nárůstu spekulací. Některé zalistované společnosti totiž reálně nic nevytěžily a nesly se pouze na vlně zájmu o uran.

Právě podezřelá schémata přilákala pozornost Komise pro kontrolu cenných papírů, která se začala o San Francisco Mining Exchange. Burze naordinovala nejrůznější limity a regulace, což zastavilo uranový akciový boom a způsobilo další pokles prestiže.

Kvůli právním tahanicím tak nakonec došlo k finálnímu uzavření burzy. Stalo se tak v roce 1967, burze bylo požehnaných 105 let. Se zánikem San Francisco Mining Exchange zanikla poslední specializovaná burza v USA.

Závěr

V příštím díle cyklu Tour de Burza se zaměříme na historii další významné burzy. Postupně odhalíme příběhy těch největších globálních burz i fascinující osudy tržišť, která neprávem zapadly v čase.

Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz

Související články

Začalo to pod platanem a skončilo divadlem pro TV. Tohle je příběh newyorské burzy
Nejstarší burzou světa ani zdaleka není, přesto se NYSE na Wall Street stala nejznámějším akciovým chrámem planety. Každý den se „tady“ protočí miliardy dolarů. Její historie se přitom začala psát teprve v roce 1792. Rozluštíme ji v dalším díle cyklu Tour de Burza.

Tady svět poprvé zaslechl slovo „burza“. Rozkvět obchodu v Bruggách umožnila bouřka
Nejstarší dosud funkční burzu mají v Amsterdamu. První burzu postavili v Antverpách. Burzovní obchodování ale začalo někde jinde a mnohem dřív. V roce 1285 postavili v belgických Bruggách zájezdní hostinec, kde celý náš příběh – další díl cyklu Tour de Burza – začíná.

Burza v LA chtěla sesadit Wall Street. Místo ropných obchodů dnes místem duní basy
Nejslavnější burzou Spojených států vůbec nemusela být ikonická NYSE na Wall Street. Na zlatých zrnkách a ropných polích se kdysi zrodila i burza v Los Angeles, o které už dnes nikdo neví. V dalším díle cyklu Tour de Burza se podíváme právě na její příběh – v USA jsme navštívili její někdejší sídlo, kde to dodnes žije. Jen trochu v jiném smyslu.

Začalo to schůzkou tří kupců a zpackanou plavbou. Poznejte příběh nejstarší burzy světa
Byla to doba lukrativních i krutých zámořských objevů. V roce 1602 vznikla v Nizozemsku první akciová společnost na světě a ve stejné době vyvstala i potřeba první akciové burzy. Zrodila se společnost, která pod názvem Euronext Amsterdam přežívá dodnes. V novém cyklu Tour de Burza se podíváme na její dramatickou historii.

Tour de Burza – historie burz
V cyklu Tour de Burza se zaměříme na historii další významné burzy. Postupně odhalíme příběhy těch největších globálních burz i fascinující osudy tržišť, která neprávem zapadly v čase.

Největší burzovní krach v dějinách nastal před 90 lety
Krach na newyorské burze (též zvaný Černý čtvrtek) 24. října 1929 byl největší burzovní krach v dějinách a právě dnes je tomu přesně 90 let. V dnešním vzdělávacím článku se ohlédneme do minulosti a podíváme se na tuto důležitou historickou událost blíže. Zároveň nebude chybět výběr všech nejvýznamnějších světových hospodářských krizí.

Čtěte více

• Burza v LA chtěla sesadit Wall Street. Místo ropných obchodů dnes místem duní basy
  Nejslavnější burzou Spojených států vůbec nemusela být ikonická NYSE na Wall Street. Na zlatých zrnkách a ropných polích se kdysi zrodila i burza v Los Angeles, o které už dnes nikdo neví. V dalším díle cyklu Tour de Burza se podíváme právě na její příběh – v USA jsme navštívili její někdejší sídlo, kde to dodnes žije. Jen trochu v jiném smyslu.
• Tady svět poprvé zaslechl slovo „burza“. Rozkvět obchodu v Bruggách umožnila bouřka
  Nejstarší dosud funkční burzu mají v Amsterdamu. První burzu postavili v Antverpách. Burzovní obchodování ale začalo někde jinde a mnohem dřív. V roce 1285 postavili v belgických Bruggách zájezdní hostinec, kde celý náš příběh – další díl cyklu Tour de Burza – začíná.
• Začalo to pod platanem a skončilo divadlem pro TV. Tohle je příběh newyorské burzy
  Nejstarší burzou světa ani zdaleka není, přesto se NYSE na Wall Street stala nejznámějším akciovým chrámem planety. Každý den se „tady“ protočí miliardy dolarů. Její historie se přitom začala psát teprve v roce 1792. Rozluštíme ji v dalším díle cyklu Tour de Burza.
• Začalo to schůzkou tří kupců a zpackanou plavbou. Poznejte příběh nejstarší burzy světa
  Byla to doba lukrativních i krutých zámořských objevů. V roce 1602 vznikla v Nizozemsku první akciová společnost na světě a ve stejné době vyvstala i potřeba první akciové burzy. Zrodila se společnost, která pod názvem Euronext Amsterdam přežívá dodnes. V novém cyklu Tour de Burza se podíváme na její dramatickou historii.