Rozšiřování úrokového diferenciálu

31.10.2025 Česká koruna přežila parlamentní volby bez výrazné volatility. Nastupující vládu sice složí dominantní ANO s nepředvídatelnými Motoristy a extremisty z koalice kolem SPD, ale výrazně horší, než očekávaný výsledek proruských stran investory neodradil od držby české měny. Navíc vyšší schodky státního rozpočtu by měly znamenat i reakci České národní banky (ČNB) v růstu úrokových sazeb z aktuálních 3,50 %, aby se dostaly narůstající inflační tlaky pod kontrolu, což bude pro korunu pozitivní.

08.04.2024 Další super-silný report z amerického trhu práce, který byl ovšem opět ovlivněn masivním najímáním pracovníků ve veřejném sektoru, dolaru v pátek příliš nepomohl. Americká měna dokonce nedokázala profitovat ani z dalších jestřábích výroků představitelů Fedu. Tento týden bude mít dva důležité mezníky - za prvé to bude ve středu americká inflace za březen, za druhé pak o den později zasedání ECB. Tato konstelace by měla nahrávat rozšiřování úrokového diferenciálu ve prospěch dolarových sazeb a tudíž teoreticky pomáhat dolaru.

19.04.2022 Masakr na trzích dluhopisů pokračuje s tím jak zesilují jestřábí výroky z Fedu. Včera to byl opět jestřáb J. Bullard, který nevyloučil, že by Fed mohl zvednout sazby na začátku května i 75 bazických bodů. Ačkoliv něco takového se nezdá být příliš pravděpodobné, tak pro dolar je to pochopitelně rajská hudba.

19.04.2022 Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně v tomto týdnu sníží odhad globálního růstu pro letošní rok, a to výrazně. Ruská invaze na Ukrajinu citelně zintenzivní bolehlav spojený s koncem pandemie COVID, kvůli které již MMF snižoval odhad globálního růstu na začátku tohoto roku. To rychlé šíření varianty omikron vedlo k snížení odhadu růstu o 0,5 procentního bodu na 4,2 % v roce 2022. Ruská invaze na Ukrajinu však bude pro globální ekonomiku o poznání výraznějším šokem.

07.09.2021 Nová sada dat z české ekonomiky vyznívá zatím poměrně smíšeně. V pondělí zveřejněné statistiky z průmyslu překvapily dalším růstem výroby tohoto odvětví i vysokým objemem zakázek. Srpnové statistiky z trhu práce zase odkryly opětovný pokles nezaměstnanosti a vedle toho další zvýšení počtu volných pracovních míst. Naproti tomu ve stavebnictví se situace k lepšímu zatím příliš neobrací. Ale popořadě.

07.09.2021 Koruna se už od začátku září drží pod hranicí 25,40 EUR/CZK podporovaná pozitivní náladou na mezinárodních trzích i výhledem na další rozšiřování úrokového diferenciálu. Nová sada dat přicházející z české ekonomiky zatím dává centrální bance další argumenty k pokračování normalizace úrokových sazeb a už tento pátek, kdy bude zveřejněna česká srpnová inflace, se jí dostane hned další. Výsledné číslo inflace bude nejspíše výrazně nad prognózou ČNB a přitom stále ještě nedosáhne pravděpodobného letošního maxima.

09.06.2021 Série příznivých čísel z domácí ekonomiky pokračovala i včera, kdy byly zveřejněny dubnové statistiky maloobchodu. Tržby obchodníků se tentokrát meziměsíčně zvýšily 0,7 %, což nevypadá s ohledem na rozvolňování nijak dramaticky. Po odstranění restrikcí rostly tržby především v obchodech s oblečením a obuví (oproti březnu o 47,1 %) a rychlejší růst zaznamenaly i obchody se zbožím pro volný čas či elektronikou. Na druhé straně slabší byly tentokrát prodeje potravin. V každém případě o nákupní boomu zatím tuzemská čísla nevypovídají.

12.05.2021 Po šesti měsících pozvolného poklesu se česká inflace vrátila za horní hranici tolerančního pásma ČNB. V dubnu totiž spotřebitelské ceny poměrně rychle vzrostly (meziměsíčně o 0,5 %), a to především díky dalšímu zdražení cigaret a alkoholu.

10.02.2021 Zatímco průmyslu se v závěru roku dařilo dohánět ztráty z prvního pololetí a meziroční produkce i zakázky byly dokonce nad úrovní předloňského prosince, služby zůstávaly dál pod tlakem. Pár týdnů tzv. rozvolnění se sice do výsledků stravovacích a ubytovacích služeb propsalo, šanci ovlivnit celková čísla za uplynulý rok však už byla jen minimální. Nepřekvapí proto výrazné dvouciferné propady v oblasti cestovního ruchu, který omezeními trpí nejvíce. Cestovní kanceláře tak loni přišly o zhruba 70 % tržeb, hotely a restaurace o polovinu, respektive třetinu. Tržby v letecké dopravě, které jsou z cestovním ruchem úzce spojeny, se zkrátily o přibližně dvě třetiny.

05.02.2021 Podle očekávání bankovní rada na svém letošním prvním zasedání jednohlasně ponechala úrokové sazby beze změny a současně představila svoji novou prognózu. I s ní „je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku“. Oproti listopadové prognóze se tedy v tomto směru příliš nezměnilo, a tak už by v posledním čtvrtletí měl průměrný tříměsíční PRIBOR dosáhnout 1,16 %. Nicméně už v příštím roce by růst sazeb měl být svižnější, než doposud centrální banka předpokládala, a už ve třetím kvartále by se měl PRIBOR vyšplhat na téměř 1,6 %.

04.01.2021 Finanční trhy vstupují do nového roku s optimismem po uzavření dohody o brexitu i díky schválení fiskálního balíčku v USA. Úvod týdne ukáže odolnost průmyslu v Evropě vůči dalším vlnám pandemie. Finální účet státního rozpočtu potvrdí historicky rekordní deficit českých veřejných financí. Inflace v eurozóně začíná ožívat, nicméně na výraznější růst si bude muset počkat do jarních měsíců. Tuzemský průmysl pokračuje v růstu, čemuž nasvědčují i předstihové ukazatele. ČNB zveřejní záznam z posledního jednání bankovní rady. Koruně se otevírají možnost dále posilovat pod 26,10 za euro.

31.12.2020 Koruna zakončuje rok poblíž úrovně 26,20 za euro a oproti začátku roku je tak slabší o více než sedmdesát haléřů. V úvodu roku koruna měla našlápnuto k dalšímu posilování, nicméně příchod krize spojené s pandemii koronaviru ji vystřelilo téměř na dosah 28 za euro. V průběhu roku si koruna prošla několika fázemi posilování a opětovného oslabení v závislosti na vývoji pandemie. V konečném důsledku ale dokázala většinu svých ztrát umazat a podle nás bude v následujícím roce dále posilovat. Svoji sílu ukázala i v rámci regionu, resp. mezi rozvíjejícími se ekonomikami. V rámci středoevropského regionu končí letošek s nejnižší ztrátou 3 %. Polský zlotý se většinu roku vyvíjel obdobně, nicméně v posledních týdnech mu uškodila intervence centrální banky s doposud nejasnou motivací. Letošek tak uzavírá se ztrátou 6,7 %. Na konci žebříčku se ztrátou 8,9 % skončil maďarský forint, který sráží již dlouhodobě také centrální banka.