Od zlatého standardu k válečnému chaosu. S japonským jenem to vždy bylo nahoru, dolů

Japonský jen je třetí nejčastěji obchodovanou světovou měnou a státy ho po dolarech a eurech nejvíce drží ve svých rezervách. Sláva jenu je ale proměnlivá. Už několikrát měla měna extrémně sílící tendence, po každé se ale něco pokazilo. Na historii jenu se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.

Jen málo stačilo k tomu, aby měl japonský jen ještě silnější pozici, než jakou ve světě zastává nyní. Třeba kdyby se během druhé světové války nepřidali Japonci na „špatnou“ stranu. I po konfliktu se sice japonský jen dostal znovu mezi přední měny světa, v posledních dekádách ale nadále slábne.

Ale vezměme to hezky od začátku. Moderní japonský jen se zrodil v Japonsku kolem roku 1871 – po pádu šógunátu a nástupu japonského císařství. Přechod na nový finanční systém ale zprvu provázely potíže spojené s inflací a nekontrolovaným tiskem peněz. 

Tehdy totiž v Japonsku ještě neexistovala žádná centrální banka. Instituce v zemi vznikla až s rokem 1882 a přinesla konsolidaci financí. Japonsko následně zavedlo zlatý standard a určil se i pevný kurz vůči dolaru. Jeden jen se mohl směnit za 0,75 gramu ryzího zlata nebo za 0,4985 dolaru.

Vývoj amerického dolaru vůči japonskému jenu – USD/JPY (měsíční časový rámec):

Tento systém vydržel v Japonsku až do třicátých let minulého století, kdy začínalo být zřejmé, že USA a asijské císařství nestojí tak docela na stejné straně šachovnice. Odklon od zlatého standardu způsobil okamžitý propad jenu, se kterým se japonské císařství potýkalo během celé druhé světové války.

V ní se Tokio postavilo na stranu nacistického Německa a fašistické Itálie. Do války Japonsko naplno vstoupilo útokem na americkou základnu Pearl Harbor v roce 1941. Poté ale poznalo hněv Strýčka Sama. Japonsko kapitulovalo v srpnu roku 1945. Jako poslední ze států Osy.

Snaha o poválečný restart

V tu dobu byl japonský jen v troskách. Válečná inflace zdevastovala hodnotu měny a v Japonsku tak mohli začít nanovo. Americká správa poválečného Japonska navázala hodnotu jenu na dolaru, a to v poměru 360 ku jedné. Pevný kurz měl přispět v rámci Brettonwoodského systému ke stabilizaci japonské měny.

Vývoj české koruny vůči japonskému jenu:

Jenže i Spojené státy v roce 1971 opustily zlatý standard a systém se proto zhroutil. Japonci měli v rukou znovu podhodnocený jen. USA ale v rámci Smithsonovy dohody okamžitě zavedly nový systém, který se týkal i Japonska. Šlo opět o navázání měn na dolar s možností lehce plovoucího kurzu. Ale už bez opory zlata.

Japonsko dostalo lehce výhodnější kurz v podobě 308 jenů za americký dolar. Ani tento systém dlouho nevydržel a za dva roky se rozpadl. Japonský jen tak vstoupil do éry plovoucího kurzu.

Cesta do krize

Asijské zemi se ale dlouho nedařilo pozici domácí slabé měny vylepšit. Všechno se změnilo až podepsáním další dohody zvané Plaza Accord, a to v roce 1985. V rámci této smlouvy Američané de facto potvrdili, že byl dolar vůči ostatním světovým měnám včetně jenu nadhodnocený. Začalo se tak s cílenou devalvací dolaru.

Japonský jen z toho těžil. Za tři roky se jeho hodnota vůči dolaru zdvojnásobila. Z 239 jenů za dolar se kurz dostal na hodnotu 128 jenů za dolar. Tokio ale ani tehdy nemělo vyhráno. Podle některých ekonomů dohoda Plaza Accord dovedla Japonsko k hypoteční a akciové bublině.

V devadesátých letech minulého století si Japonsko prožilo těžkou domácí ekonomickou krizí, což pochopitelně odnesl i japonský jen. Další rána pak pro Tokio přišla v roce 2008, kdy se do Japonska přelila ekonomická krize z USA. I kvůli ní je Japonsko nejzadluženější zemí světa.

Přes to všechno je japonský jen v současnosti třetí nejpoužívanější měnou planety, svou nominální hodnotou má ale k nejsilnějším platidlům opravdu daleko. Nízké úrokové sazby spojené s nízkou inflací ale udělaly z levného jenu platidlo, o které je mezi investory nadále zájem.

Jen: kurz 0,15 koruny / JPY / v oběhu od roku 1871

V příštím díle cyklu CASH HISTORY se budeme věnovat dalším světovým měnám. Postupně tak projdeme všechna zajímavá a současné používaná platidla planety. Představíme si historii daných měn a také budeme zkoumat hodnotu a vývoj těchto platidel.

Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz

Související články

Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.

Začalo to v Čechách, anebo ne? Příběh dolaru, nejpoužívanější měny světa
Slovo dolar se v ekonomických kruzích používá už skoro půl milénia. Chytlavé označení pro měnu se začalo šířit už během renesance – až americký dolar ale udělal z platidla legendu. Dnes je dolar nejznámější a nejpoužívanější měnou světa. Jak to ale začalo? Odpoví další díl z cyklu CASH HISTORY.

Zapomeňte na dolary a libry. Nejsilnější měnu světa mají v Kuvajtu
Jasně, mezi hlavními měnovými páry na forexu tuto měnu člověk nenajde. O to více překvapený ale může investor být, když zjistí, že jde o platidlo hodnotnější než dolar, libra i euro. Kuvajtský dinár je totiž nejsilnější měnou současnosti. A v dnešním díle CASH HISTORY si o něm povíme víc.

Historie forexového obchodování
Původ devizových operací sahá až do několika set leté historie. Různé měny a potřeba směny existovala již v době samotné Babylonie. V této době se začínaly používat první papírové bankovky a rostla spekulativní aktivita, která by na dnešních trzích byla zcela určitě odsuzována.

Co nevíte o USD/JPY
V návaznosti na předchozí vzdělávací články, ve kterých jsme se věnovali nejdůležitějším okamžikům ve vývoji měnových párů EUR/USD a GBP/USD nás čeká i poslední z „velké trojky“ – USD/JPY.

Čtěte více

• Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
  Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
• Jak se měna komunistů stala rezervním platidlem světa. Příběh čínského jüanu
  Čínský jüan je momentálně pátou nejobchodovanější měnou světa – prestiž měny v posledních dekádách dramaticky roste. Přitom ještě před sto lety toto platidlo vůbec neexistovalo. Měna vznikla až během čínské občanské války. Příběh jüanu přiblíží další díl CASH HISTORY.
• Kanadský dolar vládne komoditnímu trhu. Symbolem měny se stala potáplice lední
  Kanadský dolar patří mezi nejčastěji obchodované měny a jeho popularita se zvyšuje i v kontextu státních rezerv zemí po celém světě. Má status významné komoditní měny, protože často koreluje například s cenou ropy. Na příběh kanadského dolaru se podíváme v dalším díle z cyklu CASH HISTORY.
• Libra je nejstarší platidlo na světě. Britové se své měny nevzdali ani při vstupu do EU
  Britská libra se kdysi honosila statusem jedné z nejsilnějších a nejpoužívanějších měn světa, zář londýnské měny ale rych-le vyprchává. Jeden unikát ale libře nikdo upřít nemůže – jedná se o nejstarší dosud používanou měnu na světě. Na historii libry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HIS-TORY.
• Lira ve světě peněz neobstála. Příběh turecké měny definuje katastrofický pád
  Lirou se kdysi platilo hned v několika státech, dnes její odkaz přežívá formálně jen v Turecku. Tamní měna si vysloužila negativní pověst jedné z nejslabších měn světa. Napravovat její renomé se přitom Turci snaží po staletí. Na příběh liry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
• Od royalu k dolaru. Australská měna přerostla svého pána a stala se noční můrou pro padělatele
  Mohl to být royal, tasmán nebo austral. Ale nakonec se u protinožců platí australským dolarem. Měna je v oběhu jen několik desítek let, ale přesto patří na forexu mezi nejpopulárnější. Na vývoj australského platidla se podíváme v dalším díle z cyklu CASH HISTORY.
• Podívejte se na historii švýcarského franku. Alpské měny, která vypekla i s eurem
  Švýcarský frank je jednou z nejsilnějších, nejčastěji obchodovaných a nejdůvěryhodnějších měn světa. V minulosti si ale i toto alpské platidlo prošlo několika karamboly, které znervózněly i Mezinárodní měnový fond. Na historii švýcarského franku se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
• Po stopách kiwi dolaru. Jak novozélandská měna získala popularitu po odstřižení impéria
  Moderním novozélandským dolarem se platí na světě jen několik dekád, přesto se platidlu podařilo probít mezi deset nejčastěji obchodovaných měn světa. Což je pro ostrovní ráj s pěti miliony obyvateli slušný úspěch. Na historii novozélandského dolaru se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Začalo to v Čechách, anebo ne? Příběh dolaru, nejpoužívanější měny světa
  Slovo dolar se v ekonomických kruzích používá už skoro půl milénia. Chytlavé označení pro měnu se začalo šířit už během renesance – až americký dolar ale udělal z platidla legendu. Dnes je dolar nejznámější a nejpoužívanější měnou světa. Jak to ale začalo? Odpoví další díl z cyklu CASH HISTORY.
• Zapomeňte na dolary a libry. Nejsilnější měnu světa mají v Kuvajtu
  Jasně, mezi hlavními měnovými páry na forexu tuto měnu člověk nenajde. O to více překvapený ale může investor být, když zjistí, že jde o platidlo hodnotnější než dolar, libra i euro. Kuvajtský dinár je totiž nejsilnější měnou současnosti. A v dnešním díle CASH HISTORY si o něm povíme víc.