Jana Mücková

03.05.2023 „Česká národní banka opět dala přednost stabilitě sazeb a podpoře hospodářství před bojem s inflací. A to i přes fakt, že tlak na zvyšování cen stále neustává. Můžeme očekávat, že ceny sníží svoji dynamiku růstu. Dnes jde ale především o to, jak dlouho se budou ceny zvyšovat a jak moc zakoření naše inflační očekávání v ekonomice. Pokud budeme i nadále inflaci přehlížet, tak nám může vzniknout mnohem větší problém než jen pokles hospodářství. Turecký scénář nám sice nehrozí, nicméně bylo by dobré inflaci už v tomto roce udržet na uzdě a vrátit ji do snesitelných jednociferných hodnot.“

02.05.2023 „Česko přešlapuje na místě a hrubý domácí produkt meziročně klesá. Naplňují se tak mé obavy z toho, jak Česko zasáhne inflace. Právě ony zvýšené ceny se nyní naplno projevují v hospodářském poklesu. A i když to není úplně vidět na první pohled, tak šetří skoro každý a to nás dostává do nelehké situace. Naštěstí Česko drží nad vodou nízká nezaměstnanost, kdy je stále ještě obrovská nabídka volných míst, která nám dává naději, že v případě propouštění nalezneme rychle jiné zaměstnání.“

13.04.2023 „Tempo růstu inflace se v Česku mírně snižuje. Radost nám přitom dělá především pohled na stojany čerpacích stanic. Není však třeba přehnaně jásat. Do tohoto trendu může celkem zásadně negativně vstoupit úmysl vlády zvýšit DPH, což by snižování růstu cen mohlo významně ovlivnit. Přesto si myslím, že dvouciferná inflace letos ustoupí a my si konečně budeme moci zvyknout na novou hladinu cen, která s námi snad zůstane delší dobu. Právě ono inflační očekávání je pro stabilitu a růst ekonomiky nejdůležitější.“

31.03.2023 „Technická recese v Česku je definitivně potvrzena. Výhled přitom není úplně růžový. Neochota naší centrální banky razantně zasáhnout proti inflaci i za cenu krátkodobého propadu HDP je zjevná. Takže budeme dále sledovat jen velmi pomalý nebo žádný růst hospodářství, který ale bude doprovázen dalším zdražováním. Bohužel tato nepříjemná kombinace nás bude trápit dlouho a pomalu nám bude snižovat i naše reálné příjmy a životní úroveň.“

22.03.2023 „Americká centrální banka FED šlape na brzdu a zmírňuje svoji jestřábí politiku. Patrně se zalekla aktuálních problémů bankovního sektoru a nechce eskalovat napětí v ekonomice. I když Silicon Vally Bank patrně nezpůsobí otřes bankovního sektoru, je třeba ekonomiku uklidnit a zvýšení sazeb pouze o 25 bazických bodů je oním kýženým gestem. Nikdo totiž neví, jak by další razantnější zvýšení základní úrokové míry působilo na trh práce. Proto FED nyní staví na první místo zastavení eskalace paniky před boj s inflací.“

17.03.2023 „Zdá se, že se inflace v eurozóně uklidňuje, když nejvyšších čísel dosáhlo zdražování na konci minulého roku. O takových číslech se nám může v Česku jenom zdát. Ukazuje to, jak jsou menší státy s vlastní měnou daleko citlivější na dění okolo a makroekonomické zásahy zvenčí. Potvrzuje to tak teorie, že čím větší trh a konkurence, tím lepší odolnost vůči hospodářským otřesům. Inflace z Evropy jen tak nevymizí, ale je dobré ji udržet v jednociferných hodnotách, kam se doufám i v Česku letos dostaneme.“

14.03.2023 „Češi přizpůsobují své chování vysokým cenám, a to se projevuje zejména v maloobchodních tržbách. Další meziroční pokles v prodejích tak není příliš překvapivý a dá se očekávat, že se tržby obchodníkům jen tak nevrátí. Samostatnou kapitolou je pak prodej potravin, kde se v Česku šetří nejvíce. Obchodníci si tak dohánějí marže, kde můžou a to vytváří začarovaný kruh, ve kterém je spotřebitel nucen k maximální ostražitosti.“

03.03.2023 „Výsledek hrubého domácího produktu za 4. čtvrtletí potvrzuje technickou recesi. A vypadá to, že se z ní jen tak nedostaneme. Pro letošní rok totiž například ČNB predikuje Česku mírný propad, proto lze očekávat, že i v některých z následujících čtvrtletí zažijeme pokles hospodářství. Tato zpráva by nás ale neměla nějak výrazně znepokojovat. Je to výsledek zvýšených nákladů na potraviny a energie a domácnosti začaly prostě šetřit, protože jim nic jiného nezbývá. Díky tomu by se měla pomalu začít uklidňovat také inflace, která má až nebezpečně vysoké hodnoty už dlouho a jíž se Česko potřebuje nutně zbavit.“

10.02.2023 „Do nového roku jsme opět vstoupili se zvýšenou inflací. A to vyšším cenám paradoxně nepomáhá ani extrémně silná koruna a mizivá poptávka domácností. Zdá se, že obchodníci a výrobci stále nemají dost a zboží ještě nepřestalo zdražovat. Společně s ochlazeným hospodářstvím a vyššími úroky jim ale nezbyde nic jiného a inflace se skutečně začne pomalu snižovat. Odhaduji, že někdy ve druhé polovině letošního roku bychom už mohli zaznamenat jednociferné hodnoty zdražování. Což stále není na slavení, ale alespoň už je to lépe predikovatelné a to ekonomice vždy prospívá.“

02.02.2023 „Česká národní banka se neinspirovala na západ od našich hranic a ponechala základní úrokovou míru na sedmi procentech. Nadále tak v radě přetrvává úvaha, že současná výše sazeb je pro zklidnění inflace dostačující, a bankéři nechtějí více dusit české hospodářství. I když mezi pravomoci nového prezidenta patří jmenování členů bankovní rady, bude mít Petr Pavel v tomto ohledu jen malou možnost směr jakkoliv měnit, jelikož většina členů rady má, nebo bude mít nový mandát na šest let. Dá se tedy předpokládat, že se na politice držet sazby na současné úrovni nic v dohledné době nezmění. Pro Česko to znamená, že patrně bude období inflace delší, ale zase si nebudeme půjčovat za vysoký úrok.“

31.01.2023 „Hrubý domácí produkt poklesl druhé čtvrtletí v řadě a v porovnání s loňským rokem roste naše ekonomika šnečím tempem. To je dáno především tím, že všichni v souvislosti s vyššími náklady začali naplno šetřit a odkládají spotřebu zbytných statků. K úsporám pomalu dochází i ve firmách. Můžeme tedy předpokládat, že pokud se inflace nezklidní ani v následujícím roce, bude rok 2023 opravdovým testem stability české ekonomiky. Předpokládám, že pomalu začne růst nezaměstnanost a dále bude také velký tlak na veřejné finance. Prioritou by tak pro ČNB i pro vládu měl být boj s inflací, kterou můžeme porazit vyššími sazbami a úsporami v rozpočtu. To ale v tuto chvíli není v plánu ani jedné z institucí.“

26.01.2023 „Americký hrubý domácí produkt mezičtvrtletně rostl o 2,9 procenta, což je nad očekáváním trhu. Jedná se o mírné ochlazení růstu tamní ekonomiky, ale stále americké HDP vykazuje velmi slušnou dynamiku. Ukazuje se, že i zvyšování sazeb v boji s inflací nemá až tak výrazně negativní vliv na ekonomiku, i když ta americká je na výši základních sazeb ještě daleko více senzitivní než ta česká nebo evropská. Amerika sice směřuje k menšímu růstu hospodářství, ale nevypadá to, že by to bylo nějak fatální.“

12.01.2023 „Další propad tržeb v maloobchodu není žádným překvapením. Je to potvrzení toho, že domácnosti šetří, kde můžou, a tak si nakoupí jen to podstatné, co pro běžný provoz potřebují. Takzvanou zbytnou spotřebu pak odkládají na dobu, kdy se inflace uklidní a jim se stabilizují příjmy. Toto odpovědné chování však bude tahat ke dnu celé české hospodářství.“

11.01.2023 „Prožili jsme si rok, kdy se zdražovalo tak výrazně jako naposledy v devadesátých letech. Ještě první pololetí roku 2023 bude pro domácnosti z hlediska inflace těžké. Pak nás ale nečeká nic výrazně lepšího. Zdražování cen sice zhruba ve druhém čtvrtletí roku poleví, ale hospodářství bude trpět slabou výkonností, protože budou všichni šetřit a zvykat si na nový standard cen. Inflace sice v druhé půlce roku klesne pod deset procent, ale to bude vykoupeno hospodářskou recesí a zvýšenou nezaměstnaností. Tato kombinace pak bude vytvářet mimořádný tlak na veřejné finance, což skutečně prověří současnou vládu.“

21.12.2022 „Česká národní banka ponechala sazby beze změny. Dalo se předpokládat, že na posledním zasedání letošního roku nebude příliš velký tlak na to sazby zvyšovat – nahrává tomu zejména silná koruna a špatné zprávy o výkonu českého hospodářství. ČNB tak nechce čeřit vodu nadměrným bojem „pouze“ s inflací. Myslím, že sazby se ještě na nějaký měsíc ustálí na hranici 7 procent, a bankéři budou sledovat další vývoj hospodářství. Jejich postoj je nyní velmi konzervativní a nechtějí českému průmyslu uštědřit další ránu v podobě zvýšení cen úvěrů. Už nyní existují dvě „kategorie“ domácích firem. Výhodu mají totiž ty společnosti, které si mohou půjčovat v eurech, což vytváří dvourychlostní ekonomiku, kde by se další zvýšení sazeb projevilo širším rozevřením nůžek.“

14.12.2022 „Americká centrální banka FED zvýšila podle očekávání sazby o půl procenta. Tento krok udělala i přesto, že inflace byla o něco nižší, než se očekávalo. Obecně tak FED dál utahuje opasek amerického hospodářství a dá se očekávat, že v tomto duchu bude pokračovat i příští rok. Myslím, že kroky FEDu ve spojení s prodejem dluhopisů jsou dobrými léky proti zvyšování cen. Dalo by se tak očekávat, že v příštím roce se bude inflace ve Spojených státech snižovat a navrátíme se k „normálnímu“ ekonomickému prostředí.“

12.12.2022 „Inflace se stále drží vysoko, a to i přes snížené výdaje domácností. Nejsme ale u konce. Na většinu domácností v brzké době dolehne zvýšení cen energií. Vyšší zálohy čekají mnoho lidí už od nového roku. To bude znamenat další ukrojení z koláče už tak napjatých rodinných rozpočtů. Cenové stropy v tomto ohledu pomůžou, ale i přesto budou náklady na energie pro rodiny zásadní. Kdo to pocítí nejvíce, budou obchodníci, kteří si ještě užijí Vánoce, ale po nich bude zbytné věci nakupovat už jen hrstka domácností. V konečném důsledku by se v příštím roce už měla inflace uklidnit a vrátit se do jednociferných hodnot.“

08.11.2022 „Je až k neuvěření, jak je český pracovní trh stabilní a nenáchylný k otřesům zvenčí. Česká nezaměstnanost je stále jednou z nejnižších v Evropě a zatím ji tolik neovlivňují zvýšené ceny vstupních surovin pro zaměstnavatele. Nyní ale vstupujeme do náročné éry, kdy bude těžké udržet si všechny zaměstnance. Odhaduji, že řada firem začne propouštět na přelomu roku. V konečném důsledku by se počet lidí bez práce mohl příští rok vyšplhat přes 5 procent, což ale pro ekonomiku ani rozpočet není vůbec fatalní. Naopak to vytvoří zdravou konkurenci v boji o pracovní místo.“

03.11.2022 „Česká národní banka nechala sazby opět beze změny. Ukazuje se, že ochota zvyšovat základní úrokovou míru kvůli vyšší inflaci se zcela vytratila. Bankéři jsou toho názoru, že současná výše sazeb je při inflaci sahající ke dvaceti procentům dostačující. ČNB tím prodlužuje dobu, po kterou tu s námi inflace bude. Zároveň ale nedochází k dalšímu prodražování úvěrů. Jak na to vše zareaguje hospodářství zejména v příštím roce je náročnou otázkou. Až si spotřebitelé zapnou opasek na poslední dírku, může dojít i k snížení HDP a zvýšení nezaměstnanosti při zachování vysoké inflace. Takzvaná stagflace klepe na dveře stále silněji.“

31.10.2022 „Inflace v eurozóně přesáhla desetiprocentní hranici a dál roste. Ve světle utahování měnové politiky Evropské centrální banky, která minulý týden zvýšila základní sazbu o 0,75 %, se zdá, že by se v příštím roce mohl růst cen uklidnit. Otázkou je za jakou cenu. Předpokládám, že hospodářství bude zpomalovat svůj růst a tento trend bude doprovázen zvyšující se nezaměstnaností. Firmy v celé Evropě už jsou zasaženy energetickou krizí a manévrovací prostor se jim zužuje. S velkou pravděpodobností tak začnou pod tíhou velkých nákladů co nevidět propouštět.“

27.10.2022 „Evropská centrální banka (ECB) opět zvýšila úrokovou sazbu. Nedalo se však čekat nic jiného, jelikož ECB se zvedáním sazeb prospala celé jaro i léto a nyní se snaží všechno dohnat. Samotné zvyšování úrokové míry je bohužel slabý nástroj ke snížení inflace, když zároveň nakupujete státní dluhopisy a „legalizujete“ obrovské schodky státních rozpočtů. ECB by měla také v tomto ohledu šlápnout na brzdu, i když se toho bankéři bojí jako čert kříže.“

11.10.2022 „Inflace je v Česku stále vysoká. Zatímco obědové denní menu bylo ještě před rokem i v centru Prahy možné sehnat za 150 Kč, dnes už se vejdete pod 200 Kč opravdu jen výjimečně. Ještě horší je ale fakt, že zdražování začalo doléhat na obyčejné lidi, zejména na ty s nižšími příjmy. Energie a potraviny ukrajují stále větší částky z rodinných příjmů, a kvůli tomu se začíná ve velkém šetřit, což je vidět i na maloobchodních tržbách. Spotřeba domácností tak bude další brzdou hospodářského růstu. Mohli bychom se tak brzy dostat do dlouhotrvající recese, která bude doprovázena silným propadem reálných mezd. Ekonomické makroukazatele momentálně nepředpovídají příliš zářnou budoucnost české ekonomiky.“

29.09.2022 „Česká národní banka nezvýšila sazby a ukazuje se, že nezvedat firmám dál náklady na financování je pro ni důležitější, než razantně bojovat s inflací pomocí vyšších úrokových měr. Jestli je to správná volba, nám ukáže teprve čas. Nyní přichází pro naši ekonomiku ta nejnáročnější etapa od nového tisíciletí. Vývoj je přitom velmi těžko predikovatelný, ale troufnu si tvrdit, že inflace jen tak neodejde, a sazby se ještě budou muset v dohledné době zvýšit – i na úkor toho, že budou mít firmy a domácnosti dražší úvěry.“

16.09.2022 „Inflace v eurozóně roste. Jedná se o daleko pozvolnější růst než v případě Česka. O to delší období ale může inflace v eurozóně trvat. Zatímco Česká národní banka i americká centrální banka Fed zvyšují úroky a snaží se s inflací aktivně bojovat, přístup Evropské centrální banky je mdlý. Právě proto lze předpokládat, že i takto robustní ekonomika bude zvyšováním cen zasažena, a to na delší dobu. Myslím, že čísla dosahující dvouciferných hodnot vydrží v eurozóně minimálně do konce roku."

13.09.2022 „Americká centrální banka FED ukazuje cestu, jak krotit růst cen. Nestačí jen zvyšovat úrokové sazby, ale také snižovat likviditu a stahovat peníze z oběhu. To je ten správný lék. Bohužel Evropská centrální banka se neinspirovala, a dál pokračuje v nákupech dluhopisů. Proto bude inflace v Evropě pravděpodobně delší a bolestivější.“

08.09.2022  „Evropská centrální banka (ECB) opět zvýšila úrokovou sazbu. V kontextu celkového přístupu ECB se toto zvýšení dá považovat za poměrně razantní. To, co nyní cítíme v Česku, tedy nárůst úrokových sazeb úvěrů, nyní čeká i eurozónu. Začínají se nám tak relativně srovnávat podmínky pro podnikatele v jednotlivých zemích, i když k úplné rovnosti máme v tomto směru stále daleko. Každopádně se dá říct, že i přes nevoli ECB sazby zvyšovat se dostáváme v Evropě do éry konce levných peněz. Už i v eurech si budeme muset půjčovat s vyšším úrokem.“

08.09.2022 „V Česku je stále hodně volných pracovních míst a nezaměstnanost není zasažena ani vysokými cenami vstupních surovin, ani snižujícím se tempem vývoje hospodářství. Vysvětlit to lze tím, že náš trh práce byl už dlouhou dobu velmi přehřátý. Jinými slovy kdo chtěl pracovat, mohl, a kdo nechtěl, tak tvořil onu přirozenou míru nezaměstnanosti okolo tří procent. Obávám se ale, že ani nezaměstnanost není nedotknutelná. Spolu se zimními měsíci může přijít i ochlazení na trhu práce. První sklárny už propouštějí a omezují produkci. Následovat budou další odvětví silně závislá na energiích.“

31.08.2022 „Inflace v eurozóně dál roste a směřuje k dvouciferné hranici. Myslím si, že přes deset procent se podíváme v eurozóně už na podzim. Je zajímavé sledovat, jak menší ekonomiky typu pobaltských republik nebo střední Evropy zvyšují ceny rychleji než měnový obr v podobě eurozóny. O to nebezpečnější čísla to pro tak stabilní ekonomický spolek ovšem jsou. Evropská centrální banka by se ke zvyšování cen měla postavit daleko ostřeji, protože zatím svým programem nákupu dluhopisů inflaci spíše podporuje.“

30.08.2022 „Česko zpomaluje svůj růst ekonomiky. Snižuje se spotřeba domácností a všichni mají hlouběji do kapsy. Tento fenomén není bohužel krátkodobý, ale spíše se stává trendem. To bude ovlivňovat růst hospodářství i v dalších čtvrtletích. I když u HDP vycházíme z nízkých čísel z období silnějších restrikcí, tak se nám nedaří nastartovat ekonomiku, protože tu máme další a mnohem větší problém s růstem cen a inflací. Budeme rádi, když letošní rok zakončíme v černých číslech.“

24.08.2022 „Výhled spotřebitelů na budoucí vývoj české ekonomiky se odrazil ode dna a začínají se oba indikátory důvěry sbližovat. Všichni s velkým napětím sledují vývoj ceny plynu a elektřiny, protože brzy začne topná sezóna. Podnikatelé byli od začátku války na Ukrajině většinou relativně optimističtí ohledně dalšího vývoje, ale to se teď mění a jejich predikce se zhoršují. A jsou to právě oni, kteří mnohem lépe odhadují budoucí vývoj. Vypadá to, že nás určitě nečekají snadné podzimní a zimní měsíce.“

10.08.2022 „Ceny v Česku dál rostou a inflace pomalu míří k 20% hranici. I když se efekt vyšších sazeb v ekonomice projeví až později, právě nyní je třeba ke snížení inflace také součinnost vlády. Bohužel právě ony nepopulární kroky a utahování opasků sníží poptávku a zklidní ceny. Aktuálně rozdávaný příspěvek na dítě jde přesně opačným směrem. Vím, že je těžké odolat rozdávání z eráru, ale právě to by snížení cen prospělo nejvíce.“

04.08.2022 „Nové složení bankovní rady rozhodlo, že se základní úroková sazba nebude zvyšovat. Naplno se tak projevil „efekt Michl“, který dlouhodobě bojoval proti zvyšování sazeb, protože nechtěl tolik tlumit ekonomiku. Je otázkou, jestli se tímto rozhodnutím nevydáváme tureckou cestou. Inflace je stále vysoká a to by měly reflektovat také sazby. Předpokládám, že setrvání sazeb povede k částečnému oslabení koruny, což by mohlo mírně zvýšit inflaci kvůli dražšímu importu zboží. Rozhodující pro další směřování ekonomiky bude makroekonomická prognóza ČNB, která napoví další vývoj sazeb. Pokud nebude výhled příliš dobrý, pak asi i pozměněná bankovní rada na příštím zasedání sazby mírně zvýší.“

29.07.2022 „Inflace v eurozóně dál zvyšuje nelichotivé rekordy. Předpokládám, že růst cen nebude jen tak končit. V nejbližších měsících bude inflace eurozóny dvojciferná. Zatím nenacházíme účinné kroky, jak ceny ukočírovat. Přístup Evropské centrální banky je mírnými slovy vlažný. Navíc přetrvává silná obava z toho, že nebudou obnoveny dodávky plynu. To by inflaci akcelerovalo, a ještě by zrychlila. Alespoň částečným lékem tak může být jen rozpočtová odpovědnost jednotlivých zemí platících eurem. To je ale opravdu těžké. Když lidé chudnou, raději natáhnou ruku ke státu, než aby se uskromnili nebo zvýšili svoji produktivitu.“

29.07.2022 Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje. Budeme rádi, když si letošní HDP udržíme na kladných hodnotách. Musíme si zvyknout, že pokud ekonomika poroste, bude to spíše šnečím tempem. Důvody nehledejme daleko. Domácnosti budou mít stále méně a méně volných prostředků, kromě energií jim je začnou brát také dražší hypotéky. Rodiny tak budou šetřit, kde se dá. Vstupujeme do náročné éry, kdy se nám po nějaký čas určitě nebude zvyšovat ekonomická životní úroveň.

28.07.2022 Americká ekonomika spadla do recese. Očekávání trhu byl přitom mírný růst. Začíná se tak naplno projevovat především nižší spotřeba domácností. Ty totiž tíží vysoká inflace a zejména vyšší úrokové míry. Američané začínají šetřit, a to se projeví i v dalších kvartálech. Trh práce naštěstí zůstává zatím relativně stabilní.

13.07.2022  „Inflace dál roste a drtí českou ekonomiku. I když je základní úroková míra relativně vysoko, tlak na zvyšování cen nelze zkrotit, protože se vyšší úroky projeví v ekonomice až se zpožděním. Toto léto tak bude zhruba o pětinu dražší než to loňské. Další útok na naše peněženky nás ale nenechá dlouho čekat. Za jakékoliv půjčené peníze se bude platit daleko více než předtím a vlastní bydlení se stane prakticky nedostupným pro střední třídu obzvláště v Praze a krajských městech. Vyšší platy ale vzhledem k nízkému růstu HDP nečekejme. Musíme si zvyknout, že ne žádný strom neroste do nebe. Někdy je třeba zastavit a najít si čas nadechnout se k lepším zítřkům.“

29.06.2022 „Americká ekonomika vykázala mezičtvrtletní pokles. Přesto je výhled celkového HDP pro letošní rok pozitivní. Samozřejmě bude hodně záležet, jak firmy a domácnosti překonají zvyšování úrokových sazeb a zvýšené ceny zejména energií. Celkově je ale tento region v současné chvíli z mého pohledu o dost stabilnější než Evropa nebo Asie. Právě proto bych v případě investic cílila spíše na americká aktiva.“

22.06.2022 „Centrální bankéři se rozhodli opět zásadně zvýšit sazby. Nevím, jak velkou roli v tomto rozhodnutí sehrává fakt, že se v této sestavě bankovní rada sešla naposledy a očekává se, že ta nová bude ve zvyšování úroků smířlivější. Ať už ale bude složení rady na dalším zasedání jakékoli, tak už nepředpokládám žádné další dramatické zvyšování. Myslím, že základní úrok se nám ustálí okolo 7 procent. Bohužel pro mnohé z nás to bude v dalším roce znamenat výrazné zvýšení splátek hypotéky. Ve spojení s obecným zdražováním energií a zvyšováním cen jídla to může být pro mnohé domácnosti neudržitelné a já v současnosti nevidím světlo na konci tunelu.“

15.06.2022 „Americká centrální banka FED zvýšila úrokové sazby razantněji, než původně předpokládala. Pro trhy je to jasný signál, že bankéři chtějí důrazně bojovat proti inflaci, která je v USA nejvyšší za posledních 41 let. Tento krok patrně přibrzdí americkou ekonomiku, a příliš klidu nedodá ani akciovým investorům. Pro ty bude teď nejdůležitější, kam se sazba posune dál v tomto roce. Přikláním se k tomu názoru, že FED bude dál přitvrzovat a zvyšovat základní úrokovou míru až ke 4 procentům už ke konci letoška.“

10.06.2022 „Inflace se dosáhla 16 %. Pomalu šplháme na vrchol, kterého bychom měli dosáhnout v letošním létě. Od podzimu by se čísla o zdražování měla uklidnit. Vyhráno ale v žádném případě nemáme. Teď bude více než kdy jindy záležet na odpovědnosti vlád v rámci utrácení veřejných peněz a dalšího zadlužování. Bude to bolet všechny, ale nesmíme se z krize vykoupit na dluh. Inflace vznikla především z důvodu extrémně velkého rozdávání peněz, a z toho bychom se měli poučit.“

31.05.2022 „Inflace v eurozóně nachází nová maxima. Eurozóna má totiž určité zpoždění růstu cen oproti Česku. Je to jako když se roztlačí sněhová koule, která letí z kopce dolů a nabaluje na sebe další sníh. Brzdu v podobě vyšších sazeb ze strany Evropské centrální banky se tamní představitelé zatím nerozhodli použít. Vysoké ceny ale nemohou dál přehlížet.“

31.05.2022 Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta.

31.05.2022 „Vývoj růstu HDP pro první čtvrtletí 2022 sice skončil výsledkem 4,8 procenta, ale nemáme se proč radovat. Srovnávací základna z roku 2021, kdy byla vládní omezení ekonomiky velmi silná, není příliš vypovídající. Rozhodující bude srovnání v tomto čtvrtletí a tady moje vyhlídky nejsou příliš optimistické.

05.05.2022 „Zvýšení úrokové sazby na 5,75 % z Česka dělá zemi s nejdražšími penězi v Evropské unii. Tímto zvýšením jsme předběhli Maďarsko, které má základní úrokovou sazbu 5,4 %. Čeští podnikatelé, rodiny a jednotlivci si tak velmi draze půjčují ve srovnání s ostatními zeměmi EU.

20.04.2022 Jana Mücková, ekonomka, investiční skupina LOGeco: „Ceny rostou a budou růst i nadále. Ukazují nám to dnes zveřejněné indexy cen výrobců. Například v zemědělství už se ceny z měsíce na měsíc zvyšují o více než 5 % a meziroční cenový růst přesahuje čtvrtinu. Co to znamená? Chleba levnější nebude. Zdražování zemědělských vstupů brzy dolehne na potraviny, které sice už zdražují, ale svůj hlavní cenový růst mají ještě před sebou. Bude to kruté, ale budeme si muset zvyknout, že chléb bude stát 60 korun.“

11.04.2022 Inflace zřejmě nadále poroste a může dosáhnout až 15 procent. Vrchol lze přitom očekávat kolem poloviny roku. Po zbytek roku ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstane i tak dvouciferný. Ke dvěma procentům by se mohla inflace přiblížit nejdříve v polovině příštího roku. Navíc dnešní data jsou zároveň impulzem pro další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Vyplývá to z reakcí ekonomů na dnešní údaje o březnové inflaci.

23.06.2021 Bankovní rada České národní banky dnes poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Důvodem zvýšení sazeb jsou především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka tak měnová politika centrální banky vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. To lze tak podle něj očekávat ve druhém pololetí. Podle ekonomů by ČNB mohla letos zvýšit sazby ještě dvakrát. Podle bank zvýšení sazeb podpoří zdražování úvěrů, především hypoték.

14.04.2020 Meziroční inflace se bude kvůli zlevňování ropy i postupnému poklesu ekonomiky snižovat i v dalších měsících, uvedli analytici oslovení ČTK. ČNB tak zřejmě, ale nejen kvůli výhledu inflace, podle nich na květnovém zasedání opět sníží úrokové sazby. Poměrně vysoká březnová inflace je totiž zastaralý údaj a důležitější je nyní výhled ekonomiky v souvislosti s šířením koronaviru, dodali ekonomové.