Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, ministerstvo financí by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší

Čtěte více

• Inflace v České republice
  Dle ekonomické předpovědi, kterou v květnu 2021 vydala organizace OECD, by se HDP v roce 2021 mělo zvýšit na 3,3 % a příští rok vzrůst na 4,9 %. Zpráva naznačuje, že mezi důvody pomalého ekonomického oživení patří výrazné šíření koronaviru, vysoká míra úmrtí na toto onemocnění (v porovnání s jinými zeměmi ze skupiny OECD) i pomalé očkování v zemi.
• Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
  Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
• Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní
  Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.
• Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců
  Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců. V únoru byla inflace v ČR podle všeho šestá nejnižší v EU – pouze 2,1 procenta –, takže nižší ji měly pouze Lotyšsko, Itálie, Litva, Dánsko a Finsko.
• Inflace v Česku dále výrazně klesá, nejníže od roku 2018. Padají ceny zeleniny – už nejen i zemědělců, ale i v obchodech, takže poprvé právě od roku 2018 je inflace přesně na inflačním cíli ČNB, v EU je podle všeho šestá nejnižší
  Únorová míra inflace činí v Česku rovná dvě procenta v meziročním vyjádření. Poprvé od konce roku 2018 se tak míra inflace ocitá přesně na cíli České národní banky. Od ledna 2019 včetně byla vždy nad tímto cílem.
• Inflace v Česku dále zvolňuje
  Svižný desinflační vývoj pokračuje v Česku i v letních měsících. V červenci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 8,8 % (vs. 9,7 % v červnu), v souladu s odhadem trhu. Mírně nad očekávání zrychlila meziměsíční dynamika inflace z 0,3 % na 0,5 %. Hlavním důvodem je významný růst cen v oddíle rekreace a kultura (+5,3 %), což odráží především sezónní zdražení dovolených (+22,8 %). K růstu cen došlo také v případě ubytování a stravování, podobně jako u pohonných hmot.
• Inflace v Česku i přes velké zdražení dovolených po dlouhé době zaostala za očekáváním. Je to nadějná zpráva hlavně pro novou bankovní radu ČNB
  Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,7 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,9 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta.
• Inflace v Česku je nečekaně nízká. ČNB tak může zahájit snižování úroků dříve, což by přiblížilo také výrazné zlevnění hypoték
  Inflace v ČR v dubnu byla nečekaně nízká. Jen 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň prakticky nikdo nečekal, ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního necelého roku, kdy s inflací bojuje skrze kurs a posilování koruny.
• Inflace v Česku je nečekaně nízká, tak nízkou ji nikdo z expertů nečekal. Spadly ceny potravin, energií, služeb i zboží, avšak koruna zůstává poměrně silná
  Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta.
• Inflace v Česku je nejvyšší od roku 1998, není v ní ale ještě započítána válka na Ukrajině. Ta inflaci letos může vyhnat až k 15 procentům
  Míra inflace za měsíc únor vykázala úroveň 11,1 procenta v meziročním vyjádření. Překonala tak drtivou většinu očekávání.
• Inflace v Česku je stále vysoká. Výrazně zdražuje benzín, lihoviny i voda
  Červnová inflace činila v meziročním vyjádření 2,8 procenta, takže je výraznější než předpoklad ČNB z její aktuální prognózy, čítající 2,7 procenta. Inflace je nadále poměrně výrazná, poblíž horní, tříprocentní meze tolerančního pásma inflačního cílování, primárně z důvodu více než pětinového nárůstu cen pohonných hmot. V jejich případě se ovšem projevuje hlavně dramaticky ponížená loňská základna meziročního srovnání. Její ponížení způsobil loni na jaře pandemický prudký propad cen ropy na světových trzích. Kromě růstu cen pohonných hmot se letos v červnu v citelné meziroční inflaci v ČR odrazil také vzestup cen alkoholu a tabáku, jehož zdražování pohání zejména zvyšování spotřební daně. Výrazně do inflace promluvil také nárůst cen vodného a stočného. Voda zdražuje paradoxně proto, že její spotřeba byla loni kvůli pandemii ponížená, takže vodárenské společnosti musí výpadek v tržbách dorovnávat zdražením, aby měly na nutné investice. Obecně je výraznější zdražování v oblasti služeb než zboží, což souvisí se snahou podnikatelů ve službách dohnat po otevření ekonomiky pandemické manko. Potraviny obecně spíše zlevňují, meziměsíčně však v červnu citelně zdražily brambory a vejce, v obou případech o zhruba desetinu.
• Inflace v Česku je vyšší, než se čekalo, kvůli dražšímu mléku, máslo či čokoládě. Koruna v reakci posiluje pod 25 Kč za euro
  Inflace v Česku činila v srpnu meziročně 2,2 procenta. Analytici přitom čekali její zmírnění z červencové úrovně 2,2 procenta ke dvouprocentní úrovni inflačního cíle ČNB. Koruna v reakci na zveřejnění údajů přechodně zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro, plyne z dat agentury Bloomberg. Výraznější než očekávaná inflace totiž zvyšuje pravděpodobnost pomalejšího dalšího snižování základní úrokové sazby ČNB, které by zvýšilo atraktivitu koruny v očích investorů.
• Inflace v Česku letos klesá čtyřikrát rychleji než na Slovensku. Euro nepomáhá, Slováci už nyní mají inflaci dokonce patrně vyšší než Češi
  Dubnová inflace v Česku dosáhla úrovně 14,3 procenta v meziročním vyjádření, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. Slovensko podle stejné statistiky, která je mezinárodně srovnatelná, vykazuje inflaci prakticky totožnou, čítající rovných čtrnáct procent v meziroční perspektivě.
• Inflace v Česku: mezi domácími tlaky a americkými cly
  Zatímco česká inflace v posledních měsících stagnuje, nové turbulence na světových trzích mohou její vývoj výrazně ovlivnit. Přitvrzující celní politika Donalda Trumpa sice zlevňuje energie a část spotřebního zboží, zároveň ale vyvolává nejistotu, která může ochladit domácí ekonomiku. Výsledkem může být překvapivě nižší inflace, ale i vyšší ceny luxusního zboží.
• Inflace v Česku opět všechny zaskočila. Tentokrát ale tím, jak je nízká
  Inflace v Česku v měsíci říjnu opět všechny zaskočila. Tentokrát tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. Česká národní banka pak počítala s hodnotou 17,4 procenta.
• Inflace v česku padá, je nejnižší od roku 2021. Fialova vláda ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila
  Inflace v Česku v červnu v meziročním vyjádření poprvé od loňského ledna klesla pod psychologickou úroveň deseti procent. V červnu byla nejnižší od prosince 2021. Tím pádem je nyní už v podstatě vyloučené letošní zvýšení základní úrokové sazby České národní banky. První změnou sazeb, kterou nynější bankovní rada ČNB provede, tak bude jejich snížení. K tomu by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku, zcela jistě pak v roce příštím. Podle veškerých prognóz, jak tuzemských, tak mezinárodních organizací, totiž inflace v příštím roce výrazně poklesne. Zatímco letos by se měla celoročně pohybovat kolem úrovně 10,5 procenta, v příštím roce to bude kolem hodnoty 2,5 procenta.
• Inflace v Česku překonává inflaci v Rusku nejvíce od roku 2000. Sankce se Česku ekonomicky vracejí jako „bumerang“, jakkoli jsou morálně opodstatněné
  Rychlost inflace v České republice je zarážející nejen v meziročním vyjádření, ale také v tom meziměsíčním. Mezi dubnem a květnem letošního roku totiž spotřebitelské ceny v ČR vzrostly hned o 1,8 procenta. To znamená třeba to, že za letošní květen vzrostly spotřebitelské ceny v ČR citelně více než za celý rok 2013. Nebo než za celý rok 2014. Nebo též za celý rok 2015 či 2016.
• Inflace v Česku překvapivě klesla, CZK reaguje oslabením
  Český statistický úřad dnes zveřejnil výsledky české inflace. Ta se v v září meziměsíčně propadla o 0,6 %, díky čemuž její meziroční tempo růstu zpomalilo z 2,9 % na 2,7 %. Trh přitom očekával meziměsíční pád inflace pouze o 0,4 % a meziroční růst ve výši 2,9 %. Ke snížení inflace pomohly hlavně sezónní vlivy v oblasti potravin. Míra inflace začíná konečně klesat, i když zůstává i nadále výrazně nad inflačním cílem České národní banky.
• Inflace v Česku roste meziročně o 16 %
  Spotřebitelské ceny v Česku meziročně v květnu vystoupaly o 16 %. Očekávání analytiků byla nastavena na růst o 15,5 % y/y. Růst táhly ceny energií, bydlení a potraviny. Tempo růstu cen neslábne. Meziměsíční změny zůstávají podobné už od počátku roku. V dubnu rostly spotřebitelské ceny o 14,2 %. Inflace zůstává nejvyšší od prosince 1993.
• Inflace v Česku se „utrhla ze řetězu“, zaskočila všechny, takže koruna posiluje k novému rekordu. Navzdory horšímu než očekávanému výkonu české ekonomiky za loňský rok
  Česká ekonomika zklamala jak v loňském čtvrtém čtvrtletí, tak za celý rok 2019. Vyplývá to z dnes zveřejněných předběžných čísel ČSÚ, která se však mohou ještě změnit, ovšem oběma směry, jak k lepšímu, tak k horšímu. V posledních třech měsících roku 2019 přidala podle dnešních údajů jen 1,7 procenta. Jedná se o její nejslabší meziroční růst od třetího čtvrtletí roku 2016, kdy expandovala také pouze tempem 1,7 procenta. Pomaleji rostla naposledy v měsících lednu až březnu 2014, kdy přidala jen 1,6 procenta. Slabý výsledek za loňské poslední čtvrtletí způsobuje, že horší než očekávaný je i celkový výsledek za rok 2019. Tuzemské hospodářství totiž podle dnešních čísel vzrostlo jen o 2,4 procenta, zatímco konsensus trhu počítal s růstem za rok 2019 ve výši 2,5 procenta.