Kryštof Míšek
Trhy v korekci, co bude dál
24.04.2024 Probíhající napětí na Blízkém východě se spolu s výhledem na vyšší úrokové sazby po delší dobu („higher for longer“) přenášejí negativně na globální finanční trhy. Ty se tak nacházejí v pásmu poměrně rozsáhlé cenové korekce a značného nárůstu tržní volatility. Hlavní americký index S&P 500 se tak například v posledních dnech dostal na úroveň, kde byl naposledy kolem poloviny letošního února. Jaká jsou specifika současných burzovních pohybů a co můžeme ještě od trhů očekávat?
Může v současné situaci ropa dosáhnout 130 USD za barel?
16.04.2024 Poslední týdny přinesly další zostření situace na Blízkém východě, kde již přes půl roku probíhá ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Palestinci. Nyní se situace ještě zhoršila. Vlna bezpilotních letounů a raket, která v noci na neděli prolétla směrem k Izraeli z Íránu, přinesla novou fázi napětí, nejistoty a konfrontace v regionu. Írán tvrdí, že sobotní bombardování Izraele je odpověď na letecký útok, který se stal 1. dubna na íránský konzulární budovu v syrské metropoli v Damašku, při kterém zahynuli vysoce postavení íránští velitelé. To vše má samozřejmě dopad na cenu „černého zlata“, které postupně roste stále výš (za poslední tři měsíce se její cena zvýšila o téměř 20 %). Může aktuální geopolitická krize vyústit v rekordní ceny této komodity?
Investiční horečka v prvním čtvrtletí roku
11.04.2024 Uplynulý kvartál byl z pohledu světových burz skutečně výjimečný. Řada aktiv významně vzrostla na hodnotě a tato mohutná „rally“ často připomínala technologickou „dot-com bubble“ z konce minulého tisíciletí. Nezůstalo však pouze u technologických akcií, k výšinám se vydalo rovněž zlato nebo stříbro. O čem bylo minulé období na trzích a jaký je možný výhled pro další měsíce?
Konec dob deflace v Japonsku, její možný začátek v Číně?
26.03.2024 Minulý týden skončila dost možná jedna ekonomická éra. Japonská měnová autorita Bank of Japan oficiálně vyhlásila konec dob deflace v ekonomice, zvýšila poprvé za 17 let úrokové sazby a zahájila tak cyklus restriktivní měnové politiky. Výraznější inflační tlaky se předtím neobjevovaly v japonské ekonomice více než tři desetiletí. V úplně opačné situaci je druhá největší světová ekonomika, Čína. Jaké jsou podobnosti mezi oběma zeměmi? Co můžeme z pohledu Číny očekávat v delším období?
Mezinárodní obchod a D. Trump opět v Bílém domě
19.03.2024 V posledních týdnech významně vzrostla pravděpodobnost, že v Bílém domě bude znovu Donald Trump. Ten prakticky převálcoval všechny konkurenty ve své domovské straně a svět musí reálně počítat s tím, že může porazit svého soka z minulé volby (současného prezidenta USA Joe Bidena). Co by to mohlo znamenat pro mezinárodní obchod, vzácné suroviny nebo ekonomiku?
O současné investiční horečce
12.03.2024 Burza a krypto začínají být pořádně nabité. Index akcií S&P 500 dosáhnul hodnot nad 5 100 bodů, kryptoměna Bitcoin atakovala úrovně přes 70 000 USD. Můžeme si jednoznačně říci, že současná „rally“ na finančních trzích čím dál tím více připomíná Dot-com bublinu z počátku tisíciletí. Jaké jsou faktory, které ovlivňují tento vývoj? Máme nějaká vodítka z minulosti? Hrozí výraznější propad?
Významné trendy na trhu s nemovitostmi po pandemii COVID-19
08.03.2024 Od vypuknutí covidové pandemie se trh s nemovitostmi stal svědkem dramatických změn, které ovlivnily poptávku i nabídku v tomto sektoru. Mezi tyto trendy patří nejen nové pracovní procesy, ale i další ekonomické a sociální faktory. V rámci svého příspěvku jsem se pokusil na některé z nich podívat blíže.
Zvládnou veřejné finance výdaje 3 % HDP na obranu?
05.03.2024 Domácí ekonomika a její veřejné finance mají za sebou turbulentní roky. Dříve myslitelné deficity v řádech desítek miliard korun nahradily schodky o řád vyšší. V loňském roce, který již z mého pohledu rozhodně nebyl ekonomicky extrémně výjimečný, dosáhnul schodek rozpočtu 288 mld. Kč (asi 3,5 % HDP). Letos to má být zhruba kolem 250 mld. Kč (dalších 2,2 % HDP). Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 159,8 mld. Kč a poprvé tak od roku 2007 směřují blízko cíle, ke kterému jsme se v rámci NATO kdysi zavázali. Bohužel aktuální hrozba pádu Ukrajiny v minulých týdnech zesílila, v EU tak začínají padat rozumné návrhy na růst výdajů v poměru k rozpočtu až na úroveň 3 %. Musíme si tedy zároveň položit důležitou otázku, zda na to ekonomicky vlastně máme a případně za jakých podmínek.
Blíží se znovu do USA nemovitostní krize?
28.02.2024 Po delší odmlce se znovu vynořují důkazy o možné krizi v sektoru amerických nemovitostí. Otřesy na tomto trhu negativně ovlivňují tamní finanční domy, které drží velké množství dluhů směrem k developerům a majitelům nemovitostí. S prudkým nárůstem úrokových sazeb má mnoho firem problémy s refinancováním svých dluhů, což některé banky nutí zvyšovat rezervy na opravné položky plynoucí ze ztrát v tomto segmentu.
Cena Zlata si prošla korekcí, jedná se o příležitost?
22.02.2024 Zveřejněná data o inflaci v minulém týdnu investory do drahých kovů příliš nepotěšila. Data o indexu spotřebitelských cen (CPI) za leden 2024 zveřejněná 13. února ukázala, že inflace se zcela svému 2% cíli v USA po pandemii ještě nepřiblížila. Co to může znamenat pro Zlato? Jedná se o začátek širšího poklesu cen kovu nebo spíš o významnější příležitost?
Stavební řízení? Proč jsme vlastně nejpomalejší?
20.02.2024 V letošním roce má u nás dojít k jedné z největších revolucí v rámci stavebního řízení v historii. Domácí ekonomika se podle řady studií potýká s pomalým povolováním staveb, které přinášejí vysokou míru neefektivity do celého systému rozvoje infrastruktury nebo kvality života obyvatel. Ekonomika se každoročně nachází v rychlosti povolování staveb na nelichotivém 150. až 157. místě žebříčku Doing Business. Připomeňme, že podobně jako Česko si vedou v této oblasti Pobřeží slonoviny, Barbados, Kamerun nebo Kosovo. V jakém stavu je současná snaha o reformu a mohou tyto změny vůbec přinést tolik potřebné zlepšení?
Rozhodnutí ČNB a další vývoj na EUR/CZK
12.02.2024 V minulém týdnu došlo k prvnímu razantnějšímu uvolnění domácí měnové politiky. Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. To bylo o 25 bazických bodů více, než očekávali analytici. Rozhodnutí se ve světle mimořádně slabých hospodářských výsledků domácí ekonomiky zdá poměrně logické. Trochu jinak situace vypadá z pohledu měnového kurzu. Na páru s EUR/CZK dochází již od dubna 2023 k setrvalému oslabování domácí měny. Od rekordních hodnot 23 Kč EUR/CZK se kurz posunul již znatelně nad 25 Kč. A jaký je současný výhled pro ekonomiku a měnový kurz?
Může Bidenova administrativa znovu zvýšit ceny energií?
06.02.2024 V posledních týdnech cena energetických komodit na burzách převážně klesala, ocenění elektřiny a zejména plynu bylo na nejnižších úrovních za poslední roky. Nic na tom nezměnilo ani vyhrocení konfliktů na Blízkém východě či pokračování války na Ukrajině. Elektřina tak poklesnula hlouběji k 80 EUR za MWh, zemní plyn v klíčovém uzlu TTF v Nizozemsku pak sestoupil až k 24 EUR za MWh, což jsou nejnižší úrovně od poloviny roku 2021. Tento vývoj by se mohl v příštím období minimálně zastavit nebo přímo otočit. Bidenova administrativa totiž zastavila schvalování nových licencí na vývoz amerického zkapalněného zemního plynu. Jaký by to mohlo mít dopad na cenu plynu? Mohlo by se jednat o významný problém pro Evropu?
Pokračující rozbroje na Blízkém východě dopadají na ropný trh
31.01.2024 Zklidnění ropného trhu z konce loňského roku definitivně končí, do hry se opět více vrací strach z vývoje na Blízkém východě, který může předznamenat výraznější cenový vývoj. Nálada na trhu s ropou v listopadu a prosinci byla převážně na „medvědí“ vlně, protože silná nabídka zemí mimo OPEC+ se srovnávala se zpomalující globální poptávkou po „černém zlatě“. Prodloužení omezení produkce z dílny OPEC+ pro 1Q 2024 stabilizaci trhu nepřineslo. Dno si pak cena ropy WTI (americká lehká ropa, která je definována místem dodání v obchodním bodě Cushing ve státě Oklahoma v USA) našla na úrovni kolem 68 USD za barel.
ECB v čase ekonomické recese
30.01.2024 Zasedání Evropské centrální banky (ECB) z minulého týdne jen potvrdilo, co mnozí ekonomové a analytici již delší dobu tvrdí – politika ECB je dlouhodobě poměrně „schizofrenní“ a „bezkrevná“. Ve vztahu k ekonomice, vývoji inflace a úrokových sazeb v měnové unii, zůstává měnová autorita ve složité situaci. Zatímco se eurozóna potýká s určitou mírou ekonomického „nerůstu“ a odezníváním inflačních tlaků z minulých let, ECB čeká, co udělá americká centrální banka nebo data z ekonomiky. V jejím rozhodování panuje tedy tzv. politika „pohledu do zpětného zrcátka“.
Analytici: Za růstem amerických akcií na maxima je názor, že Fed sníží sazby
24.01.2024 Za růstem amerických akcií na historická maxima je přesvědčení investorů, že tamní centrální banka Fed začne snižovat úrokové sazby. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Další vývoj bude podle nich záležet na výsledcích firem za loňský rok, pokračování růstu je ale pravděpodobné.
Americké akcie vystoupaly na nová historická maxima
24.01.2024 Uplynulý týden přinesl další markantní růst amerických akcií, které si tak vedou znovu nejlépe mezi rozvinutými trhy. Hlavní americký index S&P 500 uzavřel na rekordní hodnotě 4839 bodů, čímž překonal úroveň dosaženou na začátku roku 2022 před začátkem války na Ukrajině. Přestože trhy spíše předpokládají, že americký Fed v březnu ještě sazby nesníží, technologické akcie procházejí další mohutnou „rally“. Jaké jsou hlavní fundamenty, na kterých současný růst stojí? Má ještě trh určitý prostor nebo akcie předběhly již příliš svůj skutečný fundament?
Objeví investoři znovu japonský akciový trh?
19.01.2024 V posledních měsících se do popředí mediálního zájmu dostává silně rostoucí japonský akciový trh. Japonský hlavní akciový index Nikkei 225 se pomalu blíží k svým historickým maximům z roku 1989 na úrovni bezmála 39 000 bodů. To je dlouho nevídaný růst. Vymotala se snad japonská ekonomika definitivně z deflační pasti? Mají japonské akcie před sebou další posílení?
Inflace je zkrocena, ČNB se přesto musí mít na pozoru
17.01.2024 Nejnovější data o vývoji cenové hladiny v domácí ekonomice vyznívají relativně pozitivně. Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 6,9 procenta, tempo růstu tak proti listopadovým 7,3 procenta zvolnilo. Průměrná inflace za loňský rok byla 10,7 procenta, což bylo o 4,4procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR. V letošním roce by se tak inflace měla významně přiblížit 2% cíli naší měnové autority (ČNB ve své prognóze v současnosti odhaduje 2,6 %). Nenechme se však zmást, pohled do historie ukazuje, že inflace může snadno opět znovu růst.
Povede zdražení námořní dopravy k nové „inflační“ vlně?
09.01.2024 Začátek nového roku je opět ve znamení geopolitického napětí na Blízkém východě. Největší světová námořní skupina Mediterranean Shipping Company (MSC) již oznámila, že kvůli zvýšené hrozbě útoků odklání své lodě od Rudého moře. Rozhodnutí přichází po útocích Íránem podporovaných húthijských povstalců v Jemenu. Jejich cílem jsou prý lodě směřující do Izraele. Tento neblahý vývoj může mít významný dopad na světovou ekonomiku nejen prostřednictvím cen ropy. Pokud by ale např. došlo k narušení Hormuzského průlivu na více než měsíc, ceny by u této komodity vzrostly podle analýzy investiční banky Goldman Sachs až o 20 %. Nicméně jak jsem psal, nejde jen o ceny „černého zlata“.
Komoditní trhy v roce 2024
03.01.2024 Uplynulý rok přinesl korekci cen světových komodit, a to i přes pokračování konfliktu na Ukrajině. Změnu nepřinesl ani závěr roku, který byl ve znamení krize na Blízkém východě po říjnovém teroristickém útoku v Izraeli. Ceny komodit až na výjimky, jako je zlato dále klesaly. Zklamáním roku byly zejména obiloviny, např. cena pšenice poklesnula až na nižší hodnoty než před vypuknutím krvavé války. Index měřicí výkonnost hlavních komodit se za rok snížil až o 12 %. A co by mělo ovlivňovat trhy v nadcházejícím období?
Domácí ekonomika pod vlivem „oligopolů“
19.12.2023 V posledních týdnech se opět po delší době začíná diskutovat o tržní síle, moci antimonopolního úřadu nebo vlivu velkých společností na ceny. Bojuje tedy naše ekonomika s oligopoly? A jaké vlastně jsou průvodní znaky této tržní struktury, případně jak s nimi z pohledu hospodářské politiky můžeme „zatočit“?
Měla by cena ropy ještě klesat či jsme před bodem obratu
14.12.2023 V posledních týdnech cena ropy na světových trzích dále klesala. Z cen kolem 90 USD za barel ropy WTI Crude Oil (americká, lehká ropa) pozorujeme pokles až pod 70 USD v minulém týdnu, a to i přes masivní snížení vývozu ze strany kartelu zemí OPEC+. Ty pod vedením Saúdské Arábie vytrvale usilují o snižování exportu “černého zlata” po celý letošní rok. A jaké jsou hlavní důvody poklesu cen komodity? Může cena znovu růst?
Konec dotační ekonomiky? Ani náhodou
12.12.2023 V předchozích letech si česká ekonomika navykla výrazným “dávkám” fiskálních prostředků. Dlouhých 8 let levicových vlád, které uplácely své voliče si vybralo svou daň v hospodářství. A následné období pandemie COVID 19, kdy se řada firem přizpůsobila řadě programů, typu Antivirus nebo Covid – Nepokryté náklady, situaci jen dále zhoršilo.
Zlato na nových maximech, může drahý kov dále posilovat
06.12.2023 V pátek zlato uzavřelo na historických maximech, cena atakovala skoro 2150 USD za trojskou unci. To je poněkud zvláštní. Tradičně jsou pro ceny zlata klíčové reálné sazby, což jsou vlastně náklady pro držení tohoto kovu. Bez ohledu na to, jak přesně je změříme, pohybujeme se kolem nejvyšších úrovní sazeb. A to minimálně od Finanční krize v letech 2008 až 2009. Otázka zní, proč zlato stále získává na hodnotě a může cena této komodity dále růst?
Každoroční hašteření o minimální mzdě: Pískej konec!
04.12.2023 Každý rok se to opakuje znovu a znovu. Sledujeme zbytečně dlouhé diskuze o minimální mzdě, která vzbuzuje vášnivé debaty. V ČR jí v tuto chvíli pobírá okolo 100 000 lidí, tedy cca 3 % českých zaměstnanců. Odbory a zaměstnavatelé se pravidelně střetávají a vždy čekáme, jak se situace tentokrát vyvine. Nakonec ale vždy vláda rozhodne o její výši. Způsob, jakým se k tomu rozhodne, zůstává zahalen tajemstvím; často jde o kompromis mezi návrhy odborů a tolerovatelným limitem pro zaměstnavatele.
Probíhající „stávky“ z pohledu ekonomie
28.11.2023 Rozpočtová konsolidace se pomalu promítá do očekávání firem a domácností. V důsledku toho se postupně ozývají jednotlivé zájmové skupiny, které vytvářejí nátlak na vládu ve směru korekce těchto opatření. Měla by vláda přidat pracovníkům ve školství, měla by vláda finančně podpořit energeticky náročné podniky, měla by vláda plošně přidat lékařům? To jsou legitimní otázky, ale jak je to z pohledu ekonomie a vytváření rozumných očekávání vládní politiky? Jednoduché, ustupovat zájmovým skupinám se v malé ekonomice dlouhodobě jednoznačně nevyplácí.
Stalo se Německo znovu „nemocným“ mužem Evropy?
14.11.2023 V minulém týdnu začala u nás diskuze, zda by se měla ČR rovněž soustředit na mimořádné dotace pro energeticky náročné průmyslové podniky. Ty trpí vysokými cenami elektřiny, plynu bez vidiny výrazného zlepšení v příštím roce. Debata u nás probíhá na pozadí probíhajícího ekonomického útlumu Německa, které se rozhodlo pro dotace pro průmyslová odvětví ve výši až 12 mld. EUR (přes 295 mld. CZK). Stávající kompenzace pro 350 podniků, které čelí mimořádné mezinárodní konkurenci mají být prodlouženy. A které faktory vlastně stojí za poklesem tamního hospodářství a je vidět už světlo na konci tunelu?
Má česká ekonomika začít aktivněji využívat devizové rezervy ČNB?
08.11.2023 O víkendu v rámci politického pořadu na ČT (Otázky Václava Moravce) zazněl poměrně odvážný návrh aktivnějšího využití devizových rezerv ČNB směrem k investicím v dopravní infrastruktuře. Z pohledu nároků na rozpočet se by se jednalo o 150–200 mld. Kč ročně v letech pro roky 2025, 2026. Mnozí si řeknou a proč vlastně ne? Rezervy v tuto chvíli dosahují úrovně přes 3200 mld. Kč (stav ke konci roku 2022), což je na poměry vyspělého světa v poměru k HDP celkem slušná zásoba prostředků. Osobně jsem přes tato fakta spíše skeptický.
Blízkovýchodní konflikt: Hrozba pro českou ekonomiku?
25.10.2023 V době, kdy eskalace mezi Izraelem a Hamásem trvá již několikátý týden, začínají se rýsovat obavy ohledně jeho dopadu na světovou ekonomiku. Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka varují před rostoucími cenami ropy a inflačními tlaky, které by mohly ovlivnit i českou ekonomiku. Obě instituce přitom počítají s ekonomickým růstem v České republice v roce 2024 okolo 2,3 %. Ačkoli obě instituce předpovídají ekonomický růst v České republice v roce 2024 okolo 2,3 %, situace na Blízkém východě nesouvisí jen s tamním konfliktem.
Související klíčová slova:
Bitcoin | Intervence | Kvantitativní uvolňování | Čína | Japonsko | Finance | Stříbro | Akciové indexy | Akciový index | Inflace | Deflace | OECD | Nasdaq | Dow Jones | Světová banka | USA | Nezaměstnanost | OPEC | HDP | Devizové rezervy | Měnová politika | Německo | Analytik | New York | Ceny ropy | Americké akcie | Světová ekonomika | Poptávka | Recese | Americká ekonomika | Rizika | Politika | Průmyslová výroba | Nikkei | Ekonomové | Akciové trhy | EUR/CZK | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Měnový trh | Cenné papíry | Hospodářství | Sazby | Akcie | Akciový trh | Americký dolar | Analýza | Zhodnocení | Transakce | Bank of Japan | Bankovní rada | Benchmark | Bloomberg | Bod | Burza | CPI index | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | Dolarový index | Dow Jones Industrial | ECB | Ekonomika | Eurozóna | Fed | Finanční trhy | Futures | Index spotřebitelských cen | Indikátory | Investor | Komodity | Korekce | Kurz | MMF | MT4 | Makléř | Mezinárodní obchod | Měna | Měny | Nabídka | Nástroj | P/E | Pozice | Rally | Riziko | Ropa | S&P 500 | Schodek rozpočtu | Splatnost | Tištění peněz | Trend | Ukazatel | Výkonnost | Wall Street | Zlato | ČNB | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Analytici | Banky | EUR | USD | Dluhopisy | Goldman Sachs | Japonské akcie | Finanční krize | Cena zlata | Cena ropy | Německá ekonomika | Investiční příležitosti | Komoditní trhy | XTB | Indexy | Americká lehká ropa | Globální ekonomika | Investoři | Fundamenty | Fond | Ekonomie | Trh s nemovitostmi | EU | Vývoj ceny | Ekonom | Business | Pravděpodobnost | Výnosy dluhopisů | Berkshire Hathaway | Ropný trh | Ceny komodit | Kurz koruny | Zkušenosti | Optimismus | Výsledky | Strach | Regulace | Financování | Investiční banky | CZK/EUR | Nasdaq Composite | Makro | Index cen | Devizové intervence | Donald Trump | Mezinárodní měnový fond | Obchodníci | EURCZK | Index | Americká centrální banka | Analýzy | Banka | Barel ropy | Brent | Cena | Cena ropy na světových trzích | Cena ropy WTI | Ceny zlata | Čínská ekonomika | CZK | Česká ekonomika | Devizové rezervy ČNB | Dolar | Ekonomický růst | Elektřina | Graf | Index Nasdaq | Index S&P 500 | Investiční | Japonská ekonomika | Jiří Tyleček | Komoditní | Měnový kurz | Nemovitosti | Nikkei 225 | Portfolia | Pro investory | Prodej dluhopisů | Prognóza | Pšenice | Reuters | Ropy | Sázky | Trh | Úrokové swapy | Volatility | WTI | Zemní plyn | Zisky | ZEW | ING | Redukce | ROCE | Spojené státy | Černé zlato | Cenová hladina | Tržby | Bod zlomu | Volby | Burze | Dow Jonesův index | Bankovní sektor | MSCI | Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) | NATO | Snižování sazeb | Pokles úrokových sazeb | Růst cen akcií | Podnikání | Automobilový průmysl | Vývoj akciového indexu | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Výnosová křivka | Energie | Podnikatelé | Globální akciové trhy | Ekonomické indikátory | Konzistence | Christine Lagardeová | Swapy | Firmy | Economic | Inflační tlaky | Měnová autorita | Americké akciové indexy | Vývoj akciového indexu S&P 500 | S&P Global | Nervozita | Globální finanční trhy | Světové centrální banky | Propad | Index Nikkei | S&P | Ztráty | Posílení koruny | Nálada na trhu | Pokles výnosů | Historická maxima | Saúdská Arábie | Tempo růstu | Zajištění | Zpomalení v Číně | Kryptoměna | Výhled | Mzdy | Bankovní krize | Krize | Zisky firem | Snížení úrokových sazeb | Výnosy | Očekávání analytiků | Americký index S&P 500 | Příjmy | Finanční domy | ČTK | Bilance Fedu | Hlavní ekonom | Očekávání | Nezaměstnanosti v Německu | Investoři do komodit | Hlavní fundamenty | Lithium | FundStrat | Inverzní výnosová křivka | Wood & Company | Očekávání investorů | Krypto | OPEC+ | Obchodní napětí | Podniky | Technologické akcie | Prognóza ČNB | Portu | Geopolitické napětí | Domácí měna | Hlavní akciový index | Trh s ropou | Výsledky firem | Reakce trhu | Cena plynu | Zvýšení úrokové sazby | Náklady na úvěry | Dopady na ekonomiku | Zpomalení ekonomického růstu | Kryptoměna Bitcoin | Nemovitostní trh | Data z ekonomiky | Cena komodity | Růst cen ropy | Pokles sazeb | Obiloviny | Rostoucí příjmy | Snížení sazeb | Prezidentka ECB | NASDAQ 100 | Pokles cen | Deficit rozpočtu | Sazby ECB | Denní graf | Očekávání trhu | ESG | Kakao | Vývoz ropy | Vyšší úrokové sazby | Hospodářské krize | Digitalizace | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Deficit | Ceny benzínu | LNG | Býčí signál | Objem | Obchod | Trh práce | Německé hospodářství | Růst cen | Studie | IW | Bilance | Ekonomický vývoj | Co bude | Vývoj trhu | Lagardeová | Miliardy | Domácí měny | Naše ekonomika | České hospodářství | Zveřejněná data | Financovat | Průmysl | Poslanecká sněmovna | Na burze | Drahý kov | Výrazný pokles | Rozvoj | Stavebnictví | Ceny zboží | Problémy | Spotřebitelské ceny v Číně | Prognózy | Nejistoty | Ruská ropa | ECB Christine Lagardeová | Prezidentka ECB Christine Lagardeová | Plyn | Nálada | Růst amerických akcií | Kontrakty | Zavedení cel | Členové Organizace zemí vyvážejících ropu | ÚOHS | Míra | Měnové politiky | Bankovní rada České národní banky | Rozhodnutí ČNB | Dot-com | Bydlení | Ztráta | Cena pšenice | Akciový index Nikkei | Průmyslové podniky | Americký index | Napětí na Blízkém východě | Hospodaření | Růst poptávky | Klesající trend | Zvýšené geopolitické napětí | Írán | Ifo | Hormuzský průliv | Inflace v prosinci | Veřejné finance | Situace na Blízkém východě | Ceny energií | Zajímavé zisky | Kapitalismus | Trump | Prezident | Výsledkové sezóny | Obchodní vztahy | Trhy | Nejprudší pokles | Pokles | Situace | Meziroční růst | Pandemie koronaviru | Pandemie | Vysoká inflace | Zpomalení růstu | Zlepšení | Úsilí | Výdaje | Zrychlení růstu | Rekordní hodnoty | Rozhodování | Americké ekonomiky | Medvědi | Organizace zemí vyvážejících ropu | Americká inflace | COVID-19 | GEM | Využití umělé inteligence | Ekonomické recese | Americký Fed | Vývoj | Regulace ceny | Šok | Změny trendu | Nástroje měnové politiky | Další vývoj | Kabinet | Zrychlení inflace | Cenový vývoj | Silný pokles | Stimul | NBER | Spotřebitelé | Historie | Mimořádné časy | Vládní podpory | Bilion dolarů | MPSV | Manufacturing | Domácnosti | Fundament | Iracionální | Udržení inflace | Další růst | Růst | Signál | Americká banka | Potenciál | Izrael | Ekonomiky | Války | Schodek | Organizace | Závislost | Práce | Výraznější pokles | Údaje | Oživení v Číně | Cushing | Ekonomické oživení | Dodavatelské řetězce | Geopolitická krize | USD za barel | Debata | Posílení | Data z trhu práce | Americká centrální banka (Fed) | Zasedání Evropské centrální banky | Zasedání Evropské centrální banky (ECB) | Dovoz | Vývoz | Objem ropy | Průmysl v Německu | Zadlužení | Expanze | Dopad na cenu | Omezení produkce | Umělé inteligence | JDE | Index akcií | Unie | ČR | Antivirus | Pokračování růstu | Index Nasdaq Composite | Největší světová ekonomika | Index Nikkei 225 | Oklahoma | Rostoucí trend | Covid | Nákupní apetit | Prostor pro další růst | Ocenění | Ceny | Životní úroveň | Následky pandemie | Nižší poptávka | Odveta | Slabý dolar | Cenové hladiny | Napětí mezi Čínou a USA | Analytik XTB | Nvidia | Vývoj akciového indexu Nasdaq | Elektromobily | Politici | Biden | Míra nezaměstnanosti v Německu | Měnový fond | Embargo | Intel | Výrobce čipů | Rozpočtové deficity | Vývoj akciového indexu Nasdaq 100 | Lukáš Novotný | Pokles zásob | Poptávka po plynu | Počasí | Růst ceny | DOT | Zhoršení ratingu | Evropské centrální banky | Nynější krize | Kov | WTI Crude Oil | Růst Německa | Celosvětová poptávka | Nejvyšší růst | Data o inflaci | Prudký růst cen | AMD | ERA | Větší korekce | Japonský akciový trh | Meziroční růst cen | Ceny ve výrobě | Pandemie COVID 19 | Pandemie COVID | Spotřeba domácností | Cíle | Příležitosti | Konkurence | Prodej | Vývoj akciového indexu Dow Jones | Oligopol | Technologie | Makroekonomické indikátory | Spotové ceny | Podíl Číny | AI | Roger | Odvětví | Bilion | Chování | Růst výrobních cen | Spotové ceny ropy | Výrobní inflace | Společnosti | Měnové unie | Opatření | Uhlí | Doing Business | Ceny kovů | Kompenzace | TTF | Hospodářské soutěže | Ceny energie | Vysoké ceny | Rekordní ceny | Zdravotnictví | Nová historická maxima | Stratégové | Narušené dodavatelské řetězce | TIM | 3М | Ekonomické teorie | Rozšíření | Developeři | Úrokové sazby v USA | Bidenova administrativa | Elektromobilita | Druhá největší světová ekonomika | Vliv na ceny | Kosovo | Grafit | Hry | Válka na Ukrajině | Instituce | Bezpečnostní situace | XTB Jiří Tyleček | Sankce | MWh | Mediterranean Shipping Company | Mediterranean Shipping Company (MSC) | Řetězce | Značné riziko | Geopolitické události | Nárůst výdajů | Nárůst výdajů na obranu | Dow Jones Industrial Average | Ruská federace | Přijetí | Pochybení | Historické zkušenosti | Kroky Fedu | Cenu plynu | Oslabující americký dolar | Výrobce čipů Nvidia | Současná situace | Nejvyšší kontrolní úřad | NKÚ | Fenomén | Japonská měnová autorita | Propady na trzích | Velké finanční krize | Administrativa | Války na Ukrajině | Rafinerie | Světlo na konci tunelu | Index cen výrobců | Zajímavé investiční příležitosti | Růstový potenciál | Vysoké sazby | Měnová unie | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Marek Malina | Portu Marek Malina | Prezident Biden | Nejvyšší inflace | Obnovitelné zdroje | Bank Term Funding Program | Bancorp | Válka | Barel ropy WTI | Spojení | Vyšší ceny | Rostoucí společnosti | Vysoké úrokové sazby | Závazek | Následky bankovní krize | Partnerství | Snížení poptávky | Embargo na vývoz | Ministerstvo pro místní rozvoj | Místní rozvoj | Vice | New York Community | Transparentní | Uplynulý rok | Uvolněná měnová politika | Cyklus zvyšování úrokových sazeb | DNO | Oprav dům po babičce | Covidové pandemie | Dovoz do USA | Gallium | Plánování | Izraelský konflikt | Ozbrojený konflikt | Ozbrojený konflikt mezi Izraelem | Konflikt mezi Izraelem | Inverzní vztah | Dot-com bubble | Malina | Argos Capital | Nadšení | Mimořádné situace | Krize na Blízkém východě | Bankovní rada České národní banky (ČNB) | Otázky Václava Moravce | Očekávání firem | Slevy | ProCent | Sazby v USA | Rok 2024 | Možné riziko | Rafinérie | Závěr roku | FUNDING | Capital | Portfólia | NYCB | Umělé inteligence (AI) | Cenová maxima | New York Community Bancorp | Pobřeží slonoviny | Sociální faktory | Commodity | Volební rok v USA | Volební rok | Trendy na trhu | Suroviny | Vlády | Investiční horečka
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Cena | Růst | Graf | EUR/USD
