Priorita české vlády

Česko je zpět u normálu jen zdánlivě. Jakýkoliv šok nás z něj může dostat, říká ekonom Komerční banky Jan Vejmělek
08.04.2026 Česká ekonomika se po letech inflace, energetické krize a mimořádných šoků podle všeho stabilizuje, definitivní návrat k normálu je ale stále nejistý. „Jakýkoliv šok nás z něj může dostat,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky. V rozhovoru vysvětluje, proč tuzemský růst táhne hlavně domácí poptávka, jak velké riziko dál představuje Německo, proč Česká národní banka zatím nemá velký prostor pro snižování sazeb a co mohou s českou ekonomikou udělat geopolitické otřesy, dražší energie i zhoršující se stav veřejných financí. Rozhovor vznikal v době zvýšené geopolitické volatility; klíčovým faktorem dalšího vývoje zůstává délka a intenzita energetického šoku.
Další články k tématu Priorita české vlády

Prouza: Trumpova cla silně zasáhnou ekonomiku ČR
03.04.2025 Plošná cla na výrobky z Evropské unie ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem významně zasáhnou českou ekonomiku, sníží ziskovost průmyslu a omezí prostor pro investice a růst mezd, uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza na sociální síti X. V Česku podle něj musí výrazně zrychlit otevírání trhů mimo USA, prioritou české vlády doma i v Evropě musí být snižování byrokracie a prohlubování volného trhu. Není jediný důvod, proč kupovat americké zbraně, uvedl také Prouza.

Schválený půlbilionový český schodek svět letos ještě nezneklidní, vláda by se ale měla vyvarovat třeba „druhého rouškovného“. A od příštího roku je třeba razantně oddlužovat
19.02.2021 Ministerstvo financí i letos bude hospodařit s až 500miliardovým schodkem. Vládě to dnes posvětila Poslanecká sněmovna. I politici tak pochopili to, co bylo zřejmé už od konce loňska: a sice, že schodek 320 miliard, plánovaný doposud, je neudržitelně mělký.

Unijní lídři chtějí posílit ekonomiku snižováním byrokracie a cen energií
21.03.2025 Prezidenti a premiéři členských zemí EU chtějí posílit unijní hospodářství snižováním byrokracie a cen energií či růstem soukromých investic. Chtějí tak snížit náskok v inovacích a produktivitě, který mají vůči EU někteří globální konkurenti, stojí v závěrech včerejšího summitu EU. Unijní lídři vyzvali Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.

Na kolik by státní kasu vyšlo „druhé rouškovné“ neboli „respirátorovné“? Třeba i na 23 miliard, vyplácet se bude zřejmě, až se volby přiblíží
26.01.2021 Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová vypustila balonek takzvaného „druhého rouškovného.“ V rámci toho prvního dostali důchodci koncem loňského roku na ruku 5000 korun. Státní rozpočet to vyšlo na 15 miliard korun, což je mimochodem více, než jej v souhrnu stály kompenzační bonusy pro OSVČ. To ilustruje priority vlády.

Povinné nošení respirátorů poskytuje vládě záminku před volbami rozdat důchodcům „druhé rouškovné“. Má na něj peníze, díky 500miliardivému schodku
19.02.2021 Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová koncem ledna vypustila balonek takzvaného „druhého rouškovného.“ V rámci toho prvního dostali důchodci na sklonku loňského roku na ruku 5000 korun. Státní rozpočet to vyšlo na 15 miliard korun, což je mimochodem více, než jej v souhrnu stály kompenzační bonusy pro OSVČ. To ilustruje priority vlády.

Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2023
31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:

Další osud tisíců zaměstnanců ostravských hutí má teď v rukou britská vláda. Majitel hutí ji žádá o záchranné peníze 5,2 miliardy korun
28.03.2021 Tonoucí ocelářské a hliníkárenské impérium Sandžíva Gupty, do nějž patří i ostravské hutě, se snaží chytit pomyslného stébla. Skupina GFG Alliance, která zastřešuje i Liberty Ostrava, podle včerejších večerních informací televize Sky News požádala britskou vládu premiéra Borise Johnsona o zajištění nouzového financování v objemu 170 milionů liber, což odpovídá zhruba 5,2 miliardy korun.

Stav veřejných rozpočtů se znovu zhoršuje
13.01.2026 Na začátku letošního roku se znovu stává předním tématem problematika veřejných rozpočtů. Máme totiž finální čísla za rok 2025, kdy tzv. “volební rok” bohužel pozitivně nepřekvapil. Státní rozpočet skončil se schodkem 290,7 mld. Kč, což je nejen nad původním plánem, ale hlavně je to na poměry českých veřejných financí pořád velmi vysoké číslo. Po očištění o příjmy a výdaje z EU vychází deficit zhruba na 250 mld. Kč, tedy „jádrově“ je obrázek o něco méně dramatický, ale rozhodně ne dobrý. A výhled na rok 2026 zatím příliš optimismu nepřidává: podle slov staronové ministryně financí Aleny Schillerové bude udržet deficit pod 300 mld. Kč velmi obtížné. Kde vidím největší rizika současného rozpočtu a na co se musíme připravit v delším horizontu?

Ropovod Družba slouží k přepravě ropy z Ruska dál do Evropy od 60. let
09.08.2022 Výběr informací o ropovodu Družba (Ukrajina podle ruské společnosti Transněfť od 4. srpna kvůli poplatkům zastavila tranzit ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede do Maďarska, na Slovensko a do České republiky):

Guvernér ČNB Michl: Prioritou bude snížení inflace
01.07.2022 Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil dnes, se přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Michl to dnes sdělil ČTK. Prioritou bude podle něj snížení inflace.
Související klíčová slova:
Tuzemské státní dluhopisy | Energetický šok | Měnová politika centrální banky | Hlavní ekonom | Veřejné finance | Stavební sektor | Výše sazeb | Domácnosti a spotřeba | Teorie komparativních výhod | Dostupnost energií | Otřesy | Průmyslová ekonomika | Vývoj veřejných financí | Sazba hypoték | Domácnosti | Výnosy | Diverzifikace | Průběh íránské krize | Ekonomiky | Inflace a úrokové sazby | Prague Economic Papers | Příjmy státního rozpočtu | Omezení hypotéčních úvěrů | Snížení úrokových sazeb | Míra úspor | České vlády | Růstový diferenciál | Válka v Íránu | Investiční řešení | Konflikty | Íránské krize | Významné riziko | Geopolitické otřesy | Politika | Očekávání | VŠE v Praze | Makroekonomické prostředí | Vývoj na Blízkém východě | Volatilita | Růst | Hrozba | Výhled | Zvyšování cel | Ceny pohonných hmot | Zpomalující německý průmysl | Meziroční růst | Korunové úrokové sazby | Inflace k normálu | Globální ekonomiky | Eura | Nejistoty | Otevřené ekonomiky | Průmysl | Konflikt na Blízkém východě | Ekonomika a geopolitika | Fiskální politiky | Zahraniční poptávka | Centrální banky | Inflace | Vývoj v Evropské unii | Bydlení | Budoucnost | Finance | Covid | Koruna | Válka | CFA Institute | Hospodářská politika | Stárnutí populace | Snižování sazeb | Volatility | Investiční bankovnictví | Česká koruna | Objemy obchodů na trhu s českou korunou | Vice | Míra úspor domácností | Pandemie covidu | Ekonomická priorita | Vývoj | Úroková sazba | Konkurenceschopnost | Poptávka | Exportní země | Správná strategie | Dluhopisy | Vysoké inflace | Spotřebitelská důvěra | Prostředky | Stav české ekonomiky | Sazby ČNB | Celková inflace | Národní banka | Hypoteční sazby | Fiskální politika | Ropný šok | USA | Růst mezd | Ekonomové | Aktuální situace | Devizové rezervy ČNB | 3М | Propady cen | Pandemie | Úrokové sazby | Sazby | Reálné mzdy | Odcházející eura | Flexibilita | Návrat k normálu | Peněžní prostředky | Tržní výnosy | Výdaje | Pozitivní faktor | Trhy | Poskytování nových hypoték | Český stavební sektor | Rizika | Dovoz do USA | Byrokratické zátěže | Úspory | Sektor služeb | Mzdy | Politika centrální banky | Velké riziko | Úvěry na bydlení | Obchod | Drobný investor | Riziko | MAM | Šok | Ceny | Pokles | Centrální banka | Rozvolnění | Ekonom Komerční banky | Výnos | Rozhovor | Spotřeba domácností | Energetická krize | ČNB | Dovoz | Zahraniční investoři | Jan Vejmělek | Ceny ropy | Uvolněná fiskální politika | Naše ekonomika | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Situace | Velký problém | Investiční produkty | Investiční výdaje | HDP | Ekonom | Meziroční růst spotřebitelských cen | Známky oživení | Česká národní banka | Průmyslníci | Světová ekonomika | Češi | Vývoz | Globální ekonomika | Prognózy | SOK | Jádrová inflace | Bankovní rada | Investice | Německý průmysl | Demografie | Dražší energie | Hospodářství | Důvěra | České dluhopisy | Export | COVID-19 | Devizové rezervy | Hypotéky | Vývoz do USA | TIM | Energie | Objem | Investiční | Příjmy | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Míra | Národní rozpočtová rada | Krize | Obnovitelné zdroje | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Německo | Komerční banky | Česká ekonomika | Ekonomická rizika | Rezervy | Ekonomika | Geopolitika | CFA | Oslabení | Energetické krize | Cíle | Důchodový systém | Banky | Česká průmyslová výroba | Vlády | Nebezpečí | Správa | Německá průmyslová výroba | Mzdový růst | Ceny energetických komodit | Návrat inflace | Zrychlení inflace | Investoři | Ceny potravin | Projekce | Ropy | Bankovnictví | ANO | Objemy obchodů | Economic | Státní dluhopisy | Měnová politika | ROCE | Investor | Volný obchod | Banka | Domácí poptávka
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | 3М | Pokles | Trading | Banka | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot




