Vývoj veřejných financí
Česko je zpět u normálu jen zdánlivě. Jakýkoliv šok nás z něj může dostat, říká ekonom Komerční banky Jan Vejmělek
08.04.2026 Česká ekonomika se po letech inflace, energetické krize a mimořádných šoků podle všeho stabilizuje, definitivní návrat k normálu je ale stále nejistý. „Jakýkoliv šok nás z něj může dostat,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky. V rozhovoru vysvětluje, proč tuzemský růst táhne hlavně domácí poptávka, jak velké riziko dál představuje Německo, proč Česká národní banka zatím nemá velký prostor pro snižování sazeb a co mohou s českou ekonomikou udělat geopolitické otřesy, dražší energie i zhoršující se stav veřejných financí. Rozhovor vznikal v době zvýšené geopolitické volatility; klíčovým faktorem dalšího vývoje zůstává délka a intenzita energetického šoku.
Další články k tématu Vývoj veřejných financí
Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy
26.08.2024 Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2021
31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.
Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie
25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
Dynamika italského státního dluhu není udržitelná
29.11.2018 Jedním z klíčových negativních faktorů, které v uplynulých měsících finanční trhy významně ovlivňovaly, je vývoj italských veřejných financí. Proč nejsou italské veřejné finance v současné podobě ve střednědobém horizontu udržitelné?
Světově významná ratingová agentura Fitch potvrzuje Česku rating. Rizikem může být příliš nesourodá koalice Fialovy nastupující vlády, provizorium samo o sobě ne
12.12.2021 Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné
30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.
Související klíčová slova:
Měnová politika centrální banky | Domácnosti | Energetický šok | Byrokratické zátěže | Dostupnost energií | Průmyslová ekonomika | Veřejné finance | Objemy obchodů na trhu s českou korunou | Prostředky | Tuzemské státní dluhopisy | Výše sazeb | Domácnosti a spotřeba | Teorie komparativních výhod | Průběh íránské krize | Stavební sektor | Omezení hypotéčních úvěrů | Inflace a úrokové sazby | Ekonomika a geopolitika | Flexibilita | Diverzifikace | Zvyšování cel | Hlavní ekonom | Fiskální politika | Priorita české vlády | Sazba hypoték | Investiční řešení | Vývoj v Evropské unii | Růstový diferenciál | Otřesy | Hospodářská politika | Inflace k normálu | Prague Economic Papers | Ekonomická priorita | Otevřené ekonomiky | Exportní země | Íránské krize | Koruna | Volatilita | Příjmy státního rozpočtu | Vývoj na Blízkém východě | Snížení úrokových sazeb | Stav české ekonomiky | České vlády | Zahraniční poptávka | Válka v Íránu | Významné riziko | Politika | Zpomalující německý průmysl | Očekávání | Míra úspor | Geopolitické otřesy | Konflikty | Makroekonomické prostředí | Tržní výnosy | Růst | Výhled | Hrozba | Budoucnost | Ceny pohonných hmot | Inflace | 3М | Meziroční růst | Sektor služeb | Korunové úrokové sazby | Globální ekonomiky | Eura | Nejistoty | Průmysl | Fiskální politiky | Konflikt na Blízkém východě | Ekonomiky | Centrální banky | Válka | Stárnutí populace | Covid | Celková inflace | CFA Institute | Bydlení | Míra úspor domácností | Finance | VŠE v Praze | Snižování sazeb | Pandemie | Volatility | Investiční bankovnictví | Česká koruna | Odcházející eura | Úrokové sazby | Dluhopisy | Vice | Pandemie covidu | Vývoj | Správná strategie | Úroková sazba | Vysoké inflace | Ekonomové | Poptávka | Konkurenceschopnost | Spotřebitelská důvěra | Sazby ČNB | Národní banka | Hypoteční sazby | Ropný šok | USA | Poskytování nových hypoték | Růst mezd | Propady cen | Výdaje | Výnosy | Sazby | Reálné mzdy | Aktuální situace | Návrat k normálu | Peněžní prostředky | Pozitivní faktor | Devizové rezervy ČNB | Trhy | Český stavební sektor | Rizika | Dovoz do USA | Úspory | Mzdy | Politika centrální banky | Velké riziko | Úvěry na bydlení | Obchod | Drobný investor | Riziko | MAM | Šok | Ceny | Pokles | Centrální banka | Rozvolnění | Ekonom Komerční banky | Výnos | Rozhovor | Spotřeba domácností | Energetická krize | ČNB | Dovoz | Zahraniční investoři | Jan Vejmělek | Ceny ropy | Uvolněná fiskální politika | Naše ekonomika | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Situace | Velký problém | Investiční produkty | Investiční výdaje | HDP | Ekonom | Meziroční růst spotřebitelských cen | Známky oživení | Česká národní banka | Průmyslníci | Světová ekonomika | Češi | Vývoz | Globální ekonomika | Prognózy | SOK | Jádrová inflace | Bankovní rada | Investice | Německý průmysl | Demografie | Dražší energie | Hospodářství | Důvěra | České dluhopisy | Export | COVID-19 | Devizové rezervy | Hypotéky | Vývoz do USA | TIM | Energie | Objem | Investiční | Příjmy | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Míra | Národní rozpočtová rada | Krize | Obnovitelné zdroje | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Německo | Komerční banky | Česká ekonomika | Ekonomická rizika | Rezervy | Ekonomika | Geopolitika | CFA | Oslabení | Energetické krize | Cíle | Důchodový systém | Banky | Česká průmyslová výroba | Vlády | Nebezpečí | Správa | Německá průmyslová výroba | Mzdový růst | Ceny energetických komodit | Návrat inflace | Zrychlení inflace | Investoři | Ceny potravin | Projekce | Ropy | Bankovnictví | ANO | Objemy obchodů | Economic | Státní dluhopisy | Měnová politika | ROCE | Investor | Volný obchod | Banka | Domácí poptávka
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | Pokles | 3М | Banka | Trading | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot
