Současná rozpočtová situace

14.06.2016 Odolnost finančního sektoru v ČR vůči možným nepříznivým šokům je ještě silnější než před rokem...

02.04.2020 Koronavirus COVID-19 je katalyzátorem, který odhaluje křehkost našeho finančního systému a globální ekonomiky. Globální býčí trh let 2009 až 2020, trvající nejdéle v celé historii, právě zhynul na koronavirus.

25.10.2018 Středeční propad amerických akcií by neměl znamenat počátek dlouhodobého poklesu světových akciových trhů, včetně toho českého. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americký technologický index Nasdaq ve středu oslabil o 4,4 procenta, což bylo nejvíc za sedm let. Také další americké indexy už prakticky odpáraly své zisky z úvodu tohoto roku.

13.07.2020 I když tento týden zasedají významné centrální banky (evropská, japonská, čínská či polská), žádnou akci od nich nečekáme. Měnové podmínky byly uvolněny v první fázi pandemie, pozornost nyní logicky směřuje spíše k politice fiskální. Již zítra by měl významný stimul oznámit francouzský prezident E. Macron. V pátek a v sobotu pak budou lídři EU diskutovat o Fondu obnovy, kde předpokládáme další posun. Jak současná krize ochromila veřejné finance ve Velké Británii, zítra zveřejní tamní rozpočtová rada. Záplava ekonomických dat (americká červnová průmyslová výroba a maloobchodní tržby, květnová průmyslová výroba v eurozóně či HDP Číny za Q2) potvrdí oživování ekonomik po uvolnění restriktivních opatření v boji s pandemií koronaviru.

12.10.2020 Meziroční inflace bude v následujících měsících nadále klesat a na konci roku by se mohla dostat i pod tříprocentní hranici. Vyplývá z reakcí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Zářijový pokles inflace ekonomy překvapil a upozornili na to, že je i pod odhady ČNB. Centrální banka podle ekonomů v případě měnové politiky, tedy nastavení úrokových sazeb, zvolí spíše vyčkávací taktiku. Zatím nejsou jasné dopady druhé vlny pandemie koronaviru a následných opatření. Podle některých ekonomů se v inflaci už výrazněji vliv pandemie koronaviru projevuje.

16.11.2022 Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.

05.12.2022 Na trhu s ropou bylo v poslední době poměrně rušno. Země EU a G7 se rozhodly zavést cenový strop na vývoz ruské námořní ropy. Co to znamená, alespoň teoreticky? Třetí země budou moci využívat flotilu tankerů registrovaných v zemích G7 a EU a využívat pojistné smlouvy pouze v případě, že budou přepravovat ruskou ropu nakoupenou za 60 USD za barel nebo méně. Dohoda o cenovém stropu má být každé dva měsíce přezkoumána, aby se zajistilo, že strop zůstane na úrovni, která je alespoň o 5 % nižší než průměrná tržní cena ruské ropy. Některé země, jako například Polsko, chtěly, aby byl strop stanoven ještě níže - až na 20-30 dolarů za barel -, ale Spojené státy s tím nesouhlasily, aby na trhu s ropou nevznikl příliš velký výpadek nabídky.

27.06.2022 V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.

26.10.2011 Evropská rada a lídři eurozóny jsou politici. Potřebují politická rozhodnutí a t...

14.07.2020 Zachování stávajícího stavu v Polsku - tedy alespoň do roku 2023. Tak by se dal stručně shrnout výsledek druhého kola prezidentských voleb v Polsku, kterého proběhlo o víkendu a v nichž těsně obhájil svůj post dosavadní prezident Duda. Prezidentský mandát je sice v Polsku na pět let, ale současná vláda pod vedením sociálně-konzervativní strany Právo a spravedlnost s níž Duda sympatizuje, bude v Polsku vládnout minimálně do roku 2023, kdy v zemi mají proběhnout řádné parlamentní volby.