Využití zmrazených ruských aktiv

23.05.2022 Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. S odvoláním na společný dopis těchto čtyř zemí to dnes uvedla agentura Reuters.

28.11.2025 Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.

24.10.2025 Unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu, které má ČTK k dispozici. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Podle českého premiéra Petra Fialy není odložení rozhodování o půjčce výrazem rezignace, spíše jde o potřebu objasnění všech technických a právních záležitostí.

01.04.2025 Hodnota zmrazených ruských aktiv ve Švýcarsku v důsledku hospodářských sankcí vůči Moskvě vzrostla na konci března na 8,38 miliardy amerických dolarů (193,6 miliard korun), zatímco před rokem to bylo 6,56 miliardy dolarů (151,5 miliard korun), uvedla dnes švýcarská vláda. Informuje o tom agentura Reuters.

24.06.2024 Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, plyne z informací diplomatických zdrojů. První část peněz určených na vojenskou pomoc zemi, která se brání ozbrojené ruské agresi, by měla do Kyjeva zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

21.02.2025 Rusko by mohlo v rámci případné mírové dohody souhlasit s použitím 300 miliard dolarů (asi 7,2 bilionu Kč) ze svých aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tři své nejmenované zdroje. Moskva by ale podle těchto informací vyžadovala, aby část těchto peněz byla utracena na okupované pětině ukrajinského území. Kreml se podle agentury odmítl oficiálně vyjádřit.

15.12.2025 Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu Kč), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska. Oznámil to dnes podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.

17.10.2023 Ministři financí Evropské unie dnes na jednání v Lucemburku od rána debatují o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou loni navrhla Evropská komise (EK). Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat.

11.12.2025 Nezveřejněné dodatky plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa týkající se poválečné obnovy Ukrajiny a návratu Moskvy na mezinárodní ekonomickou scénu zahrnují návrhy na investice amerických společností v Rusku. Informoval o tom ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ). Plány počítají například s americkými investicemi do těžby ruských vzácných kovů a těžby ropy v Arktidě. Rusko je investicím ze zahraničí otevřeno, zareagoval dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, napsala agentura Reuters.

16.04.2024 Původně se měli šéfové států a vlád Evropské unie na svém mimořádném summitu, který začne ve středu v Bruselu, zabývat pouze konkurenceschopností EU a vztahy s Tureckem, množství témat ale vzhledem k dění ve světě začalo postupně narůstat. Unijní lídři se tak budou během dvoudenního jednání zabývat i situací na Ukrajině, nedávným íránským útokem proti Izraeli a budou rovněž debatovat o ruském vměšování do dění v EU. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.