Byrokratické zátěže

Česko je zpět u normálu jen zdánlivě. Jakýkoliv šok nás z něj může dostat, říká ekonom Komerční banky Jan Vejmělek
08.04.2026 Česká ekonomika se po letech inflace, energetické krize a mimořádných šoků podle všeho stabilizuje, definitivní návrat k normálu je ale stále nejistý. „Jakýkoliv šok nás z něj může dostat,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky. V rozhovoru vysvětluje, proč tuzemský růst táhne hlavně domácí poptávka, jak velké riziko dál představuje Německo, proč Česká národní banka zatím nemá velký prostor pro snižování sazeb a co mohou s českou ekonomikou udělat geopolitické otřesy, dražší energie i zhoršující se stav veřejných financí. Rozhovor vznikal v době zvýšené geopolitické volatility; klíčovým faktorem dalšího vývoje zůstává délka a intenzita energetického šoku.
Další články k tématu Byrokratické zátěže

Byrokracie a pravidel je v Německu stále příliš mnoho
01.10.2024 Rozvoj Německa nadále brzdí příliš mnoho pravidel a přebujelá byrokracie. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Národní rady pro kontrolu norem (NKR), nezávislé poradní komise německé vlády. Podle ní se sice kabinet kancléře Olafa Scholze snaží o snížení byrokratické zátěže, reformy nejdou ale dostatečně daleko a Německo kvůli tomu ztrácí konkurenceschopnost i důvěru vlastních obyvatel.

GCI Kearney: Praha v globálním srovnání stagnuje, Varšava a další evropské metropole posilují. Matka měst by měla zapracovat na snížení byrokratické zátěže a na přilákání talentů
05.06.2025 Praha se již podruhé za sebou umístila na 47. místě v žebříčku Global Cities Index (GCI), který hodnotí aktuální schopnost světových metropolí přitahovat investice, kvalifikované talenty a podnikatelské příležitosti. Na prvním místě tohoto žebříčku je New York, na posledním indický Súrat. Součástí studie je také výhledový index Global Cities Outlook (GCO), který sleduje připravenost měst na budoucnost, například v oblasti inovací, růstu životní úrovně či ekonomiky. Zatímco současný stav Prahy podle aktuálního GCI stagnuje, výhledový index (GCO) dokonce ukazuje, že bez výraznějších reforem v oblasti inovací, digitalizace a podpory talentů může stověžaté město zaostávat za svou konkurencí, která se rychle rozvíjí, včetně Varšavy.

Německá vláda na výjezdním zasedání jedná o oživení hospodářství a o vztazích
29.08.2023 Nastartovat německé hospodářství bude hlavním tématem dvoudenního výjezdního zasedání vlády spolkového kancléře Olafa Scholze, které dnes začalo na braniborském zámku Meseberg. Scholz novinářům na úvod setkání řekl, že je potřeba pokročit v digitalizaci a odbourávání byrokracie. Ministři budou mít na zámku také příležitost k urovnání vzájemných sporů, které se k nelibosti kancléře dostávají s podrobnostmi na veřejnost. Scholz k tomu dnes řekl, že komunikační strategii je rovněž třeba zlepšit.

Vyhlídky rakouské ekonomiky se zhoršily
22.03.2024 Vyhlídky rakouské ekonomiky se podle tamních hospodářských institutů zhoršily. Institut WIFO nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Rakouska se v letošním roce zvýší pouze o 0,2 procenta, zatímco ještě v prosinci letošní růst odhadoval na 0,9 procenta. Institut dnes navíc poukázal na nejistotu panující kolem dodávek plynu do Rakouska. Ta souvisí se záměrem Ukrajiny ukončit tranzit ruského plynu přes své území dál na západ Evropy.

Německá ekonomika chřadne, shodují se přední ekonomické instituty
27.03.2024 Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to dnes uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy.

Konzervativci chtějí Německo vrátit k hospodářskému růstu
10.01.2025 K hospodářskému růstu přinejmenším dvě procenta chce Německo po nadcházejících volbách vrátit opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU). Na dvoudenním jednání, které dnes začalo v Hamburku, chce proto její vedení přijmout takzvanou Agendu 2030, která obsahuje řadu opatření včetně daňové reformy, zpružnění pracovního trhu či snížení cen energií. CDU a její sesterskou bavorskou CSU vede do únorových voleb Friedrich Merz, který má podle současných průzkumů největší šanci usednout v čele příští německé vlády.

Německo schválilo zákon, kterým chce odbourat byrokracii
26.09.2024 Němečtí poslanci dnes schválili zákon, kterým chtějí odbourat zbytečnou byrokracii. V řadě případů ruší povinnost uchovávat dokumenty v papírové podobě a má usnadnit digitalizaci a podpořit hospodářský růst. Podle opozice ale nejsou opatření dostatečná. Digitalizace je jednou z deklarovaných priorit současné vlády, Německo v této oblasti ale dlouhodobě pokulhává, podle statistik je jen mírně nad průměrem EU.

Vítězem německých voleb CDU/CSU, navýšení investic je nejisté
24.02.2025 Německé parlamentní volby ovládla dle očekávání CDU/CSU se ziskem 28,6 % hlasů. Druhá skončila krajně pravicová ADF (20,8 %), následována SPD (16,4 %) a Zelenými (11,6 %). Do německého parlamentu se probojovala se ziskem 8,8 % také Levice, zatímco těsně pod 5% hranicí skončila BSW (4,97 %) a FDP (4,3 %). Obávaná fragmentace politického spektra se tak těsně nekoná, což je pro trhy dobrá zpráva, neboť slibuje hladší průběh koaličního vyjednávání a následně i větší stabilitu.

Optimismus mezi firemními šéfy roste, zejména v USA a Británii
17.01.2017 Firemní šéfové jsou ohledně globálního hospodářského růstu a vyhlídek svých společností optimističtější než před rokem. Výrazný nárůst optimismu je patrný zejména mezi šéfy podniků ve Spojených státech a Británii. Vyplývá to ze včerejšího průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) u 1400 šéfů firem z celého světa, zveřejněného tradičně den před zahájením schůzek Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu.

Německá ekonomika v 1. čtvrtletí stoupla
15.05.2019 Německá ekonomika se v prvním čtvrtletí vrátila k růstu. Za podpory výdajů domácností a rozvoje stavebního sektoru stoupla o 0,4 procenta v porovnání s předchozími třemi měsíci. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Tento vývoj je v souladu s očekáváním analytiků.
Související klíčová slova:
Energetický šok | Dluhopisy | Měnová politika centrální banky | Dostupnost energií | Otřesy | Tuzemské státní dluhopisy | Výše sazeb | Veřejné finance | Domácnosti a spotřeba | Teorie komparativních výhod | Průmyslová ekonomika | Stavební sektor | Ekonomika a geopolitika | Vývoj veřejných financí | Domácnosti | Sazba hypoték | Otevřené ekonomiky | Prague Economic Papers | Diverzifikace | Inflace a úrokové sazby | Průběh íránské krize | Aktuální situace | Centrální banky | Konflikty | Příjmy státního rozpočtu | Růstový diferenciál | Volatilita | Devizové rezervy ČNB | Omezení hypotéčních úvěrů | Stav české ekonomiky | Ekonomiky | Investiční řešení | Snížení úrokových sazeb | České vlády | Prostředky | Úrokové sazby | Významné riziko | Geopolitické otřesy | Politika | Očekávání | Míra úspor | Covid | Makroekonomické prostředí | Růst | Hrozba | Výhled | Ceny pohonných hmot | Vývoj na Blízkém východě | Zpomalující německý průmysl | Meziroční růst | Zvyšování cel | Vývoj v Evropské unii | Korunové úrokové sazby | Globální ekonomiky | Eura | Íránské krize | Nejistoty | Průmysl | Inflace | Konflikt na Blízkém východě | VŠE v Praze | Priorita české vlády | Válka | Budoucnost | Fiskální politiky | Poptávka | Bydlení | Zahraniční poptávka | Válka v Íránu | Inflace k normálu | CFA Institute | Koruna | Hospodářská politika | Stárnutí populace | Výnosy | Snižování sazeb | Objemy obchodů na trhu s českou korunou | Volatility | Investiční bankovnictví | Česká koruna | Vice | Míra úspor domácností | Pandemie covidu | Ekonomická priorita | Vývoj | Úroková sazba | Exportní země | Konkurenceschopnost | Finance | Správná strategie | Vysoké inflace | Spotřebitelská důvěra | Sazby ČNB | Celková inflace | Fiskální politika | Národní banka | Hypoteční sazby | Ropný šok | 3М | USA | Ekonomové | Růst mezd | Pandemie | Odcházející eura | Sazby | Flexibilita | Reálné mzdy | Výdaje | Propady cen | Tržní výnosy | Návrat k normálu | Peněžní prostředky | Pozitivní faktor | Trhy | Dovoz do USA | Poskytování nových hypoték | Český stavební sektor | Rizika | Hlavní ekonom | Úspory | Sektor služeb | Mzdy | Politika centrální banky | Velké riziko | Úvěry na bydlení | Obchod | Drobný investor | Riziko | MAM | Šok | Ceny | Pokles | Centrální banka | Rozvolnění | Ekonom Komerční banky | Výnos | Rozhovor | Spotřeba domácností | Energetická krize | ČNB | Dovoz | Zahraniční investoři | Jan Vejmělek | Ceny ropy | Uvolněná fiskální politika | Naše ekonomika | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Situace | Velký problém | Investiční produkty | Investiční výdaje | HDP | Ekonom | Meziroční růst spotřebitelských cen | Známky oživení | Česká národní banka | Průmyslníci | Světová ekonomika | Češi | Vývoz | Globální ekonomika | Prognózy | SOK | Jádrová inflace | Bankovní rada | Investice | Německý průmysl | Demografie | Dražší energie | Hospodářství | Důvěra | České dluhopisy | Export | COVID-19 | Devizové rezervy | Hypotéky | Vývoz do USA | TIM | Energie | Objem | Investiční | Příjmy | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Míra | Národní rozpočtová rada | Krize | Obnovitelné zdroje | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Německo | Komerční banky | Česká ekonomika | Ekonomická rizika | Rezervy | Ekonomika | Geopolitika | CFA | Oslabení | Energetické krize | Cíle | Důchodový systém | Banky | Česká průmyslová výroba | Vlády | Nebezpečí | Správa | Německá průmyslová výroba | Mzdový růst | Ceny energetických komodit | Návrat inflace | Zrychlení inflace | Investoři | Ceny potravin | Projekce | Ropy | Bankovnictví | ANO | Objemy obchodů | Economic | Státní dluhopisy | Měnová politika | ROCE | Investor | Volný obchod | Banka | Domácí poptávka
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | Pokles | 3М | Banka | Trading | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot



