Dluh rozvíjejících se zemí

15.07.2019 Pokles úrokových sazeb přispěl v prvním čtvrtletí po celém světě k prudkému růstu poptávky po úvěrech. Globální dluh se díky tomu zvýšil proti předchozím třem měsícům o tři biliony USD a dluh rozvíjejících se zemí vzrostl na rekordních 69,1 bilionu USD (1,57 biliardy Kč). Dostal se tak na 216 procent hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl Institut pro mezinárodní finance (IIF).

16.11.2023 Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Vyplývá to z dnešní zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit.

16.07.2023 Americká ministryně financí Janet Yellenová dnes v Indii příznivě hodnotila svoji ukončenou návštěvu Číny. Řekla, že se těší na spolupráci s Pekingem například na restrukturalizaci dluhů rozvíjejících se zemí či na reformách mezinárodních úvěrových institucí, jako je Světová banka (SB). Spolupráce USA a Číny v oblastech společného zájmu je podle Yellenové zodpovědností, kterou obě velmoci mají vůči sobě navzájem i vůči zbytku světa.

14.09.2018 Letos v září si připomínáme desáté výročí od pádu americké banky Lehman Brothers a od globální finanční krize. Poučili jsme se, anebo se opět řítíme do dluhové pasti? A jak zareagují na další případnou dluhovou krizi centrální banky?

19.02.2014 Nepříznivý start letošního roku většinu investorů překvapil – místo toho totiž čekali euforii a velká očekávání, která jsou se začátkem nového roku obvykle spojena. Podle odhadů měly akciové trhy v roce 2014 posílit o 10 až 15 procent. Evropa a Spojené státy měly pokračovat v oživení. Namísto toho nabídl leden především krizi na rozvíjejících se trzích (emerging markets – EM), která se rozlila taky na trhy vyspělé. Nabízí se tak otázka, zda je krize na rozvíjejících se trzích skutečnou hrozbou.

04.01.2015 Dlužníci z rozvíjejících se zemí v loňském roce vydali rekordní objem dluhopisů denominovaných v tvrdé...

06.01.2020 Mezinárodní měnový fond (MMF) vypracoval analýzu globální zadluženosti, podle které dosáhl na konci roku 2018 celkový globální dluh, veřejný plus soukromý, úrovně 188 bilionů dolarů, což je o 3 biliony dolarů více než v roce 2017. Průměrný globální poměr dluhu k HDP, váženo HDP jednotlivých zemí, se v roce 2018 oproti roku 2017 zvýšil o 1,5 procentního bodu na 226 %. To je přitom nejmenší nárůst od roku 2004.

24.02.2022 Globální dluh napříč všemi sektory v loňském roce stoupl o deset bilionů dolarů (217,1 bilionu Kč) na rekordních 303 bilionů USD. Přispěly k tomu hlavně půjčky v rozvíjejících se zemích v čele s Čínou. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se ale snížil díky oživení rozvinutých ekonomik. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.

09.09.2015 Nikdo nemůže tvrdit, že se americká ekonomika dokázala navrátit do stavu před rokem 2007. Tlak na mzdy, podíl pracovní síly, který ve srovnání s předkrizovým stavem poklesl o 440 bazických bodů, a slabší ekonomický růst než během poslední fáze zotavení, kdy USA dokázaly dosáhnout růstu HDP o 4 %, možná dokonce i 5 % – to vše potvrzuje, že nynější americká ekonomika je slabší a mnohem křehčí. Jak ukazuje i prognóza slabšího růstu HDP (2 % v letech 2015-2025 ve srovnání se 3 % v období 2000-2007), Spojené státy vstupují do období určité ekonomické stagnace. Není to jen důsledek zničených výrobních kapacit v návaznosti na ekonomickou krizi v roce 2007. Jde o celosvětový fenomén. Odráží stárnutí populace, zpomalení produktivity i strukturální změny, které ovlivňují ekonomiku („uberizace“ trhu práce, robotizace průmyslových odvětví, všudypřítomné avšak nijak přelomové inovace). Monetární politika se s takovou situací dokáže vyrovnat. Dosáhla svých hranic a nyní je na čase, aby žezlo převzala rozpočtová politika.

14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.