Srovnání fiskální politiky

14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.

26.11.2019 Evropské centrální bance dochází munice. Záporné úrokové sazby ani znovuspuštěný program nákupů aktiv inflaci k cíli nedotlačí. V příštím roce navíc podle naší prognózy nastoupí recese v USA, která bude postupně dopadat i na země eurozóny. Naděje se tak stále více upínají k fiskální politice. Podle našeho odhadu by fiskální impulz v příštím roce mohl dosáhnout úrovně 0,2 % HDP. Pokud by země, které nemají problém s fiskálními pravidly, využily celý svůj prostor, mohl by fiskální impulz v příštím roce dosáhnout až 0,7 % HDP eurozóny. K takovýmto krokům ale zatím chybí politická vůle. Podstatné je i to, jak bude fiskální politika realizována. Ideální by byl nárůst veřejných investic, které v eurozóně chybí. Jejich návratnost je ale dlouhá.

01.08.2024 Tento článek zkoumá, jak makroekonomické faktory ovlivňují trh s kryptoměnami. Popisuje vliv inflace, změn úrokových sazeb a fiskální politiky na hodnotu kryptoměn ve srovnání s fiat měnami. Dále se zaměřuje na dopady geopolitických událostí, jako jsou obchodní války a politická nestabilita, na atraktivitu kryptoměn jako investičního nástroje.

19.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat hospodářským cyklem. Povíme si, co to je, jak se měří a jaké jsou jeho fáze. Poté se podrobněji podíváme na hospodářský cyklus a na to, jak můžeme jednotlivé cykly rozlišovat.

30.07.2025 Globální ekonomika čelí šoku z titulu rozpoutaných obchodních válek ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dosud paradoxně evropští i čeští průmyslníci ze situace profitovali díky předzásobování amerických domácností a firem, což se projevilo v samotné produkci i vývozech. Ve zbytku roku ale bude tento efekt již působit negativně s přesahem do roku 2026. Hlavním tahounem tuzemské ekonomiky tak bude domácí poptávka, primárně spotřeba domácností, které budou pomáhat rostoucí reálné disponibilní příjmy. Inflace letos zůstane v horní polovině tolerančního pásma, zejména kvůli položkám souvisejících s bydlením, příští rok bude zhruba na svém dvouprocentním cíli. Centrální banka bude s dalším snižováním úrokových sazeb opatrná, na terminální 3 % se podle nás dostane až s rokem 2026.

06.09.2015 Největší ekonomiky světa musí zesílit reformní úsilí, aby se jim podařilo zvýšit hospodářský růst v souladu...

21.11.2016 Výsledek amerických prezidentských voleb a následně možnost expanzivnější fiskální politiky americké vlády, opatrnějšího Fedu a růst protekcionismu vytváří nové podmínky pro vývoj na rozvíjejících se trzích. Někteří investoři už na tuto novou situaci reagovali, valuace akcií na rozvíjejících se trzích klesly a snížil se i objem peněz, které tímto směrem proudí. Podle našeho názoru je ale celá věc složitější a investoři by měli rozlišovat mezi jednotlivými trhy.

06.01.2023 1) Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace. Vyplývá to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady ČNB, který centrální banka dnes zveřejnila. Základní úroková sazba je od června na sedmi procentech, bankovní rada ji ani v prosinci nezměnila.

27.12.2011 Ekonom David Blanchflower se v rozhovoru pro Bloomberg pustil do známkování cent...

05.11.2020 Centrální banka ani dnes úrokové sazby neměnila. Současné uvolnění měnové politiky je podle ČNB i nadále dostatečné. Hlavním argumentem proti jejímu dalšímu uvolnění je tuzemská inflace, která zůstává nad 3 % a tedy i nad horní hranou tolerančního pásma centrální banky. Návrat k dvouprocentnímu cíli bude přitom pouze pozvolný. K vyšší inflaci přispívá i slabá koruna, která je však nyní pro ČNB spíše výhodou, když přináší dodatečné měnové uvolnění. Nová prognóza ČNB očekává pokles ekonomiky v letošní roce o 7,2 % a její nárůst jen o 1,7 % v roce příštím. Oživení zpět na předkrizové úrovně bude trvat delší dobu a podle ČNB k němu nedojde ani v roce 2022. Prognóza ČNB i tak zahrnuje trojí zvýšení úrokových sazeb v roce 2021, guvernér J. Rusnok však na tiskové konferenci zmínil, že bankovní rada očekává jejich stabilitu po delší dobu. My tak stále počítáme s tím, že měnově politické úrokové sazby setrvají na současné nízké úrovni minimálně do konce příštího roku. Zavedení nekonvenčních nástrojů však neočekáváme.