Srovnání fiskální politiky

14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.

06.11.2025 Pravděpodobnost rozvolnění tuzemské fiskální politiky podle nás zůstává zvýšená. Nehledě na formující se vládu to vyplývá z nízkého celkového zadlužení v mezinárodním kontextu, ale i z relativně přísnějších národních fiskálních pravidel ve srovnání s těmi, které platí na úrovni evropské sedmadvacítky. Tuzemská fiskální uměřenost je přitom jedním z důvodů, proč si ČR zachovává nejlepší ratingové hodnocení ze zemí střední a východní Evropy, což dosud přispívalo k významně nižším (úrokovým) nákladům na financování státního dluhu a rozpočtových schodků oproti srovnatelným zemím s vlastní měnou. Jaké efekty lze v českém kontextu od případného uvolnění fiskální politiky očekávat?

26.11.2019 Evropské centrální bance dochází munice. Záporné úrokové sazby ani znovuspuštěný program nákupů aktiv inflaci k cíli nedotlačí. V příštím roce navíc podle naší prognózy nastoupí recese v USA, která bude postupně dopadat i na země eurozóny. Naděje se tak stále více upínají k fiskální politice. Podle našeho odhadu by fiskální impulz v příštím roce mohl dosáhnout úrovně 0,2 % HDP. Pokud by země, které nemají problém s fiskálními pravidly, využily celý svůj prostor, mohl by fiskální impulz v příštím roce dosáhnout až 0,7 % HDP eurozóny. K takovýmto krokům ale zatím chybí politická vůle. Podstatné je i to, jak bude fiskální politika realizována. Ideální by byl nárůst veřejných investic, které v eurozóně chybí. Jejich návratnost je ale dlouhá.

06.11.2025 Dnešní zasedání ČNB zřejmě změnu v nastavení úrokových sazeb opět nepřinese. Centrální bankéři nadále dávají důraz na proinflační rizika, z nichž se zvyšuje pravděpodobnost více expanzivní fiskální politiky. Průmyslová produkce v ČR i Německu podle nás v září oživila. V obou případech se na tom ale podílel hlavně automobilový průmysl, kde byla během letních měsíců výroba utlumená. Kromě toho dnes zasedá ještě Bank of England, ani ta by úroveň úrokových sazeb však měnit neměla.

01.08.2024 Tento článek zkoumá, jak makroekonomické faktory ovlivňují trh s kryptoměnami. Popisuje vliv inflace, změn úrokových sazeb a fiskální politiky na hodnotu kryptoměn ve srovnání s fiat měnami. Dále se zaměřuje na dopady geopolitických událostí, jako jsou obchodní války a politická nestabilita, na atraktivitu kryptoměn jako investičního nástroje.

06.11.2025 Úrokové sazby ČNB zůstaly v souladu s očekáváními beze změny. Překvapení nepřenesla ani tisková konference guvernéra Michla. Ten nadále zdůrazňoval proinflační rizika. Další kroky centrální banky jsou ale podle něj možné oběma směry a budou záviset na nově zveřejněných datech. Ve své nové prognóze centrální banka pro letošní i příští rok očekává mírně nižší inflaci i růst ekonomiky, trajektorie úrokových sazeb je však naopak nepatrně vyšší. Z důvodu předpokladu o více expanzivní fiskální politice očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou delší dobu beze změny. Z hlediska dalšího pohybu sazeb ovšem nadále přisuzujeme větší pravděpodobnost jejich snížení než zvýšení, a to v případě, že se předpoklad více expanzivní fiskální politiky nenaplní a bude pokračovat dezinflační trend vývoje ekonomiky.

19.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat hospodářským cyklem. Povíme si, co to je, jak se měří a jaké jsou jeho fáze. Poté se podrobněji podíváme na hospodářský cyklus a na to, jak můžeme jednotlivé cykly rozlišovat.

30.07.2025 Globální ekonomika čelí šoku z titulu rozpoutaných obchodních válek ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dosud paradoxně evropští i čeští průmyslníci ze situace profitovali díky předzásobování amerických domácností a firem, což se projevilo v samotné produkci i vývozech. Ve zbytku roku ale bude tento efekt již působit negativně s přesahem do roku 2026. Hlavním tahounem tuzemské ekonomiky tak bude domácí poptávka, primárně spotřeba domácností, které budou pomáhat rostoucí reálné disponibilní příjmy. Inflace letos zůstane v horní polovině tolerančního pásma, zejména kvůli položkám souvisejících s bydlením, příští rok bude zhruba na svém dvouprocentním cíli. Centrální banka bude s dalším snižováním úrokových sazeb opatrná, na terminální 3 % se podle nás dostane až s rokem 2026.

06.09.2015 Největší ekonomiky světa musí zesílit reformní úsilí, aby se jim podařilo zvýšit hospodářský růst v souladu...

21.11.2016 Výsledek amerických prezidentských voleb a následně možnost expanzivnější fiskální politiky americké vlády, opatrnějšího Fedu a růst protekcionismu vytváří nové podmínky pro vývoj na rozvíjejících se trzích. Někteří investoři už na tuto novou situaci reagovali, valuace akcií na rozvíjejících se trzích klesly a snížil se i objem peněz, které tímto směrem proudí. Podle našeho názoru je ale celá věc složitější a investoři by měli rozlišovat mezi jednotlivými trhy.