Ve Francii padla vláda, opozice nesouhlasila se škrty premiéra

Francouzští poslanci včera vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Françoise Bayroua, který v úterý podá demisi. Informovala o tom agentura AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.

Proti vládě hlasovalo 364 poslanců, zatímco 194 bylo pro pokračování stávajícího menšinového kabinetu. Opozice nesouhlasila s premiérovým úsporným plánem za asi 44 miliard eur (přes bilion Kč), který počítá mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů.

Šéf krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon označil Bayrouův pád za vítězství a úlevu pro národ a dodal, že odejít musí i Macron. Boris Vallaud ze Socialistické strany (PS) prezidentovi navrhnul, aby nového předsedu vlády vybral ze zástupců levice. Naopak Sébastien Chenu z krajně pravicového Národního sdružení (RN) řekl, že jeho strana je zárukou stability v této neklidné době a že její šéf Jordan Bardella je připraven se stát premiérem.

"Máte moc svrhnout vládu, ale nemáte moc vymazat realitu. Ta zůstane neúprosná, výdaje budou nadále stoupat a břemeno dluhu, které je již nyní neúnosné, bude ještě těžší a nákladnější," varoval Bayrou podle agentury Reuters poslance před hlasováním.

"Dnešek je pro miliony Francouzů dnem úlevy, úlevy z vašeho odchodu," řekla včera podle Reuters před odevzdáním hlasů Mathilde Panotová za LFI.

"Rozpuštění Národního shromáždění a vypsání nových parlamentních voleb není pro prezidenta Macrona možností, ale povinností," citovala AFP před pádem vlády někdejší šéfku RN Marine Le Penovou. RN je podle agentury favoritem a kdyby se konaly volby, volilo by jej 33 procent občanů. Macron ale už dříve odmítl, že by po roce opět rozpustil parlament.

Prezidentská kancelář po vyslovení nedůvěry oznámila, že Macron pád premiéra bere na vědomí a že v nejbližších dnech jmenuje jeho nástupce. Za favority jsou považováni ministr obrany Sébastien Lecornu, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr vnitra Bruno Retailleau.

Pozorovatelé podle Reuters očekávají, že se prezident může rozhodnout i pro kandidáta z řad středolevicových socialistů, pro technokrata nebo někoho ze středopravicové strany. Web Politico dříve poznamenal, že Macron chce mít nového premiéra před celonárodní stávkou plánovanou na čtvrtek 18. září, u níž se očekává větší dopad než u protestů svolaných po internetu na tuto středu.

Bayrou je již čtvrtým premiérem, který za poslední dva roky skončil ve funkci. Jeho předchůdci byli Élisabeth Borneová (vládla do loňského 9. ledna), Gabriel Attal (od 9. ledna do 5. září) a Michel Barnier (od 5. září do 13. prosince), kterému poslanci vyslovili nedůvěru také kvůli nepopulárním daňovým škrtům.

Rostoucí francouzský veřejný dluh i kvůli mimořádným výdajům z doby covidové pandemie loni přesáhl 114 procent hrubého domácího produktu (HDP), ačkoli pravidla Evropské unie povolují nejvýše 60 procent. Rozpočtový deficit se navíc loni nepodařilo zkrotit a dosáhl 5,8 procenta HDP místo maximálně povolených tří procent.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Vedení UBS se snaží uklidnit akcionáře ohledně převzetí rivala Credit Suisse
  Vedení největší švýcarské banky UBS se dnes na valné hromadě snaží uklidnit akcionáře po narychlo dohodnutém převzetí konkurenční banky Credit Suisse, která se dostala do problémů. Dohodu prosadila švýcarská vláda, za svého rivala zaplatí UBS tři miliardy švýcarských franků (zhruba 71 miliard Kč). Akcionáři teď chtějí znát podrobnosti a plány vedení. Spojení obou bank budí právní i veřejné pochybnosti, uvedla agentura Reuters.
• Vedení Volkswagenu projedná, zda má trvat na uvedení akcií Porsche na burzu
  Vedení německého automobilového koncernu Volkswagen v pondělí projedná, zda má trvat na záměru uvést na podzim na burzu akcie společnosti Porsche, která vyrábí luxusní sportovní auta. Informovala o tom včera agentura Reuters. Porsche je součástí skupiny Volkswagen.
• Vedoucí MMF a Světové banky varují před dluhovou krizí v chudých zemích
  Vedoucí Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) včera varovali, že rostoucí úrokové sazby tlačí na nejchudší země světa, které se potýkají s pandemií covidu-19 a rostoucími cenami potravin. Prezident SB David Malpass na tiskové uvedl, že "zejména v nejchudších zemích dochází k obrovskému nárůstu dluhů". Vedle "dluhové krize" se debaty na jarním zasedání MMF a SB podle Malapasse zaměřují na ruskou invazi na Ukrajinu, pandemii a zpomalující světovou ekonomiku.
• Vedro v Číně brzdí ekonomiku; zavírá továrny a omezuje dodávky elektřiny
  Nejhorší vlna veder v Číně za posledních 60 let prohlubuje ekonomické problémy země způsobené výlukami souvisejícími s bojem proti nemoci covid-19. Úřady tento týden nařídily továrnám v několika hlavních výrobních regionech pozastavit výrobu, aby se ušetřila elektřina, informoval server amerického listu The Washington Post (WP).
• Ve Francii je bez práce rekordní počet lidí
  Počet lidí bez práce ve Francii v dubnu stoupl na rekordních 3,364.100. Ukázaly to včerejší údaje tamního ministerstva...
• Ve Francii je již 3,5 milionu nezaměstnaných
  Počet nezaměstnaných ve Francii se v prosinci vyšplhal na nový rekord. Meziměsíčně se zvýšil o 0,2...
• Ve Francii je přechodně bez práce polovina soukromých zaměstnanců
  Ve Francii je přechodně bez práce přes deset milionů zaměstnanců soukromého sektoru - více než polovina pracovníků tohoto sektoru. Rozhlasové stanici BFM to dnes řekla ministryně práce Muriel Pénicaudová, když vysvětlovala, kolik lidí se přihlásilo do programu francouzské vlády na pomoc firmám zasaženým opatřeními na omezení šíření koronaviru.
• Ve Francii je rekordní nezaměstnanost
  Počet nezaměstnaných ve Francii vzrostl v květnu na nový rekord. Podle údajů, které včera zveřejnilo ministerstvo...
• Ve Francii loni vzniklo více pracovních míst
  Francouzská ekonomika loni vytvořila 253.500 pracovních míst, což je o 1,3 procenta více než v předchozím roce. Ve svém prvním odhadu to dnes uvedl francouzský statistický úřad INSEE. Nejvíce nových zaměstnanců přijal sektor služeb. Už v roce 2016 přitom Francie zaznamenala nejsilnější nárůst tvorby nových pracovních míst za posledních pět let.
• Ve Francii má kvůli vnitřní kritice nastat obměna vlády
  Ve Francii se dnes očekává oznámení složení nové vlády. Kabinet se v pondělí rozpadl poté, co o víkendu jeho...
• Ve Francii poprvé draží více než 600 bitcoinů zabavených úřady
  Ve Francii dnes poprvé draží více než 600 bitcoinů zabavených úřady při potírání trestné činnosti. Státní pokladna tak může těžit z růstu ceny nejznámější kryptoměny a přijít si na zhruba 30 milionů dolarů (659 milionů Kč), napsala agentura AFP.
• Ve Francii se opět protestovalo proti vládě
  Již čtvrtou sobotu v řadě protestovali lidé po celé Francii proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Účast na včerejších demonstracích byla sice nižší než dříve, i tak ale vyšlo ve žlutých vestách do ulic 125.000 lidí, z toho 10.000 jen v Paříži. V hlavním městě celý den panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo 8000 policistů, kteří během několika potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Zranění při střetech po celé zemi utrpělo 135 lidí, 1385 osob bylo zadrženo. Premiér Édouard Philippe vyzval ke klidu a dialogu, prezident Emmanuel Macron se k situaci vyjádří až příští týden.
• Ve Francii vzniklo ve 4Q nejvíce pracovních míst od roku 2007
  Francouzská ekonomika vytvořila ve čtvrtém čtvrtletí 62.200 nových pracovních míst, což bylo nejvíce od prvního čtvrtletí 2007. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil francouzský statistický úřad INSEE. Zaměstnanost se zvýšila už sedmé čtvrtletí za sebou, zlepšení na trhu práce ale táhne výlučně sektor služeb, kde se zaměstnanost zvýšila o 0,6 procenta. V průmyslu a stavebnictví naopak mírně klesla.
• Ve Francii začal summit G7 věnovaný ekonomice i klimatu
  Ve francouzském přímořském letovisku dnes za rozsáhlých bezpečnostních opatření začal oficiální večeří summit sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa (G7). Už na úvod summitu se ukázalo, že jedním z hlavních témat summitu bude kromě ochrany klimatu či bezpečnostních krizí, mezinárodní obchod, který ohrožuje znovu vystupňovaná celní válka mezi některými mocnostmi, zejména mezi USA a Čínou. Americký prezident Donald Trump totiž v pátek oznámil nové pětiprocentní zvýšení amerických cel na dovoz z Číny. Státníci mají jednat také o ochraně klimatu, nerovnosti, digitalizaci či o aktuálních ozbrojených konfliktech.
• V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Tureckem a Řeckem
  V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli tureckým lodím zkoumajícím možnosti těžby ropy a plynu, které podle Atén vstoupily do řeckých vod. Ankara toto tvrzení odmítá, řecké námořnictvo však dnes do oblasti vyslalo plavidla a oznámilo stav pohotovosti, píší zahraniční média.
• Velcí hráči americké dolary stále kupují
  Americký dolar je poslední měsíce v kurzu, o tom není sporu. Sice aktuálně zažívá mírnou korekci či...
• Velcí obchodníci s kávou žalují brazilské pěstitele kvůli neplnění dodávek
  Velcí obchodníci s komoditami, včetně společností Louis Dreyfus, Olam a Volcafé, vedou soudní řízení se stovkami pěstitelů kávy z Brazílie, kteří jim nedodali předem dohodnuté dodávky, a vystavili je tak ztrátám. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje a dokumenty, do kterých měla možnost nahlédnout.
• Velká Británie injektuje 75 miliard liber do ekonomiky
  Britská centrální banka (Bank of England) na včerejším zasedání oznámila, že by měla vytisknout celkem 75 miliard liber.
• Velká Británie opět v recesi; Trh čeká na FOMC
  Americký dolar je slabší proti EUR, AUD, NZD, JPY a naopak silnější proti ostatním hlavním měnám.
• Velká Británie: Pokles ekonomiky za 2Q je mírnější
  Ekonomika Velké Británie klesla ve druhém čtvrtletí roku 2012 o mezikvartálních 0,4 procenta...