Klíčová slova - Rozpočtové deficity vlád

14.10.2020 Globální veřejný dluh se letos v důsledku rozsáhlých vládních výdajů souvisejících s pandemií covidu-19 vyšplhá na rekord, který dosáhne téměř 100 procent ročního výkonu světové ekonomiky. Předpověděl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Rozpočtové deficity vlád se letos podle fondu zvýší na 12,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,9 procenta.

01.03.2021 Přicházející strach z inflace zvýšil v uplynulém týdnu intenzitu prodejů vládních dluhopisů ve Spojených státech i v jiných zemích. Silné oživení americké ekonomiky ve spojení s dalšími biliony, které hodlá Bidenova vláda přihodit do ohně, zkrátka nemotivuje investory tuto párty financovat a držet cenné papíry s výnosem pod 1,5 % p.a.

06.06.2018 Šéf německé Bundesbanky varuje před vytvořením nového krizového fondu eurozóny. Žhavý kandidát na post nového šéfa ECB se tak opět názorově rozchází s dnešním prezidentem centrální banky Mariem Draghim, který plány společného sdílení rozpočtových rizik podporuje. Co Jensi Weidmannovi vadí? Především to, že členské státy chtějí převést na Brusel pouze zodpovědnost za častokrát nezodpovědná rozpočtová rozhodnutí národních vlád. Rozpočtové pravomoci (v zásadních výdajových otázkách) nikam převádět nechtějí. Ostatně již dnes má Evropská komise problémy pravidla svazující rozpočtovou suverenitu národních států vymáhat. V takovém systému může nový krizový fond eurozóny jednoduše podpořit “nezodpovědnost” a odvést národní vlády od potřebných reforem.

26.11.2020 Nečekaně zajímavé byly informace ze včerejšího zápisu z posledního jednání měnového výboru Fedu. Zatímco jednotliví bankéři se v komentářích drží centrálního postoje, nenaznačují novou akci a zůstávají u obecnějších frází o zabezpečení dostatečně příznivých podmínek, zápis odhalil, že se o úpravách politiky debatuje.

12.09.2014 Uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB) by měly doprovázet rozpočtové a reformní...

07.10.2021 Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval vlády, aby začaly pracovat na fiskálních plánech, které jim pomohou snížit zadlužení nahromaděné kvůli vysokým výdajům na řešení dopadů pandemie covidu-19. Podle fondu je důležité, aby se jednotlivé země už začaly vracet k udržitelným rozpočtům a aby jejich rozpočtové politice důvěřovali investoři. MMF to dnes uvedl ve zprávě nazvané Fiscal Monitor.

18.01.2021 Za rok 2020 vykazují akciové fondy výkonnost 2,50 %, v listopadu vykazovaly 1,17 %. Dluhopisové fondy si za stejné období připisují zhodnocení 1,05 %, v listopadu 0,95 % a peněžní fondy zaznamenaly mírný meziměsíční propad a vykazují zhodnocení pouze 0,34 %, pro připomenutí v listopadu si připisovaly 0,43 %. Smíšené fondy si připisují 2,60 %, v listopadu to bylo 1,88 %. Komoditní fondy stále vykazují pokles ve všech sledovaných obdobích, od začátku roku vykazují pokles -3,23 % a v listopadu měly pokles o -5,97 %. Nemovitostní fondy zaznamenaly v prosinci pokles a vykazují tak za uplynulý rok -9,62 %, v listopadu měly pokles -8,46 %. Index podílových fondů uvádí celkové číslo za jednotlivé skupiny fondů. Rozdílná výkonnost fondů v měně fondu a v CZK je dána vývojem měnových kurzů.

22.07.2011 Představitelé zemí eurozóny ve čtvrtek schválili nový záchranný program pro zadlužené Řecko v úsilí odvrátit kr...

02.02.2021 Dnes se dozvíme první odhad vývoje českého hrubého domácího produktu za poslední čtvrtletí loňského roku. Po meziročním poklesu o 5 % ve třetím kvartále tentokrát trh vyhlíží jeho prohloubení na -7,6 %, což by v mezičtvrtletním vyjádření odpovídalo -2,5 %. Náš odhad je ještě mírně skeptičtější, když očekáváme -7,9 resp. -2,7 %. Českou ekonomiku oproti jarní vlně uzavírek lépe podržel průmysl a zahraniční obchod, ztráty budou sčítat hlavně služby. Podle dosavadních indikací z ostatních evropských zemí, které vesměs vykazovaly nad očekávání dobré výsledky, ovšem doufáme, že budeme také pozitivně překvapeni.

19.02.2014 Nepříznivý start letošního roku většinu investorů překvapil – místo toho totiž čekali euforii a velká očekávání, která jsou se začátkem nového roku obvykle spojena. Podle odhadů měly akciové trhy v roce 2014 posílit o 10 až 15 procent. Evropa a Spojené státy měly pokračovat v oživení. Namísto toho nabídl leden především krizi na rozvíjejících se trzích (emerging markets – EM), která se rozlila taky na trhy vyspělé. Nabízí se tak otázka, zda je krize na rozvíjejících se trzích skutečnou hrozbou.