Rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou

Makroekonomické faktory - fiskální politika (6. díl)
14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.
Další články k tématu Rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou

Mohou centrální banky jednoho dne začít rozdávat peníze lidem?
27.10.2015 Čas od času se stane to, že mi mailem přiletí od novinářů opravdu zajímavé otázky, které nutí k zamyšlení. Jenda takov...

Fundamentální analýza forexu – základy fundamentální analýzy na forexovém trhu (1. díl)
23.06.2024 Článek vysvětluje, jak HDP, inflace, úrokové sazby a obchodní bilance ovlivňují hodnotu měn na forexových trzích. Také popisuje vliv politické stability, ekonomických zpráv, geopolitických událostí a komodit na měnové kurzy. Dále se věnuje strategii carry trade a dopadu fiskální a měnové politiky na měnové hodnoty.

Fed uvažuje o větší podpoře, ale trhy dál nahoru neposlal
26.11.2020 Nečekaně zajímavé byly informace ze včerejšího zápisu z posledního jednání měnového výboru Fedu. Zatímco jednotliví bankéři se v komentářích drží centrálního postoje, nenaznačují novou akci a zůstávají u obecnějších frází o zabezpečení dostatečně příznivých podmínek, zápis odhalil, že se o úpravách politiky debatuje.

Babišův apel k ČNB je nešťastný, trh však dnes nechává chladným. Centrální banka je ve skutečnosti ztrátová, zisk je spíše výjimkou potvrzující pravidlo
23.03.2021 Trh dnes výrazněji nereaguje na včerejší večerní slova premiéra Andreje Babiše, který nezvykle apeloval na Českou národní banku, aby zatím nezvyšovala základní úrokové sazby. Měnoví obchodníci i po premiérově prohlášení stále sázejí na to, že ČNB zvýší základní sazbu čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Očekávání tak citelného nárůstu základních úroků během období osmnácti měsíců měli naposledy před takřka deseti lety, v červnu 2011.

Euro by dnes Babišovi pomohlo víc než ČNB. Zaplatili by to střadatelé inflací
19.06.2026 Připomeňme si, že kdyby Česko platilo eurem, mělo by po včerejšku základní měnověpolitickou sazbu eurozóny 2,25 procenta, nikoli českou repo sazbu 3,75 procenta. Tudíž v nynější situaci by měnové podmínky eurozóny byly pro českou ekonomiku zřejmě příliš uvolněné. A tedy proinflační.

Ozvěny trhu: Když je ekonomika v útlumu, centrální banky ji musí podpořit
15.03.2021 Když během velké finanční krize 2008 vymýšlely centrální banky, jak podpořit ekonomiku při nulových úrokových sazbách, přijaly postupně několik způsobů. Od nákupu tehdy méněcenných papírů od bank přes ovlivňování výše úrokových sazeb s delší dobou do splatnosti až po záporné úrokové sazby a několik dalších odvozených opatření. V souhrnu mělo jít o způsoby dodávek levných peněz do ekonomiky v situaci, kdy hrozilo, že se peněžní zásoba naopak smrští. V případě malých ekonomik, jako je například ČR, došlo i na devalvaci měny. Účinnost některých opatření je tématem debat doposud. Pro Evropany je podstatné, že se ECB za celou dekádu nedostala k tomu, aby zvýšila úrokové sazby.

Co můžeme čekat od spolupráce Donalda Trumpa a Jerome Powella?
24.01.2025 S návratem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se opět otevírá diskuse o jeho ambiciózní politice zaměřené na podporu růstu americké ekonomiky. Spolu s jeho návratem však vyvstává otázka, jak se jeho plány budou vyvíjet v souvislosti s měnovou politikou Federálního rezervního systému (FED), který je pod vedením Jerome Powella. Pro obchodníky na forexu, stejně jako pro investory a analytiky, bude klíčové pochopit, jak tato kombinace Tumpovy a Powellovy politky ovlivní americký dolar.

Japonské nízké sazby pomalu končí a trhům se to nelíbí
17.06.2026 V japonské ekonomice dlouhá desetiletí platilo, že půjčovat si japonské jeny za nulový úrok a využívat je v tzv. carry trades (strategie, kdy si investoři půjčují levně v jedné měně a investují do aktiv s vyšším výnosem) je smysluplnou cestou k zhodnocení kapitálu. Tamní ekonomika si na začátku 90. let prošla splasknutím bubliny a bolestivou krizí, která ovlivnila měnovou a fiskální politiku na celá desetiletí. Změnu přinesla až kombinace pandemie COVID-19, narušených dodavatelských řetězců, růstu cen energií a oslabení jenu, která ukončila dlouhé období velmi nízké inflace. A s ním politiku nulových úrokových sazeb. Nyní se zdá, že tamní měnová politika začíná být pro světovou ekonomiku problém.

Okénko trhu 25.4.2018
25.04.2018 Americké desetileté výnosy se během včerejšího dne dostaly poprvé od roku 2014 přes tříprocentní hranici. Zároveň rostou i výnosy kratších splatností a rozdíl mezi desetiletými a dvouletými stále zůstává na hranici padesáti bazických bodů. Výnosová křivka je nejplošší od konce roku 2007 a signalizuje tak pokročilý stav americké ekonomiky v hospodářském cyklu. Růst výnosů je podpořen hned několika faktory. V posledních šesti měsících se americká inflace pohybuje bezpečně nad dvouprocentní úrovní a tým RBI prognózuje další růst až ke třem procentům v letních měsících. Takový výhled nutí investory požadovat vyšší výnosy. K tomu se přidává negativní výhled fiskální politiky, která v tomto roce poskytne americké ekonomice bezprecedentní stimul, který v tomto roce prohloubí deficit federálního rozpočtu k 5 % - 6 % HDP. Takový deficit je nevídaným jevem v době, kdy je ekonomika na svém vrcholu a trhy nehýří chválou tohoto kroku. Proti výrazně expanzivní fiskální politice se staví naopak silně jestřábí politika měnová. Fed v březnu pošesté zvýšil své úrokové sazby a podle RBI tak učiní v tomto roce ještě třikrát. I pro další roky centrální banka plánuje rychlé zvyšování úrokových sazeb tak, aby se ekonomika nedostala do nezvratného bodu varu.

Japonská centrální banka plánuje další zvyšování sazeb
27.05.2025 Japonský jen se navzdory plánům japonské centrální banky pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb směřuje v současnosti ubírá zcela opačným směrem.
Související klíčová slova:
Sociální faktory | Fungování fiskální politiky | Cenové stability | Investice do infrastruktury | Ekonomiky | Dopad na ekonomiku | Tudor Jones | Fiskální politiky | Lagardeová | Ekonomické analýzy | Expanze | Stimulace hospodářského růstu | Velké hospodářské krize | Úroveň důvěry | Nezaměstnanost | Mezinárodní vztahy a obchod | Státní dluh | Přehřátí ekonomiky | Peníze | Politika | Cílové priority | Důchody | Růst | Co je to fiskální politika? | Veřejný dluh | Zpomalení ekonomiky | Fiskální udržitelnost | Paul Tudor Jones | Analýzy | Rozpočtová politika | Politická situace | Vyšší náklady | Zdravotní péče | Hospodářské krize | Christine Lagardeová | Centrální banky | Inflace | Vysoký veřejný dluh | Vláda a kongres | Kongres | Poptávka | Úroveň důvěry veřejnosti | Faktory ovlivňující fiskální politiku | Federální rezervní banka | Vládní nástroj | Opatření | Negativní dopad | Vývoj | Ekonomické vztahy | Vývoj inflace | New Deal | Měnové intervence | Intervence | Měnové politiky | Růst HDP | Ekonomická situace | Fiskální politika | Monetární politika | Vládní výdaje | Expanzivní fiskální politika | Kontrola inflace | Úsilí | Úrokové sazby | Mezinárodní vztahy | Sazby | Výdaje | Politická rozhodnutí | Obchodní dohody | Změny úrokových sazeb | Aktuální stav | Rizika | Tudor | Úvěrový rating | Úvěrový rating a státní dluh | Obchod | Riziko | Nástroj | Recese | Války | Centrální banka | Makroekonomické faktory | Instituce | Přizpůsobovat se | Rating | Prezident | Expanzivní politika | Snížení daní | Jakub Matis | Situace | Operace na volném trhu | HDP | Rozhodování | Zdanění | Dopady na ekonomiku | Podniky | Demografické trendy | Hospodářská situace | Daně | Výsledky | Investice | Joseph Stiglitz | Regulace | Důvěra | Hospodářský růst | Stav ekonomiky | Roubini | TIM | Příjmy | Rozhodnutí vlády | Udržitelnost | Míra | Výkonnost | Krize | Zvýšení úrokových sazeb | Podpora | Zadlužení | Rozpočet | Ekonomika | Cíle | Banky | Daňové změny | Zlepšení | Výzvy a rizika | Míra nezaměstnanosti | Vzdělávání | Hospodářské výsledky | Hospodářský vývoj | Zvýšení daní | Nouriel Roubini | Evropská centrální banka | Měnová politika | Ovlivňování | Banka
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Rezistence | Trh | Růst | Obchodování | 3М | Pokles | Banka | Trading | Reuters | Indikátor | Banky | ČTK | Cena | Pivot




