Český veřejný dluh stále mezi nejnižšími v EU

Čtěte více

• Český trh práce….ochlazení na obzoru?
  Český pracovní trh se dlouhodobě počítá k těm “nejpřehřátějším” - zaměstnavatelé v Česku si dvakrát rozmyslí než propustí zaměstnance, protože jejich shánění nebylo v uplynulých pěti letech vůbec jednoduché. I český pracovní trh však v tuto chvíli začíná vykazovat první známky ochlazení. Doléhá na něj se zpožděním utažená měnová politika a útlum hospodářství z konce roku 2022 a roku 2023. Počet nezaměstnaných zatím nijak výrazně nenarostl a míra registrované nezaměstnanosti na konci roku stoupla jen lehce nad 3,7%.
• Český trh práce ochlazuje, míra nezaměstnanosti bude atakovat 5 %
  Navzdory očekávané stabilizaci tuzemský trh práce dále ochlazuje. V říjnu došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných ze 4,5 % na 4,6 %, přestože je pro tento měsíc typický sezónní pokles. V meziročním srovnání je míra nezaměstnanosti vyšší o 0,8procentního bodu. Úřad práce evidoval ke konci října 340 509 uchazečů o práci, oproti minulému roku jde o nárůst o zhruba 52 000 uchazečů.
• Český trh práce opět přepisuje historii, jen jediný okres má míru nezaměstnanosti nad pětiprocentní hranicí. Volných míst ale od srpna ubylo už přes 13 tisíc
  Míra nezaměstnanosti se říjnu opět klesla prakticky na samé dosavadní dno probíhajícího národohospodářského cyklu. Snížila se na úroveň 2,6 procenta, ze zářijové úrovně 2,7 procenta. Nachází se tak opět na svém minimu za období posledních více než dvaceti let – stejně nízké úrovně dosáhla v uplynulých více než dvaceti let už pouze letos v květnu a v červnu. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce. Toto ochlazování se zatím projevuje zejména úbytkem volných pracovních míst. V říjnu jich bylo „jen“ 337,5 tisíce, tedy nejméně od letošního února. Oproti rekordnímu srpnovému údaji už na tuzemském trhu práce ubylo před 13 tisíc volných pracovních míst.
• Český trh práce se dále ochlazuje
  Podíl nezaměstnaných osob v srpnu vzrostl na 5,05 % z červencových 4,95 % a zároveň pokračoval růst sezónně očištěné nezaměstnanosti. Vyšší je podíl nezaměstnaných osob i v meziročním srovnání, když loni v srpnu podíl nezaměstnaných osob činil 4,49 %. Český pracovní trh se tak nadále pozvolna ochlazuje, ačkoliv domácí ekonomika v posledních čtvrtletích relativně solidně roste.
• Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř
  Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř. Míra nezaměstnanosti v listopadu setrvala na samém dně probíhajícího národohospodářského cyklu. Vykázala úroveň 2,6 procenta, stejně jako v říjnu a předtím i v květnu a červnu. Nachází se tak na svém minimu za období posledních více než dvaceti let. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou ale patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce.
• Český trh průmyslových nemovitostí může díky automotive opět růst
  Trh výrobních, skladových a průmyslových prostor v České republice čelil v nedávné době výzvám spojeným s post-covidovým ochlazením a vysokou inflací. Nyní však prodloužení doby platnosti normy Euro 6 a zmírnění nové regulace Euro 7 u spalovacích motorů přináší automobilovým výrobcům a dodavatelům nové období jistoty a na trhu jsou již patrné signály oživení poptávky v roce 2024, což dává nový impuls i českému trhu s komerčními nemovitostmi.
• Český trh se vzácnými mincemi loni klesl o 36 pct. na 323 mil. Kč
  Objem obchodů s historickými mincemi, bankovkami a dalším numismatickým materiálem se loni propadl o 36 procent na 323 milionů Kč. Numismatiku negativně poznamenala pandemie koronaviru. Nejvzácnější vydraženou mincí se loni stal desetidukát panovníka Ferdinanda III. za 30 milionů korun. Vyplynulo to ze statistik a expertních analýz aukčního domu Macho & Chlapovič.
• Český trh s komerčními nemovitostmi dál roste a stojí na silném domácím kapitálu
  Investiční trh s komerčními nemovitostmi v Česku má za sebou mimořádně silných devět měsíců. Objem investic dosáhl více než 2,5 miliardy eur a jen ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 56 %. Trh tak směřuje k celoročnímu výsledku 3,5 až 3,75 miliardy eur, což by znamenalo nejlepší rok od rekordního období let 2016 a 2017.
• Český turistický ruch se z hlediska zahraničního zájmu stále zcela nezotavil z covidu a zhoršení geopolitické situace. Bez plné náhrady ubylo Rusů či Číňanů
  V prvním letošním čtvrtletí v českých hromadných ubytovacích zařízeních přenocovalo celkem 1,97 milionu zahraničních hostů. To je stále méně než před pandemií covidu, kdy se prvních čtvrtletích let 2018 a 2019 ubytovalo mírně přes dva miliony zahraničních hostí.
• Český veřejný dluh poprvé v historii přesahuje dva biliony korun. Za rok a půl, do konce letošního prvního pololetí, se Česko zadlužilo o více než 500 miliard, dluh přitom dále poroste
  Česká republika je zadlužená tolik jako nikdy ve své historii. Ve druhém letošním čtvrtletí totiž její veřejný dluh dosáhl úrovně 2,26 bilionu korun. Dosud přitom své nejvyšší úrovně dosáhl v prvním čtvrtletí roku 2017, kdy činil 1,92 bilionu. Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám zejména na krátkodobém českém dluhu. Takže veřejný dluh se posléze poměrně citelně snížil. Například ve čtvrtém čtvrtletí 2018 už dosahoval jen 1,73 bilionu korun.
• Český výbor Mezinárodního tiskového institutu apeluje kvůli TV Markíza na PPF
  Ve slovenské komerční televizi Markíza, kterou vlastní česká investiční skupina PPF, se v současnosti vede střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky, uvedl dnes Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). V otevřeném dopise proto vyzval majitelku PPF Renátu Kellnerovou a výkonného ředitele skupiny Jiřího Šmejce, aby zajistili zachování prostoru pro svobodnou žurnalistiku. Reakci skupiny ČTK zjišťuje.
• Český vynález slaví 10 let – hardwarová peněženka změnila kryptoměnový svět
  V červenci 2024 uplyne deset let od uvedení první hardwarové kryptopeněženky na světě. V roce 2014 Marek „Slush“ Palatinus a Pavol „Stick“ Rusnák totiž představili první model hardwarového zařízení, které umožňovalo bezpečně uchovat přístupový klíč k manipulaci s vlastními kryptoměnami. Široké veřejnosti tak umožnili bezpečně držet kryptoměny bez technických znalostí. „Trezorů“ se dodnes prodaly téměř 2 miliony kusů a poptávka stoupá. Za uplynulou dekádu kolem kryptopeněženek vyrostl trh, jehož hodnota je odhadována na stovky milionů dolarů a v příštích letech má dle mnoha průzkumů i nadále růst. Trezor ale nestojí jen za první hardwarovou peněženkou. Spolu s revolučním hardwarem totiž světu společnost představila i související bezpečnostní standardy, které používají téměř všechny kryptoměnové peněženky na světě a spolu s nimi také přes 100 milionů lidí.
• Český výrobce dronů Primoco oznámil novou zakázku v hodnotě 62 mil. Kč, dva drony poputují do Asie
  Primoco UAV, český výrobce bezpilotních letadel, oznámil zakázku na dva stroje One 150, jež budou plně vybaveny pro kontrolu letiště, kalibraci a vyhodnocení letištních navigačních zařízení. Hodnota transace činí 2,5 mil. EUR, neboli 62 mil. Kč.
• Český výrobce letadel Aircraft Industries dodá pět letounů L 410 NG do Senegalu
  Kunovický výrobce letadel Aircraft Industries ze skupiny Omnipol dodá pět letounů L 410 NG, tedy nové generace, do Senegalu. Létat budou v barvách tamního největšího státního dopravce Air Senegal. První dva stroje dnes odletěly z Kunovic, uvedli zástupci společnosti na webových stránkách. Finanční podmínky obchodu firma nezveřejnila.
• Český výrobní sektor dál expanduje
  Index nákupních manažerů v prosinci vzrostl na 57,0 bodu z předchozí úrovně 53,9 bodu. Je tak nejvýše od dubna 2018. Výsledek přebil i náš na trhu nejoptimističtější odhad 55,0 bodů. Medián odhadů činil 54,3 body. Překvapení sice není až tak veliké ve světle předchozího silného nárůstu těchto indikátorů v eurozóně, ale přece jen s ohledem na pandemickou situaci v ČR je to velmi příznivý výsledek.
• Český zahraniční obchod je na tom nejlépe za poslední dva roky. „Restart“ výroby aut a prudké zlevnění plynu či ropy jej vrací „do plusu“
  Český zahraniční obchod v březnu překonal očekávání. Vykázal přebytek 15,9 miliardy, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů přebytek pouze 14 miliard.
• Český zahraniční obchod letos vykázal nejlepší lednový výsledek historie. Daří se snižovat závislost na německém odbytu a navyšovat vývoz třeba do Polska
  Český zahraniční obchod podal v lednu lepší výkon, než se čekalo. Dosáhl přebytku rovných dvaceti miliard korun, přičemž analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů, že to bude patnáct miliard. Nominálně se jedná o dosud nejvyšší lednový přebytek zahraničního obchodu ČR. Takže lze konstatovat, že tuzemský zahraniční obchod dosud nikdy v historii nevykročil do nového roku tak úspěšně jako letos. Za příznivým výsledkem stojí zejména stále silný export automobilů.
• Český zahraniční obchod míří za rok 2020 k historicky nejlepšímu výsledku. Exportérům nahrává slabší koruna a levnější ropa a plyn, importéři zase osekávají dovoz investičních statků
  Český zahraniční obchod navázal v listopadu 2020 na svůj historicky zcela nevídaný výkon. Potřetí za sebou totiž vykázal přebytek přesahující 30 miliard korun, podobně jako v říjnu a v září loňského roku. Přitom do loňského úderu pandemie koronaviru v měsíčním sledování nikdy v historii ČR zahraniční obchod přebytek přesahující 30 miliard korun nevykázal.
• Český zahraniční obchod se pořád „drží“, vzhledem k mezinárodní situaci
  Český zahraniční obchod se v červenci „držel“, zejména vzhledem k nepříznivé situaci ve světě a vzhledem k horšímu než očekávanému výkonu tuzemského průmyslu.
• Český zpracovatelský průmysl: Ceny klesají, zakázky také
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru mírně zhoršila. Index nákupních manažerů poklesl z lednových 44,6 bodu na 44,3 bodu. České průmyslníky trápil především silnější propad nových zakázek. Za tím dle průzkumu stály dostatečné zásoby u zákazníků i vysoká inflace, která na odběratele dopadá. V důsledku nižších zakázek pak docházelo ke snižování objemu výroby. Zároveň je ale nutno dodat, že tempo snižování bylo nejmírnější od srpna loňského roku. I tak ale firmy pokračovaly v propouštění zaměstnanců.