Deficit rozpočtu se v únoru prohloubil na 68,6 mld. CZK

Čtěte více

• Deficit ponuky ropy podporuje rast ceny čierneho zlata
  Keď globálny deficit dodávok ropy dosiahol v júni 2018 - 840 000 barelov za deň, ropa Brent sa obchodovala v priemere na úrovni 76 USD/bbl (za mesiac). V marci dosiahol deficit dodávok úroveň 900 000 barelov ropy denne kvôli US sankciám uvaleným na Lýbiu, sa môže deficit vyšplhať až na 1,4 milióna barelov ropy denne, pretože Lýbia vyváža do USA približne pol milióna barelov ropy za deň. Ekonóm banky Oversea-Chinese Banking corp – Howie Lee uviedol, že tento pokles ponuky na trhu s ropou v kombinácií s pokračujúcim obmedzením produkcie krajín OPEC, by mohol vyhnať cenu ropy až k úrovni 80 USD/bbl.
• Deficit roste, ale ne výrazně
  Za prvních devět měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 326,3 mld. Kč, což od srpna představuje nárůst o 28,2 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k růstu až o 60 miliard. V porovnání s letními měsíci se pak jedná o mírně vyšší přírůstek – v červenci činil 14 a v srpnu 19 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2 %, tedy obdobně jako v srpnu (o 1,8 %). Celkové výdaje vzrostly oproti loňskému září o 7,2 %, tedy méně než v srpnu (o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření se v září zhoršilo o 73,6 miliard Kč, oproti srpnovému zhoršení o 67,8 mld. Kč.
• Deficit roste, ovšem drama se zatím nekoná
  Stav českých veřejných financí se i v říjnu podle očekávání zhoršil, když vykázal deficit na úrovni 274 mld. Kč. Ve srovnání se zářijovým výsledkem tak došlo k nárůstu „jen“ o zhruba 22 mld. Kč. Nadále tak platí, že tlak na rozpočet za prvních deset měsíců roku nebyl tak silný, jak vláda zřejmě očekávala, když plánovala za letošní rok půlbilionový schodek. Rezerva, kterou jí schválený rámec pro zbytek roku poskytuje, se ovšem pravděpodobně bude hodit, jelikož epidemie v Česku mezitím znovu nabrala na síle a vyžádá si tak bezpochyby další výdaje. Zatímco před příchodem druhého kola ekonomických restrikcí jsme přepokládali celkový letošní deficit bezpečně pod hranicí 400 mld. Kč, nyní se kloníme k tomu, že konečný účet za letošní úrok se bude pohybovat v blízkosti 450 mld. Kč.
• Deficit rozpočtu se loni vešel do plánu, výdajové škrty dokázaly kompenzovat výpadek příjmů (komentář)
  Ministr Kalousek už včera sdělil, že rozpočet skončil s deficitem 101 miliard korun při plánu 105 mld. Kč. Dnešní in...
• Deficit rozpočtu se v březnu prohloubil na 91,2 mld. CZK
  Stát do konce března hospodařil se schodkem 91,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 13,8 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti je letošní březnové meziměsíční prohloubení schodku (o 22,6 mld. CZK) o něco horší než loni. Celkově ale z našeho pohledu data za první čtvrtletí prozatím neindikují výrazné riziko nesplnění plánovaného celoročního salda ( 241 mld. CZK).
• Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
• Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
• Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
  Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
• Deficit rozpočtu se v květnu prohloubil na 210 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního května se schodkem 210,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Květen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek prohlubuje výrazněji, když na příjmové straně klesá měsíční inkaso DPH a zároveň nedochází k platbě záloh na DPPO. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních pět měsíců zhruba na úrovni let 2020 a 2022.
• Deficit rozpočtu se v srpnu zmírnil na 175,8 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního srpna se schodkem 175,8 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 18,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v srpnu s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Meziměsíční zmírnění o 16,5 mld. CZK tedy zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 mld. CZK. V poměru k HDP byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 % nejnižší od roku 2019.
• Deficit rozpočtu se v září prohloubil na 21 mld. Kč
  Schodek rozpočtu zaznamenal nejvyšší zářijovou hodnotu od roku 2014, když dosáhl 21 mld. Kč. Aktuální výsledky potvrzují trend pozorovaný v předchozích měsících, a totiž že příjmy se nedaří plnit podle původního plánu. Zatímco v případě daně z příjmu právnických osob se oproti předchozím měsícům výběr zlepšil, ostatní daně znatelně zaostávají, když se např. na dani z příjmu fyzických osob po uplynutí tří čtvrtin rozpočtového období vybralo jen necelých 72 %. Ještě výraznější je manko u DPH, kde se nevybralo ani 70 % plánovaných příjmů. Naproti tomu výdaje státu plánovaného tempa dosahují, hlavně ty neinvestiční. U kapitálových výdajů pak evidujeme výdaje pod plánem, jak je u českého rozpočtu obvyklé.
• Deficit rozpočtu se zvýšil, konsolidace zpomaluje
  Státní rozpočet vykázal ke konci září mírné zvýšení dosavadního deficitu, který za tento rok činí již -181,7 mld. Kč (vs -175,8 mld. ke konci srpna). V meziročním srovnání je saldo rozpočtu prakticky na stejné úrovni (rozdíl -1,1 mld. Kč), pokud však odečteme prostředky z EU, vychází zatím letošní hospodaření lépe o 23,5 mld. Kč. Vzhledem k rozsahu škod po povodních došlo k navýšení schváleného salda o 30 mld. Kč na letošní a o 11 mld. Kč na příští rok, což značně zpomaluje konsolidaci veřejných financí.
• Deficit rozpočtu v listopadu podle očekávání výrazně rostl
  Tradičně více deficitní listopad přinesl prohloubení salda státního rozpočtu na -269,1 mld. Kč, což je zhruba o 60 miliard více než na konci října. Při pohledu na vývoj v posledních třech letech se nejedná o nic neobvyklého, kdy v průměru od roku 2020 do roku 2022 rostl deficit během listopadu také o 60 miliard Kč. V kontextu celoročního plánu (-295 mld. Kč) by při obdobném vývoji jako v posledních letech (za poslední 3 roky v průměru -22,5 mld. Kč) měl státní rozpočet skončit zhruba na naplánované úrovni a nepřekročit 300miliardovou hranici.
• Deficit se dále prohlubuje a přesahuje 165 mld. Kč
  Po čtvrtině letošního roku dosáhl deficit vládních financí 166,2 mld. Kč. Pro březen jde o historicky nejhorší výsledek, v loňském roce deficit dosahoval necelých 60 mld. Kč, v covidovém roce 2021 pak 125 mld. Kč. Nadále se v rozpočtu negativně projevují prohlubující se výdaje v sociální oblasti a zároveň výdaje vynakládané na zastropování cen elektřiny a plynu. Na druhé straně rozpočtu se čeká na připsání peněz z daně z neočekávaného zisku, kde Ministerstvo financí počítá s dodatečným příjmem ve výši 85 mld. Kč. K tomu v březnu ještě nedošlo, stát již ale vybral zhruba 8 miliard korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Zde zákon o státním rozpočtu předpokládá celkový výběr ve výši 15mld. Kč.
• Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok
  Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč.
• Deficit SR během září opět poklesl
  V září deficit státního rozpočtu poklesl na 180,7 mld. Kč a jedná se tak o čtvrté zlepšení v řadě. Pozitivně se během září projevilo zejména připsání daně z neočekávaných zisků (25,6 mld. Kč), kdy druhá část by měla dorazit během prosince. Dále výrazně rostly i výběry z daně z příjmu právnických osob, kde dosavadní plnění již přesahuje plán pro celý rok. Rychle rostoucí výdaje přesto i nadále budou představovat brzdu v plánované konsolidaci.
• Deficit státního rozpočtu činí 335 miliard
  Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 335,0 mld. Kč. po zářijových 326,3 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k nárůstu až o 60 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2,1 %, téměř stejně jako v září (o 2,0 %). Na druhé straně se meziroční dynamika celkových výdajů snížila na 5,9 % ze zářijových 7,2 % (v srpnu o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření v říjnu činilo -61 mld. Kč. oproti -73,6 mld. Kč. v září.
• Deficit státního rozpočtu dál narůstá
  Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl schodek státního rozpočtu už 335 mld. korun a byl tak o 61 mld. vyšší než ve stejném období loňského roku. Vzhledem k tomu, že v loňském i letošním roce byla aplikována různá podpůrná opatření zasahující jak příjmovou, tak výdajovou stranu a navíc došlo i ke změnám v rozpočtovém určení daní (měnil se podíl obcí na výběru daní), je meziroční srovnávání příjmů a výdajů státu dost problematické.
• Deficit státního rozpočtu letos dosáhne nejspíše 250 miliard korun, může však přesáhnout i 300 miliard. Schodek „jen“ 100 miliard je nyní už utopie
  Ministerstvo financí uvádí, že schodek státního rozpočtu ČR dosáhne za letošní rok úrovně přesahující 100 miliard korun. Už v tuto chvíli musí být zřejmé, že důležitou roli sehrává spíše slůvko „přesahující“ než cifra „100 miliard“. Ta je totiž uvedena jen proto, aby se skok z původního rozpočtovaného schodku, 40 miliard, nezdál až příliš velký. Sto miliard, to je prostě nyní již utopicky nízká suma, vzhledem k okolnostem.
• Deficit státního rozpočtu letos může kvůli koronaviru být až 315 miliard korun
  Letošní recese v ČR je den ode dne pravděpodobnější. Nynější stav nouze její pravděpodobnost rapidně zvyšuje. Pravděpodbnost nyní činí zhruba 75 procent. Česká ekonomika totiž minimálně měsíc pojede „na půl plynu“. Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu.