reklama

reklama

reklama

Kabinet

Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost

31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Výkon ekonomiky ve čtvrtletí byl mírně slabší, než čekala ČNB

30.05.2023 Výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl slabší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Výrazněji, než ČNB očekávala, se propadly spotřeba domácností, investice nebo stav zásob. Předpoklady naopak překonaly export a spotřeba vládních institucí. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta, ČNB ve své jarní prognóze očekávala pokles o 0,2 procenta.

Japonsko zaznamenává prudký nárůst inflace

19.05.2023 Japonský jen reagoval růstem na zprávu, že inflace v Japonsku v dubnu letošního roku opět po poklesu na začátku roku zrychlila, což pravděpodobně posílilo názor, že centrální banka možná bude muset revidovat svou prognózu a přiblížit ji ještě více normalizaci politiky.

Akcie ČEZ v reakci na možné rozdělení prudce klesly, burza tak znovu ztrácela

18.05.2023 Akcie energetické společnosti ČEZ dnes klesly o osm procent na 1041 korun. Prudkým poklesem podle ekonomů reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. Pražská burza kvůli propadu ČEZ znovu oslabila, a to pošesté v řadě. Index PX dnes odepsal 1,78 procenta na 1316,21 bodu, vyplývá z informací na webu burzy. Větším ztrátám burzy zabránil růst akcií Erste Bank.

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?

13.05.2023 Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.

Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to budou vyšší daně

12.05.2023 Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku.

Češi se nechali vyděsit rozvratem veřejných financí, který je ale jen mýtem. Teď vládní politici sází na to, že když už jim tento mýtus vyhrál volby, Češi kvůli němu i mnohem ochotněji kývnou na zvýšení daní

09.05.2023 Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.

Experti se neshodují, zda by ČNB měla sazbami bojovat proti vlivu deficitu

05.05.2023 Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl dnes ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.

Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby

04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.

Loni dluh Česka narostl nejvíce v historii, letos chce vláda tempo razantně zbrzdit. Zatím se však příliš nezdá, že se jí to podaří, schodek letos může být až poblíž úrovně 400 miliard

23.04.2023 Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.že

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

OECD letos čeká v ČR mírnou recesi, doporučuje rozpočtovou konsolidaci

30.03.2023 Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.

Rusko do sedmi let zvýší produkci LNG na 100 milionů tun ročně, řekl premiér

09.03.2023 Rusko bude schopno do sedmi let zvýšit produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) na 100 milionů tun ročně, řekl na zasedání vlády ruský premiér Michail Mišustin. Pomůže k tomu podle něj rozšíření seznamu polí, z nichž se může LNG vyvážet. Rusko plánuje do roku 2035 dosáhnout pětinového podílu na světovém trhu s LNG, roční produkci chce do té doby zvýšit na 120 až 140 milionů tun ze současných více než 30 milionů tun, uvedla agentura Reuters.

$C:\fakepath\EU-China.jpg$

EY: Čínští investoři loni nakoupili v Evropě méně firem a firemních podílů

21.02.2023 Čínští investoři nakoupili loni v Evropě méně firem nebo firemních podílů. Celkem jich bylo 139, o 16 méně než rok předtím. Podle agentury DPA to vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Hodnotu provedených obchodů autoři analýzy odhadují na 4,3 miliardy dolarů (skoro 96 miliard Kč), což je meziroční pokles o téměř dvě třetiny. Výše uzavřených transakcí se nezveřejňuje.

Důchodci se spravedlivě hněvají, že letos přijdou průměrně o více než 7000 korun na penzích. Ekonomicky i sociálně však má záměr opodstatnění

18.02.2023 Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.

Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel

29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Deloitte: ČR čeká kvůli energetické krizi recese, HDP klesne o 1,1 procenta

05.01.2023 Českou ekonomiku čeká letos recese způsobená energetickou krizí a inflací, hrubý domácí produkt klesne o 1,1 procenta. Uvádí to studie společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. Podle studie letos znovu klesnou reálné mzdy, nezaměstnanost by ale měla zůstat na současné úrovni. Hospodářský pokles také ohrožuje dodržení schodku státního rozpočtu plánovaného na 295 miliard korun. Deloitte přitom upozorňuje, že už nyní je státní hospodaření mimo udržitelný kurz.

Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu

03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.

$C:\fakepath\windfall-tax.jpg$

Začíná platit windfall tax i cenové stropy na elektřinu a plyn

01.01.2023 Dnes začíná platit daň z mimořádných zisků firem v energetickém, těžebním, petrochemickém a bankovním sektoru. Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.

$C:\fakepath\shrnuti-2022-31012022.jpg$

Nejdůležitější události ve světové ekonomice v roce 2022

31.12.2022 Rok 2022 byl plný velmi důležitých událostí ve světové ekonomice a v dnešním každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na kompletně všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – krok za krokem jak události přicházely na trhy.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2022

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod

26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny

26.12.2022 Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.

$C:\fakepath\elektrina.png$

Vláda zastropovala regulovanou část energií, teplárnám poskytne podporu

21.12.2022 Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Kabinet zároveň schválil dotační program pro tuzemské teplárenské společnosti, který má omezit růst cen tepla z centrálního vytápění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

$C:\fakepath\ceska-koruna-euro.jpg$

Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda

21.12.2022 Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.

Fialův kabinet v prvním roce vlády uspěl na mezinárodní scéně, zklamal naopak příliš plošnou pomocí, která dále zatíží veřejné rozpočty a potřebné podpoří méně, než mohla

18.12.2022 Kabinet Petra Fiala v prvním roce své vlády čelil nečekaně složitým okolnostem, které však alespoň z ekonomického hlediska nelze srovnávat s těmi z covidového roku 2020. Tehdy se ekonomika hluboce propadla, nejvíce v historii ČR, zatímco letos poroste. Proto i přes složité okolnosti kabinet měl a mohl naplňovat více slibů ze svého programového prohlášení.

Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?

14.12.2022 Vláda dnes projedná zavedení zastropování cen energií pro velké podniky. Na ně se zatím zastropování cen nevztahuje, platí totiž nyní jen pro domácnosti, malé a střední podniky a organizace financované z veřejných rozpočtů, jakou jsou třeba městské dopravní podniky. Kabinet však s největší pravděpodobností rozhodne od příštího roku zastropovat právě též ceny energií velkým podnikům. A to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro ostatní, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.

$C:\fakepath\euro mena zona.jpg$

MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura

06.12.2022 Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.

V Maďarsku se hroutí zásobování palivy, panikařící motoristé tvoří u pump dlouhé fronty, aby mohli koupit něco málo „na příděl“. Situací je ohroženo třeba i sousední Slovensko

05.12.2022 Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nesilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv.

$C:\fakepath\Německo2.jpg$

Německo šetří energií od ruské invaze, odebrání nadměrných zisků připravuje

28.11.2022 V Evropské unii začnou ve čtvrtek platit nová opatření, jejichž cílem je mimo jiné omezit spotřebu elektřiny. Německo s úsporami nejen elektrické energie začalo už krátce po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Od září pak šetrné využívání energií přikazuje nařízení vlády. Dalších úspor chce vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze dosáhnout tím, že regulované ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i podniky se budou týkat jen části jejich předchozího průměru roční spotřeby. Dotované ceny elektřiny hodlá vláda financovat mimo jiné odebráním nadměrných zisků energetických společností. Podobně chce peníze do rozpočtu získat i Rakousko, které by mohlo příslušnou daň prosadit do konce roku.

Jak v Polsku hořce poznávají, že si za stovky miliard inflaci pouze odsunuli v čase

13.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH ze základních potravin, ale třeba také hnojiv až nulu. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin či pohonných hmot. Vyhledávaný je v Polsku také třeba nákup cigaret, jelikož krabička tam vyjde o několik desetikorun levněji než v Česku.

Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci

04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).

$C:\fakepath\EK.jpg$

Podle EK má být daň z mimořádného zisku nejméně 33 procent, někde již platí

04.11.2022 Výběr informací o daních z mimořádných zisků firem v Evropě (mimořádná schůze Sněmovny by mohla schválit například vládní daňový balíček, který kromě jiného zavádí novou daň z neočekávaných zisků):

S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“

02.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.

Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“

26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.

$C:\fakepath\eurusd-tydenik-24102022-2.png$

Forex trader Ondřej Hartman a jeho týdenní komentář (24.10.2022)

24.10.2022 Ani minulý týden jsme se nedočkali žádného obchodu podle mého týdenního komentáře, protože znovu nebyla prolomena žádná vstupní S/R zóna. Týden tak byl bez obchodu na měnovém páru EUR/USD. Situace na grafu se již více změnila, takže věřím, že se tentokrát již dočkáme nějakého obchodu, protože i připravené vstupní S/R zóny jsou blíže aktuální ceně.

$C:\fakepath\trader-19102022-18-zm.png$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

19.10.2022 1) Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září zrychlilo na 10,1 procenta ze srpnových 9,9 procenta. Inflace se tak vrátila na čtyřicetileté maximum, na které se vyšplhala v červenci. Oznámil to dnes britský statistický úřad.

$C:\fakepath\Nemecko2.jpg$

Německo by mohlo odebrat výrobcům elektřiny 90 procent mimořádných zisků

19.10.2022 Německá vláda chce odebrat producentům elektrické energie 90 procent z takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků, a to zpětně od března letošního roku. Dnes to uvedl server deníku Tagesspiegel, který získal návrh ministerstva hospodářství. Z takto získaných peněz chce vláda kancléře Olafa Scholze dotovat ceny elektřiny. Kabinet by podle zmíněného dokumentu měl o návrhu jednat 18. listopadu, aby ho mohl Spolkový sněm na začátku prosince schválit.

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

$C:\fakepath\britska libra.jpg$

Inflace v Británii se v září vrátila na čtyřicetileté maximum 10,1 procenta

19.10.2022 Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září zrychlilo na 10,1 procenta ze srpnových 9,9 procenta. Inflace se tak vrátila na čtyřicetileté maximum, na které se vyšplhala v červenci. Oznámil to dnes britský statistický úřad.

$C:\fakepath\eurusd-18102022-1.png$

Forex: Shrnutí obchodování 18.10.2022

18.10.2022 Americké akcie zahájily týden výrazným růstem. Náladu na globálních akciových trzích včera zlepšilo zrušení plánovaných daňových škrtů v Británii. Zpráva o překvapivě mírném poklesu čtvrtletního zisku společnosti Bank of America navíc podpořila optimismus ohledně firemních výsledků ve Spojených státech.

$C:\fakepath\trader-17102022-7-zm.jpg$

Forex: Dolar oslabuje, libra naopak těží ze zrušení daňových škrtů

17.10.2022 Americký dolar dnes výrazně oslabuje, britská libra naopak těží ze zrušení plánovaných daňových škrtů. Jednotná evropská měna euro si vůči dolaru kolem 17:45 SELČ připisovala zhruba jedno procento na 0,9815 EUR/USD. Libra ve stejnou dobu přidávala více než dvě procenta na 1,1410 GBP/USD.

$C:\fakepath\london8.jpg$

Britská vláda nabrala nový kurz, uvedla Trussová po zrušení daňových škrtů

17.10.2022 Britská vláda má nový kurz k ekonomickému růstu, který prospěje a podpoří všechny ve Spojeném království, napsala dnes na twitteru premiérka Liz Trussová. Britové podle ní právem požadují stabilitu. Premiérka reagovala na projev ministra financí Jeremyho Hunta, který informoval o zrušení takřka všech plánovaných daňových škrtů, které kabinet ohlásil před třemi týdny.

$C:\fakepath\Británie3.jpg$

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy

17.10.2022 Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to dnes nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.

GBP/USD: Tak atraktivní a nebezpečná libra

17.10.2022 Medvědům na páru GBP/USD se minulý týden nepodařilo překonat rozhodující úroveň supportu 1,1000. Přes všechny vynaložené pokusy tato cenová bariéra odolala a nedovolila páru přejít do oblasti čísel 9–8. V důsledku toho se iniciativy chopili kupující, kteří zorganizovali 300bodový korekční růst. Vzestupná rally však také uvázla poměrně rychle: býci GBP/USD se nedokázali prosadit na 13. úrovni a ukončili obchodní týden na 1,1176. Hlavním dilematem nadcházejících dnů je proto jednoduše: budou obchodníci schopni zopakovat vzestupný pohyb, nebo budou nuceni vrátit se na úroveň supportu 1,1000?

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?

07.10.2022 Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.

Americké akciové trhy panikaří. Ne kvůli válce

04.10.2022 Wall Street je v panice. Oficiálně. V minulém týdnu se takzvaný „index strachu“, ukazatel VIX, dostával opakovaně do reverzního módu. Jeden obchodní den za druhým tedy burziány děsilo více to, co přijde záhy než to, co nastane za tři měsíce. Přitom běžně je tomu spíše naopak. Investoři jsou totiž zpravidla více nejistí stran toho, co je čeká ve vzdálenější budoucnosti – třeba právě za ony tři měsíce –, než co je na spadnutí hned teď. Je to přirozené. Vzdálenější budoucnost zkrátka bývá méně jistá než ta nejbližší, protože se v delším časovém úseku samozřejmě může odehrát více nepříznivých nečekaných dějů než v úseku kratším. Pokud tedy burzy děsí více nejbližší budoucnost, je to cosi právě „inverzního“, cosi nepřirozeného – je to panika.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.

GBP/USD: Má libra to nejhorší za sebou?

03.10.2022 Trhy musí být připraveny, jinak u nich dojde k hysterii. Velmi dobře to ví Fed, který při pohledu na zmatek z roku 2013 začal investory v roce 2021 připravovat na omezování kvantitativního uvolňování. Vlády ale s trhy komunikují méně často. Ledaže by museli. Britská premiérka Liz Trussová byla uprostřed prudkého poklesu hodnocení její Konzervativní strany nucena přiznat chybu. Větší pozornost měla být věnována přípravě investorů na snížení daní. Pomoc Bank of England však toto nedopatření zahladila: pár GBPUSD po propadu na nový antirekord zcela znovu získal ztracenou půdu pod nohama.

$C:\fakepath\zemni plyn4.jpg$

Itálie dnes nedostane plyn z Ruska, tranzit přes Rakousko není možný, uvedla ENI

02.10.2022 Itálie dnes nedostane žádný plyn z Ruska. Uvedla to italská energetická společnost ENI s odkazem na informaci od ruské společnosti Gazprom. Podle ruské firmy totiž není možné zaručit tranzit přes Rakousko kvůli regulačním změnám. Před válkou Itálie pokrývala dovozem z Ruska na 40 procent své spotřeby plynu.

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

Vláda k reakci na proběhlé volby zřejmě změní svůj přístup k boji s energetickou drahotou

25.09.2022 Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.

Britská vláda zmasakrovala dluhopisy i libru. Závěr týdne pod tíhou špatných zpráv

23.09.2022 Náladu investorů v posledních týdnech podlomila americká inflace spolu s jestřábím Fedem. Výrazně propadly dluhopisy, nárůst výnosů dostal pod tlak akcie a jejich kondici dál sráží klesající výhled pro fundament. Z tohoto soudku je například dnešní série horších indexů nákupních manažerů z eurozóny. Jenže to není vše. Že se podmínky zhoršují, dokládají přehodnocené výhledy pro akcie od velkých amerických bank. Dále to stále více vypadá, že strmý nárůst hypotéčních sazeb převáží zamrzající americký realitní trh směrem dolů. A k tomu se samozřejmě přidává technické varování s tím, jak se trhy blíží minimům z června.

$C:\fakepath\Británie3.jpg$

Británie chystá snížení daní, na pomoc s energiemi chce dát 60 miliard liber

23.09.2022 Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci, kterou dnes představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng, jsou miliardové daňové škrty a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu Kč), která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky.

Tuzemské banky nabízí Fialově vládě „obchod“: daly by až 50 miliard na pomoc ekonomice výměnou za to, že na ně kabinet neuvalí válečnou daň. Lidem by například pomohly se splátkami hypoték

22.09.2022 Česká bankovní asociace, jež sdružuje 34 tuzemských bank a představuje tak více než 99 procent tuzemského bankovnictví, nabízí Fialově vládě „obchod“. Členské banky by zajistily české ekonomice podporu až za 50 miliard korun. Výměnou za to by vláda upustila od svého záměru zavést válečnou daň právě na banky. Banky by v rámci uvedeného až 50miliardového podpůrného balíku mohly finančně podpořit například zajištění dostupného bydlení nebo poskytnout finance do rozvoje dopravy a dopravních projektů či digitalizace, případně také pomoci občanům s jejich závazky v podobě hypoték či úvěrů.

Zastropování si lidé splatí v budoucnu, třeba inflací

16.09.2022 Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí.

České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ

05.09.2022 České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.

Rozbřesk: České veřejné finance pod tlakem

02.09.2022 Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

Místo válečné daně, která oživuje Marxe, by vláda měla vyjednat pozastavení emisních povolenek

28.08.2022 Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.

Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu

25.08.2022 1) Fialova vláda by mohla vyjednat zastropování cen emisních povolenek. Může tak učinit v tandemu se Španělskem, které už o zastropování cen Brusel žádá. Dokonce by šlo obchodování s povolenkami zcela pozastavit. To proto, že roli povolenek nyní převzala válka, která zdražuje fosilní energie, zatímco relativně zvýhodňuje jadernou a zelenou energii. V jejich případě totiž EU není závislá na Rusku, na rozdíl od fosilní energie, vyráběné z plynu, uhlí či ropného produktu mazutu. V tuto chvíli povolenky nemají žádný svébytný smysl, pouze ještě zvyšují již také extrémně drahé ceny energií. A mimochodem tím pádem také zvyšují ziskovost ČEZ. Pozastavení obchodování s povolenkami by dlouhodobě snížilo cenu velkoobchodní elektřiny až o dvacet procent.

$C:\fakepath\forint.jpg$

Inflace v Maďarsku zrychluje, v červenci vystoupila na 13,7 procenta

09.08.2022 Míra inflace v Maďarsku v červenci vystoupila na 13,7 procenta, a vysoko tak překonala odhady analytiků. Tempo růstu přitom zrychluje, zdražuje zejména jídlo, ale také některé spotřební zboží dlouhodobé spotřeby. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad.

Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější

07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.

$C:\fakepath\cez.jpg$

Analytici: Za poklesem ceny akcií ČEZ jsou vládní úvahy o dodatečném zdanění

02.08.2022 Za současným poklesem ceny akcií energetické společnosti ČEZ stojí vládní úvahy o tom, že zvýšené zisky firmy by mohly být dodatečně zdaněny. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Tento možný krok vlády většina expertů považuje za chybu. Od začátku roku na vrchol, který byl 9. června, přidaly akcie ČEZ na pražské burze 47 procent, od té doby ale odepsaly 18 procent, vyplývá z dat burzy.

ČEZ: Chystaná mimořádná daň; prodej tureckých aktiv

01.08.2022 Podle vládní koalice se firmy vyrábějící elektřinu musí podělit o mimořádné zisky. Podle premiéra Fialy vláda plánuje speciální daň, nebo hodlá společnosti přimět, aby platily dobrovolně, a to od ledna příštího roku. Mělo jednat o dočasné opatření.

Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády

01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.

Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi

01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.

Maďarsku kvůli zastropování cen hrozí nedostatek paliv. Země proto uvolňuje část svých rezerv a dále zužuje okruh vozidel, která mohou tankovat za zastropovanou cenu

30.07.2022 Maďarsko se potýká s hrozbou nedostatku paliv. Do značné míry za něj může jeho vlastní opatření v podobě zastropování cen pohonných hmot. Zužuje proto okruh vozidel, jejichž řidiči mohou pořizovat pohonné hmoty za zastropovanou cenu. A také uvolní 24 procent svých ropných rezerv.

Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická

30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.

Stanjura chce letos schodek 330 miliard korun, což není příliš ambiciózní. Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o skoro 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet

27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.

$C:\fakepath\zemni plyn 2.jpg$

Ukrajinská státní společnost Naftogaz je v platební neschopnosti

27.07.2022 Ukrajinská energetická společnost Naftogaz se stala prvním státním subjektem v zemi, který se od začátku války s Ruskem dostal do platební neschopnosti. Firma před včerejším vypršením odkladného termínu neuhradila dlužné platby za mezinárodní dluhopisy, uvedla agentura Reuters.

Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet

26.07.2022 Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.

Skoro milion českých domácností hlásí už teď závažné potíže kvůli drahým energiím. Hitem je samovýroba dřeva, lze při ní získat palivo za desetinu ceny dřeva z pily

25.07.2022 Závažné problémy kvůli drahým energiím má už teď pětina tuzemských domácností. Těch je celkem 4,5 milionu, tudíž závažné problémy se týkají takřka milionu domácností. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti PAQ Research. Závažné problémy znamenají střední či dokonce velké potíže v souvislosti s drahými energiemi.

$C:\fakepath\trader-21072022-27-zm.png$

Forex: Euro po zvýšení úroků v eurozóně posílilo, později však o většinu zisků přišlo

21.07.2022 Euro po dnešním zvýšení úrokových sazeb v eurozóně výrazně posílilo, později však o většinu zisků přišlo. Krátce po 18:30 SELČ si jednotná evropská měna připisovala pouhou desetinu procenta na 1,0190 EUR/USD. Během dne přitom vystoupila až na 1,0278 EUR/USD, plyne z údajů agentury Bloomberg.

$C:\fakepath\cez.jpg$

Plán restrukturalizace ČEZ by měl být hotový do poloviny roku 2023

14.07.2022 Vláda by měla do poloviny příštího roku připravit plán restrukturalizace státní energetické společnosti ČEZ. Agentuře Reuters to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podrobnosti ale neuvedl. V červnu ve svém televizním projevu sdělil, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.

Fialova vláda přebírá zásadní část programu ČSSD a KSČM: hodlá porušit klíčový volební slib a zvyšovat daně. Rezignuje na hledání úspor, které slibovala

01.07.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.

$C:\fakepath\cnb-30062022-3-zm.jpg$

Guvernér ČNB Rusnok ukončil intervence a podporoval růst sazeb

30.06.2022 Kariéra: v 80. letech začínal na Státní plánovací komisi a federálním ministerstvu pro strategické plánování, poté přešel na federální ministerstvo práce a sociálních věcí; v letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů; v exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (srpen 1998 až duben 2001), poté byl ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003); od června 2002 do dubna 2003 byl poslancem; po pětiletém působení ve vládních funkcích začal v roce 2003 pracovat pro penzijní fond ING (předseda představenstva); od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR; v roce 2009 a po jejím obnovení v létě 2010 byl do roku 2013 členem Národní ekonomické rady vlády; v roce 2013 se stal poradcem prezidenta Zemana; poté ho Zeman jmenoval předsedou prozatímní vlády (červen 2013 až leden 2014); členem Bankovní rady ČNB je od března 2014, než byl od července 2016 jmenován guvernérem, měl na starost sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele.

Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Padl by tak stěžejní předvolební slib

22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.

Fialova vláda závodí levicí a populisty, ale pro to ji většina voličů hlas nedala

19.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.

Indexy: Na byt v Praze lidé vydělávají přes 17 let, v republice více než 15 let

14.06.2022 Na nový byt v Praze s plochou 70 metrů čtverečních lidé vydělávají přes 17 let, o 2,4 roku více než loni. Vyplývá to z indexu dostupnosti bydlení CG-Index zpracovávaný developerem Central Group. V celé republice je pak nutno podle Indexu prosperity Česka na pořízení bytu vynaložit více než 15 ročních mezd. V Česku je tak pořízení vlastního bydlení podle analytiků České spořitelny a portálu Evropa v datech nejnákladnější v Evropské unii. Zástupci obou indexů to dnes uvedli na tiskových konferencích.

$C:\fakepath\Rakousko.jpg$

Rakouská vláda představila soubor opatření k omezení dopadů inflace

14.06.2022 Rakouská vláda dnes představila soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur (přes 12.000 Kč) pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur (148,5 miliardy Kč).

Fialova vláda v tichosti plánuje ještě o 50 % vyšší schodky, než jaké měl Babišův kabinet. Celkem má Fialova „sekera“ činit přes 1200 miliard, což by Česku zhoršilo rating a zdražilo dluh

12.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda minulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.

Představenstvo ČEZ dostane plnou výši odměn, rozdělí si 135 milionů Kč

30.05.2022 Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu. Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy Kč, meziročně byl o 81 procenta vyšší.

Fialova vláda si může oddechnout, Orbánův kabinet si totiž prosadil, že ruská ropa z Družby nebude podléhat embargu EU. Družbou proudí ruská ropa i do Česka

29.05.2022 Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise včera rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.

$C:\fakepath\Madarsko.png$

Maďarsko uvalí novou daň na banky, energetické firmy, pojišťovny i aerolinky

26.05.2022 Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Na dnešní tiskové konferenci to podle agentury Reuters uvedl nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.

Nálada Čechů ohledně ekonomiky padá nejníže za deset let. Drtí je strach z inflace a pasivita Fialovy vlády, které tak zvoní „alarm“

24.05.2022 Nálada lidí v České republice padá, co se ekonomické situace týče, nejníže za posledních deset let. Podle dnes zveřejněných závěrů pravidelného, každoměsíčního šetření Českého statistického úřadu se totiž důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku propadla nejníže od května 2012. A to ji další, zřejmě i citelný pád ještě čeká. Češi už totiž pociťují neblahé dopady růstu cen na svoji finanční situaci. Zároveň se den po dni stupňuje jejich rozhořčení, že vláda s kritickou situací nic moc nedělá. Pro kabinet premiéra Petra Fialy jsou tedy dnešní čísla opravdu „alarmem“.

$C:\fakepath\euro money.jpg$

Evropské země bojují s růstem cen energií, potravin i pohonných hmot

18.05.2022 Výběr zemí, které zveřejnily plány na pomoc firmám a domácnostem zasaženým růstem cen energií a jídla (bulharská vládní koalice dnes schválila soubor podpůrných opatření na pomoc firmám a nízkopříjmovým domácnostem; řazeny abecedně):

$C:\fakepath\zemni plyn3.jpg$

Ruský Gazprom zastaví od středy dodávky plynu do Bulharska

27.04.2022 Ruská společnost Gazprom zastaví od středy dodávky plynu do Bulharska, podle agentury Reuters to včera oznámilo bulharské ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek plynu do Bulharska a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu.

Ekonomická nálada Čechů dramaticky padá, je nejníže od roku 2012. Fialova vláda by měla vystupovat aktivněji, jinak mocně nahraje opozici

25.04.2022 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku dramaticky padá. Podle dnešních čísel ČSÚ poklesla letos v dubnu nejníže od listopadu 2012 (viz zelená křivka na grafu níže). Veřejnost se bojí zdražování a také zásadního zhoršení ekonomické a vlastní finanční situace. Tak „blbá nálada“ z ekonomického hlediska nepanovala takřka deset let.

Vláda padla do pasti svých slibů, schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard korun. Budou se muset zvyšovat daně, nebo vláda rezignuje na slib ozdravování veřejných financí

17.04.2022 Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Senát schválil změny na finančním trhu, které vycházejí z předpisů EU

07.04.2022 Sjednocení předpisů u přeshraniční nabídky investičních fondů nebo změny kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry přináší vládní novela, kterou dnes schválil Senát. Novela zavádí úpravy, které vyplývají z evropských směrnic. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

$C:\fakepath\zemni plyn Rusko EU2.jpg$

Německo nadále platí za ruský plyn v eurech, Putinův dekret vláda zkoumá

01.04.2022 Německo nadále platí za dodávky ruského plynu v eurech. Dnes to novinářům na tiskové konferenci řekla mluvčí německého ministerstva hospodářství Beate Baronová s tím, že Berlín trvá na dodržování uzavřených smluv. Mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner k tomu řekl, že kabinet kancléře Olafa Scholze podrobně zkoumá dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého od dnešního dne odběratelé ze seznamu takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Obnoví se vývoz pšenice, pokud se dokončí výsev na Ukrajině

29.03.2022 Ukrajina by mohla zmírnit omezení týkající se vývozu pšenice už v příštím měsíci, jakmile se přesvědčí, že jarní výsev je i přes ruskou invazi dostatečně pokročilý, i když vývozní kapacity jsou stále napjaté, jelikož nějaké námořní přístavy jsou kvůli probíhající válce uzavřeny, uvedl představitel, který dohlíží na obchod v zemi.

$C:\fakepath\Polsko.jpg$

Polsko podle premiéra chystá kroky k takzvanému odruštění své ekonomiky

18.03.2022 Polsko podnikne kroky k takzvanému odruštění své ekonomiky. Podle deníku Rzeczposplita to dnes na tiskové konferenci řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Odstranit závislost na Rusku mají zemi pomoct mimo jiné plány na výstavbu nových plynovodů. Polsko sousedí s Ukrajinou, kterou koncem února napadla ruská vojska, Varšava už přijala téměř dva miliony ukrajinských uprchlíků.

$C:\fakepath\nemecko zeme.jpg$

ZEW: Důvěra investorů v německou ekonomiku kvůli válce rekordně klesla

15.03.2022 Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu rekordně klesla. Důvodem je válka na Ukrajině a související ekonomické sankce vůči Rusku, vyplývá z průzkumu, který dnes zveřejnil německý institut ZEW. Výsledky průzkumu naznačují vysokou pravděpodobnost, že německá ekonomika spadne do recese.

$C:\fakepath\Cina-mena.jpg$

Čína chce povzbudit svou ekonomiku snížením daní a dalších odvodů

11.03.2022 Čína chce povzbudit svou ekonomiku snížením daní a dalších odvodů. Podle premiéra Li Kche-čchianga je to nejférovější, nejpřímější a nejefektivnější prostředek, jak podnikům pomoci. Předseda vlády to podle agentury DPA uvedl dnes na závěr plenárního zasedání čínského parlamentu.

Předchozí klíčová slova

Juval Cuk

Juventus

Juventus Football Club

Následující klíčová slova

Kabosu

Kace Capital Advisors

Kadeky International

KADEKY INTERNATIONAL s.r.o.

Kadri Simsonová

Kádžárovská dynastie

Kagi chart

KahnChat

Kaiko

Kaisa

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?

Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.

Forex pro začátečníky

Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.

1. část - Co to vlastně forex je?

FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.

VIP zóna - Forex Asistent

Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.

Forex brokeři - jak správně vybrat

V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.

Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém

Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?

Forex volatilita

Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.

Forex zůstává největším trhem na světě

V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články: