Podle EK má být daň z mimořádného zisku nejméně 33 procent, někde již platí

Výběr informací o daních z mimořádných zisků firem v Evropě (mimořádná schůze Sněmovny by mohla schválit například vládní daňový balíček, který kromě jiného zavádí novou daň z neočekávaných zisků):

- Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová představila v polovině září návrh krizového balíčku EU zaměřeného na zmírnění dopadu vysokých cen energií, který počítá i se zdaněním nadměrných zisků a jejich přerozdělování na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Členské země by měly mít možnost odebrat nejméně 33 procent nadměrných zdanitelných zisků z letošního roku ropným, plynárenským, uhelným a rafinérským společnostem. Týkat se to má letošních zisků, které o 20 procent převýší průměrné zisky z posledních tří let. V návrhu EK se uvádí, že Brusel zavede minimální sazbu pro všechny země EU, ale vlády se následně mohou rozhodnout pro vyšší sazbu daně. Na balíčku se státy EU dohodly 30. září a v platnost vstoupí 1. prosince.

- Krizové opatření přinese podle šéfky EK členským zemím Evropské unie přes 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které podle šéfky komise lze využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Daně od producentů fosilních paliv má například přinést 25 miliard eur z celkových 140 miliard.

- Některé země již o zdanění mimořádných zisků rozhodly.

- Mezi první země EU, které daň z mimořádných zisků energetických společností zavedly, patří Itálie, kde sazba daně činí 25 procent a podle vlády by se měla týkat mimořádných zisků ve výši zhruba 40 miliard eur (981 miliard Kč).

- Se zdaněním nadměrných zisků energetických firem počítá také Polsko. Podle návrhu místopředsedy vlády Jacka Sasina, který je zodpovědný za resort státního majetku, Polsko zdaněním získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč). Zdanění se má týkat firem ve vlastnictví ministerstva státního majetku i firem soukromých. Podle listů Gazeta Prawna a Rzeczpospolita má daň činit 50 procent.

- Mimořádné zdanění velkých firem oznámilo v květnu i Maďarsko, které uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Díky novým daním přibude v rozpočtu ročně 800 miliard forintů (50,7 miliardy Kč). Vybírat se nové daně kabinet chystá tento a příští rok. Ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy uvedl, že banky budou letos platit mimořádnou daň z nadměrných zisků ve výši deseti procent, příští rok osm procent ve dvou platbách. Bankovní sektor tak bude muset přispívat 300 miliardami forintů ročně nad rámec stávajících daní.

- Británie v květnu oznámila, že zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností. Vláda nové premiérky ale počítá s miliardovými daňovými škrty a osud mimořádné daně je nejistý.

- V Rumunsku mají platit podle serveru taxfoundation.org energetické firmy mimořádnou daň z nadměrných zisků ve výši 80 procent s platností od 1. listopadu 2021 do 31. března 2023.

- Řecko sáhlo dokonce k mimořádnému zdanění nadměrných zisků ve výši 90 procent pro velké energetické firmy pro období říjen 2021 až letošní červen.

- Mimořádně zdanění energetických firem a bank v letech 2023 a 2024 oznámilo také Španělsko. U bank bude mimořádná daň činit 4,8 procenta z čistého zisku, u energetických firem 1,2 procenta. Vláda očekává, že v letech 2023 a 2024 získá každý rok dvě miliardy eur (49 miliard Kč) z daně z mimořádných zisků energetických společností dosažených v tomto a příštím roce. Od dočasné daně pro finanční instituce si slibuje roční výnosy 1,5 miliardy eur.

- O zavedení daně z mimořádných zisků uvažuje i Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz oznámil, že v tomto případě chce postupovat ve shodě s Evropskou unií. Již dříve řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle Scholze nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky. Server deníku Tagesspiegel, který získal návrh ministerstva hospodářství, v polovině října napsal, že německá vláda chce odebrat producentům elektrické energie 90 procent z takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků, a to zpětně od března letošního roku.

- Dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice kritizovalo Slovensko, které podle premiéra Eduarda Hegera hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger zároveň pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; tou by mohl být i souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií. Český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ale řekl, že Slovensko se přímo proti balíku krizových opatření na bruselské schůzce nevyjádřilo, šéf slovenského resortu hospodářství Karel Hirman nicméně podle agentury TASR tvrdí, že byl proti opatřením připraveným Evropskou komisí a že Slovensko stále prosazuje zastropování velkoobchodních cen plynu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci září klesl na 34,47 procenta z 35,35 procenta na konci června. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci září klesl na 652,8 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,03 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 31,2 procenta z 40,6 procenta na konci roku 2019. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Jde o nejnižší hodnotu od konce listopadu 2016. Podíl přitom klesal průběžně celý rok. Důvodem byl zvýšený prodej dluhopisů ministerstvem financí kvůli pandemii. Cenné papíry přitom nakupovaly především domácí finanční instituce.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 26,5 procenta, což je nejnižší hodnota od července 2016. Na konci roku 2020 podíl činil 31,2 procenta. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů ovšem loni stoupl na 608 miliard korun z 587 miliard korun na konci roku 2020. Zároveň loni v dubnu zahraniční investoři drželi vůbec největší objem dluhopisů, a to 727,5 miliardy korun. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci loňského roku 2,37 bilionu korun.
• Podle analytiků by česká koruna mohla dále mírně ztrácet
  Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 Kč za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 Kč/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
• Podle analýz kryptoměnu bitcoin využívá po celém světě kolem 210 milionů lidí
  Vybrané údaje o kybernetické měně bitcoin (před 15 lety, 31. října 2008, tehdy ještě anonymní vývojář Satoši Nakamoto zveřejnil článek "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", ve kterém popsal technologii, na základě které vznikl později bitcoin):
• Podle Commerzbank sníží ECB úrokovou sazbu už v červenci
  Podle Commerzbank sníží Evropská centrální banka (ECB) základní úrokovou sazbu už v červenci. Druhá největší německá banka tak upravila svůj odhad, který takový krok původně očekával až v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Podle svého dnešního vyjádření banka reaguje na úterní výroky šéfa ECB Maria Draghiho.
• Podle Čaputové je ve hře další zpřísnění sankcí vůči Rusku
  Ve hře je další zpřísnění sankcí vůči Rusku, včetně vyloučení zbylých ruských bank z platebního systému SWIFT. V diskusní relaci slovenské televize Markíza to dnes uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Vyslovila se rovněž pro snížení závislosti na dodávkách energií z Ruska.
• Podle Číny nebude mít globální obchodní válka vítěze
  Globální obchodní válka nebude mít vítěze, prohlásil včera na úvod třídenního summitu skupiny velkých ekonomik BRICS čínský prezident Si Ťin-pching. Ostatní čtyři členské státy skupiny - Brazílii, Rusko, Indii a Jihoafrickou republiku - vyzval, aby odmítly protekcionismus. Na letošní setkání BRICS do jihoafrického Johannesburgu míří i ruský prezident Vladimir Putin, jeho brazilský protějšek Michel Temer a indický premiér Naréndra Módí.
• Podle ČNB není nyní potřeba dále snížit sazby, uvedl Rusnok
  Podle České národní banky není v současné době potřebné dále uvolnit měnové podmínky, tedy snížit úrokové sazby. Pro jistotu ale analyzuje možnost potenciálního použití nekonvenčních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence. Vyplývá to z prezentace guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na konferenci Goldman Sachs Growth Markets, kterou dnes zveřejnila ČNB na internetu.
• Podle Dombrovskise EU potřebuje lepší regulaci kryptoměn
  Lotyšský kandidát na místopředsedu Evropské komise Valdis Dombrovskis na dnešním slyšení před členy výborů Evropského parlamentu řekl, že EU potřebuje nová pravidla pro regulaci kryptoměn. Chce také vytvořit fond, který by pomáhal malým a středním podnikům. Dosavadní eurokomisař pro euro a sociální dialog by měl mít v nové komisi pod vedením Ursuly van der Leyenové jako jeden z výkonných místopředsedů na starosti hospodářství a finanční služby. Vzhledem k jeho zkušenostem se neočekává, že by jej výbory do jeho nové funkce neschválily.
• Podle ekonoma čeká trhy s obilím kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu šok
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla zničit globální trhy s obilím tak hluboce, že by to mohl být největší šok v zásobování za několik desetiletí. Uvedl to na twitteru zemědělský ekonom Illinoiské univerzity Scott Irwin. Cena pšenice je nyní nejvyšší od roku 2008 a za celý týden směřuje k růstu o rekordních 40 procent, napsala agentura Bloomberg.
• Podle francouzských expertů hrozí kvůli omikronu organizační rozvrat společnosti
  Francouzská zdravotnická rada, poradní orgán vlády, dnes varovala, že kvůli variantě omikron hrozí Francii v lednu organizační rozvrat. Kvůli vysokému počtu lidí v karanténě a izolaci po kontaktu s nakaženým totiž hrozí akutní nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a v dalších klíčových odvětvích státní správy a hospodářství, uvedla dnes agentura AFP. Rada pracuje s prognózou, že kvůli nové a zřejmě nakažlivější variantě koronaviru budou v zemi v lednu přibývat stovky tisíc nakažených denně.
• Podle Goldman Sachs by inflace v Británii příští rok mohla přesáhnout 22 procent
  Investiční banka Goldman Sachs varuje, že míra inflace v Británii by příští rok mohla přesáhnout 22 procent. Stalo by se tak podle ní v situaci, kdy by ceny plynu zůstaly na vysokých úrovních. Předpověď Goldman Sachs je tak ještě více pesimistická než minulý týden zveřejněný odhad Citigroup, který předpokládá vrchol inflace na 18,6 procenta. Je také výrazně nad hodnotou 13 procent, kterou tento měsíc zveřejnila britská centrální banka.
• Podle guvernéra ČNB Rusnoka nastane razantní útlum ekonomiky
  Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka na dnešní tiskové konferenci po mimořádném zasedání bankovní rady. Ta dnes snížila úrokové sazby o půl procentního bodu.
• Podle G7 je Rusko zodpovědné za potravinovou krizi, G7 vyčlení 4,5 miliardy USD
  Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. Dnes to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.
• Podle Hornana se otřesy v City uklidní
  Nynější otřesy v londýnském finančním středisku City se po vítězství brexitu ve čtvrtečním referendu...
• Podle Macrona postcovidová ekonomika vyžaduje nová rozpočtová pravidla
  Evropská unie musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19. Prohlásil to včera prezident Emmanuel Macron při prezentaci priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU.
• Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné
  Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem, shodli se na dnešní schůzce šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu.
• Podle ministrů Francie a Německa je požadavek na platby v rublech vydírání
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck odmítli nový požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby zahraniční kupci za ruský plyn platili v rublech. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.
• Podle MMF jsou stimulační opatření stále zapotřebí
  Centrální banky v Evropě, Spojených státech a Japonsku by neměly spěchat s odchodem od mimořádně...