Tlaky na růst mezd

09.03.2018 Ve čtvrtém čtvrtletí 2017 vzrostla průměrná nominální měsíční mzda v České republice o 8,0 % meziročně na 31 646 Kč, což po očištění o inflaci znamená reálný růst o 5,3 %. Růst nominálních mezd tak v roce 2017 dosáhl 7,0 %. Odhadujeme, že během tohoto roku dojde k dalšímu snížení míry nezaměstnanosti na 3,5 % nebo mírně pod tuto hranici, což bude vytvářet další tlak na růst mezd. Nadprůměrný růst proto bude pokračovat i v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku, a poté mírně zpomalí kvůli vyšší srovnávací základně. K tomu musíme připočíst omezené možnosti firem navyšovat mzdové náklady, jelikož si potřebují zachovat konkurenceschopnost. Pro rok 2018 počítáme, že průměrná nominální měsíční mzda poroste více než 7% tempem při průměrné míře nezaměstnanosti k 3,8 %.

04.05.2016 Posledních několik vydání našeho čtvrtletníku Ekonomické výhledy se neslo ve znamení titulů Chuť utrácet domácnosti neopustí, 2016: třetí rok bez inflace či před rokem publikovaný Růst mezd: později, ale přece. S odstupem času můžeme konstatovat, že se na těchto závěrech v zásadě nic nemění. Ekonomický růst je natolik robustní, že rekordní zaměstnanost se dále zvyšuje a trh práce začíná narážet na své limity. Výsledkem je stále větší tlak na růst nominálních mezd. Ten letos bude atakovat čtyřprocentní růst. Vyplňuje se i nízkoinflační scénář, což znamená i vysoký růst reálných mezd.

04.11.2022 Údaje o zaměstnanosti v USA za říjen (13:30) mohou napovědět, co Fed udělá na konci roku. Fed dal jasně najevo, že trh práce zůstává silný a možná bude potřeba ho trochu ochladit, aby se zchladila inflace. Fed jako takový může skutečně chtít vidět nižší přírůstek zaměstnanosti, zrychlení míry nezaměstnanosti a výrazné zpomalení růstu mezd. Je takový výsledek možný?

12.07.2023 „Nezaměstnanost v České republice další měsíc v řadě klesá – v červnu se snížila na 3,4 % z květnových 3,5 %. V rámci EU máme tak dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Pro českou ekonomiku to však vůbec není dobrá zpráva. Její kondice totiž není nijak valná. V prvním čtvrtletí byl růst české ekonomiky měřený HDP nulový a meziročně zaznamenal HDP poprvé od prvního čtvrtletí 2021 pokles, a to o 0,4 %. Situace, kdy HDP padá, nezaměstnanost se neustále snižuje a počet volných pracovních míst poptávaných zaměstnavateli roste, je koulí na noze oživení české ekonomiky a udržitelnosti její konkurenceschopnosti a podnikání českých firem.

03.01.2018 Podle prosincové statistiky německá míra nezaměstnanosti klesla o 0,1 p.b. na 5,5 %. Nicméně předchozí hodnota byla revidována ve stejné míře. Tudíž už v listopadu dosáhl německý trh práce nejnižších hodnot nezaměstnanosti v novodobé historii sjednoceného Německa. Reflektuje tak solidní výkon největší evropské ekonomiky a bude dále tlačit na růst mezd a inflace. Německá ekonomika těží ze silné domácí poptávky a solidního zahraničního obchodu. Podle posledního zveřejněného průzkumu PMI vzrostl v prosinci index na svou rekordní hodnotu. Na druhou stranu podniky stále více vyjadřují obavy ohledně nedostatku pracovní síly. Silný německý trh práce má dopad i na českou ekonomiku v podobě dodatečných tlaků na růst tuzemských mezd. Celkově pro rok 2017 odhadujeme růst německé ekonomiky kolem 2,5 %. V tomto roce očekáváme mírné zpomalení tempa růstu ke 2,2 %. Míra inflace se bude pohybovat v první polovině roku v pásmu 1,5 % - 2,0 % a až v druhé polovině roku se podívá přes dvouprocentní hranici.

08.03.2021 Průměrná mzda se loni ve čtvrtém čtvrtletí poprvé v historii České republiky přiblížila k úrovni 40 tisíc korun. Dosáhla úrovně 38 525 korun. Její meziroční nárůst, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019, výrazně překonal očekávání analytiků. Ti, které oslovila agentura Bloomberg, předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů reálný růst mezd o jedno procento. Ve skutečnosti si mzdy polepšily o 3,8 procenta. To znamená, že průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 2020 o zhruba 2000 korun vyšší, než experti předpokládali. To ilustruje značnou míru nejistoty, kterou jsou z důvodu pandemické situace odhady makroekonomických veličin zatíženy. Nutno však doplnit, že na průměrnou mzdu dosáhne pouze přibližně třetina pracovníků, zatímco zbylé dvě třetiny mají mzdu nižší.

20.01.2022 Zápis z posledního zasedání ECB ukázal, že uvnitř bankovní rady narůstá nejistota okolo inflace. Někteří bankéři věří, že existuje riziko vyšší a dlouhodobější inflace, než se dosud spekulovalo. Banka by dle názoru dalších členů rady měla zdůraznit ochotu ke změně politiky, která by vedla ke stabilizaci inflace. Od minulého zasedání narostly obavy z dlouhodobějších dopadů inflace včetně rostoucích tlaků na růst mezd. Cenový růst by se nemusel vrátit ke svému cíli tak rychle, jak se dosud předpokládalo.

13.11.2017 V centru dění tento týden bude projednávání americké daňové reformy. Na obou březích Atlantiku se to také bude hemžit vystoupeními centrálních bankéřů. Z dat zaujme především další odhad růstu HDP za 3Q v eurozóně, který by měl udržet solidních 0,6 % y/y a dalších evropských států. Hospodářský růst v 3Q bude oznámen i v regionu centrální Evropy. Ten by podle našeho odhadu měl zpomalit, což bude hlavně patrné v ČR. Tento týden kromě dat zaplní i vystoupení centrálních bankéřů Druhý odhad HDP eurozóny nepřinese žádnou změnu. Předstihové ukazatele během léta vykreslovaly růžový obrázek, který by Eurostat měl potvrdit. Pokračující pozitivní údaje indikátorů důvěry naznačují, že solidní tempo ekonomického růstu by mělo pokračovat i v závěrečném čtvrtletí roku. Navíc ekonomové SG jsou schopni identifikovat především pozitivní rizika související s vývojem HDP. Odhadovaná struktura růstu HDP v 3Q by měla spočívat na spotřebě domácností a vyšší investiční aktivitě. Tvrdá data, jako průmyslová aktivita, obrázek o růstu HDP potvrzují, ovšem s výjimkou zářijového údaje. Ten především v Německu a Itálii zakolísal, což hodnotíme, ale jako jednorázový jev. Německý hospodářský růst v 3Q by měl vykázat stejnou dynamiku jako celek eurozóny. Ekonomové SG předpokládají, že struktura zveřejněná na konci listopadu ukáže na neutrální vliv čistých exportů a relativně solidní podporu růstu ze strany soukromé spotřeby a investic. ZEW index v listopadu výrazně přidal. Ten zatím za ostatními srovnatelnými ukazateli zaostával. Odhad SG ovšem naznačuje, že právě v listopadu by už konečně mohl jejich vývoj dohnat. Spotřebitelská inflace v USA v říjnu zpomalí na pouhou desetinu procenta meziměsíčně. Jádrová inflace tak vykázala vyšším tempo růstu. Tu v říjnu přestaly ve větším měřítku ovlivňovat nájmy a ceny ubytování. Novým velkým hybatelem jádrové inflace tak budou ceny léků a také ceny ojetých aut. Prodej aut také stojí za růstem maloobchodních tržeb v USA. Jejich důležitou skupinou je prodej nákladních vozidel, která představují pro dealery vyšší marži. Evropská inflace za říjen bude potvrzena na hodnotách prvotního odhadu, tedy 1,4 % y/y při 0,1 % m/m. Data o vývoji amerického průmyslu v říjnu přinesou spíše pozitivní zprávy. Meziměsíční růst by měl akcelerovat o desetinu na 0,4 % m/m. I využití kapacit se podle odhadu ekonomů SG zvýšilo. Pátek pak po celém týdnu bude klidnější. Vystoupení M. Draghiho by po úterní konferenci ve Frankfurtu, kde vystoupí špičky světových centrálních bank včetně šéfa ECB M. Draghiho, by jeho další řeč tento týden nemusela přinést nic dalšího nového. Klidný vývoj kurzu eura vůči dolaru pokračoval i minulý týden Minulý týden pokračoval kurz eura proti dolaru v nezajímavém vývoji, který byl determinován jak slabým trendem, tak i nízkou volatilitou kolem něj. Kurz USD/EUR minulé pondělí otvíral na hladině kolem 1,161, aby do pátku oslabil o 0,4 % na 1,166. Kurz neměl mnoho impulsů k reakci, protože zásadních dat jsme se minulý týden nedočkali a ta ostatní potvrzovala nastavené trendy vývoje v jednotlivých ekonomikách. Ani politické události nepřinesly zásadní informace. Americký prezident cestoval po Asii a do úterý 14. 11. ještě bude. Proto i projednávání daňové reformy bude pokračovat až tento týden. V Evropě se zase nepodařil žádný posun v jednání ohledně Brexitu. Růst HDP v regionu ve 3. čtvrtletí zpomalil Finální údaje polské spotřebitelské inflace potvrdí první odhad. Za akcelerací meziměsíční dynamiky cen stojí hlavně potraviny a pohonné hmoty. Vývoj jádrové inflace by měl podle odhadu ekonomů SG zůstat na stabilním tempu 0,9 % y/y. Silná průmyslová aktivita v Polsku v září pravděpodobně podpořila růst exportů. Riziko růstu importů je vysoké, ačkoliv data z předcházejícího měsíce ukázala, že silná poptávka domácností má na import neutrální dopad. Hlavním hybatelem oživených importů proto bude případně rostoucí investiční aktivita. Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku v regionu pravděpodobně zpomalil. Zásadní dopad do mezičtvrtletního tempa je odhadován pro Českou republiku. Automobilový průmysl kvůli celozávodním dovoleným během prázdnin vykázal nižší růst, což podle nás není plně reflektováno odhadovanou sezónností. Nicméně to je pouze statistický fenomén, proto z toho nevyvozujeme žádné závěry pro celoroční růst. Dynamika HDP v Polsku zpomalila pouze mírně. Hlavním faktorem tamního ekonomického tempa je spotřeba domácností. Pozitivně přispěl i čistý export a také obnovený růst investic. Dynamika cen průmyslových výrobců v České republice v říjnu zpomalila navzdory nadále rostoucím cenám ropy. Meziroční tempo růstu zpomalilo také v důsledku nízké srovnávací základy z loňského roku. Nižší věk odchodu do důchodu v Polsku, který začal platit od října, přinesl nejspíše další tlaky na růst mezd, ale také omezil růst zaměstnanosti. Tamní sociální pojišťovna odhaduje, že asi 2 % pracovní síly může odejít do důchodu dříve, než umožňovala dřívější úprava. Tito pracovníci by nemuseli být na pracovním trhu nahrazeni díky vyšší produktivitě firem nebo z důvodu nedostatků zaměstnanců. Na druhou stranu toto se bude týkat spíše menšího množství lidí, protože většina těch, na které se vztahuje posun důchodového věku je už i tak mimo pracovní trh. Vyšší inflace podpořila trend sílící české měny Uplynulý listopadový týden přinesl pravidelnou měsíční dávku informací o vývoji české ekonomiky. Reálná data potvrdila, že i konec třetího čtvrtletní byl příznivý. Průmysl v září těžil z dobré kondice automobilové výroby, a to nejenom díky stále rostoucí poptávce po dražších modelech, ale svou roli sehrálo i zvýšení kapacit. Chladnější zářijové počasí naopak stimulovalo vyšší výrobu tepla a elektřiny. Akcelerace domácích zakázek ukázala na narůstající investiční aktivitu, která podle nás poroste i v dalších měsících. Při nedostatku pracovníků na trhu práce jsou dodatečně investice bez dalšího najímání zaměstnanců nutností. Firmy tak budou moci dostát rostoucí poptávce po své produkci a zároveň zvyšovat produktivitu, což je při sílícím kurzu české koruny nutnost především pro exportéry. Trh práce ukázal svou sílu i v prvním měsíci posledního letošního čtvrtletí. Podíl nezaměstnaných osob v říjnu poklesl o další 0,2 pb na 3,6 %, a to nejen díky sezónním faktorům. Dobrou zprávou je, že tento pozitivní trend se projevuje ve všech okresech ČR. Podíl uchazečů na jedno volné pracovní místo poklesl na pouhých 1,2. Není potom divu, že maloobchodní tržby v září zaznamenaly také solidní dynamiku. Vysoké prodeje zaznamenaly oděvy a obuv (vlivem chladnějšího počasí). Ceny v ekonomice pak tyto pozitivní trendy reálné ekonomiky reflektují. Meziroční inflace v říjnu akcelerovala na 2,9 %, při meziměsíčním růstu 0,5 %. Na tomto vývoji se podílely všechny hlavní složky, potraviny, pohonné hmoty i jádrové ceny. Podle naší prognózy ale inflace dosáhla svého vrcholu a v příštích měsících by měla zpomalovat. Dokonce roku se bude ještě pohybovat u horní hranice tolerančního pásma centrální banky a příští rok bude klesat až k inflačnímu cíli, protože předpokládáme, že ČNB bude dále zvyšovat své úrokové sazby. Kurz koruny na data z minulého týdne reagoval posílením z pondělních otvíracích hodnot pod 25,70 CZK/EUR až na páteční uzavírací úrovně kolem 25,50. Hlavním impulsem pro tento vývoj se ukázalo zveřejnění spotřebitelské inflace ve čtvrtek, kdy nad očekávání vyšší číslo přineslo okamžité posílení měny o 0,3 %.

02.04.2019 Třetí odhad tuzemského hrubého domácího produktu ukázal, že česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku rostla meziročním tempem 2,6 %. Za celý rok 2018 jsme tak zaznamenali stále silný růst na úrovni 2,9 %. ČSÚ tak napodruhé snížila svůj odhad růstu ekonomiky za poslední část roku 2018. Jedná se tak o značné zpomalení oproti roku 2017, kdy se česká ekonomika těšila růstu 4,5 %. V té samé části roku klesla ziskovost firem a to jak v porovnání s předchozím čtvrtletím, tak v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Naopak příjem domácností stoupl, což je dáno svižným růstem mezd, přestože právě růst mezd v závěru loňského roku mírně zpomalil. Právě tlak na mzdový růst způsobený nedostatkem pracovní síly na trhu práce snižuje ziskovost firem a tento trend si ekonomika ponese i do tohoto roku. Naopak zahraniční obchod příjemně překvapil, když tuzemský export zaznamenal nejvyšší hodnotu v historii. Vzhledem ke zpomalení ekonomik hlavních obchodních partnerů se takto vysokých hodnot zřejmě znovu jen tak nedočkáme. Pro tento rok očekáváme růst tuzemské ekonomiky značně pomalejším tempem 2,4 %, v roce 2020 očekáváme další mírné zpomalení na hodnotu 2,2 %.

15.03.2023 Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta.