Schodek státního rozpočtu

Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun

03.07.2023 Vláda v červnu výrazně zlepšila kumulativní saldo letošního hospodaření státního rozpočtu. Po květnovém deficitu 71,4 miliardy se jí za červen dařilo celkově hospodařit ve výrazně kladných hodnotách. Červnové hospodaření státního rozpočtu totiž končí přebytkem 56 miliard korun. Schodek státního rozpočtu tím pádem klesá z květnové kumulativní úrovně 271,4 miliardy korun na červnovou kumulativní hodnotu 215,4 miliardy korun.

Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu

03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.

V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?

23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.

Den daňové svobody bude letos v Česku 17. června, dřív než loni

09.06.2023 Češi letos budou pracovat na odvody daní 168 dní, den daňové svobody tak připadne na 17. června. Bude o dva dny dřív než v loňském roce, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. V evropském srovnání je Česko zhruba uprostřed, na úrovni Španělska.

Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek

08.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.

Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu

05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.

Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. Což je jen další důvod pro ministra Stanjuru, aby rázně škrtal desítky miliard ještě letos a nad rámec balíčku, jak nově slibuje

02.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu se dál výrazně zhoršil

02.06.2023 Schodek státního rozpočtu se v květnu dál výrazně prohloubil na 271, 4 mld. korun. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, včerejší čísla opět překvapila spíše negativně. Prohlubování deficitu v druhé polovině roku se sice kvůli řadě důvodů může zpomalit (např. mimořádná dividenda od ČEZ), i tak se však celkový deficit v tomto roce pravděpodobně přiblíží 400 miliardám korun (versus náš současný odhad 360 mld. CZK a původně schválený rozpočet s deficitem 295 mld. CZK).

Schodek státního rozpočtu se prohloubil

01.06.2023 Schodek státního rozpočtu skončil v květnu na -271,4 mld. CZK oproti 200 mld. korun v dubnu.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 mld. CZK

01.06.2023 Stát do konce května hospodařil s deficitem ve výši 271,4 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku v historii. Zatímco kumulované příjmy od počátku roku vzrostly meziročně o 9,8 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů tempo zvyšování spotřebitelských cen nadále výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu HDP je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.

Odbory si hrají na „zlého muže“, zřizují stávkový výbor. Vláda by se neměla nechat zastrašit, zároveň ale být svolná k jednání

30.05.2023 Odbory nyní hrozí nejen stávkovou pohotovostí, ale také vytvořením stávkového výboru. O něm rozhodl dnešní sněm Českomoravské konfederace odborových svazů, největší odborářské organizace v Česku. Odborářům vadí dopad navrženého vládního konsolidačního balíčku zejména na zaměstnance a jejich rodiny a také na důchodce. Jmenují například zavedení nemocenského pojištění nebo zrušení daňového zvýhodnění benefitů či příspěvku na členství v odborech.

Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“

23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.

Spoléhat se dál na lavírující politiky? Zajištění na stáří je potřeba vzít do vlastních rukou. K důstojné penzi stačí překvapivě málo, ale musíte začít včas

15.05.2023 Mimořádné tempo zadlužování České republiky pokračuje. Ke konci letošního dubna činil schodek státního rozpočtu 200 miliard korun. Pokud nepočítáme období od vypuknutí koronavirové pandemie, jde o nejvyšší deficit v samostatné české historii. A to včetně krizového roku 2009 s výsledkem -192 miliard korun. Nicméně tehdy šlo o deficit za celý rok, nikoli za jeho třetinu, jako letos.

Analytici: Změna daně z nemovitosti zdraží nájemní bydlení

11.05.2023 Vyšší daň z nemovitosti negativně ovlivní ceny nájemného, míní analytici. Uznávají však, že byla dosud oproti zbytku Evropy nebývale nízká, proto se zvýšení daně dalo očekávat. Změnu daně z nemovitosti představila vláda v rámci konsolidačního balíčku, zvýšit by se měla v některých případech až na dvojnásobek. Trh s bydlením ovlivní také snížení daně ze stavebních prací pro bydlení, která klesne o tři procenta na 12 procent.

Tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v dubnu mírně zpomalilo

02.05.2023 Stát do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za první čtyři měsíce. Zatímco příjmy vzrostly meziročně o 11,4 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021.

Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard

02.05.2023 Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.

Rozpočtová dieta, aneb čekání na Godota?

21.04.2023 Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.

Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace

07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.

Forex: Koruna zůstává silná

04.04.2023 Koruna začala nový týden v dobré náladě a krátce se podívala i pod 23,40 EUR/CZK. Z pohledu domácích makro čísel toho přitom včerejšek moc povzbudivého nenabídl. Za prvé, sentiment ve zpracovatelském průmyslu (PMI) zůstává v pásmu recese, což jde na vrub poklesu nových zakázek (třináctý měsíc v řadě), nižšího objemu výroby a slabší zaměstnanosti.

Stát do konce března hospodařil se schodkem ve výši 166,2 mld. CZK

03.04.2023 Deficit 166,2 mld. CZK je vůbec nejhorší výsledek ke konci března. Zatímco příjmy vzrostly za první kvartál meziročně o 13 % a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců byl v březnu historicky nejhlubší, když dosáhl 467,4 mld. CZK.

Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021

03.04.2023 Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.

Lednový schodek státního rozpočtu dosáhl 6,8 mld. CZK

01.02.2023 Za meziročním zhoršením salda o 10,7 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Podepsala se na tom zejména pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií, výplata úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním.

Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu

04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.

Ranní glosa

04.01.2023 Hospodaření státu za minulý rok skončilo se schodkem 360,4 mld. Kč. Oproti říjnové novele státního rozpočtu, jež počítala s deficitem 375 mld., jde o lepší výsledek díky vyššímu výběru daní a prozatím i nižším výdajům v souvislosti s kompenzacemi podnikům v rámci energetické krize. Meziročně se schodek státního rozpočtu sice snížil o 59 mld., stále jde však o historicky třetí nejhorší výsledek hospodaření státu po pandemických letech 2020 a 2021.

Schválený schodek 295 miliard pro letošní rok není realistický, říká šéf Národní rozpočtové rady. Spíše dle něj vykáže hodnotu kolem 350 či 360 miliard, tedy zhruba jako za rok 2022

04.01.2023 Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.

Rozbřesk: Rozpočet se schodkem 360 miliard korun a koruna dál posiluje

Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK

03.01.2023 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.

Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu

03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2022

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK

01.12.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.

V Česku elektřina pro domácnosti zlevňuje za poslední rok suverénně nejvíce v celé EU. Celková inflace je díky tomu třetí nejnižší v EU

30.11.2022 V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky. Například v Itálii meziročně o 199 procent, což znamená, že je její cena průměrně prakticky na trojnásobku úrovně loňského října. V EU jako celku elektřina zdražuje, a to meziročně o 38,4 procenta.

Česku podle Nomury hrozí měnová krize podobně jako Turecku, jež má inflaci skoro 90 %. Jak se to přihodilo?

29.11.2022 Turecko je momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující. Co za tím vězí?

Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let

21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.

Zásadní otočka. Česká inflace byla v říjnu třetí nejnižší v celé EU

17.11.2022 Inflace v České republice byla v říjnu třetí nejnižší v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. V samotném měsíci říjnu ceny v Česku poklesly, a to o 1,1 procenta. Výrazněji poklesly už jen v Estonsku a v Řecku. Ve většině zemí EU ceny v říjnu naopak rostly. Za celou EU činí říjnová inflace 1,4 procenta.

Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii

01.11.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?

07.10.2022 Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.

Kompenzace vysokých cen energií a valorizace důchodů prohlubují deficit rozpočtu

03.10.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního září hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 55,4 mld. Kč, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Schodek státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, avšak mohl by skončit pod 350 mld. Kč.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

$C:\fakepath\cnb2.jpeg$

Analytici čekají zachování sedmiprocentní úrokové sazby ČNB

25.09.2022 Bankovní rada ČNB zřejmě ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy na nejvyšší úrovni od roku 1999. Očekává to většina analytiků, které ČTK oslovila. Sedmiprocentní sazby platí od 22. června, pro jejich zachování se v uplynulém týdnu vyslovili v médiích i viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Frait.

Forex: Utažený trh práce v USA nahrává zpřísňování měnové politiky

02.09.2022 Dnes budou finanční trhy sledovat hlavně srpnový růst zaměstnanosti v USA. Počet nově vytvořených pracovních míst se podle nás snížil na 300 tis. Míra nezaměstnanosti zároveň setrvala na 3,5 %. Napětí amerického trhu práce bude pro Fed jedním z důležitých důvodů, proč pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Případné překvapení na jednu či druhou stranu proto může zahýbat sázkami na velikost hiku americké centrální banky na nadcházejícím zasedání. Z domácího pohledu bude zajímavé zveřejnění červencového růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně, který podle tržního konsenzu výrazně zrychlil.

Forex: Tuzemský průmysl se potýká se slábnoucí poptávkou

01.09.2022 Domácí výrobní PMI v srpnu zůstal podle očekávání na červencových 46,8 bodech. Již třetí měsíc řadě tak došlo optikou tohoto ukazatele k meziměsíčnímu zhoršení situace v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Zatímco problémy se subdodávkami podle nákupních manažerů rychle odeznívají, dopadá na český průmysl slábnoucí poptávka. Firmy ji řeší nižšími objemy výroby i snižováním zaměstnanosti. Celkově dnešní údaj potvrzuje naše očekávání, že českou ekonomiku čeká ve druhé polovině roku technická recese, kterou bude doprovázet postupné oslabování inflačních tlaků a mírný nárůst nezaměstnanosti.

Letošní srpnový schodek státního rozpočtu zhruba odpovídal pandemickému roku 2020

01.09.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč, což je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 mld. Kč, což odráží vyšší daňové příjmy.

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie, varuje NKÚ

29.08.2022 Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.

Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“

08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.

Fialově se vládě může závažně prodražit dluh. Ratingový výhled mu poprvé v historii ČR zhoršuje na „negativní“ agentura Moody’s, považovaná ze nejméně přísnou

07.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.

Agentura Moody’s zhoršuje výhled ratingu Česka, zdvihá „varovný prst“ Fialově vládě. Česku dle ní hrozí fatální energetická krize, jež by dále prohloubila zadlužení země

06.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.

Schodek státního rozpočtu se v červenci prohloubil

01.08.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního července hospodařil s deficitem ve výši 192,7 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 86,7 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Schodek státního rozpočtu by podle nás letos mohl skončit kolem 320 mld. Kč.

Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády

01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.

Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi

01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.

Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická

30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.

Stanjura chce letos schodek 330 miliard korun, což není příliš ambiciózní. Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o skoro 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet

27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.

Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet

26.07.2022 Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.

Schodek státního rozpočtu se v červnu zmírnil

01.07.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního června hospodařil s deficitem ve výši 183,0 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 82,1 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu by letos mohl skončit v rozmezí 300-330 mld. Kč, oproti původně schváleným 280 mld. Kč.

Fialova vláda závodí levicí a populisty, ale pro to ji většina voličů hlas nedala

19.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.

Fialova vláda v tichosti plánuje ještě o 50 % vyšší schodky, než jaké měl Babišův kabinet. Celkem má Fialova „sekera“ činit přes 1200 miliard, což by Česku zhoršilo rating a zdražilo dluh

12.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda minulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.

Týdenní zpráva z FOREX trhu: I ECB se již připravuje na zvýšení sazeb

06.06.2022 ECB ve čtvrtek oznámí ukončení programu APP (ke konci června či začátku července) a připraví trhy na červencové zvýšení úrokových sazeb. Finální HDP eurozóny za Q1 22 bude revidován výše a solidní data by měly přinést i dubnové indikátory z německého průmyslu; jako trh ale optimističtí nejsme. Z meziměsíčního pohledu další silná inflační data, tentokráte za květen, budou v závěru týdne zveřejněna v USA. Tuzemský ekonomický kalendář přinese květnovou inflaci nad 15 % a ukáže, jak rostoucí ceny negativně dopadají na reálné mzdy a spotřebu domácností.

Forex: Konečně klidnější týden na devizových trzích

03.06.2022 Na globálních i lokálních devizových trzích panovala tento týden poklidná nálada. Do určité míry za tím stály ve druhé polovině týdne zavřené trhy v Londýně v souvislosti s oslavami 70 let královny na trůnu. Euro proti dolaru tak v podstatě celý týden oscilovalo kolem hladiny 1,0700 EUR/USD, klidný kurzový vývoj byl patrný i v regionu, kde pouze polský zlotý v týdenním hodnocení zhruba o třičtvrtě procenta oslabil. Česká koruna okupovala hladinu 24,70 EUR/CZK, od které se příliš neodchýlila.

$C:\fakepath\trader-01062022-35-zm.jpeg$

Forex: Koruna k euru dnes bez výraznější změny, k dolaru oslabila o deset haléřů

01.06.2022 Koruna dnes k euru spíše stagnovala a vůči dolaru oslabila. Kolem 17:00 se obchodovala za 24,74 EUR/CZK a za 23,19 USD/CZK, vůči jednotné evropské měně ztratila proti úternímu závěru jeden haléř a vůči dolaru deset haléřů. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

Schodek státního rozpočtu překonal 100 mld. Kč

02.05.2022 Státní rozpočet dosáhl po 4 měsících záporného stomiliardového salda. Pomáhají mu sice inflací dané vyšší daňové výnosy, výhled kvůli válce na Ukrajině je ale spíše pesimistický. V porovnání s předchozím rokem je schodek zhruba poloviční, vůči roku 2020 je mírně vyšší.

Schodek státního rozpočtu letos zamíří nad 300 mld. Kč

02.05.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního dubna hospodařil s deficitem ve výši 100,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek menší o 91,9 mld. Kč, což odráží zejména nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu.

Schodek státního rozpočtu už letos překonal 100 miliard korun. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s české veřejné finance ukrajinskou válku zvládnou

02.05.2022 Za první čtyři měsíce letošního roku hospodařila vláda se schodkem mírně přesahujícím 100 miliard korun. Jedná se o jedno z nejhorších dubnových plnění historie novodobé České republiky, přesto je po katastrofálním loňském roce patrné citelné meziroční snížení schodku, o více než 90 miliard korun. Na relativním zlepšení hospodaření státního rozpočtu má největší podíl popandemické nastartování ekonomiky. Loňské první čtyři měsíce roku vážně poznamenaly covidové uzavírky ekonomiky, které snížily daňové inkaso vlády, zatímco si vynutily dodatečné výdaje, například na programy podpory zaměstnanosti.

Kolik by každý dospělý Čech musel investovat, aby Rusko zbankrotovalo? 7600 korun

18.04.2022 Ministerstvo financí USA před čtrnácti dny ruské vládě znemožnilo uskutečňování plateb, které souvisejí s jejím dluhem. Tyto platby tak nelze uskutečňovat prostřednictvím amerických bank. Bidenova administrativa tak dále přitvrdila ekonomické sankce vůči Rusku, tentokrát v reakci na masakr v Buče.

Kolik by každý dospělý Čech musel zaplatit, aby Rusko zbankrotovalo? 7600 korun. V reakci na masakr v Buči totiž USA utahují Rusku finanční smyčku kolem krku

05.04.2022 Ministerstvo financí USA včera ruské vládě znemožnilo uskutečňování plateb, které souvisejí s jejím dluhem, prostřednictvím amerických bank. Bidenova administrativa tak dále přitvrzuje ekonomické sankce vůči Rusku, tentokrát v reakci na masakr v Buče.

Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun, celkem 66 miliard, uvádí analytický tým při francouzské vládě. Česko by tak vyšlo 6x levněji než loňský schodek

05.04.2022 V případě úplného embarga na dovoz ruských energií, zejména plynu a ropy, do zemí Evropské unie by Česko patřilo mezi ekonomicky vůbec nejvíce zasažené země. Embargo by však i tak bylo zvládnutelné, jelikož by českou ekonomiku připravilo o zhruba jedno procento jejího celkového ekonomického výkonu. Vyplývá to ze závěrů studie Rady pro ekonomické analýzy při francouzské vládě, která byla zveřejněna dnes.

Schodek státního rozpočtu byl v únoru oproti loňsku zhruba poloviční

01.03.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního února hospodařil s deficitem ve výši 45,3 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 40,8 mld. Kč, což odráží především nižší výdaje. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika, která přispěla k vyššímu daňovému inkasu.

Ranní okénko - PMI, Ifo a zvýšení cen v průmyslu

21.02.2022 Vpřehledící ukazatele jako například Ifo či PMI indexy přinesou v tomto týdnu čerstvé informace o ekonomické aktivitě v Evropě a USA. V Česku očekáváme výsledek konjunkturálního průzkumu za únor a lednový vývoj cen českých průmyslových výrobců. Dále kolegové ve Vídní aktualizovali výhled na úrokové sazby ECB.

Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond

19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.

Prezident Zeman si v kritice rozpočtu sem tam notuje s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu. Rušení daňových výjimek má ekonomické opodstatnění, není průchozí sociálně a politicky

18.02.2022 Prezident Miloš Zeman dnes před poslanci hodnotil rozpočet, jejž vláda v rámci běžícího provizoria navrhuje pro letošní rok.

Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad

18.02.2022 Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.

Žádný cukr, jenom bič, toť „mission impossible“ Fialovy vlády. Aneb programové prohlášení bude zatraceně těžké naplnit, ovšem bylo by to chvályhodné

10.01.2022 Fialova vláda věru nezačíná v lehkém čase. Covid obnažuje, jak moc obtížné zejména mezinárodní podmínky jsou. Není přílišnou nadsázkou, přiblížit výchozí rámec, směrodatný pro novou českou vládu, takto. Evropská unie je vojensky závislá na USA, energeticky na Rusku a výrobně a materiálově na Číně a potažmo Asii. V ozeleňování ale chce EU všem těmto celkům „jít vzorem“.

Česko má nejvyšší schodek v historii, úroková sazba na jeho dluhu i proto dnes vyskočila na desetileté maximum

06.01.2022 Česká republika loni vykázala historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu, 419,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které na dnešní tiskové konferenci zveřejnil ministr financí Zbyněk Stanjura. Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2021

31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.

Rozbřesk: Do nového roku s vysokou inflací a sazbami

27.12.2021 Hlavní událostí uplynulého týdne bylo jednoznačně poslední letošní zasedání bankovní rady k měnovým otázkám. ČNB se i tentokrát rozhodla překonat očekávání a zvýšila své sazby o jeden procentní bod. Svoji hlavní úrokovou sazbu tak dostala už na úroveň 3,75 %, kde byla naposledy před zhruba 13,5 lety. Ale to nebylo zdaleka vše, protože bankovní rada dala jasně najevo, že se zvyšováním úrokových sazeb hodlá pokračovat dál.

Ranní glosa: Do nového roku s vysokou inflací a sazbami

27.12.2021 Hlavní událostí uplynulého týdne bylo jednoznačně poslední letošní zasedání bankovní rady k měnovým otázkám. ČNB se i tentokrát rozhodla překonat očekávání a zvýšila své sazby o jeden procentní bod, a svoji hlavní úrokovou sazbu tak dostala už na úroveň 3,75 %, kde byla naposledy před zhruba 13,5 lety. Ale to nebylo zdaleka vše, protože bankovní rada dala jasně najevo, že se zvyšováním úrokových sazeb hodlá pokračovat dál.

Forex: Růst průmyslových cen v eurozóně se přiblíží 20 %

02.12.2021 Ceny průmyslových výrobců v eurozóně v říjnu pravděpodobně dále zrychlily svoji růstovou dynamiku, a to jak v meziměsíčním, tak i v meziročním vyjádření. Inflace ve výrobním sektoru dosahuje závratných výšin, překvapením by však dnešní data být neměla, když podobného vývoje jsme již byli svědky v případě jednotlivých členských zemí. Evropská míra nezaměstnanosti by pak měla klesnout o další desetinu na 7,3 %. V USA budou zveřejněny pravidelné týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, finanční trh však bude spíše vyčkávat na zítřejší zveřejnění amerických počtů nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru.

Forex: Aktivita v průmyslu se podle PMI v listopadu zvýšila

01.12.2021 Tuzemský PMI ze zpracovatelského průmyslu v listopadu předčil veškeré odhady, když vzrostl z 55,1 b. na 57,1 b. Analytici očekávali v průměru 55,5 b. K nárůstu aktivity ve výrobním sektoru podle PMI průzkumu pomohlo jak zvýšení objemu výroby, tak i počtu nových zakázek. I nadále však platí, že index uměle navyšují dlouhé dodavatelské lhůty, které aktuálně nejsou dány přetížením výrobních kapacit, ale chybějícími vstupy do výroby v důsledku přetrvávajícího narušení dodavatelských řetězců.

Hospodaření státu zaznamenalo v listopadu další zhoršení

01.12.2021 Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil z 335 mld. Kč na 401,5 mld. Kč. Meziměsíční zhoršení tak zhruba odpovídalo tomu z letošního dubna, nijak však nevybočovalo ve srovnání s loňským listopadem. Meziroční růst celkových příjmů zpomalil z 2,1 % na 1,1 %, v případě daňových příjmů pak z 3,5 % na 3,3 %.

Celkový majetek státu loni stoupl na 5,85 bilionu Kč

21.11.2021 Celkový majetek České republiky ke konci loňského roku činil 5,85 bilionu korun, meziročně tak stoupl o 4,2 procenta. Jde zejména o stavby, pozemky, movité věci nebo peníze na účtech. Vyplývá to z nejnovější konsolidované účetní závěrky České republiky, o které informovalo ČTK ministerstvo financí. Česko jako účetní celek zároveň předloni vykázalo především kvůli dopadům pandemie ztrátu 199 miliard korun, o rok dříve bylo v zisku zhruba 151 miliard korun.

Deficit státního rozpočtu dál narůstá

01.11.2021 Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl schodek státního rozpočtu už 335 mld. korun a byl tak o 61 mld. vyšší než ve stejném období loňského roku. Vzhledem k tomu, že v loňském i letošním roce byla aplikována různá podpůrná opatření zasahující jak příjmovou, tak výdajovou stranu a navíc došlo i ke změnám v rozpočtovém určení daní (měnil se podíl obcí na výběru daní), je meziroční srovnávání příjmů a výdajů státu dost problematické.

Nad Českem se strhává „dokonalá bouře“ ekonomických trablů, Fiala povládne za trest. Bude čelit drahotě, energetické krizi, krizi autoprůmyslu, nutnosti osekávat stamiliardy…

15.10.2021 Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy si to alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy pořádně „vyžere“. Nad Českem – a nejen nad ním – se totiž strhává „dokonalá bouře“ drahoty, plynové a energetické krize, „čipového hladomoru“, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o (před volbami slíbené) stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Třeba koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů České pošty nebo Českých drah, která povede k propouštění taktéž.

Úrok na dluhu vlády ČR dnes vyskočil nejvýše za celou dobu, kdy je Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Reformy Fialovy vlády tím pádem budou muset být ještě bolestivější

12.10.2021 Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta (viz graf níže). Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako dnes. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.

Schodek státního rozpočtu se dále varovně prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně

01.10.2021 Měsíční tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v září nejvyšší od května, když celkový letošní schodek překročil úroveň 300 miliard korun. Státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun.

$C:\fakepath\c-01102021-lv.gif$

ČNB dnes zvýšila kvůli vývoji inflace úrokové sazby nejvíce od roku 1997

30.09.2021 Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.

$C:\fakepath\r-30092021-lv.gif$

Rusnok: Umírněnější rozpočtová politika by nevyžadovala tak výrazný růst sazeb

30.09.2021 Kdyby nebyla rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Vyplývá to z dnešního vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci po jednání bankovní rady. Rada dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 mld. Kč

01.09.2021 Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun z červencových 279,4 miliardy korun. Informovalo o tom dnes v tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun miliardy Kč.

Schodek státního rozpočtu se dále prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně

01.09.2021 Tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v srpnu vyšší než v červnu a červenci. stále však citelně zaostalo za dubnovým či květnovým tempem. Nic to však nemění na tom, že tuzemský státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun. Z necelých 300 miliard korun srpnového schodku se tak prohloubí ještě o zhruba 110 miliard.

Ministerstvo financí si pesimistickou prognózou připravuje půdu pro hájení hlubokého deficitu. Mělo by usilovněji zapracovat na strategii ozdravení veřejných financí, jinak Česku draze „ujede vlak“

24.08.2021 Ministerstvo financí je ve své dnes nově zveřejněné prognóze pesimističtější než tuzemské banky a další finanční instituce. Ty letos v průměru čekají růst české ekonomiky čítající 3,7 procenta a v příštím roce pak 4,5 procenta, jak plyne z červencového šetření České národní banky.

Jak uzdravit veřejné finance v Česku?

04.08.2021 Mezinárodní instituce varují: bez ozdravení veřejných financí budeme mít do tří let nejhlubší deficit veřejných financí v EU

Schodek státního rozpočtu se dále prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně

02.08.2021 Tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo v červenci poměrně mírné, podobně jako předtím v červnu. Bylo tak citelně nižší než v jarních měsících. Nic to však nemění na tom, že tuzemský státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun. Z necelých 280 miliard korun červencového schodku se tak prohloubí ještě o necelých 150 miliard.

Je inflace v ČR jen dočasná, nebo bude trvat déle? Co odpovídají vládní dluhopisy

26.07.2021 Výrobní ceny v tuzemském průmyslu rostly letos v červnu nejrychleji za více než deset let. Citelně stoupají i ceny zemědělců nebo stavebních prací. Pokud tedy běžný občan zdražování ještě výrazněji nepocítil, brzy se tak stane. Spotřebitelská inflace může v nejbližších měsících překročit úroveň tří procent, až výrobci znatelněji přenesou zdražení na zákazníky. Ani v případě pohonných hmot nelze žádné zlevňování příliš čekat, ačkoli třeba benzín předminulý týden zdražil na nejvyšší cenu od října 2018.

Forex: ČNB minutes napoví o dalším vývoji tuzemských úrokových sazeb

02.07.2021 Česká národní banka dnes zveřejní zápis z posledního měnově politického zasedání, na kterém poprvé od vypuknutí koronavirové pandemie zvýšila úrokové sazby. Finanční trh v něm bude hledat zejména náznaky toho, jak rychlý by mohl být další růst sazeb ve zbytku roku. Z dat budou nejvíce sledovány statistiky z amerického trhu práce za červen, které by podle našeho odhadu měly ukázat na zrychlující tvorbu nových pracovních míst. Tamní míra nezaměstnanosti by měla klesnout z 5,8 % na 5,6 %. Pro Fed však bude důležitá skutečnost, že za předkrizovou úrovní bude i nadále americký trh práce významně zaostávat. V eurozóně bude zveřejněn květnový vývoj průmyslových cen, jejich meziroční růst by měl přesáhnout 9 %.

Tuzemské PMI dosáhlo nového rekordu

01.07.2021 Důvěra v tuzemském zpracovatelském průmyslu měřená indexem PMI dosáhla v červnu nevyšší úrovně od počátku sledování v roce 2001, když vzrostla z 61,8 b. na 62,7 b. To bylo mírně nad tržním konsensem, který počítal s 62,1 b. Nárůst důvěry podpořil jak zvyšující se objem produkce, tak i růst počtu nových zakázek, který byl nejrychlejší od konce roku 2017. V obou případech pozitivně působilo především významné rozvolnění protiepidemických opatření, které vedlo ke zvýšení poptávky jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Průzkum mezi českými průmyslníky však na druhou stranu potvrdil pokračující problémy s nedostatkem některých výrobních vstupů, jenž vedly k nejrychlejšímu růstu rozpracovanosti od ledna 2011. Nedostatečná nabídka výrobních komponent spolu s významným růstem cen základních komodit vedla k výraznému zvýšení výrobních nákladů. To vytváří i tlak na růst konečných cen pro zákazníky, který v červnu dosáhl nejvyššího tempa od roku 2003. Zpřesněný odhad německého a celoevropského PMI ze zpracovatelského průmyslu přinesl mírné zlepšení. Německý PMI za červen byl revidován z 64,9 b. na 65,1 b., PMI za celou eurozónu pak z 63,1 b. na 63,4 b.

Růst deficitu znatelně zpomaluje

01.07.2021 Zatímco v předchozích měsících se schodek státního rozpočtu zvětšoval dechberoucím tempem, červen již přinesl podstatně optimističtější obrázek, když deficit oproti květnu narostl o „pouhých“ 10,1 mld. Kč a dosáhl 265,1 mld. Kč. Nadále tak sice zůstává suverénně největším, jakého Česko za polovinu roku kdy dosáhlo, nicméně objevuje se pozitivní obrat v trendu. Ve srovnání s loňským červnem již letos do státní kasy přiteklo o 13,1 mld. Kč více příjmů, byť zároveň odteklo o 83 mld. Kč na výdajích a celkový deficit tak ten loňský překonal o téměř 70 mld. Kč.

Pandemie letos zamíchala s výpočtem termínu dne daňové svobody. Podle Liberálního institutu nezvykle pracujeme na stát déle než podle Deloitte

26.05.2021 Pandemie a loňský daňový balíček zamíchaly také s výpočtem termínu dne daňové svobody. Jeho termín každoročně v ČR vypočítávají společnosti Deloitte a Liberální institut. Pro výpočet termínu, do něhož se v daném roce pracuje na stát, tedy na daňové odvody, však používají odlišnou metodiku. Před pandemií tak bývalo pravidlem, že podle metodiky Liberálního institutu nastával den daňové svobody dříve než podle metodiky Deloitte. Letos je to ale jinak (viz graf níže).

Předchozí klíčová slova

Schlumberger

Schlumberger (SLB)

Schlumberger (SLB.US)

Schneider Electric

Schnorr

Schodek

Schodek obchodu s Čínou

Schodek rozpočtu

Schodek rozpočtu ČR

Schodek Ruska

Následující klíčová slova

Schodek státních financí

Schodek USA v listopadu

Schodek veřejného sektoru

Schodek veřejného sektoru Německa

Schodek veřejných financí

Schodek zahraničního obchodu

Schodek zahraničního obchodu USA

Schodek zahraničních investic

Schodek 300 miliard

Schodky federálního rozpočtu

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Potvrďte prosím...	Zavřít