Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře

Čtěte více

• Česko má podle Bloombergu reálně jednu z nejvíce uvolněných měnových politik na světě. V režii ČNB se tak ocitá ve společnosti proinflačních ekonomik Turecka, Srí Lanky, Argentiny či Pákistánu
  Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.
• Česko má podle ministra Havlíčka šanci změnit systém emisních povolenek EU ETS
  Česká republika se snaží ohledně změny systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie, a podle ministra průmyslu Karla Havlíčka se to Česku daří. Ministr dnes v Bruselu řekl, že existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní. Změnu dosavadního systému emisních povolenek prosazuje premiér Andrej Babiš a o tématu by se mělo jednat i tento čtvrtek na summitu EU.
• Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat. Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné
  Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.
• Česko má s přehledem nejvyšší inflaci v EU. Své vedení v nelichotivém žebříčku Eurostatu v prosinci 2023 ještě upevnilo
  Česko v prosinci 2023 upevnilo své vedení v nelichotivém žebříčku zemí EU podle výše míry inflace. V posledním měsíci loňska tomuto pořadí, které sestavuje Eurostat, vévodilo ještě přesvědčivěji než předtím v listopadu, jak dokládají dnes zveřejněná data.
• Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent, říká Eurostat. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?
  Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.
• Česko má v rámci EU nejrychlejší internet ve vlaku. Internet ve vlacích není jen o komfortu, je i o růstu ekonomiky
  Stačí přesednout z domácí židle do kupé vlaku a rázem se ocitáme v digitálním středověku.
• Česko má za loňský rok historicky rekordní přebytek zahraničního obchodu – 190 miliard korun. Vývozcům pomohlo pandemické oslabení koruny a mírnější druhá vlna
  Český zahraniční obchod vykázal za rok 2020 historicky rekordní přebytek. V neočištěném vyjádření činí 190 miliard korun, v očištěném pak 181,7 miliardy korun. Oba údaje jsou ve své příslušné časové řadě nejvyšší za celé období do roku 1993.
• Česko má 6. nejhorší podmínky pro podnikání v EU: Firmy brzdí drahé energie, nedostatek startupů i převaha zahraničních podniků
  Tuzemské podnikatelské prostředí má 6. nejhorší podmínky v evropské sedmadvacítce, oproti minulému roku se propadlo o 2 příčky, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Za zhoršením stojí zejména rostoucí ceny elektřiny, které se od roku 2021 firmám více než zdvojnásobily, a také zvýšení daně z příjmu právnických osob na počátku letošního roku. Podpořit podnikání by mohla mimo jiné podpora burzy cenných papírů. Ta má totiž v současnosti 8. nejnižší tržní kapitalizaci v EU, což limituje financování firem a startupů.
• Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
  Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
• Česko míří do výrazné inflace. Největší chybou je nechat peníze v bance, ceny nemovitostí pravděpodobně dále porostou
  Inflace bude. Do nadcházejících let se na ni musí každý připravit. Prakticky každého tak či onak zabolí. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude dominovat; zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.
• Česko může na Dukovanech utrpět ztrátu až 416 miliard korun
  Česko může na Dukovanech utrpět ztrátu až 416 miliard korun, pokud Jihokorejci nesplní svůj slib o podílu českého průmyslu na jejich výstavbě nových tamních bloků. Taková ztráta převyšuje cenu samotných bloků, kterou jihokorejská strana slibuje ve výši 400 miliard korun.
• Česko může v souvislosti s auditem firem kolem Agrofertu přijít až o desítky miliard korun evropských peněz. Nad rámec těch, jež potenciálně bude na základě auditu Bruselu vracet
  Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to dnes navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo.
• Česko nakupuje nejvíce zlata na světě, společně se zeměmi typu Číny, které chtějí omezit svoji závislost na dolaru. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní, šestinásobně převyšuje průměr let 1993 až 2024
  Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
• Česko na ukrajinských uprchlících nakonec vydělá miliardy. Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze
  V letošním prvním pololetí už Česko na ukrajinských uprchlících vydělávalo. Konkrétně 4,4 miliardy korun, jak plyne z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Loni za celý rok bylo ještě "v mínusu", ale jen 0,6 miliardy. V roce 2022 pak to byl z pochopitelných důvodů "mínus" hlubší, a to 12,4 miliardy.
• Česko nechystá zákaz dovozu ukrajinského obilí
  Česko zatím nechystá zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny. Oznámil to dnes v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko a Slovensko, jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). Země, které zákazy zavedly, opatření zdůvodňují potřebou ochrany domácích zemědělců před dovozem levných komodit i ochranou zdraví spotřebitelů.
• Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance
  Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
• Česko nyní dováží více než polovinu plynu z Ruska, plyne z dat rakouské plynárenské společnosti
  V posledních zhruba dvou měsících rozhodně neplatí, že by do Česka tekly pouze jednotky procent ruského plynu. Jsou to desítky procent. Třeba tento pátek činil dovoz ruského plynu 54,4 procenta celkového dovezeného objemu. V sobotu pak 55,1 procenta. Vyplývá to z údajů Gas Connect Austria, rakouské plynárenské společnosti zaměřující se na přepravu a distribuci plynu, graf zachycující přeshraniční průtoky plynu ve středoevropském regionu v megawatthodinách denně konkrétně pro sobotu 25. 11. je také níže).
• Česko odebírá nebývale vysoké množství plynu z Ruska. Nic na tom nemění ani nový dovoz z Alžírska
  Hned 94 % plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas (viz graf níže). Jen 6 % plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
• Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat
  Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
• Česko od začátku invaze do letošního dubna dovezlo ruskou ropu celkem za 107 miliard korun. Problém je, že „ruskou“ může být navíc i ropa ázerbájdžánská
  Ázerbájdžán dle včera zveřejněných dat letos v prvním pololetí dovážel meziročně o zhruba 34 % více ruské ropy. Přitom už loni svůj dovoz ropy z Ruska zčtyřnásobil.