Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK

Čtěte více

• Státní dluh stoupl v 1. čtvrtletí o 128 miliard na 2,6 bilionu Kč
  Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou dnes vydalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 247.000 korun.
• Státní dluh v pololetí stoupl nad dva biliony korun
  Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejvyšší úroveň státního dluhu od roku 1993. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Dalším důvodem je snaha MF získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ale až ve druhém pololetí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 201.700 korun.
• Státní fond Abu Dhabi v hodně 243 miliard dolarů investuje do ekosystému kryptoměn
  Generální ředitel státního fondu Mubadala Investment Capital, Khaldoon al-Mubarak, se během svého nedávného rozhovoru pro CNBC o kryptoměnách vyjádřil pozitivně.
• Státní komerční banka na přání komunistů je ekonomický nesmysl, smysl může mít jen banka rozvojová. Předpokládané citelné ztráty státní komerční banky by platili obyčejní lidé z daní
  Komunisté už delší dobu volají po zřízení státní komerční banky. S blížícími se volbami svůj tlak v této věci stupňují, hmatatelné kroky vedoucí k vytvoření banky představují jednu z podmínek jejich další tolerance současné vlády hnutí ANO a ČSSD. Předseda komunistů Vojtěch Filip nyní aktivněji než kdy jindy veřejně požaduje vznik „banky komerčního typu v rukou státu“. Podle Filipa je pro ekonomiku ČR „důležité, aby stát vytvořil banku, kterou může ovládat a která by tlačila konkurenčním způsobem na zahraniční vlastníky bank, kteří v České republice operují“.
• Státní majetek? Nikoliv. Lithium na Cínovci vytěží Australané.
  Pokud si myslíte, že nalezené Lithium by mělo být státním majetkem a z výnosu bychom měli těžit všichni, asi tomu tak nebude. Výtěžek na rozvoj naší české republiky nepůjde. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje zásadní dokument týkající se budoucí těžby lithia na Cínovci. Memorandum je připravované s australskými těžaři a tamní vládou, a má zajistit, že lithium z Cínovce se bude zpracovávat v České republice. Moc lidí ale práci nezíská. Austrálie je největším producentem lithia na světě. Loni se vytěžilo 36 000 tun a z toho v Austrálii 14 300 tun. Dalším významným těžařem je Chile s 12 000 tun.
• Státní pojišťovna EGAP zastavila pojišťování vývozu do Ruska a Běloruska
  Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) zastavila pojišťování vývozu českých firem do Ruska a Běloruska. Důvodem je vpád vojsk těchto zemí na Ukrajinu a související sankce Západu. Export EGAP nepojišťuje ani na Ukrajinu kvůli bezpečnostní situaci, s exportéry je v kontaktu a pojišťování obnoví hned, jakmile to bude možné. Společnost to dnes uvedla v tiskové zprávě.
• Státní protiinflační dluhopisy jsou výhodné
  V současné době se zdá, že státní protiinflační dluhopisy nemají žádnou konkurenci. Jsou totiž mnohem výhodnější než spořící účty nebo termínované vklady. Na rozdíl od 90. let jsou navíc dnes dluhopisy elektronicky evidované u depozitáře.
• Státní rozpočet bude pod tlakem války na Ukrajině
  Od 21. března se státní kasa dostala ze zajetí rozpočtového provizoria a nová vláda tak má volné ruce. Na saldo ovšem nově bude dopadat válka na Ukrajině. Za první tři měsíce roku 2022 dosáhl deficit 59,1 mld. Kč. Výsledek je lepší než byl ve stejném období během předchozího roku, ale o něco horší než během první vlny pandemie.
• Státní rozpočet hospodaří nejhůře v historii
  „Vzhledem k blížícím se volbám jsme svědky nesčetného množství slibů, které budou zhoršovat hospodaření státního rozpočtu. Naopak snahu hledat úsporná opatření vykazuje jen minimum politiků. Odpovědného hospodaření se tak pravděpodobně v následujících letech nedočkáme,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria, jde tak spíše jen o symbolické rozloučení se s Babišovou érou
  Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
• Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.
• Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
• Státní rozpočet má nejhorší za sebou, druhá polovina roku přinese vyšší příjmy a nižší výdaje
  Stát hospodařil za prvních pět měsíců letošního roku s deficitem 255 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 3,3 % a výdaje naopak vzrostly o 10,8 %. Meziměsíční zhoršení je jen lehce nižší, než jsme viděli v dubnu. To přitom bylo nejhlubší v letošním roce. Za prohloubením deficitu státního rozpočtu stojí na příjmové straně i nadále zejména nepřímé daně. Společně na DPH a spotřebních daních chybí státu oproti plánu téměř 30 mld. Kč. Naopak příjmové daně celkově zaostávají pouze o 9 mld. Kč. Zejména však u daně z příjmu právnických osob do hry vstupují čtvrtletní zálohy na dani, které v květnu výrazně negativně zkreslují obrázek inkasa. V červnu by totiž podle našich odhadů mělo z toho titulu přitéct do rozpočtu kolem 35 mld. Kč. Na druhou stranu pojistné na sociální zabezpečení a nedaňové příjmy přispívají k nižšímu deficitu dodatečným příjmem ve výši 11,5 mld. Kč. Celkově tak příjmová strana zaostává za plánem Ministerstva financí o 25,9 mld. Kč.
• Státní rozpočet na cestě k 375mld. deficitu
  V listopadu tradičně dochází k razantnějšímu prohloubení deficitu, kdy zaostává příjmová strana, a naopak výdajová získává na tempu, a jinak tomu nebylo ani letos. Deficit se tak prohloubil na 337,1 miliardy Kč, což je zhruba o 50 mld. navíc (v záporu) proti konci října. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 dosáhl finální deficit 367 mld. Kč, nabízí se na první pohled srovnání s ním.
• Státní rozpočet na rok 2020
  „Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet pokračuje v rekordech
  Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.
• Státní rozpočet po první třetině roku vykazuje deficit 192 mld. Kč
  Stát hospodařil za první čtyři měsíce letošního roku s deficitem 192 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,6 % a výdaje naopak vzrostly o 12,8 %. S nárůstem deficitu o 66,8 mld. Kč se tak jedná o nejvýraznější meziměsíční zhoršení v tomto roce. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj nepřímých daní. V případě DPH ve státní kase chybí oproti plánu Ministerstva financí 8 mld. Kč a v případě spotřební daně 15 mld. Kč. Slabší inkaso těchto daní bylo patrné již v předchozích měsících. Očekáváme však, že druhá polovina roku by díky otevření ekonomiky a nárůstu spotřeby domácností měla přinést i nárůst inkasa těchto daní. Naopak pozitivní zprávou jsou i nadále přímé daně, které přibližně odpovídají schválenému rozpočtu. V tomto kontextu je překvapením zejména inkaso daně z příjmu právnických osob, které i přes svůj čtvrtletní charakter placení záloh v dubnu nepřispělo k vyššímu deficitu státního rozpočtu. Celkově však příjmová strana ztrácí za první čtyři měsíce 21,3 mld. Kč oproti plánům ministerstva.
• Státní rozpočet prohloubil deficit, dopad koronaviru uvidíme ale až v dalších měsících
  Státní rozpočet hospodařil za první tři měsíce tohoto roku s deficitem 44,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 35,5 mld. Kč. Větší deficit jsme mohli vidět pouze v roce 2010 jako dozvuk globální hospodářské krize.
• Státní rozpočet se dále propadá
  Srpen přinesl další prohloubení deficitu státního rozpočtu, který narostl z červencových 205,1 až na 230,3 mld. Kč a opět překonal dosavadní tuzemský rekord. Před rokem touto dobou činil z dnešního pohledu „pouhých“ 15 mld. Kč. Vzhledem k jarnímu rozsáhlému ekonomickému útlumu se ovšem jedná o očekávatelný vývoj, jelikož si záchranná ekonomická opatření logicky vyžádala navýšení výdajů, zatímco daňové příjmy utrpěly výpadek. Dosavadní plnění rozpočtu pak naznačuje, že pokud nedojde k opětovnému zavádění plošných restriktivních opatření, pak by schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec neměl být zapotřebí.
• Státní rozpočet se vydal na cestu k rekordnímu schodku
  „Restriktivní opatření proti šíření koronaviru výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Kompenzační opatření na podporu ekonomiky zas výrazně zvýší státní výdaje. V následujících měsících se proto budeme propadat do stále hlubšího schodku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.