Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek

Čtěte více

• Letošní akciové poklesy má na svědomí nárůst rizikové averze
  Globálním akciovým trhům se v letošním roce příliš nedaří. Globální akciový index MSCI All Country World je od začátku roku přibližně v 6% mínusu. Mezi klíčové důvody akciových poklesů patří zpomalující dynamika růstu celé světové ekonomiky, obchodní válka mezi USA a Čínou, zpomalující růst čínské ekonomiky (přispívá k růstu světového HDP bezprecedentní jednou třetinou), zvyšování úrokových sazeb americkým Fedem a korespondující zpřísňování měnových podmínek amerického dolaru, dále měnové krize v Argentině a Turecku, obavy z neřízeného Brexitu a nejistota ohledně italského rozpočtu a obrovské zadluženosti.
• Letošní akciové zisky jsou impozantní. Euforii však může zastavit výsledková sezóna
  „Pro nejbližší vývoj na trzích bude klíčový průběh právě začínající výsledkové sezóny ve Spojených státech. Investoři se rovněž musí připravit na tvrdší rétoriku prezidenta Donalda Trumpa, která se začne proměňovat s blížícími se volbami nejmocnější hlavy státu,“ říká Senior Equity Trader BHS Jan Němeček.
• Letošní březen byl nejsmrtelnějším měsícem v takřka třicetileté historii samostatné České republiky
  Letošní březen byl nejsmrtelnějším měsícem v historii České republiky počítané od jejího vzniku v roce 1993. V březnu zemřelo 16 657 lidí. Důvodem je pochopitelně pandemie onemocnění covid-19. Před propuknutím pandemie loni v březnu představoval nejsmrtelnější měsíc historie ČR prosinec 1995, kdy si svoji krutou daň vybrala tehdejší chřipková epidemie.
• Letošnímu Davosu bude absolutně dominovat klima, silnější slovo než kdy jindy budou mít ženy a teenageři
  Letošnímu Světovému ekonomickému fóru v Davosu, které dnes začíná, budou více než kdy jindy v jeho padesátileté historii dominovat environmentální témata. Jestliže se loni někteří ušklíbli, že setkání hlav států, miliardářů (letos těch dolarových bude 119), šéfů nadnárodních podniků a aktivistických teenagerů (letos jich bude 10, včetně Grety Thunbergové) ve švýcarském alpském středisku by se mohlo přejmenovat na „Světové environmentální fórum“, letos to platí ještě více.
• Letošnímu výkonu české ekonomiky svědčí vakcinace, zrušení superhrubé mzdy, ale i statistický efekt loňské nízké základny
  Český statistický úřad dnes potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.
• Letošní Nobelova cena upevňuje dominanci amerických ekonomů mezi laureáty. Milgrom s Wilsonem jí získávají za koncipování aukčních mechanismů, užívaných například při dražbě kmitočtů mobilních sítí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získávají dva američtí ekonomové, Paul Milgrom a Robert Wilson. Upevňují tak dominanci amerických ekonomů mezi laureáty této ceny, jež se udílí nepřetržitě od roku 1969. Dominanci Spojených států ještě zvýrazňuje fakt, že řada neamerických oceněných působí na univerzitách právě ve Spojených státech působí.
• Letošní rok byl z pohledu IPO nejlepší za 21 let
  „Díky uvolněným politikám centrálních bank je na trzích obří množství peněz, které hledá své uplatnění ve světě investic. To v letošním roce umožnilo rekordnímu množství firem úspěšně vstoupit na burzu. Největší zájem byl o technologické společnosti,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letošní růst Číny stanoven na 6,5 %
  Čínský premiér Li Kche-čchiang uvedl, že letošní cíl růstu ekonomiky je 6,5 procenta, což je o půl procenta méně, než horní hranice loňského předpokladu. Dále přislíbil omezení těžby uhlí a oceli a zároveň varoval před snahou o obchodní protekcionismus některých západních vlád. Peking letos chystá reformy, které by měly přinést lék na rostoucí zadluženost země. Mezi ty by měly patřit stimulace domácí spotřeby a omezení vládních investic. Zmírnění tempa růstu ekonomiky bude následkem transformace silně průmyslově a exportně zaměřené ekonomiky a poklesem silných vládních investic. Cílem bude naopak podpora domácí spotřeby. Čína plánuje vytvořit až 11 milionů nových pracovních míst.
• Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?
  Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.
• Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. Což je jen další důvod pro ministra Stanjuru, aby rázně škrtal desítky miliard ještě letos a nad rámec balíčku, jak nově slibuje
  Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.
• Letošní Singles' Day je velkou zkouškou pro čínskou ekonomiku
  ZRAK SE UPÍRÁ: na Čínský Singles' Day 11.11, který se blíží. To, co začalo jako malá akce proti Valentýnu, se rozrostlo v největší nákupní akci na světě a s výdaji přes 130 miliard dolarů je nyní mnohonásobně větší než jakýkoli americký ekvivalent. Letošní rok je nastaven na zpomalení výdajů a bude zkouškou na mnoha frontách, od pomalého dohánění zaostávajícího čínského spotřebitele, přes to, jak vysoká může být propustnost online výdajů, až po to, jak se bude dařit čínským technologickým gigantům a akciovému trhu, které se potýkají s problémy. Souvisí to také s debatou o možném postupném uvolňování jedinečné čínské strategie nulového covidu.
• Letošní sklizeň přináší mnoho změn. Brambory pěstujeme na historicky nejmenší ploše. Sója se stává druhou nejrozšířenější olejninou
  „Oproti loňskému roku se letos sklidí více základních obilovin, řepky a sóji. Naopak úroda brambor, kukuřice a cukrovky bude slabší,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letošní srpnový schodek státního rozpočtu zhruba odpovídal pandemickému roku 2020
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč, což je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 mld. Kč, což odráží vyšší daňové příjmy.
• Letošní topná sezóna bude levnější než ta loňská, díky koronaviru. Koncem letoška a v příštím roce navíc výrazně zmírní i celkové zdražování v ekonomice
  Inflace v Česku je stále nepříjemně vysoko. V srpnu sice zpomalila, ale jen nepatrně. Stále znatelně převyšuje cíl České národní banky ve výši dvou procent. Za normálních okolností by centrální banka na inflaci čítající meziročně 3,3 procenta, což právě je její srpnová úroveň, reagovala zpřísněním měnové politiky. Nyní však okolnosti samozřejmě rozhodně normální nejsou. Navíc lze očekávat, že inflace se v nadcházejících měsících postupně vrátí blíže k cíli ČNB, byť tato její cesta níže se protáhne hodně do příštího roku.
• Letošní úroda je nadstandardní. Ceny v obchodech by měly přestat růst
  „Na polích se letos urodilo více obilovin, brambor, cukrovky, máku, řepky, slunečnice i hrachu na zrno. Sklizně však komplikuje nedostatek zahraničních pracovních sil. Nezaměstnaní Češi fyzicky náročné práce v zemědělství odmítají vykonávat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letošní úroda obilovin bude hojná
  „Letošní úroda by měla zbrzdit vysoký růst ceny mouky a dalších pekárenských výrobků. Na českých polích se urodilo více obilovin, než činí desetiletý průměr. Bude však záležet i na úrodě v cizině, kam zemědělci mohou českou produkci vyvézt,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letošní úroda obilovin by měla být lepší než loni. Zmírní tedy tlaky v oblasti potravin
  První odhad letošní sklizně nebyl příliš povzbudivý. Sklizeň většiny základních zemědělských plodin ČR by letos měla být slabší než loni. Druhý, zpřesněný odhad poskytuje lepší obrázek. Sklizeň základních obilovin by měla být vyšší než loni. To by zmírnilo potenciální tlak na růst cen pekárenských výrobků, zejména pečiva, který hrozil, pokud by se situace odvíjela v souladu s prvotním odhadem sklizně.
• Letošní Velikonoce budou druhé nejlevnější v historii. Meziroční propad cen typických velikonočních potravin je totiž mimořádný, navíc mzdy Čechům stále rostou
  Češi se letos mohou těšit na druhé nejlevnější Velikonoce v novodobé historii země. „Velikonoční košík“ potravin, hojně konzumovaných právě o velikonočních svátcích, ať už přímo či coby ingredience, totiž oproti loňsku dramaticky zlevnil. A to o bezmála třináct procent (viz tabulka níže). Přitom o loňských Velikonocích se Češi naopak potýkali s dramatickým zdražením „velikonočního košíku“, a sice o více než třicet procent.
• Letošní Velikonoce budou suverénně nejdražší v historii. Markantní je také meziroční zdražení „velikonočního nákupního košíku“ – o více než 17 %
  Velikonoce 2022 budou suverénně nejdražší v historii. Důvodem je všeobecná inflace, jež se kromě energií či bydlení začíná silně projevovat také v případě další nezbytné položky, totiž potravin. Cena velikonočního nákupního košíku vzrostla oproti loňskému roku o více než sedmnáct procent (viz tabulka níže). Takové meziroční zdražení za poslední dlouhou řadu let nepamatujeme. Letošní souhrnná cena mouky, mléka, vajec, másla, cukru a piva je také citelně vyšší než cena stejného nákupního košíku v letech 2016 až 2021.
• Letošní ztráta z nepotřebných vánočních dárků dosáhne deseti miliard korun. Mohlo by se za ně postavit 67 kilometrů dálnic
  Pokud nepočítáme děti do patnácti let, Češi letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o něco méně, než pokud by nepanovala rapidní inflace a neúřadovala další vlna covidové pandemie. První snižuje kupní sílu lidí, druhé jim kazí náladu a odrazuje od vlastního nakupování, zejména v kamenných obchodech.